LAMPRENE Měkká tobolka

Tento dokument je příbalovou informací k léčivému přípravku, který je předmětem specifického

léčebného

programu.

Příbalová

informace

byla

předložena

žadatelem

o specifický

léčebný

program. Nejedná se o dokument schválený Státním ústavem pro kontrolu léčiv.

Informace k léčbě tuberkulózy byly doplněny předkladatelem: Všeobecná fakultní nemocnice

v Praze, prostřednictvím Toxikologického informačního střediska Kliniky pracovního lékařství

LAMPRENE

®

Léky k léčbě lepry.

POPIS A SLOŽENÍ

Léková forma

Měkké tobolky

Aktivní látka

Každá tobolka obsahuje 50 nebo 100 mg mikronizovaného klofaziminu suspendovaného v olejovo-

voskovém základu.

Pomocné látky

Tobolka:

Butylovaný hydroxytoluen; kyselina citronová, bezvodá; propylenglykol; rafinovaný řepkový olej;

lecitin (E322); žlutý včelí vosk; hydrogenovaný sójový olej; částečně hydrogenovaný sójový olej

Obal tobolky:

Ethylparahydroxybenzoát sodný; propylparahydroxybenzoát sodný; ethylvanilin; želatina; 85%

glycerol; černý oxid železitý (E172); červený oxid železitý (E172); p-methoxyacetofenon

Složení léčivých přípravků se může v jednotlivých zemích lišit.

INDIKACE

Lamprene

, používaný pouze v kombinaci s rifampicinem a dapsonem, je indikován k léčbě

multibacilární (MB) formy lepry:

pro všechny typy lepry s pozitivním kožním stěrem

pro všechny případy klinicky diagnostikované MB lepry s více než 5 kožními lézemi

pro všechny případy recidivy dříve léčené MB lepry

pro případy leprózní erythemy nodosum (ENL)

K zabránění vzniku rezistentních kmenů

Mycobacterium leprae

je nezbytná kombinovaná léčba

(MDT).

Rezistentní tuberkulóza (Drug-resistant TB, DR-TB):

Podle běžných léčebných programů Světové zdravotnické organizace (WHO) slouží

přípravek Lamprene k léčbě plicní rezistentní tuberkulózy (DR-TB) včetně:

Multirezistentní tuberkulózy (MDR-TB)

Tuberkulózy rezistentní na rifampicin (RR-TB)

Extrémně rezistentní TB (XDR-TB)

DÁVKOVÁNÍ A ZPŮSOB PODÁNÍ

Multibacilární lepra:

Lamprene se při léčbě multibacilární lepry podává pouze jako součást kombinované léčby

v kombinaci

s dapsonem

rifampicinem.

K zabránění

vzniku

rezistentních

kmenů

Mycobacterium leprae

je nezbytná kombinovaná léčba (MDT).

Dávkovací schéma MDT je uvedeno v následující tabulce.Tabulka-1

Dávkování MDT

Dapson

Rifampicin

Lamprene (klofazimin)

Dospělí a dospívající

(od 15 let)

1. až 28. den

100 mg jednou

denně v rámci

samoléčby

Pouze 1. den každého

cyklu*

600 mg pod dohledem

Pouze 1. den každého cyklu*

300 mg pod dohledem a

2. až 28. den

50 mg jednou denně v rámci

samoléčby

Děti (10 až 14 let)

1. až 28. den

50 mg jednou

denně v rámci

samoléčby

Pouze 1. den každého

cyklu*

450 mg pod dohledem

Pouze 1. den každého cyklu*

150 mg pod dohledem a

2. až 28. den

50 mg každý druhý den (tj. 3., 5.,

7., ...) v rámci samoléčby

Tato trojkombinace by měla být podávána po dobu 12 měsíců (tj.

12 po sobě jdoucích

28denních léčebných cyklů). U pacientů s MB, u nichž se objeví známky recidivy, může být

nutné podávat tuto trojkombinaci dalších 12 měsíců.

Děti do 10 let

: Dávka by měla být upravena podle tělesné hmotnosti: 1 až 2 mg/kg klofaziminu

+ 10 až 20 mg/kg rifampicinu + 1 až 2 mg/kg dapsonu. Příklad: Lamprene (klofazimin) 100 mg

jednou měsíčně pod dohledem + 50 mg dvakrát týdně v rámci samoléčby + rifampicin 300 mg

jednou měsíčně pod dohledem + dapson 25 mg jednou denně v rámci samoléčby.

Léčba dětí mladších 10 let je možná pouze v případě, že jsou na trhu dostupné tablety dapsonu

v dávce 25 mg.

Novartis

Strana 4

Mezinárodní příbalový leták

25. května 2020

Lamprene

Pacienti s leprózní erythemou nodosum (ENL)

Dospělí a děti: Pokud se u pacienta rozvine ENL, měla by léčba rifampicinem a dapsonem

pokračovat jako dosud a dávka klofaziminu by měla být zvýšena na 200–300 mg denně a

podávána pod lékařským dohledem. Tyto vysoké denní dávky by neměly být podávány déle

než 3 měsíce (viz část VAROVÁNÍ A BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ). Dávka klofaziminu by

měla být postupně snižována, nejprve na 100 mg dvakrát denně po dobu 12 týdnů a poté na 100

mg jednou denně po dobu dalších 12 až 24 týdnů.

Rezistentní tuberkulóza (DR-TB)

Dávkování:

Pro léčbu plicní rezistentní tuberkulózy (DR-TB) v rámci kratší nebo konvenční léčby

podle organizace WHO se přípravek Lamprene podává dospělým i dětem

následujícím způsobem:

Dospělí a dospívající:

U dospělých o hmotnosti nejméně 30 kg činí doporučená dávka 100

mg/denně.

U dospělých o hmotnosti do 30 kg činí doporučená dávka 50 mg/denně.

Děti (do 12 let):

U dětí o hmotnosti nejméně 30 kg činí doporučená dávka 2-5 mg/kg/denně,

maximálně však 100 mg/denně.

U dětí o hmotnosti do 30 kg činí doporučená dávka 2-5 mg/kg/denně,

maximálně však 50 mg/denně. Pokud stačí dávka nižší než 50 mg/denně,

pak lze podávat obden50 mg.

Léčebný režim:

Přípravek Lamprene se používá jako součást doporučeného léčebného režimu

podle organizace WHO (18 až 24 měsíců) při léčbě plicní rezistentní tuberkulózy

(MDR-TB/XDR-TB) nebo jako součást kratšího léčebného režimu podle organizace

WHO (9-12 měsíců) pouze pro pacienty s tuberkulózou rezistentní na rifampicin

nebo multirezistentní tuberkulózou (RR-/MDR-TB).

