ELERNAP Potahovaná tableta 20MG/10MG

Česká republika - čeština - SUKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv)

Koupit nyní

Aktivní složka:
ENALAPRIL-MALEINÁT (ENALAPRILI MALEAS); LERKANIDIPIN-HYDROCHLORID (LERCANIDIPINI HYDROCHLORIDUM)
Dostupné s:
Krka, d.d., Novo mesto, Novo mesto
ATC kód:
C09BB02
INN (Mezinárodní Name):
ENALAPRIL MALEATE (ENALAPRILI MALEAS); LERKANIDIPIN HYDROCHLORIDE (LERCANIDIPINI HYDROCHLORIDE)
Dávkování:
20MG/10MG
Léková forma:
Potahovaná tableta
Podání:
Perorální podání
Jednotky v balení:
98 KALBAL Blistr
Druh předpisu:
na lékařský předpis
Terapeutické oblasti:
ENALAPRIL A LERKANIDIPIN
Přehled produktů:
ELERNAP
Stav Autorizace:
R - registrovaný léčivý přípravek.
Registrační číslo:
58/ 310/13-C

Přečtěte si celý dokument

sp. zn. sukls258141/2017

a k sp. zn. s ukls238389/2017

Příbalová informace: informace pro uživatele

Elernap 20 mg/10 mg

potahované tablety

enalaprili maleas/lercanidipini hydrochloridum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat,

protože obsahuje pro Vás důležité údaje.

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí

ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo

lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny

v této příbalové informaci. Viz bod 4.

Co naleznete v této

příbalové informaci

Co je přípravek Elernap a k čemu se používá

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Elernap užívat

Jak se přípravek Elernap užívá

Možné nežádoucí účinky

Jak přípravek Elernap uchovávat

Obsah balení a další informace

1.

Co je přípravek Elernap a k čemu se používá

Přípravek Elernap je pevnou kombinací ACE inhibitoru (enalapril) a blokátoru kalciových kanálů

(lerkanidipin), což jsou dva léky na snížení krevního tlaku.

Přípravek Elernap se používá k léčbě vysokého krevního tlaku (hypertenze) u pacientů, jejichž krevní

tlak není adekvátně kontrolován samotným enalaprilem v dávce 20 mg. Přípravek Elernap se nemá

používat jako zahajovací léčba hypertenze.

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Elernap užívat

Neužívejte přípravek Elernap:

jestliže jste alergický(á) na enalapril nebo lerkanidipin nebo na kteroukoli další složku tohoto

přípravku (uvedenou v bodě 6);

jestliže jste někdy měl(a) alergickou reakci na léčiva podobná těm, která jsou obsažena

v přípravku Elernap, tzn. ACE inhibitory nebo blokátory kalciových kanálů;

jestliže se u Vás někdy vyvinul angioedém (otok obličeje, rtů, úst, jazyka nebo hrdla), který

způsobil potíže při dýchání či polykání, dědičného či neznámého původu nebo po užití léků

zvaných ACE inhibitory;

pokud máte cukrovku (diabetes) nebo poruchu funkce ledvin a jste léčen(a) přípravkem ke

snížení krevního tlaku obsahujícím aliskiren;

pokud jste více než tři měsíce těhotná (přípravek Elernap není doporučován ani v raném stádiu

těhotenství – viz bod „Těhotenství, kojení a plodnost“);

pokud trpíte srdečním onemocněním jako:

neléčené srdeční selhání;

obstrukce výtoku krve z levé komory srdeční, zahrnující zúžení aorty (aortální stenóza);

nepříjemné pocity na hrudi, vyskytující se v klidu, nebo se zhoršující či vyskytující se

častěji (nestabilní angina pectoris);

v průběhu prvního měsíce po srdečním záchvatu (infarktu myokardu).

pokud trpíte těžkým poškozením jater nebo ledvin, nebo pokud docházíte na dialýzu;

pokud užíváte léky, jako jsou:

antimykotika (např. ketokonazol, itrakonazol);

makrolidová antibiotika (např. erythromycin, troleandomycin);

antivirové léky (např. ritonavir).

pokud souběžně užíváte lék zvaný cyklosporin (používaný k zabránění odmítnutí

transplantovaného orgánu);

spolu s grapefruitem nebo grapefruitovou šťávou.

Upozornění a opatření

Před užitím přípravku Elernap se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem:

pokud máte nízký krevní tlak (můžete to pozorovat jako mdloby nebo závratě, zvláště při

vstávání);

pokud Vám v nedávné době bylo velmi zle (nadměrné zvracení) nebo jste měl(a) průjem;

pokud dodržujete dietu s omezeným přísunem soli;

pokud máte srdeční onemocnění;

pokud máte onemocnění postihující krevní cévy v mozku;

pokud máte onemocnění ledvin (zahrnující transplantaci ledvin);

pokud máte onemocnění jater;

pokud máte poruchu krve, jako je nízký počet bílých krvinek (leukopenie, agranulocytóza),

nízký počet krevních destiček (trombocytopenie nebo snížení počtu červených krvinek

(anémie));

pokud máte kolagenové cévní onemocnění (např. lupus erythematodes, revmatoidní artritida

nebo sklerodermie);

pokud jste pacient černošského původu, měl(a) byste si být vědom(a) toho, že při užívání ACE

inhibitorů máte zvýšené riziko alergických reakcí s otokem obličeje, rtů, jazyka nebo hrdla

vyvolávající obtíže při polykání nebo dýchání;

jestliže máte diabetes (cukrovku);

pokud se u Vás vyvine přetrvávající suchý kašel;

pokud užíváte doplňky stravy s obsahem draslíku, draslík šetřící diuretika nebo draslík

obsahující náhražky soli;

pokud trpíte nesnášenlivostí některých cukrů (laktózy);

pokud užíváte některý z následujících přípravků používaných k léčbě vysokého krevního tlaku:

blokátory receptorů pro angiotenzin II (ARB) (také známé jako sartany - například

valsartan, telmisartan, irbesartan), a to zejména pokud máte problémy s ledvinami

související s diabetem;

aliskiren.

Váš lékař může v pravidelných intervalech kontrolovat funkci ledvin, krevní tlak a množství

elektrolytů (např. draslíku) v krvi.

Viz také informace v bodě: „Neužívejte přípravek Elernap“.

pokud užíváte některý z následujících léků, hrozí zvýšené riziko angioedému (rychlého

podkožního otoku, např. v krku):

sirolimus, everolimus a další léky ze třídy inhibitorů mTOR (užívají se k zamezení

odmítnutí transplantovaných orgánů).

Pokud se chystáte na zákrok:

Pokud se chystáte na některý z následujících zákroků, informujte svého lékaře, že užíváte přípravek

Elernap:

jakoukoli operaci nebo dostáváte-li anestetika (i u zubaře);

léčbu k odstranění cholesterolu z krve zvanou „LDL aferéza“;

desenzibilizační léčbu ke snížení účinku jakékoliv alergie na včelí nebo vosí bodnutí.

Musíte sdělit svému lékaři, pokud se domníváte, že jste těhotná (nebo byste mohla otěhotnět) nebo

kojíte (viz bod „Těhotenství, kojení a plodnost“).

Děti a dospívající

Nepodávejte tento přípravek dětem a dospívajícím mladším 18 let věku, protože zde neexistují žádné

informace o účinnosti a bezpečnosti.

Další léčivé přípravky a přípravek Elernap

Přípravek Elernap nesmí být užíván s některými léky.

Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době

užíval(a) nebo které možná budete užívat, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu.

Je-li přípravek Elernap užíván současně s jinými léky, účinek přípravku Elernap nebo jiného léčiva

může být zesílen nebo zeslaben, anebo se mohou některé nežádoucí účinky objevovat častěji.

Informujte svého lékaře nebo lékárníka, zejména pokud užíváte s přípravkem Elernap některý

z následujících léků:

léky obsahující draslík (včetně dietetických náhražek soli) a kotrimoxazol, označovaný též jako

trimethoprim/sulfamethoxazol;

jiné léky, které snižují krevní tlak, jako jsou např. blokátory receptorů pro angiotenzin II,

diuretika (tablety na odvodnění), nebo lék zvaný aliskiren;

lithium (lék užívaný k léčbě určitého druhu deprese);

léky na depresi nazývané „tricyklická antidepresiva“;

léky na duševní poruchy, tzv. „antipsychotika“;

nesteroidní protizánětlivé léky, včetně COX-2 inhibitorů (léky, které zmírňují zánět a mohou

být použity k úlevě od bolesti);

některé léky proti bolesti nebo artritidě, včetně léčby zlatem;

některé léky proti kašli a nachlazení a léky na snížení hmotnosti, které obsahují

sympatomimetika;

léky používané při cukrovce (včetně perorálních antidiabetik a inzulínu);

astemizol nebo terfenadin (léky používané k léčbě alergií);

amiodaron nebo chinidin (léky k léčbě rychlého srdečního rytmu);

fenytoin nebo karbamazepin (léky na epilepsii);

rifampicin (lék k léčbě tuberkulózy);

digoxin (lék k léčbě srdečních problémů);

midazolam (lék, který Vám pomůže usnout);

beta-blokátory (léky užívané k léčbě vysokého krevního tlaku a srdečních onemocnění);

lék na vředy a pálení žáhy, tzv. cimetidin, v denní dávce více než 800 mg;

léky, které se velmi často užívají k zamezení odmítnutí transplantovaných orgánů (sirolimus,

everolimus a další léky ze třídy inhibitorů mTOR). Viz bod „Upozornění a opatření“.

Možná bude nutné, aby Váš lékař změnil Vaši dávku a/nebo udělal jiná opatření:

Pokud užíváte blokátor receptorů pro angiotenzin II (ARB) nebo aliskiren (viz také informace

v bodě „Neužívejte přípravek Elernap“ a „Upozornění a opatření“).

Přípravek Elernap s

jídlem, pitím

a alkoholem

Přípravek Elernap se má užívat alespoň 15 minut před jídlem.

Alkohol může zvýšit účinek přípravku Elernap, proto je doporučeno nepožívat žádný alkohol nebo

striktně omezit jeho požívání.

Přípravek Elernap se nemá užívat s grapefruitem nebo grapefruitovou šťávou.

Těhotenství, kojení a

plodnost

Těhotenství a plodnost

Musíte sdělit svému lékaři, jestliže si myslíte, že jste těhotná (nebo byste mohla otěhotnět). Váš lékař

Vám nejspíš poradí přestat užívat přípravek Elernap před tím, než otěhotníte, nebo jakmile zjistíte, že

jste těhotná, a poradí Vám jinou náhradní léčbu místo přípravku Elernap. Přípravek Elernap se

nedoporučuje v raném stádiu těhotenství a nesmí být užíván po třetím měsíci těhotenství, protože

může způsobit vážné poškození plodu.

