Wilzin

Evropská unie - čeština - EMA (European Medicines Agency)

Aktivní složka:
zinek
Dostupné s:
Recordati Rare Diseases
ATC kód:
A16AX05
INN (Mezinárodní Name):
zinc
Terapeutické skupiny:
Jiné zažívací trakt a produkty metabolismu,
Terapeutické oblasti:
Hepatolentikulární degenerace
Terapeutické indikace:
Léčba Wilsonovy nemoci.
Přehled produktů:
Revision: 11
Stav Autorizace:
Autorizovaný
Registrační číslo:
EMEA/H/C/000535
Datum autorizace:
2004-10-12
EMEA kód:
EMEA/H/C/000535

Dokumenty v jiných jazycích

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - bulharština

14-06-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - bulharština

14-06-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - bulharština

12-01-2010

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - španělština

14-06-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - španělština

14-06-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - španělština

12-01-2010

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - dánština

14-06-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - dánština

14-06-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - dánština

12-01-2010

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - němčina

14-06-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - němčina

14-06-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - němčina

12-01-2010

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - estonština

14-06-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - estonština

14-06-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - estonština

12-01-2010

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - řečtina

14-06-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - řečtina

14-06-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - řečtina

12-01-2010

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - angličtina

14-06-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - angličtina

14-06-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - angličtina

12-01-2010

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - francouzština

14-06-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - francouzština

14-06-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - francouzština

12-01-2010

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - italština

14-06-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - italština

14-06-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - italština

12-01-2010

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - lotyština

14-06-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - lotyština

14-06-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - lotyština

12-01-2010

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - litevština

14-06-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - litevština

14-06-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - litevština

12-01-2010

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - maďarština

14-06-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - maďarština

14-06-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - maďarština

12-01-2010

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - maltština

14-06-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - maltština

14-06-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - maltština

12-01-2010

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - nizozemština

14-06-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - nizozemština

14-06-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - nizozemština

12-01-2010

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - polština

14-06-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - polština

14-06-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - polština

12-01-2010

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - portugalština

14-06-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - portugalština

14-06-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - portugalština

12-01-2010

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - rumunština

14-06-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - rumunština

14-06-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - rumunština

12-01-2010

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - slovenština

14-06-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - slovenština

14-06-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - slovenština

12-01-2010

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - slovinština

14-06-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - slovinština

14-06-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - slovinština

12-01-2010

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - finština

14-06-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - finština

14-06-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - finština

12-01-2010

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - švédština

14-06-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - švédština

14-06-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - švédština

12-01-2010

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - norština

14-06-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - norština

14-06-2019

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - islandština

14-06-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - islandština

14-06-2019

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - chorvatština

14-06-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - chorvatština

14-06-2019

Přečtěte si celý dokument

B. PŘÍBALOVÁ INFORMACE

PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE

Wilzin 25 mg tvrdé tobolky

Wilzin 50 mg tvrdé tobolky

zincum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informace dříve, než začnete tento přípravek užívat.

Tento leták si uchovejte. Můžete potřebovat si ho opět přečíst.

Máte-li jakékoliv další otázky, zeptejte se, prosím, svého lékaře nebo lékárníka.

Tento přípravek byl předepsán Vám, a proto jej nedávejte žádné další osobě. Mohl by jí ublížit,

a to i tehdy, má-li stejné příznaky, jako máte Vy.

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete

jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte

to svému lékaři nebo lékárníkovi.

V příbalové informaci naleznete

Co je Wilzin a k čemu se používá

Čemu musíte věnovat pozornost než začnete užívat Wilzin

Jak se Wilzin užívá

Možné nežádoucí účinky

Jak přípravek Wilzin uchovávat

Další informace

1.

CO JE WILZIN A JAK SE POUŽÍVÁ

Wilzin patrí do skupiny léčivých přípravků, která má název „Trávicí trakt a metabolismus, různá

léčiva“.

Wilzin se používá k léčbě Wilsonovy choroby, což je vzácná dědičná porucha vylučování mědi. Měď

ve stravě, která se nemůže řádně vylučovat, se ukládá nejdříve v játrech, poté i v dalších orgánech,

jako jsou oči a mozek. To může vést k poškození jater a neurologickým poruchám.

Wilzin zabraňuje vstřebávání mědi ze střeva a tím brání jejímu přesunu do krve a jejímu dalšímu

ukládání v těle. Nevstřebaná měď se poté vylučuje stolicí.

Wilsonova choroba je celoživotní onemocnění a proto je nutná léčba po celý život pacienta.

2.

ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE UŽÍVAT WILZIN

Neužívejte Wilzin:

Jestliže jste alergický(á) (přecitlivělý(á) na zinek nebo na kteroukoliv další složku přípravku Wilzin.

Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Wilzin je zapotřebí:

Wilzin se obvykle nedoporučuje pro zahajovací léčbu pacientů s příznaky a projevy Wilsonovy

choroby vzhledem k jeho pomalému nástupu účinku.

Pokud jste současně léčen(a) jiným lékem bránícím vstřebávání mědi, např. penicilaminem, Váš lékař

Vám může přidat Wilzin ještě před ukončením původní léčby.

Podobně jako u ostatních léků bránících vstřebávání mědi, jako je penicilamin, po zahájení léčby se

mohou zhoršit projevy choroby. V takovém případě musíte informovat Vašeho lékaře.

Aby mohl Váš lékař sledovat Váš stav a léčbu, bude pravidelně kontrolovat Vaši krev a moč. Je to

potřebné z toho důvodu, aby bylo zajištěno, že dostáváte dostatečnou léčbu. Sledování může zachytit

důkazy o nedostatečné léčbě (nadměrné množství mědi v těle) nebo nadměrné léčbě (nedostatek

mědi). Obě situace mohou být škodlivé, a to zejména pro rostoucí děti a těhotné ženy.

Musíte informovat svého lékaře, pokud se u vás vyskytne neobvyklá svalová slabost nebo abnormální

pocity v končetinách, protože ty mohou ukazovat na léčbu nadměrnou dávkou.

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky:

Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a) v

nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu.

Prosím, poraďte se se svým lékařem předtím, než budete užívat jiné léky, které mohou snížit účinnost

přípravku Wilzin, jako je železo, potravinové doplňky vápníku, tetracykliny (antibiotika) nebo fosfor.

Na druhé straně, účinnost některých léků, jako je železo, tetracykliny, fluorochinolony (antibiotika)

může být přípravkem Wilzin snížena.

Užívání přípravku Wilzin s jídlem a pitím:

Wilzin se má užívat nalačno, mimo dobu jídla. Vstřebávání solí zinku zpomalují zejména vláknina v

potravě a některé mléčné výrobky. U některých pacientů se objevuje žaludeční nevolnost po ranní

dávce. Pokud máte tyto obtíže, proberte prosím tuto problematiku s Vaším lékařem, u kterého se léčíte

s Wilsonovou chorobou.

Tento nežádoucí účinek můžete snížit tak, že odložíte první denní dávku až na pozdní dopoledne (mezi

snídaní a obědem). Obtíže můžete minimalizovat také tím, že si vezmete první dávku přípravku Wilzin

s malým množstvím jídla s obsahem bílkovin , jako je např. maso (nikoliv však mléko).

Těhotenství

Pokud plánujete těhotenství, poraďte se se svým lékařem. Je velmi důležité pokračovat během

těhotenství v léčbě léky bránícími vstřebávání mědi.