Přípravek Lamprene se musí vždy používat v rámci kombinované léčby s dalšími

účinnými antituberkulotiky. Léčebný režim a doba léčby by měly dodržovat pravidla

léčby

organizace

WHO.

Aktuální

doporučení

režim

dávkování

najdete

nejaktuálnějších pravidlech pro léčbu DR-TB od organizace WHO.

Podle místních předpisů lze v indikovaných případech pro léčbu DR-TB doporučit

léčbu pod přímým dohledem.

Novartis

Strana 5

Mezinárodní příbalový leták

25. května 2020

Lamprene

Dávkování u specifických skupin

Pacienti se souběžnou infekcí HIV

Informace od HIV pozitivních a imunitně oslabených pacientů ukazují, že reakce na klofazimin,

včetně reakcí na léčbu lepry, se nemění a že u těchto pacientů není nutná úprava dávkování.

Postižení ledvin

Pro pacienty s poruchou funkce ledvin nejsou k dispozici žádné údaje. Klofazimin lze použít u

pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce ledvin. Při podávání klofaziminu

pacientům s těžkou poruchou funkce ledvin je však třeba dbát zvýšené opatrnosti.

Postižení jater

Pro pacienty s poruchou funkce jater nejsou k dispozici žádné údaje. Klofazimin by neměl být

podáván pacientům s poruchou funkce jater, pokud přínos jasně nepřevažuje nad rizikem (viz

část KLINICKÁ FARMAKOLOGIE).

Způsob podání

Lamprene by se měl užívat s jídlem nebo se sklenicí mléka, aby se zajistila maximální absorpce.

KONTRAINDIKACE

Známá přecitlivělost na klofazimin nebo na kteroukoli pomocnou látku přípravku Lamprene.

VAROVÁNÍ A BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ

Dodržování léčby ze strany pacientů

Lamprene by se nikdy neměl při léčbě lepry používat jako monoterapie. Klofazimin se musí

používat v kombinaci s jinými léčivými přípravky podle dávkovacího schématu popsaného

v části DÁVKOVÁNÍ A ZPŮSOB PODÁNÍ.

Aby se zabránilo vzniku rezistence na léky, je nutná kombinovaná léčba více léky. Pacienti by

měli být informováni o důležitosti dodržování předepsaného léčebného režimu, aby se předešlo

rezistenci na léky. Nepravidelné podávání léků a špatná adherence mohou vést k opožděnému

a neúplnému vyléčení, čímž se pacient stává zdrojem nákazy.

Špatné dodržování léčby může v konečném důsledku vést ke vzniku postižení a deformit.

Kdykoli je to možné, je třeba usilovat o to, aby se pacientům, kteří léčebné pokyny nedodržují,

dostalo odpovídajícího posouzení, zdravotní výchovy a léčby pod dohledem.

Pacienti by měli být proškoleni v rozpoznávání příznaků reakcí a recidiv po ukončení léčby a

měli by být upozorněni na důležitost okamžitého hlášení prvních projevů těchto příznaků

příslušným zdravotnickým střediskům.

Novartis

Strana 6

Mezinárodní příbalový leták

25. května 2020

Lamprene

Leprózní reakce

WHO obecně doporučuje nepřerušovat kombinovanou léčbu (MDT) během leprózních reakcí.

Dávkování přípravku Lamprene u pacientů, u nichž se objeví reakce ENL (erythema nodosum

leprosum), je uvedeno v části DÁVKOVÁNÍ A ZPŮSOB PODÁNÍ. Některé údaje naznačují

trend ke snížení četnosti a závažnosti ENL u pacientů s MB leprou léčených kombinovanou

léčbou. Tento trend lze přičíst protizánětlivým vlastnostem klofaziminu. Nicméně dočasný,

nevysvětlitelný nárůst hlášení reverzních reakcí byl pozorován také u pacientů s MB leprou,

obvykle během prvního roku kombinované léčby. Leprózní reakce obvykle uspokojivě reagují

na standardní protizánětlivou léčbu (prednisolon).

Akumulace klofaziminu

Ukládání velkého množství klofaziminu ve střevní sliznici způsobuje podráždění, které vede ke

gastrointestinálním poruchám (např. bolesti břicha [někdy intermitentní], nevolnost, zvracení a

průjem) obvykle s mírnými, ale někdy i se závažnějšími klinickými projevy. Klofazimin je

v těle distribuován heterogenně a je pomalu eliminován, hromadí se hlavně v tukové tkáni,

retikuloendotelovém systému (makrofágy, histiocyty a slezina) a v kůži. Nežádoucí reakce na

klofazimin jsou spojeny především s jeho vstřebáváním tkáněmi a orgány. Z tohoto důvodu je

třeba vyhnout se dlouhodobému užívání vysokých dávek. Denní dávky klofaziminu vyšší než

100 mg by měly být podávány po co nejkratší dobu (ne déle než 3 měsíce) a pouze pod přísným

lékařským dohledem, viz část DÁVKOVÁNÍ A ZPŮSOB PODÁNÍ pro indikaci ENL). Při

dlouhodobém podávání vysokých dávek se klofazimin může ve formě krystalů hromadit

v různých orgánech, tělesných tekutinách a tkáních. Z vnitřních orgánů se nejvíce léků ukládá

v jejunu,

těsně

následovaném

slezinou.

Pokud

krystaly

ukládají

v mezenterických

lymfatických uzlinách a/nebo histiocytech v lamina propria jejunální sliznice, může to vést ke

střevní obstrukci. V důsledku gastrointestinálních vedlejších účinků byla hlášena úmrtí. Pokud

se během léčby objeví gastrointestinální příznaky, je třeba snížit dávkování nebo prodloužit

interval mezi jednotlivými dávkami. Při vysazení léku mohou příznaky pomalu ustupovat.

V případě přetrvávajícího průjmu nebo zvracení by měl pacient být hospitalizován.

Změna barvy kůže

Lékaři by si měli být vědomi, že změna barvy kůže způsobená klofaziminem může vést

k depresi (byly hlášeny ojedinělé případy deprese se sebevraždou). Pacienty je třeba upozornit,

že Lamprene může způsobit změnu barvy spojivek, slzné tekutiny, potu, sputa, moči, stolice,

nosního sekretu, spermatu a mateřského mléka a červené až hnědočerné zbarvení kůže. Pacienty

je třeba upozornit, že změna barvy kůže, ačkoli je reverzibilní, může po ukončení léčby

Lamprenem vymizet až za několik měsíců nebo let.

