Olysio

Evropská unie - čeština - EMA (European Medicines Agency)

Aktivní složka:
simeprevir
Dostupné s:
Janssen-Cilag International NV
ATC kód:
J05AE14
INN (Mezinárodní Name):
simeprevir
Terapeutické skupiny:
Antivirotika pro systémové použití,
Terapeutické oblasti:
Hepatitida C, chronická
Terapeutické indikace:
Přípravek Olysio je indikován v kombinaci s jinými léčivými přípravky pro léčbu chronické hepatitidy C (CHC) u dospělých pacientů. Pro virus hepatitidy C (HCV) genotypu konkrétní činnosti.
Přehled produktů:
Revision: 13
Stav Autorizace:
Staženo
Registrační číslo:
EMEA/H/C/002777
Datum autorizace:
2014-05-14
EMEA kód:
EMEA/H/C/002777

Dokumenty v jiných jazycích

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - bulharština

23-05-2018

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - bulharština

23-05-2018

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - bulharština

23-05-2018

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - španělština

23-05-2018

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - španělština

23-05-2018

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - španělština

23-05-2018

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - dánština

23-05-2018

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - dánština

23-05-2018

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - dánština

23-05-2018

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - němčina

23-05-2018

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - němčina

23-05-2018

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - němčina

23-05-2018

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - estonština

23-05-2018

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - estonština

23-05-2018

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - estonština

23-05-2018

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - řečtina

23-05-2018

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - řečtina

23-05-2018

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - řečtina

23-05-2018

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - angličtina

23-05-2018

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - angličtina

23-05-2018

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - angličtina

23-05-2018

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - francouzština

23-05-2018

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - francouzština

23-05-2018

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - francouzština

23-05-2018

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - italština

23-05-2018

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - italština

23-05-2018

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - italština

23-05-2018

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - lotyština

23-05-2018

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - lotyština

23-05-2018

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - lotyština

23-05-2018

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - litevština

23-05-2018

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - litevština

23-05-2018

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - litevština

23-05-2018

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - maďarština

23-05-2018

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - maďarština

23-05-2018

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - maďarština

23-05-2018

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - maltština

23-05-2018

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - maltština

23-05-2018

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - maltština

23-05-2018

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - nizozemština

23-05-2018

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - nizozemština

23-05-2018

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - nizozemština

23-05-2018

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - polština

23-05-2018

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - polština

23-05-2018

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - polština

23-05-2018

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - portugalština

23-05-2018

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - portugalština

23-05-2018

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - portugalština

23-05-2018

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - rumunština

23-05-2018

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - rumunština

23-05-2018

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - rumunština

23-05-2018

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - slovenština

23-05-2018

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - slovenština

23-05-2018

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - slovenština

23-05-2018

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - slovinština

23-05-2018

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - slovinština

23-05-2018

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - slovinština

23-05-2018

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - finština

23-05-2018

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - finština

23-05-2018

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - finština

23-05-2018

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - švédština

23-05-2018

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - švédština

23-05-2018

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - švédština

23-05-2018

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - norština

23-05-2018

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - norština

23-05-2018

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - islandština

23-05-2018

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - islandština

23-05-2018

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - chorvatština

23-05-2018

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - chorvatština

23-05-2018

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - chorvatština

23-05-2018

Přečtěte si celý dokument

B. PŘÍBALOVÁ INFORMACE

Léčivý přípravek již není registrován

Příbalová informace: Informace pro pacienta

OLYSIO 150 mg tvrdé tobolky

simeprevirum

Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o

bezpečnosti. Můžete přispět tím, že nahlásíte jakékoli nežádoucí účinky, které se u Vás vyskytnou. Jak

hlásit nežádoucí účinky je popsáno v závěru bodu 4.

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat,

protože obsahuje pro Vás důležité údaje.

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí

ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo

lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny

v této příbalové informaci. Viz bod 4.

Co naleznete v této příbalové informaci

Co je OLYSIO a k čemu se používá

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek OLYSIO užívat

Jak se přípravek OLYSIO užívá

Možné nežádoucí účinky

Jak přípravek OLYSIO uchovávat

Obsah balení a další informace

1.

Co je OLYSIO a k čemu se používá

Co je přípravek OLYSIO

OLYSIO obsahuje léčivou látku simeprevir. Účinkuje proti viru, který způsobuje hepatitidu C

(zánět jater) a který se označuje jako virus hepatitidy C (HCV).

Přípravek OLYSIO se nesmí užívat samotný. Přípravek OLYSIO se vždy musí užívat jako

součást léčby spolu s dalšími léky pro léčbu chronické infekce hepatitidy C. Je proto důležité,

abyste si před užitím přípravku OLYSIO přečetli příbalové informace, které jsou poskytovány s

těmito dalšími léky. Máte-li jakékoli další otázky o kterémkoli z těchto léků, zeptejte se svého

lékaře nebo lékárníka.

K čemu se přípravek OLYSIO používá

Přípravek OLYSIO se užívá s dalšími léky pro léčbu chronické (dlouhotrvající) hepatitidy C u

dospělých.

Jak přípravek OLYSIO účinkuje

Přípravek OLYSIO pomáhá při léčbě hepatitidy C zabráněním množení HCV. Při použití současně s

jinými léky k léčbě chronické infekce hepatitidou C pomáhá přípravek OLYSIO odstranit HCV

z Vašeho těla.

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek OLYSIO užívat

Neužívejte přípravek OLYSIO jestliže jste alergický(á) na simeprevir nebo na kteroukoli další

složku tohoto přípravku (uvedenou v bodě 6). Neužívejte přípravek OLYSIO, pokud se Vás cokoli

z tohoto týká. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se před užitím přípravku OLYSIO se svým lékařem

nebo lékárníkem.

Léčivý přípravek již není registrován

Upozornění a opatření

Před užitím přípravku OLYSIO se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem o všech onemocněních,

zvláště pokud:

máte hepatitidu C jinou než genotypu 1 nebo genotypu 4

jste kdykoli v minulosti užíval(a) léky k léčbě hepatitidy C

máte kromě hepatitidy C jakékoli další problémy s játry

jste nyní nebo jste v minulosti byl(a) infikován(a) virem hepatitidy B, protože Vás pak možná

bude Váš lékař chtít pečlivěji sledovat

máte infekci virem hepatitidy B

podstoupil(a) jste nebo se chystáte na orgánovou transplantaci.

Pokud se Vás cokoli z výše uvedeného týká (nebo si nejste jistý(á)), poraďte se před užitím přípravku

OLYSIO se svým lékařem nebo lékárníkem.

Jestliže užíváte přípravek OLYSIO v kombinované léčbě informujte svého lékaře pokud máte

následující příznaky, protože ty mohou být znakem zhoršujících se problémů s játry:

zežloutnutí kůže nebo očí

moč má tmavší barvu než normálně

otok v oblasti břicha.

Toto je zvláště důležité jestliže jsou tyto příznaky doprovázeny také následujícími symptomy:

pocit na zvracení (nauzea), je Vám špatně (zvracíte) nebo jste ztratil(a) chuť k jídlu

zmatenost.

Léčba přípravkem OLYSIO v kombinaci se sofosbuvirem může vést ke zpomalení srdeční frekvence

(tepu) nebo k jiným příznakům, pokud je užíván s amiodaronem, lékem používaným k léčbě

nepravidelné srdeční frekvence.

Informujte svého lékaře, pokud se Vás cokoli z níže uvedeného týká:

užíváte, nebo jste v uplynulých měsících užíval(a) lék amiodaron (Váš lékař může zvážit

jinou léčbu, pokud užíváte tento lék)

užíváte jiné léky na léčbu nepravidelné srdeční frekvence nebo vysokého krevního tlaku.

Informujte okamžitě svého lékaře, pokud užíváte přípravek OLYSIO se sofosbuvirem a dalším

lékem určeným na léčbu problémů se srdcem a vyskytne se u Vás:

dušnost

točení hlavy

bušení srdce

mdloby.

Citlivost na sluneční světlo

Můžete být citlivější na sluneční záření (fotosenzitivita) při užívání přípravku OLYSIO (viz bod 4 pro

informace o nežádoucích účincích).

Během léčby přípravkem OLYSIO používejte vhodné ochranné prostředky proti slunečnímu záření

(jako je klobouk, sluneční brýle a látka chránící před slunečním zářením). Zvláště se vyhněte

intenzivnímu nebo dlouhému vystavování se slunečnímu záření (včetně samoopalovacích prostředků).

Pokud se u Vás objeví fotosenzitivní reakce během léčby, okamžitě kontaktujte svého lékaře.

Kožní vyrážka

Během léčby přípravkem OLYSIO se u Vás může objevit vyrážka. Vyrážka může přejít do závažné

formy.

Pokud se u Vás objeví vyrážka během léčby, okamžitě kontaktujte svého lékaře.

Krevní vyšetření

Před zahájením léčby a pravidelně během léčby Vám bude Váš lékař provádět vyšetření krve.

Tato krevní vyšetření pomohou Vašemu lékaři

zkontrolovat, zda u Vás léčba účinkuje

zkontrolovat funkci Vašich jater.

Léčivý přípravek již není registrován

Děti a dospívající

Přípravek OLYSIO nesmí být používán u dětí a dospívajících (do 18 let věku), protože nebyl

hodnocen u této věkové skupiny.

Další léčivé přípravky a přípravek OLYSIO

Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době

užíval(a) nebo které možná budete užívat. To je proto, že přípravek OLYSIO a další léky se mohou

vzájemně ovlivňovat.

Zvláště informujte svého lékaře nebo lékárníka, pokud užíváte některé z následujících léků:

digoxin, disopyramid, flekainid, mexiletin, propafenon nebo chinidin (podávaný ústy) nebo

amiodaron k léčbě nepravidelného srdečního tepu

klarithromycin, erythromycin (podávaný ústy nebo injekcí) nebo telithromycin k léčbě

bakteriálních infekcí

warfarin a jiné podobné léky zvané antagonisté vitaminu K používané k ředění krve. Váš lékař

Vám možná bude muset častěji provádět krevní testy,aby zkontroloval srážlivost krve

karbamazepin, oxkarbazepin, fenobarbital nebo fenytoin pro zabránění vzniku křečí

astemizol nebo terfenadin k léčbě alergií

itrakonazol, flukonazol, ketokonazol, posakonazol nebo vorikonazol (podávaný ústy nebo

injekcí) k léčbě plísňových infekcí

rifabutin, rifampicin nebo rifapentin k léčbě infekcí, jako je tuberkulóza

amlodipin, bepridil, diltiazem, felodipin, nikardipin, nifedipin, nisoldipin nebo verapamil

(podávaný ústy) pro snížení krevního tlaku

dexamethason (podávaný v injekci nebo ústy) k léčbě astmatu nebo zánětu a autoiminunitních

chorob

cisaprid k léčbě žaludečních problémů

ostropestřec mariánský (rostlinný přípravek) k léčbě jaterních problémů

třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum, rostlinný přípravek) k léčbě úzkosti nebo deprese

ledipasvir k léčbě žloutenky typu C

kobicistat- přípravek, který zvyšuje hladinu některých léků používaných pro léčbu HIV

atazanavir, darunavir, delavirdin, efavirenz, etravirin, fosamprenavir, indinavir, lopinavir,

nelfinavir, nevirapin, ritonavir, sachinavir nebo tipranavir k léčbě HIV infekce

atorvastatin, lovastatin, pitavastatin, pravastatin, rosuvastatin nebo simvastatin pro snížení

hladin cholesterolu

cyklosporin, sirolimus nebo takrolimus pro snížení Vaší imunitní odpovědi nebo zabránění

odhojení transplantovaného orgánu

sildenafil nebo tadalafil k léčbě plicní arteriální hypertenze

midazolam nebo triazolam (užívané ústy) k léčbě nespavosti nebo zmírnění úzkosti

Pokud se Vás cokoli z výše uvedeného týká [nebo si nejste jistý(á)], poraďte se před užitím přípravku

OLYSIO se svým lékařem nebo lékárníkem.

Informujte svého lékaře, pokud užíváte jakékoli léky na léčbu nepravidelné srdeční frekvence nebo

vysokého krevního tlaku.

Těhotenství, antikoncepce a kojení

Těhotenství

Pokud jste těhotná nebo kojíte, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, poraďte

se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete tento přípravek užívat.

Těhotné ženy nemají užívat přípravek OLYSIO, pokud tak konkrétně neurčí jejich lékař.

Pokud se přípravek OLYSIO užívá s ribavirinem, přečtěte si prosím v příbalové informaci pro

ribavirin informace ohledně těhotenství. Ribavirin může ovlivnit Vaše nenarozené dítě

Pokud jste žena, nesmíte otěhotnět během léčby přípravkem OLYSIO a několik měsíců

poté.

Pokud jste muž, nesmí Vaše partnerka otěhotnět během vaší léčby a několik měsíců poté.

Pokud během této doby dojde k otěhotnění, musíte ihned kontaktovat svého lékaře.

Léčivý přípravek již není registrován

Antikoncepce

Ženy musí používat účinnou metodu antikoncepce během léčby přípravkem OLYSIO.

Pokud se přípravek OLYSIO používá současně s ribavirinem, přečtěte si v příbalové informaci

k ribavirinu informace týkající se požadavků na antikoncepci. Vy a Váš partner musíte používat

účinnou antikoncepční metodu během a několik měsíců po ukončení léčby přípravkem OLYSIO.

Kojení

Pokud kojíte, poraďte se před užitím přípravku OLYSIO se svým lékařem. To je důležité, protože není

známo, zda simeprevir může přecházet do mateřského mléka. Lékař Vám poradí, abyste ukončila

kojení nebo léčbu přípravkem OLYSIO během kojení.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů

Kombinovaná léčba přípravkem OLYSIO s jinými léky používanými k léčbě chronické infekce

hepatitidy C může ovlivnit Vaši schopnost řídit a obsluhovat stroje. Neřiďte nebo neobsluhujte stroje,

pokud pociťujete mdloby nebo máte problémy se zrakem. Přečtěte si příbalové informace uvedených

léků pro informace týkající se řízení a obsluhy strojů.

Přípravek OLYSIO obsahuje laktózu

Přípravek OLYSIO obsahuje laktózu (druh cukru). Pokud Vám Váš lékař sdělil, že nesnášíte některé

cukry, poraďte se se svým lékařem, než začnete tento přípravek užívat.

3.

Jak se přípravek OLYSIO užívá

Vždy užívejte tento lék přesně podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka. Pokud si nejste jistý(á),

poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.

Přípravek OLYSIO se musí podávat jako součást léčby s jinými léky používanými k léčbě chronické

infekce hepatitidy C. Léčebná kúra přípravkem OLYSIO trvá buď 12 nebo 24 týdnů, ale ostatní

přípravky můžete potřebovat užívat delší dobu v souladu s pokyny Vašeho lékaře. Přečtěte si

příbalové informace pro tyto přípravky ohledně instrukcí, jak je užívat.

Jak se přípravek užívá

Doporučená dávka přípravku OLYSIO je jedna tobolka (150 miligramů) jednou denně.

Dny v týdnu jsou vytištěny na blistru - to Vám pomůže si vzpomenout, abyste užil(a) svou

tobolku.

Snažte se užívat přípravek OLYSIO ve stejnou denní dobu.

Vždy užívejte přípravek OLYSIO s jídlem. Druh jídla není důležitý.

Užívejte přípravek ústy.

Tobolku polykejte celou.

Jak vyjmout tobolku

Zatlačte jakoukoliv hranu políčka

blistru pro vymáčknutí tobolky skrz

fólii, dle znázornění.

Netlačte na tobolku uprostřed

políčka blistru. Tlak může tobolku

rozlomit nebo jinak poškodit.

Jestliže byl obal tobolky rozlomen nebo otevřen, mohlo dojít k částečné ztrátě množství přípravku a

vezměte si tobolku novou. Jestliže je obal tobolky promáčknutý nebo ohnutý – tobolku můžete použít.

Jestliže jste užil(a) více přípravku OLYSIO, než jste měl(a)

Jestliže jste užil(a) více přípravku OLYSIO, než jste měl(a), informujte ihned svého lékaře nebo

lékárníka.

Léčivý přípravek již není registrován

Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek OLYSIO

Pokud je více než 12 hodin do další dávky, užijte vynechanou dávku co možná nejdříve s

jídlem. Pak pokračujte v užívání přípravku OLYSIO podle obvyklého časového harmonogramu.

Pokud je méně než 12 hodin do další dávky, vynechejte vynechanou dávku. Užijte další dávku

přípravku OLYSIO podle obvyklého časového harmonogramu.

Nezdvojnásobujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku.

Pokud si nejste jistý(á) co dělat, kontaktujte svého lékaře nebo lékárníka.

Nepřestávejte užívat přípravek OLYSIO

Nepřestávejte užívat přípravek OLYSIO, pokud Vám to neřekne Váš lékař. Pokud jej přestanete

užívat, nebude Váš přípravek správně účinkovat.

Máte-li jakékoli další otázky o použití tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

4.

Možné nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky může mít i přípravek OLYSIO nežádoucí účinky, které se ale nemusí

vyskytnout u každého.

U přípravku OLYSIO, pokud se užívá spolu se sofosbuvirem, se mohou vyskytnout následující

nežádoucí účinky:

Časté: mohou postihnout až 1 z 10 osob:

svědění kůže;

kožní vyrážka*;

zácpa;

citlivost na sluneční záření (fotosenzitivita);

zvýšené hladiny bilirubinu v krvi (bilirubin je pigment vytvářený v játrech).

Kožní vyrážka může postihnout více než 1 z 10 osob (velmi časté) pokud se přípravek OLYSIO

užívá spolu se sofosbuvirem 24 týdnů.

U přípravku OLYSIO, pokud je užíván spolu s peginterferonem alfa a ribavirinem, se mohou

vyskytnout následující nežádoucí účinky:

Velmi časté mohou postihnout více než 1 z 10 osob

pocit na zvracení

svědění kůže

kožní vyrážka

dušnost

Časté mohou postihnout až 1 z 10 osob

zvýšené hladiny bilirubinu v krvi (bilirubin je barvivo produkované v játrech)*

citlivost na sluneční záření (fotosenzitivita)

zácpa.

V klinické studii u pacientů asijského původu z Číny a Jižní Koreje byly hlášeny zvýšené

hladiny bilirubinu v krvi u 1 z 10 pacientů (velmi časté).

Přečtěte si příbalové informace pro ostatní léky používané k léčbě infekce hepatitidy C pro nežádoucí

účinky hlášené u těchto přípravků.

Hlášení nežádoucích účinků

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové

informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního systému hlášení

nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V. Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět

k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku.

Léčivý přípravek již není registrován

5.

Jak přípravek OLYSIO uchovávat

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.

Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na krabičce a blistru za

EXP. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání.

Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.

Tento přípravek může představovat riziko pro životní prostředí. Nevyhazujte žádné léčivé

přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak naložit s

přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí.

6.

Obsah balení a další informace

Co přípravek OLYSIO obsahuje

Léčivou látkou je simeprevirum. Jedna tvrdá tobolka obsahuje simeprevirum natricum

odpovídající simeprevirum 150 miligramů.

Dalšími složkami jsou natrium-lauryl-sulfát, magnesium-stearát, koloidní bezvodý oxid

křemičitý, sodná sůl kroskarmelózy, monohydrát laktózy, želatina, oxid titaničitý (E171), černý

oxid železitý (E172) a šelak (E904).

Jak přípravek OLYSIO vypadá a co obsahuje toto balení

Tvrdé tobolky jsou bílé označené černým tiskařským inkoustem TMC435 150.

Přípravek OLYSIO je dodáván v promačkávacích blistrech obsahujících 7 tobolek. Dny v týdnu jsou

vytištěny na blistrech.

Přípravek OLYSIO je k dispozici v baleních obsahujících 7 tobolek (1 blistr) nebo 28 tobolek

(4 blistry).

Na trhu nemusejí být všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registraci

Janssen-Cilag International NV, Turnhoutseweg 30, B-2340 Beerse, Belgie

Výrobce

Janssen-Cilag SpA, Via C. Janssen, Borgo San Michele, 04100 Latina, Itálie

Další informace o tomto přípravku získáte u místního zástupce držitele rozhodnutí o registraci:

België/Belgique/Belgien

Janssen-Cilag NV

Antwerpseweg 15-17

B-2340 Beerse

Tel/Tél: +32 14 64 94 11

Lietuva

UAB "JOHNSON & JOHNSON"

Geležinio Vilko g. 18A

LT-08104 Vilnius

Tel: +370 5 278 68 88

България

„Джонсън & Джонсън България” ЕООД

ж.к. Младост 4

Бизнес Парк София, сграда 4

София 1766

Тел.: +359 2 489 94 00

Luxembourg/Luxemburg

Janssen-Cilag NV

Antwerpseweg 15-17

B-2340 Beerse

Belgique/Belgien

Tél/Tel: +32 14 64 94 11

Česká republika

Janssen-Cilag s.r.o.

Karla Engliše 3201/06

CZ-150 00 Praha 5 - Smíchov

Tel: +420 227 012 227

Magyarország

Janssen-Cilag Kft.

Nagyenyed u. 8-14

H-Budapest, 1123

Tel.: +36 1 884 2858

Léčivý přípravek již není registrován

Danmark

Janssen-Cilag A/S

Bregnerødvej 133

DK-3460 Birkerød

Tlf: ++45 45 94 82 82

Malta

AM MANGION LTD.