Kojení

Informujte svého lékaře, pokud kojíte nebo budete kojit. Kojení novorozenců (prvních pár týdnů po

porodu) a zejména předčasně narozených se při užívání přípravku Elernap nedoporučuje. V případě

kojení starších dětí by Vás lékař měl informovat o výhodách a riziku spojených s užíváním přípravku

Elernap během kojení v porovnání s jiným typem léčby.

Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve než začnete užívat jakýkoliv lék.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů

Pokud se u Vás objeví závratě, slabost, únava nebo malátnost během léčby tímto lékem, nesmíte řídit

vozidla ani obsluhovat stroje.

Přípravek Elernap obsahuje laktózu

Pokud Vám Váš lékař sdělil, že trpíte nesnášenlivostí některých cukrů, kontaktujte svého lékaře

předtím, než začnete tento léčivý přípravek užívat.

3.

Jak se přípravek Elernap užívá

Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se

svým lékařem nebo lékárníkem.

Dospělí:

pokud nepředepsal Váš lékař jinak, obvyklá dávka je jedna tableta jednou denně ve stejnou

dobu každý den. Tableta má být užívána nejlépe ráno minimálně 15 minut před snídaní. Tablety je

třeba spolknout celé a zapít vodou.

Pacienti s onemocněním ledvin/starší pacienti:

o dávce léku rozhodne Váš lékař a bude založena na

tom, jak dobře Vaše ledviny pracují.

Pokud máte dojem, že účinek přípravku Elernap je příliš silný nebo příliš slabý, prosím řekněte to

svému lékaři.

Jestliže jste užil(a) více přípravku Elernap, než jste měl(a)

Pokud jste užil(a) více, než je dávka předepsaná Vaším lékařem nebo v případě předávkování,

vyhledejte okamžitě lékařskou pomoc a pokud je to možné, vezměte tablety a/nebo obal s sebou

k lékaři.

Užití vyšší dávky, může způsobit výrazný pokles krevního tlaku a nepravidelnou nebo zrychlenou

srdeční činnost.

Jes

tliže jste zapomněl(a) užít přípravek Elernap

Pokud jste zapomněl(a) užít Vaši tabletu, užijte zapomenutou tabletu, jakmile je to možné, pokud již

není téměř čas na užití další dávky. Potom pokračujte s obvyklým užíváním. Nezdvojnásobujte

následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku.

Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek Elernap

Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek Elernap, může dojít opět ke zvýšení Vašeho krevního tlaku.

Předtím, než ukončíte užívání přípravku Elernap, promluvte si se svým lékařem.

Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo

lékárníka.

4.

Možné nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí

vyskytnout u každého. Následující nežádoucí účinky se mohou vyskytnout v souvislosti s tímto

přípravkem.

Některé nežádoucí účinky mohou být závažné.

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z následujících nežádoucích účinků, sdělte to ihned svému lékaři:

Alergická reakce s otokem obličeje, rtů, jazyka nebo hrdla, což může způsobit potíže

s dýcháním nebo polykáním.

Když začnete užívat přípravek Elernap, můžete pociťovat mdloby či závratě nebo mít rozmazané

vidění; je to způsobeno náhlým poklesem krevního tlaku, a pokud se tak stane, pomůže lehnout si.

Pokud se máte obavy, poraďte se prosím se svým lékařem.

Nežádoucí účinky pozorované u přípravku Elernap

Časté (mohou postihnout až 1 z 10 pacientů):

Kašel, závratě, bolest hlavy.

Méně časté (mohou postihnout až 1 ze 100 pacientů):

Změny v krevních hodnotách, jako je nízký počet krevních destiček, zvýšená hladina draslíku v krvi,

nervozita (úzkost), pocit závratě při vstávání, točení hlavy, rychlý srdeční rytmus, rychlý či

nepravidelný srdeční rytmus (palpitace), náhlé zrudnutí obličeje, krku nebo horní část hrudníku

(návaly horka), nízký krevní tlak, bolest břicha, zácpa, pocit na zvracení (nevolnost), vyšší hladiny

jaterních enzymů, zarudnutí kůže, bolest kloubů, zvýšení frekvence močení, pocit slabosti, únava,

pocit horka, otok kotníku.

Vzácné (mohou postihnout až 1 z

1 000 pacientů):

Anémie, alergické reakce, zvonění v uších (tinitus), mdloby, sucho v krku, bolest v krku, poruchy

trávení, slaný pocit na jazyku, průjem, sucho v ústech, otok dásní, alergické reakce s otokem obličeje,

rtů, jazyka nebo hrdla způsobující obtíže při polykání nebo dýchání, kožní vyrážka, kopřivka, noční

močení, tvorba velkého množství moči, impotence.

Další nežádoucí účinky pozorované u samotného enalaprilu nebo lerkanidipinu

Enalapril

Velmi časté (mohou postihnout více než 1 z 10 pacientů):

Rozmazané vidění.

Časté (mohou postihnout až 1 z 10 pacientů):

Deprese, bolest na hrudi, změny srdečního rytmu, angina pectoris, dušnost, změny vnímání chuti,

zvýšení hladiny kreatininu v krvi (obvykle detekováno testem).

Méně časté (mohou postihnout až 1 ze 100 pacientů):

Anémie (včetně aplastické a hemolytické), náhlý pokles krevního tlaku, zmatenost, nespavost nebo

ospalost, pocit brnění nebo necitlivosti kůže, srdeční záchvat (u některých vysoce rizikových pacientů

pravděpodobně kvůli velmi nízkému krevnímu tlaku, včetně těch s poruchami průtoku krve srdcem

nebo mozkem), cévní mozková příhoda (pravděpodobně díky velmi nízkému krevnímu tlaku u vysoce

rizikových pacientů), výtok z nosu, bolest v krku a chrapot, astma, zpomalená peristaltika střev, zánět

slinivky břišní, zvracení, podrážděný žaludek (gastrické podráždění), vředy, nechutenství, zvýšené

pocení, svědění, kopřivka, vypadávání vlasů, porucha funkce ledvin, selhání ledvin, vysoká hladina

bílkovin v moči (měřeno testem), svalové křeče, celkový pocit nemoci (malátnost), vysoká teplota

(horečka), vysoká hladina močoviny v krvi, nízká hladina cukru nebo sodíku v krvi (vše zjištěno

krevními testy).

Vzácné (mohou postihnout až 1 z

1 000 pacientů):

Změny v krevních hodnotách, jako je snížení počtu bílých krvinek, útlum kostní dřeně, autoimunitní

onemocnění, podivné sny nebo poruchy spánku, „Raynaudův fenomén“ (Vaše ruce a nohy mohou být

velmi chladné a bledé, kvůli nízkému průtoku krve), plicní infiltráty, zánět nosu, zápal plic,

onemocnění jater jako je snížená funkce jater, zánět jater, žloutenka (zežloutnutí kůže a/nebo bělma

očí), vyšší hladiny bilirubinu (zjištěno krevním testem), erythema multiforme (červené skvrny různých

tvarů na kůži), Stevens-Johnsonův syndrom (závažné onemocnění kůže, kdy máte kůži zarudlou

a olupuje se, tvoří se puchýře nebo vředy, nebo odtržení horní vrstvy kůže od spodních vrstev),

snížená tvorba moči, zvětšení prsních žláz u mužů.

Velmi vzácné (mohou postihnout až 1 z

10 000

pacientů):

Otok střev (střevní angioedém).

Lerkanidipin

Vzácné (mohou postihnout až 1 z

1 000 pacientů):

Angina pectoris (bolest na hrudi v důsledku nedostatečného přítoku krve do srdce), zvracení, pálení

žáhy, bolest svalů.

Velmi vzácné (mohou postihnout až 1 z

10 000 pacientů):

Bolest na hrudi.

U pacientů s již prokázanou anginou pectoris může dojít ke zvýšení frekvence, doby trvání nebo

závažnosti těchto záchvatů spojených se skupinou léků, do které patří i lerkanidipin. V ojedinělých

případech mohou být pozorovány i případy infarktu myokardu.

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli

nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři

nebo lékárníkovi. Svého lékaře nebo lékárníka můžete požádat o více informací týkajících se

nežádoucích účinků. Obě léčivé látky mají ucelenější seznam nežádoucích účinků.

Hlášení nežádoucích účinků

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové

informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto

přípravku.

5.

Jak přípravek Elernap uchovávat

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.

Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na obalu za EXP. Doba

použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Uchovávejte při teplotě do 30 °C.

Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého

lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní

prostředí.

6.

Obsah balení a další informace

Co přípravek Elernap obs

ahuje

Léčivými látkami jsou enalaprili-maleas a lercanidipini hydrochloridum. Jedna potahovaná

tableta obsahuje enalaprili maleas 20 mg (odpovídá enalaprilum 15,29 mg) a lercanidipini

hydrochloridum 10 mg (odpovídá lercanidipinum 9,44 mg).

Pomocnými látkami jsou povidon K30, kyselina maleinová, sodná sůl karboxymethylškrobu typ

A, monohydrát laktosy a natrium-stearyl-fumarát v jádru tablety a hypromelosa 2910/3, oxid

titaničitý (E171), mastek, makrogol 6000, žlutý oxid železitý (E172) a chinolinová žluť (E104)

v potahové vrstvě.

Jak přípravek Elernap vypadá a co obsahuje toto balení

Potahované tablety jsou žluté, kulaté, mírně bikonvexní se zkosenými hranami, průměr tablet 10 mm.

Přípravek Elernap

je k dispozici v blistrech po 10, 14, 15, 28, 30, 50, 56, 60, 84, 90, 98 nebo

100 potahovaných tabletách v krabičce.

Přípravek Elernap

je k dispozici v blistrech po 14, 28, 56 nebo 98 potahovaných tabletách

v krabičce.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o

registraci

KRKA, d.d., Novo mesto, Šmarješka cesta 6, 8501 Novo mesto, Slovinsko

Výrobce

KRKA, d.d., Novo mesto, Šmarješka cesta 6, 8501 Novo mesto, Slovinsko

TAD Pharma GmbH, Heinz-Lohmann-Str. 5, 27472 Cuxhaven, Německo

Tento léčivý přípravek je v členských státech EHP registrován pod těmito názvy:

Název členského státu

Název léčivého přípravku

Maďarsko, Bulharsko, Česká

republika, Estonsko, Lotyšsko,

Polsko, Rumunsko, Slovenská

republika

Elernap

Portugalsko

Enalapril + Lercanidipina

Generis 20mg/10mg

Comprimido revestido por

película

Rakousko

Enalapril/Lercanidipin Krka

Španělsko

Enalapril/Lercanidipino Krka

Finsko, Irsko, Belgie, Norsko,

Francie

Enalapril/Lercanidipine Krka

Slovinsko

Elyrno

Německo

EnaCanpin

Itálie

Enalapril e Lercanidipina Krka

Tato příbalová informace byla naposledy revidována

: 19. 11. 2017

Přečtěte si celý dokument

sp. zn. sukls258141/2017

a k sp. zn. s ukls238389/2017

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Elernap 20 mg/10 mg potahované tablety

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje enalaprili maleas 20 mg (odpovídá enalaprilum 15,29 mg)

a lercanidipini hydrochloridum 10 mg (odpovídá lercanidipinum 9,44 mg).