Polymorfní komorová tachykardie torsades de pointes a prodloužení QT

intervalu

U pacientů užívajících klofazimin v dávkách vyšších, než jsou obvykle doporučované, nebo

v kombinaci s léky prodlužujícími QT interval, byly hlášeny případy Torsades de Pointes

s prodloužením QT intervalu, a proto je při léčbě těchto pacientů nutná opatrnost (viz část

Novartis

Strana 7

Mezinárodní příbalový leták

25. května 2020

Lamprene

INTERAKCE). U pacientů, kteří dostávají klofazimin v dávkách vyšších, než jsou obvykle

doporučené, nebo v kombinaci s léky prodlužujícími QT interval, by mělo být pravidelně

prováděno EKG ke sledování prodloužení QT intervalu a poruch srdečního rytmu.

Interakce

Jelikož se předpokládá, že klofazimin je středně silným až silným inhibitorem enzymatické

aktivity CYP3A (CYP3A4 a CYP3A5), je třeba dbát opatrnosti při současném podávání

klofaziminu s léčivými přípravky, které jsou substráty CYP3A (viz část INTERAKCE).

Řízení a obsluha strojů

Při léčbě Lamprenem byly hlášeny závratě, snížení zrakové ostrosti, nevolnost, únava a bolest

hlavy. Pacienti, u kterých se tyto nežádoucí reakce vyskytnou, by neměli řídit motorová vozidla

ani obsluhovat stroje.

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY LÉKŮ

Tabulkový souhrn nežádoucích účinků léků

Nežádoucí účinky léků (tabulka 2) jsou uvedeny podle tříd systémových orgánů v MedDRA.

V rámci každé třídy systémových orgánů jsou nežádoucí účinky léků seřazeny podle četnosti,

přičemž na prvním místě jsou nejčastější reakce. Kromě toho je u každého nežádoucího účinku

uvedena také odpovídající kategorie četnosti podle následující konvence (CIOMS III):

velmi

časté (≥1/10); časté (≥1/100, <1/10); méně časté (≥1/1 000, <1/100); vzácné (≥1/10 000, <1/1

000); velmi vzácné (<1/10 000), včetně ojedinělých hlášení.

Tabulka-2

Souhrn nežádoucích účinků léků

Poruchy krve a lymfatického systému

Velmi vzácné:

Lymfadenopatie, infarkt sleziny, anémie

Psychiatrické poruchy

Velmi vzácné:

Deprese

Poruchy nervového systému

Méně časté:

Bolesti hlavy

Velmi vzácné:

Závratě

Poruchy zraku

Velmi časté:

Změna barvy spojivek, pigmentace rohovky, změna barvy slz

Časté:

Snížená zraková ostrost, suché oko, podráždění očí

Méně časté:

Makulopatie, ložiska na rohovce

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Velmi časté:

Změna barvy sputa

Gastrointestinální poruchy

Velmi časté:

Nevolnost, zvracení, bolesti břicha, průjem, změna barvy stolice

Méně časté:

Eozinofilní gastroenteritida, snížená chuť k jídlu

Velmi vzácné:

Střevní obstrukce, krvácení do zažívacího traktu, břišní diskomfort, bolest

břicha v horní části, zácpa

Hepatobiliární poruchy

Novartis

Strana 8

Mezinárodní příbalový leták

25. května 2020

Lamprene

Velmi vzácné:

Hepatitida, zvýšený bilirubin v krvi, žloutenka, zvýšená

aspartátaminotransferáza

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Velmi časté:

Změna barvy potu, změna barvy kůže, změna barvy vlasů, ichtyóza, suchá

kůže

Časté:

Vyrážka, pruritus

Méně časté:

Reakce z přecitlivělosti na světlo, akneiformní dermatitida

Velmi vzácné:

Exfoliativní dermatitida

Poruchy ledvin a močových cest

Velmi časté:

Chromaturie

Obecné poruchy a reakce v místě aplikace

Méně časté:

Únava

Velmi vzácné:

Pyrexie

Šetření

Časté:

Úbytek hmotnosti

Méně časté:

Zvýšená hladina cukru v krvi

Poznámka: Byly hlášeny případy deprese způsobené změnou barvy kůže a ojedinělé případy

sebevražd v souvislosti s léčivem. Červenavé až hnědočerné zbarvení kůže a malomocenství,

zejména u pacientů se světlou pletí v místech vystavených světlu, a změna barvy vlasů jsou

reverzibilní, i když v případě kůže může trvat několik měsíců nebo let, než změna barvy po

ukončení léčby zmizí. Pigmentace rohovky (subepiteliální hnědé pigmentové linie rohovky) je

způsobena usazeninami krystalů. Po vysazení přípravku Lamprene je reverzibilní. Některé

z nežádoucích účinků klofaziminu jsou spojeny především s jeho vstřebáváním tkáněmi a

orgány (viz část VAROVÁNÍ A BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ).

INTERAKCE

Dapson

Lamprene zřejmě nemá žádný významný vliv na farmakokinetiku dapsonu, i když u několika

pacientů došlo k přechodnému zvýšení vylučování dapsonu močí. Omezené údaje naznačující,

že dapson inhibuje protizánětlivé působení Lamprene, nebyly potvrzeny. Pokud se u pacientů

léčených dapsonem a Lamprene objeví zánětlivé reakce spojené s leprou, je přesto vhodné

pokračovat v léčbě oběma léky.

Rifampicin

Klofazimin prodlužuje absorpci rifampicinu u pacientů s leprou tím, že prodlužuje dobu

potřebnou k dosažení maximální koncentrace v séru a prodlužuje eliminační poločas. Celková

expozice (AUC) rifampicinu nebyla ovlivněna, takže tato interakce pravděpodobně není

klinicky relevantní.

Isoniazid

U pacientů, kteří dostávali vysoké dávky klofaziminu (300 mg denně) a isoniazidu (300 mg

denně),

byly

zjištěny

zvýšené

koncentrace

klofaziminu

v plazmě

moči,

ačkoli

kožní

koncentrace byly nižší.

Novartis

Strana 9

Mezinárodní příbalový leták

25. května 2020

Lamprene

Interakce s léky prodlužujícími QT interval

U pacientů užívajících klofazimin v kombinaci s léky prodlužujícími QT interval byly hlášeny

případy Torsades de Pointes s prodloužením QT intervalu. Opatrnost se doporučuje při

podávání klofaziminu s jinými léčivými přípravky (např.: bedaquilin, fluorochinolony) se

známým potenciálem prodlužovat QT interval (viz část VAROVÁNÍ A BEZPEČNOSTNÍ

OPATŘENÍ).