Pokud během léčby přípravkem Wilzin otěhotníte, Váš lékař rozhodne, jaký lék a v jaké dávce bude

pro Vás nejlepší.

Kojení

Pokud jste léčena přípravkem Wilzin, neměla byste kojit. Poraďte se , prosím, se svým lékařem.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů

Nebyly prováděny žádné studie hodnotící vliv přípravku na schopnost řídit dopravní prostředky a

obsluhovat stroje.

Důležité informace o některých složkách přípravku Wilzin

Wilzin 50 mg tvrdé tobolky obsahují oranžovou žluť FCF (E110), která může způsobovat alergické

reakce.

3.

JAK SE WILZIN UŽÍVÁ

Wilzin užívejte vždy podle pokynů lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo

lékárníkem Pro různé dávkovací režimy je k dispozici Wilzin jako tvrdé tobolky 25 mg nebo 50 mg.

Pro dospělé pacienty

Obvyklá dávka je 1 tvrdá tobolka přípravku Wilzin 50 mg (nebo 2 tvrdé tobolky přípravku

Wilzin 25 mg) 3x denně, s maximální dávkou 1 tvrdá tobolka přípravku Wilzin 50mg (nebo 2

tvrdé tobolky přípravku Wilzin 25 mg) 5x denně..

Pro děti a dospívající:

Obvyklá dávka je:

- ve věku 1 až 6 let: 1 tvrdá tobolka přípravku Wilzin 25 mg 2x denně

- ve věku od 6 do 16 let, pokud je tělesná hmotnost méně než 57 kg: 1 tvrdá tobolka

přípravku Wilzin 25 mg 3x denně

- od věku 16 let nebo pokud je tělesná hmotnost více než 57 kg: 2 tvrdé tobolky

přípravku Wilzin 25 mg nebo 1 tvrdá tobolka přípravku Wilzin 50 mg 3x denně.

Vždy užívejte Wilzin nalačno, alespoň jednu hodinu před nebo 2 - 3 hodiny po jídle. Pokud máte

potíže při užívání ranní dávky (viz bod 4.), je možné posunout užití této dávky na pozdní dopoledne,

mezi snídaní a obědem. Můžete si rovněž vzít Wilzin s malým množstvím bílkoviny, např. s masem.

Pokud Vám byl předepsán Wilzin s jiným lékem bránícím vstřebávání mědi, jako např. penicilamin,

dodržujte interval mezi podáním jednotlivých léků nejméně 1 hodinu.

Při podávání přípravku Wilzin dětem, které nejsou schopny polknout tobolky, otevřete tobolku a

smíchejte prášek s malým množstvím vody (možno ochutit cukrem nebo sirupem).

Jestliže jste užil(a) více přípravku Wilzin, než jste měl(a):

Jestliže jste užil(a) více přípravku Wilzin než Vám bylo předepsáno, může se u Vás vyskytnout nucení

na zvracení, zvracení a závratě. V těchto případech se musíte poradit se svým lékařem.

Jestliže jste zapomněl(a) užít Wilzin:

Nezdvojujte následující dávku, abyste doplnil(a) vynechanou dávku.

Pokud máte jakýkoliv dotaz ohledně užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře.

4.

MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Podobně jako všechny léky, může mít i Wilzin nežádoucí účinky, které se však nemusí vyskytnout u

každého.

Nežádoucí účinky se mohou vyskytnout s různou četností, která se klasifikuje následujícím způsobem:

velmi časté:

postihuje více než jednoho uživatele z 10

časté:

postihuje 1 až 10 uživatelů ze 100

méně časté:

postihuje 1 až 10 uživatelů z 1000

vzácné:

postihuje 1 až 10 uživatelů z 10 000

velmi vzácné: postihuje méně než 1 uživatele z 10 000

není známo:

četnost výskytu nelze na základě dostupných údajů určit

Časté:

Po požití přípravku Wilzin může dojít k podráždění žaludku, a to zejména na začátku léčby.

Byly popsány změny výsledků vyšetření krve, jako je zvýšení některých jaterních enzymů a

enzymů slinivky břišní.

Méně časté:

Může se vyskytnout pokles počtu červených a bílých krvinek.

Hlášení nežádoucích účinků

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové

informaci.

Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního systému hlášení

nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V. Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět k

získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku.

5.

JAK PŘÍPRAVEK WILZIN UCHOVÁVAT

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

Nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti EXP vyznačené na lahvičce a krabičce. Doba

použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Uchovávejte při teplotě do 25°C.

Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého

lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Tato opatření pomáhají chránit

životní prostředí.

6.

DALŠÍ INFORMACE

Co Wilzin obsahuje

Léčivou látkou je zinek. Jedna tvrdá tobolka obsahuje 25 mg zinku (odpovídá 83,92 mg dihydrátu

octanu zinečnatého) nebo 50 mg zinku (odpovídá 167,84 mg dihydrátu octanu zinečnatého).

Pomocnými látkami jsou: kukuřičný škrob a magnesium-stearát. Pouzdro tobolky obsahuje želatinu,

oxid titaničitý (E171) a buď brilantní modř FCF (E133) u přípravku Wilzin 25 mg, nebo oranžovou

žluť FCF (E110) u přípravku Wilzin 50 mg. Potiskovací inkoust obsahuje černý oxid železitý (E172) a

šelak.

Jak Wilzin vypadá a co obsahuje toto balení

Wilzin 25 mg jsou tvrdé tobolky vodově modré barvy s potiskem "93-376”. Wilzin 50 mg jsou tvrdé

tobolky barvy oranžové žluti s potiskem "93-377”.

Wilzin je k dispozici v balení s 250 tvrdými tobolkami v polyetylénové lahvičce uzavřené

polypropylénovým a polyetylénovým uzávěrem . Lahvička obsahuje rovněž bavlněnou výplň.

Držitel rozhodnutí o registraci

Recordati Rare Diseases

Immeuble “Le Wilson”

70, avenue du Général de Gaulle

F-92800 Puteaux

Francie

Výrobce

Recordati Rare Diseases

Immeuble “Le Wilson”

70, avenue du Général de Gaulle

F-92800 Puteaux

Francie

nebo

Recordati Rare Diseases

Eco River Parc

30, rue des Peupliers

F-92000 Nanterre

Francie

Další informace o tomto přípravku získáte u místního zástupce držitele rozhodnutí o registraci.

Belgique/België/Belgien

Recordati

Tél/Tel: +32 2 46101 36

Lietuva

Recordati AB.

Tel: + 46 8 545 80 230

Švedija

България

Recordati Rare Diseases

Teл.: +33 (0)1 47 73 64 58

Франция

Luxembourg/Luxemburg

Recordati

Tél/Tel: +32 2 46101 36

Belgique/Belgien

Česká republika

Recordati Rare Diseases

Tel: +33 (0)1 47 73 64 58

Francie

Magyarország

Recordati Rare Diseases

Tel: +33 (0)1 47 73 64 58

Franciaország

Danmark

Recordati AB.

Tlf : +46 8 545 80 230

Sverige

Malta

Recordati Rare Diseases

Tel: +33 1 47 73 64 58

Franza

Deutschland

Recordati Rare DiseasesGermany GmbH

Tel: +49 731 140 554 0

Nederland

Recordati

Tel: +32 2 46101 36

België

Eesti

Recordati AB.

Tel: + 46 8 545 80 230

Rootsi

Norge

Recordati AB.

