Wilzin

B. PŘÍBALOVÁ INFORMACE

PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE

Wilzin 25 mg tvrdé tobolky

Wilzin 50 mg tvrdé tobolky

zincum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informace dříve, než začnete tento přípravek užívat.

Tento leták si uchovejte. Můžete potřebovat si ho opět přečíst.

Máte-li jakékoliv další otázky, zeptejte se, prosím, svého lékaře nebo lékárníka.

Tento přípravek byl předepsán Vám, a proto jej nedávejte žádné další osobě. Mohl by jí ublížit,

a to i tehdy, má-li stejné příznaky, jako máte Vy.

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete

jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte

to svému lékaři nebo lékárníkovi.

V příbalové informaci naleznete

Co je Wilzin a k čemu se používá

Čemu musíte věnovat pozornost než začnete užívat Wilzin

Jak se Wilzin užívá

Možné nežádoucí účinky

Jak přípravek Wilzin uchovávat

Další informace

1.

CO JE WILZIN A JAK SE POUŽÍVÁ

Wilzin patrí do skupiny léčivých přípravků, která má název „Trávicí trakt a metabolismus, různá

léčiva“.

Wilzin se používá k léčbě Wilsonovy choroby, což je vzácná dědičná porucha vylučování mědi. Měď

ve stravě, která se nemůže řádně vylučovat, se ukládá nejdříve v játrech, poté i v dalších orgánech,

jako jsou oči a mozek. To může vést k poškození jater a neurologickým poruchám.

Wilzin zabraňuje vstřebávání mědi ze střeva a tím brání jejímu přesunu do krve a jejímu dalšímu

ukládání v těle. Nevstřebaná měď se poté vylučuje stolicí.

Wilsonova choroba je celoživotní onemocnění a proto je nutná léčba po celý život pacienta.

2.

ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE UŽÍVAT WILZIN

Neužívejte Wilzin:

Jestliže jste alergický(á) (přecitlivělý(á) na zinek nebo na kteroukoliv další složku přípravku Wilzin.

Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Wilzin je zapotřebí:

Wilzin se obvykle nedoporučuje pro zahajovací léčbu pacientů s příznaky a projevy Wilsonovy

choroby vzhledem k jeho pomalému nástupu účinku.

Pokud jste současně léčen(a) jiným lékem bránícím vstřebávání mědi, např. penicilaminem, Váš lékař

Vám může přidat Wilzin ještě před ukončením původní léčby.

Podobně jako u ostatních léků bránících vstřebávání mědi, jako je penicilamin, po zahájení léčby se

mohou zhoršit projevy choroby. V takovém případě musíte informovat Vašeho lékaře.

Aby mohl Váš lékař sledovat Váš stav a léčbu, bude pravidelně kontrolovat Vaši krev a moč. Je to

potřebné z toho důvodu, aby bylo zajištěno, že dostáváte dostatečnou léčbu. Sledování může zachytit

důkazy o nedostatečné léčbě (nadměrné množství mědi v těle) nebo nadměrné léčbě (nedostatek

mědi). Obě situace mohou být škodlivé, a to zejména pro rostoucí děti a těhotné ženy.

Musíte informovat svého lékaře, pokud se u vás vyskytne neobvyklá svalová slabost nebo abnormální

pocity v končetinách, protože ty mohou ukazovat na léčbu nadměrnou dávkou.

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky:

Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a) v

nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu.

Prosím, poraďte se se svým lékařem předtím, než budete užívat jiné léky, které mohou snížit účinnost

přípravku Wilzin, jako je železo, potravinové doplňky vápníku, tetracykliny (antibiotika) nebo fosfor.

Na druhé straně, účinnost některých léků, jako je železo, tetracykliny, fluorochinolony (antibiotika)

může být přípravkem Wilzin snížena.

Užívání přípravku Wilzin s jídlem a pitím:

Wilzin se má užívat nalačno, mimo dobu jídla. Vstřebávání solí zinku zpomalují zejména vláknina v

potravě a některé mléčné výrobky. U některých pacientů se objevuje žaludeční nevolnost po ranní

dávce. Pokud máte tyto obtíže, proberte prosím tuto problematiku s Vaším lékařem, u kterého se léčíte

s Wilsonovou chorobou.

Tento nežádoucí účinek můžete snížit tak, že odložíte první denní dávku až na pozdní dopoledne (mezi

snídaní a obědem). Obtíže můžete minimalizovat také tím, že si vezmete první dávku přípravku Wilzin

s malým množstvím jídla s obsahem bílkovin , jako je např. maso (nikoliv však mléko).