Účinky klofaziminu na substráty CYP3A (CYP3A4 a CYP3A5):

Nebyly provedeny žádné klinické studie lékových interakcí se substráty CYP3A.

Klofazimin inhibuje enzym CYP3A

in vitro

. Na základě výsledků modelování PBPK se

předpokládá, že klofazimin je středně silný až silný inhibitor CYP3A. Proto je třeba dbát

opatrnosti

při

současném

podávání

klofaziminu

substrátů

CYP3A

(např.:

simeprevir,

tipranavir, delamanid, lerkanidipin, simvastatin, lovastatin).

Účinky jiných léků na klofazimin:

Ve studii na zdravých dobrovolnících s kombinovaným režimem zahrnujícím klofazimin,

cykloserin, ethionamid, kyselinu paraaminosalicylovou a pyridoxin byly hodnoty klofaziminu

a T

podobné hodnotám uvedeným v jiných studiích, kde byl klofazimin podáván

samostatně, což naznačuje, že tyto léky nemají na farmakokinetiku klofaziminu významný vliv.

TĚHOTENSTVÍ, LAKTACE, ŽENY A MUŽI REPRODUKČNÍHO

POTENCIÁLU

Těhotenství

Shrnutí rizik

Obecně se má za to, že přínosy kombinované léčby (včetně Lamprene) při léčbě lepry během

těhotenství převažují nad možným rizikem, a protože se lepra během těhotenství zhoršuje,

WHO doporučuje, aby se v kombinované léčbě během těhotenství pokračovalo.

Zkušenosti

s Lamprene

v těhotenství

jsou

omezené.

Klofazimin

prochází

placentou

novorozenců byly pozorovány změny barvy kůže.

Studie na zvířatech neprokázaly teratogenitu, ale při vysokých dávkách byly zaznamenány

nepříznivé účinky na plod.

Údaje ze studií na zvířatech

U potomků hlodavců a králíků, kterým byl během březosti podáván klofazimin v perorálních

dávkách do 50 mg/kg/den a 15 mg/kg/den (což odpovídá přibližně 1,6násobku (potkan) a

1,0násobku (králík) maximální doporučené denní dávky pro člověka [MRHD] 300 mg pro

MDT lepry (na základě srovnání 60 kg lidské tělesné hmotnosti a plochy povrchu těla), nebyly

pozorovány žádné teratogenní účinky. U myší se objevily známky fetotoxicity (např. zpomalení

Novartis

Strana 10

Mezinárodní příbalový leták

25. května 2020

Lamprene

osifikace lebky plodu, zvýšený výskyt potratů a mrtvě narozených potomků a zhoršené

přežívání potomků) při dávkách ≥ 25 mg/kg/den (což odpovídá ≥ 0,4násobku MRHD 300

mg/den pro MDT lepry (na základě srovnání 60 kg lidské tělesné hmotnosti a plochy povrchu

těla).

Údaje ze studií na lidech

Neexistují žádné studie o užívání Lamprene těhotnými ženami. V literatuře je uvedeno jen

několik případů užívání klofaziminu během těhotenství. Z těchto zpráv vyplývá, že kůže dětí

narozených

ženám,

které

během

těhotenství

dostávaly

Lamprene,

byla

narození

pigmentovaná [22,26]. Lamprene by se měl během těhotenství používat pouze tehdy, pokud

očekávaný přínos ospravedlňuje riziko pro plod.

Laktace

Přínosy kombinované léčby u kojících matek jednoznačně převažují nad riziky, proto WHO

doporučuje, aby léčba pokračovala i během kojení.

Klofazimin přechází do mateřského mléka a u kojence může dojít ke změně barvy kůže.

Vývojové a zdravotní přínosy kojení by měly být zváženy spolu s klinickou potřebou matky

užívat Lamprene a případnými nežádoucími účinky Lamprene na kojené dítě.

Ženy a muži reprodukčního potenciálu

Neplodnost

V jedné studii se objevily určité důkazy o zhoršené plodnosti u samic potkanů, které dostávaly

klofazimin v dávce 50 mg/kg/den (od 9 týdnů před pářením do odstavu); počet potomků se

snížil a byl zaznamenán nižší podíl implantací. Nižší dávky (5 a 25 mg/kg/den) takové účinky

neměly. Nejsou k dispozici žádné neklinické údaje o plodnosti mužů.

Předávkování

Viz podkapitola Polymorfní komorová tachykardie torsades de pointes a prodloužení QT

intervalu v části VAROVÁNÍ A BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ.

léčbě

předávkování

přípravkem

Lamprene

nejsou

k dispozici

žádné

konkrétní

údaje.

V případě akutního předávkování lze podle potřeby zahájit symptomatickou léčbu.

KLINICKÁ FARMAKOLOGIE

Mechanismus účinku (MOA)

Předpokládá se, že Lamprene působí proti mykobakteriím více mechanismy.

Primární

mechanismus

účinku

antimikrobiální

aktivity

klofaziminu

předpokládat

prostřednictvím jeho membránového působení, včetně bakteriálního dýchacího řetězce a

Novartis

Strana 11

Mezinárodní příbalový leták

25. května 2020

Lamprene

iontových

transportérů.

Intracelulární

oxidačně-redukční

cyklus,

zahrnující

oxidaci

redukovaného klofaziminu, vede k tvorbě antimikrobiálních reaktivních forem kyslíku (ROS),

superoxidu a peroxidu vodíku (H

Za druhé, interakce klofaziminu s membránovými fosfolipidy vede ke vzniku antimikrobiálních

lysofosfolipidů, které podporují poruchy membrány, což vede k interferenci vstřebávání K

Oba mechanismy vedou k narušení buněčného energetického metabolismu narušením produkce

ATP.

Třetí předpokládaný mechanismus účinku spočívá v přednostní vazbě na mykobakteriální

deoxyribonukleovou kyselinu (DNA) se zvláštní afinitou ke guaninovým bázím a v inhibici

replikace a růstu mykobakterií.

Klofazimin vykazuje také protizánětlivý účinek, který může přispívat k účinnosti Lamprene při

kontrole ENL reakcí.

Protizánětlivá aktivita klofaziminu spočívá především v inhibici aktivace a proliferace T

lymfocytů. Klofazimin může nepřímo zasahovat do proliferace T buněk tím, že podporuje

uvolňování ROS a prostaglandinů (PG) řady E, zejména PGE2 z neutrofilů a monocytů.