Tlf : +46 8 545 80 230

Sverige

Ελλάδα

Recordati Rare Diseases

Τηλ: +33 1 47 73 64 58

Γαλλία

Österreich

Recordati Rare Diseases Germany GmbH

Tel: +49 731 140 554 0

Deutschland

España

Recordati Rare DiseasesSpain S.L.U.

Tel: + 34 91 659 28 90

Polska

Recordati Rare Diseases

Tel: +33 (0)1 47 73 64 58

Francja

France

Recordati Rare Diseases

Tél: +33 (0)1 47 73 64 58

Portugal

Jaba Recordati S.A.

Tel: +351 21 432 95 00

Hrvatska

Recordati Rare Diseases

Tél: +33 (0)1 47 73 64 58

Francuska

România

Recordati Rare Diseases

Tel: +33 (0)1 47 73 64 58

Franţa

Ireland

Recordati Rare Diseases

Tel: +33 (0)1 47 73 64 58

France

Slovenija

Recordati Rare Diseases

Tel: +33 (0)1 47 73 64 58

Francija

Ísland

Recordati AB.

Simi:+46 8 545 80 230

Svíþjóð

Slovenská republika

Recordati Rare Diseases

Tel: +33 (0)1 47 73 64 58

Francúzsko

Italia

Recordati Rare Diseases Italy Srl

Tel: +39 02 487 87 173

Suomi/Finland

Recordati AB.

Puh/Tel : +46 8 545 80 230

Sverige

Κύπρος

Recordati Rare Diseases

Τηλ : +33 1 47 73 64 58

Γαλλία

Sverige

Recordati AB.

Tel : +46 8 545 80 230

Latvija

Recordati AB.

Tel: + 46 8 545 80 230

Zviedrija

United Kingdom

Recordati Rare DiseasesUK Ltd.

Tel: +44 (0)1491 414333

Tato příbalová informace byla naposledy schválena:

Podrobné informace o tomto přípravku jsou uveřejněny na webových stránkách Evropské lékové

agentury (EMA): http://www.ema.europa.eu/. Na těchto stránkách naleznete též odkazy na další

webové stránky, týkající se vzácných onemocnění a jejich léčby.

Přečtěte si celý dokument

PŘÍLOHA I

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Wilzin 25 mg tvrdé tobolky

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tvrdá tobolka obsahuje zincum 25 mg (odpovídá zinci acetas dihydricus 83,92 mg).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Tvrdé tobolky.

Tobolka s čepičkou a tělem matné vodově modré barvy a s potiskem "93-376”.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Léčba Wilsonovy choroby.

4.2

Dávkování a způsob podání

Léčba přípravkem Wilzin musí být zahájena pod dohledem lékaře se zkušenostmi s léčbou Wilsonovy

choroby (viz bod 4.4) Léčba přípravkem Wilzin je celoživotní.

Není rozdíl ve velikosti dávky mezi symptomatickými a presymptomatickými pacienty.

Wilzin je k dispozici ve formě tvrdých tobolek o 25 mg nebo 50 mg.

Dospělí:

Obvyklá dávka je 50 mg 3x denně a maximální dávka je 50 mg 5x denně. .

Děti a dospívající:

U dětí mladších 6 let jsou údaje velmi omezené, ale jelikož se jedná o závažné celkové

onemocnění, o profylaktické léčbě by se mělo uvažovat co nejdříve. Doporučená dávka je

následující:

- ve věku od 1 do 6 let: 25 mg 2x denně

- ve věku od 6 do 16 let, pokud je tělesná hmotnost méně než 57 kg: 25 mg 3x denně

- od 16 let nebo pokud je tělesná hmotnost více než 57 kg: 50 mg 3x denně.

Těhotné ženy:

Dávka 25 mg 3x denně je obvykle účinná, dávka však musí být upravena podle hladin mědi

(viz bod 4.4. a 4.6).

Ve všech případech musí být dávka upravena podle terapeutického monitorování (viz bod 4.4).

Wilzin se musí užívat nalačno, nejméně 1 hodinu před jídlem nebo 2 – 3 hodiny po jídle. V případě

žaludeční nesnášenlivosti, ke které často dochází při ranní dávce, může se podání této dávky přesunout

na dopolední hodiny mezi snídaní a obědem. Je rovněž možné užívat Wilzin s malým množstvím

bílkoviny, např. s masem (viz bod 4.5).

U dětí, které nejsou schopny polykat tobolky, se musí tobolky otevřít a jejich obsah rozpustit v malém

množství vody (je možné ji ochutit cukrem nebo sirupem).

Při převedení pacienta z chelatační léčby na udržovací léčbu přípravkem Wilzin, se musí pokračovat v

chelatační léčbě a podávat ji spolu s přípravkem Wilzin po dobu 2 - 3 týdnů, protože to je doba nutná

k tomu, aby léčba zinkem vyvolala maximální indukci metalothioneinu a úplnou blokádu absorpce

mědi. Mezi podáním chelatační látky a přípravku Wilzin by měl být interval nejméně 1 hodina.

4.3

Kontraindikace

Přecitlivělost na léčivou látku nebo na kteroukoliv pomocnou látku tohoto přípravku.

4.4

Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití

Dihydrát octanu zinečnatého se vzhledem ke svému pomalému nástupu účinku nedoporučuje

k zahájení léčby symptomatických pacientů. Symptomatičtí pacienti musí být zpočátku léčeni

chelatační látkou; když hladiny mědi klesnou pod toxický práh a pacienti jsou klinicky stabilní, lze

zvážit udržovací léčbu přípravkem Wilzin.

Nicméně, v období, kdy se čeká na nástup zinkem indukované tvorby metalothioneinu a následně

efektivní inhibice absorpce mědi, je možné dihydrát octanu zinečnatého u symptomatických pacientů

zpočátku podávat v kombinaci s chelatační látkou.

Při zahájení léčby může vzácně, podobně jako při léčbě chelatačními látkami,dojít ke klinickému

zhoršení. Není známo, zda to souvisí s mobilizací zásob mědi nebo s přirozeným průběhem choroby.

V takové situaci se doporučuje změna léčby.

Opatrnost je potřebná při převedení pacientů s portální hypertenzí z chelatační látky na Wilzin, když

tito pacienti prospívají a léčba je snášena. Dva pacienti ze skupiny 16 zemřeli na jaterní selhání a

pokročilou portální hypertenzi po změně léčby z penicilaminu na léčbu zinkem.

Monitorování léčby

Cílem léčby je udržet plazmatickou hladinu volné mědi (známá rovněž jako neceruloplazminová

plazmatická měď) pod 250

g/l (normální hodnoty jsou 100 – 150

g/l) a vylučování mědi v moči pod

g/24 hod. (normální hodnoty jsou méně než 50

g/24 hod.) Neceruloplazminová plazmatická

měď se vypočítá odečtením mědi vázané na ceruloplazmin od celkové plazmatické mědi, jelikož

každý mg ceruloplazminu obsahuje 3

g mědi.

Vylučování mědi močí je přesným odrazem zátěže organismu nadměrným množstvím mědi pouze

tehdy, pokud pacienti nejsou na chelatační léčbě. Hladiny mědi v moči jsou obvykle při chelatační

léčbě penicilaminem nebo trientinem zvýšené.

Při léčbě se nelze řídit hladinou mědi v játrech, protože tento nález neodlišuje mezi potenciálně

toxickou volnou mědí a mědí vázanou na metalothionein.

U léčených pacientů může být užitečným měřítkem vhodnosti léčby vyšetření hladiny zinku v moči

nebo v plazmě. Hodnoty zinku v moči nad 2 mg/24 hod. a v plazmě nad 1250

g/l obecně svědčí o

vhodné léčbě.

