Eviplera

Evrópusambandið - tékkneska - EMA (European Medicines Agency)

Kauptu það núna

Upplýsingar fylgiseðill PIL
Vara einkenni SPC
Opinber matsskýrsla PAR
Virkt innihaldsefni:
emtricitabinu, rilpivirin-hydrochloridu / tenofovir-disoproxyl-fumarát
Fáanlegur frá:
Gilead Sciences International Ltd 
ATC númer:
J05AR08
INN (Alþjóðlegt nafn):
emtricitabine / rilpivirine / tenofovir disoproxil
Meðferðarhópur:
Antivirotika pro systémové použití,
Lækningarsvæði:
HIV infekce
Ábendingar:
Přípravek Eviplera je indikován k léčbě dospělých pacientů infikovaných lidským virem imunodeficience typu 1 (HIV-1) bez známých mutací spojených s rezistencí na reverzní transkriptázy (NNRTI) inhibitorů, tenofovir nebo emtricitabin, a s virové zatížení ≤ 100 000 HIV-1 RNA kopií/mL. Stejně jako u ostatních antiretrovirových léčivých přípravků by testy genotypové rezistence a / nebo historické údaje o rezistenci měly vést k užívání přípravku Eviplera.
Vörulýsing:
Revision: 22
Leyfisstaða:
Autorizovaný
Leyfisnúmer:
EMEA/H/C/002312
Leyfisdagur:
2011-11-27
EMEA númer:
EMEA/H/C/002312

Skjöl

Opinber matsskýrsla Opinber matsskýrsla - búlgarska
Opinber matsskýrsla Opinber matsskýrsla - eistneska
Opinber matsskýrsla Opinber matsskýrsla - lettneska
Opinber matsskýrsla Opinber matsskýrsla - litháíska
Opinber matsskýrsla Opinber matsskýrsla - ungverska
Opinber matsskýrsla Opinber matsskýrsla - maltneska
Opinber matsskýrsla Opinber matsskýrsla - hollenska
Opinber matsskýrsla Opinber matsskýrsla - portúgalska
Opinber matsskýrsla Opinber matsskýrsla - rúmenska
Opinber matsskýrsla Opinber matsskýrsla - slóvakíska
Opinber matsskýrsla Opinber matsskýrsla - slóvenska
Samantekt á eiginleikum vöru Samantekt á eiginleikum vöru - norskt bókmál
Opinber matsskýrsla Opinber matsskýrsla - króatíska

B. PŘÍBALOVÁ INFORMACE

Příbalová informace: informace pro uživatele

Eviplera 200 mg/25 mg/245 mg potahované tablety

emtricitabinum/rilpivirinum/tenofovirum disoproxilum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat, protože

obsahuje pro Vás důležité údaje.

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí

ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo

lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny

v této příbalové informaci. Viz bod 4.

Co naleznete v této příbalové informaci

Co je přípravek Eviplera a k čemu se používá

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Eviplera užívat

Jak se přípravek Eviplera užívá

Možné nežádoucí účinky

Jak přípravek Eviplera uchovávat

Obsah balení a další informace

1.

Co je přípravek Eviplera a k čemu se používá

Přípravek Eviplera obsahuje tři léčivé látky,

které se používají k léčbě infekce virem lidské

imunodeficience (HIV

)

Emtricitabin, nukleosidový inhibitor reverzní transkriptázy (NRTI).

Rilpivirin, nenukleosidový inhibitor reverzní transkriptázy (NNRTI).

Tenofovir-disoproxil, nukleotidový inhibitor reverzní transkriptázy (NtRTI).

Tyto léčivé látky, nazývané jako antiretrovirové přípravky, působí tak, že ovlivňují enzym (nazývaný

„reverzní transkriptáza“), který je nezbytný k tomu, aby se virus mohl rozmnožovat.

Přípravek Eviplera snižuje množství viru HIV ve Vašem těle. Tím se zlepší Váš imunitní systém

a sníží riziko vzniku onemocnění souvisejících s infekcí virem HIV.

Přípravek Eviplera se používá k léčbě infekce virem lidské imunodeficience (HIV)

u dospělých ve

věku 18 let a starších

.

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Eviplera užívat

Neužívejte přípravek Eviplera

Jestliže jste alergický(á)

na emtricitabin, rilpivirin, tenofovir-disoproxil nebo na kteroukoli

další složku tohoto přípravku (uvedenou v bodě 6).

Je-li tomu tak ve Vašem případě, ihned informujte svého lékaře.

Jestliže v současnosti užíváte kterýkoli z následujících léčivých přípravků

karbamazepin, oxkarbazepin, fenobarbital a fenytoin

(přípravky užívané k léčbě

epilepsie a prevenci záchvatů)

rifampicin a rifapentin

(užívané k léčbě některých bakteriálních infekcí, jako je

například tuberkulóza)

omeprazol, lansoprazol, rabeprazol, pantoprazol a esomeprazol

(inhibitory protonové

pumpy, což jsou přípravky užívané k prevenci a léčbě žaludečních vředů, pálení žáhy,

refluxní choroby jícnu)

dexamethason

(kortikosteroid užívaný k léčbě zánětu a potlačení imunitního systému)

užívaný perorálně nebo ve formě injekcí (s výjimkou jednorázové dávky)

přípravky obsahující třezalku

tečkovanou (

Hypericum perforatum

) (rostlinný přípravek

užívaný k léčbě deprese a stavů úzkosti)

Upozornění a opatření

Během léčby přípravkem Eviplera zůstáváte v péči svého lékaře.

I když užíváte tento léčivý přípravek,

stále můžete šířit HIV,

ačkoli riziko je účinnou

antiretrovirovou léčbou sníženo. Poraďte se s lékařem o opatřeních potřebných k zabránění

přenosu infekce na další osoby. Tento léčivý přípravek neléčí infekci HIV. Během užívání

přípravku Eviplera se u Vás i nadále může vyvinout infekce nebo jiná onemocnění související

s infekcí HIV.

Informujte svého lékaře, jestliže máte onemocnění ledvin

nebo pokud Vaše testy ukazovaly

na problémy s ledvinami. Přípravek Eviplera může ovlivňovat ledviny. Před zahájením a během

léčby Vám může Váš lékař nechat provést krevní testy, aby vyhodnotil funkci ledvin. Užívání

přípravku Eviplera se nedoporučuje, jestliže máte středně těžké nebo těžké onemocnění ledvin.

Přípravek Eviplera obvykle není užíván s jinými léčivými přípravky, které mohou poškodit

ledviny (viz bod

Další léčivé přípravky a přípravek Eviplera

). Bude-li to nevyhnutelné, bude

Váš lékař sledovat funkci ledvin jednou týdně.

Poraďte se se svým lékařem, pokud máte v anamnéze onemocnění jater, včetně hepatitidy.

HIV pacienti s onemocněním jater (včetně chronické hepatitidy B nebo C), kteří jsou léčeni

antiretrovirotiky, mají vyšší riziko výskytu závažných a potenciálně smrtelných jaterních

komplikací. Máte-li hepatitidu B, Váš lékař pečlivě zváží nejlepší léčebný režim pro Vás. Dvě

z léčivých látek v přípravku Eviplera (tenofovir-disoproxil a emtricitabin) vykazují jistou

aktivitu proti viru hepatitidy B. Máte-li v anamnéze onemocnění jater nebo chronickou

hepatitidou B, lékař může vyžadovat provádění krevních testů za účelem sledování funkce jater.

Jestliže trpíte infekcí virem hepatitidy B, mohou se jaterní problémy zhoršit poté, co přestanete

užívat přípravku Eviplera. Je důležité nepřestat užívat přípravek Eviplera, aniž byste se

poradil(a) se svým lékařem, viz bod 3,

Nepřestávejte užívat přípravek Eviplera

Informujte ihned svého lékaře a přestaňte užívat přípravku Eviplera, pokud se u Vás

objeví kožní vyrážka s následujícími příznaky: horečka, puchýře, zarudnutí očí a otok

obličeje, úst nebo těla.

Tyto příznaky mohou vést k závažným nebo život ohrožujícím stavům.

Informujte svého lékaře, jste-li starší než 65 let.

Přípravek Eviplera nebyl studován

u dostatečného počtu pacientů starších než 65 let. Jste-li starší a byl Vám předepsán přípravek

Eviplera, lékař Vás bude pečlivě sledovat.

Po dobu užívání přípravku Eviplera

Jakmile začnete užívat přípravek Eviplera, sledujte:

jakoukoli známku infekce nebo zánětu

problémy s kostmi

Jestliže zaznamenáte kterýkoli z těchto příznaků, sdělte to ihned svému lékaři.

Děti a dospívající

Tento léčivý přípravek nedávejte dětem

a dospívajícím mladším 18 let.

Další léčivé přípravky a přípravek Eviplera

Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době

užíval(a) nebo které možná budete užívat.

Toto upozornění se týká i rostlinných přípravků

a léčivých přípravků vydávaných bez lékařského předpisu.

Informujte svého lékaře

, jestliže užíváte:

Jakýkoli jiný lék obsahující:

emtricitabin

rilpivirin

tenofovir-disoproxil

tenofovir-alafenamid

a jakékoliv jiné antivirové léky, které obsahují lamivudin nebo adefovir-dipivoxil

Přípravek Eviplera a jiné léčivé přípravky se mohou vzájemně ovlivňovat. Následkem toho může být

ovlivněna hladina přípravku Eviplera nebo jiných přípravků v krvi. To může způsobit, že léčivé

přípravky přestanou správně působit nebo že se zhorší některé nežádoucí účinky. V některých

případech může Váš lékař změnit dávkování přípravků a bude kontrolovat jejich hladiny v krvi.

Léčivé přípravky, které mohou poškodit ledviny,

jako například:

aminoglykosidy (jako je streptomycin, neomycin a gentamicin), vankomycin (užívané

k léčbě bakteriální infekce)

foskarnet, ganciklovir, cidofovir (užívané k léčbě virové infekce)

amfotericin B, pentamidin (užívané k léčbě plísňové infekce)

interleukin-2, nazývaný také aldesleukin (užívaný k léčbě rakoviny)

nesteroidní protizánětlivá léčiva (NSAIDs, užívané k léčbě bolestivých stavů kostí

nebo svalů)

Léčivé přípravky obsahující didanosin (proti HIV infekci):

Užívání přípravku Eviplera

s jinými antivirovými léčivy, která obsahují didanosin, může zvýšit hladinu didanosinu v krvi

a snížit počet buněk CD4+. Při souběžném užívání léčiv obsahujících tenofovir-disoproxil

a didanosin byly vzácně hlášeny zánět slinivky břišní a laktátová acidóza (nadbytek kyseliny

mléčné v krvi), které byly někdy smrtelné. Váš lékař pečlivě zváží, jestli Vás bude léčit jinými

léčivými přípravky používanými k léčbě infekce HIV (viz bod

Další léčivé přípravky používané

k léčbě infekce HIV

Další léčivé přípravky užívané k léčbě infekce HIV:

Nenukleosidové inhibitory reverzní

transkriptázy (NNRTI). Přípravek Eviplera obsahuje NNRTI (rilpivirin), a proto se přípravek

Eviplera nesmí kombinovat s dalšími léčivými přípravky tohoto typu. Lékař Vám poradí, jestli

budete potřebovat jiný léčivý přípravek.

Rifabutin,

léčivý přípravek, který se používá k léčbě některých bakteriálních infekcí. Tento

léčivý přípravek může snižovat množství rilpivirinu (složky přípravku Eviplera) ve Vaší krvi.

Váš lékař Vám může podat dodatečnou dávku rilpivirinu na léčbu Vaší infekce HIV (viz bod 3

Jak se přípravek Eviplera užívá

Antibiotika užívaná k léčbě bakteriální infekce,

včetně tuberkulózy:

klaritromycin

erytromycin

Tyto léčivé přípravky mohou zvyšovat množství rilpivirinu (složky přípravku Eviplera) ve Vaší

krvi. Lékař může změnit dávkování antibiotik nebo Vám podá jiná antibiotika.

Léky na žaludeční vředy, pálení žáhy nebo refluxní chorobu jícnu

, jako jsou například:

antacida (hydroxid hlinitý/hořečnatý nebo uhličitan vápenatý)

-antagonisté (famotidin, cimetidin, nizatidin nebo ranitidin)

Tyto léčivé přípravky mohou snižovat množství rilpivirinu (složky přípravku Eviplera) ve Vaší

krvi. Jestliže užíváte některý z těchto léčivých přípravků, lékař Vám buď podá jiný léčivý

přípravek na žaludeční vředy, pálení žáhy nebo refluxní chorobu jícnu nebo Vám doporučí, jak

a kdy máte přípravek užívat.

Jestliže užíváte antacidum

(například léky, které obsahují hořčík nebo draslík), užívejte ho

alespoň 2 hodiny před nebo alespoň 4 hodiny po užití přípravku Eviplera (viz bod 3

Jak se

přípravek Eviplera užívá

Jestliže užíváte H

2

-antagonistu

(užívané k léčbě překyselení žaludku nebo reflexní choroby

jícnu), užívejte ho alespoň 12 hodin před nebo alespoň 4 hodiny po užití přípravku Eviplera.

Jestliže užíváte přípravek Eviplera, smíte užívat H

-antagonistu pouze jednou denně. H

antagonisté se nesmí užívat v režimech s podáváním dvakrát denně. Poraďte se se svým lékařem

o alternativních režimech léčby (viz bod 3

Jak se přípravek Eviplera užívá

.

Metadon,

léčivý přípravek, který se užívá k léčbě opiátové závislosti, protože může být nutné,

aby lékař upravil dávky metadonu.

Dabigatran-etexilát,

léčivý přípravek, který se užívá k léčbě srdečních onemocnění, protože

lékař bude sledovat hladiny tohoto přípravku ve Vaší krvi.

O užívání těchto léčivých přípravků informujte svého lékaře.

Neukončujte léčbu bez konzultace

se svým lékařem.

Těhotenství a kojení

Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoliv lék.

V průběhu léčby přípravkem Eviplera

nesmíte otěhotnět.

V průběhu léčby přípravkem Eviplera

používejte účinnou antikoncepci

Ihned informujte svého lékaře, pokud otěhotníte nebo pokud plánujete otěhotnět.

Pokud

jste těhotná, nesmíte přípravek Eviplera užívat, pokud Vy a Váš lékař nerozhodnete, že je to

nezbytně nutné. Poraďte se se svým lékařem o možných přínosech a rizicích terapie přípravkem

Eviplera pro Vás a pro Vaše dítě.

Pokud jste

v průběhu těhotenství

užívala přípravek Eviplera

, může lékař požadovat v zájmu

sledování vývoje dítěte pravidelné krevní a jiné diagnostické testy. U dětí, jejichž matky užívaly

v průběhu těhotenství NRTI, převažuje přínos z ochrany proti HIV nad rizikem nežádoucích

účinků.

V průběhu léčby přípravkem Eviplera nekojte:

Důvodem je, že léčivé látky obsažené v tomto léčivu přecházejí do mateřského mléka.

Jste-li žena infikovaná HIV, doporučuje se nekojit, aby nedošlo k přenosu viru mateřským

mlékem na kojence.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů

Pocítíte-li při užívání léčivého přípravku únavu, ospalost nebo závratě, neřiďte dopravní prostředek ani

neobsluhujte stroje.

Přípravek Eviplera obsahuje laktosu a hlinitý lak oranžové žluti (E110)

Pokud Vám lékař sdělil, že nesnášíte některé cukry, poraďte se se svým lékařem, než začnete

tento léčivý přípravek užívat.

Informujte svého lékaře, pokud máte alergii na hlinitý lak oranžové žluti (E110).

Přípravek

Eviplera obsahuje hlinitý lak oranžové žluti, nazývaný také „E110“, který může způsobovat

alergické reakce.

3.

Jak se přípravek Eviplera užívá

Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se

svým lékařem nebo lékárníkem.

Obvyklá dávka je jedna tableta užívaná denně ústně. Tableta se musí užít spolu s jídlem.

Je to

důležité, aby se do Vašeho těla dostala správná hladina léčivé látky. Samotný nutriční nápoj jídlo

nenahradí.

Tabletu polykejte celou a zapijte ji vodou.

Tabletu nekousejte, nedrťte ani nedělte

– pokud tak učiníte, může to ovlivnit způsob, jakým se

uvolňuje lék do těla.

Pokud se Váš lékař rozhodne ukončit podávání jedné složky přípravku Eviplera nebo změnit

dávkování přípravku Eviplera, může Vám být podán emtricitabin, rilpivirin a/nebo tenofovir-

disoproxil samostatně nebo s jinými léčivými přípravky pro léčbu infekce HIV.

Jestliže užíváte antacidum,

například léky, které obsahují hořčík nebo draslík, užívejte ho alespoň

2 hodiny před nebo alespoň 4 hodiny po užití přípravku Eviplera.

Jestliže užíváte H

2

-antagonistu

, jako je famotidin, cimetidin, nizatidin nebo ranitidin, užívejte ho

alespoň 12 hodin před nebo alespoň 4 hodiny po užití přípravku Eviplera. Jestliže užíváte přípravek

Eviplera, smíte užívat H

-antagonistu pouze jednou denně. H

-antagonisté se nesmí užívat v režimech

s podáváním dvakrát denně. Poraďte se se svým lékařem o alternativních režimech léčby.

Jestliže užíváte rifabutin

(léčivý přípravek užívaný k léčbě některých bakteriálních infekcí).

Váš

lékař může podat dodatečnou dávku rilpivirinu. Užívejte tablety rilpivirinu ve stejnou dobu jako

přípravek Eviplera. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.

Jestliže jste užil(a) více přípravku Eviplera, než jste měl(a)

Pokud náhodně požijete větší než doporučenou dávku přípravku Eviplera, může se zvýšit riziko

možných nežádoucích účinků tohoto léku (viz bod 4,

Možné nežádoucí účinky

Vyhledejte ihned svého lékaře nebo nejbližší lékařskou pohotovost a požádejte o radu. Vezměte

s sebou lahvičku s tabletami, abyste mohl(a) snadno ukázat, co jste užil(a).

Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek Eviplera

Je důležité, abyste žádnou dávku přípravku Eviplera nezapomněl(a).

Jestliže jste vynechal(a) dávku přípravku Eviplera:

Jestliže si vzpomenete do 12 hodin od doby,

kdy přípravek Eviplera obvykle užíváte, vezměte

si tabletu co nejdříve. Tabletu užijte vždy s jídlem. Další dávku užijte v obvyklou dobu.

Jestliže si vzpomenete za 12 hodin nebo více od doby,

kdy přípravek Eviplera obvykle

užíváte, vynechanou dávku neberte. Vyčkejte a užijte následující dávku v obvyklou dobu

s jídlem.

Zvracíte-li za méně než 4 hodiny po užití přípravku Eviplera,

užijte s jídlem další tabletu.

Zvracíte-li za více než 4 hodiny po užití přípravku Eviplera

, není potřeba užívat další tabletu až do

následující naplánované dávky.