Farmakodynamické vlastnosti (PD)

Hlavním úkolem dapson-klofaziminové složky režimu kombinované léčby MB lepry je zajistit

eliminaci spontánně se vyskytujících mutantů rezistentních na rifampicin (odhaduje se, že u

neléčeného pacienta s leprou je méně nebo rovno 10

organismů). Denní léčba samotným

dapson-klofaziminem

dobu

měsíců

usmrtila

více

než

99,999

životaschopných

Mycobacterium leprae

, což naznačuje, že všechny spontánně se vyskytující mutanty rezistentní

rifampicin

budou

pravděpodobně

eliminovány

během

měsíců

léčby

dapson-

klofaziminovou složkou režimu kombinované léčby.

U lidí má klofazimin na

Mycobacterium leprae

M. leprae

, Hansenův bacil) bakteriostatický a

slabý baktericidní účinek. Klofazimin se zřejmě přednostně váže na mykobakteriální DNA a

inhibuje replikaci a růst mykobakterií.

Minimální inhibiční koncentrace klofaziminu pro

M. leprae

v myší tkáni byla odhadnuta na 0,1

až 1 mikrogram na gram; nerovnoměrná tkáňová distribuce znemožňuje přesnější odhad. U

pacientů

s lepromatózní

leprou

celkový

antibakteriální

účinek

Lamprene

srovnatelný

s účinkem dapsonu. Nástup antimikrobiálního účinku Lamprene je však pomalý a lze jej

prokázat až po přibližně 50 dnech léčby.

U dapsonu a rifampicinu nedochází ke zkřížené rezistenci, pravděpodobně proto, že klofazimin

má jiný způsob účinku.

M. leprae

rezistentní na klofazimin byly hlášeny pouze v ojedinělých

případech.

DR-TB

Minimální inhibiční koncentrace (MIC) klofaziminu pro citlivé, rezistentní na jeden lék

i multirezistentní typy TB kmenů se pohybuje v rozmezí od <0,0625 μg/ml do >1

μg/ml. Většina testovaných kmenů [84,7 % (95 % CI: 69,5 %; 93,1 %)] vykazovala

hodnotu MIC klofaziminu ≤ 0,5 μg/ml

Informace o předepisování humánních léčivých přípravků

Tento dokument je odbornou informací k léčivému přípravku, který je předmětem specifického léčebného

programu. Odborná informace byla předložena žadatelem o specifický léčebný program. Nejedná se o dokument

schválený Státním ústavem pro kontrolu léčiv.

Exportní informace o předepisování Lamprene

Složení

Aktivní látky

Klofazimin

Pomocné látky

Tobolka: Rafinovaný řepkový olej, lecitin, částečně hydrogenovaný sójový olej (50 mg

tobolka: 4,666 mg, 100 mg tobolka: 9,333 mg), hydrogenovaný sójový olej (50 mg tobolka:

1,166 mg, 100 mg tobolka: 2,333 mg), žlutý včelí vosk, propylenglykol (E1520), butylovaný

hydroxytoluen (E321), bezvodá kyselina citronová.

Obal tobolky: Želatina, 85% glycerol (E422), červený oxid železitý (E172), černý oxid železitý

(E172), ethylparahydroxybenzoát sodný (E215) (50 mg tobolka: 0,23 mg, 100 mg tobolka: 0.55

mg), ethylvanilin, sodná sůl propylparahydroxybenzoátu (50 mg tobolka: 0,11 mg, 100 mg

tobolka: 0,28 mg), p-methoxyacetofenon, 100 mg tobolky také obsahují: tiskařský inkoust: E171,

šelak, čištěná voda

Léková forma a množství léčivé látky v jednotce Měkké

želatinové tobolky obsahující 50 mg a 100 mg klofaziminu.

Indikace/Potenciální použití

Lamprene, v kombinaci s rifampicinem a dapsonem, je indikován k léčbě multibacilární (MB) formy

lepry:

pro všechny typy lepry s pozitivním kožním stěrem

pro všechny případy klinicky diagnostikované multibacilární lepry s více než 5 kožními lézemi

pro všechny recidivy dříve léčené multibacilární lepry

pro případy leprózní erythemy nodosum (ENL).

K zabránění vzniku rezistentních kmenů Mycobacterium leprae je nezbytná kombinovaná

léčba (MDT).

1 / 13

Informace o předepisování humánních léčivých přípravků

Dávkování/podávání

Lamprene by měl být používán podle oficiálních pokynů WHO.

Multibacilární lepra

Lamprene se při léčbě multibacilární lepry podává pouze jako součást kombinované léčby

v kombinaci s dapsonem a rifampicinem.

Pro léčbu lepry doporučuje WHO následující dávkovací schémata: Informace o délce léčby a

dávkování souběžné medikace naleznete v příslušných doporučeních WHO. Léčebný cyklus trvá 28

dní. Přehled dávkování je uveden v tabulce 1 níže.

Doba léčby

Tato trojkombinace by měla být podávána po dobu 12 měsíců (tj. 12 po sobě jdoucích 28denních

léčebných cyklů). U pacientů s MB, u nichž se objeví známky recidivy, může být nutné podávat tuto

trojkombinaci léčby dalších 12 měsíců.

Tabulka 1

Dapson

Rifampicin

Klofazimin

(Lamprene)

Dospělí a

1.–28. den

Pouze 1. den

Pouze 1. den

dospívající

100 mg jednou

každého cyklu

každého cyklu

(>15

denně v rámci

600 mg pod

300 mg pod

let)

samoléčby

dohledem

dohledem a

2.–28. den

50 mg jednou

denně v rámci

samoléčby

Děti

1.–28. den

Pouze 1. den

Pouze 1. den

(10 až 14

50 mg jednou

každého cyklu

každého cyklu

let)

denně v rámci

450 mg pod

150 mg pod

samoléčby

dohledem

dohledem a

2.–28. den

50 mg každý

druhý den

2 / 13

Informace o předepisování humánních léčivých přípravků

(tj.

3., 5. 7. …den)

v rámci

samoléčby

Dětští pacienti (děti do 10 let)

Dávka by měla být upravena podle tělesné hmotnosti: 1 až 2 mg/kg klofaziminu + 10 až 20 mg/kg

rifampicinu + 1 až 2 mg/kg dapsonu, např: Lamprene (klofazimin): 100 mg jednou měsíčně pod

dohledem

+ 50 mg dvakrát týdně v rámci samoléčby + rifampicin: 300 mg jednou měsíčně pod dohledem +

dapson: 25 mg jednou denně v rámci samoléčby.