Mangion Building, Triq Ġdida fi Triq Valletta

MT-Ħal-Luqa LQA 6000

Tel: +356 2397 6000

Deutschland

Janssen-Cilag GmbH

Johnson & Johnson Platz 1

D-41470 Neuss

Tel: +49 2137 955-955

Nederland

Janssen-Cilag B.V.

Graaf Engelbertlaan 75

NL-4837 DS Breda

Tel: +31 76 711 1111

Eesti

UAB "JOHNSON & JOHNSON" Eesti filiaal

Lõõtsa 2

EE-11415 Tallinn

Tel: +372 617 7410

Norge

Janssen-Cilag A/S

Bregnerødvej 133

DK-3460 Birkerød

Tlf: +45 45 94 82 82

Ελλάδα

Janssen-Cilag Φαρμακευτική Α.Ε.Β.Ε.

Λεωφόρος Ειρήνης 56

GR-151 21 Πεύκη, Αθήνα

Tηλ: +30 210 80 90 000

Österreich

Janssen-Cilag Pharma GmbH

Vorgartenstraße 206B

A-1020 Wien

Tel: +43 1 610 300

España

Janssen-Cilag, S.A.

Paseo de las Doce Estrellas, 5-7

E-28042 Madrid

Tel: +34 91 722 81 00

Polska

Janssen-Cilag Polska Sp. z o.o.

ul. Iłżecka 24

PL-02-135 Warszawa

Tel.: +48 22 237 60 00

France

Janssen-Cilag

1, rue Camille Desmoulins, TSA 91003

F-92787 Issy Les Moulineaux, Cedex 9

Tél: 0 800 25 50 75 / +33 1 55 00 40 03

Portugal

Janssen-Cilag Farmacêutica, Lda.

Estrada Consiglieri Pedroso, 69 A

Queluz de Baixo

PT-2734-503 Barcarena

Tel: +351 21 43 68 835

Hrvatska

Johnson & Johnson S.E. d.o.o.

Oreškovićeva 6h

10010 Zagreb

Tel: +385 1 6610 700

România

Johnson & Johnson România SRL

Str. Tipografilor nr. 11-15

Clădirea S-Park, Corp B3-B4, Etaj 3

013714 Bucureşti, ROMÂNIA

Tel: +40 21 207 1800

Ireland

Janssen-Cilag Ltd.

50-100 Holmers Farm Way

High Wycombe

Buckinghamshire HP12 4EG

United Kingdom

Tel: +44 1 494 567 444

Slovenija

Johnson & Johnson d.o.o.

Šmartinska cesta 53

SI-1000 Ljubljana

Tel: +386 1 401 18 30

Léčivý přípravek již není registrován

Ísland

Janssen-Cilag AB

c/o Vistor hf

Hörgatúni 2

IS-210 Garðabær

Sími: +354 535 7000

Slovenská republika

Johnson & Johnson s.r.o.

CBC III, Karadžičova 12

SK-821 08 Bratislava

Tel: +421 232 408 400

Italia

Janssen-Cilag SpA

Via M.Buonarroti, 23

I-20093 Cologno Monzese MI

Tel: +39 02 2510 1

Suomi/Finland

Janssen-Cilag Oy

Vaisalantie/Vaisalavägen 2

FI-02130 Espoo/Esbo

Puh/Tel: +358 207 531 300

Κύπρος

Βαρνάβας Χατζηπαναγής Λτδ,

Λεωφόρος Γιάννου Κρανιδιώτη 226

Λατσιά

CY-2234 Λευκωσία

Τηλ: +357 22 207 700

Sverige

Janssen-Cilag AB

Box 4042

SE-16904 Solna

Tel: +46 8 626 50 00

Latvija

UAB "JOHNSON & JOHNSON" filiāle Latvijā

Mūkusalas iela 101

Rīga, LV-1004

Tel: +371 678 93561

United Kingdom

Janssen-Cilag Ltd.

50-100 Holmers Farm Way

High Wycombe

Buckinghamshire HP12 4EG - UK

Tel: +44 1 494 567 444

Tato příbalová informace byla naposledy revidována {MM.RRRR}.

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské

agentury pro léčivé přípravky: http://www.ema.europa.eu.

Léčivý přípravek již není registrován

Přečtěte si celý dokument

PŘÍLOHA I

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Léčivý přípravek již není registrován

Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací

o bezpečnosti. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakákoli podezření na nežádoucí účinky.

Podrobnosti o hlášení nežádoucích účinků viz bod 4.8.

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

OLYSIO 150 mg tvrdé tobolky

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tvrdá tobolka obsahuje simeprevirum natricum, což odpovídá simeprevirum 150 mg.

Pomocná látka/Pomocné látky se známým účinkem: Jedna tobolka obsahuje 78,4 mg monohydrátu

laktózy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Tvrdá tobolka (tobolka)

Bílá želatinová tobolka o délce asi 22 mm označená "TMC435 150" černým inkoustem.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Přípravek OLYSIO je indikován v kombinaci s dalšími léčivými přípravky pro léčbu chronické

hepatitidy C (CHC) u dospělých pacientů (viz body 4.2, 4.4 a 5.1).

Pro virus hepatitidy C (HCV) s genotypově specifickou aktivitou viz body 4.4 a 5.1.

4.2

Dávkování a způsob podání

Léčba přípravkem OLYSIO musí být zahájena a monitorována lékařem se zkušenostmi s léčbou CHC.

Dávkování

Doporučená dávka přípravku OLYSIO je jedna 150mg tobolka jednou denně s jídlem.

Přípravek OLYSIO je nutno používat v kombinaci s jinými léčivými přípravky pro léčbu CHC (viz

bod 5.1). Při zvažování kombinované léčby přípravkem OLYSIO v kombinaci s peginterferonem alfa

a ribavirinem se má u pacientů s HCV genotypu 1a před zahájením léčby provést testování na

NS3 Q80K polymorfismus (viz bod 4.4).

Viz též souhrn údajů o přípravku léčivých přípravků, které se používají s přípravkem OLYSIO.

Doporučené současně podávané léčivé přípravky a doba trvání léčby pro kombinovanou léčbu s

přípravkem OLYSIO jsou uvedeny v tabulkách 1 a 2.

Léčivý přípravek již není registrován

Tabulka 2:

Doporučená doba trvání léčby přípravkem OLYSIO v kombinaci

s peginterferonem alfa a ribavirinem

1

u pacientů s HCV genotypu 1 nebo 4

Populace pacientů

Trvání léčby

Pacienti dosud neléčení a s recidivou

s cirhózou nebo bez ní, kteří nejsou

ko-infikováni HIV

24 týdnů

Léčba přípravkem OLYSIO musí být zahájena v kombinaci

s peginterferonem alfa a ribavirinem a podávána po dobu

12 týdnů a poté následována dalšími 12 týdny léčby

peginterferonem alfa a ribavirinem.

bez cirhózy, kteří jsou

koinfikováni HIV

s cirhózou, kteří jsou

koinfikováni HIV

48 týdnů

Léčba přípravkem OLYSIO musí být zahájena v kombinaci

s peginterferonem alfa a ribavirinem a podávána po dobu

12 týdnů a poté následována dalšími 36 týdny léčby

peginterferonem alfa a ribavirinem.

Pacienti bez předchozí odpovědi na léčbu (včetně parciálních a nulových responderů)

s cirhózou nebo bez ní, kteří jsou nebo

nejsou koinfikováni HIV

48 týdnů

Léčba přípravkem OLYSIO musí být zahájena v kombinaci

s peginterferonem alfa a ribavirinem a podávána po dobu

12 týdnů a poté následována dalšími 36 týdny léčby

peginterferonem alfa a ribavirinem.

Při zvažování kombinované léčby přípravkem OLYSIO v kombinaci s peginterferonem alfa a ribavirinem se má u

pacientů s genotypem HCV 1a před zahájením léčby provést testování na NS3 Q80K polymorfismus (viz bod 4.4).

Po předchozí léčbě interferonem (pegylovaným nebo nepegylovaným), s ribavirinem nebo bez něj (viz bod 5.1).

Doporučené trvání léčby za předpokladu, že pacient nesplňuje pravidlo pro ukončení léčby (viz tabulka 3).

Viz tabulka 3 pro pravidla pro ukončení léčby na základě hladin HCV RNA ve 4., 12. a 24. týdnu u

pacientů léčených přípravkem OLYSIO, peginterferonem alfa a ribavirinem.

Ukončení léčby u pacientů s nedostatečnou virologickou odpovědí

Přípravek OLYSIO v kombinaci se sofosbuvirem

Neexistují žádná pravidla na ukončení virologické léčby, která by se týkala kombinace přípravku

OLYSIO a sofosbuviru.

Přípravek OLYSIO v kombinaci s peginterferonem alfa a ribavirinem

Není pravděpodobné, že pacienti s nedostatečnou virologickou odpovědí během léčby dosáhnou

setrvalé virologické odpovědi (sustained virological response - SVR), a proto je u těchto pacientů

doporučeno ukončit léčbu. Prahové hodnoty HCV RNA, které spouští ukončení léčby (tj. pokyny pro

ukončení léčby) jsou uvedeny v tabulce 3.

Tabulka 1:

Doporučená doba trvání léčby přípravkem OLYSIO v kombinaci se

sofosbuvirem u pacientů s HCV genotypu 1 nebo 4 s ribavirinem nebo bez něj

Populace pacientů

Trvání léčby

Pacienti bez cirhózy

12 týdnů OLYSIO + sofosbuvir

Pacienti s cirhózou

24 týdnů OLYSIO + sofosbuvir

nebo

12 týdnů OLYSIO + sofosbuvir + ribavirin

12 týdnů OLYSIO + sofosbuvir (bez ribavirinu) lze zvážit u

pacientů, u nichž se má za to, že je u nich malé riziko klinické

progrese nemoci a u kterých existují další léčebné možnosti

(viz body 4.4 a 5.1)

Při zvažování kombinované léčby přípravkem OLYSIO v kombinaci se sofosbuvirem se má u pacientů s cirhózou

s genotypem HCV 1a před zahájením léčby provést testování na Q80K polymorfismus (viz bod 4.4).

Denní dávka ribavirinu je stanovena na základě tělesné hmotnosti (< 75 kg = 1 000 mg a ≥ 75 kg = 1 200 mg) a

podávaná perorálně ve dvou rozdělených dávkách s jídlem; viz také souhrn údajů o přípravku pro ribavirin.

Léčivý přípravek již není registrován

Tabulka 3:

Pravidla pro ukončení léčby u pacientů užívajících přípravek OLYSIO v

kombinaci s peginterferonem alfa a ribavirinem s nedostatečnou virologickou

odpovědí během léčby

HCV RNA

Aktivita

4. týden léčby: ≥ 25 IU/ml

Ukončit podávání přípravku OLYSIO, peginterferonu alfa a

ribavirinu.

12. týden léčby: ≥ 25 IU/ml

Ukončit podávání peginterferonu alfa a ribavirinu (léčba

přípravkem OLYSIO je ukončena ve 12. týdnu).

24. týden léčby: ≥ 25 IU/ml

Ukončit podávání peginterferonu alfa a ribavirinu.

Nové hodnocení HCV RNA se doporučuje v případě HCV RNA ≥ 25 IU/ml po předchozí nedetekovatelné HCV RNA

pro potvrzení hladin HCV RNA před ukončením léčby HCV.

Úprava dávkování nebo přerušení léčby přípravkem OLYSIO

Aby se zabránilo selhání léčby, nesmí být dávka přípravku OLYSIO snížena nebo léčba přerušena.

Pokud je léčba přípravkem OLYSIO ukončena z důvodu nežádoucích účinků nebo kvůli nedostatečné

virologické odpovědi během léčby, nesmí být léčba přípravkem OLYSIO znovu zahájena.

Úprava dávky nebo přerušení léčby léčivými přípravky používanými v kombinaci s přípravkem

OLYSIO pro léčbu CHC

Pokud nežádoucí účinky, které mohou souviset s léčivými přípravky používanými v kombinaci s

přípravkem OLYSIO pro léčbu CHC, vyžadují úpravu dávkování nebo přerušení léčby léčivým

přípravkem (léčivými přípravky), přečtěte si pokyny uvedené v příslušném souhrnu údajů o přípravku

těchto léčivých přípravků.

Pokud dojde z jakéhokoli důvodu k vysazení některého léčivého přípravku, který se používá v

kombinaci s přípravkem OLYSIO k léčbě CHC, musí být vysazen také přípravek OLYSIO. Pokud byl

ke kombinaci přípravku OLYSIO a sofosbuviru přidán ribavirin a ten je nutno vysadit, je možno

pokračovat v léčbě přípravkem OLYSIO se sofosbuvirem bez ribavirinu (viz bod 5.1).

Vynechaná dávka

Pokud dojde k vynechání dávky přípravku OLYSIO a pacient to zaznamená během 12 hodin od

obvyklé doby užití, má užít vynechanou dávku přípravku OLYSIO s jídlem co možná nejdříve a pak

užít další dávku přípravku OLYSIO v pravidelnou naplánovanou dobu.

Pokud dojde k vynechání dávky přípravku OLYSIO více než 12 hodin od obvyklé doby užití, nemá

pacient užít vynechanou dávku přípravku OLYSIO a má dále užívat přípravek OLYSIO s jídlem v

pravidelnou naplánovanou dobu.

Zvláštní populace

Starší pacienti (starší než 65 let)

Údaje o bezpečnosti a účinnosti přípravku OLYSIO u pacientů starších než 65 let jsou omezené. Údaje

o bezpečnosti a účinnosti přípravku OLYSIO u pacientů starších 75 let nejsou k dispozici. U starších

pacientů není nutná úprava dávky přípravku OLYSIO (viz bod 5.2).

Porucha funkce ledvin

U pacientů s lehkou nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin není nutná úprava dávky přípravku

OLYSIO. U jedinců s těžkou poruchou funkce ledvin byla pozorována zvýšená expozice simepreviru.

Přípravek OLYSIO nebyl studován u pacientů infikovaných HCV s těžkou poruchou funkce ledvin

(clearance kreatininu pod 30 ml/min) nebo s konečným stádiem onemocnění ledvin, včetně pacientů

vyžadujících hemodialýzu. Vzhledem k tomu, že expozice může být zvýšena u pacientů infikovaných

HCV se závažnou poruchou funkce ledvin, je doporučena opatrnost při předepisování přípravku

OLYSIO u těchto pacientů (viz bod 5.2). Ohledně použití u pacientů s poruchou funkce ledvin, viz

příslušné souhrny údajů o přípravku pro léčivé přípravky používané v kombinaci s přípravkem

OLYSIO.

Léčivý přípravek již není registrován

Porucha funkce jater

U pacientů s lehkou poruchou funkce jater (Child-Pugh A) není nutná úprava dávky přípravku

OLYSIO. Přípravek OLYSIO se nedoporučuje u pacientů se středně těžkou nebo těžkou poruchou

funkce jater (Child-Pugh B nebo C) (viz body 4.4 a 5.2).

Rasa

Není nutná úprava dávky podle rasy.

(viz bod 5.2).

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost přípravku OLYSIO u dětí do 18 let věku nebyla dosud stanovena. Nejsou

dostupné žádné údaje.

Koinfekce virem HCV/lidské imunodeficience typu 1 (HIV-1)

U pacientů s koinfekcí HCV/HIV-1 není nutná úprava dávky přípravku OLYSIO (viz body 4.8, 5.1 a

5.2).

Přípravek OLYSIO v kombinaci se sofosbuvirem: pacienti s koinfekcí HCV/HIV-1 musí být léčeni

stejně dlouho, jako pacienti s monoinfekcí HCV.

Přípravek OLYSIO v kombinaci s peginterferonem alfa a ribavirinem: pacienti s koinfekcí HCV/HIV-

1 mají být léčeni stejně dlouho jako pacienti s monoinfekcí HCV, kromě pacientů s

koinfekcí, kteří mají cirhózu a kteří mají být léčeni peginterferonem alfa a ribavirinem po dobu

36 týdnů po dokončení 12 týdnů léčby přípravkem OLYSIO, peginterferonem alfa a ribavirinem

(celková doba léčby 48 týdnů).

Pro související interakce s antiretrovirotiky si prosím přečtěte body 4.4 a 4.5.

Způsob podání

Přípravek OLYSIO musí být užíván perorálně jednou denně s jídlem (viz bod 5.2). Tobolka se polyká

vcelku.

4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Všeobecně

Účinnost přípravku OLYSIO nebyla studována u pacientů nesoucích HCV genotypy 2, 3, 5 nebo 6;

proto nemá být přípravek OLYSIO u těchto pacientů používán (viz bod 5.1).

Přípravek OLYSIO nesmí být podáván v monoterapii a musí se předepisovat v kombinaci s jinými

léčivými přípravky pro léčbu CHC.

Prostudujte souhrn údajů o přípravku pro současně předepsané léčivé přípravky před zahájením léčby

přípravkem OLYSIO. Upozornění a opatření týkající se těchto léčivých přípravků platí i pro jejich

použití v kombinované léčbě s přípravkem OLYSIO.

Nejsou k dispozici žádná klinická data o použití přípravku OLYSIO u opakované léčby pacientů, u

kterých selhala léčba zahrnující HCV inhibitor proteázy NS3-4A (viz body 5.1 a 5.3).

Dekompenzace poruchy funkce jater a selhání jater

Dekompenzace poruchy funkce jater a selhání jater včetně fatálních případů, byly hlášeny

z postmarketingového sledování u pacientů léčených přípravkem OLYSIO v kombinaci

s peginterferonem alfa a ribavirinem a v kombinaci se sofosbuvirem. Přestože je vzhledem

k pokročilému stupni onemocnění jater obtížné stanovit kauzalitu, potencionální riziko nelze vyloučit.

Léčivý přípravek již není registrován

Proto je nutné u pacientů, u nichž je vysoké riziko dekompenzace poruchy funkce jater nebo selhání

jater, sledovat jaterní funkce před léčbou přípravkem Olysio v kombinaci a jak je klinicky indikováno,

tak i v průběhu léčby.

Porucha funkce jater

Přípravek OLYSIO se nedoporučuje u pacientů se středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce jater

(Child-Pugh B nebo C) (viz body 4. 2, 4.8 a 5. 2).

Závažná bradykardie a srdeční blokáda

Byly hlášeny případy bradykardie při užívání přípravku OLYSIO v kombinaci se sofosbuvirem a

současně podávaným amiodaronem. Mechanismus nebyl stanoven.

Protože jsou tyto případy potenciálně život ohrožující, amiodaron lze použít pouze u pacientů, kteří

užívají přípravek OLYSIO v kombinaci se sofosbuvirem, pokud jiná antiarytmika nejsou tolerována

nebo jsou kontraindikována.

Je-li současné použití amiodaronu považováno za nezbytné, je doporučeno pacienty pečlivě sledovat

při zahájení léčby přípravkem OLYSIO v kombinaci se sofosbuvirem. Pacienty, u nichž je

identifikováno vysoké riziko bradykardie, je nutné kontinuálně sledovat na vhodném klinickém

pracovišti po dobu 48 hodin.

Kvůli dlouhému eliminačnímu poločasu amiodaronu je nutné náležitě sledovat i pacienty, kteří

ukončili léčbu amiodaronem v uplynulých měsících a chystají se zahájit léčbu přípravkem OLYSIO

v kombinaci se sofosbuvirem.

Všechny pacienty, kteří dostávají kombinovanou léčbu přípravkem OLYSIO se sofosbuvirem a

amiodaronem s nebo bez dalších přípravků snižujících srdeční frekvenci, je třeba upozornit na

příznaky bradykardie nebo srdeční blokády a pacienti mají být poučení, aby okamžitě vyhledali

lékařskou pomoc, pokud se u nich takové příznaky objeví.

Testování před léčbou na polymorfismus NS3 Q80K u pacientů s infekcí HCV genotypu 1a

Přípravek OLYSIO v kombinaci se sofosbuvirem

U pacientů s infekcí HCV genotypu 1a s cirhózou lze před zahájením léčby přípravkem OLYSIO

v kombinaci se sofosbuvirem zvážit testování na přítomnost polymorfismu NS3 Q80K.

U pacientů s infekcí HCV genotypu 1a bez cirhózy nebyla ovlivněna účinnost simepreviru

v kombinaci se sofosbuvirem při doporučené 12týdenní léčbě přítomností NS3 Q80K polymorfismu

(viz bod 5.1).

Přípravek OLYSIO v kombinaci s peginterferonem alfa a ribavirinem

Účinnost simepreviru v kombinaci s peginterferonem alfa a ribavirinem je výrazně snížena u pacientů

infikovaných virem hepatitidy C genotypu 1a s polymorfismem NS3 Q80K na počátku léčby ve

srovnání s pacienty s hepatitidou C genotypu 1a bez polymorfismu Q80K (viz bod 5.1). Testování na

přítomnost polymorfismu Q80K u pacientů s infekcí HCV genotypu 1a se důrazně doporučuje při

zvažování léčby s přípravkem OLYSIO v kombinaci s peginterferonem alfa a ribavirinem. U pacientů

s infekcí HCV genotypu 1a s polymorfismem Q80K nebo v případech, kdy testování není dostupné,

má být zvážena alternativní terapie.