Nepřestávejte užívat přípravek Eviplera

Nepřestávejte užívat přípravek Eviplera, aniž byste informoval(a) svého lékaře,

Ukončení léčby

přípravkem Eviplera může nepříznivě ovlivnit odpověď na budoucí léčbu. Jestliže léčbu přípravkem

Eviplera z nějakého důvodu ukončíte, poraďte se se svým lékařem dříve, než začnete znovu užívat

tablety přípravku Eviplera. Máte-li problémy nebo potřebujete upravit dávkování přípravku, může se

lékař rozhodnout podat Vám jednotlivé složky přípravku samostatně.

Jestliže Vám zásoba přípravku Eviplera začne docházet,

obstarejte si včas další přípravek od svého

lékaře nebo lékárníka. Je to velmi důležité, neboť množství viru se může při přerušení užívání

přípravku, a to i na krátkou dobu, významně zvýšit. Může pak být obtížnější onemocnění léčit.

Trpíte-li infekcí HIV a hepatitidou B,

je obzvláště důležité neukončovat léčbu přípravkem Eviplera,

aniž byste to nejdříve konzultoval(a) se svým lékařem. U některých pacientů výsledky krevních testů

nebo příznaky naznačovaly, že po ukončení léčby emtricitabinem nebo tenofovir-disoproxilem (dvě ze

tří léčivých látek přípravku Eviplera) u nich došlo ke zhoršení hepatitidy. Jestliže je léčba přípravkem

Eviplera ukončena, lékař Vám může doporučit obnovení léčby hepatitidy B. V období 4 měsíců po

ukončení léčby mohou být nezbytné krevní testy, aby se zjistila funkce jater. U některých pacientů

s pokročilým jaterním onemocněním nebo cirhózou jater se ukončení léčby nedoporučuje, protože to

může vést ke zhoršení hepatitidy, které může ohrožovat život.

Ihned informujte svého lékaře

o nových nebo neobvyklých příznacích, které zaznamenáte po

ukončení léčby, zvláště o příznacích, které byste spojoval(a) s hepatitidou B.

Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo

lékárníka.

4.

Možné nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí

vyskytnout u každého.

Možné nežádoucí účinky: ihned informujte svého lékaře

Laktátová acidóza

(nadbytek kyseliny mléčné v krvi) je vzácný, ale závažný nežádoucí účinek

některých přípravků užívaných k léčbě infekce HIV, který může ohrožovat život. Laktátová

acidóza se vyskytuje častěji u žen – zejména s nadváhou a u osob s onemocněním jater.

Následující nežádoucí účinky mohou být známkami laktátové acidózy:

hluboké, rychlé dýchání

únava a pocit ospalosti

pocit na zvracení (

nauzea

), zvracení

bolesti žaludku

Domníváte-li se, že byste mohl(a) mít laktátovou acidózu, ihned vyhledejte svého lékaře.

Jakékoliv známky zánětu nebo infekce.

U některých pacientů s infekcí HIV v pokročilém stádiu

(AIDS) a anamnézou oportunních infekcí (infekce objevující se u lidí se slabým imunitním systémem)

se mohou známky a příznaky zánětu z dřívějších infekcí objevit brzy po zahájení léčby HIV.

Předpokládá se, že tyto příznaky jsou zapříčiněny zlepšením imunitní odpovědi těla, což umožňuje tělu

bojovat s infekcí, která mohla být přítomna i bez zřetelných příznaků.

Jakmile začnete užívat léčivé přípravky k léčbě HIV infekce, mohou se u Vás kromě oportunních

infekcí vyskytnout autoimunitní onemocnění (stavy, které se vyskytují, když imunitní systém napadá

zdravé tkáně). Autoimunitní onemocnění se mohou objevit mnoho měsíců po zahájení léčby. Pokud

zaznamenáte příznaky infekce nebo jiné příznaky jako jsou svalová slabost, slabost začínající v rukách

a nohách a postupující směrem k tělesnému trupu, bušení srdce, třes nebo hyperaktivita, prosím,

informujte ihned svého lékaře a požádejte o nezbytnou léčbu.

Jestliže zaznamenáte známky a příznaky zánětu nebo infekce, ihned informujte svého lékaře.

Velmi časté nežádoucí účinky

mohou se vyskytovat u více než 1 z 10 osob

průjem, zvracení, pocit na zvracení (

nauza

nespavost (

insomnie

závratě, bolest hlavy

vyrážka

pocity slabosti.

Testy mohou rovněž ukázat:

snížení hladiny fosfátů v krvi

zvýšení hladiny kreatinkinázy v krvi, což může mít za následek bolest a slabost svalů

zvýšení hladiny cholesterolu a/nebo pankreatické amylázy v krvi

zvýšení hladiny jaterních enzymů v krvi

Jestliže se kterýkoli z nežádoucích účinků zhorší, informujte svého lékaře.

Časté nežádoucí účinky

mohou se vyskytovat až 1 z 10 osob

snížená chuť k jídlu

deprese a depresivní nálada

únava, pocit ospalosti (

somnolence

ospalost

bolesti, bolesti břicha nebo nepříjemný pocit v břiše, pocit nafouknutí, sucho v ústech

neobvyklé sny, poruchy spánku

problémy s trávením vedoucí k nepříjemnému pocitu po jídle, nadýmání (

flatulence

vyrážky (včetně červených teček nebo skvrn, někdy s tvorbou puchýřků a otoků kůže), které

mohou být alergickou reakcí, svědění, změny barvy kůže, včetně skvrnitého ztmavnutí kůže

jiné alergické reakce, jako sípání, otoky nebo pocit závrati

Testy mohou rovněž ukázat:

nízký počet bílých krvinek (snížený počet bílých krvinek může zvyšovat náchylnost k infekci)

nízký počet krevních destiček (typ krevních buněk podílejících se na srážení krve)

pokles hemoglobinu v krvi (snížený počet červených krvinek)

zvýšení mastných kyselin (

triacylglycerolů

), žluči nebo cukru v krvi

problémy se slinivkou břišní

Jestliže se kterýkoli z nežádoucích účinků zhorší, informujte svého lékaře.

Méně časté nežádoucí účinky

mohou se vyskytovat až 1 ze 100 osob

anémie (nízký počet červených krvinek)

bolesti břicha, jejichž příčinou je zánět slinivky břišní

rozpad svalové tkáně, bolest ve svalech či svalová slabost

otoky obličeje, rtů, jazyka nebo hrdla

známky a příznaky zánětu a infekce

závažné kožní reakce, včetně vyrážky doprovázené horečkou, otokem a problémy s játry

poškození buněk ledvinných kanálků

Testy mohou rovněž ukázat:

snížení hladiny draslíku v krvi

zvýšenou hladinu kreatininu v krvi

změny moči

Jestliže se kterýkoli z nežádoucích účinků zhorší, informujte svého lékaře.

Vzácné nežádoucí účinky

mohou se vyskytovat až 1 z 1 000 osob

laktátová acidóza (viz bod

Možné nežádoucí účinky. Ihned informujte svého lékaře

bolesti v zádech, jejichž příčinou jsou problémy s ledvinami, včetně selhání ledvin. Lékař si

může vyžádat krevní testy, aby zjistil, zda Vaše ledviny pracují správně.

zvýšený tuk v játrech

žlutá kůže nebo oči, svědění nebo bolesti břicha, jejichž příčinou je zánět jater

zánět ledvin, vylučování velkého množství moči a pocit žízně

měknutí kostí (spojeno s bolestí kostí a někdy vedoucí ke zlomeninám)

Z důvodu poškození buněk ledvinných kanálků se může objevit rozpad svalové tkáně, měknutí kostí

(spojeno s bolestí kostí a někdy vedoucí ke zlomeninám), bolest ve svalech, svalová slabost a snížení

hladiny draslíku nebo fosfátů v krvi.

Jestliže se kterýkoli z nežádoucích účinků zhorší, informujte svého lékaře.

Další účinky, které mohou být pozorovány v průběhu léčby HIV

Frekvence následujících nežádoucích účinků není známa (frekvenci z dostupných údajů nelze určit).

Problémy s kostmi.

U některých pacientů užívajících kombinované antiretrovirové přípravky,

jako je přípravek Eviplera, se může vyvinout onemocnění kostí nazývané

osteonekróza

(odumírání kostní tkáně následkem ztráty krevního zásobení kosti). Dlouhodobé užívání léků

tohoto typu, užívání kortikosteroidů, pití alkoholu, velmi slabý imunitní systém a nadváha jsou

některými z mnoha rizikových faktorů pro rozvoj tohoto onemocnění. Známkami

osteonekrózy jsou:

ztuhlost kloubů

bolesti kloubů (zejména v kyčli, koleni, rameni)

potíže při pohybu

Jestliže se u Vás vyskytne kterýkoliv z těchto příznaků, informujte svého lékaře.

Během léčby HIV může dojít ke zvýšení tělesné hmotnosti a zvýšení hladin lipidů (tuků) a glukózy

v krvi. To je částečně spojeno se zlepšením zdravotního stavu a životním stylem a v případě lipidů

v krvi někdy se samotnou léčbou HIV. Váš lékař bude provádět vyšetření, aby tyto změny zjistil.

Hlášení nežádoucích účinků

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo

lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny

v této příbalové informaci.

Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního

systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V. Nahlášením nežádoucích účinků můžete

přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku.

5.

Jak přípravek Eviplera uchovávat

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.

Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na lahvičce a krabičce za

{EXP}. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí. Uchovávejte v dobře

uzavřené lahvičce.

Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého

lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní

prostředí.

6.

Obsah balení a další informace

Co přípravek Eviplera obsahuje

Léčivými látkami jsou emtricitabinum, rilpivirinum

tenofovirum disoproxilum

Jedna

potahovaná tableta přípravku Eviplera obsahuje emtricitabinum 200 mg, rilpivirinum 25 mg (ve

formě rilpivirini hydrochloridum) a tenofovirum disoproxilum 245 mg (ve formě tenofoviri

disoproxili fumaras).

Dalšími složkami jsou:

Jádro tablety:

Mikrokrystalická celulosa, monohydrát laktosy, povidon, předbobtnalý kukuřičný škrob,

polysorbát 20, sodná sůl kroskarmelosy a magnesium-stearát.

Potahová vrstva:

Hypromelosa, hlinitý lak indigokarmínu, monohydrát laktosy, makrogol, červený oxid železitý,

hlinitý lak oranžové žluti (E110), oxid titaničitý a triacetin.

Jak přípravek Eviplera vypadá a co obsahuje toto balení

Eviplera potahované tablety jsou fialovo-růžové potahované tablety ve tvaru tobolky, na jedné straně

je vyraženo „GSI“, druhá strana je hladká. Přípravek Eviplera je dodáván v lahvičkách obsahujících

30 tablet a v balení obsahujícím 3 lahvičky, každá po 30 tabletách. Každá lahvička obsahuje

vysoušedlo silikagel, které musí zůstávat v lahvičce, protože chrání tablety. Vysoušedlo silikagel je

obsaženo v samostatném sáčku nebo nádobce a není určeno k užití.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registraci

Gilead Sciences Ireland UC

Carrigtohill

County Cork, T45 DP77

Irsko

Výrobce

Gilead Sciences Ireland UC

IDA Business & Technology Park

Carrigtohill

County Cork

Irsko

Další informace o tomto přípravku získáte u místního zástupce držitele rozhodnutí o registraci:

België/Belgique/Belgien

Gilead Sciences Belgium SPRL-BVBA

Tél/Tel: + 32 (0) 24 01 35 50

Lietuva

Gilead Sciences Poland Sp. z o.o.

Tel: + 48 22 262 8702

България

Gilead Sciences Ireland UC

Тел.: + 353 (0) 1 686 1888

Luxembourg/Luxemburg

Gilead Sciences Belgium SPRL-BVBA

Tél/Tel: + 32 (0) 24 01 35 50

Česká republika

Gilead Sciences s.r.o.

Tel: + 420 910 871 986

Magyarország

Gilead Sciences Ireland UC

Tel.: + 353 (0) 1 686 1888

Danmark

Gilead Sciences Sweden AB

Tlf: + 46 (0) 8 5057 1849

Malta

Gilead Sciences Ireland UC

Tel: + 353 (0) 1 686 1888

Deutschland

Gilead Sciences GmbH

Tel: + 49 (0) 89 899890-0

Nederland

Gilead Sciences Netherlands B.V.

Tel: + 31 (0) 20 718 36 98

Eesti

Gilead Sciences Poland Sp. z o.o.

Tel: + 48 22 262 8702

Norge

Gilead Sciences Sweden AB

Tlf: + 46 (0) 8 5057 1849

Ελλάδα

Gilead Sciences Ελλάς Μ.ΕΠΕ.

Τηλ: + 30 210 8930 100

Österreich

Gilead Sciences GesmbH

Tel: + 43 1 260 830

España

Gilead Sciences, S.L.

Tel: + 34 91 378 98 30

Polska

Gilead Sciences Poland Sp. z o.o.

Tel.: + 48 22 262 8702

France

Gilead Sciences

Tél : + 33 (0) 1 46 09 41 00

Portugal

Gilead Sciences, Lda.

Tel: + 351 21 7928790

Hrvatska

Gilead Sciences Ireland UC

Tel: + 353 (0) 1 686 1888

România

Gilead Sciences Ireland UC

Tel: + 353 (0) 1 686 1888

Ireland

Gilead Sciences Ireland UC

Tel: + 353 (0) 214 825 999

Slovenija

Gilead Sciences Ireland UC

Tel: + 353 (0) 1 686 1888

Ísland

Gilead Sciences Sweden AB

Sími: + 46 (0) 8 5057 1849

Slovenská republika

Gilead Sciences Slovakia s.r.o.

Tel: + 421 232 121 210

Italia

Gilead Sciences S.r.l.

Tel: + 39 02 439201

Suomi/Finland

Gilead Sciences Sweden AB

Puh/Tel: + 46 (0) 8 5057 1849

Κύπρος

Gilead Sciences Ελλάς Μ.ΕΠΕ.

Τηλ: + 30 210 8930 100

Sverige

Gilead Sciences Sweden AB

Tel: + 46 (0) 8 5057 1849

Latvija

Gilead Sciences Poland Sp. z o.o.

Tel: + 48 22 262 8702

United Kingdom

Gilead Sciences Ltd.

Tel: + 44 (0) 8000 113 700

Tato příbalová informace byla naposledy revidována.

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské

agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.

PŘÍLOHA I

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Eviplera 200 mg/25 mg/245 mg potahované tablety

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje emtricitabinum 200 mg, rilpivirinum 25 mg (ve formě rilpivirini

hydrochloridum) a tenofovirum disoproxilum 245 mg (ve formě tenofoviri disoproxili fumaras).

Pomocné látky se známým účinkem

Jedna potahovaná tableta obsahuje 277 mg monohydrátu laktosy a 4 mikrogramy hlinitého laku

oranžové žluti (E110).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.

Fialovo-růžová potahovaná tableta tvaru tobolky o rozměrech 19 mm x 8,5 mm, na jedné straně je

vyraženo „GSI“ a druhá strana je hladká.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Přípravek Eviplera je indikován k léčbě dospělých infikovaných virem lidské imunodeficience typu 1

(HIV-1) bez známých mutací spojených s rezistencí na třídu nenukleosidových inhibitorů reverzní

transkriptázy (

non-nucleoside reverse transcriptase inhibitor

, NNRTI), tenofovir nebo emtricitabin,

a s virovou náloží ≤ 100 000 HIV-1 RNA kopií/ml (viz body 4.2, 4.4 a 5.1).

Použití přípravku Eviplera se má řídit testováním genotypové rezistence a/nebo údaji o rezistenci

v anamnéze (viz body 4.4 a 5.1).

4.2

Dávkování a způsob podání

Terapii přípravkem Eviplera má zahájit lékař, který má zkušenosti s léčbou infekce HIV.

Dávkování

Dospělí

Doporučená dávka přípravku Eviplera je jedna tableta jednou denně, užívaná perorálně. Přípravek

Eviplera

se musí užívat s jídlem

(viz bod 5.2).

Je-li indikováno přerušení terapie jednou ze složek přípravku Eviplera nebo je-li nezbytná úprava

dávkování, jsou k dispozici samostatné přípravky emtricitabinu, rilpivirin-hydrochloridu a tenofovir-

disoproxilu. Údaje o těchto léčivých přípravcích najdete v příslušných souhrnech údajů o přípravku.

Jestliže pacient vynechá dávku přípravku Eviplera a uplynulo méně než 12 hodin od doby, kdy je

přípravek obvykle užíván, má co nejdříve užít přípravek Eviplera s jídlem a vrátit se k normálnímu

rozvrhu dávkování. Jestliže pacient vynechá dávku přípravku Eviplera a uplynulo více než 12 hodin od

doby, kdy je přípravek obvykle užíván, pacient nemá užít vynechanou dávku, ale jednoduše se vrátit

k obvyklému rozvrhu dávkování.

Jestliže pacient zvrací do 4 hodin po užití přípravku Eviplera, má užít další tabletu s jídlem. Jestliže

pacient zvrací po více než 4 hodinách po užití přípravku Eviplera, nemá až do další pravidelné

naplánované dávky užít další dávku přípravku Eviplera.

Úprava dávkování

Pokud je přípravek Eviplera podáván souběžně s rifabutinem, doporučuje se během období

souběžného užívání rifabutinu dodatečně užívat 25mg tabletu rilpivirinu denně současně s přípravkem

Eviplera (viz bod 4.5).

Zvláštní skupiny pacientů

Starší pacienti

Přípravek Eviplera nebyl studován u pacientů starších 65 let. Přípravek Eviplera se má podávat starším

pacientům s opatrností (viz body 4.4 a 5.2).

Porucha funkce ledvin

Léčba přípravkem Eviplera vedla zpočátku k mírnému zvýšení průměrných hladin sérového

kreatininu, které zůstaly po celou dobu léčby stabilní a nepovažují se za klinicky významné (viz

bod 4.8).

Omezené množství údajů z klinických studií podporuje podávání přípravku Eviplera pacientům

s lehkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu (CrCl) 50–80 ml/min) jednou denně. Údaje

o dlouhodobé bezpečnosti pro složky emtricitabin a tenofovir-disoproxil přípravku Eviplera však

dosud nebyly u pacientů s lehkou poruchou funkce ledvin vyhodnoceny. Přípravek Eviplera se proto

má používat u pacientů s lehkou poruchou funkce ledvin pouze v případě, že potenciální přínos léčby

převažuje její možné riziko (viz body 4.4 a 5.2).

Přípravek Eviplera se nedoporučuje u pacientů se středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce ledvin

(CrCl < 50 ml/min). Pacienti se středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce ledvin vyžadují úpravu

intervalu mezi dávkami emtricitabinu a tenofovir-disoproxilu, které nelze dosáhnout pomocí

kombinované tablety (viz body 4.4 a 5.2).