Pacienti s leprózní erythemou nodosum (ENL)

Dospělí a děti

V případě ENL by měla léčba rifampicinem a dapsonem pokračovat beze změny a dávka Lamprene by

měla být pod dohledem zvýšena na 200–300 mg denně. Tato vysoká denní dávka by neměla být

podávána déle než 3 měsíce (viz část „Varování a bezpečnostní opatření“). Dávka klofaziminu by měla

být postupně snižována, nejprve na 100 mg dvakrát denně po dobu 12 týdnů a poté na 100 mg jednou

denně po dobu dalších 12 až 24 týdnů.

Správný způsob podání

Lamprene by se měl užívat s jídlem nebo se sklenicí mléka, aby se zajistila maximální absorpce.

Dávkování u specifických skupin

Pacienti se souběžnou infekcí HIV a imunokompromitovaní pacienti s leprou:

Informace od HIV pozitivních a imunitně oslabených pacientů ukazují, že reakce na klofazimin,

včetně reakcí na léčbu lepry, se nemění a že u těchto pacientů není nutná úprava dávkování kvůli

infekci nebo imunosupresi. Léčivé přípravky používané k léčbě infekce HIV nebo imunosupresi však

mohou v jednotlivých případech vyžadovat úpravu dávky. Je třeba věnovat pozornost informacím o

předepisování všech současně podávaných léčivých přípravků.

Postižení ledvin:

Pro pacienty s poruchou funkce ledvin nejsou k dispozici žádné údaje. Klofazimin lze použít u pacientů

s mírnou až středně těžkou poruchou funkce ledvin. Podávání klofaziminu pacientům s těžkou poruchou

funkce ledvin by však mělo být prováděno s opatrností.

3 / 13

Informace o předepisování humánních léčivých přípravků

Postižení jater:

Pro pacienty s poruchou funkce jater nejsou k dispozici žádné údaje. Klofazimin by neměl být používán

u pacientů s poruchou funkce jater, pokud přínos jasně nepřevažuje nad riziky (viz „Farmakokinetika u

specifických skupin“ v části „Farmakokinetika“).

Kontraindikace

Známá přecitlivělost na klofazimin, sóju, arašídy nebo jakoukoli jinou složku přípravku Lamprene.

Varování a bezpečnostní opatření

Adherence pacientů

Lamprene by se nikdy neměl při léčbě lepry používat jako monoterapie. Klofazimin musí být používán

v kombinaci s rifampicinem a dapsonem podle pokynů pro dávkování popsaných v části

Dávkování/podání. Aby se zabránilo rezistenci na léčbu, je nutné používat všechny tři léky

v kombinaci (MDT). Pacienti by měli být informováni o důležitosti dodržování předepsaného

dávkovacího režimu, aby se předešlo rezistenci na léky. Nepravidelné podávání léků a špatná

adherence mohou vést k opožděnému a neúplnému vyléčení a učinit z pacienta zdroj nákazy. U

pacientů s leprou může špatné dodržování léčby vést k rozvoji postižení a deformit. Kdykoli je to

možné, je třeba usilovat o to, aby se pacientům, kteří léčebné pokyny nedodržují, dostalo

odpovídajícího posouzení, zdravotní výchovy a léčby pod dohledem.

Pacienti by měli být proškoleni, jak rozpoznat příznaky reakcí a recidiv po ukončení léčby. Měli by také

být informováni, že je důležité okamžitě hlásit nejranější projevy těchto příznaků příslušným

zdravotnickým střediskům.

Leprózní reakce

WHO obecně doporučuje nepřerušovat kombinovanou léčbu (MDT) během leprózních reakcí.

Dávkování přípravku Lamprene u pacientů, u nichž se objeví reakce ENL (erythema nodosum

leprosum), je uvedeno v části Dávkování/podání. Některé poznatky naznačují trend ke snížení

četnosti a závažnosti ENL u pacientů s MB leprou léčených kombinovanou léčbou. Tento trend lze

přičíst protizánětlivým vlastnostem klofaziminu. Nicméně dočasný, nevysvětlitelný nárůst hlášení

reverzních reakcí byl pozorován také u pacientů s MB leprou, obvykle během prvního roku

kombinované léčby. Leprózní reakce obvykle uspokojivě reagují na protizánětlivou léčbu

(prednisolon).

Akumulace klofaziminu

Ukládání velkého množství klofaziminu ve střevní sliznici způsobuje podráždění, které vede ke

gastrointestinálním poruchám (např. bolesti břicha – – někdy intermitentní – nevolnost, zvracení

4 / 13

Informace o předepisování humánních léčivých přípravků

a průjem). Tyto nežádoucí účinky jsou obvykle mírné, v některých případech se však mohou objevit

závažné klinické projevy.

Klofazimin je v těle distribuován heterogenně a je pomalu eliminován, hromadí se hlavně v tukové

tkáni, retikuloendotelovém systému (makrofágy, histiocyty a slezina) a v kůži. Nežádoucí účinky

klofaziminu jsou spojeny především s jeho absorpcí tkáněmi a orgány. Z tohoto důvodu je třeba

vyhnout se dlouhodobému podávání vysokých dávek. Denní dávky Lamprene vyšší než 100 mg by

měly být podávány po co nejkratší dobu (ne déle než 3 měsíce) a pouze pod přísným lékařským

dohledem. Při dlouhodobém podávání vysokých dávek se klofazimin může ve formě krystalů hromadit

v různých orgánech, tělesných tekutinách a tkáních. Z vnitřních orgánů se nejvíce léků ukládá v jejunu,

těsně následovaném slezinou. Pokud se krystaly ukládají v mezenterických lymfatických uzlinách

a/nebo histiocytech v lamina propria jejunální sliznice, může to vést ke střevní obstrukci. V důsledku

gastrointestinálních vedlejších účinků byla hlášena úmrtí. Pokud se během léčby objeví

gastrointestinální příznaky, je třeba snížit dávkování nebo prodloužit interval mezi jednotlivými

dávkami. Příznaky mohou při vysazení léčivého přípravku pomalu ustupovat.

V případě přetrvávajícího průjmu nebo zvracení pacient musí být hospitalizován.

Změna barvy kůže

Lékař by si měl být vědom, že změna barvy kůže způsobená klofaziminem může vést k depresi (byly

hlášeny ojedinělé případy deprese se sebevraždou). Pacienty je třeba upozornit, že Lamprene může

způsobit změnu barvy spojivek, slzné tekutiny, potu, sputa, moči, stolice, nosního sekretu, spermatu a

mateřského mléka a červené až hnědočerné zbarvení kůže. Pacienty je třeba upozornit, že změna

barvy kůže, ačkoli je reverzibilní, může po ukončení léčby Lamprenem zcela vymizet až za několik

měsíců nebo let.