Podobně jako u všech přípravků vázajících měď, nadměrná léčba vede k riziku deficitu mědi, který je

škodlivý zejména u dětí a těhotných žen, protože měď je potřebná k řádnému růstu a duševnímu

vývoji. U těchto skupin pacientů by měly být hladiny mědi v moči udržovány lehce nad horní hranicí

normálních hodnot nebo v pásmu vysokých normálních hodnot (tj. 40 – 50

g/24 hod.).

Za účelem zjištění časných projevů deficitu mědi, jako je anémie a/nebo leukopenie, vzniklé

v důsledku útlumu kostní dřeně, nebo pokles hladiny HDL-cholesterolu a snížení poměru

HDL/celkový cholesterol, je nutné provádět následné laboratorní kontroly, včetně hematologického

vyšetření a stanovení lipoproteinů.

Protože deficit mědi může rovněž způsobit myeloneuropatii, měli by lékaři pátrat po sensorických a

motorických známkách a příznacích, které mohou potenciálně u pacientů léčených přípravkem Wilzin

ukazovat na počínající neuropatii nebo myelopatii.

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Jiné látky vázající měď

U pacientů s Wilsonovou chorobou byly prováděny farmakodynamické studie kombinace přípravku

Wilzin (50 mg 3x denně) s kyselinou askorbovou (1 g 1x denně), penicilaminem (250 mg 4x denně) a

trientinem (250 mg 4x denně). Nebyl prokázán žádný významný celkový vliv na rovnováhu mědi, i

když byla zjištěna mírná interakce mezi zinkem a chelatačními látkami (penicilaminem a trientinem),

která se projevila sníženým vylučováním mědi ve stolici, ale zároveň též zvýšeným vylučováním mědi

v moči v porovnání s případy, kdy byl užíván zinek samotný. Je to pravděpodobně dáno určitým

rozsahem spojení zinku s chelatační látkou, čímž se účinek obou léčivých látek sníží.

Při převádění pacienta z chelatační léčby na udržovací léčbu přípravkem Wilzin, by se mělo v

chelatační léčbě pokračovat a podávat ji spolu s přípravkem Wilzin po dobu 2 - 3 týdnů, protože to je

doba, během níž léčba zinkem vyvolá maximální indukci metalohioneinu a úplnou blokádu absorpce

mědi. Mezi podáním chelatační látky a přípravku Wilzin by měl být interval nejméně 1 hodina.

Jiné léčivé přípravky

Absorpce zinku může být snížena potravinovými doplňky železa a kalcia, tetracykliny a sloučeninami

obsahujícími fosfor. Naopak zinek může snižovat absorpci železa, tetracyklinů a fluorochinolonů.

Potrava

Studie se současným podáváním zinku a potravy u zdravých dobrovolníků prokázaly, že absorpce

zinku byla významně opožděná mnohými druhy potravin (chléb, natvrdo uvařená vejce , káva a

mléko). Složky potravy, zejména fytáty a vláknina, na sebe zinek vážou a zabraňují jeho průniku do

střevních buněk. Zdá se však, že bílkoviny interferují nejméně.

4.6

Těhotenství a kojení

Těhotenství

Údaje o omezeném počtu těhotných pacientek s Wilsonovou chorobou léčených zinkem neprokazují

nežádoucí účinky zinku na embryo či plod a matku. Ze 42 těhotenství bylo popsáno 5 spontánních

potratů a 2 vrozené vady (mikrocephalus a upravitelná srdeční vada).

Studie na zvířatech prováděné s různými solemi zinku neukazují na přímé i nepřímé škodlivé účinky z

hlediska těhotenství, vývoje embrya či plodu nebo postnatálního vývoje (viz bod 5.3).

Je mimořádně důležité, aby těhotné pacientky s Wilsonovou chorobou pokračovaly v léčbě i během

těhotenství. O tom,která léčba bude používána, zda zinek nebo chelatační látka, by měl rozhodnout

lékař. Dávka musí být upravena tak, aby nemohlo dojít k deficitu mědi u plodu a pacientku je nutné

pečlivě monitorovat. (viz bod 4.4).

Kojení

Zinek se vylučuje do lidského mateřského mléka a u kojeného dítěte může dojít k zinkem

indukovanému deficitu mědi. Proto by pacientky během léčby Wilzinem neměly kojit.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Nebyly prováděny žádné studie sledující účinek léčivého přípravku na schopnost řídit a obsluhovat

stroje.

4.8

Nežádoucí účinky

Níže jsou uvedeny nežádoucí účinky seřazené podle tříd orgánových systémů a frekvence. Frekvence

jsou definovány jako: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥1/100, <1/10), méně časté (≥1/1,000, <1/100),

vzácné (≥ 1/10 000, < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze

určit).

V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti

Třídy orgánových systémů

Nežádoucí účinky

Poruchy krve a lymfatického systému

méně časté:

sideroblastická anémie, leukopenie

Gastrointestinální poruchy

časté:

podráždění žaludku

Vyšetření

časté:

zvýšení amylázy a alkalické

fosfatázy v krvi

Anémie může být mikrocytární, normocytární nebo makrocytární a je často spojená s leukopenií.

Vyšetřením kostní dřeně se obvykle zjistí charakteristické "prstencové sideroblasty" (tj. vyvíjející se

erytrocyty obsahující železem přeplněné paranukleární mitochondrie). Mohou být časným projevem

nedostatku mědi a po snížení dávky zinku může dojít k rychlé úpravě. Musí se však odlišit od

hemolytické anémie, ke které dochází často v případech nekontrolované Wilsonovy choroby se

zvýšenou hladinou volné mědi v séru.

Nejčastějším nežádoucím účinkem je podráždění žaludku. Podráždění je obvykle nejhorší při první

ranní dávce a ustupuje po prvních dnech léčby. Posunutí první denní dávky na pozdní dopoledne nebo

užití dávky s malým množstvím bílkoviny může obvykle vést k úlevě od symptomů.

Ke zvýšení alkalické fosfatázy, amylázy a lipázy může dojít po několika týdnech léčby, přičemž

hladiny se obvykle vrací k vysokým normálním hodnotám v prvních dvou letech léčby.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to

pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,

aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích

účinků uvedeného v Dodatku V.

4.9

Předávkování

V literatuře byly popsány tři případy akutního perorálního předávkování solemi zinku (síran nebo

glukonát). Ke smrti došlo u 35leté ženy pátý den po požití 6 g zinku (40x vyšší dávka než je

navrhovaná léčebná dávka) z důvodu selhání ledvin a hemorhagické pankreatitidy s

hyperglykemickým kómatem. Stejná dávka nevyvolala žádné symptomy, kromě zvracení, u

dospívajícího, který byl léčen klyzmatem celého střeva. Jiný dospívající pacient, který požil

4 g zinku, měl po 5 hodinách hladinu zinku v séru kolem 50 mg/l a vyskytly se u něho pouze těžká

nevolnost, zvracení a závratě.

Léčba předávkování se provádí výplachem žaludku nebo navozením zvracení co nejdříve, aby se

odstranil neabsorbovaný zinek. Pokud jsou hladiny zinku výrazně zvýšené (> 10 mg/l), je nutné zvážit

chelatační léčbu těžkými kovy.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: trávicí trakt a metabolismus, různá léčiva, ATC kód: A16AX05.