Pomocná látka se známým účinkem:

Jedna potahovaná tableta obsahuje 307 mg monohydrátu laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.

Potahované tablety jsou žluté, kulaté, mírně bikonvexní se zkosenými hranami, průměr tablet 10 mm.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Léčba esenciální hypertenze u pacientů, jejichž krevní tlak není adekvátně kontrolován samotným

enalaprilem v dávce 20 mg.

Fixní kombinace přípravku Elernap 20 mg/10 mg se nemá používat jako zahajovací léčba hypertenze.

4.2

Dávkování a způsob podání

Dávkování

Pacienti, jejichž krevní tlak není adekvátně kontrolován léčbou samotným enalaprilem v dávce 20 mg

mohou být buď převedeni na monoterapii vyšší dávkou enalaprilu nebo převedeni na přípravek

Elernap 20 mg/10 mg.

Je možné doporučit individuální titraci dávky jednotlivými složkami. Je-li to klinicky vhodné, je

možné zvážit přímou změnu z monoterapie na fixní kombinaci.

Doporučená dávka je jedna tableta jednou denně alespoň 15 minut před jídlem.

Starší pacienti

Dávka má záviset na funkci ledvin pacienta (viz „Použití při poruše ledvin“).

Pediatrická populace

Použití přípravku Elernap v indikaci hypertenze u pediatrické populace není relevantní.

Pacienti s poruchou funkce ledvin

Přípravek Elernap je kontraindikován u pacientů s těžkou dysfunkcí ledvin (clearance kreatininu

< 30 ml/min) nebo u pacientů na hemodialýze (viz body 4.3 a 4.4). Zvláštní pozornost je nutná při

zahájení léčby u pacientů s mírnou až středně těžkou dysfunkcí ledvin.

Pacienti s poruchou funkce jater

Přípravek Elernap je kontraindikován při těžké jaterní dysfunkci. Zvláštní pozornost je nutná při

zahájení léčby u pacientů s mírnou až středně těžkou dysfunkcí jater.

Způsob podání

Opatření, která je nutno učinit před zacházením s léčivým přípravkem nebo před jeho podáním:

přípravek má být podáván nejlépe ráno, alespoň 15 minut před jídlem.

tento přípravek se nemá podávat spolu s grapefruitovou šťávou (viz body 4.3 a 4.5).

4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Přípravek Elernap se nesmí užívat:

hypersenzitivita na jakýkoli ACE inhibitor nebo dihydropyridinový blokátor kalciového kanálu,

nebo na kteroukoli další složku tohoto léčivého přípravku

anamnéza angioedému souvisejícího s předchozí léčbou ACE inhibitory

vrozený nebo idiopatický angioedém

druhý a třetí trimestr těhotenství (viz body 4.4 a 4.6)

obstrukce výtoku z levé komory srdeční, včetně aortální stenózy

neléčené městnavé srdeční selhání

nestabilní angina pectoris

jeden měsíc po srdečním infarktu

těžká porucha funkce ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min), včetně pacientů na

hemodialýze

těžké jaterní poškození

současné podávání:

se silnými inhibitory CYP3A4 (viz bod 4.5)

cyklosporinem (viz bod 4.5)

grapefruitovou šťávou (viz bod 4.5)

Současné užívání přípravku Elernap s přípravky obsahujícími aliskiren je kontraindikováno

u pacientů s diabetes mellitus nebo s poruchou funkce ledvin (GFR < 60 ml/min/1,73 m

) (viz

body 4.5 a 5.1).

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Symptomatická hypotenze

Symptomatická hypotenze je vzácně pozorována u pacientů s nekomplikovanou hypertenzí.

U pacientů s hypertenzí, kteří užívají enalapril, se pravděpodobněji vyskytuje symptomatická

hypotenze, pokud je u pacienta snížený objem řečiště, např. diuretickou terapií, omezením soli v dietě,

dialýzou, průjmem nebo zvracením (viz bod 4.5). U pacientů se srdečním selháním s nebo bez

souběžné renální insuficience byla pozorována symptomatická hypotenze. To se nejpravděpodobněji

stane u pacientů se závažnějším stupněm srdečního selhání, což odráží použití vysokých dávek

kličkových diuretik, hyponatrémii nebo funkční poruchu ledvin. U těchto pacientů má být terapie

započata pod lékařským dohledem a pacienti mají být sledováni důkladně, kdykoliv je dávka

enalaprilu a/nebo diuretika upravena. Podobné úvahy se mohou vztahovat na pacienty s ischemickou

chorobou srdeční nebo cerebrovaskulárním postižením, u nichž může nadměrné snížení krevního tlaku

způsobit infarkt myokardu nebo cévní mozkovou příhodu.

Pokud se objeví hypotenze, pacienti mají být umístěni do polohy vleže a případně mají obdržet

nitrožilní infúzi fyziologického roztoku. Přechodná hypotenzní reakce není kontraindikací dalších

dávek, které mohou být podány obvykle bez potíží, jakmile se krevní tlak zvýšil po expanzi volumu.

U některých pacientů se srdečním selháním, kteří mají normální nebo nižší krevní tlak, se může při

podání enalaprilu objevit další snížení systémového krevního tlaku. Tento účinek je očekáván

a obvykle není důvodem přerušení léčby. Pokud se stane hypotenze symptomatickou, může být

nezbytné snížení dávky a/nebo přerušení diuretické léčby a/nebo podávání enalaprilu.

Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS)

Bylo prokázáno, že současné užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo

aliskirenu zvyšuje riziko hypotenze, hyperkalemie a snížení funkce ledvin (včetně akutního selhání

ledvin). Duální blokáda RAAS pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů

pro angiotenzin II nebo aliskirenu se proto nedoporučuje (viz body 4.5 a 5.1).

Pokud je duální blokáda považována za naprosto nezbytnou, má k ní docházet pouze pod dohledem

specializovaného lékaře a za častého pečlivého sledování funkce ledvin, elektrolytů a krevního tlaku.

Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II nemají být používány současně u pacientů

s diabetickou nefropatií.

Sick-sinus syndrom

Zvláštní pozornosti je třeba při použití lerkanidipinu u pacientů se sick-sinus syndromem (bez

pacemakeru).

Dysfunkce levé komory a ischemická choroba srdeční

Ačkoli kontrolované studie hemodynamiky neprokázaly žádnou poruchu funkce komory, je třeba

opatrnosti při léčbě pacientů s dysfunkcí levé komory pomocí blokátorů kalciového kanálu. Bylo

zjištěno, že pacienti s ischemickou chorobou srdeční vykazují zvýšené kardiovaskulární riziko při

léčbě některými krátkodobými dihydropyridiny. Ačkoli lerkanidipin působí dlouhodobě, je u těchto

pacientů doporučena opatrnost.

Ve vzácných případech mohou některé dihydropyridiny způsobit prekordiální bolesti nebo anginu

pectoris. Velmi vzácně mohou pacienti s preexistující anginou pectoris trpět zvýšenou frekvencí,

trváním nebo závažností těchto atak. Mohou být pozorovány izolované případy infarktu myokardu

(viz bod 4.8).

Použití při poruše funkce ledvin

Zvláštní opatrnost je požadována při zahájení léčby enalaprilem u pacientů s mírnou až středně těžkou

poruchou funkce ledvin. Rutinní monitorování sérové hladiny draslíku a kreatininu při léčbě

enalaprilem je součástí normální zdravotní péče o tyto pacienty.

Renální selhání související s použitím enalaprilu bylo hlášeno zejména u pacientů s těžkým srdečním

selháním nebo současným onemocněním ledvin zahrnujícím stenózu renální tepny. Pokud je rychle

diagnostikováno a správně léčeno, je obvykle renální selhání při léčbě enalaprilem reverzibilní.

U některých hypertenzivních pacientů bez preexistující poruchy ledvin může kombinace enalaprilu

s diuretikem vést ke zvýšení hladiny močoviny a kreatininu v krvi. Pak může být nezbytné snížení

dávky enalaprilu a/nebo přerušení diuretické léčby. V těchto případech je třeba zvážit možnost

současné stenózy renální tepny (viz bod 4.4,

Renovaskulární hypertenze

Renovaskulární hypertenze

Pacienti s bilaterální stenózou renální tepny nebo stenózou tepny jediné funkční ledviny jsou obzvlášť

vystaveni riziku vzniku hypotenze nebo renální insuficience při terapii ACE inhibitorem. Ztráta funkce

ledvin může nastat pouze s mírnými změnami sérového kreatininu. U těchto pacientů je třeba zahájit

léčbu nízkými dávkami, opatrnou titrací a pod důkladnou kontrolou lékaře a s monitorováním

renálních funkcí.

Transplantace ledvin

Nejsou zkušenosti s podáváním lerkanidipinu nebo enalaprilu pacientům, kteří v nedávné době

podstoupili transplantaci ledvin. Proto se nedoporučuje léčba těchto pacientů přípravkem Elernap.

Jaterní selhání

Antihypertenzivní účinek lerkanidipinu může být potencován u pacientů s jaterní dysfunkcí.

Vzácně byl v souvislosti s léčbou ACE inhibitory pozorován syndrom, který začíná jako cholestatická

žloutenka nebo hepatitida a přechází ve fulminantní jaterní nekrózu (někdy fatální). Mechanismus

tohoto syndromu je nejasný. Pacienti, užívající ACE inhibitory, u nichž se vyvine žloutenka nebo

významné zvýšení jaterních enzymů, musí ACE inhibitory přestat užívat a mají dostat jinou

odpovídající léčbu.

Neutropenie/agranulocytóza

U pacientů léčených ACE inhibitory byly hlášeny neutropenie/agranulocytóza, trombocytopenie

a anémie. Neutropenie je vzácná u pacientů s normální funkcí ledvin a bez dalších rizikových faktorů.

Enalapril se má používat s extrémní opatrností u pacientů s kolagenovou cévní chorobou, u pacientů

léčených imunosupresivy, alopurinolem, prokainamidem nebo pokud je přítomno několik těchto

rizikových faktorů, zejména v případě preexistující poruchy funkce ledvin. U některých těchto

pacientů se objevily těžké infekce, které v několika případech nereagovaly na intenzivní antibiotickou

léčbu. Pokud tito pacienti užívají enalapril, je doporučeno pravidelně monitorovat hladinu leukocytů

a pacienti mají být instruováni, aby nahlásili svému lékaři jakékoliv příznaky infekce.