Současné podání s jinými přímo účinkujícími antivirotiky proti HCV

Přípravek OLYSIO má být podáván současně s jinými přímo působícími antivirovými léčivými

přípravky pouze tehdy, pokud předpokládaný přínos převýší rizika založená na dostupných údajích.

Neexistují žádné údaje podporující současné podání přípravku OLYSIO a telapreviru nebo

bocepreviru. Předpokládá se, že tyto inhibitory HCV proteázy vykazují zkříženou rezistenci a

současné podání se nedoporučuje (viz také bod 4.5).

Přípravek OLYSIO v kombinaci s peginterferonem alfa-2b

V klinických studiích bylo u randomizovaných pacientů léčených přípravkem OLYSIO v kombinaci s

peginterferonem alfa-2b a ribavirinem dosaženo číselně nižší hodnoty SVR12 a také se objevil častěji

virový průlom a relaps než u pacientů léčených simeprevirem v kombinaci s peginterferonem alfa-2a a

ribavirinem (viz bod 5.1).

Léčivý přípravek již není registrován

Těhotenství a antikoncepce

Přípravek OLYSIO by se měl používat během těhotenství nebo u žen ve fertilním věku pouze

v případě, že přínos léčby převýší riziko. Pacientky ve fertilním věku musí používat účinnou formu

antikoncepce (viz bod 4.6).

Kontraindikace a varování týkající se těhotenství a požadavků na antikoncepci pro současně podávané

léčivé přípravky také platí pro jejich použití v kombinované léčbě s přípravkem OLYSIO.

Ribavirin může způsobit porodní defekty a/nebo úmrtí exponovaného plodu. Proto musí být věnována

zvýšená péče k zabránění těhotenství u pacientek a u partnerek pacientů mužů (viz bod 4.6).

Fotosenzitivita

Fotosenzitivní reakce byly pozorovány u přípravku OLYSIO v kombinované léčbě (viz bod 4.8).

Pacienti mají být informováni o riziku fotosenzitivních reakcí a o významu použití vhodných

ochranných prostředků proti slunečnímu záření během léčby přípravkem OLYSIO. Během léčby

přípravkem OLYSIO se vyhněte nadměrné expozici slunečnímu záření a používání samoopalovacích

prostředků. Pokud se vyskytnou fotosenzitivní reakce, je nutno zvážit přerušení léčby přípravkem

OLYSIO a pacienti mají být sledováni až do jejich odeznění.

Kožní vyrážka

Kožní vyrážka byla pozorována v kombinované léčbě s přípravkem OLYSIO (viz bod 4.8). Pacienti s

mírnou až středně závažnou vyrážkou mají být sledováni pro možnou progresi vyrážky, včetně rozvoje

slizničních příznaků nebo systémových projevů. V případě závažné kožní vyrážky je třeba léčbu

přípravkem OLYSIO a jiných současně užívaných léčivých přípravků přerušit a pacienti mají být

sledováni, dokud příznaky neodezní.

Laboratorní testy během léčby přípravkem OLYSIO, peginterferonem alfa a ribavirinem

Hladiny HCV RNA mají být monitorovány ve 4. a 12. týdnu a podle klinické indikace (viz také

pokyny určující délku a ukončení léčby; bod 4.2). Doporučuje se používat citlivé kvantitativní testy

HCV RNA pro monitorování hladin HCV RNA během léčby.

Viz souhrny údajů o přípravku pro peginterferon alfa a ribavirin pro požadavky na laboratorní

testování před léčbou, laboratorní testování během a po léčbě, včetně hematologie, biochemie (včetně

jaterních enzymů a bilirubinu) a požadavky na těhotenské testy.

Interakce s léčivými přípravky

Současné podávání přípravku OLYSIO s látkami, které středně silně nebo silně indukují nebo inhibují

cytochrom P450 3A (CYP3A4) se nedoporučuje, protože to může vést k významně nižší, resp. vyšší

expozici simepreviru.

Pro informace o interakcích s léčivými přípravky si přečtěte bod 4.5.

Současná infekce virem hepatitidy B (HBV)

Byly zaznamenány případy, některé z nich fatální, reaktivace viru hepatitidy typu B (HBV) během

nebo po léčbě přímo působícími antivirotiky. Screening HBV má být u každého pacienta proveden

ještě před zahájením léčby. Pacienti s koinfekcí HBV/HCV jsou vystaveni riziku reaktivace HBV,

a proto mají být monitorováni a má jim být poskytnuta péče podle aktuálních standardních léčebných

postupů.

Pacienti s transplantací orgánů

Současné podávání přípravku OLYSIO s cyklosporinem se nedoporučuje, protože to vede k významně

vyšší expozici simepreviru (viz bod 4.5).

Pomocné látky v tobolkách přípravku OLYSIO

Tento léčivý přípravek obsahuje laktózu: pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí

galaktózy, hereditárním deficitem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento léčivý

přípravek užívat.

Léčivý přípravek již není registrován

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Léčivé přípravky, které ovlivňují expozici simepreviru

Primární enzym, který se účastní biotransformace simepreviru je CYP3A4 (viz bod 5.2) a další léčivé

přípravky mohou mít klinicky významné účinky na farmakokinetiku simepreviru prostřednictvím

CYP3A4. Současné podávání přípravku OLYSIO se středně silnými nebo silnými inhibitory CYP3A4

může významně zvýšit plazmatickou expozici simepreviru, zatímco současné podávání se středně

silnými nebo silnými induktory CYP3A4 může významně snížit plazmatickou expozici simepreviru a

vést ke ztrátě účinnosti (viz tabulka 4). Proto se nedoporučuje současné podávání přípravku OLYSIO s

látkami, které jsou středními nebo silnými inhibitory nebo induktory CYP3A4.

Jaterní vychytávání simepreviru je zprostředkováno OATP1B1/3. Inhibitory OATP1B1/3, jako je

eltrombopag nebo gemfibrozil, mohou vyvolat zvýšení plazmatických koncentrací simepreviru.

Léčivé přípravky, které jsou ovlivněny použitím simepreviru

Simeprevir mírně inhibuje aktivitu CYP1A2 a aktivitu intestinálního CYP3A4, zatímco neovlivňuje

aktivitu hepatálního CYP3A4. Současné podávání přípravku OLYSIO s léčivými přípravky, které jsou

primárně metabolizovány enzymatickým systémem CYP3A4, může vést ke zvýšeným plazmatickým

koncentracím takových léčivých přípravků (viz tabulka 4). Simeprevir neovlivňuje CYP2C9,

CYP2C19 nebo CYP2D6 in vivo.

Simeprevir inhibuje transportéry OATP1B1/3, P-gp a BCRP. Současné podávání přípravku OLYSIO s

léčivými přípravky, které jsou substráty pro transport OATP1B1/3, P-gp a BCRP může vést ke

zvýšeným plazmatickým koncentracím takových léčivých přípravků (viz tabulka 4).

Pacienti léčení anatgonisty vitaminu K

Vzhledem k tomu, že se jaterní funkce může během léčby přípravkem Olysio změnit, doporučuje se

pečlivě monitorovat hodnoty mezinárodního normalizovaného poměru (INR).

Tabulka interakcí

Stanovené a teoretické interakce mezi simeprevirem a vybranými léčivými přípravky jsou uvedeny v

tabulce 4 (jsou uvedeny poměry průměrných minimálních čtverců s 90 % intervaly spolehlivosti (90 %

IS), zvýšení je uvedeno pomocí symbolu “↑”, snížení pomocí symbolu “↓”, bez změny pomocí

symbolu “↔”). Studie interakcí byly provedeny u zdravých dospělých s doporučenou dávkou 150 mg

simepreviru jednou denně, pokud nebylo uvedeno jinak.

Tabulka 4:

Interakce a doporučení pro dávkování s dalšími léčivými přípravky

Léčivé přípravky

podle terapeutické

oblasti

Účinek na hladiny léku

Poměr průměrných minimálních čtverců

(90 % IS)

Doporučení týkající se

současného podávání

ANALEPTIKA

Kofein

150 mg

kofein AUC 1,26 (1,21-1,32) ↑

kofein C

1,12 (1,06-1,19) ↔

kofeinu nebyla hodnocena

Není nutná úprava dávky.

ANTIARYTMIKA

Digoxin

0,25 mg

digoxin AUC 1,39 (1,16-1,67) ↑

digoxin C

1,31 (1,14-1,51) ↑

digoxinu nebyla hodnocena

(inhibice transportéru P-gp)

Koncentrace digoxinu mají

být sledovány a použity

pro titraci dávky digoxinu

pro získání požadovaného

klinického účinku.

Léčivý přípravek již není registrován

Amiodaron

Nebylo studováno. Lze očekávat mírné zvýšení

koncentrace amiodaronu při jeho perorálním

podání.

(inhibice intestinálního enzymatického systému

CYP3A4)

Může dojít k mírnému zvýšení koncentrace

simepreviru v důsledku inhibice CYP3A4

amiodaronem.

Léčebný režim bez

sofosbuviru:

Při perorálním podání je

zapotřebí opatrnosti a

doporučuje se terapeutické

monitorování amiodaronu

a/nebo klinické sledování

(EKG, atd.)

Léčebný režim se

sofosbuvirem:

Podání je možné pouze

v případě, kdy není

dostupná jiná alternativní

léčba. Je doporučeno

pečlivé sledování, pokud

je tento léčivý přípravek

podáván s přípravkem

OLYSIO v kombinaci se

sofosbuvirem (viz bod

4.4).

Disopyramid

Flekainid

Mexiletin

Propafenon

Chinidin

Nebylo studováno. Lze očekávat mírné zvýšení

koncentrací těchto antiarytmik při perorálním

podání těchto léčivých přípravků.

(inhibice intestinálního enzymatického systému

CYP3A4)

Při perorálním podání je

zapotřebí opatrnost a

doporučuje se terapeutické

monitorování léčiva u

těchto antiarytmik a/nebo

klinické monitorování

(EKG, atd.).

ANTIKOAGULANCIA

Warfarin a jiní

antagonisté

vitaminu K

Warfarin 10 mg:

S-warfarin AUC 1,04 (1,00-1,07) ↔

S-warfarin C

1,00 (0,94-1,06) ↔

S-warfarinu nebyla hodnocena

I když se neočekává žádná

změna ve farmakokinetice

warfarinu, u všech

antagonistů vitaminu K se

doporučuje pečlivé

monitorování INR, a to

vzhledem k potenciálním

změnám jaterní funkce

během léčby přípravkem

Olysio.

ANTIKONVULZIVA

Karbamazepin

Oxkarbazepin

Fenobarbital

Fenytoin

Nebylo studováno. Očekává se významné

snížení plazmatických koncentrací simepreviru.

(silná indukce enzymatického systému

CYP3A4)

Nedoporučuje se současně

podávat přípravek

OLYSIO s těmito

antikonvulzivy, protože

současné podávání může

vést ke ztrátě

terapeutického účinku

přípravku OLYSIO.

ANTIDEPRESIVA

Escitalopram

10 mg jednou denně

AUC escitalopramu 1,00 (0,97-1,03) ↔

escitalopramu 1,03 (0,99-1,07) ↔

escitalopramu 1,00 (0,95-1,05) ↔

AUC simepreviru 0,75 (0,68-0,83)

simepreviru 0,80 (0,71-0,89)

simepreviru 0,68 (0,59-0,79)

Není nutná úprava dávky.

Léčivý přípravek již není registrován

ANTIHISTAMINIKA

Astemizol

Terfenadin

Nebylo studováno. Astemizol a terfenadin

mohou vyvolávat srdeční arytmie. Je možné

očekávat mírné zvýšení koncentrací těchto

antihistaminik.

(inhibice intestinálního enzymatického systému

CYP3A4)

Současné podávání

přípravku OLYSIO s

astemizolem nebo

terfenadinem se

nedoporučuje.

ANTIINFEKTIVA

Antibiotika- makrolidy (systémové podání)

Azitromycin

Nebyl studován. Na základě eliminační dráhy

azithromycinu nejsou očekávány žádné lékové

interakce mezi azitromycinem a simeprevirem.

Není nutná úprava dávky.

Erythromycin

500 mg třikrát denně

AUC erythromycinu 1,90 (1,53-2,36)

erythromycinu 1,59 (1,23-2,05)

erythromycinu 3,08 (2,54-3,73)

AUC simepreviru 7,47 (6,41-8,70)

4,53 simepreviru (3,91-5,25)

simepreviru 12,74 (10,19-15,93)

(inhibice enzymatického systému CYP3A4 a

transportéru P-gp jak erythromycinem tak

simeprevirem)

Současné podávání

přípravku OLYSIO se

systémově podaným

erythromycinem se

nedoporučuje.

Klarithromycin

Telithromycin

Nebylo studováno. Očekává se zvýšení

plazmatických koncentrací simepreviru.

(silná inhibice enzymatického systému

CYP3A4)

Současné podávání

přípravku OLYSIO s

klarithromycinem nebo

telithromycinem se

nedoporučuje.

Antimykotika (systémové podání)

Itrakonazol

Ketokonazol

Posakonazol

Nebylo studováno. Očekává se významné

zvýšení plazmatických koncentrací simepreviru.

(silná inhibice enzymatického systému

CYP3A4)

Současné podávání

přípravku OLYSIO se

systémovým

itrakonazolem,

ketokonazolem nebo

posakonazolem se

nedoporučuje.

Flukonazol

Vorikonazol

Nebylo studováno. Očekává se významné

zvýšení plazmatických koncentrací simepreviru.

(mírná nebo středně silná inhibice

enzymatického systému CYP3A4)

Současné podávání

přípravku OLYSIO se

systémově podávaným

flukonazolem nebo

vorikonazolem se

nedoporučuje.

Antimykobakteriální přípravky

Bedachilin

Nebylo studováno. Neočekává se žádná klinicky

významná interakce.

Není nutná úprava dávky.

Léčivý přípravek již není registrován

Rifampicin

600 mg jednou denně

rifampicin AUC 1,00 (0,93-1,08) ↔

rifampicinu 0,92 (0,80-1,07) ↔

rifampicinu nebyla studována

AUC 25-desacetyl-rifampicinu 1,24 (1,13-1,36)

AUC 25-desacetyl-rifampicinu 1,08

(0,98 -1,19) ↔

25-desacetyl-rifampicinu nebyla hodnocena

AUC simepreviru 0,52 (0,41-0,67)

simepreviru 1,31 (1,03-1,66)

simepreviru 0,08 (0,06-0,11)

(indukce enzymatického systému CYP3A4)

Nedoporučuje se současně

podávat přípravek

OLYSIO s rifampicinem,

protože současné podávání

může vést ke ztrátě

terapeutického účinku

přípravku OLYSIO.

Rifabutin

Rifapentin

Nebylo studováno. Očekává se významné

snížení plazmatických koncentrací simepreviru.

(indukce enzymatického systému CYP3A4)

Nedoporučuje se současně

podávat přípravek

OLYSIO s rifabutinem

nebo rifapentinem, protože

současné podávání může

vést ke ztrátě

terapeutického účinku

přípravku OLYSIO.

ANTITUSIKA

Dextromethorfan

(DXM)

30 mg

DXM AUC 1,08 (0,87-1,35)

DXM 1,21 (0,93-1,57)

DXM nebyla studována

AUC dextrorfanu 1,09 (1,03-1,15) ↔

dextrorfanu 1,03 (0,93-1,15) ↔

dextrorfanu nebyla hodnocena

Není nutná úprava dávky.

BLOKÁTORY KALCIOVÉHO KANÁLU (perorální podání)

Amlodipin

Bepridil

Diltiazem

Felodipin

Nikardipin

Nifedipin

Nisoldipin

Verapamil

Nebylo studováno. Lze očekávat zvýšení

plazmatické koncentrace perorálně podávaných

blokátorů kalciových kanálů.

(inhibice intestinálního enzymatického systému

CYP3A4 a transportéru P-gp)

Může dojít ke zvýšení koncentrace simepreviru

v důsledku mírné inhibice CYP3A4

amlodipinem a středně silné inhibice CYP3A4

diltiazemem a verapamilem.

Při perorálním podávání

těchto blokátorů

kalciového kanálu je

zapotřebí opatrnost a

doporučuje se klinické

monitorování pacientů.

GLUKOKORTIKOIDY

Dexamethason

(systémový)

Nebylo studováno. Očekává se snížení

plazmatických koncentrací simepreviru.

(středně silná indukce enzymatického systému

CYP3A4)

Nedoporučuje se současně

podávat přípravek

OLYSIO se systémovým

dexamethasonem, protože

současné podávání může

vést ke ztrátě

terapeutického účinku

přípravku OLYSIO.

Budesonid

Flutikason

Methylprednisolon

Prednison

Nebylo studováno. Neočekává se žádná klinicky

významná interakce.

Není nutná úprava dávky.

Léčivý přípravek již není registrován

GASTROINTESTINÁLNÍ PŘÍPRAVKY

Antacida

Hydroxid hlinitý nebo

hořečnatý, Uhličitan

vápenatý

Nebylo studováno. Neočekává se žádná klinicky

významná interakce.

Není nutná úprava dávky.

Blokátory H

2

-receptoru

Cimetidin

Nizatidin

Ranitidin

Nebylo studováno. Neočekává se žádná klinicky

významná interakce.

Není nutná úprava dávky.

Prokinetika

Cisaprid

Nebylo studováno. Cisaprid může způsobovat

srdeční arytmie. Jsou možné zvýšené

koncentrace cisapridu.

(inhibice intestinálního enzymatického systému

CYP3A4)

Současné podávání

přípravku OLYSIO s

cisapridem se

nedoporučuje.

Inhibitory protonové pumpy

Omeprazol

40 mg

AUC omeprazolu 1,21 (1,00-1,46)

omeprazolu 1,14 (0,93-1,39)

omeprazolu nebyla hodnocena

Není nutná úprava dávky.

Dexlansoprazol

Esomeprazol

Lansoprazol

Pantoprazol

Rabeprazol

Nebylo studováno. Neočekává se žádná klinicky

významná léková interakce.

Není nutná úprava dávky.

PŘÍPRAVKY PROTI HCV

Antivirotika

Daklatasvir

60 mg jednou denně

AUC daklatasviru 1,96 (1,84-2,10)

daklatasviru 1,50 (1,39-1,62)

daklatasviru 2,68 (2,42-2,98)

AUC simepreviru 1,44 (1,32-1,56)

simepreviru 1,39 (1,27-1,52)

simepreviru 1,49 (1,33-1,67)

Není nutná úprava

dávkování daklatasviru

nebo přípravku OLYSIO.

Ledipasvir

90 mg jednou denně

AUC ledipasviru 1,75 (1,56-1,96) ↑

ledipasviru 1,64 (1,45-1,86) ↑

ledipasviru 1,74 (1,55-1,97)

AUC simepreviru 3,05 (2,43-3,84) ↑

simepreviru 2,34 (1,95-2,81) ↑

simepreviru 4,69 (3,40-6,47)

Nedoporučuje se současné

podávání přípravku

OLYSIO s léčivým

přípravkem obsahujícím

ledipasvir.

Sofosbuvir

400 mg jednou denně

AUC sofosbuviru 3,16 (2,25-4,44)

sofosbuviru 1,91 (1,26-2,90)

sofosbuviru nebyla studována

AUC GS-331007 1,09 (0,87-1,37) ↔

GS-331007 0,69 (0,52-0,93)

GS-331007 nebyla studována

AUC simepreviru 0,94 (0,67-1,33) ↔

simepreviru 0,96 (0,71-1,30) ↔

simepreviru nebyla hodnocena

Zvýšení expozice

sofosbuviru pozorované ve

farmakokinetické

doplňkové studii není

klinicky významné.

ROSTLINNÉ PŘÍPRAVKY

Ostropestřec

mariánský (Silybum

marianum)

Nebylo studováno. Očekává se zvýšení

plazmatických koncentrací simepreviru.

(inhibice enzymatického systému CYP3A4)

Současné podávání

přípravku OLYSIO s

ostropestřcem mariánským

se nedoporučuje.

Léčivý přípravek již není registrován

Třezalka tečkovaná

(Hypericum

perforatum)

Nebylo studováno. Očekává se významné

snížení plazmatických koncentrací simepreviru.

(indukce enzymatického systému CYP3A4)

Nedoporučuje se současně

podávat přípravek

OLYSIO s přípravky

obsahujícími třezalku

tečkovanou, protože

současné podávání může

vést ke ztrátě

terapeutického účinku

přípravku OLYSIO.

PŘÍPRAVKY PROTI HIV

Antiretrovirotika - antagonisté CCR5

Maravirok

Nebylo studováno. Neočekává se žádná klinicky

významná léková interakce.

Při současném podávání s

přípravkem OLYSIO s

maravirokem není nutná

úprava dávky žádného z

léků.

Antiretrovirotika - inhibitor integrázy

Raltegravir

400 mg dvakrát denně

AUC raltegraviru 1,08 (0,85-1,38)

raltegraviru 1,03 (0,78-1,36) ↔

raltegraviru 1,14 (0,97-1,36)

AUC simepreviru 0,89 (0,81-0,98) ↔

simepreviru 0,93 (0,85-1,02) ↔

simepreviru 0,86 (0,75-0,98)

Není nutná úprava dávky.

Dolutegravir

Nebylo studováno. Neočekává se žádná klinicky

významná interakce.

Není nutná úprava dávky.