Wilsonova choroba (hepatolentikulární degenerace) je autosomálně recesivní metabolická porucha

jaterního vylučování mědi do žluče. Hromadění mědi v játrech vede k hepatocelulárnímu poškození a

případně k cirhóze. Když je kapacita jater ukládat měď převýšena, měď se uvolňuje do krve a je

zachycována v extrahepatálních orgánech, jako je mozek, což má za následek motorické poruchy a

psychiatrické projevy. Choroba se může projevit klinicky zejména jaterními, neurologickými nebo

psychiatrickými symptomy.

Aktivní část dihydrátu octanu zinečnatého je zinkový kation, který blokuje střevní absorpci mědi z

potravy a reabsorpci endogenně vylučované mědi. Zinek indukuje tvorbu metalothioneinu v

erytrocytech, což je protein, který váže měď a tím brání jejímu přenosu do krve. Vázaná měď je pak

vyloučena do stolice poté, co dojde k deskvamaci střevních buněk.

Farmakodynamické studie metabolismu mědi u pacientů s Wilsonovou chorobou zahrnovaly stanovení

čisté rovnováhy mědi a absorpci radioaktivně značené mědi. Bylo prokázáno, že režim dávkování

přípravku Wilzin o celkové denní dávce 150 mg podávané ve třech denních dávkách je účinný a vede

k významnému snížení absorpce mědi a vyvolání negativní rovnováhy mědi.

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Jelikož mechanismus účinku zinku spočívá v jeho účinku na absorpci mědi na úrovni střevní buňky,

farmakokinetické studie založené na hladinách zinku v krvi neposkytují užitečné informace o

biologické využitelnosti zinku v místě účinku.

Zinek se absorbuje v tenkém střevě a jeho kinetika absorpce ukazuje na tendenci k saturaci při

zvyšujících se dávkách. Frakcionovaná absorpce zinku má negativní vztah k jeho příjmu. Pohybuje se

mezi 30 - 60 % při obvyklém příjmu ve stravě (7 - 15 mg/den) a klesá na 7 % při farmakologických

dávkách 100 mg/den.

V krvi se asi 80 % absorbovaného zinku distribuuje do erytrocytů a většina zbylé části se váže na

albumin a další plazmatické proteiny. Hlavním místem ukládání zinku jsou játra a při udržovací léčbě

zinkem jsou hladiny zinku v játrech zvýšeny.

Plazmatický eliminační poločas zinku u zdravých osob je kolem 1 hodiny po podání dávky 45 mg.

Zinek se vylučuje zejména stolicí a v relativně malém množství močí a potem. Vylučování stolicí tvoří

nevětší podíl proto, že střevem prochází neabsorbovaný zinek, a také proto, že dochází i k jeho

endogenní sekreci do střeva.

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinické studie byly prováděny s octanem zinečnatým a dalšími solemi zinku. Farmakologické a

toxikologické údaje, které jsou k dispozici, ukazují na značné podobnosti mezi solemi zinku a mezi

živočišnými druhy.

Perorální LD50 je přibližně 300 mg zinku/kg tělesné váhy (asi 100 - 150x více než je lidská léčebná

dávka). Studiemi toxicity s opakovanou dávkou bylo zjištěno, že NOEL (No Observed Effect Level,

hladina bez pozorovaného účinku) je asi 95 mg zinku/kg tělesné váhy (asi 48x více než je lidská

terapeutická dávka).

Hmotnost důkazů ze studií

in vitro

in vivo

ukazuje, že zinek nemá žádnou klinicky významnou

genotoxickou aktivitu.

Ve studiích reprodukční toxicity prováděných s různými solemi zinku nebyl podán žádný klinicky

významný důkaz embryotoxicity, fetotoxicity nebo teratogenity.

S dihydrátem octanu zinečnatého nebyly prováděny žádné konvenční studie kancerogenity.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Tobolka obsahuje

kukuřičný škrob,

magnesium-stearát

Pouzdro tobolky obsahuje

želatina

oxid titaničitý (E171)

brilantní modř FCF (E133)

Potiskovací inkoust obsahuje

černý oxid železitý (E172)

šelak

6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3

Doba použitelnosti

3 roky.

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25°C.

6.5

Druh obalu a velikost balení

Bílá lahvička z HDPE a uzávěrem z polypropylénu a HDPE, obsahuje výplň (bavlněný smotek).

Každá lahvička obsahuje 250 tobolek.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Recordati Rare Diseases

Immeuble “Le Wilson”

70, avenue du Général de Gaulle

F-92800 Puteaux

Francie

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

EU/1/04/286/001

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace:13.říjen 2004

Datum posledního prodloužení registrace: 13.říjen 2009

10.

DATUM REVIZE TEXTU

Podrobné informace o tomto přípravku jsou uveřejněny na webových stránkách Evropské lékové

agentury (EMA) http://www.ema.europa.eu/

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Wilzin 50 mg tvrdé tobolky

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tvrdá tobolka obsahuje zincum 50 mg (odpovídá zinci acetas dihydricus 167,84 mg).

Pomocné látky:

Jedna tobolka obsahuje 1,75mg oranžové žluti FCF (E110)

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1

3.

LÉKOVÁ FORMA

Tvrdé tobolky.

Tobolka s čepičkou a tělem matné oranžové barvy a s potiskem "93-377”.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Léčba Wilsonovy choroby.

4.2

Dávkování a způsob podání

Léčba přípravkem Wilzin musí být zahájena pod dohledem lékaře se zkušenostmi s léčbou Wilsonovy

choroby (viz bod 4.4) Léčba přípravkem Wilzin je celoživotní.

Není rozdíl ve velikosti dávky mezi symptomatickými a presymptomatickými pacienty.

Wilzin je k dispozici jako tvrdé tobolky 25 mg nebo 50 mg.

Dospělí:

Obvyklá dávka je 50 mg 3x denně a maximální dávka je 50 mg 5x denně. .

Děti a dospívající:

U dětí mladších 6 let jsou údaje velmi omezené, ale jelikož se jedná o závažné celkové

onemocnění, o profylaktické léčbě by se mělo uvažovat co nejdříve. Doporučené dávka je

následující:

- ve věku od 1 do 6 let: 25 mg 2x denně

- ve věku od 6 do 16 let, pokud je tělesná hmotnost méně než 57 kg: 25 mg 3x denně

- od 16 let nebo pokud je tělesná hmotnost více než 57 kg: 50 mg 3x denně.

Těhotné ženy:

Dávka 25 mg 3x denně je obvykle účinná, dávka však musí být upravena podle hladin mědi

(viz bod 4.4. a 4.6).

Ve všech případech musí být dávka upravena podle terapeutického monitorování (viz bod 4.4).

Wilzin se musí užívat nalačno, nejméně 1 hodinu před jídlem nebo 2 – 3 hodiny po jídle. V případě

žaludeční nesnášenlivosti, ke které často dochází při ranní dávce, může se podání této dávky přesunout

na dopolední hodiny mezi snídaní a obědem. Je rovněž možné užívat Wilzin s malým množstvím

bílkoviny, např. s masem (viz bod 4.5).

U dětí, které nejsou schopny polykat tobolky, se musí tobolky otevřít a jejich obsah rozpustit v malém

množství vody (je možné ji ochutit cukrem nebo sirupem).