Porucha funkce jater

O používání přípravku Eviplera u pacientů s lehkou nebo středně těžkou poruchou funkce jater (skóre

podle Child-Pugh-Turcottovy (CPT) klasifikace A nebo B) jsou k dispozici pouze omezené údaje.

U pacientů s lehkou nebo středně těžkou poruchou funkce jater není nutná úprava dávkování přípravku

Eviplera. Přípravek Eviplera se má používat s opatrností u pacientů se středně těžkou poruchou funkce

jater. Přípravek Eviplera nebyl u pacientů s těžkou poruchou funkce jater (CPT skóre C) studován.

Z tohoto důvodu se používání přípravku Eviplera nedoporučuje u pacientů s těžkou poruchou funkce

jater (viz body 4.4 a 5.2).

Jestliže se přeruší léčba přípravkem Eviplera u pacientů souběžně infikovaných HIV a virem

hepatitidy B (HBV), je třeba u těchto pacientů pozorně sledovat příznaky exacerbace hepatitidy (viz

bod 4.4).

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost přípravku Eviplera u dětí ve věku do 18 let nebyla stanovena. V současnosti

dostupné údaje jsou uvedeny v bodě 5.2, ale na jejich základě nelze učinit žádná doporučení ohledně

dávkování.

Těhotenství

Během těhotenství byly pozorovány nižší expozice rilpivirinu (jedna ze složek přípravku Eviplera),

proto je třeba pečlivě sledovat virovou nálož. Případně je možné zvážit převedení pacientky na jiný

antiretrovirový režim (viz body 4.4, 4.6, 5.1 a 5.2).

Způsob podání

Přípravek Eviplera se musí užívat perorálně, jednou denně, s jídlem (viz bod 5.2). Doporučuje se

přípravek Eviplera spolknout celý a zapít vodou. Potahované tablety se nesmí rozkousnout, rozdrtit

nebo dělit, protože to může ovlivnit absorpci přípravku Eviplera.

4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Přípravek Eviplera se nesmí podávat souběžně s následujícími léčivými přípravky, protože to může

významně snížit plazmatické koncentrace rilpivirinu (z důvodu indukce enzymu cytochromu P450

[CYP]3A nebo zvýšení pH v žaludku), což může vést ke ztrátě terapeutického účinku přípravku

Eviplera:

antikonvulziva karbamazepin, oxkarbazepin, fenobarbital, fenytoin

antimykobakteriální přípravky rifampicin, rifapentin

inhibitory protonové pumpy, například omeprazol, esomeprazol, lansoprazol, pantoprazol,

rabeprazol

systémově podávaný glukokortikoid dexamethason, kromě léčby jednorázovou dávkou

třezalka tečkovaná (

Hypericum perforatum

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Přestože se prokázalo, že efektivní virová suprese antiretrovirovou léčbou významně snižuje riziko

sexuálního přenosu, nelze vyloučit reziduální riziko. Je nutno dodržet opatření k zabránění přenosu

v souladu s národními doporučeními.

Virologické selhání a vznik rezistence

Přípravek Eviplera nebyl hodnocen u pacientů s dřívějším virologickým selháním při jiné

antiretrovirové léčbě. Nejsou k dispozici dostatečné údaje podporující použití u pacientů s předchozím

selháním léčby NNRTI. Použití přípravku Eviplera se má řídit testováním rezistence a/nebo údaji

o rezistenci v anamnéze (viz bod 5.1).

Ve sdružené analýze účinnosti během 96 týdnů ve dvou klinických studiích fáze III (C209 [ECHO]

a C215 [THRIVE]) měli pacienti léčení kombinací emtricitabinu/tenofovir-disoproxilu + rilpivirinu

s počáteční virovou náloží > 100 000 HIV-1 RNA kopií/ml větší riziko virologického selhání (17,6 %

s rilpivirinem oproti 7,6 % s efavirenzem) v porovnání s pacienty s počáteční virovou náloží

≤ 100 000 HIV-1 RNA kopií/ml (5,9 % s rilpivirinem oproti 2,4 % s efavirenzem). Míra virologického

selhání u pacientů léčených kombinací emtricitabinu/tenofovir-disoproxilu + rilpivirinu ve 48.

a 96. týdnu byla 9,5 %, respektive 11,5 % a 4,2 %, respektive 5,1 % ve skupině užívající kombinaci

emtricitabinu/tenofovir-disoproxilu + efavirenzu. Rozdíl mezi mírou virologických selhání při analýze

od 48. do 96. týdne mezi skupinou užívající rilpivirin a skupinou užívající efavirenz nebyl statisticky

významný. Pacienti s počáteční virovou náloží > 100 000 HIV-1 RNA kopií/ml, u kterých se objevilo

virologické selhání, vykazovali vyšší výskyt vzniku rezistence na třídu NNRTI. Rezistence spojená

s lamivudinem/emtricitabinem se vyvinula u více pacientů, u kterých došlo k virologickému selhání

při léčbě rilpivirinem, než u pacientů, u kterých došlo k virologickému selhání při léčbě efavirenzem

(viz bod 5.1).

Vliv na kardiovaskulární systém

Při podávání supraterapeutických dávek (75 mg a 300 mg jednou denně) byl rilpivirin spojován

s prodloužením QTc intervalu na elektrokardiogramu (EKG) (viz body 4.5 a 5.1). Rilpivirin při

doporučené dávce 25 mg jednou denně není spojen s klinicky významným vlivem na QTc. Přípravek

Eviplera se má používat s opatrností, pokud je podáván souběžně s léčivými přípravky, u kterých je

známo riziko vzniku arytmie

torsade de pointes

Souběžné podávání s jinými léčivými přípravky

Přípravek Eviplera se nemá podávat souběžně s jinými léčivými přípravky, které obsahují emtricitabin,

tenofovir-disoproxil, tenofovir-alafenamid nebo jiná cytidinová analoga, jako je například lamivudin

(viz bod 4.5). Přípravek Eviplera se nemá podávat souběžně s rilpivirin-hydrochloridem, pokud to není

nutné pro úpravu dávkování při podávání s rifabutinem (viz body 4.2 a 4.5). Přípravek Eviplera se

nemá podávat souběžně s adefovir-dipivoxilem (viz bod 4.5).

Souběžné podávání přípravku Eviplera a didanosinu

: Nedoporučuje se, protože expozice didanosinu

se významně zvyšuje při souběžném podání tenofovir-disoproxilu, což může zvýšit riziko nežádoucích

účinků spojených s užíváním didanosinu (viz bod 4.5). Vzácně byly zaznamenány případy

pankreatitidy a laktátové acidózy, někdy fatální.

Porucha funkce ledvin

Přípravek Eviplera se nedoporučuje u pacientů se středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce ledvin

(CrCl < 50 ml/min). Pacienti se středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce ledvin vyžadují úpravu

intervalu mezi dávkami emtricitabinu a tenofovir

-

disoproxilu, které nelze dosáhnout pomocí

kombinované tablety (viz body 4.2 a 5.2). Přípravek Eviplera se nemá používat souběžně nebo

bezprostředně po používání nefrotoxických léčivých přípravků (viz bod 4.5). Je-li souběžné užívání

přípravku Eviplera a nefrotoxických látek nezbytné, je nutné sledovat funkci ledvin každý týden (viz

body 4.5 a 4.8).

U pacientů s rizikovým faktorem pro renální dysfunkci užívajících tenofovir-disoproxil byly po

zahájení léčby vysokými dávkami nesteroidních protizánětlivých léčiv (NSAIDs) nebo kombinací více

NSAIDs pozorovány případy akutního renálního selhání. Pokud je přípravek Eviplera podáván

současně s NSAIDs, je potřeba zvýšeně sledovat renální funkce.

V klinické praxi bylo v souvislosti s používáním tenofovir-disoproxilu hlášeno selhání ledvin, poruchy

funkce ledvin, zvýšení hladiny kreatininu, hypofosfatémie a proximální tubulopatie (včetně Fanconiho

syndromu) (viz bod 4.8).

Před zahájením léčby přípravkem Eviplera se u všech pacientů doporučuje provést výpočet CrCl

a rovněž se doporučuje sledovat funkci ledvin (CrCl a hladiny sérových fosfátů) po dvou až čtyřech

týdnech léčby, po třech měsících léčby a každé tři až šest měsíců poté u pacientů bez renálních

rizikových faktorů. U pacientů s rizikem poruch funkce ledvin je nutné častější sledování funkce

ledvin.

Je-li u pacientů užívajících přípravek Eviplera hladina sérových fosfátů < 1,5 mg/dl (0,48 mmol/l)

nebo je-li CrCl snížena na < 50 ml/min, má se do jednoho týdne znovu vyhodnotit funkce ledvin,

včetně stanovení koncentrace glukosy a draslíku v krvi a koncentrace glukosy v moči (viz bod 4.8,

proximální tubulopatie). U pacientů, u kterých zjištěná CrCl klesla pod 50 ml/min nebo hladina

sérových fosfátů klesla pod 1,0 mg/dl (0,32 mmol/l) se musí léčba přípravkem Eviplera přerušit,

protože přípravek Eviplera je kombinovaným přípravkem a interval mezi dávkami jeho jednotlivých

složek nelze změnit. Přerušení léčby přípravkem Eviplera se má také zvážit v případě progresivního

poklesu funkce ledvin, kdy nebyla identifikována žádná jiná příčina. Pokud je indikováno přerušení

léčby jednou ze složek přípravku Eviplera nebo pokud je nutná úprava dávkování, jsou k dispozici

samostatné přípravky s obsahem emtricitabinu, rilpivirin-hydrochloridu a tenofovir-disoproxilu.

Účinky na kosti

Vliv rilpivirinu na celotělovou hustotu kostních minerálů (

bone mineral density

, BMD) a celotělový

obsah kostních minerálů (

bone mineral content

, BMC) ve srovnání s kontrolou byl studován celkově

a s ohledem na základní režim léčby metodou duální rentgenové absorpciometrie (

dual energy X ray

absorptiometry,

DXA) v podstudii obou studií (C209 a C215) fáze III ve 48. a 96. týdnu léčby.

Podstudie používající metodu DXA prokázaly, že malé, ale statisticky významné snížení hodnot

celotělové BMD a celotělového BMC oproti výchozím hodnotám bylo podobné ve 48. a 96. týdnu pro

rilpivirin i kontrolu. Nebyl pozorován rozdíl v hodnotách celotělové BMD nebo celotělového BMC ve

srovnání s výchozími hodnotami u rilpivirinu porovnávaného s kontrolou v celé populaci ani

u pacientů léčených základním režimem zahrnujícím tenofovir-disoproxil.

V kontrolované klinické studii trvající 144 týdnů, která srovnávala tenofovir-disoproxil se stavudinem

v kombinaci s lamivudinem a efavirenzem u pacientů dosud neléčených antiretrovirotiky, byl

pozorován malý pokles hodnot BMD v celkovém proximálním femuru a v páteři u obou léčených

skupin. Pokles hodnot BMD v páteři a změny kostních biomarkerů ve srovnání s výchozími hodnotami

byly významně vyšší ve skupině léčené tenofovir-disoproxilem ve 144. týdnu. Pokles hodnot BMD

v kyčli byl významně vyšší v této skupině do 96. týdne. Nicméně zvýšené riziko vzniku zlomenin

nebo příznaky vzniku klinicky významných kostních abnormalit se v průběhu 144 týdnů neprojevily.

V jiných studiích (prospektivní a průřezové) bylo nejvýraznější snížení BMD pozorováno u pacientů

léčených tenofovir-disoproxilem v rámci léčebného režimu obsahujícího potencovaný inhibitor

proteázy (PI). U pacientů s osteoporózou, kteří mají vyšší riziko zlomenin, mají být zváženy

alternativní dávkovací režimy.

Kostní abnormality (občas přispívající ke zlomeninám) mohou být spojeny s proximální renální

tubulopatií (viz bod 4.8). Existuje-li podezření na kostní abnormality, má být zajištěna příslušná

konzultace.

Pacienti souběžně infikovaní HIV a virem hepatitidy B nebo C

U pacientů s chronickou hepatitidou B nebo C, kteří užívají antiretrovirovou terapii, existuje zvýšené

riziko vzniku těžkých a případně i fatálních jaterních nežádoucích účinků.

Lékaři mají vzít v úvahu současné pokyny pro optimální léčbu infekce HIV u pacientů souběžně

infikovaných HIV a HBV.

V případě souběžné antivirové terapie hepatitidy B nebo C si prosím přečtěte rovnĕž příslušné souhrny

údajů o přípravku pro tyto léčivé přípravky.

Bezpečnost a účinnost přípravku Eviplera nebyla stanovena pro terapii chronické HBV infekce.

Emtricitabin a tenofovir indiviuálně a v kombinaci vykazovaly ve farmakodynamických studiích

aktivitu proti HBV (viz bod 5.1).

Přerušení léčby přípravkem Eviplera může být u pacientů souběžně infikovaných HIV a HBV spojeno

s těžkou akutní exacerbací hepatitidy. Pacienti souběžně infikovaní HIV a HBV, kteří přeruší léčbu

přípravkem Eviplera, musí být pozornĕ klinicky i laboratorně sledováni po dobu alespoň několika

měsíců po ukončení léčby. Pokud je to vhodné, je možné obnovit léčbu hepatitidy B. U pacientů

s pokročilým jaterním onemocněním nebo cirhózou jater se přerušení léčby nedoporučuje, protože

poléčebná exacerbace hepatitidy může vést k dekompenzaci jater.

Onemocnění jater

Bezpečnost a účinnost přípravku Eviplera nebyla stanovena u pacientů s významnou jaterní poruchou.

Farmakokinetika emtricitabinu nebyla studována u pacientů s poruchou funkce jater. Emtricitabin není

významně metabolizován jaterními enzymy, takže dopad poškození jater je omezený. U pacientů

s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater (CPT skóre A nebo B) se nevyžaduje úprava

dávkování rilpivirin-hydrochloridu. Rilpivirin-hydrochlorid nebyl u pacientů s těžkou poruchou funkce

jater (CPT skóre C) studován. Farmakokinetika tenofoviru byla studována u pacientů s poruchou

funkce jater a úprava dávkování u těchto pacientů není nutná.

Je nepravděpodobné, že by u pacientů s lehkou nebo středně těžkou poruchou funkce jater byla nutná

úprava dávkování přípravku Eviplera (viz body 4.2 a 5.2). Přípravek Eviplera se má u pacientů se

středně těžkou poruchou funkce jater (CPT skóre B) používat s opatrností a používání tohoto

přípravku u pacientů s těžkou poruchou funkce jater (CPT skóre C) se nedoporučuje.

U pacientů s preexistující dysfunkcí jater, včetně chronické aktivní hepatitidy, se při kombinované

antiretrovirové terapii (

combination antiretroviral therapy,

CART) projevuje zvýšená četnost

abnormalit funkce jater a tyto pacienty je třeba sledovat obvyklým způsobem. Prokáže-li se u těchto

pacientů zhoršení jaterního onemocnění, musí být zváženo přerušení nebo vysazení léčby.

Závažné kožní reakce

Po uvedení přípravku Eviplera na trh byly hlášeny případy závažných kožních reakcí se systémovými

příznaky, včetně, ale nejen vyrážek doprovázených horečkou, tvorby puchýřů, konjunktivitidy,

angioedému, zvýšených hodnot testů funkce jater a/nebo eozinofilie. Tyto příznaky vymizely po

přerušení léčby přípravkem Eviplera. Jakmile se objeví závažné kožní a/nebo slizniční reakce, musí

být léčba přípravkem Eviplera okamžitě přerušena a musí být zahájena příslušná léčba.

Tělesná hmotnost a metabolické parametry

V průběhu antiretrovirové léčby se může vyskytnout zvýšení tělesné hmotnosti a hladin lipidů

a glukózy v krvi. Tyto změny mohou být částečně spojeny s kontrolou onemocnění a životním stylem.

U lipidů existuje v některých případech důkaz účinku léčby, zatímco u přírůstku tělesné hmotnosti

není významný průkaz spojení s touto léčbou. Při monitorování lipidů a glukózy v krvi je třeba

sledovat zavedené pokyny pro léčbu HIV. Poruchy lipidů je třeba léčit podle klinické potřeby.

Mitochondriální dysfunkce po expozici

in utero

Nukleosidová a nukleotidová analoga mohou různým způsobem ovlivnit mitochondriální funkci, což

je nejvýraznější u stavudinu, didanosinu a zidovudinu. Existují zprávy o mitochondriální dysfunkci

u HIV negativních dětí, které byly vystaveny

in utero

a/nebo postnatálně působení analog nukleosidů;

ty se hlavně týkaly léčby s režimy zahrnujícími zidovudin. Nejdůležitějšími hlášenými nežádoucími

účinky jsou hematologické poruchy (anemie, neutropenie) a metabolické poruchy (hyperlaktátemie,

hyperlipázemie). Tyto účinky byly často přechodné. Vzácně byly hlášeny i neurologické poruchy

s pozdním nástupem (hypertonie, křeče, neobvyklé chování). V současné době není známo, zda jsou

takové neurologické poruchy přechodné nebo stálé. Tato zjištění mají být zvážena u každého dítěte,

které bylo

in utero

vystaveno působení analog nukleosidů nebo nukleotidů a které má závažné klinické

nálezy neznámé etiologie, zvláště neurologické. Tyto nálezy nemají vliv na současná národní

doporučení, jak užívat antiretrovirovou léčbu u těhotných žen, aby se zamezilo vertikálnímu přenosu

HIV.

Syndrom imunitní reaktivace

Při zahájení kombinované antiretrovirové terapie CART se u pacientů infikovaných HIV s těžkou

imunodeficiencí může vyskytnout zánětlivá reakce na asymptomatické nebo reziduální oportunní

patogeny, která může způsobit klinicky závažné stavy nebo zhoršení příznaků onemocnění. Takové

reakce byly nejčastěji pozorovány během několika prvních týdnů či měsíců po zahájení CART. Jedná

se například o cytomegalovirovou retinitidu, generalizované a/nebo fokální mykobakteriální infekce

a pneumonii způsobenou bakterií

Pneumocystis jiroveci

. Jakékoli příznaky zánětu mají být

vyhodnoceny a v případě potřeby má být zahájena příslušná léčba.

Při imunitní reaktivaci byl také hlášen výskyt autoimunitních onemocnění (jako je Gravesova choroba

a autoimunitní hepatitida), avšak hlášená doba do jejich nástupu byla velmi různá. Tyto stavy se

mohou objevit mnoho měsíců po zahájení léčby.

Osteonekróza

Ačkoli je etiologie považována za multifaktoriální (zahrnující používání kortikosteroidů, konzumaci

alkoholu, těžkou imunosupresi a vyšší index tělesné hmotnosti), byly případy osteonekrózy hlášeny

především u pacientů s pokročilým onemocněním HIV a/nebo při dlouhodobé expozici CART.

Pacienti mají být poučeni, aby vyhledali lékařskou pomoc, pokud zaznamenají bolesti kloubů, ztuhlost

kloubů nebo pokud mají pohybové potíže.