Těhotenství

Pokud plánujete těhotenství, poraďte se se svým lékařem. Je velmi důležité pokračovat během

těhotenství v léčbě léky bránícími vstřebávání mědi.

Pokud během léčby přípravkem Wilzin otěhotníte, Váš lékař rozhodne, jaký lék a v jaké dávce bude

pro Vás nejlepší.

Kojení

Pokud jste léčena přípravkem Wilzin, neměla byste kojit. Poraďte se , prosím, se svým lékařem.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů

Nebyly prováděny žádné studie hodnotící vliv přípravku na schopnost řídit dopravní prostředky a

obsluhovat stroje.

Důležité informace o některých složkách přípravku Wilzin

Wilzin 50 mg tvrdé tobolky obsahují oranžovou žluť FCF (E110), která může způsobovat alergické

reakce.

3.

JAK SE WILZIN UŽÍVÁ

Wilzin užívejte vždy podle pokynů lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo

lékárníkem Pro různé dávkovací režimy je k dispozici Wilzin jako tvrdé tobolky 25 mg nebo 50 mg.

Pro dospělé pacienty

Obvyklá dávka je 1 tvrdá tobolka přípravku Wilzin 50 mg (nebo 2 tvrdé tobolky přípravku

Wilzin 25 mg) 3x denně, s maximální dávkou 1 tvrdá tobolka přípravku Wilzin 50mg (nebo 2

tvrdé tobolky přípravku Wilzin 25 mg) 5x denně..

Pro děti a dospívající:

Obvyklá dávka je:

- ve věku 1 až 6 let: 1 tvrdá tobolka přípravku Wilzin 25 mg 2x denně

- ve věku od 6 do 16 let, pokud je tělesná hmotnost méně než 57 kg: 1 tvrdá tobolka

přípravku Wilzin 25 mg 3x denně

- od věku 16 let nebo pokud je tělesná hmotnost více než 57 kg: 2 tvrdé tobolky

přípravku Wilzin 25 mg nebo 1 tvrdá tobolka přípravku Wilzin 50 mg 3x denně.

Vždy užívejte Wilzin nalačno, alespoň jednu hodinu před nebo 2 - 3 hodiny po jídle. Pokud máte

potíže při užívání ranní dávky (viz bod 4.), je možné posunout užití této dávky na pozdní dopoledne,

mezi snídaní a obědem. Můžete si rovněž vzít Wilzin s malým množstvím bílkoviny, např. s masem.

Pokud Vám byl předepsán Wilzin s jiným lékem bránícím vstřebávání mědi, jako např. penicilamin,

dodržujte interval mezi podáním jednotlivých léků nejméně 1 hodinu.

Při podávání přípravku Wilzin dětem, které nejsou schopny polknout tobolky, otevřete tobolku a

smíchejte prášek s malým množstvím vody (možno ochutit cukrem nebo sirupem).

Jestliže jste užil(a) více přípravku Wilzin, než jste měl(a):

Jestliže jste užil(a) více přípravku Wilzin než Vám bylo předepsáno, může se u Vás vyskytnout nucení

na zvracení, zvracení a závratě. V těchto případech se musíte poradit se svým lékařem.

Jestliže jste zapomněl(a) užít Wilzin:

Nezdvojujte následující dávku, abyste doplnil(a) vynechanou dávku.

Pokud máte jakýkoliv dotaz ohledně užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře.

4.

MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Podobně jako všechny léky, může mít i Wilzin nežádoucí účinky, které se však nemusí vyskytnout u

každého.

Nežádoucí účinky se mohou vyskytnout s různou četností, která se klasifikuje následujícím způsobem:

velmi časté:

postihuje více než jednoho uživatele z 10

časté:

postihuje 1 až 10 uživatelů ze 100

méně časté:

postihuje 1 až 10 uživatelů z 1000

vzácné:

postihuje 1 až 10 uživatelů z 10 000

velmi vzácné: postihuje méně než 1 uživatele z 10 000

není známo:

četnost výskytu nelze na základě dostupných údajů určit

Časté:

Po požití přípravku Wilzin může dojít k podráždění žaludku, a to zejména na začátku léčby.

Byly popsány změny výsledků vyšetření krve, jako je zvýšení některých jaterních enzymů a

Citiți documentul complet

PŘÍLOHA I

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Wilzin 25 mg tvrdé tobolky

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tvrdá tobolka obsahuje zincum 25 mg (odpovídá zinci acetas dihydricus 83,92 mg).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Tvrdé tobolky.