Při převedení pacienta z chelatační léčby na udržovací léčbu přípravkem Wilzin, se musí pokračovat v

chelatační léčbě a podávat ji spolu s přípravkem Wilzin po dobu 2 - 3 týdnů, protože to je doba nutná

k tomu, aby léčba zinkem vyvolala maximální indukci metalothioneinu a úplnou blokádu absorpce

mědi. Mezi podáním chelatační látky a přípravku Wilzin by měl být interval nejméně 1 hodina.

4.3

Kontraindikace

Přecitlivělost na léčivou látku nebo na kteroukoliv pomocnou látku tohoto přípravku.

4.4

Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití

Dihydrát octanu zinečnatého se vzhledem ke svému pomalému nástupu účinku nedoporučuje

k zahájení léčby symptomatických pacientů. Symptomatičtí pacienti musí být zpočátku léčeni

chelatační látkou; když hladiny mědi klesnou pod toxický práh a pacienti jsou klinicky stabilní, lze

zvážit udržovací léčbu přípravkem Wilzin.

Nicméně, v období, kdy se čeká na nástup zinkem indukované tvorby metalothioneinu a následně

efektivní inhibice absorpce mědi, je možné dihydrát octanu zinečnatého u symptomatických pacientů

zpočátku podávat v kombinaci s chelatační látkou.

Při zahájení léčby může vzácně, podobně jako při léčbě chelatačními látkami,dojít ke klinickému

zhoršení. Není známo, zda to souvisí s mobilizací zásob mědi nebo s přirozeným průběhem choroby.

V takové situaci se doporučuje změna léčby.

Opatrnost je potřebná při převedení pacientů s portální hypertenzí z chelatační látky na Wilzin, když

tito pacienti prospívají a léčba je snášena. Dva pacienti ze skupiny 16 zemřeli na jaterní selhání a

pokročilou portální hypertenzi po změně léčby z penicilaminu na léčbu zinkem.

Monitorování léčby

Cílem léčby je udržet plazmatickou hladinu volné mědi (známá rovněž jako neceruloplazminová

plazmatická měď) pod 250

g/l (normální hodnoty jsou 100 – 150

g/l) a vylučování mědi v moči

pod 125

g/24 hod. (normální hodnoty jsou méně než 50

g/24 hod.) Neceruloplazminová

plazmatická měď se vypočítá odečtením mědi vázané na ceruloplazmin od celkové plazmatické mědi,

jelikož každý mg ceruloplazminu obsahuje 3

g mědi.

Vylučování mědi močí je přesným odrazem zátěže organismu nadměrným množstvím mědi pouze

tehdy, pokud pacienti nejsou na chelatační léčbě. Hladiny mědi v moči jsou obvykle při chelatační

léčbě penicilaminem nebo trientinem zvýšené.

Při léčbě se nelze řídit hladinou mědi v játrech, protože tento nález neodlišuje mezi potenciálně

toxickou volnou mědí a mědí vázanou na metalothionein.

U léčených pacientů může být užitečným měřítkem vhodnosti léčby vyšetření hladiny zinku v moči

nebo v plazmě. Hodnoty zinku v moči nad 2 mg/24 hod. a v plazmě nad 1250

g/l obecně svědčí o

vhodné léčbě.

Podobně jako u všech přípravků vázajících měď, nadměrná léčba vede k riziku deficitu mědi, který je

škodlivý zejména u dětí a těhotných žen, protože měď je potřebná k řádnému růstu a duševnímu

vývoji. U těchto skupin pacientů by měly být hladiny mědi v moči udržovány lehce nad horní hranicí

normálních hodnot nebo v pásmu vysokých normálních hodnot (tj. 40 – 50

g/24 hod.).

Za účelem zjištění časných projevů deficitu mědi, jako je anémie a/nebo leukopenie, vzniklé

v důsledku útlumu kostní dřeně, nebo pokles hladiny HDL-cholesterolu a snížení poměru

HDL/celkový cholesterol, je nutné provádět následné laboratorní kontroly, včetně hematologického

vyšetření a stanovení lipoproteinů.

Protože deficit mědi může rovněž způsobit myeloneuropatii, měli by lékaři pátrat po sensorických a

motorických známkách a příznacích, které mohou potenciálně u pacientů léčených přípravkem Wilzin

ukazovat na počínající neuropatii nebo myelopatii.

Pouzdro tobolky obsahuje žluť FCF (E110), která může způsobovat alergické reakce.

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Jiné látky vázající měď

U pacientů s Wilsonovou chorobou byly prováděny farmakodynamické studie kombinace přípravku

Wilzin (50 mg 3x denně) s kyselinou askorbovou (1 g 1x denně), penicilaminem ( 250 mg 4x denně) a

trientinem ( 250 mg 4x denně). Nebyl prokázán žádný významný celkový vliv na rovnováhu mědi, i

když byla zjištěna mírná interakce mezi zinkem a chelatačními látkami (penicilaminem a trientinem),

která se projevila sníženým vylučováním mědi ve stolici, ale zároveň též zvýšeným vylučováním mědi

v moči v porovnání s případy, kdy byl užíván zinek samotný. Je to pravděpodobně dáno určitým

rozsahem spojení zinku s chelatační látkou, čímž se účinek obou léčivých látek sníží.

Při převádění pacienta z chelatační léčby na udržovací léčbu přípravkem Wilzin, by se mělo v

chelatační léčbě pokračovat a podávat ji spolu s přípravkem Wilzin po dobu 2 - 3 týdnů, protože to je

doba, během níž léčba zinkem vyvolá maximální indukci metalohioneinu a úplnou blokádu absorpce

mědi. Mezi podáním chelatační látky a přípravku Wilzin by měl být interval nejméně 1 hodina.

Jiné léčivé přípravky

Absorpce zinku může být snížena potravinovými doplňky železa a kalcia, tetracykliny a sloučeninami

obsahujícími fosfor. Naopak zinek může snižovat absorpci železa, tetracyklinů a fluorochinolonů.

Potrava

Studie se současným podáváním zinku a potravy u zdravých dobrovolníků prokázaly, že absorpce

zinku byla významně opožděná mnohými druhy potravin (chléb, natvrdo uvařená vejce , káva a

mléko). Složky potravy, zejména fytáty a vláknina, na sebe zinek vážou a zabraňují jeho průniku do

střevních buněk. Zdá se však, že bílkoviny interferují nejméně.

4.6

Těhotenství a kojení

Těhotenství

Údaje o omezeném počtu těhotných pacientek s Wilsonovou chorobou léčených zinkem neprokazují

nežádoucí účinky zinku na embryo či plod a matku. Ze 42 těhotenství bylo popsáno 5 spontánních

potratů a 2 vrozené vady (mikrocephalus a upravitelná srdeční vada).

Studie na zvířatech prováděné s různými solemi zinku neukazují na přímé i nepřímé škodlivé účinky z

hlediska těhotenství, vývoje embrya či plodu nebo postnatálního vývoje (viz bod 5.3).

Je mimořádně důležité, aby těhotné pacientky s Wilsonovou chorobou pokračovaly v léčbě i během

těhotenství. O tom,která léčba bude používána, zda zinek nebo chelatační látka, by měl rozhodnout

lékař. Dávka musí být upravena tak, aby nemohlo dojít k deficitu mědi u plodu a pacientku je nutné

pečlivě monitorovat. (viz bod 4.4).

Kojení

Zinek se vylučuje do lidského mateřského mléka a u kojeného dítěte může dojít k zinkem

indukovanému deficitu mědi. Proto by pacientky během léčby Wilzinem neměly kojit.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Nebyly prováděny žádné studie sledující účinek léčivého přípravku na schopnost řídit a obsluhovat

stroje.