Antiretrovirotika - nenukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy (NNRTI)

Efavirenz

600 mg jednou denně

AUC efavirenzu 0,90 (0,85-0,95) ↔

efavirenzu 0,97 (0,89-1,06) ↔

efavirenzu 0,87 (0,81-0,93) ↔

AUC simepreviru 0,29 (0,26-0,33)

simepreviru 0,49 (0,44-0,54)

simepreviru 0,09 (0,08-0,12)

(indukce enzymatického systému CYP3A4)

Nedoporučuje se současně

podávat přípravek

OLYSIO s efavirenzem,

protože současné podávání

může vést ke ztrátě

terapeutického účinku

přípravku OLYSIO.

Rilpivirin

25 mg jednou denně

AUC rilpivirinu 1,12 (1,05-1,19) ↔

rilpivirinu 1,04 (0,95-1,13) ↔

rilpivirinu 1,25 (1,16-1,35)

AUC simepreviru 1,06 (0,94-1,19) ↔

simepreviru 1,10 (0,97-1,26)

simepreviru 0,96 (0,83-1,11) ↔

Není nutná úprava dávky.

Další NNRTI

(Delavirdin, eltravirin,

nevirapin)

Nebylo studováno. Očekává se změna

plazmatických koncentrací simepreviru.

(indukce [etravirin nebo nevirapin] nebo

inhibice [delavirdin] enzymatického systému

CYP3A4)

Současné podávání

přípravku OLYSIO s

delavirdinem, etravirinem

nebo nevirapinem se

nedoporučuje.

Antiretrovirotika - nukleosidové nebo nukleotidové inhibitory reverzní transkriptázy

(N(t)NRTI)

Tenofovir-disoproxil-

fumarát

300 mg jednou denně

AUC tenofoviru 1,18 (1,13-1,24) ↔

tenofoviru 1,19 (1,10-1,30)

tenofoviru 1,24 (1,15-1,33)

AUC simepreviru 0,86 (0,76-0,98)

simepreviru 0,85 (0,73-0,99)

simepreviru 0,93 (0,78-1,11)

Není nutná úprava dávky.

Léčivý přípravek již není registrován

Další NRTI

(Abakavir, didanosin,

emtricitabin,

limavudin, stavudin,

zidovudin)

Nebylo studováno. Neočekává se žádná klinicky

významná léková interakce.

Není nutná úprava dávky.

Antiretrovirotika - inhibitory proteázy (PI)

Darunavir/ritonavir

800/100 mg jednou

denně

AUC darunaviru 1,18 (1,11-1,25)

darunaviru 1,04 (0,99-1,10) ↔

darunaviru 1,31 (1,13-1,52)

AUC ritonaviru 1,32 (1,25-1,40)

ritonaviru 1,23 (1,14-1,32)

ritonaviru 1,44 (1,30-1,61)

AUC simepreviru 2,59 (2,15-3,11)

simepreviru 1,79 (1,55-2,06)

simepreviru 4,58 (3,54-5,92)

darunavir/ritonavir + 50 mg simepreviru v porovnání s

přípravkem 150 mg simepreviru v monoterapii.

(silná inhibice enzymatického systému

CYP3A4)

Současné podávání

přípravku OLYSIO s

darunavirem/ritonavirem

se nedoporučuje.

Ritonavir

100 mg dvakrát denně

AUC simepreviru 7,18 (5,63-9,15)

simepreviru 4,70 (3,84-5,76)

simepreviru 14,35 (10,29-20,01)

(silná inhibice enzymatického systému

CYP3A4)

Současné podávání

přípravku OLYSIO s

ritonavirem se

nedoporučuje.

Další ritonavirem

posílené nebo

neposílené HIV PI

(Atazanavir, (Fos)

amprenavir, lopinavir,

indinavir, nelfinavir,

sachinavir, tipranavir)

Nebylo studováno. Očekává se změna

plazmatických koncentrací simepreviru.

(indukce nebo inhibice enzymatického systému

CYP3A)

Současné podávání

přípravku OLYSIO s HIV

IP s nebo bez ritonaviru se

nedoporučuje.

Léčivé přípravky

obsahující kobicistat

Nebylo studováno. Očekává se významné

zvýšení plazmatických koncentrací simepreviru.

(silná inhibice enzymu CYP3A4)

Současné podávání

přípravku OLYSIO s

léčivými přípravky

obsahujícími kobicistat se

nedoporučuje.

INHIBITORY HMG-CO-A REDUKTÁZY

Rosuvastatin

10 mg

AUC rosuvastatinu 2,81 (2,34-3,37)

rosuvastatinu 3,17 (2,57-3,91)

rosuvastatin nebyla hodnocena

(inhibice transportéru OATP1B1/3, BCRP)

Při současném podávání s

přípravkem OLYSIO

titrujte opatrně dávku

rosuvastatinu a použijte

nejnižší nutnou dávku při

monitorování bezpečnosti.

Pitavastatin,

pravastatin

Nebylo studováno. Očekává se zvýšení

plazmatických koncentrací pitavastatinu a

pravastatinu.

(inhibice transportéru OATP1B1/3)

Při současném podávání s

přípravkem OLYSIO

titrujte opatrně dávku

pitavastatinu a

pravastatinu a použijte

nejnižší nutnou dávku při

monitorování bezpečnosti.

Léčivý přípravek již není registrován

Atorvastatin

40 mg

AUC atorvastatinu 2,12 (1,72-2,62)

atorvastatinu 1,70 (1,42-2,04)

atorvastatinu nebyla studována

AUC 2-OH-atorvastatinu 2,29 (2,08-2,52)

2-OH-atorvastatinu 1,98 (1,70-2,31)

2-OH-atorvastatinu nebyla hodnocena

(inhibice transportéru OATP1B1/3 a

enzymatického systému CYP3A4)

Může dojít ke zvýšení koncentrace simepreviru

v důsledku inhibice OATP1B1 atorvastatinem.

Při současném podávání s

přípravkem OLYSIO

titrujte opatrně dávku

atorvastatinu a použijte

nejnižší nutnou dávku při

monitorování bezpečnosti.

Simvastatin

40 mg

AUC simvastatinu 1,51 (1,32-1,73)

simvastatinu 1,46 (1,17-1,82)

simvastatinu nebyla studována

AUC kyseliny simvastatinové 1,88 (1,63-2,17)

kyseliny simvastatinové 3,03 (2,49-3,69)

kyseliny simvastatinové nebyla hodnocena

(inhibice transportéru OATP1B1 a

enzymatického systému CYP3A4)

Při současném podávání s

přípravkem OLYSIO

titrujte opatrně dávku

simvastatinu a použijte

nejnižší nutnou dávku při

monitorování bezpečnosti.

Lovastatin

Nebylo studováno. Očekává se zvýšení

plazmatických koncentrací lovastatinu.

(inhibice transportéru OATP1B1 a

enzymatického systému CYP3A4)

Při současném podávání s

přípravkem OLYSIO

titrujte opatrně dávku

lovastatinu a použijte

nejnižší nutnou dávku při

monitorování bezpečnosti.

Fluvastatin

Nebylo studováno. Neočekává se žádná klinicky

významná interakce.

Není nutná úprava dávky.

HORMONÁLNÍ ANTIKONCEPCE

Ethinylestradiol a

norethisteron

0,035 mg jednou

denně/

1 mg jednou denně

AUC ethinylestradiolu 1,12 (1,05-1,20) ↔

ethinylestradiolu 1,18 (1,09-1,27)

ethinylestradiolu 1,00 (0,89-1,13) ↔

AUC norethindronu 1,15 (1,08-1,22) ↔

norethindronu 1,06 (0,99-1,14) ↔

norethindronu 1,24 (1,13-1,35)

Není nutná úprava dávky.

IMUNOSUPRESIVA

Cyklosporin

100 mg

dávka

individualizovaná dle

pacienta

AUC cyklosporinu 1,19 (1,13-1,26)

cyklosporinu 1,16 (1,07-1,26)

cyklosporinu nebyla hodnocena

AUC simepreviru 5,68 (3,58-9,00) ↑

simepreviru 4,53 (3,05-6,74) ↑

simepreviru nebyla hodnocena

(Inhibice OATP1B1/3, P-gp a CYP3A4

cyklosporinem)

Současné podávání

přípravku OLYSIO

s cyklosporinem se

nedoporučuje.

Takrolimus

2 mg

dávka

individualizovaná dle

pacienta

AUC takrolimu 0,83 (0,59-1,16)

takrolimu 0,76 (0,65-0,90)

takrolimu nebyla hodnocena

AUC simepreviru 1,90 (1,37-2,63)

simepreviru 1,85 (1,40-2,46)

simepreviru nebyla hodnocena

(Inhibice OATP1B1 takrolimem)

Není nutná úprava

dávkování při současném

podávání přípravku

OLYSIO s takrolimem.

Doporučuje se

monitorování koncentrací

takrolimu v krvi.

Léčivý přípravek již není registrován

Sirolimus

Nebylo studováno. Může nastat mírné zvýšení

nebo snížení plazmatické koncentrace sirolimu.

Doporučuje se

monitorování koncentrací

sirolimu v krvi.

NARKOTICKÁ ANALGETIKA

Methadon

30-150 mg jednou

denně,

individualizovaná

dávka

AUC R(-) methadonu 0,99 (0,91-1,09) ↔

R(-) methadonu 1,03 (0,97-1,09) ↔

R(-) methadonu 1,02 (0,93-1,12) ↔

Není nutná úprava dávky.

Buprenorfin

Naloxon

Nebylo studováno. Neočekává se žádná klinicky

významná léková interakce.

Není nutná úprava dávky.

INHIBITORY FOSFODIESTERÁZY TYPU 5

Sildenafil

Tadalafil

Vardenafil

Nebylo studováno. Je možné očekávat mírné

zvýšení koncentrací inhibitorů PDE-5.

(inhibice intestinálního enzymatického systému

CYP3A4)

Může dojít k mírnému zvýšení koncentrace

simepreviru v důsledku mírné inhibice

OATP1B1 sildenafilem.

Při současném podávání

přípravku OLYSIO s

dávkami sildenafilu,

vardenafilu nebo tadalafilu

indikovanými pro léčbu

erektilní dysfunkce není

nutná žádná úprava

dávkování.

Může být nutná úprava

dávky inhibitoru PDE-5,

když je přípravek

OLYSIO současně

podáván se sildenafilem

nebo tadalafilem

chronicky v dávkách

používaných k léčbě plicní

arteriální hypertenze.

Zvažte zahájení léčby

nejnižší dávkou inhibitoru

PDE-5 a její zvýšení podle

potřeby s příslušným

klinickým monitorováním.

SEDATIVA/ANXIOLYTIKA

Midazolam

Perorální:

0,075 mg/kg

Intravenózní:

0,025 mg/kg

Perorální:

AUC midazolamu 1,45 (1,35-1,57)

midazolamu 1,31 (1,19-1,45)

midazolamu nebyla hodnocena

Intravenózní:

AUC midazolamu 1,10 (0,95-1,26)

midazolamu 0,78 (0,52-1,17)

midazolamu nebyla hodnocena

(mírná inhibice intestinálního enzymatického

systému CYP3A4)

Plazmatické koncentrace

midazolamu nebyly při

intravenózním podávání

ovlivněny, protože

simeprevir neinhibuje

hepatální CYP3A4.

Opatrnost se doporučuje,

pokud je tento léčivý

přípravek s úzkým

terapeutickým indexem

současně podáván s

přípravkem OLYSIO

perorální cestou.

Triazolam (perorální)

Nebylo studováno. Je možné očekávat mírné

zvýšení koncentrací inhibitorů triazolamu.

(inhibice intestinálního enzymatického systému

CYP3A4)

Opatrnost se doporučuje,

pokud je tento léčivý

přípravek s úzkým

terapeutickým indexem

současně podáván s

přípravkem OLYSIO

perorální cestou.

Léčivý přípravek již není registrován

STIMULANCIA

Methylfenidát

Nebylo studováno. Neočekává se žádná klinicky

významná léková interakce.

Není nutná úprava dávky.

Směr šipky (↑ = zvýšení, ↓ = snížení, ↔ = bez změny) pro každý farmakokinetický parametr vychází z 90 % intervalu

spolehlivosti průměrného geometrického poměru v (↔), pod (↓) nebo nad (↑) rozmezím 0,80 - 1,25.

Tato studie interakcí byla provedena s dávkou vyšší než je doporučená dávka pro simeprevir hodnotící maximální

účinek na současně podávaný lék. Doporučení pro dávkování se týká doporučené dávky simepreviru 150 mg jednou

denně.

Interakce mezi simeprevirem a léčivým přípravkem byla hodnocena ve farmakokinetické studii fáze II u 20 pacientů s

infekcí HCV.

Srovnání na základě historických kontrol. Interakce mezi simeprevirem a léčivým přípravkem byla hodnocena ve

farmakokinetické substudii fáze II u 22 pacientů s infekcí HCV.

Dávka simepreviru v této studii interakcí byla 50 mg podávaná současně s darunavirem/ritonavirem v porovnání se

150 mg ve skupině monoterapie simeprevirem.

Dávka individualizovaná dle pacienta na základě rozhodnutí lékaře, a v souladu s lokální klinickou praxí.

Srovnání založené na historických kontrolách. Údaje ze studie fáze II prováděné u 9 pacientů po transplantaci jater s

infekcí HCV.

Srovnání založené na historických kontrolách. Údaje ze studie fáze II prováděné u 11 pacientů po transplantaci jater s

infekcí HCV.

Interakce mezi simeprevirem a léčivým přípravkem byla hodnocena ve farmakokinetické studii u dospělých závislých

na opioidech užívajících stabilní udržovací léčbu methadonem.

Ketokonazol: očekává se další klasifikace ATC.

4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Odpovídající a dobře kontrolované studie se simeprevirem u těhotných žen nejsou k dispozici. Studie

na zvířatech prokázaly reprodukční účinky (viz bod 5.3). Přípravek OLYSIO by měl být používán v

těhotenství nebo u žen ve fertilním věku pouze tehdy, pokud je odůvodněný předpokládaný přínos

léčby nad rizikem. Pacientky ve fertilním věku musí používat účinnou formu antikoncepce.

Vzhledem k tomu, že přípravek OLYSIO musí být k léčbě CHC podáván současně s jinými léčivými

přípravky, mohou se kontraindikace a varování týkající se těchto léčivých přípravků také týkat

kombinované léčby přípravkem OLYSIO (viz bod 4.3).

U všech druhů zvířat vystavených ribavirinu byly prokázány významné teratogenní a/nebo

embryogenní účinky. Proto musí být věnována maximální péče tomu, aby nedošlo k těhotenství u

pacientek a u partnerek pacientů mužů. Ženy ve fertilním věku a pacienti muži a jejich partnerky ve

fertilním věku musí používat účinnou antikoncepční metodu během léčby přípravkem OLYSIO v

kombinaci s ribavirinem a po ukončení léčby ribavirinem po dobu specifikovanou v souhrnu údajů o

přípravku pro ribavirin.

Kojení

Není známo, zda se simeprevir nebo jeho metabolity vylučují do lidského mateřského mléka. Při

podávání laktujícím potkanům byl simeprevir detekován v plazmě mláďat pravděpodobně v důsledku

vylučování simepreviru do mateřského mléka (viz bod 5.3). Riziko pro kojené novorozence/děti nelze

vyloučit. Je třeba se rozhodnout, zda přerušit kojení nebo ukončit/zastavit léčbu přípravkem OLYSIO

při zvážení přínosu kojení pro dítě a přínosu léčby pro matku.

Fertilita

Údaje o účinku simepreviru na fertilitu u člověka nejsou k dispozici. Ve studiích na zvířatech nebyly

pozorovány žádné účinky na fertilitu (viz bod 5.3).

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek OLYSIO nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

Kombinovaná léčba přípravkem OLYSIO s jinými léčivými přípravky pro léčbu CHC může ovlivnit

schopnost pacienta řídit a obsluhovat stroje. Viz příslušné souhrny údajů o přípravku pro tyto současně

podávané léčivé přípravky ohledně jejich možných účinků na schopnost řídit a obsluhovat stroje.

Léčivý přípravek již není registrován

4.8

Nežádoucí účinky

Shrnutí bezpečnostního profilu

Celkový bezpečnostní profil simepreviru je založen na údajích získaných u 580 pacientů s infekcí

HCV genotypu 1, kteří byli léčeni simeprevirem v kombinaci se sofosbuvirem a s ribavirinem nebo

bez něj (souhrnné údaje z klinických studií HPC2002 fáze II a klinických studií HPC3017a HPC3018

fáze III) a u 1 486 pacientů s infekcí HCV genotypu 1, kteří byli léčeni simeprevirem (nebo placebem)

v kombinaci s peginterferonem alfa a ribavirinem (souhrnné údaje z klinických studií C205 a C206

fáze II a klinických studií C208, C216 a HPC3007 fáze III).

Bezpečnostní profil simepreviru je u pacientů s infekcí HCV genotypu 4 a infekcí HCV genotypu 1

srovnatelný, pokud se podává buď v kombinaci s peginterferonem alfa a ribavirinem nebo v

kombinaci se sofosbuvirem.

Simeprevir v kombinaci se sofosbuvirem

Bezpečnostní profil simepreviru v kombinaci se sofosbuvirem u pacientů s infekcí HCV genotypu 1 s

cirhózou nebo bez ní je založen na souhrnných údajích ze studie HPC2002 fáze II a studií HPC3017 a

HPC3018 fáze III, které zahrnovaly 472 pacientů, kteří byli léčeni simeprevirem se sofosbuvirem bez

ribavirinu (155, 286 a 31 pacientů se léčilo 8, 12 nebo 24 týdnů, v uvedeném pořadí), a 108 pacientů,

kteří byli léčeni simeprevirem se sofosbuvirem a ribavirinem (54 pacientů bylo léčeno vždy 12 nebo

24 týdnů).

Většina hlášených nežádoucích účinků byla stupně závažnosti 1. Nežádoucí účinky stupně závažnosti

2 a 3 byly hlášeny u 3,5 % (n = 10), respektive u 0,3 % (n = 1) pacientů, kteří byli léčeni 12 týdnů

simeprevirem se sofosbuvirem; nežádoucí účinky stupně závažnosti 4 hlášeny nebyly. U pacientů

léčených simeprevirem se sofosbuvirem 24 týdnů nebyly hlášeny nežádoucí účinky stupně závažnosti

2 nebo 3; u jednoho pacienta (3,2 %) se vyskytl nežádoucí účinek stupně závažnosti 4 („zvýšení

hladiny bilirubinu v krvi“). Závažné nežádoucí účinky hlášeny nebyly.

Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky (incidence ≥ 5 % po 12 nebo 24 týdnech léčby) byla

vyrážka, svědění, zácpa a fotosenzitivní reakce (viz bod 4.4).

Ve skupině léčené 12 týdnů vysadil léčbu kvůli nežádoucím účinkům jeden pacient (0,3 %) a ve

skupině léčené 24 týdnů žádný.

Simeprevir v kombinaci s peginterferonem alfa a ribavirinem

Bezpečnostní profil simepreviru v kombinaci s peginterferonem alfa a ribavirinem u pacientů s infekcí

HCV genotypu 1 je založen na souhrnných údajích z klinických studií C205, C206, C208, C216 a

HPC3007 fáze II a fáze III, které zahrnovaly 924 pacientů, kteří dostávali simeprevir 150 mg jednou

denně po dobu 12 týdnů) a 540 pacientů, kteří dostávali placebo s peginterferonem alfa a ribavirinem.

V souhrnných bezpečnostních datech ze studie fáze III byla většina nežádoucích účinků hlášených

během 12týdenní léčby simeprevirem stupně 1 až 2 podle závažnosti. Nežádoucí účinky stupně 3 nebo

4 byly hlášeny u 3,1 % pacientů léčených simeprevirem s peginterferonem alfa a ribavirinem versus

0,5 % pacientů, kteří dostávali placebo s peginterferonem alfa a ribavirinem. Závažné nežádoucí

účinky byly hlášeny u 0,3 % pacientů léčených simeprevirem (2 fotosenzitivní reakce vyžadující

hospitalizaci) a u žádného z pacientů, kteří dostávali placebo s peginterferonem alfa a ribavirinem.

Během prvních 12 týdnů léčby byly nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky (incidence ≥ 5 %)

nauzea, vyrážka, pruritus, dyspnoe, zvýšení hladiny bilirubinu a fotosenzitivní reakce (viz bod 4.4).

Ukončení léčby simeprevirem v důsledku nežádoucích účinků nastalo u 0,9 % pacientů léčených

simeprevirem s peginterferonem alfa a ribavirinem.

Léčivý přípravek již není registrován

Tabulkový seznam nežádoucích účinků

Nežádoucí účinky simpreviru v kombinaci s peginterferonem alfa a ribavirinem nebo v kombinaci se

sofosbuvirem hlášené u dospělých pacientů s infekcí HCV genotypu 1 jsou uvedeny v tabulce 5.

Nežádoucí účinky jsou seřazeny podle systémové orgánové třídy a frekvence: velmi časté (≥ 1/10),

časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi

vzácné (< 1/10 000).