Starší pacienti

Přípravek Eviplera nebyl zkoumán u pacientů starších 65 let. Snížená funkce ledvin je u starších

pacientů pravděpodobnější, proto je nutná zvýšená opatrnost při léčbě starších pacientů přípravkem

Eviplera (viz body 4.2 a 5.2).

Těhotenství

Nižší expozice rilpivirinu byly pozorovány v případě, že byl užíván rilpivirin v dávce 25 mg jednou

denně během těhotenství. V klinických studiích fáze III (C209 a C215) byla nižší expozice rilpivirinu,

podobná expozici pozorované během těhotenství, spojována se zvýšeným rizikem virologického

selhání, proto je třeba pečlivě sledovat virovou nálož (viz body 4.6, 5.1 a 5.2). Případně je možné

zvážit převedení pacientky na jiný antiretrovirový režim.

Pomocné látky

Přípravek Eviplera obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy

s intolerancí galaktosy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají

tento léčivý přípravek užívat.

Přípravek Eviplera obsahuje barvivo nazývané hlinitý lak oranžové žluti (E110), které může vyvolat

alergické reakce.

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Protože přípravek Eviplera obsahuje emtricitabin, rilpivirin-hydrochlorid a tenofovir-disoproxil,

mohou se u přípravku Eviplera objevit jakékoli interakce, které byly zjištěny u těchto léčivých látek

jednotlivě. Studie interakcí s těmito léčivými látkami byly provedeny pouze u dospělých.

Rilpivirin je primárně metabolizován CYP3A. Léčivé přípravky, které indukují nebo inhibují CYP3A,

mohou tedy ovlivnit clearance rilpivirinu (viz bod 5.2).

Souběžné používání je kontraindikováno

Při souběžném podávání přípravku Eviplera a léčivých přípravků, které indukují CYP3A, bylo

pozorováno snížení plazmatických koncentrací rilpivirinu, což potenciálně může způsobit ztrátu

terapeutického účinku přípravku Eviplera (viz bod 4.3).

Při souběžném podávání přípravku Eviplera a inhibitorů protonové pumpy bylo pozorováno snížení

plazmatických koncentrací rilpivirinu (z důvodu zvýšení pH v žaludku), což potenciálně může

způsobit ztrátu terapeutického účinku přípravku Eviplera (viz bod 4.3).

Souběžné podávání se nedoporučuje

Přípravek Eviplera se nemá podávat souběžně s jinými léčivými přípravky, které obsahují emtricitabin,

tenofovir-disoproxil nebo tenofovir-alafenamid. Přípravek Eviplera se nemá podávat souběžně

s rilpivirin-hydrochloridem, pokud to není nutné pro úpravu dávkování při podávání s rifabutinem (viz

bod 4.2).

Vzhledem k podobnosti s emtricitabinem se přípravek Eviplera nemá podávat souběžně s jinými

cytidinovými analogy, jako je lamivudin (viz bod 4.4). Přípravek Eviplera se nemá podávat souběžně

s adefovir-dipivoxilem.

Didanosin

Souběžné podávání přípravku Eviplera a didanosinu se nedoporučuje (viz bod 4.4 a tabulka 1).

Léčivé přípravky eliminované ledvinami

Protože emtricitabin a tenofovir jsou primárně eliminovány ledvinami, souběžné podávání přípravku

Eviplera s léčivými přípravky, které snižují funkci ledvin nebo u kterých dochází ke kompetici

o aktivní tubulární sekreci (např. cidofovir), může zvyšovat sérové koncentrace emtricitabinu,

tenofoviru a/nebo souběžně podávaných léčivých přípravků.

Přípravek Eviplera se nemá používat souběžně nebo bezprostředně po používání nefrotoxických

léčivých přípravků. Některé příklady zahrnují aminoglykosidy, amfotericin B, foskarnet, ganciklovir,

pentamidin, vankomycin, cidofovir nebo interleukin-2 (nazývaný také aldesleukin).

Další přípravky ze skupiny NNRTI

Souběžné podávání přípravku Eviplera s dalšími přípravky NNRTI se nedoporučuje.

Souběžné používání přípravků, při kterém se doporučuje opatrnost

Inhibitory enzymů cytochromu P450

Při souběžném podávání přípravku Eviplera s léčivými přípravky inhibujícími aktivitu enzymů

CYP3A bylo pozorováno zvýšení plazmatických koncentrací rilpivirinu.

Léčivé přípravky prodlužující interval QT

Přípravek Eviplera se má používat s opatrností, jestliže je podáván souběžně s léčivými přípravky se

známým rizikem vzniku arytmie

torsade de pointes

. K dispozici jsou pouze omezené údaje o možnosti

farmakodynamické interakce mezi rilpivirinem a léčivými přípravky, které prodlužují interval QTc na

elektrokardiogramu. Ve studii se zdravými jedinci bylo prokázáno, že supraterapeutické dávky

rilpivirinu (75 mg jednou denně a 300 mg jednou denně) prodloužily interval QTc na EKG (viz

bod 5.1).

Substráty P-glykoproteinu

Rilpivirin inhibuje P-glykoprotein (P-gp)

in vitro

je 9,2 µM). V klinické studii rilpivirin

významně neovlivnil farmakokinetiku digoxinu. Nemusí však být úplně vyloučeno, že rilpivirin může

zvyšovat expozici jiným léčivým přípravkům transportovaným P-gp, které jsou citlivější na inhibici

intestinálního P-gp (např. dabigatran-etexilát).

Rilpivirin je

in vitro

inhibitor transportéru MATE-2K s IC

< 2,7 nM. Klinické důsledky těchto nálezů

nejsou v současné době známy.

Další interakce

Interakce mezi přípravkem Eviplera nebo jeho jednotlivými složkami a souběžně podávanými

léčivými přípravky jsou uvedeny v tabulce 1 níže (nárůst je označen „↑“, snížení „↓“ a beze změny

„↔“).

Tabulka 1: Interakce mezi přípravkem Eviplera a jeho jednotlivými složkami a jinými léčivými

přípravky.

Léčivý přípravek podle

terapeutické oblasti

Účinky na hladiny

léčivých přípravků

Průměrná procentuální změna

AUC, C

max

, C

min

Doporučení týkající se

souběžného podávání

s přípravkem Eviplera

ANTIINFEKTIVA

Antiretrovirotika

Nukleosidové nebo nukleotidové inhibitory reverzní transkriptázy (NRTIs/N[t]RTIs)

Didanosin/emtricitabin

Interakce nebyly studovány.

Souběžné podávání přípravku

Eviplera a didanosinu se

nedoporučuje (viz bod 4.4).

Didanosin (400 mg jednou denně)/

rilpivirin

Didanosin:

AUC: ↑ 12%

: N/A

: ↔

Rilpivirin:

AUC: ↔

: ↔

: ↔

Didanosin/tenofovir-disoproxil

Souběžné podávání tenofovir-

disoproxilu a didanosinu má za

následek 40–60 % zvýšení

systémové expozice didanosinu,

které může zvýšit riziko

nežádoucích účinků spojených

s užíváním didanosinu. Vzácně

byly zaznamenány případy

pankreatitidy a laktátové acidózy,

někdy fatální. Souběžné podávání

tenofovir-disoproxilu

a didanosinu v denní dávce

400 mg bylo spojováno

s významným snížením počtu

buněk CD4+, pravděpodobně

z důvodu intracelulární interakce

zvyšující hladinu fosforylovaného

(tj. aktivního) didanosinu. Snížení

dávky didanosinu na 250 mg

souběžně podávaných s tenofovir-

disoproxilem mělo za následek

vysoký výskyt virologického

selhání v rámci několika

testovaných kombinací léčby

infekce HIV-1.

Léčivý přípravek podle

terapeutické oblasti

Účinky na hladiny

léčivých přípravků

Průměrná procentuální změna

AUC, C

max

, C

min

Doporučení týkající se

souběžného podávání

s přípravkem Eviplera

Inhibitory proteázy (PI) – potencované (

„boosted“

souběžným podáním nízké dávky ritonaviru)

Atazanavir/ritonavir/emtricitabin

Interakce nebyly studovány.

Souběžné používání přípravku

Eviplera s PI potencovanými

(„boosted“

) ritonavirem může

způsobit zvýšení plazmatických

koncentrací rilpivirinu (inhibici

enzymů CYP3A).

Není nutná žádná úprava

dávkování.

Atazanavir/ritonavir/rilpivirin

Interakce nebyly studovány.

Atazanavir (300 mg jednou

denně)/ritonavir (100 mg jednou

denně)/tenofovir-disoproxil (245 mg

jednou denně)

Atazanavir:

AUC: ↓ 25%

: ↓ 28%

: ↓ 26%

Tenofovir:

AUC: ↑ 37%

: ↑ 34%

: ↑ 29%

Darunavir/ritonavir/emtricitabin

Interakce nebyly studovány.

Darunavir (800 mg jednou

denně)/ritonavir (100 mg jednou

denně)/rilpivirin

Darunavir:

AUC: ↔

: ↓ 11%

: ↔

Rilpivirin:

AUC: ↑ 130%

: ↑ 178%

: ↑ 79%

Darunavir (300 mg jednou

denně)/ritonavir (100 mg jednou

denně)/tenofovir-disoproxil

(245 mg jednou denně)

Darunavir:

AUC: ↔

: ↔

Tenofovir:

AUC: ↑ 22%

: ↑ 37%

Lopinavir/ritonavir/emtricitabin

Interakce nebyly studovány.

Lopinavir (400 mg dvakrát

denně)/ritonavir (100 mg dvakrát

denně)/rilpivirin

(měkké tobolky)

Lopinavir:

AUC: ↔

: ↓ 11%

: ↔

Rilpivirin:

AUC: ↑ 52%

: ↑ 74%

: ↑ 29%

Lopinavir (400 mg dvakrát

denně)/ritonavir (100 mg dvakrát

denně)/tenofovir-disoproxil (245 mg

jednou denně)

Lopinavir/ritonavir:

AUC: ↔

: ↔

: ↔

Tenofovir:

AUC: ↑ 32%

: ↔

: ↑ 51%

Antagonisté CCR5

Maravirok/emtricitabin

Interakce nebyly studovány.

Klinicky významné lékové

interakce se neočekávají.

Není nutná žádná úprava

dávkování.

Maravirok/rilpivirin

Interakce nebyly studovány.

Maravirok (300 mg dvakrát

denně)/tenofovir-disoproxil

(245 mg jednou denně)

AUC: ↔

: ↔

Koncentrace tenofoviru nebyly

měřeny, neočekává se žádný vliv.

Léčivý přípravek podle

terapeutické oblasti

Účinky na hladiny

léčivých přípravků

Průměrná procentuální změna

AUC, C

max

, C

min

Doporučení týkající se

souběžného podávání

s přípravkem Eviplera

Inhibitory přenosu řetězce integrázou

Raltegravir/emtricitabin

Interakce nebyly studovány.

Klinicky významné lékové

interakce se neočekávají.

Není nutná žádná úprava

dávkování.

Raltegravir/rilpivirin

Raltegravir:

AUC: ↑ 9%

: ↑ 27%

: ↑ 10%

Rilpivirin:

AUC: ↔

: ↔

: ↔

Raltegravir (400 mg dvakrát

denně)/tenofovir-disoproxil

Raltegravir:

AUC: ↑ 49%

: ↑ 3%

: ↑ 64%

(mechanizmus účinku není znám)

Tenofovir:

AUC: ↓ 10%

: ↓ 13%

: ↓ 23%

Další antivirotika

Ledipasvir/sofosbuvir (90 mg/400 mg

jednou

denně)/emtricitabin/rilpivirin/tenofovir-

disoproxil (200 mg/25 mg/245 mg

jednou denně)

Ledipasvir:

AUC: ↔

: ↔

: ↔

Sofosbuvir:

AUC: ↔

: ↔

GS-331007

AUC: ↔

: ↔

: ↔

Emtricitabin:

AUC: ↔

: ↔

Cmin: ↔

Rilpivirin:

AUC: ↔

: ↔

: ↔

Tenofovir:

AUC: ↑ 40%

: ↔

: ↑ 91%

Není doporučena žádná úprava

dávkování. Zvýšená expozice

tenofoviru může potenciovat

nežádoucí účinky spojené

s tenofovir-disoproxilem, včetně

poruch funkce ledvin. Je třeba

pozorně sledovat funkci ledvin

(viz bod 4.4).

Léčivý přípravek podle

terapeutické oblasti

Účinky na hladiny

léčivých přípravků

Průměrná procentuální změna

AUC, C

max

, C

min

Doporučení týkající se

souběžného podávání

s přípravkem Eviplera

Sofosbuvir/velpatasvir

(400 mg/100 mg jednou denně)/

emtricitabin/rilpivirin/tenofovir-

disoproxil

(200 mg/25 mg/245 mg jednou denně)

Sofosbuvir:

AUC: ↔

: ↔

GS-331007

AUC: ↔

: ↔

: ↔

Velpatasvir:

AUC: ↔

: ↔

: ↔

Emtricitabin:

AUC: ↔

: ↔

Cmin: ↔

Rilpivirin:

AUC: ↔

: ↔

: ↔

Tenofovir:

AUC: ↑ 40%

: ↑ 44%

: ↑ 84%

Není doporučena žádná úprava

dávkování. Zvýšená expozice

tenofoviru může potenciovat

nežádoucí účinky spojené

s tenofovir-disoproxilem, včetně

poruch funkce ledvin. Je třeba

pozorně sledovat funkci ledvin

(viz bod 4.4).

Léčivý přípravek podle

terapeutické oblasti

Účinky na hladiny

léčivých přípravků

Průměrná procentuální změna

AUC, C

max

, C

min

Doporučení týkající se

souběžného podávání

s přípravkem Eviplera

Sofosbuvir/velpatasvir

voxilaprevir (400 mg/100 mg/

100 mg + 100 mg jednou denně)

rilpivirin/emtricitabin (25 mg/200 mg

jednou denně)

Interakce s přípravkem Eviplera

nebyly studovány.

Očekává se:

Sofosbuvir:

AUC: ↔

: ↔

GS-331007

AUC: ↔

: ↔

: ↔

Velpatasvir:

AUC: ↔

: ↔

: ↔

Voxilaprevir

AUC: ↔

: ↔

Cmin: ↔

Rilpivirin:

AUC: ↔

: ↔

: ↔

Emtricitabin:

AUC: ↔

: ↔

: ↔

Tenofovir:

AUC: ↑

: ↑

: ↑

Není doporučena žádná úprava

dávkování. Zvýšená expozice

tenofoviru může potenciovat

nežádoucí účinky spojené

s tenofovir-disoproxilem, včetně

poruch funkce ledvin. Je třeba

pozorně sledovat funkci ledvin

(viz bod 4.4).

Sofosbuvir/emtricitabin

Interakce nebyly studovány.

Není nutná žádná úprava

dávkování.

sofosbuvir (400 mg jednou denně) +

Rilpivirin (25 mg jednou denně)

Sofosbuvir:

AUC: ↔

: ↑ 21%

GS-331007

AUC: ↔

: ↔

Rilpivirin:

AUC: ↔

: ↔

: ↔

Sofosbuvir/tenofovir-disoproxil

Interakce nebyly studovány.

Ribavirin/tenofovir-disoproxil

Ribavirin:

AUC: ↔

: ↔

: N/A

Není nutná žádná úprava

dávkování.

Léčivý přípravek podle

terapeutické oblasti

Účinky na hladiny

léčivých přípravků

Průměrná procentuální změna

AUC, C

max

, C

min

Doporučení týkající se

souběžného podávání

s přípravkem Eviplera

Simeprevir (150 mg jednou

denně)/rilpivirin (25 mg jednou denně)

Simeprevir:

AUC: ↔

: ↑ 10%

: ↔

Rilpivirin:

AUC: ↔

: ↔

: ↑ 25%

Není nutná žádná úprava

dávkování.

Simeprevir (150 mg jednou denně)/

tenofovir-disoproxil

(245 mg jednou denně)

Simeprevir:

AUC ↓ 14%

: ↓ 15%

: ↓ 7%

Tenofovir:

AUC: ↔

: ↑ 19%

: ↑ 24%

Antivirotika proti herpesviru

Famciklovir/emtricitabin

Famciklovir:

AUC: ↔

: ↔

: N/A

Emtricitabin:

AUC: ↔

: ↔

: N/A

Není nutná žádná úprava

dávkování.

Antimykotika

Ketokonazol/emtricitabin

Interakce nebyly studovány.

Souběžné použití přípravku

Eviplera s antimykotiky ze

skupiny azolů může způsobovat

zvýšení plazmatických

koncentrací rilpivirinu (inhibice

enzymů CYP3A).

V případě dávky 25 mg

rilpivirinu, není nutná žádná

úprava dávkování.

Ketokonazol (400 mg jednou

denně)/rilpivirin

Ketokonazol:

AUC: ↓ 24%

: ↓ 66%

: ↔

Rilpivirin:

AUC: ↑ 49%

: ↑ 76%

: ↑ 30%

Flukonazol

Itrakonazol

Posakonazol

Vorikonazol

Ketokonazol/tenofovir-disoproxil

Interakce nebyly studovány.

Léčivý přípravek podle

terapeutické oblasti

Účinky na hladiny

léčivých přípravků

Průměrná procentuální změna

AUC, C

max

, C

min

Doporučení týkající se

souběžného podávání

s přípravkem Eviplera

Antimykobakteriální přípravky

Rifabutin/emtricitabin

Interakce nebyly studovány.

Souběžné podání může vést

k významnému poklesu

plazmatických koncentrací

rilpivirinu (indukce enzymů

CYP3A). Pokud je přípravek

Eviplera podáván souběžně

s rifabutinem, doporučuje se

během období souběžného

užívání rifabutinu dodatečně

užívat 25mg tabletu rilpivirinu

denně současně s přípravkem

Eviplera (viz bod 4.5).

Rifabutin (300 mg jednou

denně)/rilpivirin

Rifabutin:

AUC: ↔

: ↔

: ↔

25-O-desacetyl-rifabutin:

AUC: ↔

: ↔

: ↔

Rifabutin (300 mg jednou

denně)/rilpivirin (25 mg jednou denně)

Rilpivirin:

AUC: ↓ 42%

: ↓ 48%

: ↓ 31%

Rifabutin (300 mg jednou

denně)/rilpivirin (50 mg jednou denně)

Rilpivirin:

AUC: ↑ 16%*

: ↔*

: ↑ 43%*

*ve srovnání s rilpivirinem 25 mg

jednou denně podávaným

samostatně

Rifabutin/tenofovir-disoproxil

Interakce nebyly studovány.

Rifampicin/emtricitabin

Interakce nebyly studovány.

Přípravek Eviplera se nesmí

používat v kombinaci

s rifampicinem, jelikož souběžné

podání může vést k významnému

poklesu plazmatických

koncentrací rilpivirinu (indukce

enzymů CYP3A). To může mít

za následek ztrátu terapeutického

účinku přípravku Eviplera (viz

bod 4.3).