4.8

Nežádoucí účinky

Níže jsou uvedeny nežádoucí účinky seřazené podle tříd orgánových systémů a frekvence. Frekvence

jsou definovány jako: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥1/100, <1/10); méně časté (≥1/1,000, <1/100);

vzácné (≥ 1/10 000, < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000); není známo (z dostupných údajů nelze

určit).

V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti

Třídy orgánových systémů

Nežádoucí účinky

Poruchy krve a lymfatického systému

méně

časté:

sideroblastická anémie, leukopenie

Gastrointestinální poruchy

časté:

podráždění žaludku

Vyšetření

časté:

zvýšení amylázy a alkalické

fosfatázy v krvi

Anémie může být mikrocytární, normocytární nebo makrocytární a je často spojená s leukopenií.

Vyšetřením kostní dřeně se obvykle zjistí charakteristické "prstencové sideroblasty" (tj. vyvíjející se

erytrocyty obsahující železem přeplněné paranukleární mitochondrie). Mohou být časným projevem

nedostatku mědi a po snížení dávky zinku může dojít k rychlé úpravě. Musí se však odlišit od

hemolytické anémie, ke které dochází často v případech nekontrolované Wilsonovy choroby se

zvýšenou hladinou volné mědi v séru.

Nejčastějším nežádoucím účinkem je podráždění žaludku. Podráždění je obvykle nejhorší při první

ranní dávce a ustupuje po prvních dnech léčby. Posunutí první denní dávky na pozdní dopoledne nebo

užití dávky s malým množstvím bílkoviny může obvykle vést k úlevě od symptomů.

Ke zvýšení alkalické fosfatázy, amylázy a lipázy může dojít po několika týdnech léčby, přičemž

hladiny se obvykle vrací k vysokým normálním hodnotám v prvních dvou letech léčby.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to

pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,

aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích

účinků uvedeného v Dodatku V.

4.9

Předávkování

V literatuře byly popsány tři případy akutního perorálního předávkování solemi zinku (síran nebo

glukonát). Ke smrti došlo u 35leté ženy pátý den po požití 6 g zinku (40x vyšší dávka než je

navrhovaná léčebná dávka) z důvodu selhání ledvin a hemorhagické pankreatitidy s

hyperglykemickým kómatem. Stejná dávka nevyvolala žádné symptomy, kromě zvracení, u

dospívajícího, který byl léčen klyzmatem celého střeva. Jiný dospívající pacient, který požil

4 g zinku, měl po 5 hodinách hladinu zinku v séru kolem 50 mg/l a vyskytly se u něho pouze těžká

nevolnost, zvracení a závratě.

Léčba předávkování se provádí výplachem žaludku nebo navozením zvracení co nejdříve, aby se

odstranil neabsorbovaný zinek. Pokud jsou hladiny zinku výrazně zvýšené (> 10 mg/l), je nutné zvážit

chelatační léčbu těžkými kovy.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: trávicí trakt a metabolismus, různá léčiva, ATC kód: A16AX05.

Wilsonova choroba (hepatolentikulární degenerace) je autosomálně recesivní metabolická porucha

jaterního vylučování mědi do žluče. Hromadění mědi v játrech vede k hepatocelulárnímu poškození a

případně k cirhóze. Když je kapacita jater ukládat měď převýšena, měď se uvolňuje do krve a je

zachycována v extrahepatálních orgánech, jako je mozek, což má za následek motorické poruchy a

psychiatrické projevy. Choroba se může projevit klinicky zejména jaterními, neurologickými nebo

psychiatrickými symptomy.

Aktivní část dihydrátu octanu zinečnatého je zinkový kation, který blokuje střevní absorpci mědi z

potravy a reabsorpci endogenně vylučované mědi. Zinek indukuje tvorbu metalothioneinu v

erytrocytech, což je protein, který váže měď a tím brání jejímu přenosu do krve. Vázaná měď je pak

vyloučena do stolice poté, co dojde k deskvamaci střevních buněk.

Farmakodynamické studie metabolismu mědi u pacientů s Wilsonovou chorobou zahrnovaly stanovení

čisté rovnováhy mědi a absorpci radioaktivně značené mědi. Bylo prokázáno, že režim dávkování

přípravku Wilzin o celkové denní dávce 150 mg podávané ve třech denních dávkách je účinný a vede

k významnému snížení absorpce mědi a vyvolání negativní rovnováhy mědi.

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Jelikož mechanismus účinku zinku spočívá v jeho účinku na absorpci mědi na úrovni střevní buňky,

farmakokinetické studie založené na hladinách zinku v krvi neposkytují užitečné informace o

biologické využitelnosti zinku v místě účinku.

Zinek se absorbuje v tenkém střevě a jeho kinetika absorpce ukazuje na tendenci k saturaci při

zvyšujících se dávkách. Frakcionovaná absorpce zinku má negativní vztah k jeho příjmu. Pohybuje se

mezi 30 - 60 % při obvyklém příjmu ve stravě (7 - 15 mg/den) a klesá na 7 % při farmakologických

dávkách 100 mg/den.

V krvi se asi 80 % absorbovaného zinku distribuuje do erytrocytů a většina zbylé části se váže na

albumin a další plazmatické proteiny. Hlavním místem ukládání zinku jsou játra a při udržovací léčbě

zinkem jsou hladiny zinku v játrech zvýšeny.

Plazmatický eliminační poločas zinku u zdravých osob je kolem 1 hodiny po podání dávky 45 mg.

Zinek se vylučuje zejména stolicí a v relativně malém množství močí a potem. Vylučování stolicí tvoří

nevětší podíl proto, že střevem prochází neabsorbovaný zinek, a také proto, že dochází i k jeho

endogenní sekreci do střeva.

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinické studie byly prováděny s octanem zinečnatým a dalšími solemi zinku. Farmakologické a

toxikologické údaje, které jsou k dispozici, ukazují na značné podobnosti mezi solemi zinku a mezi

živočišnými druhy.

Perorální LD50 je přibližně 300 mg zinku/kg tělesné váhy (asi 100 - 150x více než je lidská léčebná

dávka). Studiemi toxicity s opakovanou dávkou bylo zjištěno, že NOEL (No Observed Effect Level,

hladina bez pozorovaného účinku) je asi 95 mg zinku/kg tělesné váhy (asi 48x více než je lidská

terapeutická dávka).

Hmotnost důkazů ze studií

in vitro

in vivo

ukazuje, že zinek nemá žádnou klinicky významnou

genotoxickou aktivitu.

Ve studiích reprodukční toxicity prováděných s různými solemi zinku nebyl podán žádný klinicky

významný důkaz embryotoxicity, fetotoxicity nebo teratogenity.

S dihydrátem octanu zinečnatého nebyly prováděny žádné konvenční studie kancerogenity.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Tobolka obsahuje

kukuřičný škrob,

magnesium-stearát

Pouzdro tobolky obsahuje

želatina

oxid titaničitý (E171)

oranžová žluť FCF (E110)

Potiskovací inkoust obsahuje

černý oxid železitý (E172)

šelak

6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3

Doba použitelnosti

3 roky.

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25°C.

6.5

Druh obalu a velikost balení

Bílá lahvička z HDPE a uzávěrem z polypropylénu a HDPE , obsahuje výplň (bavlněný smotek).