Hypersenzitivita/angioedém

Angioneurotický edém obličeje, končetin, rtů, jazyka, hlasivek a/nebo hrtanu byl zaznamenán

u pacientů léčených inhibitory angiotensin-konvertujícího enzymu, včetně enalaprilu. V takových

případech musí být podávání enalaprilu okamžitě přerušeno. Pacientovi nesmí být podáván enalapril

a musí být pozorně monitorován, aby bylo zajištěno, že příznaky zcela ustoupily před propuštěním

z nemocnice. I v těch případech, které zahrnovaly pouze otok jazyka bez dýchacích potíží, může stav

pacienta vyžadovat delší pozorování, protože léčba antihistaminiky a kortikosteroidy nemusí být

dostatečná.

Velmi vzácně byla hlášena úmrtí v důsledku angioedému spojeného s otokem hrtanu nebo jazyka.

U pacientů s postižením jazyka, hlasivek nebo hrtanu se může objevit obstrukce dýchacích cest,

zejména u těch, kteří mají v anamnéze chirurgický zákrok dýchacích cest. Tam, kde je zasažen jazyk,

hlasivky nebo hrtan s pravděpodobnou obstrukcí dýchacích cest, je třeba podávat okamžitě vhodnou

terapii, která může zahrnovat roztok adrenalinu 1:1 000 (0,3 ml až 0,5 ml) subkutánně a/nebo opatření

k zajištění průchodnosti dýchacích cest.

Vyšší incidence angioedému při užívání ACE inhibitorů byla hlášena u černochů při srovnání

s ostatními pacienty.

Pacienti s anamnézou angioedému, který není vyvolán ACE inhibitorem, mohou mít vyšší riziko

vzniku angioedému, pokud mají dostávat ACE inhibitor (viz bod 4.3).

Souběžné používání inhibitorů mTOR (např. sirolimus, everolimus, temsirolimus)

Pacienti podstupující souběžnou léčbu inhibitory mTOR (např. sirolimus, everolimus, temsirolimus)

mohou mít zvýšené riziko angioedému (např. otok dýchacích cest nebo jazyka se zhoršením dýchání

nebo bez něj) (viz bod 4.5).

Anafylaktoidní reakce během desenzibilizace hmyzím jedem

Život ohrožující anafylaktoidní reakce se objevily vzácně během desenzibilizační terapie proti hmyzím

jedům a při současném užívání ACE inhibitoru. Těmto reakcím je možné předejít přechodným

přerušením podávání ACE inhibitoru před každou desenzibilizací.

Anafylaktoidní reakce během LDL aferézy

Život ohrožující anafylaktoidní reakce se objevily vzácně během aferézy lipoproteinů o nízké hustotě

(LDL) dextran sulfátem a současném užívání ACE inhibitoru. Těmto reakcím je možné předejít

přechodným přerušením podávání ACE inhibitoru před každou aferézou.

Hypoglykémie

Důkladné monitorování hladiny krevního cukru je nezbytné zvláště v prvním měsíci kombinované

léčby ACE inhibitory u diabetických pacientů léčených perorálními antidiabetiky nebo inzulínem (viz

bod 4.5).

Kašel

V souvislosti s léčbou ACE inhibitory byl hlášen výskyt kašle. V typickém případě je kašel

neproduktivní, perzistující a ustupuje po přerušení léčby. Kašel způsobený ACE inhibitorem má být

zvažován v diferenciální diagnóze kašle.

Chirurgie/anestézie

U pacientů podstupujících velkou operaci nebo anestézii s léky, které snižují krevní tlak, inhibuje

enalapril vznik angiotensinu II, který by se jinak objevoval v důsledku kompenzační sekrece reninu.

Pokud se vyvine hypotenze jako důsledek tohoto mechanismu, může být korigována expanzí volumu.

Hyperkalémie

Zvýšení sérové hladiny draslíku bylo pozorováno u některých pacientů léčených ACE inhibitory

včetně enalaprilu. Rizikové faktory vývoje hyperkalémie jsou s renální insuficience, zhoršení renální

funkce, věk (> 70 let), diabetes mellitus, přidružené příhody, zejména dehydratace, akutní kardiální

dekompenzace, metabolická acidóza a současné užívání kalium šetřících diuretik (např. spironolakton,

eplerenon, triamteren, nebo amilorid), doplňky draslíku nebo doplňky solí obsahující draslík; nebo

pacienti užívající jiné léky související se zvýšením draslíku v séru (např. heparin, kotrimoxazol,

označovaný též jako trimethoprim/sulfamethoxazol). Použití doplňků draslíku, kalium šetřících

diuretik nebo náhražky solí obsahující draslík, zejména u pacientů s poruchou funkce ledvin, může

vést k významnému zvýšení hladiny draslíku v séru. Hyperkalémie může způsobit vážné, někdy

fatální, arytmie. Pokud je současné užívání enalaprilu s některou z výše uvedených látek považováno

za vhodné, mají být užívány s opatrností a s častým monitorováním hladin draslíku v séru (viz bod

4.5).

Lithium

Kombinace lithia a enalaprilu se obvykle nedoporučuje (viz bod 4.5).

Induktory CYP3A4

Induktory CYP3A4, jako jsou antikonvulziva (např. fenytoin, karbamazepin) a rifampicin, mohou

snižovat sérové hladiny lerkanidipinu, takže účinnost léku může být nižší, než je očekáváno (viz bod

4.5).

Etnické rozdíly

Podobně jako jiné ACE inhibitory je enalapril zjevně méně účinný na snižování krevního tlaku

u černochů než u ostatních pacientů, pravděpodobně z toho důvodu, že plazmatické hladiny reninu

jsou často nižší u černošské populace s vysokým krevním tlakem.

Těhotenství

Přípravek Elernap není doporučen během těhotenství.

Léčba ACE inhibitory, jako je enalapril, se nemá zahajovat během těhotenství. Pokud je pokračování

v léčbě ACE inhibitory považováno za nezbytné, pacientky plánující těhotenství mají být převedeny

na alternativní antihypertenzivní léčbu, která má stanovený bezpečnostní profil pro použití

v těhotenství. Je-li diagnostikováno těhotenství, léčba ACE inhibitory má být okamžitě ukončena

a případně má být zahájena alternativní terapie (viz body 4.3 a 4.6).

Použití lerkanidipinu není také doporučeno během těhotenství nebo u žen, které plánují otěhotnět (viz

bod 4.6).

Kojení

Použití přípravku Elernap není doporučeno během kojení (viz bod 4.6).

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost této kombinace nebyla u dětí prokázána.

Alkohol

Je třeba se vyhýbat alkoholu, protože může potencovat účinek vazodilatačních antihypertenziv (viz

bod 4.5).

Přípravek Elernap obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy

s intolerancí galaktosy, vrozenou nedostatečností laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy

nemají tento přípravek užívat.

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Antihypertenzivní účinek přípravku Elernap může být potencován jinými léky na snížení krevního

tlaku, jako jsou diuretika, betablokátory, alfablokátory a jiné látky.

Vedle toho byly pozorovány následující interakce s jednou nebo druhou složkou kombinovaného

přípravku.

Enalapril-malein

át

Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS)

Data z klinických studií ukázala, že duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS)

pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo

aliskirenu je spojena s vyšší frekvencí nežádoucích účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená

funkce ledvin (včetně akutního renálního selhání) ve srovnání s použitím jedné látky ovlivňující

RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1).

Draslík šetřící diuretika nebo doplňky draslíku

ACE inhibitory zmírňují ztrátu draslíku indukovanou diuretiky. Draslík šetřící diuretika (např.

spironolakton, eplerenon, triamteren nebo amilorid), draslíkové doplňky nebo substituenty soli

obsahující draslík mohou vést k významnému zvýšení draslíku v séru. Pokud je indikováno souběžné

použití kvůli prokázané hypokalémii, mají se používat s opatrností a při častém monitorování sérového

draslíku (viz bod 4.4).

Lithium

Reverzibilní zvýšení koncentrací sérového lithia a toxické účinky byly hlášeny během souběžného

podávání lithia s ACE inhibitory. Souběžné užívání thiazidových diuretik může zvýšit koncentrace

sérového lithia a tím zvýšit riziko lithiové toxicity s ACE inhibitory. Použití enalaprilu s lithiem proto

není doporučeno, ale je-li kombinace nutná, musí být sérové hladiny lithia důkladně monitorovány

(viz bod 4.4).

Antidiabetika

Epidemiologické studie naznačily, že současné podávání ACE inhibitorů a antidiabetik (inzulín,

perorální antidiabetika) může způsobit zvýšení účinku na snižování krevního cukru s rizikem

hypoglykémie. Tyto případy se zřejmě vyskytují pravděpodobněji v prvních týdnech kombinované

léčby a u pacientů s poruchou ledvin (viz body 4.4 a 4.8).

Diuretika (thiazidy nebo kličková diuretika)

Předcházející léčba vysokými dávkami diuretik může vést k depleci volumu a riziku hypotenze při

zahájení léčby enalaprilem (viz bod 4.4). Hypotenzní účinky mohou být sníženy přerušením podávání

diuretik, korekcí deplece volumu nebo podáním soli nebo zahájením terapie nízkou dávkou enalaprilu.

Jiná antihypertenziva

Současné užívání těchto léků může zvýšit hypotenzní účinky enalaprilu. Současné použití

s nitroglycerinem a dalšími nitráty nebo jinými vazodilatancii může dále snižovat krevní tlak.

Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID) včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy-2 (COX-2)

Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID), včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy-2 (inhibitory

COX-2) mohou snižovat účinek diuretik a jiných antihypertenziv. Proto může být antihypertenzní

účinek antagonistů receptoru angiotenzinu II nebo ACE inhibitorů zmírněn NSAID včetně

selektivních inhibitorů COX-2.

Současné podávání NSAID (včetně inhibitorů COX-2) a antagonistů receptoru angiotenzinu II nebo

ACE inhibitorů má aditivní účinek na zvýšení sérové hladiny draslíku a mohou způsobit narušení

funkce ledvin. Toto je obvykle reverzibilní. Vzácně se může objevit akutní renální selhání, zejména

u pacientů s poruchou funkce ledvin (jako jsou starší nebo dehydratovaní pacienti, včetně těch

léčených diuretiky). Proto je třeba podávat tuto kombinaci s opatrností u pacientů s poruchou funkce

ledvin. Pacienti mají být dostatečně hydratováni a je třeba věnovat pozornost monitorování renálních

funkcí po zahájení souběžné léčby a poté dále pravidelně.

Alkohol

Alkohol zvyšuje hypotenzivní účinek ACE inhibitorů.

Tricyklická antidepresiva/antipsychotika/anestetika/narkotika

Souběžné užívání určitých anestetik, tricyklických antidepresiv a antipsychotik s ACE inhibitory může

vést k dalšímu snížení krevního tlaku (viz bod 4.4).

Sympatomimetika

Sympatomimetika mohou snížit antihypertenzivní účinky ACE inhibitorů.

Kyselina acetylsalicylová, trombolytika a beta-blokátory

Enalapril je možné podat bez potíží současně s acetylsalicylovou kyselinou (při dávkách vhodných pro

kardiovaskulární profylaxi), trombolytiky a beta-blokátory.