Rifampicin (600 mg jednou

denně)/rilpivirin

Rifampicin:

AUC: ↔

: N/A

: ↔

25-desacetyl-rifampicin:

AUC: ↓ 9%

: N/A

: ↔

Rilpivirin:

AUC: ↓ 80%

: ↓ 89%

: ↓ 69%

Rifampicin (600 mg jednou

denně)/tenofovir-disoproxil (245 mg

jednou denně)

Rifampicin:

AUC: ↔

: ↔

Tenofovir:

AUC: ↔

: ↔

Rifapentin

Nebyly studovány interakce

s žádnou složkou přípravku

Eviplera.

Přípravek Eviplera se nesmí

používat v kombinaci

s rifapentinem, jelikož souběžné

podání může vést k významnému

poklesu plazmatických

koncentrací rilpivirinu (indukce

enzymů CYP3A). To může mít

za následek ztrátu terapeutického

účinku přípravku Eviplera (viz

bod 4.3).

Léčivý přípravek podle

terapeutické oblasti

Účinky na hladiny

léčivých přípravků

Průměrná procentuální změna

AUC, C

max

, C

min

Doporučení týkající se

souběžného podávání

s přípravkem Eviplera

Makrolidová antibiotika

Klarithromycin

Erythromycin

Nebyly studovány interakce

s žádnou složkou přípravku

Eviplera.

Kombinace přípravku Eviplera

s těmito makrolidovými

antibiotiky může způsobit

zvýšení plazmatických

koncentrací rilpivirinu (inhibice

enzymů CYP3A).

Je-li to možné, musí se zvážit

alternativy, jako například

azithromycin.

ANTIKONVULZIVA

Karbamazepin

Oxkarbazepin

Fenobarbital

Fenytoin

Nebyly studovány interakce

s žádnou složkou přípravku

Eviplera.

Přípravek Eviplera se nesmí

používat v kombinaci s těmito

antikonvulzivy, jelikož souběžné

podání by mohlo vést

k významnému poklesu

plazmatických koncentrací

rilpivirinu (indukce enzymů

CYP3A). To může mít za

následek ztrátu terapeutického

účinku přípravku Eviplera (viz

bod 4.3).

GLUKOKORTIKOIDY

Dexamethason (podávaný systémově,

s výjimkou jednorázové dávky)

Nebyly studovány interakce

s žádnou složkou přípravku

Eviplera.

Přípravek Eviplera se nemá

používat v kombinaci se

systémově podávaným

dexamethasonem (s výjimkou

jednorázové dávky), jelikož

souběžné podání by mohlo vést

v závislosti na dávce

k významnému poklesu

plazmatických koncentrací

rilpivirinu (indukce enzymů

CYP3A). To může mít za

následek ztrátu terapeutického

účinku přípravku Eviplera (viz

bod 4.3).

Zejména pro dlouhodobé užívání

je nutné zvážit jiné alternativy.

INHIBITORY PROTONOVÉ PUMPY

Omeprazol/emtricitabin

Interakce nebyly studovány.

Přípravek Eviplera se nesmí

používat v kombinaci s inhibitory

protonové pumpy, jelikož

souběžné podání může vést

k významnému poklesu

plazmatických koncentrací

rilpivirinu (snížená absorpce,

zvýšení hodnoty pH v žaludku).

To může mít za následek ztrátu

terapeutického účinku přípravku

Eviplera (viz bod 4.3).

Omeprazol (20 mg jednou

denně)/rilpivirin

Omeprazol:

AUC: ↓ 14%

: N/A

: ↓ 14%

Rilpivirin:

AUC: ↓ 40%

: ↓ 33%

: ↓ 40%

Lansoprazol

Rabeprazol

Pantoprazol

Esomeprazol

Omeprazol/tenofovir-disoproxil

Interakce nebyly studovány.

Léčivý přípravek podle

terapeutické oblasti

Účinky na hladiny

léčivých přípravků

Průměrná procentuální změna

AUC, C

max

, C

min

Doporučení týkající se

souběžného podávání

s přípravkem Eviplera

ANTAGONISTÉ H2-RECEPTORŮ

Famotidin/emtricitabin

Interakce nebyly studovány.

Kombinace přípravku Eviplera

a antagonistů H

-receptorů se má

používat se zvláštní opatrností,

protože souběžné podání může

způsobit významný pokles

plazmatických koncentrací

rilpivirinu (snížená absorpce,

zvýšení hodnoty pH v žaludku).

Můžou se používat pouze

antagonisté H

-receptorů, které je

možné dávkovat pouze jednou

denně. Je třeba dodržovat přesný

dávkovací plán s podáním

antagonistů H

-receptorů

s odstupem alespoň 12 hodin

před nebo alespoň 4 hodiny po

užití přípravku Eviplera.

Famotidin (jednorázová dávka 40 mg

podaná 12 hodin před užitím

rilpivirinu)/rilpivirin

Cimetidin

Nizatidin

Ranitidin

Rilpivirin:

AUC: ↓ 9%

: N/A

: ↔

Famotidin (jednorázová dávka 40 mg

podaná 2 hodiny před užitím

rilpivirinu)/rilpivirin

Rilpivirin:

AUC: ↓ 76%

: N/A

: ↓ 85%

Famotidin (jednorázová dávka 40 mg

podaná 4 hodiny před užitím

rilpivirinu)/rilpivirin

Rilpivirin:

AUC: ↑ 13%

: N/A

: ↑ 21%

Famotidin/tenofovir-disoproxil

Interakce nebyly studovány.

ANTACIDA

Antacida (např. hydroxid hlinitý nebo

hořečnatý, uhličitan vápenatý)

Nebyly studovány interakce

s žádnou složkou přípravku

Eviplera.

Kombinace přípravku Eviplera

a antacid se má používat

s opatrností, protože souběžné

podání může způsobit významný

pokles plazmatických

koncentrací rilpivirinu (snížená

absorpce, zvýšení hodnoty pH

v žaludku). Antacida se mají

užívat s odstupem alespoň

2 hodin před nebo alespoň

4 hodiny po užití přípravku

Eviplera.

NARKOTICKÁ ANALGETIKA

Methadon/emtricitabin

Interakce nebyly studovány.

Při zahájení není nutná žádná

úprava dávkování při souběžném

podávání methadonu a přípravku

Eviplera. Doporučuje se však

klinické sledování, jelikož je

možné, že u některých pacientů

bude potřeba upravit udržovací

léčbu methadonem.

Methadon (60–100 mg jednou denně,

individuálně stanovená

dávka)/rilpivirin

R(-) methadon:

AUC: ↓ 16%

: ↓ 22%

: ↓ 14%

Rilpivirin:

AUC: ↔*

: ↔*

: ↔*

*založeno na historických

kontrolách

Methadon/tenofovir-disoproxil

Methadon:

AUC: ↔

: ↔

: ↔

Tenofovir:

AUC: ↔

: ↔

: ↔

Léčivý přípravek podle

terapeutické oblasti

Účinky na hladiny

léčivých přípravků

Průměrná procentuální změna

AUC, C

max

, C

min

Doporučení týkající se

souběžného podávání

s přípravkem Eviplera

ANALGETIKA

Paracetamol/emtricitabin

Interakce nebyly studovány.

Není nutná žádná úprava

dávkování.

Paracetamol (500 mg jedna

dávka)/rilpivirin

Paracetamol:

AUC: ↔

: N/A

: ↔

Rilpivirin:

AUC: ↔

: ↑ 26%

: ↔

Paracetamol/tenofovir-disoproxil

Interakce nebyly studovány.

PERORÁLNÍ ANTIKONCEPCE

Ethinylestradiol/norethisteron/

emtricitabin

Interakce nebyly studovány.

Není nutná žádná úprava

dávkování.

Ethinylestradiol (0,035 mg jednou

denně)/ rilpivirin

Ethinylestradiol:

AUC: ↔

: ↔

: ↑ 17%

Norethisteron(1 mg jednou

denně)/rilpivirin

Norethisteron:

AUC: ↔

: ↔

: ↔

Rilpivirin:

AUC: ↔*

: ↔*

: ↔*

*založeno na historických

kontrolách

Ethinylestradiol/norethisteron/

tenofovir-disoproxil

Ethinylestradiol:

AUC: ↔

: ↔

Tenofovir:

AUC: ↔

: ↔

Norgestimát/ethinylestradiol/tenofovir-

disoproxil

Norgestimát:

AUC: ↔

: ↔

: NC

Ethinylestradiol:

AUC: ↔

: ↔

: ↔

Není nutná žádná úprava

dávkování.

ANTIARYTMIKA

Digoxin/emtricitabin

Interakce nebyly studovány.

Není nutná žádná úprava

dávkování.

Digoxin/rilpivirin

Digoxin:

AUC: ↔

: N/A

: ↔

Digoxin/tenofovir-disoproxil

Interakce nebyly studovány.

Léčivý přípravek podle

terapeutické oblasti

Účinky na hladiny

léčivých přípravků

Průměrná procentuální změna

AUC, C

max

, C

min

Doporučení týkající se

souběžného podávání

s přípravkem Eviplera

ANTIKOAGULANCIA

Dabigatran-etexilát

Nebyly studovány interakce

s žádnou složkou přípravku

Eviplera.

Riziko zvýšení plazmatických

koncentrací dabigatranu nelze

vyloučit (inhibice intestinálního

P-gp).

Kombinace přípravku Eviplera

a dabigatran-etexilátu se má

používat s opatrností.

IMUNOSUPRESIVA

Takrolimus/tenofovir-

disoproxil/emtricitabin

Takrolimus:

AUC: ↔

: ↔

: N/A

Emtricitabin:

AUC: ↔

: ↔

: N/A

Tenofovir:

AUC: ↔

: ↔

: N/A

Není nutná žádná úprava

dávkování.

ANTIDIABETIKA

Metformin/emtricitabin

Interakce nebyly studovány.

Není nutná žádná úprava

dávkování.

Metformin (850 mg jednorázová

dávka)/rilpivirin

Metformin:

AUC: ↔

: N/A

: ↔

Metformin/tenofovir-disoproxil

Interakce nebyly studovány.

ROSTLINNÉ PŘÍPRAVKY

Třezalka tečkovaná

(Hypericum perforatum)

Nebyly studovány interakce

s žádnou složkou přípravku

Eviplera.

Přípravek Eviplera se nesmí

užívat v kombinaci s přípravky

obsahujícími třezalku

tečkovanou, jelikož souběžné

podání může vést k významnému

poklesu plazmatických

koncentrací rilpivirinu. To může

mít za následek ztrátu

terapeutického účinku přípravku

Eviplera (viz bod 4.3).

INHIBITORY HMG-COA REDUKTÁZY

Atorvastatin/emtricitabin

Interakce nebyly studovány.

Není nutná žádná úprava

dávkování.

Atorvastatin (40 mg jednou

denně)/rilpivirin

Atorvastatin:

AUC: ↔

: ↓ 15%

: ↑ 35%

Rilpivirin:

AUC: ↔

: ↔

: ↓ 9%

Atorvastatin/tenofovir-disoproxil

Interakce nebyly studovány.

Léčivý přípravek podle

terapeutické oblasti

Účinky na hladiny

léčivých přípravků

Průměrná procentuální změna

AUC, C

max

, C

min

Doporučení týkající se

souběžného podávání

s přípravkem Eviplera

INIHIBITORY FOSFODIESTERÁZY TYPU 5 (PDE-5)

Sildenafil/emtricitabin

Interakce nebyly studovány.

Není nutná žádná úprava

dávkování.

Sildenafil (50 mg jednorázová

dávka)/rilpivirin

Sildenafil:

AUC: ↔

: N/A

: ↔

Rilpivirin:

AUC: ↔

: ↔

: ↔

Vardenafil

Tadalafil

Sildenafil/tenofovir-disoproxil

Interakce nebyly studovány.

N/A = neuplatňuje se

Tato studie interakcí byla provedena s dávkou vyšší, než je doporučovaná dávka rilpivirin-hydrochloridu s cílem posoudit

maximální účinek na souběžně použitý přípravek. Doporučení k dávkování platí pro doporučenou dávku rilpivirinu

25 mg jednou denně.

Jedná se o léčivé přípravky jedné třídy, kde lze předpokládat podobné interakce.

Tato studie interakcí byla provedena s dávkou vyšší, než je doporučovaná dávka rilpivirin-hydrochloridu s cílem posoudit

maximální účinek na souběžně použitý přípravek.

Hlavní cirkulující metabolit sofosbuviru.

Studie provedená s přidáním voxilapreviru v dávce 100 mg k dosažení expozic voxilapreviru předpokládaných u pacientů

infikovaných virem hepatitidy C (HCV).

Studie provedená s fixní dávkou emtricitabinu/rilpivirinu/tenofovir-alafenamidu v kombinované tabletě.

4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Ženy ve fertilním věku/antikoncepce u mužů a žen

Používání přípravku Eviplera musí být provázeno používáním účinné antikoncepce.

Těhotenství

Nejsou k dispozici žádné dostatečné a dobře kontrolované studie přípravku Eviplera nebo jeho

složek u těhotných žen. Údaje o podávání rilpivirinu těhotným ženám jsou omezené (méně než

300 ukončených těhotenství) (viz body 4.4, 5.1 a 5.2). Během těhotenství byly pozorovány nižší

expozice rilpivirinu, proto je třeba pečlivě sledovat virovou nálož. Údaje získané z rozsáhlého souboru

těhotných žen (více než 1000 ukončených těhotenství) nenaznačují žádné malformační účinky nebo

fetální/neonatální toxicitu emtricitabinu a tenofovir-disoproxilu.

Studie reprodukční toxicity na zvířatech nenaznačují žádné přímé nebo nepřímé škodlivé účinky

jednotllivých složek přípravku Eviplera (viz bod 5.3).

Podávání přípravku Eviplera v těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje.

Kojení

Emtricitabin a tenofovir-disoproxil se vylučují do lidského mateřského mléka. Není známo, zda se

rilpivirin vylučuje do lidského mateřského mléka.

Informace o účincích přípravku Eviplera na novorozence/děti jsou nedostatečné. Kojení má být během

léčby přípravkem Eviplera přerušeno.

Aby se zabránilo přenosu infekce HIV na kojence, doporučuje se, aby ženy infikované HIV za

žádných okolností nekojily své děti.

Fertilita

O účincích přípravku Eviplera na fertilitu nejsou k dispozici žádné údaje. Studie na zvířatech

nenaznačují škodlivé účinky emtricitabinu, rilpivirin-hydrochloridu nebo tenofovir-disoproxilu na

fertilitu.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek Eviplera nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

Pacienti však musí být informováni o tom, že při léčbě složkami přípravku Eviplera byly zaznamenány

stavy únavy, závratě a ospalost (viz bod 4.8). To je třeba vzít v úvahu při hodnocení schopnosti

pacienta řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8

Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu

Kombinace emtricitabinu, rilpivirinu a tenofovir-disoproxilu podávaných jako jednotlivé složky byla

studována u dosud neléčených pacientů (studie fáze III C209 a C215). Režim s podáváním jedné

tablety (

single tablet regimen

, STR) přípravku Eviplera byl studován u virologicky suprimovaných

pacientů, kteří na něj přešli z režimu obsahujícího PI potencovaný ritonavirem (studie fáze III

GS-US-264-0106) nebo z režimu obsahujícího efavirenz/emtricitabin/tenofovir-disoproxil (studie

fáze IIb GS-US-264-0111). U dosud neléčených pacientů byly nejčastěji hlášenými nežádoucími

účinky, které možná nebo pravděpodobně souvisejí s rilpivirin-hydrochloridem

a emtricitabinem/tenofovir-disoproxilem, nauzea (9 %), závratě (8 %), neobvyklé sny (8 %), bolest

hlavy (6 %), průjem (5 %) a nespavost (5 %) (sdružené údaje z klinických studií fáze III C209 a C215,

viz bod 5.1). U virologicky suprimovaných pacientů, kteří přešli na přípravek Eviplera, byly nejčastěji

hlášenými nežádoucími účinky, které možná nebo pravděpodobně souvisejí s přípravkem Eviplera,

únava (3 %), průjem (3 %), nauzea (2 %) a nespavost (2 %) (údaje ze 48 týdnů studie fáze III GS-US-

264-0106). Bezpečnostní profil emtricitabinu a tenofovir-disoproxilu v těchto studiích byl konzistentní

s předchozími zkušenostmi s těmito látkami, když se každá z nich podávala s jinými antiretrovirotiky.

U pacientů užívajících tenofovir-disoproxil byly hlášeny vzácné případy poruch funkce ledvin, selhání

ledvin a méně časté případy proximální renální tubulopatie (včetně Fanconiho syndromu), které někdy

vedly ke kostním abnormalitám (občas přispívajícím ke zlomeninám). U pacientů užívajících

přípravek Eviplera se doporučuje sledování funkce ledvin (viz bod 4.4).

Přerušení léčby přípravkem Eviplera může být u pacientů souběžně infikovaných HIV a HBV spojeno

s těžkou akutní exacerbací hepatitidy (viz bod 4.4).

Tabulkový přehled nežádoucích účinků

Nežádoucí účinky z klinických studií a postmarketingových zkušeností, které přinejmenším možná

souvisejí s léčbou složkami přípravku Eviplera, jsou uvedeny v tabulce 2 dále, v rozdělení podle

orgánových systémů a četnosti. V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny

podle klesající závažnosti. Četnosti jsou definovány jako velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až

< 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100) nebo vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000).

Tabulka 2: Tabulkový přehled nežádoucích účinků spojovaných s přípravkem Eviplera na

základě zkušeností z klinických studií a postmarketingových zkušeností s přípravkem Eviplera

a jeho jednotlivými složkami.