Tabulka 5:

Nežádoucí účinky zjištěné u simepreviru v kombinaci se sofosbuvirem nebo u

kombinace s peginterferonem alfa a ribavirinem

1

Třída

orgánových

systémů

Kategorie

četnosti

simeprevir + sofosbuvir

simeprevir +

peginterferon alfa +

ribavirin

N = 781

12 týdnů

N = 286

24 týdnů

N = 31

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:

velmi časté

dyspnoe*

Gastrointestinální poruchy:

velmi časté

nauzea

časté

zácpa

zácpa

zácpa

Poruchy jater a žlučových cest:

časté

zvýšení hladiny bilirubinu

v krvi*

zvýšení hladiny bilirubinu

v krvi*

zvýšení hladiny bilirubinu

v krvi*

Poruchy kůže a podkožní tkáně:

velmi časté

vyrážka*

vyrážka*, pruritus*

časté

vyrážka*, pruritus*

fotosenzitivní reakce*

pruritus*, fotosenzitivní

reakce*

fotosenzitivní reakce*

Simeprevir v kombinaci se sofosbuvirem: souhrn studií HPC2002, HPC3017 a HPC3018 (12 týdnů) nebo

studie HPC2002 (24 týdnů); simeprevir v kombinaci s peginterferonem alfa a ribavirinem: souhrn studií fáze III C208,

C216 a HPC3007 (prvních 12 týdnů léčby).

pro další podrobnosti viz text níže.

Popis vybraných nežádoucích účinků

Vyrážka a pruritus

Většina příhod vyrážky a pruritu u pacientů léčených simeprevirem byla mírná nebo středně závažná

(stupeň 1 nebo 2).

Simeprevir v kombinaci se sofosbuvirem: vyrážka a pruritus byly pozorovány u 8,0 % a 8,4 %

pacientů léčených 12 týdnů, v uvedeném pořadí, v porovnání s 12,9 % a 3,2 % u pacientů léčených

24 týdnů, v uvedeném pořadí (všechny stupně). U jednoho pacienta (0,3 %; skupina léčená 12 týdnů)

byla hlášena vyrážka stupně 3, která vedla k ukončení léčby; vyrážka stupně 4 se nevyskytla u

žádného pacienta. Pruritus stupně 3 nebo 4 se nevyskytl u žádného pacienta; kvůli pruritu žádný

pacient léčbu neukončil.

Ve studii HPC2002 byla vyrážka (souhrnný termín) hlášena u 10,7 % pacientů během 12týdenní léčby

simeprevirem se sofosbuvirem bez ribavirinu oproti 20,4 % pacientů léčených po 12 týdnů

simeprevrem a sofosbuvirem s ribavirinem.

Simeprevir v kombinaci a peginterferonem alfa a ribavirinem: během 12 týdnů léčby simeprevirem

byly vyrážka a pruritus hlášeny u 21,8 % resp. 21,9 % pacientů léčených simeprevirem oproti 16,6 %

resp. 14,6 % u pacientů užívajících placebo (všechny stupně závažnosti; souhrnná fáze III). Vyrážka

stupně 3 se vyskytla u 0,5 % a pruritus stupně 3 u 0,1 % pacientů léčených simeprevirem. Vysazení

simepreviru v důsledku vyrážky nebo pruritu bylo provedeno u 0,8 % resp. 0,1 % pacientů léčených

simeprevirem, v porovnání s 0,3 % resp. 0 % u pacientů užívajících placebo.

Léčivý přípravek již není registrován

Zvýšení hladiny bilirubinu v krvi

U pacientů léčených simeprevirem bylo hlášeno zvýšení přímého a nepřímého bilirubinu, které bylo

převážně mírné nebo střední závažnosti. Zvýšení hladiny bilirubinu nebylo obecně spojeno se

zvýšením jaterních transamináz a po ukončení léčby se normalizovalo.

Simeprevir v kombinaci se sofosbuvirem: „zvýšení bilirubinu v krvi“ bylo hlášeno u 1,0 % pacientů

léčených 12 týdnů v porovnání se 3,2 % u pacientů léčených 24 týdnů (všechny stupně). „Zvýšení

bilirubinu v krvi“ stupně 2 bylo hlášeno u jednoho pacienta (0,3 %), který byl léčen 12 týdnů. Příhody

stupně 3 hlášeny nebyly. Jeden pacient (3,2 %) léčený 24 týdnů byl postižen příhodou „zvýšení

bilirubinu v krvi“ stupně 4. Kvůli „zvýšení bilirubinu v krvi“ žádný pacient léčbu neukončil.

Ve studii HPC2002 bylo hlášeno zvýšení hladiny bilirubinu v krvi u 0 % pacientů léčených 12 týdnů

simeprevirem se sofosbuvirem bez ribavirinu oproti 9,3 % % pacientů léčených 12 týdnů simeprevrem

a sofosbuvirem s ribavirinem.

Simeprevir v kombinaci s peginterferonem alfa a ribavirinem: během 12týdenní léčby simeprevirem

bylo zvýšení hladiny bilirubinu v krvi hlášeno u 7,4 % pacientů léčených simeprevirem oproti 2,8 %

pacientů užívajících placebo (všechny stupně závažnosti; souhrnná fáze III). U 2 % pacientů léčených

simeprevirem byly hlášeno zvýšení hladiny bilirubinu stupně 3 a u 0,3 % pacientů léčených

simeprevirem bylo hlášeno zvýšení hladiny bilirubinu stupně 4 (souhrnné studie fáze III). Vysazení

simepreviru v důsledku zvýšení hladiny bilirubinu v krvi bylo vzácné (0,1 %; n = 1).

Fotosenzitivní reakce

Simeprevir v kombinaci se sofosbuvirem: fotosenzitivní reakce byly hlášeny u 3,1 % pacientů

léčených simeprevirem 12 týdnů v porovnání se 6,5 % u pacientů léčených 24 týdnů (všechny stupně).

Většina fotosenzitivních reakcí byla mírné závažnosti (stupeň 1); fotosenzitivní reakce stupně 2 byly

hlášeny u dvou pacientů (0,7 %) léčených 12 týdnů. Fotosenzitivní reakce stupně 3 nebo 4 nebyly

hlášeny žádné a žádný pacient kvůli hypersenzitivním reakcím léčbu neukončil.

Ve studii HPC2002 byly fotosenzitivní reakce (souhrnný termín) hlášené u 7,1 % pacientů léčených

12 týdnů simeprevirem se sofosbuvirem bez ribavirinu oproti 5,6 % pacientů léčených 12 týdnů

simeprevrem a sofosbuvirem s ribavirinem.

Simeprevir v kombinaci s peginterferonem alfa a ribavirinem: během 12týdenní léčby simeprevirem

byly fotosenzitivní reakce hlášeny u 4,7 % pacientů léčených simeprevirem oproti 0,8 % pacientů

užívajících placebo (všechny stupně závažnosti; souhrnná fáze III). Většina fotosenzitivních reakcí u

pacientů léčených simeprevirem byla mírné nebo středně závažné intenzity (stupeň 1 nebo 2); 0,3 %

pacientů léčených simeprevirem mělo závažné fotosenzitivní reakce vedoucí k hospitalizaci (viz

bod 4.4).

Dyspnoe

Simeprevir v kombinaci s peginterferonem alfa a ribavirinem: během 12týdenní léčby simeprevirem

byla dušnost hlášena u 11,8 % pacientů léčených simeprevirem oproti 7,6 % pacientů užívajících

placebo (všechny stupně závažnosti; souhrnná fáze III). Byly hlášeny pouze příhody 1. a 2. stupně

závažnosti a nebyly hlášeny žádné příhody, které by vedly k vysazení jakéhokoli zkoušeného léku. U

pacientů ve věku > 45 let byla dušnost hlášena u 16.4 % pacientů léčených simeprevirem oproti 9,1 %

u pacientů léčených placebem (všechny stupně závažnosti; souhrnná fáze III).

Srdeční arytmie

V případě použití přípravku OLYSIO v kombinaci se sofosbuvirem a současně podávaným

amiodaronem se vyskytly případy bradykardie (viz body 4.4 a 4.5).

Laboratorní abnormality

Simeprevir v kombinaci se sofosbuvirem

U pacientů léčených simeprevirem v kombinaci se sofosbuvirem byly pozorovány laboratorní

abnormality amylázy a lipázy vzniklé během léčby (tabulka 6). Zvýšení amylázy a lipázy byla

Léčivý přípravek již není registrován

přechodná a převážně mírná nebo středně závažná. Zvýšení amylázy a lipázy nebyla spojena s

pankreatitidou.

Tabulka 6:

Laboratorní abnormality amylázy a lipázy vzniklé během léčby u pacientů

léčených 12 nebo 24 týdnů simeprevirem v kombinaci se sofosbuvirem

(12 týdnů: souhrn ze studií HPC2002, HPC3017 a HPC3018; 24 týdnů: studie

HPC2002)

Laboratorní parametr

Rozmezí toxicity dle

WHO

1

12 týdnů simeprevir +

sofosbuvir

N = 286

n (%)

24 týdnů simeprevir +

sofosbuvir

N = 31

n (%)

Biochemie

Amyláza

Stupeň 1

≥ 1,1 až ≤ 1,5 x ULN

34 (11,9 %)

8 (25,8 %)

Stupeň 2

> 1,5 až ≤ 2,0 x ULN

15 (5,2 %)

2 (6,5 %)

Stupeň 3

> 2,0 až ≤ 5,0 x ULN

13 (4,5 %)

3 (9,7 %)

Lipáza

Stupeň 1

≥ 1,1 až ≤ 1,5 x ULN

13 (4,5 %)

1 (3,2 %)

Stupeň 2

> 1,5 až ≤ 3,0 x ULN

22 (7,7 %)

3 (9,7 %)

Stupeň 3

> 3,0 až ≤ 5,0 x ULN

1 (0,3 %)

1 (3,2 %)

Stupeň 4

> 5,0 x ULN

1 (0,3 %)

1 (3,2 %)

Dle WHO nejhorší stupně toxicity 1 až 4.

ULN = horní limit normálních hodnot

Simeprevir v kombinaci s peginterferonem alfa a ribavirinem

V obou léčených skupinách se nevyskytly žádné rozdíly u hemoglobinu, počtu neutrofilů nebo

trombocytů. Během léčby se vyskytující se laboratorní abnormality, které byly pozorovány s vyšší

incidencí u pacientů léčených simeprevirem než u pacientů užívajících placebo, peginterferon alfa a

ribavirin, jsou uvedeny v tabulce 7.

Tabulka 7:

Laboratorní abnormality vyskytující se během léčby pozorované s vyšší

incidencí u pacientů léčených simeprevirem v kombinaci s peginterferonem alfa

a ribavirinem (souhrnné studie fáze III C208, C216 a HPC3007; prvních

12 týdnů léčby)

Laboratorní parametr

Rozmezí toxicity dle WHO

1

simeprevir +

peginterferon alfa + ribavirin

N = 781

n (%)

Biochemie

Alkalická fosfatáza

Stupeň 1

≥ 1,25 až ≤ 2,50 x ULN

26 (3,3 %)

Stupeň 2

> 2,50 až ≤ 5,00 x ULN

1 (0,1 %)

Hyperbilirubinemie

Stupeň 1

≥ 1,1 až ≤ 1,5 x ULN

208 (26,7 %)

Stupeň 2

> 1,5 až ≤ 2,5 x ULN

143 (18,3 %)

Stupeň 3

> 2,5 až ≤ 5,0 x ULN

32 (4,1 %)

Stupeň 4

> 5,0 x ULN

3 (0,4 %)

Dle WHO nejhorší stupně toxicity 1 až 4.

ULN = horní limit normálních hodnot

Další zvláštní populace

Pacienti s a bez koinfekce HIV-1

Bezpečnostní profil simepreviru v kombinaci s peginterferonem alfa a ribavirinem je srovnatelný mezi

pacienty s infekcí HCV genotypu 1 a pacienty bez koinfekce HIV-1.

Léčivý přípravek již není registrován

Pacienti asijského původu

Bezpečnostní profil přípravku OLYSIO 150 mg v kombinaci s peginterferonem alfa a ribavirinem v

klinické studii fáze III u pacientů asijského původu v Číně a Jižní Koreji je srovnatelný s pacienty

neasijského původu ze sloučených dat globálních studií fáze III, kromě zvýšené frekvence výskytu

příhod se „zvýšenou hladinou bilirubinu v krvi“ (viz tabulka 8).

Tabulka 8:

Příhody se ‘zvýšenou hladinou bilirubinu v krvi’ u pacientů asijského původu

v klinické studii HPC3005 fáze III oproti souhrnu fází III studií C208, C216 a

HPC3007 u pacientů léčených simeprevirem nebo placebem v kombinaci

s peginterferonem alfa a ribavirinem (úvodních 12 týdnů léčby)

Zvýšení hladiny

bilirubinu v krvi

Fáze III studie u pacientů asijského

původu

Sloučené fáze III studií

simeprevir +

peginterferon alfa

+ ribavirin

N = 152

n (%)

placebo +

peginterferon alfa

+ ribavirin

N = 152

n (%)

simeprevir +

peginterferon alfa

+ ribavirin

N = 781

n (%)

placebo +

peginterferon alfa

+ ribavirin

N = 397

n (%)

Všechny stupně

67 (44,1 %)

28 (18,4 %)

58 (7,4 %)

11 (2,8 %)

Stupeň 3

10 (6,6 %)

2 (1,3 %)

16 (2,0 %)

2 (0,5 %)

Stupeň 4

0 (0 %)

0 (0 %)

2 (0,3 %)

0 (0 %)

Související

ukončení léčby

1 (0,7 %)

0 (0 %)

1 (0,1 %)

0 (0 %)

Během podávání simepreviru s peginterferonem alfa a ribavirinem nebylo obecně zvýšení přímého a

nepřímého bilirubinu spojováno se zvýšením jaterních aminotransferáz a k normalizaci došlo na konci

léčby.

Porucha funkce jater

Expozice simepreviru se významně zvyšuje u pacientů se závažnou poruchou funkce jater (viz

bod 5.2). Byl pozorován trend k vyšší incidenci zvýšené hladiny bilirubinu se zvyšující se

plazmatickou expozicí simepreviru. Zvýšení hladiny bilirubinu není spojeno s žádným nežádoucím

bezpečnostním nálezem na játrech. Nicméně dekompenzace jater a selhání jater, byly hlášeny

z postmarketingového sledování (viz. sekce 4.4) během kombinované léčby s přípravkem OLYSIO.

Byla hlášena vyšší incidence anémie u pacientů s pokročilou fibrózou léčených simeprevirem

v kombinaci s peginterferonem alfa a ribavirinem.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje

průběžné monitorování poměru mezi rizikem a přínosem léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické

pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení

nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.

4.9

Předávkování

Zkušenosti s předávkováním simeprevirem u člověka jsou omezené. U zdravých dospělých pacientů

léčených jednotlivými dávkami až 600 mg nebo dávkou až 400 mg jednou denně po dobu 5 dnů a u

dospělých pacientů s infekcí HCV léčených dávkou 200 mg jednou denně po dobu 4 týdnů odpovídaly

nežádoucí účinky těm, které byly pozorovány v klinických studiích s doporučenými dávkami (viz

bod 4.8).

Pro předávkování přípravkem OLYSIO není k dispozici žádné specifické antidotum. V případě

předávkování přípravkem OLYSIO se doporučuje použít obvyklá podpůrná opatření, a pozorování

klinického stavu pacienta.

Simeprevir se vysoce váže na proteiny, a proto pravděpodobně nedojde při dialýze k odbourání

simepreviru (viz bod 5.2).

Léčivý přípravek již není registrován

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antivirotika pro systémovou aplikaci, přímo působící antivirotika,

ATC kód: J05AE14.

Mechanismus účinku

Simeprevir je specifický inhibitor HCV NS3/4A serinové proteázy, která je zásadní pro replikaci viru.

V biochemické analýze inhiboval simeprevir proteolytickou aktivitu rekombinantních HCV NS3/4A

proteáz 1a a 1b se středními hodnotami K

0,5 nM a 1,4 nM, v uvedeném pořadí.

Antivirová aktivita in vitro

Střední hodnoty EC

a EC

proti HCV genotypu 1b replikonu byly 9,4 nM (7,05 ng/ml) a 19 nM

(14,25 ng/ml), v uvedeném pořadí. Chimerické replikony genotypu 1a a 1b nesoucí NS3 sekvence

odvozené od HCV°PI dosud neléčených pacientů genotypu 1a a genotypu 1b vykázaly medián

násobku změny (FC) v hodnotách EC

simepreviru 1,4 (N = 78) a 0,4 (N = 59) v porovnání s

referenčním replikonem genotypu 1b, v uvedeném pořadí. Izoláty genotypu 1a a 1b s výchozím

polymorfismem Q80K vedly ke středně násobné změně (FC) EC

simepreviru 11 (N = 33) a 8,4

(N = 2), v uvedeném pořadí. Střední hodnoty FC proti výchozím testovaným izolátům genotypu 2 a

genotypu 3 byly 25 (N = 4) a 1 014 (N = 2), v uvedeném pořadí. Medián hodnot FC simepreviru proti

výchozím izolátům genotypu 4a, genotypu 4d a genotypu 4 jiný byl 0,5 (N = 38), 0,4 (N = 24) and 0,8

(N = 29), v uvedeném pořadí. Přítomnost 50 % humánního séra vedle k 2,4násobnému snížení aktivity

replikonu. In vitro kombinace simepreviru s interferonem, ribavirinem, inhibitory NS5A nebo NS5B

vedla k aditivním nebo synergickým účinkům.

Antivirová aktivita in vivo

Údaje z krátkodobé terapie simeprevirem ze studií C201 (genotyp 1) a C202 (genotyp 2, 3, 4, 5 a 6) u

pacientů léčených 200 mg simepreviru jednou denně po dobu 7 dnů jsou prezentovány v tabulce 9.

Tabulka 9:

Antivirová aktivita monoterapie 200 mg simepreviru (studie C201 a C202)

Genotyp

Průměrná (SE) změna HCV RNA v den 7/8

(log

10

IU/ml)

Genotyp 1 (N = 9)

-4,18 (0,158)

Genotyp 2 (N = 6)

-2,73 (0,71)

Genotyp 3 (N = 8)

-0,04 (0,23)

Genotyp 4 (N = 8)

-3,52 (0,43)

Genotyp 5 (N = 7)

-2,19 (0,39)

Genotyp 6 (N = 8)

-4,35 (0,29)

Rezistence

Rezistence v buněčné kultuře

Rezistence vůči simepreviru byla charakterizována v buňkách HCV genotypu 1a a 1b obsahujících

replikon. Devadesát šest procent replikonů genotypu 1 zvolených pro simeprevir mělo jednu nebo více

substitucí aminokyselin na NS3 proteázových pozicích 43, 80, 155, 156 a/nebo 168 s nejčastěji

pozorovanými substitucemi na pozici NS3 D168 (78 %). Kromě toho byla hodnocena rezistence na

simeprevir v analýze replikonu HCV genotypu 1a a 1b s využitím místem-řízených mutantů a

chimerických replikonů nesoucích NS3 sekvence odvozené od klinických izolátů. Substituce

aminokyselin na pozicích NS3 43, 80, 122, 155, 156 a 168 snížily aktivitu simepreviru in vitro.

Substituce jako D168V nebo A a R155K obvykle souvisely s rozsáhlým snížením citlivosti

simepreviru in vitro (FC u EC

> 50), zatímco substituce jako Q80K nebo R, S122R a D168E

vykazovaly nízkou úroveň rezistence in vitro (FC u EC

mezi 2 a 50). Další substituce jako Q80G

nebo L, S122G, N nebo T nesnižovaly aktivitu simepreviru (FC u EC

≤ 2). Substituce aminokyselin

na pozicích NS3 80, 122, 155 a/nebo 168 souvisely s nízkou úrovní in vitro rezistence vůči

Léčivý přípravek již není registrován

simepreviru, když se vyskytly samostatně, více než 50násobně sníženou aktivitou simepreviru při

výskytu v kombinaci.

Rezistence v klinických studiích

V souhrnné analýze pacientů léčených dávkou 150 mg simepreviru v kombinaci s peginterferonem

alfa a ribavirinem, kteří nedosáhli SVR v kontrolovaných klinických studiích fáze II a III (studie

C205, C206, C208, C216, HPC3007) byly pozorovány substituce aminokyselin v NS3 na pozicích 80,

122, 155 a/nebo 168 u 180 ze 197 (91 %) pacientů. Substituce D168V a R155K samotné nebo v

kombinaci s dalšími mutacemi na těchto pozicích se objevovaly nejčastěji (tabulka 10). Většina z

těchto substitucí snižovala anti-HCV aktivitu simepreviru v analýzách buněčné kultury replikonů.

Vzory substitucí aminokyselin vyskytující se během léčby u HCV genotypu 1 specifické pro podtyp

byly pozorovány u pacientů, kteří nedosáhli SVR. Pacienti s HCV genotypu 1a měli převážně

samotnou R155K nebo v kombinaci se substitucemi aminokyselin na pozicích NS3 80, 122 a/nebo

168, zatímco pacienti s HCV genotypu 1b měli nejčastěji substituci D168V (tabulka 10). U pacientů s

HCV genotypu 1 s výchozí substitucí aminokyseliny Q80K byla pozorována substituce R155K

nejčastěji při selhání.

