depakine 5g/100ml sirup
sanofi s.r.o., praha array - 1939 natrium-valproÁt - sirup - 5g/100ml - kyselina valproovÁ
depakine chrono 300mg tableta s řízeným uvolňováním
sanofi s.r.o., praha array - 1939 natrium-valproÁt - tableta s řízeným uvolňováním - 300mg - kyselina valproovÁ
depakine chrono 500mg tableta s řízeným uvolňováním
sanofi s.r.o., praha array - 1939 natrium-valproÁt - tableta s řízeným uvolňováním - 500mg - kyselina valproovÁ
ultratag rbc 96mcg kit pro radiofarmakum
curium netherlands b.v., petten array - 3122 dihydrÁt chloridu cÍnatÉho - kit pro radiofarmakum - 96mcg - technecium-(99mtc) sn2+ Činidla, pro znaČenÍ bunĚk
pku air white 15 por sol 30x130ml
potraviny pro zvlÁŠtnÍ lÉkaŘskÉ ÚČely (pzlÚ) (ČeskÁ atc skupina)
pku air white 20 por sol 30x174ml
potraviny pro zvlÁŠtnÍ lÉkaŘskÉ ÚČely (pzlÚ) (ČeskÁ atc skupina)
viraferon
schering-plough europe - interferon alfa-2b - hepatitis c, chronic; hepatitis b, chronic - imunostimulancia, - chronická hepatitis b: léčba dospělých pacientů s chronickou hepatitidou b s důkazy replikace viru hepatitidy b (přítomnost hbv-dna a hbeag), zvýšená alaninaminotransferáza (alt) a histologicky prokázaný aktivní zánět jater a/nebo fibróza. chronická hepatitis c:dospělí pacienti:přípravek introna je indikován k léčbě dospělých pacientů s chronickou hepatitidou c, kteří mají zvýšené hodnoty transamináz bez jaterní dekompenzace a kteří jsou pozitivní na hcv-rna nebo protilátky anti-hcv v séru (viz bod 4. nejlepší způsob použití přípravku introna v této indikaci je v kombinaci s ribavirinem. děti a mladiství:přípravek introna je určen pro použití v kombinaci s ribavirinem pro léčbu dětí a dospívajících ve věku 3 let a starších, kteří trpí chronickou hepatitidou c bez předchozí léčby, bez jaterní dekompenzace, a kteří jsou pozitivní na hcv-rna. rozhodnutí o léčbě by mělo být prováděno případ od případu, přičemž v úvahu známky progrese choroby, jako je zánět jater a fibróza, stejně jako prognostické faktory pro odpověď na léčbu, hcv genotyp a virová zátěž. očekávaný přínos léčby v porovnání s bezpečnostními riziky pozorovanými u pediatrických pacientů v klinických studiích (viz bod 4. 4, 4. 8 a 5.