Polymorfní komorová tachykardie torsades de pointes a prodloužení QT intervalu

U pacientů užívajících klofazimin v dávkách vyšších, než jsou obvykle doporučované, nebo

v kombinaci s léky prodlužujícími QT interval, byly hlášeny případy Torsades de Pointes

s prodloužením QT intervalu. Proto je při léčbě těchto pacientů nutná opatrnost (viz „Interakce“).

U pacientů, kteří dostávají klofazimin v dávkách vyšších, než jsou obvykle doporučené, nebo

v kombinaci s léčivými přípravky prodlužujícími QT interval, by mělo být pravidelně prováděno

EKG ke sledování prodloužení QT intervalu a poruch srdečního rytmu.

5 / 13

Informace o předepisování humánních léčivých přípravků

Inhibice substrátů CYP3A

Vzhledem k tomu, že klofazimin je považován za středně silný až silný inhibitor aktivity enzymů CYP3A

(CYP3A4 a CYP3A5), mělo by se současné podávání klofaziminu s léčivými přípravky, které jsou

substráty CYP3A, provádět s opatrností (viz „Interakce“).

Natrium-ethyl(4-hydroxybenzoát) (E215) a natrium-propyl(4-hydroxybenzoát) obsažené v tobolkách

mohou způsobit alergické reakce, včetně opožděných reakcí.

Interakce

Dapson

Lamprene zřejmě nemá žádný významný vliv na farmakokinetiku dapsonu, i když u několika pacientů

došlo k přechodnému zvýšení vylučování dapsonu močí. Údaje o tom, že dapson snižuje protizánětlivý

účinek lamprenu, nebyly potvrzeny. Pokud se u pacientů léčených souběžně dapsonem a Lamprene

objeví zánětlivé reakce spojené s leprou, je přesto vhodné pokračovat v léčbě oběma léčivými přípravky.

Rifampicin

Rifampicin a klofazimin: Klofazimin prodlužuje absorpci rifampicinu u pacientů s leprou tím, že prodlužuje

dobu dosažení maximální koncentrace v séru a prodlužuje eliminační poločas. Celková expozice (AUC)

rifampicinu nebyla ovlivněna, takže tato interakce pravděpodobně není klinicky významná.

Isoniazid

Při současném užívání vysokých dávek klofaziminu (300 mg denně) a isoniazidu (300 mg denně)

byly zjištěny zvýšené koncentrace klofaziminu v plazmě a moči, ačkoli kožní koncentrace byly

nižší.

Interakce s léčivými přípravky prodlužujícími QT interval

U pacientů užívajících klofazimin v kombinaci s léky prodlužujícími QT interval, byly hlášeny

případy Torsades de Pointes s prodloužením QT intervalu. Proto je třeba opatrnosti, pokud je

klofazimin podáván s jinými léčivými přípravky (např. bedaquilin, fluorochinolony) se známým

potenciálem prodlužovat QT interval (viz „Varování a bezpečnostní opatření“).

Účinky klofaziminu na substráty CYP3A (CYP3A4 a CYP3A5):

Nebyly provedeny žádné klinické studie lékových interakcí se substráty CYP3A (CYP3A4 a

CYP3A5).

Klofazimin inhibuje enzym CYP3A in vitro. Na základě výsledků modelování PBPK je klofazimin

považován za středně silný až silný inhibitor CYP3A. Proto je třeba dbát opatrnosti v případě

6 / 13

Informace o předepisování humánních léčivých přípravků

souběžného podávání klofaziminu a substrátů CYP3A (např. simeprevir, tipranavir, delamanid,

lerkanidipin, simvastatin, lovastatin). Pacienti by měli být sledováni z hlediska nežádoucích účinků

spojených se zvýšenou expozicí tomuto léčivému přípravku.

Účinky jiných léčivých přípravků na klofazimin

Nebyly provedeny žádné specializované interakční studie, které by hodnotily vliv jiných léčivých

přípravků na klofazimin.

Ve studii na zdravých dobrovolnících s kombinovaným režimem zahrnujícím klofazimin, cykloserin,

ethionamid, kyselinu paraaminosalicylovou a pyridoxin byly hodnoty klofaziminu C

podobné

hodnotám uvedeným v jiných studiích, kde byl klofazimin podáván samostatně, což naznačuje, že

tyto léčivé přípravky nemají na farmakokinetiku klofaziminu významný vliv.

U pacientů s plicní tuberkulózou, kterým byl klofazimin podáván samostatně a v kombinaci

s bedaquilinem, pyrazinamidem a pretomanidem, byly hodnoty C

a AUC mezi skupinami

podobné, což naznačuje, že tyto léčivé přípravky nemají na farmakokinetiku klofaziminu žádný

významný vliv.

Těhotenství/kojení

Těhotenství

Studie na zvířatech odhalily nepříznivé účinky na plod a u lidí nebyly provedeny žádné kontrolované

studie.

Přínosy kombinované léčby (včetně Lamprene) při léčbě lepry během těhotenství jsou obecně

považovány za převažující nad možným rizikem, a protože se lepra během těhotenství zhoršuje, WHO

doporučuje, aby se v kombinované léčbě během těhotenství pokračovalo.

Neexistují žádné studie o užívání Lamprenu těhotnými ženami. Klofazimin prochází placentou

a u novorozenců byly zaznamenány změny barvy kůže.

Studie na zvířatech neprokázaly teratogenitu, ale prokázaly nepříznivé účinky na plod (viz „Předklinické

údaje“).

Lamprene by se měl během těhotenství používat pouze tehdy, pokud očekávaný přínos pro léčenou

ženu ospravedlňuje riziko pro plod.

Kojení

Přínos kombinované léčby u kojících matek jednoznačně převažuje nad riziky, proto WHO doporučuje,

aby léčba pokračovala i během kojení.

Klofazimin přechází do mateřského mléka a může vést ke změně barvy kůže u kojence. Přínos kojení

pro vývoj a zdraví kojence musí být zvážen v porovnání s klinickou potřebou Lamprene pro matku a

možnými nežádoucími účinky Lamprene na kojeného novorozence.

7 / 13

Informace o předepisování humánních léčivých přípravků

Plodnost

U samic potkanů byla prokázána porucha plodnosti (viz „Předklinické údaje“).