Tabulka 10:

Substituce aminokyselin vyskytující se během léčby v souhrnných studiích fáze

II a III: pacienti, kteří nedosáhli SVR při dávce 150 mg simepreviru v

kombinaci s peginterferonem alfa a ribavirinem

Substituce

aminokyseliny

vyskytující se u NS3

Všechny genotypy

HCV

N = 197

% (n)

Genotyp 1a

N = 116

% (n)

Genotyp 1b

N = 81

% (n)

Jakákoli substituce na

NS3 pozici 43, 80, 122,

155, 156 nebo 168

91,4 % (180)

94,8 % (110)

86,4 % (70)

D168E

15,7 % (31)

14,7 % (17)

17,3 % (14)

D168V

31,0 % (61)

10,3 % (12)

60,5 % (49)

Q80R

7,6 % (15)

4,3 % (5)

12,3 % (10)

R155K

45,2 % (89)

76,7 % (89)

0 % (0)

Q80X+D168X

8,1 % (16)

4,3 % (5)

13,6 % (11)

R155X+ D168X

9,1 % (18)

12,9 % (15)

3,7 % (3)

Q80K

, S122A/G/I/T

S122R, R155Q

D168A, D168F

D168H, D168T, I170T

Méně než 10 %

Méně než 10 %

Méně než 10 %

Může zahrnovat několik pacientů s HCV nepatřící do genotypu 1a/1b.

Samotné nebo v kombinaci s dalšími substitucemi (včetně směsí).

Substituce jsou pozorovány pouze v kombinacích s jinými vyskytujícími se substitucemi na jedné nebo více NS3

pozicích 80, 122, 155 a/nebo 168.

Pacienti s těmito kombinacemi jsou také zařazeni v dalších řádcích popisujících individuální substituce. X představuje

vícečetné aminokyseliny. Další dvojité nebo trojité mutace byly pozorovány v nižších frekvencích.

Dva pacienti měli jednotlivou substituci I170T.

Pamatujte si, že substituce na pozici NS3 43 a 156 související se sníženou aktivitou simepreviru in vitro nebyly v době

selhání pozorovány.

Ve studii HPC3011 u pacientů s infekcí HCV genotypu 4 mělo celkem 28 z 32 (88 %) pacientů, kteří

nedosáhli SVR, vznikající substituce aminokyselin na NS3 pozicích 80, 122, 155, 156 a/nebo 168

(zejména substituce na pozici 168; 24 ze 32 [75 %] pacientů), podobné vznikajícím

aminokyselinovým substitucím pozorovaným u pacientů infikovaných genotypem 1.

Většina pacientů s infekcí HCV genotypu 1 léčených simeprevirem v kombinaci se sofosbuvirem (s

ribavirinem nebo bez ribavirinu) 12 nebo 24 týdnů, kteří nedosáhli SVR z virologických důvodů a pro

které byly k dispozici sekvenační údaje, měla nově vznikající substituce aminokyselin v NS3 na pozici

168 a/nebo nově vznikající substituce v R155K: 5 ze 6 pacientů ve studii HPC2002, 1 ze 3 pacientů ve

Léčivý přípravek již není registrován

studii HPC3017 a 11 ze 13 pacientů ve studii HPC3018. Nově vznikající substituce aminokyselin v

NS3 byly podobné substitucím pozorovaným u pacientů, kteří po léčbě simeprevirem v kombinaci s

peginterferonem alfa a ribavirinem nedosáhli SVR. U pacientů, kteří po léčbě simeprevirem v

kombinaci se sofosbuvirem (s ribavirinem nebo bez ribavirinu) trvající 12 nebo 24 týdnů nedosáhli

SVR, nebyly pozorovány žádné nově vznikající substituce aminokyselin v NS5B.

Přetrvávání substitucí souvisejících s rezistencí

Perzistence substitucí aminokyselin NS3 rezistentních k simepreviru byla hodnocena po selhání léčby.

V souhrnné analýze pacientů léčených simeprevirem 150 mg v kombinaci s peginterferonem alfa a

ribavirinem v kontrolovaných studiích fáze II a III nebyly varianty rezistence na simeprevir

vyskytující se během léčby detekovatelné u 90 ze 180 pacientů (50 %) na konci studií po střední době

sledování 28 týdnů (rozmezí 0-70 týdnů). U 32 ze 48 pacientů (67 %) s jednotlivou D168V a u 34 ze

66 (52 %) pacientů s jednotlivou R155K nebyly příslušné vyskytující se varianty detekovatelné na

konci studií.

Data z 3leté následné studie u pacientů, kteří nedosáhli SVR při léčbě simeprevirem v kombinaci

s peginterferonem alfa a ribavirinem v předchozí studii fáze II nebo fáze III ukázala, že u 86 % (37/43)

z těchto pacientů nebyly vyskytující se mutace v době selhání v předchozí studii detekovatelné po

střední době sledování 180 týdnů (rozmezí 47-47-230 týdnů)(studie HPC3002).

Dlouhodobý klinický dopad výskytu nebo perzistence substitucí souvisejících s rezistencí na

simeprevir není znám.

Účinek výchozího HCV polymorfismu na léčebnou odpověď

Byly provedeny analýzy pro průzkum souvislosti mezi přirozeně se vyskytujícími výchozími NS3/4A

substitucemi aminokyselin (polymorfismus) a výsledkem léčby.

Výchozí polymorfismy na NS3 pozicích 43, 80, 122, 155, 156 a/nebo 168 související se sníženou

aktivitou simepreviru in vitro byly obecně méně časté (1,3 %) u pacientů s infekcí HCV genotypu 1

(n = 2 007; souhrn fází II a III studií se simeprevirem v kombinaci s peginterferonem alfa a

ribaviribem), s výjimkou substituce Q80K u pacientů s infekcí HCV genotypu 1a, který byl u 30 %

pacientů s infekcí HCV genotypu 1a a u 0,5 % pacientů s HCV genotypu 1b. V Evropě byla

prevalence nižší, 19 % (73/377) u pacientů s infekcí HCV genotypu 1a a 0,3 % (3/877) u genotypu 1b.

Polymorfismus Q80K nebyl pozorován u pacientů s infekcí genotypem 4.

Přítomnost Q80K při výchozím stavu souvisela s nižší četností SVR u pacientů léčených

simeprevirem v kombinaci s peginterferonem alfa a ribavirinem pro HCV genotypu 1a (tabulky 19.

21, 22).

Zkřížená rezistence

Některé substituce aminokyselin NS3 vyskytující se během léčby detekované u pacientů léčených

simeprevirem, kteří nedosáhli SVR v klinických studiích (např. R155K) snižovaly anti-HCV aktivitu

telapreviru, bocepreviru a dalších NS3/4A PI. Dopad předchozí expozice simepreviru u pacientů, kteří

nedosáhli SVR, na účinnost následných režimů léčby zahrnujících HCV NS3/4A PI nebyl stanoven.

Klinické údaje o účinnosti simepreviru u pacientů s anamnézou expozice NS3/4A PI telapreviru nebo

bocepreviru nejsou k dispozici.

Zkřížená rezistence mezi přímo působícími antivirovými látkami s různými mechanismy účinku se

nepředpokládá. Studované varianty rezistentní na simeprevir zůstaly náchylné k představitelům

nukleosidových a nenukleosidových inhibitorů HCV polymerázy a NS5A inhibitorům. Varianty se

substitucemi aminokyselin prokazující sníženou náchylnost k NS5A inhibitorům (L31F/V, Y93C/H),

nukleosidovým inhibitorům polymerázy (S282T) a nenukleosidovým inhibitorům polymerázy

(C316N, M414I/L, P495A) zůstaly náchylné k simepreviru in vitro.

Léčivý přípravek již není registrován

Klinická účinnost a bezpečnost

Setrvalá virologická odpověď (SVR) byla primárním cílovým parametrem ve všech studiích a byla

definována jako HCV RNA nižší než dolní limit detekovatelné nebo nedetekovatelné kvantifikace

(LLOQ) 12 týdnů nebo 24 týdnů (SVR24) po plánovaném dokončení léčby (studie C206, C208, C212,

C216, HPC2002, HPC3007 a HPC3011) nebo po skutečně dokončené léčbě (studie HPC2014,

HPC3017, HPC3018 a HPC3021) (LLOQ 25 IU/ml a limit detekovatelnosti 15 IU/ml, mimo u studií

HPC2014 a HPC3021, kde LLOQ a limit detekovatelnosti byly 15 IU/ml).

Pacienti v těchto studiích měli kompenzované jaterní onemocnění (včetně cirhózy), HCV RNA

minimálně 10 000 IU/ml a jaterní histopatologii odpovídající CHC (pokud je k dispozici).

Simeprevir v kombinaci se sofosbuvirem

Účinnost simpereviru (150 mg jednou denně) jako součást volného režimu (sofosbuvir, 400 mg jednou

denně) byla hodnocena u pacientů s infekcí HCV genotypu 1 nebo 4, kteří dosud nebyli léčení nebo

byli léčení (po předchozí základní léčbě interferonem) (tabulka 11).

Tabulka 11:

Studie provedené se simeprevirem + sofosbuvirem: populace a souhrn designu

studie

Studie

Populace

Počet

zařazených

pacientů

Souhrn designu studie

HPC3017

(OPTIMIST-1;

fáze 3)

Genotyp 1, dosud neléčení nebo

léčení pacienti

, bez cirhózy

8 nebo 12 týdnů SMV +

sofosbuvir

HPC3018

(OPTIMIST-2;

fáze 3)

Genotyp 1, dosud neléčení nebo

léčení pacienti

, s kompenzovanou

cirhózou

12 týdnů SMV + sofosbuvir

HPC2002

(COSMOS;

fáze 2)

Genotyp 1, dosud neléčení pacienti

nebo pacienti s nulovou odpovědí

s kompenzovanou cirhózou nebo bez

cirhózy

12 nebo 24 týdnů SMV +

sofosbuvir, s nebo bez

ribavirinu

HPC2014

(OSIRIS;

fáze 2)

Genotyp 4, dosud neléčení pacienti

nebo léčení pacienti

s kompenzovanou cirhózou nebo bez

cirhózy

Pacienti bez cirhózy: 8 nebo

12 týdnů SMV + sofosbuvir;

Pacienti s cirhózou: 12 týdnů

SMV + sofosbuvir

HPC3021

(PLUTO;

fáze 3)

Genotyp 4, dosud neléčení pacienti

nebo léčení pacienti

s kompenzovanou cirhózou nebo bez

cirhózy

12 týdnů SMV + sofosbuvir

SMV = simeprevir.

Otevřená, randomizovaná, kromě jednoramenných studií HPC3018 a HPC3021, a studie HPC2014, která byla částečně

randomizovaná.

Zarhnuje relapsy, částečné nebo nulové odpovědi na předchozí léčbu interferonem (pegylovaným nebo

nepegylovaným), s ribavirinem nebo bez ribavirinu.

Předcházející léčba peginterferonem alfa a ribavirinem.

Tělesná hmotnost vycházející s dávkou ribavirinu dvakrát denně dle souhrnu údajů o přípravku pro ribavirin.

Účinnost u pacientů s infekcí HCV genotypu 1

OPTIMIST-1 a OPTIMIST-2

Ve studiích HPC3017 (OPTIMIST-1) a HPC3018 (OPTIMIST-2) byli pacienti léčeni

simeprevirem+ sofosbuvirem po dobu 8 týdnů (pouze HPC3017) nebo 12 týdnů (HPC3017 a

HPC3018) (viz tabulka 11). Do studie HPC3017 byli zařazeni pacienti bez cirhózy; do

studie HPC3018 byli zařazeni pacienti s cirhózou (tabulka 12).

Léčivý přípravek již není registrován

Tabulka 12:

Demografie a výchozí charakteristika (studie HPC3017 a HPC3018)

HPC3017

N = 310

HPC3018

N = 103

Věk (roky)

medián (rozsah)

% nad 65 let

56 (19-70)

58 (29-69)

Mužské pohlaví

Rasa

Bílá

Černoch/Afroameričan

Hispánec

BMI ≥ 30 kg/m

Základní HCV RNA hladiny (log

IU/ml)

Výskyt cirhózy

bez cirhózy

s cirhózou

100%

100%

Předchozí léčebná anamnéza

bez předchozí léčby

s předchozí léčbou

IL28B genotyp

non-CC

HCV geno/subtyp a přítomnost polymofismu při výchozí hodnotě Q80K u HCV genotypu 1a

HCV genotyp 1a

s Q80K

HCV genotyp 1b

Zahrnuje relapsy, částečné nebo nulové odpovědi na předchozí léčbu interferonem (pegylovaným nebo

nepegylovaným), s ribavirinem nebo bez ribavirinu a pacienty s intolerancí interferonu.

Celkový poměr SVR12 u pacientů bez cirhózy, kteří dostávali 8ýdnů simeprevir + sofosbuvir bylo

83 % (128/155); všichni pacienti nedosáhli SVR12 a měli virový relaps (17 %; 27/155). Četnost

odpovědí u pacientů s cirhózou nebo bez cirhózy, kteří dostávali 12 týdnů simeprevir + sofosbuvir je

uvedena v tabluce 13.

Tabulka 13:

Výsledek léčby u pacientů s infekcí HCV genotypu 1 léčených 12 týdnů

simeprevirem + sofosbuvirem (studie HPC3017 a HPC3018)

Výsledek léčby

Pacienti bez cirhózy

N = 155

% (n/N)

Pacienti s cirhózou

N = 103

% (n/N)

SVR12

97% (150/155)

83% (86/103)

Výsledek u pacientů bez SVR12

Selhání během léčby

0% (0/155)

3% (3/103)

Virový relaps

3% (4/154)

13% (13/99)

Poměr SVR12 pro vybrané podskupiny

Předchozí léčebná anamnéza

bez předchozí léčby

97% (112/115)

88% (44/50)

s předchozí léčbou

95% (38/40)

79% (42/53)

HCV geno/subtyp a přítomnost polymofismu při výchozí hodnotě Q80K u HCV genotypu 1a

Genotyp 1a

s Q80K

bez Q80K

97% (112/116)

96% (44/46)

97% (68/70)

83% (60/72)

74% (25/34)

92% (35/38)

Genotyp 1b

97% (38/39)

84% (26/31)

Léčivý přípravek již není registrován

Lepší než historická kontrolní míra odpovědi (historické míry SVR schválené kombinované léčby pomocí přímo

působících antivirotik s peginterferonem alfa a ribavirinem).

Ze 3 pacientů se selháním během léčby, došlo u 2 k virologickému průlomu a jeden pacient léčbu ukončil předčasně

kvůli nežádoucí příhodě.

Četnosti virového relapsu jsou vypočteny s denominátorem pacientů s nedetekovatelnou HCV RNA (nebo

nepotvrzenou detekovatelnou) při ukončení léčby (EOT).

Zahrnuje relapsy, částečné nebo nulové odpovědi na předchozí léčbu interferonem (pegylovaným nebo

nepegylovaným), s ribavirinem nebo bez ribavirinu.

COSMOS

Ve studii HPC2002 (COSMOS) byli léčeni předchozí nuloví respondeři s hodnotou skóre fibrózy

METAVIR F0-F2, dosud neléčení pacienti s hodnotou skóre fibrózy METAVIR F3-F4 a pacienti s

kompenzovaným jaterním onemocněním po dobu 12 nebo 24 týdnů simeprevirem + sofosbuvirem,

s ribavirinem nebo bez něj (viz tabulka 11). U 167 pacientů zařazených do studie HPC2002 byl

medián věku 57 let (rozmezí 27 až 70 let; 5 % bylo starších 65 let); 64 % byli muži; 81 % byli běloši,

19 % černoši nebo afroameričané a 21 % Hispánci; 37 % mělo BMI ≥ 30 kg/m

; medián výchozích

hodnot HCV RNA byl 6,7 log

IU/ml; 75 % nemělo cirhózu (skóre fibrózy METAVIR F0-3) a 25 %

mělo skóre fibrózy METAVIR F4 (cirhóza), 78 % mělo HCV genotypu 1a, z nichž 45 % neslo při

vstupu do studie Q80K a 22 % mělo HCV genotypu 1b; 86 % mělo non-CC IL28B alleles (CT nebo

TT); 76 % byli předchozí nuloví respondeři na peginterferon alfa a ribavirin a 24 % nebylo dosud

léčeno.

Tabulka 14 ukazuje míry odpovědi u pacientů bez cirhózy (skóre METAVIR F0-3), kteří byli 12 týdnů

léčeni simeprevirem v kombinaci se sofosbuvirem; s ribavirinem nebo bez něj; prodloužení léčby na

24 týdnů míry odpovědi ve srovnání se 12 týdny léčby nezvýšilo. Užívání ribavirinu a stav předchozí

léčby (dosud neléčených pacientů a pacientů bez předchozí odpovědi) neměly vliv na výsledek léčby.

Celková míra SVR12 byla podobná u pacientů léčených simeprevirem a sofosbuvirem s ribavirinem

nebo bez něj. Míry odpovědi u pacientů s cirhózou (skóre METAVIR F4) léčených 12 nebo 24 týdnů

simeprevirem v kombinaci se sofosbuvirem jsou uvedeny v tabulce 15.

Tabulka 14:

Výsledek léčby u dospělých pacientů s infekcí HCV genotypu 1 bez cirhózy

léčených 12 týdnů simeprevirem v kombinaci se sofosbuvirem s ribavirinem

nebo bez ribavirinu (studie HPC2002)

Výsledek léčby

simeprevir + sofosbuvir

N = 21

% (n/N)

simeprevir + sofosbuvir + ribavirin

N = 43

% (n/N)

SVR12

95% (20/21)

95% (41/43)

Výsledky u pacientů bez SVR12

Selhání během léčby

0% (0/21)

0% (0/43)

Virový relaps

5% (1/21)

5%(2/43)

Selhání během léčby bylo definováno denominátorem s nedetekovatelnou HCV RNA při ukončení léčby (EOT) a

s nejméně jedním vyhodnocením HCV RNA při následném pozorování.

Tabulka 15:

Výsledek léčby u dospělých pacientů s infekcí HCV genotypu 1 s cirhózou

léčených 12 nebo 24 týdnů simeprevirem v kombinaci se sofosbuvirem s

ribavirinem nebo bez ribavirinu (studie HPC2002)

Výsledek léčby

12 týdnů

24 týdnů

simeprevir +

sofosbuvir

N = 7

% (n/N)

simeprevir +

sofosbuvir

+ ribavirin

N = 11

% (n/N)

simeprevir +

sofosbuvir

N = 10

% (n/N)

simeprevir +

sofosbuvir

+ ribavirin

N = 13

% (n/N)

SVR12

86% (6/7)

91% (10/11)

100% (10/10)

92% (12/13)

Výsledky u pacientů bez SVR12

Selhání léčby

0% (0/7)

0% (0/11)

0% (0/10)

8% (1/13)

Virový relaps

14% (1/7)

9% (1/11)

0% (0/10)

0% (0/12)

Léčivý přípravek již není registrován

Jeden pacient ukončil předčasně léčbu z důvodu nežádoucí příhody.

Četnosti virového relapsu jsou vypočteny s denominátorem pacientů s nedetekovatelnou HCV RNA při ukončení

léčby (EOT) a s nejméně jedním vyhodnocením HCV RNA při následném pozorování.

Účinnost u dospělých s infekcí HCV genotypu 4

Ve studii HPC2014 (OSIRIS), byli pacienti léčeni simeprevirem a sofosbuvirem po 8 týdnů (pacienti

bez cirhózy) nebo 12 týdnů (pacienti s cirhózou nebo bez ní) (viz tabulka 11). U 63 pacientů

zařazených do studie HPC2014 byl medián věku 51 let (rozmezí 24 až 68 let; přičemž 2 % byla starší

než 65let); 54 % byli muži; 43 % mělo BMI ≥ 30 kg/m

; medián výchozích hodnot HCV RNA byl

6,01 log

IU/ml; 37 % mělo cirhózu; 30 % mělo HCV genotypu 4a a 56 % HCV genotypu 4c nebo

4d; 79 % mělo genotyp IL28B non-CC (CT nebo TT), 52 % nebylo dosud léčeno a 48 % již léčeno

bylo.

Ve studii HPC3021 (PLUTO) byli pacienti léčeni simeprevirem a sofosbuvirem po 12 týdnů (viz

tabulka 11). Zařazeno bylo 40 pacientů a medián věku byl 51 let (rozmezí 29 až 69 let; přičemž 5 %

bylo starších 65 let); 73 % byli muži; 18 % mělo BMI ≥ 30 kg/m

; medián výchozích hodnot

HCV RNA byl 6,35 log

IU/ml; 18 % mělo cirhózu; 25 % mělo HCV genotypu 4a a 85 % mělo

genotyp 4d IL28B non-CC (CT nebo TT); 33 % nebylo dosud léčeno a 68 % již léčeno bylo.

Celková míra SVR12 u pacientů bez cirhózy léčených 8 týdnů simeprevirem se sofosbuvirem byla

75 % (15/20); všichni pacienti, kteří nedosáhli SVR12 měli virový relaps (25 %; 5/20). Všichni

pacienti s cirhózou nebo bez cirhózy léčení 12 týdnů simeprevirem se sofosbuvirem dosáhli SVR12

(tabulka 16).

Tablulka 16:

Výsledek léčby u pacientů s infekcí HCV genotypu 4 léčených 12 týdnů

simeprevirem se sofosbuvirem (studie HPC2014 a HPC3021)

Výsledek léčby

Studie HPC2014

N = 43

% (n/N)

Studie HPC3021

N = 40

% (n/N)

SVR12

100% (43/43)

100% (40/40)

bez cirhózy

s cirhózou

100% (20/20)

100% (23/23)

100% (33/33)

100% (7/7)

Simeprevir v kombinaci s peginterferonem alfa a ribavirinem

Účinnost simepreviru v kombinaci s peginterferonem alfa a ribavirinem byl hodnocen u pacientů s

infekcí HCV genotypu 1 nebo 4 s koinfekcí HIV-1 nebo bez koinfekce, kteří dosud nebyli léčeni a

nebo již byli léčeni (po předchozí základní léčbě interferonem) (tabulka 17 a 18).