Tobolka s čepičkou a tělem matné vodově modré barvy a s potiskem "93-376”.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Léčba Wilsonovy choroby.

4.2

Dávkování a způsob podání

Léčba přípravkem Wilzin musí být zahájena pod dohledem lékaře se zkušenostmi s léčbou Wilsonovy

choroby (viz bod 4.4) Léčba přípravkem Wilzin je celoživotní.

Není rozdíl ve velikosti dávky mezi symptomatickými a presymptomatickými pacienty.

Wilzin je k dispozici ve formě tvrdých tobolek o 25 mg nebo 50 mg.

Dospělí:

Obvyklá dávka je 50 mg 3x denně a maximální dávka je 50 mg 5x denně. .

Děti a dospívající:

U dětí mladších 6 let jsou údaje velmi omezené, ale jelikož se jedná o závažné celkové

onemocnění, o profylaktické léčbě by se mělo uvažovat co nejdříve. Doporučená dávka je

následující:

- ve věku od 1 do 6 let: 25 mg 2x denně

- ve věku od 6 do 16 let, pokud je tělesná hmotnost méně než 57 kg: 25 mg 3x denně

- od 16 let nebo pokud je tělesná hmotnost více než 57 kg: 50 mg 3x denně.

Těhotné ženy:

Dávka 25 mg 3x denně je obvykle účinná, dávka však musí být upravena podle hladin mědi

(viz bod 4.4. a 4.6).

Ve všech případech musí být dávka upravena podle terapeutického monitorování (viz bod 4.4).

Wilzin se musí užívat nalačno, nejméně 1 hodinu před jídlem nebo 2 – 3 hodiny po jídle. V případě

žaludeční nesnášenlivosti, ke které často dochází při ranní dávce, může se podání této dávky přesunout

na dopolední hodiny mezi snídaní a obědem. Je rovněž možné užívat Wilzin s malým množstvím

bílkoviny, např. s masem (viz bod 4.5).

U dětí, které nejsou schopny polykat tobolky, se musí tobolky otevřít a jejich obsah rozpustit v malém

množství vody (je možné ji ochutit cukrem nebo sirupem).

Při převedení pacienta z chelatační léčby na udržovací léčbu přípravkem Wilzin, se musí pokračovat v

chelatační léčbě a podávat ji spolu s přípravkem Wilzin po dobu 2 - 3 týdnů, protože to je doba nutná

k tomu, aby léčba zinkem vyvolala maximální indukci metalothioneinu a úplnou blokádu absorpce

mědi. Mezi podáním chelatační látky a přípravku Wilzin by měl být interval nejméně 1 hodina.

4.3

Kontraindikace

Přecitlivělost na léčivou látku nebo na kteroukoliv pomocnou látku tohoto přípravku.

4.4

Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití

Dihydrát octanu zinečnatého se vzhledem ke svému pomalému nástupu účinku nedoporučuje

k zahájení léčby symptomatických pacientů. Symptomatičtí pacienti musí být zpočátku léčeni

chelatační látkou; když hladiny mědi klesnou pod toxický práh a pacienti jsou klinicky stabilní, lze

zvážit udržovací léčbu přípravkem Wilzin.

Nicméně, v období, kdy se čeká na nástup zinkem indukované tvorby metalothioneinu a následně

efektivní inhibice absorpce mědi, je možné dihydrát octanu zinečnatého u symptomatických pacientů

zpočátku podávat v kombinaci s chelatační látkou.

Při zahájení léčby může vzácně, podobně jako při léčbě chelatačními látkami,dojít ke klinickému

zhoršení. Není známo, zda to souvisí s mobilizací zásob mědi nebo s přirozeným průběhem choroby.

V takové situaci se doporučuje změna léčby.

Opatrnost je potřebná při převedení pacientů s portální hypertenzí z chelatační látky na Wilzin, když

tito pacienti prospívají a léčba je snášena. Dva pacienti ze skupiny 16 zemřeli na jaterní selhání a

pokročilou portální hypertenzi po změně léčby z penicilaminu na léčbu zinkem.

