TIAMVET 100 mg/g Premix pro medikaci krmiva

Kraj: Czechy

Język: czeski

Źródło: USKVBL (Ústav Pro Státní Kontrolu Veterinárních Biopreparátů A Léčiv)

Składnik aktywny:

Tiamulin

Dostępny od:

Ceva Animal Health Slovakia s.r.o. (2)

Kod ATC:

QJ01XQ

INN (International Nazwa):

Tiamulin (Tiamulini hydrogenofumaras)

Forma farmaceutyczna:

Premix pro medikaci krmiva

Grupa terapeutyczna:

prasata

Dziedzina terapeutyczna:

Pleuromutilin

Podsumowanie produktu:

Kódy balení: 9939643 - 1 x 5 kg - pytel

Data autoryzacji:

2004-04-29

Ulotka dla pacjenta

OZNAČENÍ NA OBALU A PŘÍBALOVÁ INFORMACE
A. OZNAČENÍ NA OBALU
PŘÍBALOVÁ INFORMACE = ETIKETA NA OBALE
TIAMVET 100 MG/G PREMIX PRO MEDIKACI KRMIVA PRO PRASATA
1.
JMÉNO A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI A DRŽITELE
POVOLENÍ K VÝROBĚ
ODPOVĚDNÉHO ZA UVOLNĚNÍ ŠARŽE, POKUD SE NESHODUJE
Držitel rozhodnutí o registraci :
CEVA ANIMAL HEALTH SLOVAKIA, s.r.o., Prievozská 5434/6A,
821 09 Bratislava - mestská časť Ružinov, SR
Výrobce odpovědný za uvolnění šarže:
Ceva Vetem Laboratorio, Via Leopardi 2/C, 42025 Cavriago, Itálie
2.
NÁZEV VETERINÁRNÍHO LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
TIAMVET 100 MG/G PREMIX PRO MEDIKACI KRMIVA PRO PRASATA
Tiamulini fumaras
3.
OBSAH LÉČIVÝCH A OSTATNÍCH LÁTEK
1 gram bílých až světle žlutých granulí obsahuje:
LÉČIVÁ LÁTKA: Tiamulini fumaras 100 mg
4.
INDIKACE
K léčbě a metafylaxi dysenterie prasat způsobené bakterií
_Brachyspira hyodysenteriae_ pokud je onemocnění
přítomno ve skupině. Před použitím přípravku musí být
prokázáno onemocnění ve skupině.
K léčbě spirochetózy tlustého střeva prasat (kolitidy)
způsobené bakterií _Brachyspira pilosicoli_.
K léčbě proliferativní enteropatie prasat (ileitidy) způsobené
bakterií _Lawsonia intracellularis_.
K léčbě enzootické pneumonie způsobené bakterií _Mycoplasma
hyopneumoniae_.
5.
KONTRAINDIKACE
Zvířatům by se neměly podávat přípravky obsahující ionofory
(monensin, narasin nebo salinomycin) během nebo
minimálně sedm dnů před nebo po léčbě tiamulinem. To může
vést k vážnému omezení růstu nebo k úhynu.
Informace týkající se interakce mezi tiamulinem a ionofory jsou
obsaženy v bodě 12.
6.
NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY
Ve vzácných případech se může po použití tiamulinu objevit
zarudnutí nebo lehký otok kůže u prasat.
7.
CÍLOVÝ DRUH ZVÍŘAT
Prasata.
8.
DÁVKOVÁNÍ PRO KAŽDÝ DRUH, CESTA(Y) A ZPŮSOB PODÁNÍ
Výpočet k dosažení správného poměru dávkování a správného
poměru množství léčiva v krmivu by měl b�

Charakterystyka produktu

1.
NÁZEV VETERINÁRNÍHO LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
TIAMVET 100 MG/G PREMIX PRO MEDIKACI KRMIVA PRO PRASATA
2.
KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
LÉČIVÁ LÁTKA: Tiamulini fumaras 100 mg/g
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3.
LÉKOVÁ FORMA
Premix pro medikaci krmiva.
Bílé až světle žluté granule
4.
KLINICKÉ ÚDAJE
4.1
CÍLOVÉ DRUHY ZVÍŘAT
Prasata.
4.2
INDIKACE S UPŘESNĚNÍM PRO CÍLOVÝ DRUH ZVÍŘAT
K léčbě a metafylaxi dysenterie prasat způsobené bakterií
_Brachyspira hyodysenteriae_ pokud je onemocnění
přítomno ve skupině. Před použitím přípravku musí být
prokázáno onemocnění ve skupině.
K léčbě spirochetózy tlustého střeva prasat (kolitidy)
způsobené bakterií _Brachyspira pilosicoli_.
K léčbě proliferativní enteropatie prasat (ileitidy) způsobené
bakterií _Lawsonia intracellularis_.
K léčbě enzootické pneumonie způsobené bakterií _Mycoplasma
hyopneumoniae_.
4.3
KONTRAINDIKACE
Zvířatům by se neměly podávat přípravky obsahující ionofory
(monensin, narasin nebo salinomycin) během nebo
minimálně sedm dnů před nebo po léčbě tiamulinem. To může
vést k vážnému omezení růstu nebo k úhynu.
Informace týkající se interakce mezi tiamulinem a ionofory jsou
obsaženy v bodě 4.8.
4.4
ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ PRO KAŽDÝ CÍLOVÝ DRUH
V případě sníženého příjmu krmiva je třeba zvýšit
koncentraci léčiva v krmivu, aby bylo dosaženo cílového
dávkování. Akutní případy a vážně nemocná zvířata se
sníženým příjmem krmiva by se měla léčit pomocí
přípravku ve vhodné formě, jako je injekční roztok nebo podání
roztoku ve vodě.
4.5
ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO POUŽITÍ
ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO POUŽITÍ U ZVÍŘAT
Je správnou klinickou praxí založit léčbu na testu citlivosti
bakterií izolovaných ze zvířete. Pokud toto není možné,
měla by být léčba založena na místní (regionální, farmové)
epizootologické informaci o citlivosti cílové bakterie.
Informace týkají