Tabulka 17:

Studie prováděné se simeprevirem + peginterferonem alfa + ribavirinem:

populace a souhrn designu studie

Studie

Populace

Počet

zařazenýc

h pacientů

Souhrn designu studie

C208 - C216

(QUEST-1 a

QUEST-2;

fáze 3)

Genotyp 1, dosud neléčení

pacienti, s kompenzovanou

cirhózou nebo bez cirhózy

12 týdnů SMV + peg-IFN-alfa +

RBV, následováno 12 nebo 36 týdny

peg-IFN-alfa + RBV

Kontrolní skupina: 48 týdnů placebo

+ peg-IFN-alfa + RBV

HPC3007

(PROMISE;

fáze 3)

Genotyp 1,

s předchozím relapsem,

s kompenzovanou cirhózou

nebo bez cirhózy

C206

(ASPIRE;

fáze 2)

Genotyp 1, pacienti

s předchozí léčbou,

s kompenzovanou cirhózou

nebo bez cirhózy

12, 24 nebo 48 týdnů SMV v

kombinaci s 48 týdnů peg-IFN-alfa +

RBV;

kontrolní skupina: 48 týdnů placebo

+ peg-IFN-alfa + RBV

Léčivý přípravek již není registrován

C212

(fáze 3)

Genotyp 1, pacienti s

koinfekcí HCV/HIV-1, dosud

neléčení nebo s předchozí

léčbou

, s kompenzovanou

cirhózou nebo bez cirhózy

dosud neléčení pacienti nebo s

předchozím relapsem bez cirhózy:

12 týdnů SMV + peg-IFN-alfa +

RBV, následováno 12 nebo 36 týdny

peg-IFN-alfa + RBV

předchozí non-respondeři (částeční

nebo nuloví respondeři) bez cirhózy

a všichni pacienti dosud neléčení a s

předchozí léčbou s cirhózou:

12 týdnů SMV + peg-IFN-alfa +

RBV, následováno 36 týdny

peg-IFN-alfa + RBV

HPC3011

(RESTORE;

fáze 3)

Genotyp 4, pacienti dosud

neléčení nebo s předchozí

léčbou

, s kompenzovanou

cirhózou nebo bez cirhózy

pacienti dosud neléčení nebo

s předchozím relapsem: 12 týdnů

SMV + peg-IFN-alfa + RBV,

následováno 12 nebo 36 týdny

peg-IFN-alfa + RBV

předchozí non-respondeři (částeční

nebo nuloví respondeři): 12 týdnů

SMV + peg-IFN-alfa + RBV,

následováno 36 týdny peg-IFN-alfa +

peg-IFN-alfa = peginterferon alfa; RBV = ribavirin (dávkování ribavirinu dvakrát denně na základě tělesné hmotnosti,

podle SPC ribavirinu); SMV = simeprevir.

Dvojitě zaslepená, randomizovaná, placebem kontrolovaná, kromě studií C212 aHPC3011, které byly otevřené, s

jedním ramenem.

Pacienti s předchozím relapsem po terapii interferony.

Odpověď na celkovou dobu trvání léčby s peg-IFN-alfa a RBV byla kontrolována. Celková plánovaná doba léčby HCV

byla 24 týdnů, jestliže byla splněna kritéria definovaná protokolem: HCV RNA < 25 IU/ml detekovatelná nebo

nedetekovatelná ve 4. týdnu A nedetekovatelná HCV RNA ve 12. týdnu. Pravidla pro ukončení HCV byly použity pro

zajištění, že pacienti s neadekvátní virologickou odpovědí na léčbu přeruší léčbu ve včasnou chvíli.

Včetně relabujících, částečných a nulových responderů na předchozí léčbu s peginterferonem a ribavirinem.

Tabulka 18:

Studie prováděné se simeprevirem + peginterferonem alfa + ribavirinem:

demografie a výchozí charakteristika

Souhrnná

data C208 a

C216

N = 785

HPC3007

N = 393

C206

N = 462

C212

1

N = 106

HPC3011

N = 107

Věk (roky)

medián (rozsah)

% nad 65 let

47 (18-73)

52 (20-71)

50 (20-69)

48 (27-67)

49 (27-69)

Mužské pohlaví

Rasa

Bílá

Černoch/Afroameričan

Asiat

Hispánec

BMI ≥ 30 kg/m

Základní HCV RNA hladiny

> 800,000 IU/ml

METAVIR skóre fibrózy

F0-2

IL28B genotyp

Léčivý přípravek již není registrován

HCV geno/subtyp a přítomnost baseline Q80K polymorfismu v HCV genotypu 1a

HCV genotyp 1a

s Q80K

HCV genotyp 1b

HCV genotyp 4a - 4d

42% - 24%

Předchozí léčebná anamnéza

bez předchozí léčby

s předchozí léčbou

s předchozím

relapsem

předchozí částeční

respondeři

předchozí nuloví

respondeři

100%

100%

Pacienti s koinfekcí HCV/HIV-1.

Již na léčbě před léčbou s peginterferonem and ribavirinem.

Účinnost u dosud neléčených pacientů s infekcí HCV genotypu 1

Ve studiích C208 (QUEST-1) a C216 (QUEST-2), dosud neléčení pacienti užívali simeprevir (150 mg

jedenkrát denně) + peginterferon alfa + ribavirin po dobu 12 týdnů, následováno 12 nebo 36 dalšími

týdny peginterferonem alfa + ribavirinem (viz tabulky 17 a 18). Ve studii C208, dostali všichni

pacienti peginterferon alfa-2a; ve studii C216, 69% pacientů užívalo peginterferon alfa-2a a 31%

užívalo peginterferon alfa-2b.

Tabulka 19 ukazuje četnost odpovědí dosud neléčených pacientů infikovaných HCV s genotypem 1.

Tabulka 19:

Výsledek léčby u dosud neléčených pacientů s infekcí HCV genotypu 1

(souhrnná data ze studií C208 a C216)

Výsledek léčby

simeprevir + peginterferon +

ribavirin

N = 521

% (n/N)

placebo + peginterferon +

ribavirin

N = 264

% (n/N)

Celková SVR12

80 % (419/521)

50 % (132/264)

Výsledek u pacientů bez SVR12

Selhání během léčby

8 % (42/521)

33 % (87/264)

Virový relaps

11 % (51/470)

23 % (39/172)

SVR12 četnost pro vybrané podskupiny

METAVIR skóre fibrózy

F0-2

84% (317/378)

55% (106/192)

F3-4

68% (89/130)

36% (26/72)

60% (29/48)

34% (11/32)

IL28B genotype

95% (144/152)

80% (63/79)

78% (228/292)

41% (61/147)

61% (47/77)

21% (8/38)

HCV geno/subtyp a přítomnost Q80K polymorfismu u HCV genotyp 1a

Genotyp 1a

75% (191/254)

47% (62/131)

s Q80K

58% (49/84)

52% (23/44)

bez Q80K

84% (138/165)

43% (36/83)

Genotyp 1b

85% (228/267)

53% (70/133)

p < 0,001

Četnosti virového relapsu jsou vypočteny s denominátorem pacientů s nedetekovatelnou HCV RNA pro skutečné

ukončení léčby (EOT). Zahrnuje 4 pacienty léčené simeprevirem, u kterých došlo k relapsu po SVR12.

Léčivý přípravek již není registrován

88 % (459/521) pacientů léčených simeprevirem bylo zařaditelných pro celkovou dobu léčby 24 týdnů

na základě splnění protokolem definovaných RGT kritérií (HCV RNA < 25 IU/ml detekovatelná nebo

nedetekovatelná ve 4. týdnu a nedetekovatelná HCV RNA ve 12. týdnu); četnost SVR12 u těchto

pacientů byla 88 %. 79 % (404/509) pacientů léčených simeprevirem mělo nedetekovatelnou

HCV RNA ve 4. týdnu (RVR); četnost SVR12 u těchto pacientů byla 90 %. Podíl pacientů léčených

simeprevirem s hodnotou HCV RNA < 25 IU/ml detekovatelnou v týdnu 4 činil 14 % (70/509); 67 %

pacientů dosáhlo SVR12.

V analýze souhrnných dat ze studií C208 a C216, 69% (58/84) pacientů s infekcí HCV genotypu 1a s

Q80K polymorfismem léčených simeprevirem bylo zařaditelných při baseline pro celkovou dobu

léčby 24 týdnů; četnost SVR12 u těchto pacientů byla 78%. 65% (53/81) mělo nedetekovatelnou

HCV RNA ve 4. týdnu; četnost SVR12 u těchto pacientů byla 79 %.

Četnosti SVR12 byly statisticky významně vyšší u pacientů léčených simeprevirem s peginterferonem

alfa-2a nebo peginterferonem alfa-2b a ribavirinem (88 % a 78 %, v uvedeném pořadí) v porovnání s

pacienty užívajícími placebo s peginterferonem alfa-2a nebo peginterferon alfa-2b a ribavirin (62 % a

42 %, v uvedeném pořadí) (studie C216).

Účinnost u již léčených pacientů s infekcí HCV genotypu 1

Ve studii HPC3007 (PROMISE), pacienti s relapsem po předchozí IFN terapii dostávali simeprevir

(150 mg jednou denně) + peginterferon alfa-2a + ribavirin po dobu 12 týdnů, následováno 12 nebo

36 týdny s peginterferonem alfa-2a + ribavirinem (viz tabulky 17 a 18).

Ve studii C206 (ASPIRE), pacienti u kterých selhala předchozí IFN/RBV terapie dostali v týdnech 12,

24 nebo 48 simeprevir (100 mg nebo 150 mg jednou denně) v kombinaci se 48 týdny s

peginterferonem alfa-2a + ribavirinem (viz tabulky 17 a 18).

Tabulka 20 ukazuje četnost odpovědí na léčbu u již léčených pacientů s infekcí HCV genotypu 1.

Tabulka 21 ukazuje četnost SVR pro vybrané podskupiny ve studii HPC3007.

Tabulka 20:

Výsledek léčby u již léčených

pacientů s infekcí HCV genotypu 1

(studie HPC3007 a C206)

Výsledek léčby

Studie HPC3007

Studie C206

simeprevir

% (n/N)

placebo

% (n/N)

150 mg

simeprevir

12 weeks

% (n/N)

placebo

% (n/N)

SVR

S předchozím relapsem

79% (206/260)

37% (49/133)

77% (20/26)

37% (10/27)

S předchozím

částečným relapsem

65% (15/23)

9% (2/23)

S předchozím nulovým

relapsem

53% (9/17)

19% (3/16)

Výsledek u pacientů bez SVR

Selhání na léčbě

S předchozím relapsem

3% (8/260)

27% (36/133)

8% (2/26)

22% (6/27)

S předchozím

částečným relapsem

22% (5/23)

78% (18/23)

S předchozím nulovým

relapsem

35% (6/17)

75% (12/16)

Virový relaps

S předchozím relapsem

19% (46/249)

48% (45/93)

13% (3/23)

47% (9/19)

S předchozím

částečným relapsem

6% (1/17)

50% (2/4)

Léčivý přípravek již není registrován

S předchozím nulovým

relapsem

18% (2/11)

25% (1/4)

Léčba předcházející léčbu peginterferonem and ribavirinem.

SVR: SVR12 pro studii HPC3007 a SVR24 pro studii C206.

p < 0.001.

Četnosti virového relapsu jsou vypočteny s denominátorem pacientů s nedetekovatelnou HCV RNA pro skutečné

ukončení léčby (EOT) a s alespoň jedním následným vyhodnocením HCV RNA. Studie HCP3007: zahrnuje 5 pacientů

léčených simeprevirem, u kterých došlo k relapsu po SVR12.

Tabulka 21:

SVR12 míry pro vybrané podskupiny (studie HPC3007)

Podskupina

simeprevir + peginterferon +

ribavirin

% (n/N)

placebo + peginterferon +

ribavirin

% (n/N)

METAVIR skóre fibrózy

F0-2

82% (137/167)

41% (40/98)

F3-4

73% (61/83)

24% (8/34)

74% (29/39)

26% (5/19)

IL28B genotyp

89% (55/62)

53% (18/34)

78% (131/167)

34% (28/83)

65% (20/31)

19% (3/16)

HCV geno/subtyp and přítomnost Q80K polymorfismu u HCV genotypu 1a

Genotyp 1a

70% (78/111)

28% (15/54)

s Q80K

47% (14/30)

30% (6/20)

bez Q80K

79% (62/79)

26% (9/34)

Genotyp 1b

86% (128/149)

43% (34/79)

Ve studii HPC3007, 93% (241/260) pacientů léčených simeprevirem bylo zařaditelných do léčby

trvající 24 týdny; četnost SVR12 u těchto pacientů byla 83 %. 70% (200/259) pacientů léčených

simeprevirem mělo nedetekovatelnou HCV RNA ve 4. týdnu; četnost SVR12 u těchto pacientů byla

87 %. Podíl pacientů léčených simeprevirem s detekovatelným HCV RNA < 25 IU/ml ve 4. týdnu

byl18% (47/259); 60% dosáhlo SVR12.

Ve studii HPC3007, 80% (24/30) pacientů s infekcí HCV genotypu 1a s Q80K polymorfismem

léčených simeprevirem bylo v počátku zařaditelných do léčby trvající 24 týdny; četnost SVR12 u

těchto pacientů byla 58 %. 45% pacientů s infekcí HCV genotypu 1a s Q80K polymorfismem

léčených simeprevirem mělo nedetekovatelnou HCV RNA ve 4. týdnu; četnost SVR12 u těchto

pacientů byla 77 %.

Účinnost u dospělých s infekcí HCV genotypu 1 a koinfekcí HIV-1

Ve studii C212 pacienti s koinfekcí HIV-1, kteří dosud nebyli léčeni nebo u kterých selhala předchozí

léčba peg-IFN/RBV dostávali simeprevir (jednou denně 150 mg) + peginterferon alfa-2a + ribavirin

po dobu 12 týdnů s následným obdobím 12 nebo 36 týdnů léčby peginterferonem alfa-2a a ribavirinem

(viz. tabulky 17 a 18). 88 % (n = 93) pacientů bylo na vysoce aktivní antiretrovirové léčbě (HAART),

kdy nejčastěji používanými HIV antiretrovirotiky byly nukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy

a integrázový inhibitor raltegravir. Střední výchozí počet buněk CD4+ u pacientů na HAART byl

561 x 10

buněk/ml (rozmezí: 275-1 407 x 10

buněk/ml).

Tabulka 22 ukazuje četnost odpovědi pacientů s infekcí HCV genotypu 1 a koinfekcí HIV-1.

Léčivý přípravek již není registrován

Tabulka 22:

Výsledek léčby u pacientů s infekcí HCV genotypu 1 a koinfekcí HIV-1

(studie C212)

Výsledek léčby

Dosud neléčení

pacienti

N = 53

% (n/N)

Pacienti s

předchozím

relapsem

N = 15

% (n/N)

Pacienti s

předchozí

částečnou

odpovědí

N = 10

% (n/N)

Pacienti bez

předchozí

odpovědi

N = 28

% (n/N)

SVR12

79 % (42/53)

87 % (13/15)

70 % (7/10)

57 % (16/28)

Výsledek u pacientů bez SVR12

Selhání během léčby

9 % (5/53)

0 % (0/15)

20 % (2/10)

39 % (11/28)

Virový relaps

10 % (5/48)

13 % (2/15)

0 % (0/7)

12 % (2/17)

SVR12 četnost pro vybrané podskupiny

METAVIR skóre fibrózy

F0-2

89% (24/27)

78% (7/9)

50% (1/2)

57% (4/7)

F3-4

57% (4/7)

100% (2/2)

67% (2/3)

60% (6/10)

100% (2/2)

100% (1/1)

100% (1/1)

60% (3/5)

IL28B genotyp

100% (15/15)

100% (7/7)

100% (1/1)

80% (4/5)

70% (19/27)

100% (6/6)

71% (5/7)

53% (10/19)

80% (8/10)

0% (0/2)

50% (1/2)

50% (2/4)

HCV geno/subtyp a přítomnost Q80K polymorfismu u HCV genotypu 1a

Genotyp 1a

77% (33/43)

83% (10/12)

67% (6/9)

54% (13/24)

s Q80K

86% (12/14)

33% (1/3)

100% (1/1)

50% (6/12)

bez Q80K

72% (21/29)

100% (9/9)

63% (5/8)

58% (7/12)

Genotyp 1b

90% (9/10)

100% (3/3)

100% (1/1)

75% (3/4)

p < 0,001 v porovnání s historickou kontrolou peginterferonu alfa a ribavirinu.

Četnosti virového relapsu jsou vypočteny s denominátorem pacientů s nedetekovatelnou HCV RNA při návštěvě pro

skutečné ukončení léčby (EOT) a s minimálně jedním kontrolním hodnocením HCV RNA. Zahrnuje jednoho nulového

respondera s relapsem po SVR12, u kterého došlo k reinfekci HCV (na podkladě fylogenetických analýz).

89 % (54/61) pacientů léčených simeprevirem dosud bez léčby a pacientů s předchozím relapsem bez

cirhózy bylo zařaditelných do léčby 24 týdnů; četnost SVR12 u těchto pacientů byla 87 %.

71 % (37/52), 93 % (14/15), 80 % (8/10) a 36 % (10/28) dosud neléčených pacientů, pacientů s

předchozím relapsem, předchozí částečnou odpovědí a předchozí nulovou odpovědí, kterým byl

podáván simeprevir, mělo nedetekovatelnou HCV RNA ve 4. týdnu. Četnosti SVR12 u těchto

pacientů byly 89 %, respektive 93 %, 75 % a 90 %.

Dva pacienti měli HIV virologické selhání definované jako potvrzená HIV-1 RNA ≥ 200 kopií/ml po

předchozích < 50 kopií/ml; tato selhání se vyskytla 36 a 48 týdnů po ukončení léčby simeprevirem.

Účinnost u pacientů s infekcí HCV genotypu 4

Ve studii HPC3011 (RESTORE), dosud neléčení pacienti nebo pacienti s předchozím relapsem při

terapii peg-IFN/RBV dostávali simeprevir (jednou denně 150 mg) + peginterferon alfa-2a + ribavirin

po dobu 12 týdnů s následným obdobím 12 nebo 36 týdnů léčby peginterferonem alfa-2a a ribavirinem

(viz tabulky 17 a 18).

Tabulka 23 uvádí míry odpovědi u pacientů s infekcí HCV genotypu 4.

Léčivý přípravek již není registrován

Tabulka 23:

Výsledek léčby u pacientů s infekcí HCV genotypu 4 (studie HPC3011)

Výsledek léčby

Dosud neléčení

pacienti

N = 35

% (n/N)

Pacienti s

předchozím

relapsem

N = 22

% (n/N)

Pacienti s

předchozí

částečnou

odpovědí

N = 10

% (n/N)

Pacienti bez

předchozí

odpovědi

N = 40

% (n/N)

SVR12

83 % (29/35)

86 % (19/22)

60 % (6/10)

40 % (16/40)

Výsledek u pacientů bez SVR12

Selhání během léčby

9 % (3/35)

9 % (2/22)

20 % (2/10)

45 % (18/40)

Virový relaps

9 % (3/35)

5 % (1/22)

20 % (2/10)

15 % (6/40)

SVR12 četnost pro vybrané podskupiny

METAVIR skóre fibrózy

F0-2

85% (22/26)

91% (10/11)

100% (5/5)

47% (8/17)

F3-4

78% (7/9)

82% (9/11)

20% (1/5)

35% (7/20)

50% (1/2)

78% (7/9)

20% (1/5)

36% (5/14)

IL28B genotyp

100% (7/7)

100% (1/1)

82% (14/17)

82% (14/17)

60% (3/5)

41% (9/22)

80% (8/10)

100% (4/4)

60% (3/5)

39% (7/18)

Četnosti virového relapsu jsou vypočteny s denominátorem pacientů s nedetekovatelnou (nebo nepotvrzenou

detekovatelnou) HCV RNA při skutečném ukončení léčby (EOT).

89 % (51/57) dosud neléčených pacientů a pacientů s předchozím relapsem, kterým byl podáván

simeprevir, bylo zařaditelných do celkového trvání léčby 24 týdnů; u těchto pacientů byla míra SVR12

94 %. 90 % (18/20), 40 % (4/10) a 49 % (19/39) dosud neléčených pacientů, pacientů s předchozím

relapsem, předchozí částečnou odpovědí a předchozí nulovou odpovědí, kterým byl podáván

simeprevir, mělo nedetekovatelnou HCV RNA ve 4. týdnu. U těchto pacientů byly míry SVR12 96 %,

respektive 94 %, 100 % a 68 %.

Míry virového průlomu byly 24 % (11/45), 20 % (5/25) a 11 % (4/36) u pacientů s genotypem 4a,

respektive 4d a 4/jiný. Klinická relevance tohoto rozdílu v mírách virového průlomu není známa.