Každá lahvička obsahuje 250 tobolek.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Recordati Rare Diseases

Immeuble “Le Wilson”

70, avenue du Général de Gaulle

F-92800 Puteaux

Francie

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

EU/1/04/286/002

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace:13.říjen 2004

Datum posledního prodloužení registrace: 13.říjen 2009

10.

DATUM REVIZE TEXTU

Podrobné informace o tomto přípravku jsou uveřejněny na webových stránkách Evropské lékové

agentury (EMA) http://www.ema.europa.eu/

Přečtěte si celý dokument

European Medicines Agency

7 Westferry Circus, Canary Wharf, London E14 4HB, UK

Tel. (44-20) 74 18 84 00 Fax (44-20) 74 1884 16

E-mail: mail@emea.europa.eu http://www.emea.europa.eu

European Medicines Agency, 2009. Reproduction is authorised provided the source is acknowledged.

Dok. č.: EMEA/528144/2009

EMEA/H/C/535

Wilzin

zincum

Souhrn zprávy EPAR určený pro veřejnost

Tento dokument je souhrnem Evropské veřejné zprávy o hodnocení (European Public Assessment

Report, EPAR). Objasňuje, jakým způsobem vyhodnotil Výbor pro humánní léčivé přípravky

provedené studie, aby mohl vypracovat doporučení ohledně používání přípravku.

Chcete-li získat další informace o svém onemocnění nebo jeho léčbě, přečtěte si příbalové

informace (které jsou součástí zprávy EPAR) nebo se obraťte na svého lékaře či lékárníka. Bližší

informace o tom, na základě čeho Výbor pro humánní léčivé přípravky svá doporučení

vypracoval, jsou uvedeny ve vědeckých diskusích (rovněž součástí zprávy EPAR).

Co je Wilzin?

Wilzin je léčivý přípravek, který obsahuje léčivou látku zinek. Je dostupný ve formě tobolek (modrých:

25 mg; oranžových: 50 mg).

Na co se přípravek Wilz

in používá?

Přípravek Wilzin se používá k léčbě Wilsonovy choroby. Wilsonova choroba je vzácná dědičná

porucha, při které chybí pacientům enzym potřebný pro vylučování mědi obsažené v potravě z těla.

V důsledku toho se měď v těle hromadí, a to nejdříve v játrech a následně i v dalších orgánech, jako je

například oko a mozek. To vyvolává různé účinky včetně onemocnění jater a poškození nervového

systému.

Jelikož počet pacientů s Wilsonovou chorobou je nízký, toto onemocnění se považuje za zřídka se

vyskytující a přípravek Wilzin byl dne 31. července 2001 označen jako „léčivý přípravek pro vzácná

onemocnění“.

Tento lék je dostupný pouze na lékařský předpis.

Jak se přípravek Wilz

in používá?

Léčba přípravkem Wilzin by měla být zahájena lékařem, který má zkušenosti s léčbou Wilsonovy

choroby.

Obvyklá dávka pro dospělé je 50 mg třikrát denně. U dětí se používá snížená dávka. Přípravek Wilzin

by měl být užíván nalačno, nejméně 1 hodinu před jídlem, nebo 2 až 3 hodiny po jídle. Přípravek

Wilzin je určen pro dlouhodobou léčbu. Pacienti, kteří přecházejí z „chelatační látky“ (jiného typu

léčivého přípravku k léčbě Wilsonovy choroby) na přípravek Wilzin, by měli pokračovat v užívání

chelatační látky po dobu dvou až tří týdnů od nasazení přípravku Wilzin, neboť trvá určitou dobu, než

přípravek Wilzin začne plně účinkovat. Maximální dávka přípravku Wilzin je 50 mg denně.

Podrobnější informace jsou uvedeny v příbalových informacích.

Jak příprave

k Wilzin působí?

Léčivou látkou v přípravku Wilzin je zinkový kation (pozitivně nabitý zinek), který blokuje absorpci

mědi z potravy. Působí tak, že stimuluje tělo k produkci bílkoviny nazvané metalotionein v buňkách

sliznice střev. Tato bílkovina se váže na měď a zabraňuje jejímu přenosu do krve. Měď je pak

vyloučena z těla ve stolici. Postupem času dochází ke snížení množství mědi v těle, což zlepšuje

příznaky onemocnění. Zinek se k léčbě Wilsonovy choroby používá od roku 1958.

Jak byl přípravek Wilz

in zkoumán?

Vzhledem k tomu, že zinek se k léčbě Wilsonovy choroby používá již celou řadu let, společnost

předložila výsledky studií z publikované literatury. Údaje na podporu užívání přípravku Wilzin byly

získány celkem od 255 pacientů s Wilsonovou chorobou. Do hlavní studie bylo zařazeno 148 pacientů,

kteří byli léčeni přípravkem Wilzin, avšak tato studie nesrovnávala přípravek Wilzin s žádnou jinou

léčbou. Hlavním měřítkem účinnosti bylo to, zda byly hladiny mědi u pacientů odpovídajícím

způsobem kontrolovány.

Jaký přínos přípravku Wilz

in byl prokázán v průběhu studií?

Bylo prokázáno, že přípravek Wilzin je při snižování absorpce mědi a snižování množství mědi v těle

účinný. V rámci hlavní studie bylo u 91 % hodnocených pacientů (91 pacientů ze 100) dosaženo

odpovídající kontroly hladin mědi během prvního roku léčby přípravkem Wilzin.

Jaká rizika jsou spojena s přípravkem Wilzin?

Mezi nejběžnější vedlejší účinky přípravku Wilzin (zaznamenané u 1 až 10 pacientů ze 100) patří

podráždění žaludku a zvýšené hladiny určitých enzymů v krvi (amylázy, lipázy a alkalické fosfatázy).

Podráždění žaludky je obvykle nejhorší během první ranní dávky a vymizí po několika úvodních

dnech léčby. Odložení první ranní dávky na pozdější ranní hodiny nebo užívání dávky spolu s malým

množstvím jídla s obsahem bílkovin, například masa, může podráždění žaludku zmírnit. Úplný

seznam vedlejších účinků hlášených v souvislosti s přípravkem Wilzin je uveden v příbalových

informacích.

Přípravek Wilzin by neměly užívat osoby s možnou přecitlivělostí (alergií) na zinek nebo na

kteroukoli jinou složku přípravku.

Na základě čeho byl příp

ravek Wilzin schválen?

Výbor pro humánní léčivé přípravky (CHMP) poznamenal, že Wilsonova choroba je smrtelné

onemocnění a jiné léčivé přípravky, které se k léčbě tohoto onemocnění již užívají, mohou mít

závažné vedlejší účinky. Výbor proto dospěl k závěru, že přínosy přípravku Wilzin v rámci léčby

Wilsonovy choroby převyšují jeho rizika. Výbor doporučil, aby přípravku Wilzin bylo uděleno

rozhodnutí o registraci.

Další informace o přípravku Wilzin:

Evropská komise udělila rozhodnutí o registraci přípravku Wilzin platné v celé Evropské unii

společnosti Orphan Europe SARL dne 13. října 2004. Registrace byla obnovena dne 13. října 2009.

Shrnutí stanoviska k přípravku Wilzin, vydaného Výborem pro léčivé přípravky pro vzácná

onemocnění, je k dispozici zde

Plné znění Evropské veřejné zprávy o hodnocení (EPAR) pro přípravek Wilzin je k dispozici zde.

Tento souhrn byl naposledy aktualizován v 10-2009.

Podobné produkty

Vyhledávejte upozornění související s tímto produktem

Zobrazit historii dokumentů

Sdílejte tyto informace