Inhibitory mTOR (např. sirolimus, everolimus, temsirolimus)

Pacienti souběžně podstupující léčbu inhibitory mTOR mohou mít zvýšené riziko angioedému (viz

bod 4.4).

Kotrimoxazol (trimethoprim/sulfamethoxazol)

Pacienti souběžně užívající kotrimoxazol (trimethoprim/sulfamethoxazol) mohou mít zvýšené riziko

hyperkalemie (viz bod 4.4).

Zlato

Nitritoidní reakce (příznaky zahrnují flush obličeje, nevolnost, zvracení a hypotenzi) byly hlášeny

vzácně u pacientů léčených injekčním zlatem (natrium-aurothiomalát) současně s ACE inhibitory

zahrnujícími enalapril.

Lerkanidipin

Inhibitory CYP3A4

Vzhledem k tomu, že je lerkanidipin metabolizován enzymem CYP3A4, mohou současně podané

inhibitory a induktory CYP3A4 interferovat s metabolismem a vylučováním lerkanidipinu.

Kombinace lerkanidipinu a silných inhibitorů CYP3A4 (např. ketokonazol, itrakonazol, ritonavir,

erythromycin, troleandomycin) je kontraindikována (viz bod 4.3).

Interakční studie s ketokonazolem, silným inhibitorem CYP3A4, ukázala významné zvýšení

plazmatických hladin lerkanidipinu (15násobné zvýšení plochy pod křivkou koncentrace léku a času,

AUC, a 8násobné zvýšení C

eutomeru S-lerkanidipinu).

Cyklosporin

Cyklosporin a lerkanidipin se nesmí používat společně (viz bod 4.3).

Zvýšená plazmatická koncentrace obou léků byla pozorována po současném podávání. Studie

u zdravých mladých dobrovolníků neukázala žádné změny v plazmatické hladině lerkanidipinu, když

byl cyklosporin podáván 3 hodiny po požití lerkanidipinu, ale AUC cyklosporinu se zvýšila o 27 %.

Současné podání lerkanidipinu s cyklosporinem způsobilo 3násobné zvýšení plazmatických hladin

lerkanidipinu a 21% zvýšení AUC cyklosporinu.

Grapefruitová šťáva

Lerkanidipin se nemá užívat s grapefruitovou šťávou (viz bod 4.3).

Podobně jako jiné dihydropyridiny může být metabolismus lerkanidipinu inhibován požitím

grapefruitové šťávy, což by vedlo k zvýšení systémové dostupnosti lerkanidipinu a zvýšení

hypotenzivního účinku.

Alkohol

Je třeba se vyhýbat alkoholu, protože může potencovat účinek vazodilatačních antihypertenziv (viz

bod 4.4).

Substráty CYP3A4

Opatrnost je nutná při souběžném předepisování lerkanidipinu s jinými substráty CYP3A4 jako je

terfenadin, astemizol, antiarytmika třídy III, např. amiodaron, chinidin.

Induktory CYP3A4

K souběžnému používání lerkanidipinu s induktory CYP3A4, jako jsou antikonvulziva (např. fenytoin,

karbamazepin) a rifampicin, má být přistupováno s opatrností, protože antihypertenzivní účinek

lerkanidipinu může být snížený. Proto je třeba monitorovat krevní tlak častěji, než je obvyklé.

Digoxin

Současné podávání 20 mg lerkanidipinu u pacientů chronicky léčených beta-methyldigoxinem

neukázalo známky farmakokinetické interakce. Zdraví dobrovolníci léčení digoxinem po podání

20 mg lerkanidipinu vykazovali průměrné zvýšení C

digoxinu o 33 %, zatímco AUC ani renální

clearance nebyly významně změněny. Pacienti na souběžné léčbě digoxinem mají být důkladně

monitorováni s ohledem na klinické příznaky toxicity digoxinu.

Midazolam

U starších dobrovolníků zvýšila souběžná léčba perorálním midazolamem v dávce 20 mg absorpci

lerkanidipinu (asi o 40 %) a snížila rychlost jeho absorpce (t

byla opožděna od 1,75 až 3 hodiny).

Nedošlo k žádné změně koncentrace midazolamu.

Metoprolol

Pokud byl lerkanidipin podáván spolu s metoprololem - beta-blokátorem převážně vylučovaným játry

– byla biologická dostupnost metoprololu nezměněna, zatímco biologická dostupnost lerkanidipinu

byla snížena o 50 %. Tento účinek může být důsledkem snížení krevního průtoku játry způsobeného

beta-blokátory a tím se může také objevit u jiných preparátů této lékové třídy. Lerkanidipin však může

být bezpečně použit ve stejnou dobu jako blokátory beta-adrenergních receptorů.

Cimetidin

Současné podávání cimetidinu v dávce 800 mg denně nezpůsobuje významnou změnu plazmatických

hladin lerkanidipinu, ale je nutná opatrnost při vyšších dávkách, protože biologická dostupnost

lerkanidipinu a tím jeho hypotenzivní účinek mohou být zvýšené.

Fluoxetin

Interakční studie s fluoxetinem (inhibitor CYP2D6 a CYP3A4) provedené na zdravých dobrovolnících

ve věku 65 ± 7 let (průměr ± směrodatná odchylka), neukázaly žádnou klinicky relevantní modifikaci

farmakokinetiky lerkanidipinu.

Simvastatin

Pokud byla 20 mg dávka lerkanidipinu opakovaně podávána spolu s 40 mg simvastatinu, AUC

lerkanidipinu nebyla významně změněna, zatímco AUC simvastatinu se zvýšila o 56 % a jeho

hlavního aktivního metabolitu, beta-hydroxykyseliny, o 28 %. Není pravděpodobné, že takové změny

mají klinický význam. Žádná interakce není očekávána, pokud je lerkanidipin podáván ráno

a simvastatin večer, jak je doporučeno pro takový lék.

Warfarin

Současné podávání 20 mg lerkanidipinu zdravým dobrovolníkům nalačno nezměnilo farmakokinetiku

warfarinu.

Pediatrická populace

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.

4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Enalapril

Použití ACE inhibitorů (enalapril) není doporučeno během prvního trimestru těhotenství (viz bod

4.4). Použití ACE inhibitorů (enalapril) je kontraindikováno během druhého a třetího trimestru

těhotenství (viz body 4.3 a 4.4).

Epidemiologické důkazy týkající se rizika teratogenity po expozici ACE inhibitory během prvního

trimestru těhotenství nebyly jednoznačné, nicméně není možné vyloučit malé zvýšení rizika. Pokud je

pokračování v léčbě ACE inhibitory považováno za nezbytné, pacientky plánující těhotenství mají být

převedeny na alternativní antihypertenzivní léčbu, která má stanovený bezpečnostní profil pro použití

v těhotenství. Je-li diagnostikováno těhotenství, léčba ACE inhibitory má být okamžitě ukončena

a případně se má zahájit alternativní terapie.

O terapii ACE inhibitory v druhém a třetím trimestru je známo, že vyvolává fetotoxicitu u člověka

(snížení funkce ledvin, oligohydramnion, opoždění osifikace lebky) a neonatální toxicitu (selhání

ledvin, hypotenze, hyperkalémie) (viz bod 5.3). Zaznamenán byl výskyt těhotenského

oligohydramnionu pravděpodobně na základě snížené funkce ledvin plodu, takové případy mohou

vyústit v kontraktury končetin, kraniofaciální deformace a hypoplastický vývoj plic.

Pokud dojde k expozici ACE inhibitory od druhého trimestru těhotenství, doporučuje se ultrazvuková

kontrola funkce ledvin a lebky.

Kojenci, jejichž matky užívaly ACE inhibitory, mají být pozorně sledováni s ohledem na hypotenzi

(viz body 4.3 a 4.4).

Lerkanidipin

Studie na zvířatech s lerkanidipinem neukázaly teratogenní účinky, ale tyto byly pozorovány u jiných

dihydropyridinových sloučenin.

Pro lerkanidipin nejsou k dispozici žádné klinické údaje u exponovaných těhotenství, proto jeho

použití není doporučeno během těhotenství nebo u žen, které plánují otěhotnět.

Enalapril a lerkanidipin

Údaje o podávání enalapril-maleinátu a lerkanidipinu těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou

k dispozici. Studie reprodukční toxicity na zvířatech jsou nedostatečné (viz bod 5.3).

Přípravek Elernap nemá být používán ve druhém a třetím trimestru těhotenství. Podávání přípravku

Elernap se v prvním trimestru těhotenství a u žen v reprodukčním věku, které nepoužívají

antikoncepci, nedoporučuje.

Kojení

Enalapril

Nedostatečné farmakokinetické údaje vykazují velmi nízkou koncentraci enalaprilu v mateřském

mléce (viz bod 5.2). Ačkoliv se tyto koncentrace zdají být klinicky nevýznamné, použití přípravku

Elernap není doporučeno při kojení u předčasně narozených dětí a po dobu prvních týdnů po porodu,

z důvodu možného rizika ovlivnění kardiovaskulárního a renálního systému a protože není známé

dostatečné množství klinických údajů. Použití přípravku Elernap u matek kojících starší kojence může

být zváženo, jestliže je léčba pro matku nezbytná a u dítěte jsou sledovány nežádoucí účinky.

Lerkanidipin

Vylučování lerkanidipinu do mateřského mléka není známé.

Enalapril a lerkanidipin

Užívání přípravku Elernap během kojení není doporučeno.

Fertilita

Reverzibilní biochemické změny v hlavičce spermie, které mohou narušit fekundaci, byly hlášeny

u některých pacientů léčených blokátory kanálů. V případech, kdy je opakovaná in vitro fertilizace

neúspěšná a kdy jiné vysvětlení nelze najít, je třeba zvážit možnost, že jsou příčinou blokátory

kalciových kanálů.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek Elernap má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Je však doporučena

opatrnost, protože se může objevit závrať, astenie, únava a ve vzácných případech i somnolence (viz

bod 4.8).

4.8

Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu

Bezpečnost lerkanidipinu byla hodnocena v pěti dvojitě zaslepených kontrolovaných klinických

studiích a ve dvou dlouhodobých otevřených prodloužených fázích. Celkem dostávalo enalapril

a lerkanidipin 1 141 pacientů. Nežádoucí účinky pozorované u kombinované léčby byly podobné těm,

které již byly uvedeny u jedné nebo druhé ze složek podávané samostatně. Nejčastější nežádoucí

účinky hlášené v průběhu léčby lerkanidipinu byly kašel (4,03 %), závratě (1,67 %) a bolest hlavy

(1,67 %).

Tabulkový souhrn nežádoucích účinků

V níže uvedené tabulce jsou nežádoucí účinky hlášené v klinických studiích s enalaprilem

a lerkanidipinem a ty, pro které byla prokázána kauzalita, uvedeny podle tříd orgánových systémů

MedDRA a četnosti: velmi časté (> 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až

< 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000) a není známo (z dostupných

údajů nelze určit).