Monitorování léčby

Cílem léčby je udržet plazmatickou hladinu volné mědi (známá rovněž jako neceruloplazminová

plazmatická měď) pod 250

g/l (normální hodnoty jsou 100 – 150

g/l) a vylučování mědi v moči pod

g/24 hod. (normální hodnoty jsou méně než 50

g/24 hod.) Neceruloplazminová plazmatická

měď se vypočítá odečtením mědi vázané na ceruloplazmin od celkové plazmatické mědi, jelikož

každý mg ceruloplazminu obsahuje 3

g mědi.

Vylučování mědi močí je přesným odrazem zátěže organismu nadměrným množstvím mědi pouze

tehdy, pokud pacienti nejsou na chelatační léčbě. Hladiny mědi v moči jsou obvykle při chelatační

léčbě penicilaminem nebo trientinem zvýšené.

Při léčbě se nelze řídit hladinou mědi v játrech, protože tento nález neodlišuje mezi potenciálně

toxickou volnou mědí a mědí vázanou na metalothionein.

U léčených pacientů může být užitečným měřítkem vhodnosti léčby vyšetření hladiny zinku v moči

nebo v plazmě. Hodnoty zinku v moči nad 2 mg/24 hod. a v plazmě nad 1250

g/l obecně svědčí o

vhodné léčbě.

Podobně jako u všech přípravků vázajících měď, nadměrná léčba vede k riziku deficitu mědi, který je

škodlivý zejména u dětí a těhotných žen, protože měď je potřebná k řádnému růstu a duševnímu

vývoji. U těchto skupin pacientů by měly být hladiny mědi v moči udržovány lehce nad horní hranicí

normálních hodnot nebo v pásmu vysokých normálních hodnot (tj. 40 – 50

g/24 hod.).

Za účelem zjištění časných projevů deficitu mědi, jako je anémie a/nebo leukopenie, vzniklé

v důsledku útlumu kostní dřeně, nebo pokles hladiny HDL-cholesterolu a snížení poměru

HDL/celkový cholesterol, je nutné provádět následné laboratorní kontroly, včetně hematologického

vyšetření a stanovení lipoproteinů.

Protože deficit mědi může rovněž způsobit myeloneuropatii, měli by lékaři pátrat po sensorických a

motorických známkách a příznacích, které mohou potenciálně u pacientů léčených přípravkem Wilzin

ukazovat na počínající neuropatii nebo myelopatii.

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Jiné látky vázající měď

U pacientů s Wilsonovou chorobou byly prováděny farmakodynamické studie kombinace přípravku

Wilzin (50 mg 3x denně) s kyselinou askorbovou (1 g 1x denně), penicilaminem (250 mg 4x denně) a

trientinem (250 mg 4x denně). Nebyl prokázán žádný významný celkový vliv na rovnováhu mědi, i

když byla zjištěna mírná interakce mezi zinkem a chelatačními látkami (penicilaminem a trientinem),

která se projevila sníženým vylučováním mědi ve stolici, ale zároveň též zvýšeným vylučováním mědi

v moči v porovnání s případy, kdy byl užíván zinek samotný. Je to pravděpodobně dáno určitým

rozsahem spojení zinku s chelatační látkou, čímž se účinek obou léčivých látek sníží.

Při převádění pacienta z chelatační léčby na udržovací léčbu přípravkem Wilzin, by se mělo v

chelatační léčbě pokračovat a podávat ji spolu s přípravkem Wilzin po dobu 2 - 3 týdnů, protože to je

doba, během níž léčba zinkem vyvolá maximální indukci metalohioneinu a úplnou blokádu absorpce

mědi. Mezi podáním chelatační látky a přípravku Wilzin by měl být interval nejméně 1 hodina.

Jiné léčivé přípravky

Absorpce zinku může být snížena potravinovými doplňky železa a kalcia, tetracykliny a sloučeninami

obsahujícími fosfor. Naopak zinek může snižovat absorpci železa, tetracyklinů a fluorochinolonů.

Potrava

Studie se současným podáváním zinku a potravy u zdravých dobrovolníků prokázaly, že absorpce

zinku byla významně opožděná mnohými druhy potravin (chléb, natvrdo uvařená vejce , káva a

mléko). Složky potravy, zejména fytáty a vláknina, na sebe zinek vážou a zabraňují jeho průniku do

střevních buněk. Zdá se však, že bílkoviny interferují nejméně.

4.6

Těhotenství a kojení

Těhotenství

Údaje o omezeném počtu těhotných pacientek s Wilsonovou chorobou léčených zinkem neprokazují

nežádoucí účinky zinku na embryo či plod a matku. Ze 42 těhotenství bylo popsáno 5 spontánních

Citiți documentul complet