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Během léčby Lamprenem byly hlášeny závratě, snížení zrakové ostrosti, nevolnost, únava a bolest

hlavy. Pacienti, u kterých se tyto nežádoucí účinky vyskytnou, by neměli řídit motorová vozidla ani

obsluhovat stroje.

Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky léků jsou uvedeny podle tříd systémových orgánů MedDRA. V rámci každé třídy

systémových orgánů jsou nežádoucí účinky uvedeny podle četnosti, přičemž nejčastější jsou na

prvním místě. Kromě toho je pro každý nežádoucí účinek uvedena odpovídající kategorie četnosti

podle následující konvence (CIOMS III):

Velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1 000 až <1/100), vzácné (≥1/10 000

až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000), včetně ojedinělých hlášení.

Poruchy krve a lymfatického systému

Velmi vzácné: Lymfadenopatie, infarkt sleziny, anémie.

Psychiatrické poruchy

Velmi vzácné: Deprese po změně barvy kůže.

Poruchy nervového systému

Méně časté: Bolest hlavy, neuralgie, dysgeuzie, ospalost, závratě, točení hlavy.

Poruchy zraku

Velmi časté: Změna barvy spojivek, pigmentace rohovky, změna barvy slzné tekutiny.

Časté: Snížení zrakové ostrosti, suché oči, podráždění očí.

Méně časté: Makulopatie, ložiska na rohovce.

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Velmi

časté: Změna barvy sputa.

Gastrointestinální poruchy

Velmi časté: Nevolnost, zvracení, bolesti břicha, průjem, břišní příznaky (40–50 % pacientů),

změna barvy stolice.

Méně časté: Eozinofilní gastroenteritida, snížená chuť k jídlu.

8 / 13

Informace o předepisování humánních léčivých přípravků

Velmi vzácné: Střevní obstrukce, gastrointestinální krvácení, břišní diskomfort, bolest v horní

části břicha, zácpa.

Hepatobiliární poruchy

Velmi vzácné: Hepatitida, žloutenka, hepatobiliární onemocnění, hepatomegalie.

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Velmi časté: Změna barvy kůže, změna barvy vlasů (u 75–100 % pacientů), změna barvy potu,

ichtyóza, suchá kůže (8–28 %).

Časté: Vyrážka, pruritus.

Méně časté: Reakce z přecitlivělosti na světlo, akneiformní dermatitida.

Velmi vzácné: Exfoliativní dermatitida.

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové

tkáně Méně časté: Bolest kostí.

Poruchy ledvin a močových

cest Velmi časté:

Chromaturie.

Obecné poruchy

Méně časté: Únava.

Vzácné: Pyrexie.

Šetření

Méně časté: Zvýšená hladina cukru v krvi, eozinofilie.

Vzácné: Zvýšený albumin, zvýšený bilirubin v krvi a zvýšená aspartátaminotransferáza;

hypokalémie.

Popis vybraných nežádoucích účinků

Byly hlášeny případy deprese způsobené změnou barvy kůže a ojedinělé případy sebevraždy

související s léčivým přípravkem. Červenavé až hnědočerné zbarvení kůže a malomocenství,

zejména u pacientů se světlou pletí v místech vystavených světlu, a změna barvy vlasů jsou

reverzibilní, i když v případě kůže může trvat několik měsíců nebo let, než změna barvy po ukončení

léčby zcela zmizí. Pigmentace rohovky (subepiteliální hnědavé pigmentové linie v rohovce) je

způsobena usazeninami krystalů, které jsou reverzibilní po přerušení podávání Lamprenu. Některé

z nežádoucích účinků klofaziminu jsou spojeny především s jeho vstřebáváním tkáněmi a orgány

(viz „Varování a bezpečnostní opatření“).

9 / 13

Informace o předepisování humánních léčivých přípravků

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je velmi důležité. Umožňuje

průběžné sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Zdravotničtí pracovníci mají hlásit

jakékoli podezření na nové nebo závažné nežádoucí účinky prostřednictvím online portálu ElViS

(Electronic Vigilance System). Další informace najdete na adrese www.swissmedic.ch.

Předávkování

Viz „Polymorfní komorová tachykardie torsades de pointes a prodloužení QT intervalu“ v části

„Varování a bezpečnostní opatření“.

O léčbě předávkování klofaziminem nejsou k dispozici žádné konkrétní údaje. Dle potřeby lze zahájit

symptomatickou léčbu.

Vlastnosti/účinky

Kód

ATC

Mechanismus účinku

Lamprene pravděpodobně působí proti mykobakteriím více mechanismy.

Předpokládá se, že mechanismus účinku antimikrobiální aktivity klofaziminu je založen na jeho účinku

proti membránám, včetně bakteriálního dýchacího řetězce a iontových transportérů.

Klofazimin má také

protizánětlivý účinek, který může přispívat k účinnosti Lamprene při reakcích leprózní erythemy

nodosum (ENL).

In vitro studie ukázaly, že protizánětlivé aktivity klofaziminu je dosaženo především inhibicí aktivace

a proliferace T-lymfocytů.

Farmakodynamika

Lepra

Hlavní funkcí dapson-klofaziminové složky režimu kombinované léčby MB lepry je zajistit eliminaci

spontánně se vyskytujících mutantů rezistentních na rifampicin (odhaduje se, že u neléčeného pacienta

s leprou je 10

4 organismů). Denní léčba dapsonem a klofaziminem zabíjí > 99,999 % životaschopných

Mycobacterium leprae již po 3 měsících. Z toho vyplývá, že všechny spontánně se vyskytující mutanty

rezistentní na rifampicin budou pravděpodobně eliminovány léčbou ve formě dapsonu a klofaziminu

v režimu MDT během 6 měsíců. U lidí má klofazimin na Mycobacterium leprae (M. leprae, Hansenův

bacil) bakteriostatický a slabý baktericidní účinek. Přesný mechanismus účinku proti mykobakteriím je

stále nejasný. Klofazimin se zřejmě přednostně váže na mykobakteriální DNA a inhibuje její replikaci a

růst.

Minimální koncentrace klofaziminu potřebná k inhibici M. leprae v myší tkáni se odhaduje na 0,1 až 1

µg/g; nerovnoměrná distribuce ve tkáni znemožňuje přesnější odhad.

U pacientů s lepromatózní leprou je celkový antibakteriální účinek Lamprene srovnatelný s účinkem

dapsonu. Nástup antimikrobiálního účinku Lamprene je však pomalý a lze jej prokázat až po přibližně

50 dnech léčby.

10 / 13