Četnost

Třída orgánového systému

Časté

(≥ 1/100 až

< 1/10)

Méně časté

(≥ 1/1

000 až < 1/100)

Vzácné

(≥ 1/10 000 až

< 1/1 000)

Poruchy krve a lymfatického

systému

Trombocytopenie

Pokles hemoglobinu

Poruchy imunitního systému

Hypersenzitivita

Poruchy metabolismu

a

výživy

Hyperkalémie

Psychiatrické poruchy

Úzkost

Poruchy nervového systému

Závratě, bolest

hlavy

Posturální závratě

Poruchy ucha a labyrintu

Vertigo

Tinitus

Srdeční poruchy

Palpitace, tachykardie

Cévní poruchy

Zrudnutí, hypotenze

Oběhový kolaps

Respirační, hrudní a

mediastinální poruchy

Kašel

Sucho v hrdle,

orofaryngeální bolest

Gastrointestinální

poruchy

Bolest břicha, zácpa,

nauzea

Dyspepsie, otok rtů,

porucha jazyka, průjem,

sucho v ústech,

gingivitida

Poruchy jater a žlučových

cest

Zvýšené ALT, zvýšené

Poruchy kůže a podkožní

tkáně

Erytém

Angioedém, otok

obličeje, dermatitida,

vyrážka, kopřivka

Poruchy svalové a kosterní

soustavy a pojivové tkáně

Artralgie

Poruchy ledvin a močových

cest

Polakisurie

Nokturie, polyurie

Poruchy reprodukčního

systému a prsu

Erektilní dysfunkce

Celkové poruchy a reakce v

místě aplikace

Únava, astenie, pocit

horka, periferní edém

Nežádoucí účinky, které se vyskytly pouze u jednoho pacienta, jsou uvedeny s četností vzácné.

Další informace o jednotlivých složkách

Samotný enalapril

Mezi nežádoucí lékové reakce hlášené v souvislosti s enalaprilem patří:

Poruchy krve a lymfatického systému:

Méně časté: anémie (včetně aplastické a hemolytické formy)

Vzácné: neutropenie, pokles hemoglobinu, pokles hematokritu, trombocytopenie, agranulocytóza,

selhání kostní dřeně, pancytopenie, lymfadenopatie, autoimunní poruchy

Endokrinní poruchy:

Není známo: syndrom nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu (SIADH)

Poruchy metabolismu a výživy:

Méně časté: hypoglykémie (viz bod 4.4)

Psychiatrické poruchy:

Časté: deprese

Méně časté: zmatenost, somnolence, nespavost, nervozita, vertigo

Vzácné: abnormální sny, poruchy spánku

Poruchy nervového systému:

Velmi časté: závratě

Časté: bolest hlavy

Méně časté: parestézie

Poruchy oka:

Velmi časté: rozmazané vidění

Srdeční poruchy:

Časté: arytmie, angina pectoris, tachykardie, bolest na hrudi

Méně časté: palpitace, infarkt myokardu, zřejmě sekundárně v důsledku nadměrné hypotenze u vysoce

rizikových pacientů (viz bod 4.4)

Cévní poruchy:

Časté: hypotenze (včetně ortostatické hypotenze), synkopa, cévní mozková příhoda*, zřejmě

sekundárně v důsledku nadměrné hypotenze u vysoce rizikových pacientů (viz bod 4.4)

Méně časté: návaly horka, ortostatická hypotenze

Vzácné: Raynaudův fenomén

* V klinických studiích byla incidence srovnatelná s incidencí u placeba a aktivní kontroly.

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:

Velmi časté: kašel

Časté: dušnost

Méně časté: rinorea, bolest v krku a chrapot, bronchospasmus/astma

Vzácné: infiltrace plic, rinitida, alergická alveolitida/eosinofilní pneumonie

Gastrointestinální poruc

hy:

Velmi časté: nevolnost

Časté: průjem, bolesti břicha, dysgeusie

Méně časté: ileus, pankreatitida, zvracení, dyspepsie, zácpa, anorexie, podráždění žaludku, sucho

v ústech, žaludeční vřed

Vzácné: stomatitida, aftózní stomatitida, glositida

Velmi vzácné: intestinální angioedém

Poruchy jater a žlučových cest:

Vzácné: jaterní selhání, hepatitida – buď hepatocelulární nebo cholestatická, hepatitida včetně

nekrózy, cholestáza (včetně žloutenky)

Poruchy kůže a podkožní tkáně:

Časté: vyrážka, hypersenzitivita/angioneurotický edém: zaznamenán byl angioneurotický edém

obličeje, končetin, rtů, jazyka, glotis a/nebo hrtanu (viz bod 4.4)

Méně časté: hyperhidróza, pruritus, urtikárie, alopecie

Vzácné: erythema multiforme, Stevens-Johnsonův syndrom, exfoliativní dermatitida, toxická

epidermální nekrolýza, pemfigus, erytrodermie

Byl hlášen příznakový komplex, který může zahrnovat některé nebo všechny z následujících příznaků:

horečka, serositida, vaskulitida, myalgie/myositida, artralgie/artritida, pozitivní antinukleární

protilátky (ANA), zvýšení sedimentace erytrocytů (FW), eosinofilie a leukocytóza. Může se objevit

vyrážka, fotosensitivita nebo jiné dermatologické příznaky.

Poruchy ledvin a močových cest:

Méně časté: porucha ledvin, renální selhání, proteinurie

Vzácné: oligurie

Poruchy reprodukčního systému a prsu:

Méně časté: erektilní dysfunkce

Vzácné: gynekomastie

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace:

Velmi časté: astenie

Časté: únava

Méně časté: svalové křeče, zčervenání, tinitus, malátnost, horečka

Vyšetření:

Časté: hyperkalemie, zvýšení kreatininu v séru

Méně časté: zvýšení močoviny v krvi, hyponatremie

Vzácné: zvýšení jaterních enzymů, zvýšení bilirubinu v séru

Samotný lerkanidipin

Nežádoucí reakce, které jsou nejčastěji uváděny v kontrolovaných klinických studiích, byly bolesti

hlavy, závratě, periferní edém, tachykardie, palpitace a flush, z nichž každý se objevoval u méně než

1 % pacientů.

Poruchy imunitního systému:

Velmi vzácné: hypersensitivita

Psychiatrické poruchy:

Vzácné: somnolence

Poruch

y nervového systému:

Méně časté: bolesti hlavy, závrať

Srdeční poruchy:

Méně časté: tachykardie, palpitace

Vzácné: angina pectoris

Cévní poruchy:

Méně časté: flush

Velmi vzácné: synkopa

Gastrointestinální poruchy:

Vzácné: nevolnost, dyspepsie, průjem, bolest břicha, zvracení

Poruchy kůže a podkožní tkáně:

Vzácné: vyrážka

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně:

Vzácné: myalgie

Poruchy ledvin a močových cest:

Vzácné: polyurie

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace:

Méně časté: periferní edém

Vzácné: astenie, únava

Ve spontánních zprávách na základě zkušeností po uvedení na trh byly velmi vzácně (< 1/10 000)

hlášeny následující nežádoucí reakce: hypertrofie dásní, reverzibilní zvýšení sérových hladin jaterních

transamináz, hypotenze, časté močení a bolesti na hrudi.

Některé dihydropyridiny mohou vzácně způsobovat prekordiální bolesti nebo anginu pectoris. Velmi

vzácně mohou pacienti s preexistující anginou pectoris trpět zvýšenou frekvencí, trváním nebo

závažností těchto atak. Mohou se vyskytnout izolované případy infarktu myokardu.

Není znám jakýkoli nežádoucí vliv lerkanidipinu na hladinu krevního cukru nebo hladiny sérových

lipidů.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to

pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,

aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové strá

nky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9

Předávkování

Po uvedení na trh byly hlášeny některé případy úmyslného předávkování vyžadující hospitalizaci při

podání enalaprilu/lerkanidipinu v dávkách od 100 do 1000 mg pro každou látku. Hlášené příznaky

(snížený systolický krevní tlak, bradykardie, neklid, spavost a bolest v boku) mohou být ale také

způsobeny současným podáváním vysokých dávek jiných léčiv (např. beta-blokátorů).

Příznaky předávkování samotným enalaprilem a lerkanidipinem:

Nejvýraznější příznaky předávkování enalaprilem, které byly dosud hlášeny, jsou výrazná hypotenze

(začínající šest hodin po požití tablet), souběžná s blokádou renin-angiotenzinového systému, a stupor.

Příznaky spojené s předávkováním ACE inhibitory mohou zahrnovat cirkulační šok, elektrolytové

poruchy, renální selhání, hyperventilaci, tachykardii, palpitace, bradykardii, závrať, úzkost a kašel. Po

požití 300 mg a 440 mg enalaprilu byly hlášeny hladiny sérového enalaprilátu 100x a 200x vyšší než

je obvyklé po terapeutických dávkách.

Stejně jako u jiných dihydropyridinů se při předávkování lerkanidipinem dá očekávat, že způsobí

nadměrnou periferní vasodilataci s výraznou hypotenzí a reflexní tachykardií.

Léčba případů předávkování samotným enalaprilem a lerkanidipinem:

Doporučená léčba předávkování enalaprilem je nitrožilní infúze fyziologického roztoku. Pokud dojde

k hypotenzi, pacienti mají být umístěni do protišokové polohy. Může být také zvážena léčba infuzí

angiotenzinu II a/nebo intravenózními katecholaminy, pokud jsou k dispozici. Pokud byly nedávno

požity tablety obsahující enalapril, je třeba provést opatření k eliminaci enalapril-maleinátu (např.

zvracení, laváž žaludku, podání adsorbentů nebo síranu sodného). Enalapril může být odstraněn

z cirkulace hemodialýzou (viz bod 4.4). Terapie pacemakerem je indikována pro léčbu bradykardie

rezistentní na terapii. Vitální známky, sérové elektrolyty a kreatinin je třeba kontinuálně monitorovat.

U lerkanidipinu může být v případě těžké hypotenze, bradykardie a bezvědomí užitečná

kardiovaskulární podpora nitrožilním atropinem pro ovlivnění bradykardie.

Z pohledu prodlouženého farmakologického účinku lerkanidipinu je nutné minimálně 24 hodin

monitorovat kardiovaskulární stav pacientů, kteří užili nadměrnou dávku. Nejsou informace

o významu dialýzy. Protože je lék vysoce lipofilní, je velmi nepravděpodobné, že by plazmatické

hladiny ukazovaly na trvání fáze rizika. Dialýza nemusí být účinná.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: ACE inhibitory a blokátory kalciových kanálů; Enalapril a blokátory

kalciových kanálů, ATC kód: C09BB02.