Klinická studie hodnotící QT interval

Účinek simepreviru 150 mg jednou denně a 350 mg jednou denně po dobu 7 dnů na interval QT byl

hodnocen v randomizované, dvojitě slepé, placebem kontrolované a pozitivně kontrolované

(moxifloxacin 400 mg jednou denně), čtyřikrát zkřížené studii zahrnující 60 zdravých subjektů.

Nebyly pozorovány žádné významné změny QTc intervalu při doporučené dávce 150 mg jednou

denně ani při supraterapeutické dávce 350 mg jednou denně.

Pediatrická populace

Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií se

simeprevirem u jedné nebo více podskupin pediatrické populace ve věku od 3 let do méně než 18 let v

léčbě chronické virové hepatitidy C (informace o použití u dětí viz bod 4.2).

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Farmakokinetické vlastnosti simepreviru byly vyhodnoceny u zdravých dospělých pacientů a u

dospělých pacientů s infekcí HCV. Plazmatická expozice simepreviru (AUC) u pacientů s infekcí

HCV byla asi 2-3krát vyšší v porovnání se zdravými jedinci. Plazmatická C

a AUC simepreviru

byly podobné během současného podávání simepreviru s peginterferonem alfa a ribavirinem v

porovnání s podáváním samotného simepreviru.

Absorpce

Průměrná absolutní biologická dostupnost simepreviru po jednorázové perorální dávce 150 mg

simepreviru po jídle je 62 %. Maximální plazmatické koncentrace (C

) jsou typicky dosaženy mezi 4

až 6 hodinami po podání dávky.

Léčivý přípravek již není registrován

In vitro experimenty s humánními Caco-2 buňkami ukázaly, že simeprevir je substrátem P-gp.

Účinek jídla na absorpci

V porovnání s užitím nalačno zvýšilo podání simepreviru s jídlem u zdravých jedinců AUC o 61 % po

jídle s vysokým obsahem tuku a kalorií (928 kcal) a o 69 % po snídani s normální kalorickou

hodnotou (533 kcal) a zpozdilo absorpci o 1 a 1,5 hodiny, v uvedeném pořadí.

Simeprevir se musí užívat s jídlem (viz bod 4.2). Druh jídla nemá vliv na expozici simepreviru.

Distribuce

Simeprevir se rozsáhle váže na plazmatické proteiny (> 99,9 %), primárně na albumin a v menším

rozsahu na alfa-1-kyselý glykoprotein. Vazba na plazmatické proteiny se významně nezměnila u

pacientů s poruchou funkce ledvin nebo jater.

Biotransformace

Simeprevir je metabolizován v játrech. In vitro experimenty s humánními jaterními mikrozomy

ukázaly, že simeprevir prochází primárně oxidačním metabolismem v hepatálním CYP3A4 systému.

Roli CYP2C8 a CYP2C19 nelze vyloučit. Středně silné nebo silné inhibitory CYP3A4 významně

zvyšují plazmatickou expozici simepreviru a středně silné nebo silné induktory CYP3A4 významně

snižují plazmatickou expozici simepreviru. Simeprevir neindukuje CYP1A2 nebo CYP3A4 in vitro.

Simeprevir není klinicky relevantním inhibitorem enzymové aktivity katepsinu A.

In vitro experimenty ukazují, že simperevir je substrátem lékových transportérů P- glykoproteinu

(P-gp), MRP2, OATP1B1/3 a OATP2B1. Simeprevir inhibuje vychytávání transportérů OATP1B1/3 a

NTCP a eflux transportérů P-gp/MDR1, MRP2, BCRP a BSEP. OATP1B1/3 a MRP2 se účastní

transportu bilirubinu do a ven z hepatocytů. Simeprevir in vitro neinhibuje OCT2.

Po jednorázovém podání perorální dávky 200 mg

C značeného simepreviru zdravým jedincům

odpovídala většina radioaktivity v plazmě (až 98 %) nezměněnému léku a malá část radioaktivity v

plazmě souvisela s metabolity (žádný nebyl hlavním metabolitem). Metabolity identifikované ve

stolici se vytvořily oxidací na makrocyklické jednotce nebo aromatické jednotce nebo obou

prostřednictvím O-demethylace s následnou oxidací.

Eliminace

Eliminace simepreviru probíhá eliminací žlučí. Renální clearance hraje nevýznamnou roli v eliminaci.

Po podání jednorázové perorální dávky 200 mg

C značeného simepreviru zdravým jedincům se v

průměru 91 % celkové radioaktivity objevilo ve stolici. Méně než 1 % podané dávky se objevilo v

moči. Nezměněný simeprevir ve stolici představuje v průměru 31 % podané dávky.

Terminální eliminační poločas simepreviru byl 10 až 13 hodin u zdravých jedinců a 41 hodin u

pacientů s infekcí HCV léčených dávkou 200 mg simepreviru.

Linearita/nelinearita

Plazmatická C

a plocha pod křivkou koncentrace čas (AUC) se zvýšily více než úměrně dávce po

vícečetných dávkách mezi 75 mg a 200 mg jednou denně s akumulací, která se vyskytla po

opakovaném podávání. Ustálený stav byl dosažen po 7 dnech dávkování jednou denně.

Zvláštní populace

Starší pacienti (starší než 65 let)

Údaje o bezpečnosti a účinnosti simepreviru u pacientů starších než 65 let jsou omezené. Věk (18-

73 let) neměl žádný klinicky významný účinek na farmakokinetiku simepreviru na základě populační

farmakokinetické analýzy (n = 21, věk nad 65 let) u pacientů s infekcí HCV léčených simeprevirem. U

starších pacientů není nutná úprava dávky simepreviru (viz bod 4.2).

Porucha funkce ledvin

Renální eliminace simepreviru je zanedbatelná. Proto se neočekává, že porucha funkce ledvin bude

mít klinicky významný účinek na expozici simepreviru.

Léčivý přípravek již není registrován

V porovnání se zdravými jedinci s normální funkcí ledvin (klasifikováno podle Modification of Diet in

Renal Disease [MDRD] eGFR rovnice; eGFR ≥ 80 ml/min), byla průměrná AUC simepeviru v

ustáleném stavu 1,62násobně vyšší (90% interval spolehlivosti: 0,73 až 3,6) u pacientů se závažnou

poruchou funkce jater (eGFR nižší než 30 ml/min). Vzhledem k tomu, že expozice může být zvýšena

u pacientů infikovaných HCV se závažnou poruchou funkce ledvin, je doporučena opatrnost při

předepisování simepreviru u těchto pacientů (viz bod 4.2).

Protože simeprevir se vysoce váže na plazmatické proteiny, není pravděpodobné, že bude významně

odstraněn dialýzou.

Ohledně použití u pacientů s poruchou funkce ledvin, viz příslušné souhrny údajů o přípravku pro

léčivé přípravky používané v kombinaci se simeprevirem.

Porucha funkce jater

Simeprevir je primárně metabolizován v játrech.

Plazmatická expozice simepreviru u pacientů s infekcí HCV byla asi 2 až 3 krát vyšší v porovnání se

zdravými jedinci.

V porovnání se zdravými jedinci s normální funkcí jater byla průměrná AUC simepreviru při

ustáleném stavu 2,4krát vyšší u non-HCV infikovaných pacientů se středně závažnou poruchou funkce

jater (Child-Pugh B) a 5,2krát vyšší u non-HCV infikovaných pacientů se závažnou poruchou funkce

jater (Child-Pugh C).

U pacientů s lehkou poruchou funkce jater není nutná úprava dávky simepreviru. Bezpečnost a

účinnost simepreviru nebyla stanovena u pacientů s infekcí HIV se středně těžkou nebo těžkou

poruchou funkce jater (Child-Pugh B nebo C). Přípravek OLYSIO se nedoporučuje u pacientů se

středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce jater (Child-Pugh B nebo C) (viz body 4.2 a 4.4).

Ohledně použití u pacientů s poruchou funkce jater, viz příslušné souhrny údajů o přípravku pro léčivé

přípravky používané v kombinaci se simeprevirem.

Pohlaví

Podle pohlaví není nutná žádná úprava dávky. Na základě populační farmakokinetické analýzy u

pacientů s infekcí HCV léčených simeprevirem v kombinaci s peginterferonem alfa and ribavirinem

nemělo pohlaví žádný klinicky významný účinek na farmakokinetiku simepreviru.

Tělesná hmotnost

Podle tělesné hmotnosti nebo indexu tělesné hmotnosti není nutná žádná úprava dávky. Na základě

populační farmakokinetické analýzy u pacientů s infekcí HCV léčených simeprevirem v kombinaci s

peginterferonem alfa and ribavirinem neměly tyto charakteristiky žádný klinicky významný účinek na

farmakokinetiku simepreviru.

Rasa

Populační farmakokinetické odhady expozice simepreviru byly srovnatelné mezi bělošskými a

černošskými/afroamerickými pacienty s infekcí HCV, léčenými simeprevirem v kombinaci s

peginterferonem alfa and ribavirinem

Ve studii fáze III prováděné v Číně a Jižní Koreji byla průměrná plazmatická expozice simepreviru u

asijských pacientů s infekcí HCV 2,1krát vyšší než v souhrnu fází III globálních studií u

populace neasijských pacientů infikovaných HCV.

Není nutná úprava dávky podle rasy.

Pacienti s koinfekcí HIV-1

Farmakokinetické parametry simepreviru byly srovnatelné mezi pacienty s infekcí HCV genotypu 1 s

nebo bez koinfekce HIV-1.

Léčivý přípravek již není registrován

Pediatrická populace

Farmakokinetika simepreviru u dětí do 18 let věku nebyla hodnocena.

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

U hlodavců simeprevir vyvolal toxické účinky v játrech, slinivce břišní a gastrointestinálním systému.

Dávkování u zvířat vedlo ke srovnatelným (psi) nebo nižším (potkani) expozicím než jsou expozice u

lidí při doporučené dávce 150 mg jednou denně. U psů souvisel simeprevir s reverzibilní multifokální

hepatocelulární nekrózou se souvisejícím zvýšením ALT, AST, alkalické fosfatázy a/nebo bilirubinu.

Tento účinek byl pozorován při vyšších systémových expozicích (11krát) než u člověka v doporučené

dávce 150 mg jednou denně.

Simeprevir in vitro měl velmi mírný dráždivý účinek na oči. In vitro simeprevir indukoval

fototoxickou odpověď na BALB/c 3T3 fibroblasty po UVA expozici při nepřítomnosti nebo

přítomnosti proteinových suplementů. Simeprevir nedráždil kůži králíků a není pravděpodobné, že

způsobí senzibilizaci kůže.

Ve studiích na zvířatech nebyly pozorovány žádné nežádoucí účinky simepreviru na základní životní

funkce (srdeční, respirační a centrální nervový systém).

Karcinogenita a mutagenita

Simeprevir nebyl genotoxický v řadě in vitro a in vivo testů. Studie karcinogenity u simepreviru

nebyly provedeny.

Reprodukční toxicita

Studie provedené u potkanů neodhalily žádné významné účinky na fertilitu, embryo-fetální vývoj nebo

prenatální a postnatální vývoj při žádné z testovaných dávek (odpovídají systémové expozici u

potkanů podobné nebo nižší než byly pozorovány u člověka v doporučené dávce 150 mg jednou

denně). U myší při expozicích 4krát vyšších než u člověka v doporučené dávce 150 mg jednou denně

byly hlášeny případy nadpočetných žeber a opožděné osifikace.

U březích potkanů byly koncentrace simepreviru v placentě, fetálních játrech a plodu nižší v

porovnání s koncentracemi v krvi. Při podávání laktujícím potkaním samicím byl simeprevir

detekován v plazmě mláďat pravděpodobně v důsledku vylučováním simepreviru do mateřského

mléka.

Posouzení rizika pro životní prostředí

Simeprevir je klasifikován jako PBT (přetrvávající, bioakumulační a toxická) látka (viz bod 6.6).

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Obsah tobolky

Natrium-lauryl-sulfát

Magnesium-stearát

Koloidní bezvodý oxid křemičitý

Sodná sůl kroskarmelózy

Monohydrát laktózy

Obal tobolky

Želatina

Oxid titaničitý (E171)

Černý inkoust

Šelak (E904)

Léčivý přípravek již není registrován

Černý oxid železitý (E172)

6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3

Doba použitelnosti

3 roky

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání.

6.5

Druh obalu a obsah balení

Matný polyvinylchlorid/polyethylen/polyvinylidenechlorid (PVC/PE/PVDC) Al promačkávací blistr

obsahující 7 tobolek.

Velikost balení 7 a 28 tobolek.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Tento léčivý přípravek může představovat riziko pro životní prostředí (viz bod 5.3).

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními

požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Janssen-Cilag International NV

Turnhoutseweg 30

B-2340 Beerse

Belgie

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

EU/1/14/924/001 (7 tobolek)

EU/1/14/924/002 (28 tobolek)

9.

DATUM REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 14. května 2014

10.

DATUM REVIZE TEXTU

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské

agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.

Léčivý přípravek již není registrován

Přečtěte si celý dokument

30 Churchill Place

Canary Wharf

London E14 5EU

United Kingdom

An agency of the European Union

Telephone

+44 (0)20 3660 6000

Facsimile

+44 (0)20 3660 5555

Send a question via our website

www.ema.europa.eu/contact

© European Medicines Agency, 2017. Reproduction is authorised provided the source is acknowledged.

EMA/456587/2017

EMEA/H/C/002777

Souhrn zprávy EPAR určený pro veřejnost

Olysio

simeprevirum

Tento dokument je souhrnem Evropské veřejné zprávy o hodnocení (European Public Assessment

Report, EPAR) pro přípravek Olysio. Objasňuje, jakým způsobem agentura vyhodnotila tento přípravek,

aby mohla doporučit vydání rozhodnutí o registraci přípravku v EU a podmínky jeho používání. Účelem

tohoto dokumentu není poskytnout praktické rady o tom, jak přípravek Olysio používat.

Pokud jde o praktické informace o používání přípravku Olysio, pacienti by si měli přečíst příbalovou

informaci nebo se obrátit na svého lékaře či lékárníka.

Co je Olysio a k čemu se používá?

Olysio je antivirotikum, které obsahuje léčivou látku simeprevir. Používá se k léčbě dospělých

s chronickou (dlouhodobou) hepatitidou C, což je infekční onemocnění jater způsobené virem

hepatitidy C. Přípravek Olysio se používá v kombinaci s dalšími léčivými přípravky.

Jak se přípravek Olysio používá?

Výdej přípravku Olysio je vázán na lékařský předpis a léčbu by měl zahájit a sledovat lékař, který má

zkušenosti s léčbou pacientů s chronickou hepatitidou C.

Přípravek Olysio je dostupný ve formě 150mg tobolek. Doporučená dávka je jedna tobolka jednou

denně užívaná s jídlem po dobu 12 nebo 24 týdnů. Přípravek Olysio se musí používat v kombinaci

s dalšími léčivými přípravky používanými k léčbě chronické hepatitidy C, například s peginterferonem

alfa a ribavirinem nebo se sofosbuvirem.

Existuje několik druhů (genotypů) viru hepatitidy C, přičemž přípravek Olysio se doporučuje pacientům

s virem genotypu 1 a 4. Před zahájením léčby přípravkem Olysio by měli pacienti s genotypem 1a

podstoupit vyšetření krve, aby se zjistilo, zda virus, kterým jsou nakaženi, obsahuje mutaci (změnu

genetického materiálu viru) s názvem Q80K. O přípravku Olysio je totiž známo, že je u těchto pacientů

méně účinný.

Podrobné informace jsou uvedeny v příbalové informaci.

Léčivý přípravek již není registrován

Olysio

EMA/456587/2017

strana 2/3

Jak přípravek Olysio působí?

Léčivá látka v přípravku Olysio, simeprevir, blokuje ve viru hepatitidy C působení enzymu zvaného

„serinová proteáza NS3/4A“, který je zásadní pro množení viru. To zastavuje množení viru hepatitidy C

a infekci nových buněk.

Jaké přínosy přípravku Olysio byly prokázány v průběhu studií?

V několika studiích bylo po 12 nebo 24 týdnech léčby prokázáno, že přípravek Olysio podávaný

v kombinaci s peginterferonem alfa a ribavirinem nebo se sofosbuvirem je účinný při odstraňování viru

hepatitidy C z krve.

Tři hlavní studie, do kterých bylo zařazeno 1 178 pacientů s virem hepatitidy C genotypu 1, zkoumaly

kombinaci s peginterferonem alfa a ribavirinem. Ve dvou z těchto studií provedených na dříve

neléčených pacientech byly 12 týdnů po ukončení léčby testy přítomnosti viru hepatitidy C negativní u

přibližně 80 % (419 z 521) pacientů užívajících přípravek Olysio oproti 50 % (132 z 264) pacientů

užívajících placebo.

Ve třetí studii, do které byli zařazeni pacienti, jejichž infekce se vrátila po léčbě založené na

interferonu, byly 12 týdnů po ukončení léčby testy přítomnosti viru hepatitidy C negativní u přibližně u

80 % (206 z 260) pacientů užívajících přípravek Olysio oproti přibližně 37 % (49 ze 133) pacientů

užívajících placebo.

Analýza těchto studií ukázala, že přípravek Olysio je méně účinný u podskupiny pacientů nakažených

virem hepatitidy C genotypu 1a, který má mutaci Q80K. Výsledky dalších studií zkoumajících podávání

přípravku Olysio v kombinaci s peginterferonem alfa a ribavirinem, do kterých byli zařazeni pacienti

s virem hepatitidy C genotypu 4 a pacienti se souběžnou infekcí virem HIV, se ukázaly být konzistentní

s výsledky u pacientů s genotypem 1.

Přípravek Olysio užívaný v kombinaci se sofosbuvirem byl zkoumán v jedné studii, do které bylo

zařazeno 167 pacientů. Bylo prokázáno, že tato kombinace (s ribavirinem nebo bez něj) vede 12 týdnů

po ukončení léčby k odstranění infekce virem hepatitidy C genotypu 1 u přibližně 90 % pacientů.

Prodloužením léčby na 24 týdnů bylo dosaženo míry clearance (podílu pacientů, u nichž virus vymizel)

převyšující 90 %. Studie zahrnovala pacienty s cirhózou i bez ní a pacienty, kteří nereagovali na

předchozí léčbu.

Ve dvou dodatečných studiích zkoumajících na 413 pacientech simeprevir v kombinaci se sofosbuvirem

vykazovali pacienti bez cirhózy užívající přípravek Olysio spolu se sofosbuvirem po 12 týdnech 97%

míru odstranění infekce, zatímco u pacientů s cirhózou dosáhl tento ukazatel hodnoty 83 %.

Jaká rizika jsou spojena s přípravkem Olysio?

Nejčastějšími nežádoucími účinky v průběhu léčby přípravkem Olysio (které mohou postihnout více než

1 osobu z 10) jsou nauzea (pocit nevolnosti), vyrážka, pruritus (svědění) a dyspnoe (potíže

s dýcháním). Úplný seznam nežádoucích účinků a omezení je uveden v příbalové informaci.

Na základě čeho byl přípravek Olysio schválen?

Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla, že přínosy přípravku Olysio převyšují jeho rizika,

a proto doporučila, aby byl schválen k použití v EU. Agentura dospěla k závěru, že jak u dříve

neléčených pacientů, tak u pacientů, kteří již byli léčeni, doplnění přípravku Olysio k léčbě

Léčivý přípravek již není registrován

Olysio

EMA/456587/2017

strana 3/3

peginterferonem alfa a ribavirinem značně zvyšuje počet pacientů, kteří nevykazují známky infekce.

Agentura rovněž usoudila, že dostupné údaje podporují použití přípravku Olysio v kombinaci se

sofosbuvirem. Z hlediska bezpečnosti byl přípravek Olysio dobře snášen a jeho nežádoucí účinky byly

zvladatelné.

Jaká opatření jsou uplatňována k zajištění bezpečného a účinného

používání přípravku Olysio?

Společnost, která přípravek Olysio dodává na trh, provede studii na pacientech s nádorovým

onemocněním jater v anamnéze, aby vyhodnotila riziko návratu tohoto onemocnění po léčbě přímo

působícími antivirotiky, jako je přípravek Olysio. Tato studie se provádí s ohledem na údaje, jež

naznačují riziko předčasného návratu nádorového onemocnění jater u pacientů léčených těmito

přípravky, kteří mají toto nádorové onemocnění v anamnéze.

Do souhrnu údajů o přípravku a příbalové informace byla rovněž zahrnuta doporučení a opatření pro

bezpečné a účinné používání přípravku Olysio, která by měla být dodržována zdravotnickými

pracovníky i pacienty.

Další informace o přípravku Olysio

Evropská komise udělila rozhodnutí o registraci přípravku Olysio platné v celé Evropské unii dne

14. května 2014.

Plné znění zprávy EPAR a shrnutí plánu řízení rizik pro přípravek Olysio je k dispozici na internetových

stránkách agentury na adrese ema.europa.eu/Find medicine/Human medicines/European public

assessment reports. Další informace o léčbě přípravkem Olysio naleznete v příbalové informaci (rovněž

součástí zprávy EPAR) nebo se obraťte na svého lékaře či lékárníka.

Tento souhrn byl naposledy aktualizován v 07-2017.

Léčivý přípravek již není registrován

Podobné produkty

Vyhledávejte upozornění související s tímto produktem

Zobrazit historii dokumentů

Sdílejte tyto informace