Četnost

Nežádoucí účinky

Poruchy krve a lymfatického systému

Časté:

neutropenie

, snížený počet

lymfocytů, snížená hladina hemoglobinu

, snížený počet

trombocytů

Méně časté:

anemie

1, 4

Četnost

Nežádoucí účinky

Poruchy imunitního systému

Časté:

alergické reakce

Méně časté:

syndrom imunitní reaktivace

Poruchy metabolismu a výživy

Velmi časté:

zvýšená hodnota celkového cholesterolu (nalačno)

, zvýšená hodnota cholesterolu LDL

(nalačno)

, hypofosfatemie

3, 5

Časté:

hypertriacylglycerolemie

1, 2

, hyperglykemie

, snížená chuť k jídlu

Méně časté:

hypokalemie

3, 5

Vzácné:

laktátová acidóza

Psychiatrické poruchy

Velmi časté

insomnie

1, 2

Časté:

deprese

, depresivní nálada

, poruchy spánku

, abnormální sny

1, 2

Poruchy nervového systému

Velmi časté:

bolest hlavy

1, 2, 3

, závratě

1, 2, 3

Časté:

somnolence

Gastrointestinální poruchy

Velmi časté:

zvýšení hladiny pankreatické amylázy

, průjem

1, 2, 3

, zvracení

1, 3

, nauzea

1, 2, 3

Časté:

zvýšení hladiny amylázy, včetně zvýšení hladiny pankreatické amylázy

, zvýšení hladiny

sérové lipázy

1, 2

, bolest břicha

1, 2, 3

, diskomfort v oblasti břišní

, břišní distenze

, dyspepsie

flatulence

, sucho v ústech

Méně časté:

pankreatitida

Poruchy jater a žlučových cest

Velmi časté:

zvýšené aminotransferázy (AST a/nebo ALT)

1, 2, 3

Časté:

zvýšení hladiny bilirubinu

1, 2

Vzácné:

hepatitida

, jaterní steatóza

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Velmi časté:

vyrážka

1, 2, 3

Časté:

vesikulo-bulózní vyrážka

, pustulózní vyrážka

, kopřivka

, změna barvy kůže (zvýšená

pigmentace)

1, 4

, makulo-papulózní vyrážka

, svědění

Méně časté:

angioedém

1, 3, 6

, závažné kožní reakce se systémovými příznaky

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Velmi časté:

zvýšení hladiny kreatinkinázy

Méně časté:

rhabdomyolýza

3, 5

, svalová slabost

3, 5

Vzácné:

osteomalacie (projevující se jako bolest kostí a občas přispívající ke zlomeninám)

3, 5, 8

myopatie

3, 5

Poruchy ledvin a močových cest

Méně časté:

proximální renální tubulopatie včetně Fanconiho syndromu

, zvýšená hladina kreatininu

proteinurie

Vzácné:

selhání ledvin (akutní a chronické)

, akutní tubulární nekróza

, nefritida (včetně akutní

intersticiální nefritidy)

3, 8

, nefrogenní diabetes insipidus

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Velmi časté:

astenie

1, 3

Časté:

bolest

, únava

Nežádoucí účinek hlášený pro emtricitabin.

Nežádoucí účinek hlášený pro rilpivirin-hydrochlorid.

Nežádoucí účinek hlášený pro tenofovir-disoproxil.

Při podávání emtricitabinu dětským pacientům byla častá anémie a velmi častá změna barvy kůže (zvýšená pigmentace),

(viz bod 4.8

Pediatrická populace).

Tento nežádoucí účinek může vzniknout jako následek proximální renální tubulopatie. Pokud toto onemocnění není

přítomno, není považován za kauzálně související s podáváním tenofovir-disoproxilu.

Tento nežádoucí účinek byl vzácně hlášen pro tenofovir-disoproxil. Tento nežádoucí účinek byl pro emtricitabin

identifikován po uvedení na trh, avšak v randomizovaných kontrolovaných klinických studiích s přípravkem Eviplera

u dospělých a dětských HIV pacientů pozorován nebyl. Kategorie četnosti byla odhadnuta podle statistického výpočtu

založeného na celkovém počtu pacientů, kteří užívali emtricitabin v randomizovaných kontrolovaných klinických

studiích (n = 1 563).

Tento nežádoucí účinek byl u přípravku Eviplera (ve formě tablet s fixní dávkou) identifikován po uvedení na trh, avšak

v randomizovaných kontrolovaných klinických studiích s přípravkem Eviplera pozorován nebyl. Kategorie četnosti byla

odhadnuta podle statistického výpočtu založeného na celkovém počtu pacientů, kteří byli vystaveni účinku přípravku

Eviplera nebo všech jeho složek v randomizovaných kontrolovaných klinických studiích (n = 1 261). Viz bod 4.8

Popis

vybraných nežádoucích účinků

Tento nežádoucí účinek byl pro tenofovir-disoproxil identifikován po uvedení na trh, avšak v randomizovaných

kontrolovaných klinických studiích s tenofovir-disoproxilem nebo rozšířeném programu s přístupem k tenofovir-

disoproxilu pozorován nebyl. Kategorie četnosti byla odhadnuta podle statistického výpočtu založeného na celkovém

počtu pacientů, kteří užívali tenofovir-disoproxil v randomizovaných kontrolovaných klinických studiích a rozšířeném

programu tenofovir-disoproxilu (n = 7 319).

Abnormality v laboratorních vyšetřeních

Lipidy

V 96. týdnu sdružených studiích fáze III C209 a C215 u dosud neléčených pacientů byla ve skupině

léčené rilpivirinem průměrná změna oproti výchozí hodnotě u celkového cholesterolu (nalačno)

5 mg/dl, u cholesterolu v lipoproteinech s vysokou hustotou (HDL) (nalačno) 4 mg/dl, u cholesterolu v

lipoproteinech s nízkou hustotou (LDL) (nalačno) 1 mg/dl a u triacylglycerolů (nalačno) −7 mg/dl. Ve

48. týdnu studie fáze III GS-US-264-0106 u virologicky suprimovaných pacientů, kteří přešli na

přípravek Eviplera z režimu obsahujícího PI potencovaný ritonavirem, byla průměrná změna oproti

výchozí hodnotě u celkového cholesterolu (nalačno) −24 mg/dl, u cholesterolu HDL (nalačno)

−2 mg/dl, u cholesterolu LDL (nalačno) −16 mg/dl a u triacylglycerolů (nalačno) −64 mg/dl.

Popis vybraných nežádoucích účinků

Porucha funkce ledvin

Protože přípravek Eviplera může způsobit poškození ledvin, doporučuje se sledování funkce ledvin

(viz body 4.4 a 4.8

Shrnutí profilu bezpečnosti

). Proximální renální tubulopatie se obecně vyřešila

nebo zlepšila po ukončení léčby tenofovir-disoproxilem. U některých pacientů se však CrCl úplně

nevyřešila i přes přerušení léčby tenofovir-disoproxilem. Pacienti s rizikem poruchy funkce ledvin

(jako jsou pacienti s výchozími renálními rizikovými faktory, pokročilým onemocněním HIV nebo

pacienti léčení současně nefrotoxickými léky) mají zvýšené riziko neúplného obnovení funkce ledvin

i přes ukončení léčby tenofovir-disoproxilem (viz bod 4.4).

Interakce s didanosinem

Souběžné podávání přípravku Eviplera a didanosinu se nedoporučuje, protože má za následek 40–60%

zvýšení systémové expozice didanosinu, které může zvýšit riziko nežádoucích účinků spojených

s užíváním didanosinu (viz bod 4.5). Vzácně byly zaznamenány případy pankreatitidy a laktátové

acidózy, někdy fatální.

Metabolické parametry

Během antiretrovirové léčby mohou stoupat tělesná hmotnost a hladiny lipidů a glukózy v krvi (viz

bod 4.4).

Syndrom imunitní reaktivace

U pacientů infikovaných HIV s těžkou imunodeficiencí se při zahájení CART může vyskytnout

zánětlivá reakce na asymptomatické nebo reziduální oportunní infekce. Byl také hlášen výskyt

autoimunitních onemocnění (jako je Gravesova choroba a autoimunitní hepatitida), avšak hlášená doba

do jejich nástupu byla velmi různá. Tyto stavy se mohou objevit mnoho měsíců po zahájení léčby (viz

bod 4.4).

Osteonekróza

Byly hlášeny případy osteonekrózy, a to především u pacientů s obecně známými rizikovými faktory,

s pokročilým onemocněním HIV nebo při dlouhodobé expozici CART. Jejich frekvence není známa

(viz bod 4.4).

Závažné kožní reakce

Po uvedení přípravku Eviplera na trh byly hlášeny případy závažných kožních reakcí se systémovými

příznaky, včetně, ale nejen vyrážek doprovázených horečkou, tvorby puchýřů, konjunktivitidy,

angioedému, zvýšených hodnot testů funkce jater a/nebo eozinofilie (viz bod 4.4).

Pediatrická populace

Pro děti ve věku do 18 let neexistuje dostatek údajů o bezpečnosti. Podávání přípravku Eviplera této

populaci se nedoporučuje (viz bod 4.2).

U pediatrických pacientů léčených emtricitabinem (jedna ze složek přípravku Eviplera) byly kromě

nežádoucích účinků hlášených u dospělých navíc hlášeny: časté anemie (9,5 %), velmi časté změny

barvy kůže (zvýšená pigmentace) (31,8 %) (viz bod 4.8, Tabulkový souhrn nežádoucích účinků).

Další zvláštní skupiny pacientů

Starší pacienti

Přípravek Eviplera nebyl zkoumán u pacientů starších 65 let. Snížená funkce ledvin je u starších

pacientů pravděpodobnější, proto je nutná zvýšená opatrnost při léčbě starších pacientů přípravkem

Eviplera (viz bod 4.4).

Pacienti s poruchou funkce ledvin

Protože tenofovir-disoproxil může být nefrotoxický, u všech pacientů s poruchou funkce ledvin

léčených přípravkem Eviplera se doporučuje pečlivé sledování funkce ledvin (viz body 4.2, 4.4 a 5.2).

Pacienti souběžně infikovaní HIV/HBV nebo HCV

Nežádoucí účinky na emtricitabin, rilpivirin-hydrochlorid a tenofovir-disoproxil u pacientů souběžně

infikovaných HIV/HBV nebo HIV/HCV byly podobné jako nežádoucí účinky pozorované u pacientů

infikovaných HIV bez souběžné infekce. Podle očekávání se zvýšené AST a ALT objevují u těchto

pacientů častěji než obecně u populace infikované HIV.

Exacerbace hepatitidy po přerušení léčby

U pacientů infikovaných HIV a souběžně infikovaných HBV se po přerušení léčby objevily klinické

i laboratorní příznaky hepatitidy (viz bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to

pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,

aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích

účinků uvedeného v Dodatku V.

4.9

Předávkování

V případě předávkování přípravkem Eviplera nebo jeho jednotlivými složkami se zvyšuje riziko

nežádoucích účinků.

Pokud dojde k předávkování, musí být u pacienta sledovány příznaky toxicity (viz bod 4.8) a v případě

potřeby zahájena standardní podpůrná léčba, včetně pozorování klinického stavu pacienta a sledování

vitálních funkcí a EKG (QT interval).

Na předávkování přípravkem Eviplera neexistuje žádný specifický protilék. Až 30 % dávky

emtricitabinu a přibližně 10 % dávky tenofoviru může být odstraněno hemodialýzou. Není známo, zda

může být emtricitabin nebo tenofovir odstraněn peritoneální dialýzou. Jelikož se rilpivirin silně váže

na proteiny, je nepravděpodobné, že by dialýza vedla k významnému odstranění léčivé látky. Další

léčba má probíhat dle klinické indikace nebo podle doporučení Toxikologického informačního

střediska.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antivirotika pro systémovou aplikaci; antivirotika k léčbě infekce HIV,

kombinace. ATC kód: J05AR08

Mechanismus účinku a farmakodynamické účinky

Emtricitabin je nukleosidový analog cytidinu. Tenofovir-disoproxil je

in vivo

konvertován na

tenofovir, nukleosidový monofosfátový (nukleotidový) analog adenosin-monofosfátu. Jak emtricitabin

tak tenofovir mají specifický účinek na HIV-1, HIV-2 a HBV.

Rilpivirin je diarylpyrimidinový NNRTI viru HIV-1. Aktivitu rilpivirinu zprostředkovává

nekompetitivní inhibice reverzní transkriptázy (RT) HIV-1.

Emtricitabin a tenofovir jsou fosforylovány buněčnými enzymy na emtricitabin-trifosfát a tenofovir-

difosfát. Studie

in vitro

ukázaly, že jak emtricitabin tak tenofovir mohou být plně fosforylovány, jsou-

li společně sloučeny v buňkách. Emtricitabin-trifosfát a tenofovir-difosfát kompetitivně inhibují RT

HIV-1, což vede k ukončení řetězce DNA.

Jak emtricitabin-trifosfát tak tenofovir-difosfát jsou slabými inhibitory savčí DNA

polymerázy a

in vitro

in vivo

nebyly zaznamenány žádné toxické účinky na mitochondrie

.

Rilpivirin neinhibuje lidské buněčné DNA polymerázy α, β ani mitochondriální DNA polymerázu γ.

Antivirová aktivita

in vitro

Při trojkombinaci emtricitabinu, rilpivirinu a tenofoviru byla v buněčné kultuře pozorována synergická

antivirová aktivita.

Antivirová aktivita emtricitabinu vůči laboratorním a klinickým izolátům HIV-1 byla hodnocena

na lymfoblastoidních buněčných liniích, buněčných liniích MAGI-CCR5 a na mononukleárních

buňkách periferní krve. 50 %-ní účinná koncentrace (EC

) emtricitabinu byla v rozmezí 0,0013 až

0,64 µM.

Emtricitabin vykazoval v buněčné kultuře antivirovou aktivitu vůči subtypům HIV-1 A, B, C, D, E, F

a G (hodnoty EC

byly v rozmezí 0,007 až 0,075 µM) a vůči HIV-2 vykazoval kmenově specifickou

aktivitu (hodnoty EC

byly v rozmezí 0,007 až 1,5 µM).

Ve studiích s kombinacemi emtricitabinu s přípravky ze skupiny NRTI (abakavir, didanosin,

lamivudin, stavudin, tenofovir a zidovudin), NNRTI (delavirdin, efavirenz, nevirapin a rilpivirin) a PI

(amprenavir, nelfinavir, ritonavir a sakvinavir) byl pozorován aditivní až synergický účinek.

Rilpivirin vykazoval aktivitu vůči laboratorním kmenům HIV-1 divokého typu v akutně infikované

T-buněčné linii s mediánem EC

pro HIV-1/IIIB 0,73 nM (0,27 ng/ml). Ačkoli rilpivirin vykazoval

in vitro

omezenou aktivitu vůči HIV-2 s hodnotami EC

v rozmezí od 2 510 do 10 830 nM (920 až

3 970 ng/ml), léčba infekce HIV-2 rilpivirin-hydrochloridem se nedoporučuje, neboť nejsou

k dispozici klinické údaje.

Rilpivirin také vykazoval antivirovou aktivitu vůči širokému spektru primárních izolátů HIV-1

skupiny M (podtyp A, B, C, D, F, G, H) s hodnotami EC

v rozmezí 0,07 až 1,01 nM (0,03 až

0,37 ng/ml) a primárních izolátů skupiny O s hodnotami EC

v rozmezí 2,88 až 8,45 nM (1,06 až

3,10 ng/ml).

Antivirová aktivita tenofoviru vůči laboratorním a klinickým izolátům HIV-1 byla hodnocena na

lymfoblastoidních buněčných liniích, primárních monocytech/makrofágových buňkách a na

lymfocytech periferní krve. Hodnoty EC

pro tenofovir se pohybovaly mezi 0,04 až 8,5 µM.

Tenofovir vykazoval antivirovou aktivitu v buněčných kulturách vůči HIV-1 podtypů A, B, C, D, E, F,

G a O (hodnoty EC

byly v rozmezí 0,5 až 2,2 µM) a kmenově specifickou aktivitu vůči HIV-2

(hodnoty EC

byly v rozmezí 1,6 až 5,5 µM).

Ve studiích s kombinacemi tenofoviru s přípravky ze skupiny NRTI (abakavir, didanosin, emtricitabin,

lamivudin, stavudin a zidovudin), NNRTI (delavirdin, efavirenz, nevirapin, a rilpivirin) a PI

(amprenavir, indinavir, nelfinavir, ritonavir a sakvinavir) byl pozorován aditivní až synergický účinek.

Rezistence

Vezmou-li se v úvahu všechny údaje

in vitro

a údaje získané u dosud neléčených pacientů, mohou

následující mutace RT HIV-1 spojené s rezistencí, pokud jsou přítomny ve výchozím stavu, ovlivnit

aktivitu přípravku Eviplera: K65R, K70E, K101E, K101P, E138A, E138G, E138K, E138Q, E138R,

V179L, Y181C, Y181I, Y181V, M184I, M184V, Y188L, H221Y, F227C, M230I, M230L

a kombinace L100I a K103N.

Negativní účinek NNRTI mutací jiných, než které jsou uvedeny výše (např. mutace K103N nebo

L100I jako jednotlivých mutací), nelze vyloučit, protože to nebylo studováno u dostatečného počtu

pacientů

in vivo.

Stejně jako u ostatních antiretrovirových léčivých přípravků se má použití přípravku Eviplera řídit

testováním rezistence a/nebo údaji o rezistenci v anamnéze (viz bod 4.4).

V buněčné kultuře

Rezistence na emtricitabin nebo tenofovir pozorovaná

in vitro

a u některých pacientů infikovaných

HIV-1 byla způsobena substitucí M184V nebo M184I v RT při léčbě emtricitabinem nebo substitucí

K65R v RT při léčbě tenofovirem. Substituce K70E u RT HIV-1 byla kromě toho selektována

tenofovirem a vede ke snížené citlivosti nízké úrovně na abakavir, emtricitabin, tenofovir a lamivudin.

Žádné další cesty vzniku rezistence k emtricitabinu nebo tenofoviru nebyly odhaleny. Viry rezistentní

na emtricitabin s mutací M184V/I byly zkříženě rezistentní na lamivudin, ale uchovaly si citlivost na

didanosin, stavudin, tenofovir, zalcitabin a zidovudin. Mutace K65R může být také selektována

abakavirem nebo didanosinem a vede ke snížené citlivosti na tyto látky a na lamivudin, emtricitabin

a tenofovir. Pacienti s HIV-1 obsahujícím mutaci K65R by neměli užívat tenofovir-disoproxil. HIV-1

mutace K65R, M184V a K65R+M184V si plně uchovávají citlivost na rilpivirin.

V buněčné kultuře byly selektovány kmeny rezistentní na rilpivirin počínaje HIV-1 divokého typu

různého původu a podtypů a včetně HIV-1 rezistentní na NNRTI. Nejčastěji pozorované mutace

spojené s rezistencí zahrnovaly L100I, K101E, V108I, E138K, V179F, Y181C, H221Y, F227C

a M230I.

Dosud neléčení pacienti infikovaní HIV-1

Pro analýzy rezistence byla použita širší definice virologického selhání než pro primární analýzu

účinnosti. V kumulativní analýze rezistence sdružených údajů bylo v 96. týdnu u pacientů léčených

rilpivirinem v kombinaci s emtricitabinem/tenofovir-disoproxilem pozorováno vyšší riziko

virologického selhání v prvních 48 týdnech těchto studií u pacientů ve skupině s rilpivirinem (11,5 %

ve skupině s rilpivirinem a 4,2 % ve skupině s efavirenzem), přičemž od 48. týdne do 96. týdne byly

pozorovány nízké míry virologického selhání, které byly podobné u obou léčebných skupin

(15 pacientů neboli 2,7 % ve skupině s rilpivirinem a 14 pacientů neboli 2,6 % ve skupině

s efavirenzem). Z těchto případů virologického selhání se 5/15 (rilpivirin) a 5/14 (efavirenz) vyskytlo

u pacientů s počáteční virovou náloží ≤ 100 000 kopií/ml.

Ve sdružené analýze rezistence v 96. týdnu u pacientů užívajících emtricitabin/tenofovir-disoproxil +

rilpivirin-hydrochlorid v klinických studiích C209 and C215 fáze III se u 78 pacientů projevilo

virologické selhání, při informacích o genotypové rezistenci dostupných pro 71 z těchto pacientů.