Přípravek Elernap je fixní kombinace ACE-inhibitoru (enalapril) a blokátoru kalciových kanálů

(lerkanidipin), dvou antihypertenzních složek s komplementárním mechanismem účinku na úpravu

krevního tlaku u pacientů s esenciální hypertenzí.

Enalapril

Enalapril-maleinát je solí enalaprilu, derivátu dvou aminokyselin L-alaninu a L-prolinu. Angiotenzin-

konvertující enzym (ACE) je peptidyldipeptidáza, která katalyzuje přeměnu angiotenzinu I na

vazopresoricky účinný angiotenzin II. Po absorpci je enalapril hydrolyzován na enalaprilát, který

inhibuje ACE. Inhibice ACE způsobuje snížení angiotenzinu II v plasmě, což vede ke zvýšení aktivity

reninu v plasmě (odstraněním negativní zpětné vazby na uvolňování reninu) a k poklesu sekrece

aldosteronu.

ACE je shodný s kininázou II, proto může enalapril blokovat také rozpad bradykininu, silně

vazodepresorického peptidu. Úloha, kterou tento efekt hraje v terapeutickém působení enalaprilu,

zůstává neobjasněna.

I když se předpokládá, že enalapril snižuje krevní tlak primárně supresí systému renin-angiotenzin-

aldosteron, enalapril působí antihypertenzně i u pacientů s hypertenzí provázenou nízkou hladinou

reninu.

Podávání enalaprilu pacientům s hypertenzí způsobuje snížení krevního tlaku vleže i ve stoje, aniž by

docházelo k výraznému zvýšení srdeční frekvence.

Symptomatická posturální hypotenze je vzácná. U některých pacientů může nastavení optimálního

snížení krevního tlaku vyžadovat několik týdnů léčby. Náhlé vysazení enalaprilu není spojeno

s rychlým vzestupem krevního tlaku.

Účinná inhibice aktivity ACE se obvykle objevuje 2 až 4 hodiny po perorálním podání jednotlivé

dávky enalaprilu. Nástup antihypertenzního působení byl obvykle pozorován v první hodině,

maximálního snížení krevního tlaku bylo dosaženo do 4 až 6 hodin po podání. Délka trvání účinku je

závislá na dávce. Bylo však prokázáno, že po podání doporučených dávek přetrvává antihypertenzní

a hemodynamické působení alespoň 24 hodin.

U pacientů s esenciální hypertenzí bylo ve studiích hemodynamiky snížení krevního tlaku provázeno

snížením periferní arteriální rezistence se zvýšením srdečního výdeje a malými nebo žádnými

změnami srdeční frekvence. Po podání enalaprilu došlo ke zvýšení průtoku krve ledvinami,

glomerulární filtrace nebyla změněna. Zadržování sodíku ani vody nebylo prokázáno. U pacientů

s nízkou glomerulární filtrací před léčbou však obvykle došlo k jejímu zvýšení.

U diabetických i nediabetických pacientů s onemocněním ledvin bylo po podání enalaprilu

v krátkodobých klinických studiích pozorováno snížení albuminurie a vylučování IgG i celkového

množství proteinů močí.

Ve dvou velkých randomizovaných, kontrolovaných studiích (ONTARGET (ONgoing Telmisartan

Alone and in combination with Ramipril Global Endpoint Trial) a VA NEPHRON-D (The Veterans

Affairs Nephropathy in Diabetes)) bylo hodnoceno podávání kombinace inhibitoru ACE s blokátorem

receptorů pro angiotenzin II.

Studie ONTARGET byla vedena u pacientů s anamnézou kardiovaskulárního nebo

cerebrovaskulárního onemocnění nebo u pacientů s diabetes mellitus 2. typu se známkami poškození

cílových orgánů. Studie VA NEPHRON-D byla vedena u pacientů s diabetes mellitus 2. typu

a diabetickou nefropatií.

V těchto studiích nebyl prokázán žádný významně příznivý účinek na renální a/nebo kardiovaskulární

ukazatele a mortalitu, ale v porovnání s monoterapií bylo pozorováno zvýšené riziko hyperkalemie,

akutního poškození ledvin a/nebo hypotenze. Vzhledem k podobnosti farmakodynamických vlastností

jsou tyto výsledky relevantní rovněž pro další inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II.

Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotensin II proto nesmí pacienti s diabetickou nefropatií

užívat současně.

Studie ALTITUDE (Aliskiren Trial in Type 2 Diabetes Using Cardiovascular and Renal Disease

Endpoints) byla navržena tak, aby zhodnotila přínos přidání aliskirenu k standardní terapii inhibitorem

ACE nebo blokátorem receptorů pro angiotenzin II u pacientů s diabetes mellitus 2. typu a chronickým

onemocněním ledvin, kardiovaskulárním onemocnění, nebo obojím. Studie byla předčasně ukončena

z důvodu zvýšení rizika nežádoucích komplikací. Kardiovaskulární úmrtí a cévní mozková příhoda

byly numericky častější ve skupině s aliskirenem než ve skupině s placebem a zároveň nežádoucí

účinky a sledované závažné nežádoucí účinky (hyperkalemie, hypotenze a renální dysfunkce) byly

častěji hlášeny ve skupině s aliskirenem oproti placebové skupině.

Lerkanidipin

Lerkanidipin je antagonista kalcia ze skupiny dihydropyridinů a inhibuje transmembránový průnik

kalcia do srdečního a hladkého svalu. Mechanismus antihypertenzivního účinku je založen na přímé

relaxaci cévního hladkého svalu, a tím dochází ke snížení celkové periferní rezistence. V důsledku

vysokého membránového dělicího koeficientu měl lerkanidipin prodloužený antihypertenzivní účinek

a postrádá negativní inotropní účinky v důsledku jeho vysoké vaskulární selektivity.

Vzhledem k tomu, že u pacientů s hypertenzí má vazodilatace v důsledku lerkanidipinu postupný

nástup je akutní hypotenze s reflexní tachykardií pozorována jen vzácně.

Podobně jako u ostatních asymetrických 1,4-dihydropyridinů je antihypertenzivní účinek lerkanidipinu

hlavně důsledkem jeho (S)-enantiomeru.

Enalapril/Lerkanidipin

Kombinace těchto látek má aditivní antihypertenzivní účinek, snižující krevní tlak ve větší míře než

kterákoli z obou látek samostatně.

V pivotní fázi III dvojitě zaslepené doplňkové klinické studii provedené u 342 pacientů nereagujících

na lerkanidipin v dávce 10 mg (definováno jako DTK 95-114 a STK 140-189 mmHg), bylo snížení

průměrného STK o 5,4 mmHg vyšší u kombinace enalapril 10 mg/lerkanidipin 10 mg než

u samotného lerkanidipinu 10 mg po 12 týdnech dvojitě zaslepené léčby (-7,7 mmHg proti

-2,3 mmHg, p<0,001). Také snížení průměrného DTK bylo o 2,8 mmHg vyšší u kombinace ve

srovnání s monoterapií (-7,1 mmHg proti -4,3 mmHg, p<0,001). Míra odpovědi byla významně vyšší

u kombinované terapie než u monoterapie: 41% proti 24% (p<0,001) pro STK a 35% proti 24%

(p=0,032) pro DTK. U signifikantně vyššího procenta pacientů na kombinované terapii došlo

k normalizaci STK (39 % proti 22 %, p<0,001) a DTK (29 % proti 19 %, p=0,023) ve srovnání

s pacienty na monoterapii. V otevřené dlouhodobé kontrolní fázi této studie byla povolena titrace na

kombinaci enalapril 20 mg/lerkanidipin 10 mg, pokud TK, zůstal >140/90 mmHg: k titraci došlo

u 133/221 pacientů a DTK se normalizoval po titraci u 1/3 z těchto pacientů.

V pivotní fázi III dvojitě zaslepené doplňkové klinické studii provedené u 327 pacientů nereagujících

na enalapril v dávce 20 mg (definováno jako DTK 95-114 a STK 140-189 mmHg) dosáhli pacienti na

kombinaci enalapril 20 mg/lerkanidipin 10 mg významně vyšší redukci průměrného STK ve srovnání

s pacienty na monoterapii (-9,8 proti -6,7 mmHg, p=0,013) a průměrného DTK (-9.2 proti -7.5 mmHg,

p=0,015) Míra odpovědi nebyla významně vyšší u kombinované terapie než u monoterapie (53% proti

43%, p=0,076 pro DTK a 41% proti 33%, p=0,116 pro STK) a u nesignifikantně vyššího procenta

pacientů na kombinované terapii došlo k normalizaci DTK (48 % proti 37 %, p=0,055) a STK (33 %

proti 28 %, p=0,325) ve srovnání s pacienty na monoterapii.

V kontrolované, randomizované, dvojitě zaslepené faktoriální studii s placebem a aktivní kontrolou,

provedené na 1 039 pacientech se středně těžkou hypertenzí (definované jako DTK měřeno ve

zdravotnickém zařízení 100-109 mmHg , STK < 180 mmHg a DTK měřeno doma ≥ 85 mmHg),

u pacientů užívajících kombinaci enalapril 20 mg/lerkanidipin 20 mg bylo snížení systolického

a diastolického krevního tlaku signifikantně větší ve srovnání s placebem (p <0,001) při měření, jak ve

zdravotnickém zařízení, tak i doma. Klinicky významné rozdíly byly pozorovány porovnáním

výchozích hodnot měřených ve zdravotnickém zařízení v DTK mezi kombinovanou terapií

20 mg/20 mg (-15,2 mmHg , n=113) a monoterapií enalaprilem 20 mg (-11,3 mmHg , p=0,004,

n=113) nebo lerkanidipinem 20 mg (-13,0 mmHg , p=0,092, n=113). Podobně, klinicky významné

rozdíly byly pozorovány při srovnání výchozího stavu u hodnot STK měřených ve zdravotnickém

zařízení mezi kombinovanou terapií 20 mg/20 mg (-19,2 mmHg ) a monoterapií s lerkanidipinu 20 mg

(-13,0 mmHg , p=0,002) nebo enalaprilem 20 mg samotným (-15,3 mmHg, p=0,055). Také byly

pozorovány klinicky významné rozdíly v hodnotách STK a DTK měřených doma. Významný nárůst

míry odpovědi u DTK (75%) a STK (71%) byl pozorován u fixní kombinace 20 mg/20 mg ve

srovnání placebem (p<0,001) a oproti monoterapiím (p<0,01). Adekvátní kontroly krevního tlaku bylo

dosaženo u vyššího procenta pacientů léčených kombinovanou terapií 20 mg/20 mg (42 %) ve

srovnání se skupinou pacientů, kterým bylo podáváno placebo (22 %).

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Nebyly pozorovány žádné farmakokinetické interakce při současném podávání enalaprilu a

lerkanidipinu.

Farmakokinetika enalaprilu

Absorpce

Perorální enalapril je rychle vstřebáván s dosažením maximálních plasmatických koncentrací

enalaprilu do jedné hodiny. Na základě analýzy moči byl rozsah vstřebávání enalaprilu z perorálně

podaného enalapril-maleinátu asi 60 %. Vstřebávání perorálního enalaprilu není ovlivněno přítomností

potravy v gastrointestinálním traktu.