V této analýze byly mutace spojené s rezistencí na NNRTI, které se nejčastěji vyvinuly u těchto

pacientů, následovné: V90I, K101E, E138K/Q, V179I, Y181C, V189I, H221Y a F227C. Nejčastější

mutace byly stejné při analýze ve 48. i v 96. týdnu. Ve studiích přítomnost mutací V90I a V189I ve

výchozím stavu neovlivnila odpověď na léčbu. Substituce E138K se nejčastěji vyskytla při léčbě

rilpivirinem, běžně v kombinaci se substitucí M184I. U 52 % pacientů s virologickým selháním ve

skupině s rilpivirinem se vyvinuly současně mutace spojené s rezistencí na NNRTI a NRTI. Mutace

spojené s rezistencí na NRTI, které se během léčby vyvinuly u 3 nebo více pacientů, byly: K65R,

K70E, M184V/I a K219E.

Do 96. týdne se ve skupině s rilpivirinem vyskytly substituce spojené s rezistencí a/nebo fenotypová

rezistence na rilpivirin u menšího počtu pacientů s počáteční virovou náloží ≤ 100 000 kopií/ml

(7/288), než u pacientů s počáteční virovou náloží > 100 000 kopií/ml (30/262). Z těch pacientů,

u kterých došlo k rozvoji rezistence na rilpivirin, mělo 4/7 pacientů s počáteční virovou náloží

≤ 100 000 kopií/ml a 28/30 pacientů s počáteční virovou náloží > 100 000 kopií/ml zkříženou

rezistenci na jiné NNRTI.

Virologicky suprimovaní pacienti infikovaní HIV-1

Studie GS-US-264-0106

Ze 469 pacientů, léčených přípravkem Eviplera [317 pacientů, kteří přešli na přípravek Eviplera na

začátku studie (skupina s přípravkem Eviplera) a 152 pacientů, kteří na něj přešli ve 24. týdnu studie

(skupina s opožděným přechodem)], bylo ohledně rozvoje rezistence analyzováno celkem 7 pacientů,

přičemž u všech pacientů byly dostupné genotypové a fenotypové údaje. Do 24. týdne se u dvou

pacientů, kteří přešli na přípravek Eviplera na začátku studie (2 ze 317 pacientů, 0,6 %) a jednoho

pacienta, který zůstal na režimu s PI potencovaným ritonavirem [skupina se zachováním základního

režimu –

Stayed on Baseline Regimen

, SBR)] (1 ze 159 pacientů, 0,6 %), vyvinula genotypová a/nebo

fenotypová rezistence na studované přípravky. Po 24. týdnu se vyvinula rezistence HIV-1 u dalších

2 pacientů ze skupiny s přípravkem Eviplera do 48. týdne (celkem 4 ze 469 pacientů, 0,9 %).

U zbývajících 3 pacientů léčených přípravkem Eviplera nedošlo k rozvoji rezistence.

Nejčastěji rozvíjejícími se mutacemi spojenými s rezistencí u pacientů léčených přípravkem Eviplera

byly mutace RT M184V/I a E138K. Všichni pacienti zůstali citliví na tenofovir. Ze 24 pacientů

léčených přípravkem Eviplera, jejichž HIV-1 obsahoval ve výchozím stavu substituci K103N spojenou

s NNRTI, si 17 z 18 pacientů ve skupině s přípravkem Eviplera během 48 týdnů a 5 z 6 pacientů ve

skupině SBR během 24 týdnů léčby zachovalo virologickou supresi i po přechodu na přípravek

Eviplera. U jednoho pacienta s mutací K103N přítomonou ve výchozím stavu došlo do 48. týdne

k virologickému selhání s rozvojem další rezistence.

Studie GS-US-264-0111

Během 48 týdnů se nevyvinula žádná rezistence u 2 pacientů s virologickým selháním, kteří patřili do

skupiny s přechodem na léčbu přípravkem Eviplera z léčby efavirenzem/emtricitabinem/tenofovir-

disoproxilem (0 ze 49 pacientů).

Zkřížená rezistence

Nebyly prokázány žádné významné zkřížené rezistence mezi variantami HIV-1 rezistentními na

rilpivirin a emtricitabinem nebo tenofovirem nebo mezi variantami rezistentními na emtricitabin nebo

na tenofovir a rilpivirinem.

V buněčné kultuře

Emtricitabin

Viry rezistentní na emtricitabin se substitucí M184V/I byly zkříženě rezistentní na lamivudin, avšak

uchovaly si citlivost na didanosin, stavudin, tenofovir a zidovudin.

Viry obsahující substituce způsobující sníženou citlivost na stavudin a zidovudin – mutace spojené

s tymidinovými analogy (

thymidine analogue-associated mutations

, TAM) (M41L, D67N, K70R,

L210W, T215Y/F, K219Q/E) nebo na didanosin (L74V) si uchovaly citlivost na emtricitabin. HIV-1

obsahující substituci K103N nebo jiné substituce spojené s rezistencí na rilpivirin a další NNRTI byl

citlivý na emtricitabin.

Rilpivirin-hydrochlorid

V rámci 67 HIV-1 rekombinantních laboratorních kmenů s jednou mutací na pozici RT spojenou

s rezistencí na NNRTI, včetně nejčastěji nalezených mutací K103N a Y181C, vykázal rilpivirin

antivirovou aktivitu vůči 64 (96 %) z těchto kmenů. Jedinými mutacemi spojenými s rezistencí se

ztrátou citlivosti na rilpivirin byly: K101P a Y181V/I. Samotná substituce K103N nevedla ke snížení

citlivosti na rilpivirin, kombinace K103N a L100I však vedla k 7násobnému snížení citlivosti na

rilpivirin. V další studii vedla substituce Y188L k 9násobně snížené citlivosti na rilpivirin u klinických

izolátů a k 6násobnému výskytu mutací specifických pro příslušnou pozici.

Tenofovir-disoproxil

Substituce K65R a také K70E vede ke snížené citlivosti na abakavir, didanosin, lamivudin,

emtricitabin a tenofovir, ale uchovává si citlivost na zidovudin.

Pacienti s HIV-1, který exprimoval tři nebo více TAM, které zahrnovaly substituci RT buď M41L

nebo L210W, vykazovali sníženou odpověď na terapii tenofovir-disoproxilem.

Virologická odpověď na tenofovir-disoproxil nebyla snížena u pacientů s HIV-1, který exprimoval

substituci M184V spojenou s rezistencí na abakavir/emtricitabin/lamivudin.

HIV-1 obsahující K103N, Y181C nebo substituce spojené s rilpivirinem s rezistencí na přípravky ze

skupiny NNRTI, byly citlivé na tenofovir.

Dosud neléčení pacienti

Výsledky testování rezistence, včetně zkřížené rezistence na jiná NNRTI, u pacientů užívajících

rilpivirin-hydrochlorid v kombinaci s emtricitabinem/tenofovir-disoproxilem ve studiích fáze III

(sdružené údaje ze studií C209 a C215), u kterých došlo k virologickému selhání, jsou uvedeny

v tabulce 3 níže.

Tabulka 3: Výsledky testování fenotypové rezistence a zkřížené rezistence ze studií C209 a C215

(sdružené údaje) u pacientů užívajících rilpivirin-hydrochlorid v kombinaci

s emtricitabinem/tenofovir-disoproxilem v 96. týdnu (na základě analýzy rezistence)

U pacientů

s dostupnými

fenotypovými údaji

(n = 66)

U pacientů

s počáteční virovou

náloží ≤ 100 000

kopií/ml (n = 22)

U pacientů

s počáteční virovou

náloží > 100 000

kopií/ml (n = 44)

Rezistence na rilpivirin

31/66

4/22

27/44

Zkřížená rezistence

etravirin

28/31

25/27

efavirenz

27/31

24/27

nevirapin

13/31

12/27

Rezistence na

emtricitabin/lamivudin (M184I/V)

40/66

9/22

31/44

Rezistence na tenofovir (K65R)

2/66

0/22

2/44

Fenotypová rezistence na rilpivirin (> 3,7násobná změna oproti kontrole).

Fenotypová rezistence (Antivirogram).

Virologicky suprimovaní pacienti infikovaní HIV-1

Ve studii GS-US-264-0106 měli 4 ze 469 pacientů, kteří přešli z režimu s PI potencovaným

ritonavirem na přípravek Eviplera, do 48. týdne HIV-1 se sníženou citlivostí nejméně na jednu složku

přípravku Eviplera. Byla pozorována nově vzniklá rezistence na emtricitabin/lamivudin ve

4 případech, a ve 2 případech také na rilpivirin, s následnou zkříženou rezistencí na efavirenz (2/2),

nevirapin (2/2) a etravirin (1/2).

Vliv na elektrokardiogram

Vliv rilpivirin-hydrochloridu při doporučené dávce 25 mg jednou denně na QTcF interval byl

hodnocen v randomizované, placebem a aktivně (moxifloxacin 400 mg jednou denně) kontrolované

zkřížené studii u 60 zdravých dospělých s 13 měřeními během 24 hodin v ustáleném stavu. Rilpivirin-

hydrochlorid při doporučené dávce 25 mg jednou denně není spojen s klinicky významným vlivem

na QTc.

Když byly studovány supraterapeutické dávky rilpivirin-hydrochloridu 75 mg jednou denně a 300 mg

jednou denně u zdravých dospělých, byly maximální průměrné časově přizpůsobené (vázané na 95 %

horní hranici intervalu spolehlivosti) rozdíly v intervalu QTcF v porovnání s placebem po korekci

podle výchozí hodnoty 10,7 (15,3), resp. 23,3 (28,4) ms. Dávky rilpivirin-hydrochloridu 75 mg jednou

denně a 300 mg jednou denně podávané v ustáleném stavu, vedly k průměrné hodnotě C

přibližně

2,6 krát, resp. 6,7 krát vyšší než je průměrná hodnota C

v ustáleném stavu pozorovaná u doporučené

dávky rilpivirin-hydrochloridu 25 mg jednou denně.

Klinické zkušenosti

Dosud neléčení pacienti infikovaní HIV-1

Informace o účinnosti přípravku Eviplera jsou založeny na analýze údajů získaných během 96 týdnů

ve dvou randomizovaných, dvojitě zaslepených, kontrolovaných studiích C209 a C215. Zařazeni byli

pacienti infikovaní HIV-1 a dosud neléčení antiretrovirotiky (n = 1 368), kteří měli plazmatickou

koncentraci HIV-1 RNA ≥ 5 000 kopií/ml a byli vyšetřeni na citlivost na N(t)RTI a na absenci

specifických mutací spojených s rezistencí na NNRTI. Obě studie měly identický design s výjimkou

základních režimů léčby. Pacienti byli randomizováni v poměru 1:1 do skupin s podáváním rilpivirin-

hydrochloridu 25 mg (n = 686) jednou denně nebo efavirenzu 600 mg (n = 682) jednou denně navíc

k základním režimům léčby. Ve studii C209 (n = 690) byl základním režimem léčby

emtricitabin/tenofovir-disoproxil. Ve studii C215 (n = 678) se základní režim léčby skládal ze

2 zkoušejícím zvolených N(t)RTI: emtricitabinu/tenofovir-disoproxilu (60 %, n = 406) nebo

lamivudinu/zidovudinu (30 %, n = 204) nebo abakaviru a lamivudinu (10 %, n = 68).

Ve sdružené analýze studií C209 a C215 pro pacienty, kteří dostávali jako základní režim léčby

emtricitabin/tenofovir-disoproxil, byly demografické charakteristiky a charakteristiky výchozího stavu

ve skupině s rilpivirinem a s efavirenzem vyrovnané. Tabulka 4 ukazuje vybrané demografické údaje

a charakteristiky výchozího stavu onemocnění. Medián plazmatické HIV-1 RNA byl 5,0

a 5,0 log

kopií/ml a medián počtu buněk CD4+ byl 247 x 10

buněk/l a 261 x 10

buněk/l pro

pacienty randomizované do skupiny s rilpivirinem resp. efavirenzem.

Tabulka 4: Demografické a výchozí charakteristiky antiretrovirové léčby dosud neléčených

dospělých pacientů infikovaných HIV-1 ve studiích C209 a C215 (sdružené údaje pro všechny

pacienty užívající rilpivirin-hydrochlorid nebo efavirenz v kombinaci

s emtricitabinem/tenofovir-disoproxilem) v 96. týdnu.

Rilpivirin +

emtricitabin/tenofovir-disoproxil

Efavirenz +

emtricitabin/tenofovir-disoproxil

n = 550

n = 546

Demografické vlastnosti

Medián věku (rozmezí), let

36,0

36,0

(18–78)

(19–69)

Pohlaví

Muži

78 %

79 %

Ženy

22 %

21 %

Etnikum

Běloch

64 %

61 %

Černoch/Afroameričan

25 %

23 %

Asiat

10 %

13 %

Jiné

Z důvodu místních předpisů se

nelze dotazovat

Výchozí charakteristiky onemocnění

Medián výchozí hodnoty

HIV-1 RNA (rozmezí)

kopií/ml v plazmě

(2–7)

(3–7)

Medián výchozího počtu buněk

CD4+ (rozmezí), × 10

buněk/l

(1–888)

(1–857)

Procento pacientů se souběžnou

infekcí HBV/HCV

7,7 %

8,1 %

Podskupinová analýza virologické odpovědi (< 50 HIV-1 RNA kopií/ml) ve 48. týdnu a 96. týdnu

a virologického selhání podle výchozí virové nálože (sdružené údaje ze dvou klinických studií fáze III,

C209 a C215, pro pacienty užívající jako základní režim léčby emtricitabin/tenofovir-disoproxil) je

shrnuta v tabulce 5. Míra výskytu odpovědí (potvrzená neměřitelná virová nálož

< 50 HIV-1 RNA kopií/ml) byla v 96. týdnu srovnatelná ve skupině s rilpivirinem a skupině

s efavirenzem. Výskyt virologického selhání v 96. týdnu byl ve skupině s rilpivirinem vyšší než ve

skupině s efavirenzem, přičemž k většině virologických selhání došlo během prvních 48 týdnů léčby.

Přerušení léčby kvůli nežádoucím účinkům bylo v 96. týdnu častější ve skupině s efavirenzem než ve

skupině s rilpivirinem.

Tabulka 5: Virologické výsledky randomizované léčby ve studiích C209 a C215 (sdružené údaje

od pacientů užívajících rilpivirin-hydrochlorid nebo efavirenz v kombinaci

s emtricitabinem/tenofovir-disoproxilem) ve 48. týdnu (primární) a v 96. týdnu.

Rilpivirin +

emtricitabin/

tenofovir-

disoproxil

Efavirenz +

emtricitabin/

tenofovir-

disoproxil

Rilpivirin +

emtricitabin/

tenofovir-

disoproxil

Efavirenz +

emtricitabin/

tenofovir-disoproxil

n = 550

n = 546

n = 550

n = 546

48. týden

96. týden

Celková odpověď

(HIV-1 RNA

< 50 kopií/ml

(TLOVR

83,5 % (459/550)

82,4 % (450/546)

76,9 % (423/550)

77,3 % (422/546)

(80,4; 86,6)

(79,2; 85,6)

Podle výchozí hodnoty virové nálože (kopií/ml)

≤ 100 000

89,6 % (258/288)

84,8 % (217/256)

83,7 % (241/288)

80,8 % (206/255)

(86,1; 93,1)

(80,4; 89,2)

> 100 000

76,7 % (201/262)

80,3 % (233/290)

69,5 % (182/262)

74,2 % (216/291)

(71,6; 81,8)

(75,8; 84,9)

Podle výchozí hodnoty počtu buněk CD4+ (x 10

6

buněk/l)

< 50

51,7 % (15/29)

79,3 % (23/29)

48,3 %

72,4 %

(33,5; 69,9)

(64,6; 94,1)

(28,9; 67,6)

(55,1; 89,7)

≥ 50–200

80,9 % (123/152)

80,7 % (109/135)

71,1 %

72,6 %

(74,7; 87,2)

(74,1; 87,4)

(63,8; 78,3)

(65,0; 80,2)

≥ 200–350

86,3 % (215/249)

82,3 % (205/249)

80,7 %

78,7 %

(82,1; 90,6)

(77,6; 87,1)

(75,8; 85,7)

(73,6; 83,8)

≥ 350

89,1 % (106/119)

85,0 % (113/133)

84,0 %

80,5 %

(83,5; 94,7)

(78,9; 91,0)

(77,4; 90,7)

(73,6; 87,3)

Bez odpovědi

Virologické selhání

(všichni pacienti)

9,5 % (52/550)

4,2 % (23/546)

11,5 % (63/550)

5,1 % (28/546)

Podle výchozí hodnoty virové nálože (kopií/ml)

≤ 100 000

4,2 % (12/288)

2,3 % (6/256)

5,9 % (17/288)

2,4 % (6/255)

> 100 000

15,3 % (40/262)

5,9 % (17/290)

17,6 % (46/262)

7,6 % (22/291)

Úmrtí

0,2 % (1/546)

0,7 % (4/546)

Přerušeno z důvodu

nežádoucího účinku

2,2 % (12/550)

7,1 % (39/546)

3,6 % (20/550)

8,1 % (44/546)

Přerušeno z jiných

důvodů než

vzhledem

k nežádoucím

účinkům

4,9 % (27/550)

6,0 % (33/546)

8 % (44/550)

8,8 % (48/546)

n = celkový počet pacientů v léčebné skupině.

ITT TLOVR = doba do ztráty virologické odpovědi všech pacientů zařazených do studie (

Intention to treat time to loss of

virologic response

Rozdíl v míře výskytu odpovědi je 1 % (95 % interval spolehlivosti −3 % až 6 %) při použití normální aproximace.

Mezi primární analýzou ve 48. týdnu a 96. týdnem došlo k 17 novým virologickým selháním (6 pacientů s počáteční

virovou náloží ≤ 100 000 kopií/ml a 11 pacientů s počáteční virovou náloží > 100 000 kopií/ml). Při primární analýze

ve 48. týdnu byly rovněž provedeny změny klasifikace, přičemž nejčastější byla změna klasifikace z virologického

selhání na přerušení léčby z jiných důvodů než kvůli nežádoucím účinkům.

Mezi primární analýzou ve 48. týdnu a 96. týdnem došlo k 10 novým virologickým selháním (3 pacienti s počáteční

virovou náloží ≤ 100 000 kopií/ml a 7 pacientů s počáteční virovou náloží > 100 000 kopií/ml). Při primární analýze

ve 48. týdnu byly rovněž provedeny změny klasifikace, přičemž nejčastější byla změna klasifikace z virologického

selhání na přerušení léčby z jiných důvodů než kvůli nežádoucím účinkům.

např. ztráta možnosti sledování, nedodržení pokynů, odvolání souhlasu.