Distribuce

Po vstřebání je perorální enalapril rychle a rozsáhle hydrolyzován na enalaprilát, potentní inhibitor

angiotensin konvertujícího enzymu. Maximální plazmatické koncentrace enalaprilátu jsou dosaženy

3 až 4 hodiny po perorální dávce enalapril-maleinátu. Poločas účinku při akumulaci enalaprilátu po

opakovaném perorálním podání enalaprilu je 11 hodin. U jedinců s normální funkcí ledvin bylo

steady-state koncentrace enalaprilátu v séru dosaženo po 4 dnech léčby.

V rozmezí terapeuticky relevantních koncentrací nepřekročila vazba enalaprilu na proteiny lidské

plasmy 60 %.

Biotransformace

Kromě konverze na enalaprilát nejsou důkazy pro významný metabolismus enalaprilátu.

Eliminace

Enelaprilát je primárně vylučován ledvinami. Hlavní komponenty v moči jsou enalaprilát,

představující asi 40 % dávky, a nezměněný enalapril (asi 20 %).

Porucha ledvin

Expozice enalaprilu a enalaprilátu je zvýšená u pacientů s renální insuficiencí. U pacientů s mírnou až

střední renální insuficiencí (clearance kreatininu 40-60 ml/min) byl ustálený stav AUC enalaprilátu po

podání 5 mg jednou denně asi dvakrát vyšší než u pacientů s normální funkcí ledvin. U těžké poruchy

ledvin (clearance kreatininu ≤ 30 ml/min) byla AUC zvýšená asi 8krát. Účinný poločas enalaprilátu po

více dávkách enalapril-maleinátu je prodloužený na tuto úroveň při renální insuficienci a čas

k dosažení ustáleného stavu je prodloužen (viz bod 4.2).

Enalaprilát je možné odstranit z celkové cirkulace hemodialýzou. Dialyzační clearance je 62 ml/min.

Kojení

Po jedné perorální dávce 20 mg enalaprilu u pěti žen po porodu byla průměrná maximální koncentrace

enalaprilu v mateřském mléce 1,7 μg/l (v rozmezí 0,54 až 5,9 μg/l) dosažena 4 až 6 hodin po požití

dávky. Průměrná maximální hladina enalaprilátu byla 1,7 μg/l (v rozmezí 1,2 až 2,3 μg/l); maximální

hladiny byly dosaženy v různém čase během 24 hodin. Za použití těchto údajů je odhadovaný

maximální příjem výhradně kojeného dítěte přibližně 0,16 % dávky přijaté matkou. Žena užívající

perorálně enalapril v dávce 10mg denně po dobu 11 měsíců měla maximální hladiny enalaprilu

v mateřském mléce 2 μg/l 4 hodiny po požití dávky a maximální hladiny enalaprilátu 0,75 μg/l 9 hodin

po požití dávky. Celkové množství enalaprilu a enalaprilátu měřené v mléce v průběhu 24 hodin bylo

1,44 μg/l a 0,63 μg/l. Hladiny enalaprilátu v mléce jsou pod mezí detekce (< 0,2 μg/l) 4 hodiny po

požití jedné dávky 5 mg enalaprilu u jedné matky a u dvou matek po požití 10 mg; hladiny enalaprilu

nebyly stanoveny.

Farmakokinetika lerkanidipinu

Absorpce

Lerkanidipin je zcela vstřebán po perorálním podání a maximální plazmatické koncentrace jsou

dosaženy asi po 1,5 - 3 hodinách.

Oba enantiomery lerkanidipinu vykazují podobný profil plazmatických hladin: čas do maximální

plazmatické koncentrace je stejný a maximální plazmatická koncentrace a AUC jsou v průměru

1,2násobně vyšší pro (S)-enantiomer. Eliminační poločas obou enantiomerů je v zásadě shodný. In

vivo nebyla pozorována žádná vzájemná konverze obou enantiomerů.

V důsledku vysokého first-pass efektu je biologická dostupnost perorálního efektu lerkanidipinu po

jídle asi 10 %. Nicméně biologická dostupnost po užití u zdravých dobrovolníků nalačno je snížena asi

o 1/3.

Do 2 hodin po požití jídla s vysokým obsahem tuků se perorální dostupnost lerkanidipinu zvyšuje až

4krát, proto má být lék užit před jídlem.

Distribuce

Distribuce z plazmy do tkání a orgánů je rychlá a rozsáhlá.

Stupeň vazby na plazmatické proteiny lerkanidipinu převyšuje 98 %. Vzhledem k tomu, že hladiny

plazmatického proteinu jsou snížené u pacientů s těžkou renální nebo jaterní dysfunkcí, volná frakce

léku může být vyšší.

Biotransformace

Lerkanidipin je ve velké míře metabolizován pomocí CYP3A4; v moči ani ve stolici nebyla nalezena

žádná výchozí látka. Lerkanidipin je převážně konvertován na neaktivní metabolity a asi 50 % dávky

je vylučováno močí.

In vitro experimenty s lidskými jaterními mikrozomy ukázaly, že lerkanidipin vykazuje mírnou

inhibici dvou enzymů CYP3A4 a CYP2D6 při koncentracích 160krát a 40krát vyšších než je

maximální plazmatická koncentrace po podání dávky 20 mg.

Dále pak interakční studie u člověka ukázaly, že lerkanidipin nemodifikuje plazmatické hladiny

midazolamu, typického substrátu CYP3A4, nebo metoprololu, typického substrátu CYP2D6. Proto se

při terapeutických dávkách lerkanidipinu neočekává inhibice biotransformace léků metabolizovaných

pomocí CYP3A4 nebo CYP2D6.

Eliminace

Eliminace v zásadě probíhá přes biotransformaci.

Byl vypočítán průměrný konečný poločas eliminace 8-10 hodin a vzhledem k vysoké vazbě na

membránové lipidy trvá terapeutická aktivita 24 hodin. Nebyla prokázána žádná kumulace po

opakovaném podání.

Linearita/nelinearita

Perorální podání lerkanidipinu vede k plazmatickým hladinám, které nejsou přímo úměrné dávce

(nelineární kinetika). Po podání 10, 20 nebo 40 mg byly maximální plazmatické koncentrace v poměru

1:3:8 a plochy pod křivkou plazmatické koncentrace a času v poměru 1:4:18, což naznačuje

progresivní saturaci first-pass efektu. Proto se dostupnost zvyšuje s rostoucí dávkou.

Další informace pro zvláštní populace

Bylo prokázáno, že farmakokinetika lerkanidipinu u starších pacientů a pacientů s mírnou až středně

těžkou renální dysfunkcí nebo mírnou až středně těžkou jaterní poruchou je podobná té, která je

pozorována u všeobecné populace pacientů. Pacienti s těžkou renální dysfunkcí nebo pacienti závislí

na dialýze vykazují vyšší koncentrace léku (asi 70%). U pacientů se střední až těžkou jaterní poruchou

je systémová biologická dostupnost lerkanidipinu pravděpodobně zvýšená, protože lék je obvykle

rozsáhle metabolizován v játrech.

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Enalapril/lerkanidipin v kombinaci

Potenciální toxicita fixní kombinace enalaprilu a lerkanidipinu byla studována u potkanů po

perorálním podání po dobu až 3 měsíců a ve dvou testech genotoxicity. Kombinace nezměnila

toxikologický profil obou samostatných komponent.

Následující údaje existují pro obě samostatné komponenty, enalapril a lerkanidipin.

Enalapril

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po

opakovaném podávání, genotoxicity a hodnocení kancerogenního potenciálu neodhalily žádné zvláštní

riziko pro člověka.

Studie reprodukční toxicity naznačují, že enalapril nemá žádný vliv na fertilitu a reprodukci u potkanů

a není teratogenní. Ve studii, v níž samice potkanů dostaly dávku před pářením až do březosti, došlo

ke zvýšení incidence smrti mláďat během laktace. Bylo prokázáno, že sloučenina prochází placentou

a přechází do mléka. Inhibitory angiotensin konvertujícího enzymu jako třída mají nežádoucí účinky

na pozdní vývoj plodu, což vede ke smrti plodu a kongenitálním účinkům, zejména postihujícím

lebku. Také byla hlášena fetotoxicita, retardace nitroděložního růstu a otevřený ductus arteriosus. Tyto

vývojové anomálie jsou asi částečně důsledkem přímého vlivu ACE inhibitorů na fetální renin

angiotenzinový systém a částečně důsledkem ischémie na základě mateřské hypotenze a poklesu

průtoku krve fetoplacentární jednotkou a dodávky kyslíku a živin plodu.

Lerkanidipin

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po

opakovaném podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu a reprodukční toxicity

neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.

Relevantní účinky pozorované v dlouhodobých studiích u potkanů a psů souvisely přímo nebo

nepřímo se známými účinky vysokých dávek Ca antagonistů, zejména odrážejících zvýšenou

farmakodynamickou aktivitu.

Léčba lerkanidipinem neměla žádný vliv na fertilitu nebo celkovou reprodukci u potkanů, ale vysoké

dávky indukovaly pre- a post-implantační ztráty a opoždění fetálního vývoje. Nevyskytly se známky

žádného teratogenního vlivu u potkanů a králíků, ale jiné dihydropyridiny měly u zvířat teratogenní

účinky. Lerkanidipin indukuje dystokii při podání ve vysoké dávce (12 mg/kg/den) při porodu.

Distribuce lerkanidipinu a/nebo jeho metabolitů u gravidních zvířat a jeho vylučování do mateřského

mléka nebyly zkoumány.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Jádro tablety

povidon K30

kyselina maleinová

sodná sůl karboxymethylškrobu typ A

monohydrát laktosy

natrium-stearyl-fumarát

Potahová vrstva

hypromelosa 2910/3

oxid titaničitý (E171)

mastek

makrogol 6000

žlutý oxid železitý (E172)

chinolinová žluť (E104)

6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3

Doba použitelnos

ti

3 roky

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30 °C.

Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

6.5

Druh obalu a obsah balení

Blistry (OPA/Alu/PVC-Alu fólie): 10, 14, 15, 28, 30, 50, 56, 60, 84, 90, 98 nebo 100 potahovaných

tablet v krabičce.

Blistry (OPA/Alu/PVC-Alu fólie), kalendářní balení: 14, 28, 56 nebo 98 potahovaných tablet

v krabičce.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky na likvidaci.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

KRKA, d.d., Novo mesto, Šmarješka cesta 6, 8501 Novo mesto, Slovinsko

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

58/310/13-C

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 31. 7. 2013

10.

DATUM REVIZE TEXTU

19. 11. 2017

Podobné produkty

Vyhledávejte upozornění související s tímto produktem

Zobrazit historii dokumentů

Sdílejte tyto informace