Bylo prokázáno, že kombinace emtricitabinu/tenofovir-disoproxilu+ rilpivirin-hydrochloridu je

v dosahování hodnoty HIV-1 RNA < 50 kopií/ml srovnatelná s kombinací emtricitabinu/tenofovir-

disoproxilu + efavirenzu.

V 96. týdnu byly průměrné změny v počtu buněk CD4+ ve srovnání s výchozí hodnotou u pacientů

užívajících emtricitabin/tenofovir-disoproxil jako základní režim léčby +226 x 10

buněk/l v skupině

s rilpivirinem a +222 x 10

buněk/l v skupině s efavirenzem.

V 96. týdnu nebyly zjištěny žádné nové vzorce zkřížené rezistence oproti 48. týdnu. Výsledky

testování rezistence v 96. týdnu u pacientů s virologickým selháním a fenotypovou rezistencí

definovaných protokolem studie jsou uvedeny v tabulce 6:

Tabulka 6: Výsledky testování fenotypové rezistence ze studií C209 a C215 (sdružené údaje od

pacientů užívajících rilpivirin-hydrochlorid nebo efavirenz v kombinaci

s emtricitabinem/tenofovir-disoproxilem) v 96. týdnu (na základě analýzy rezistence).

Rilpivirin +

emtricitabin/tenofovir-disoproxil

Efavirenz +

emtricitabin/tenofovir-disoproxil

n = 550

n = 546

Rezistence na

emtricitabin/lamivudin

7,3 % (40/550)

0,9 % (5/546)

Rezistence na rilpivirin

5,6 % (31/550)

Rezistence na efavirenz

5,1 % (28/550)

2,2 % (12/546)

U pacientů, u kterých selhala léčba přípravkem Eviplera a u kterých se vyvinula rezistence na

přípravek Eviplera se obvykle objevila i zkřížená rezistence na ostatní schválené přípravky ze skupiny

NNRTI (etravirin, efavirenz, nevirapin).

Virologicky suprimovaní pacienti infikovaní HIV-1

Studie GS-US-264-0106

Účinnost a bezpečnost přechodu z PI potencovaného ritonavirem v kombinaci se dvěma NRTI na STR

režim s přípravkem Eviplera byly vyhodnoceny v randomizované, otevřené studii u virologicky

suprimovaných dospělých infikovaných HIV-1. Pacienti museli být na jejich prvním nebo druhém

režimu antiretrovirové léčby a museli být bez virologického selhání v anamnéze, nesměli mít

v anamnéze aktuálně ani v minulosti rezistenci na žádnou ze tří složek přípravku Eviplera a po dobu

nejméně 6 měsíců před skríningem museli být stabilně suprimováni (HIV-1 RNA < 50 kopií/ml).

Pacienti byli randomizováni v poměru 2:1 buď k přechodu na přípravek Eviplera na začátku studie

(skupina s přípravkem Eviplera, n = 317), nebo k zachování základního antiretrovirového režimu po

dobu 24 týdnů (skupina SBR, n = 159) před přechodem na přípravek Eviplera na dalších 24 týdnů

(skupina s opožděným přechodem, n = 152). Průměrný věk pacientů byl 42 let (v rozmezí 19–73),

88 % byli muži, 77 % byli běloši, 17 % byli černoši a 17 % byli hispánci/latinoameričané. Průměrný

výchozí počet buněk CD4 byl 584 x 10

buněk/l (v rozmezí 42–1 484). Randomizace byla

stratifikována podle užívání tenofovir-disoproxilu a/nebo lopinavir/ritonaviru v základním režimu.

Výsledky léčby po 24 týdnech jsou uvedeny v tabulce 7.

Tabulka 7: Výsledky randomizované léčby ve studii GS-US-264-0106 ve 24. týdnu

a

Skupina s přípravkem

Eviplera

n = 317

Skupina se zachováním

základního režimu (SBR)

n = 159

Virologická úspěšnost po 24 týdnech léčby

b

94 % (297/317)

90 % (143/159)

HIV-1 RNA < 50 kopií/ml

Virologické selhání

c

1 % (3/317)

5 % (8/159)

Žádné virologické údaje v období 24. týdne

Studovaná léčba přerušena kvůli nežádoucím

účinkům nebo úmrtí

2 % (6/317)

Studovaná léčba přerušena z jiných důvodů

a poslední dostupný údaj o koncentraci

HIV-1 RNA < 50 kopií/ml

3 % (11/317)

3 % (5/159)

Údaje z tohoto období chybí, ale pacient byl

nadále na studované léčbě

2 % (3/159)

Medián nárůstu buněk CD4 oproti výchozí

hodnotě (x 10

buněk/l)

Období 24. týdne je doba od 127. do 210. dne (včetně).

Snapshot analýza.

Zahrnuje pacienty, kteří měli v období 24. týdne HIV-1 RNA ≥ 50 kopií/ml, kteří předčasně přerušili léčbu kvůli

nedostatečné účinnosti či ztrátě účinnosti, a pacienty, kteří přerušili léčbu z jiných důvodů než kvůli nežádoucím účinkům

(NÚ) nebo úmrtí, a v době přerušení měli virovou nálož ≥ 50 kopií/ml.

Zahrnuje pacienty, kteří přerušili léčbu kvůli NÚ či úmrtí ve kterémkoli okamžiku od 1. dne až do období 24. týdne, což

vedlo k chybějícím virologickým údajům o léčbě v průběhu určeného období.

Zahrnuje pacienty, kteří přerušili léčbu z jiných důvodů než kvůli NÚ, úmrtí nebo nedostatečné účinnosti či ztrátě

účinnosti, například z důvodu odvolání souhlasu, při ztrátě možnosti sledování atd.

Přechod na přípravek Eviplera byl srovnatelný ohledně udržování hodnoty HIV-1 RNA < 50 kopií/ml

v porovnání s pacienty, kteří zůstali na režimu s PI potencovaným ritonavirem v kombinaci se dvěma

NRTI [rozdíl mezi léčbou (95% CI): + 3,8 % (−1,6 % až 9,1 %)].

Z pacientů ve skupině SBR, kteří zůstali po dobu 24 týdnů na základním režimu a poté přešli na

užívání přípravku Eviplera, 92 % (140/152) mělo HIV-1 RNA < 50 kopií/ml po 24 týdnech užívání

přípravku Eviplera, což bylo konzistentní s výsledky ze 24 týdnů u pacientů, kteří přešli na přípravek

Eviplera na začátku studie.

Ve 48. týdnu 89 % (283/317) pacientů randomizovaných na přechod na přípravek Eviplera na začátku

studie (Eviplera) mělo HIV-1 RNA < 50 kopií/ml, 3 % (8/317) byla považována za virologické selhání

(HIV RNA ≥ 50 kopií/ml) a pro 8 % (26/317) nebyly k dispozici údaje v období 48. týdne.

Z 26 pacientů bez údajů dostupných v období 48. týdne 7 pacientů přerušilo léčbu kvůli nežádoucímu

účinku (NÚ) nebo úmrtí, 16 pacientů přerušilo léčbu z jiných důvodů a pro 3 pacienty chyběly údaje,

avšak pacienti byli nadále na studované léčbě. Medián změny počtu buněk CD4 ve 48. týdnu při

analýze během léčby byl +17 x 10

buněk/l.

Ve skupině užívající přípravek Eviplera 7/317 pacientů (2 %) a ve skupině s opožděným přechodem

6/152 pacientů (4 %) trvale přerušilo studovanou léčbu z důvodu nežádoucího účinku souvisejícího

s léčbou. Ve skupině SBR neukončil studovanou léčbu z důvodu nežádoucího účinku souvisejícího

s léčbou žádný pacient.

Studie GS-US-264-0111

Účinnost, bezpečnost a farmakokinetika přechodu z STR režimu

s efavirenzem/emtricitabinem/tenofovir-disoproxilem na STR režim s přípravkem Eviplera byly

vyhodnoceny v otevřené studii u virologicky suprimovaných dospělých infikovaných HIV-1. Pacienti

museli dříve užívat jako první režim antiretrovirové léčby pouze efavirenz/emtricitabin/tenofovir-

disoproxil po dobu nejméně tří měsíců a žádat změnu režimu kvůli nesnášenlivosti efavirenzu. Pacienti

museli být po dobu nejméně 8 týdnů před vstupem do studie stabilně suprimováni, nesměli mít

v anamnéze aktuálně ani v minulosti rezistenci na žádnou ze tří složek přípravku Eviplera a museli při

screeningu mít HIV-1 RNA < 50 kopií/ml. Pacienti přešli z efavirenzu/emtricitabinu/tenofovir-

disoproxilu na přípravek Eviplera bez eliminačního období. Ze 49 pacientů, kteří obdrželi nejméně

jednu dávku přípravku Eviplera, zůstalo 100 % pacientů suprimováno (HIV-1 RNA < 50 kopií/ml)

ve 12. a 24. týdnu. Ve 48. týdnu zůstalo 94 % (46/49) pacientů suprimováno a 4 % (2/49) bylo

považováno za virologická selhání (HIV-1 RNA ≥ 50 kopií/ml). Pro jednoho pacienta (2 %) nebyly

k dispozici údaje z období 48. týdne; studovaná léčba byla přerušena kvůli nedodržení pokynů (tj.

z jiného důvodu než jsou nežádoucí účinky nebo úmrtí) a poslední dostupný údaj o koncentraci

HIV-1 RNA byl < 50 kopií/ml.

Pediatrická populace

Evropská agentura pro léčivé přípravky zrušila povinnost předložit výsledky studií s přípravkem

Eviplera u všech podskupin pediatrické populace v léčbě infekce HIV-1 (informace o použití

u pediatrické populace viz bod 4.2).

Těhotenství

Rilpivirin (užívaný jako přípravek Eviplera u 16 z 19 pacientek a při jiném základním léčebném

režimu u 3 z 19 pacientek) byl hodnocen ve studii TMC114HIV3015 u těhotných žen během 2.

a 3. trimestru a po porodu. Farmakokinetické údaje prokazují, že celková expozice (AUC) rilpivirinu

jakožto součásti antiretrovirového režimu byla přibližně o 30 % nižší během těhotenství v porovnání

s obdobím po porodu (6–12 týdnů). Virologická odpověď byla během studie všeobecně zachována:

z 12 pacientek, které dokončily studii, u 10 pacientek byla na konci studie pozorována suprese;

u dalších 2 pacientek bylo pozorováno zvýšení virové nálože pouze v období po porodu, u nejméně

1 pacientky kvůli podezření na suboptimální dodržování pokynů. U žádného z 10 novorozenců

narozených matkám, které dokončily klinickou studii a byly infikovány virem HIV, nedošlo k přenosu

viru z matky na dítě. Rilpivirin byl dobře snášen během těhotenství a v období po porodu. V porovnání

se známým bezpečnostním profilem rilpivirinu u dospělých infikovaných virem HIV-1 se neobjevily

žádné nové nálezy týkající se bezpečnosti (viz body 4.2, 4.4 a 5.2).

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Bioekvivalence jedné potahované tablety přípravku Eviplera s jednou tvrdou tobolkou emtricitabinu

200 mg, jednou potahovou tabletou rilpivirinu (ve formě rilpivirini hydrochloridum) 25 mg a jednou

potahovou tabletou tenofovir-disoproxilu 245 mg, byla stanovena po podání jednorázové dávky

zdravým jedincům po jídle. Po perorálním podání přípravku Eviplera zdravým jedincům s jídlem je

emtricitabin rychle a v rozsáhlé míře absorbován s maximální plazmatickou koncentrací dosaženou po

2,5 hodinách po podání dávky. Maximální koncentrace tenofoviru byly v plazmě pozorovány do

2 hodin a maximální plazmatické koncentrace rilpivirinu se obvykle dosahuje do 4–5 hodin. Po

perorálním podání tenofovir-disoproxilu pacientům infikovaným HIV se tenofovir-disoproxil rychle

absorbuje a je konvertován na tenofovir. Absolutní biologická dostupnost emtricitabinu z tvrdých

tobolek 200 mg byla odhadnuta na 93 %. Perorální biologická dostupnost tenofoviru po podání tablet

tenofovir-disoproxilu pacientům nalačno byla přibližně 25 %. Absolutní biologická dostupnost

rilpivirinu není známa. Podání přípravku Eviplera zdravým dospělým jedincům s lehkým jídlem

(390 kcal) nebo se standardním jídlem (540 kcal) vedlo ke zvýšené expozici rilpivirinu a tenofoviru ve

srovnání s podáním nalačno. C

a AUC rilpivirinu se zvýšily o 34 %, respektive o 9 % (lehké jídlo)

a o 26 %, respektive o 16 % (standardní jídlo). C

a AUC tenofoviru se zvýšily o 12 %, respektive

o 28 % (lehké jídlo) a o 32 %, respektive o 38 % (standardní jídlo). Expozice emtricitabinu nebyly

ovlivněny jídlem. Aby se docílilo optimální absorpce, musí se přípravek Eviplera užívat s jídlem (viz

bod 4.2).

Distribuce

Distribuční objem po intravenózním podání byl po podání samostatných složek emtricitabinu

a tenofoviru přibližně 1 400 ml/kg a 800 ml/kg. Po perorálním podání samostatných složek

emtricitabinu a tenofovir-disoproxilu jsou emtricitabin a tenofovir široce distribuovány do celého

lidského organizmu. Vazba emtricitabinu na proteiny lidské plazmy

in vitro

byla < 4 % a probíhala

nezávisle na koncentraci v rozmezí od 0,02 do 200 µg/ml.

In vitro

vazba rilpivirinu na proteiny lidské

plazmy, hlavně na albumin, je přibližně 99,7 %. V rozmezí koncentrace tenofoviru od 0,01 do

25 µg/ml byla vazba tenofoviru na proteiny plazmy nebo proteiny séra

in vitro

méně než 0,7 %, resp.

7,2 %.

Biotransformace

Metabolismus emtricitabinu je omezený. Biotransformace emtricitabinu zahrnuje oxidaci thiolové

skupiny, přičemž vzniká 3‘-sulfoxid diastereoisomer (přibližně 9 % dávky), a konjugaci s kyselinou

glukuronovou, přičemž vzniká 2‘-O-glukuronid (přibližně 4 % dávky). Studie

in vitro

naznačují, že

rilpivirin-hydrochlorid primárně prochází oxidačním metabolismem zprostředkovaným systémem

CYP3A. Studie

in vitro

prokázaly, že ani tenofovir-disoproxil, ani tenofovir nejsou substráty pro

enzymy CYP450. Ani emtricitabin a ani tenofovir neinhiboval

in vitro

metabolismus léku

zprostředkovaný jakýmikoliv hlavními lidskými izoformami CYP450, účastnícími se biotransformace

léku. Emtricitabin rovněž neinhiboval uridin-5‘-difosfoglukuronyl transferázu, enzym zodpovídající za

glukuronidaci.

Eliminace

Emtricitabin je primárně vylučován ledvinami, přičemž celá dávka se objeví částečně v moči

(přibližně 86 %) a částečně ve stolici (přibližně 14 %). Třináct procent dávky emtricitabinu se objevilo

v moči jako tři metabolity. Průměrná systémová clearance emtricitabinu byla 307 ml/min. Po

perorálním podání je poločas eliminace emtricitabinu přibližně 10 hodin.

Terminální eliminační poločas rilpivirinu je přibližně 45 hodin. Po jednorázové perorálně podané

dávce [

C]rilpivirinu lze v průměru 85 % radioaktivity nalézt ve stolici a asi 6,1 % v moči. Z podané

dávky bylo v nezměněné formě rilpivirinu nalezeno 25 % ve stolici. Jenom stopové množství

rilpivirinu v nezměněné formě (< 1 % dávky) bylo zjištěno v moči.

Tenofovir je primárně vylučován ledvinami jak filtrací, tak také aktivním tubulárním transportním

systémem (lidským organickým aniontovým transportérem 1,

human organic anion transporter 1

(hOAT1)) s přibližně 70–80 % intravenózně podané dávky vyloučené močí v nezměněném stavu.

Průměrná zjevná clearance tenofoviru byla přibližně 307 ml/min. Renální clearance byla odhadnuta

přibližně na 210 ml/min, což je více než stupeň glomerulární filtrace. To naznačuje, že aktivní

tubulární sekrece je důležitou součástí eliminace tenofoviru. Po perorálním podání je poločas

eliminace tenofoviru přibližně 12 až 18 hodin.

Farmakokinetika ve zvláštních skupinách pacientů

Starší pacienti

Populační analýza farmakokinetiky pacientů infikovaných HIV prokázala, že ve sledovaném věkovém

rozmezí (18 až 78 let) není významný rozdíl ve farmakokinetice rilpivirinu, přičemž pouze 2 pacienti

byli ve věku 65 let nebo starší.

Pohlaví

Farmakokinetika emtricitabinu a tenofoviru je podobná jak u pacientů tak u pacientek. U rilpivirinu

nebyl zjištěn žádný klinicky významný farmakokinetický rozdíl mezi muži a ženami.

Etnikum

Nebyl zjištěn žádný klinicky významný farmakokinetický rozdíl z důvodu etnického původu.

Pediatrická populace

Obecně je farmakokinetika emtricitabinu u kojenců, dětí a dospívajících (ve věku od 4 měsíců do

18 let) podobná jako u dospělých. Farmakokinetika rilpivirinu a tenofovir-disoproxilu u dětí

a dospívajících se studuje. Pro nedostatek údajů nelze u pediatrických pacientů doporučit dávkování

(viz bod 4.2).

Porucha funkce ledvin

Omezené množství údajů z klinických studií podporuje podávání přípravku Eviplera jednou denně

pacientům s lehkou poruchou funkce ledvin (CrCl 50-80 ml/min). Údaje o dlouhodobé bezpečnosti pro

složky emtricitabin a tenofovir-disoproxil přípravku Eviplera však dosud nebyly u pacientů s lehkou

poruchou funkce ledvin vyhodnoceny. Přípravek Eviplera se proto má používat u pacientů s lehkou

poruchou funkce ledvin pouze v případě, že se potenciální přínos léčby považuje za převažující její

možné riziko (viz body 4.2 a 4.4).

Přípravek Eviplera se nedoporučuje u pacientů se středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce ledvin

(CrCl < 50 ml/min). Pacienti se středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce ledvin vyžadují úpravu

intervalu mezi dávkami emtricitabinu a tenofovir-disoproxilu, které nelze dosáhnout pomocí

kombinované tablety (viz body 4.2 a 4.4).

Farmakokinetické parametry byly převážně stanoveny po podání jednorázových dávek emtricitabinu

200 mg nebo tenofovir-disoproxilu 245 mg pacientům neinfikovaným HIV s různým stupněm poruch

funkce ledvin. Stupeň poruchy funkce ledvin byl definován podle výchozí CrCl (normální funkce

ledvin je při CrCl > 80 ml/min; lehká porucha funkce je při CrCL = 50–79 ml/min; středně těžká

porucha funkce při CrCl = 30–49 ml/min a těžká porucha funkce při CrCl = 10–29 ml/min).

Průměrná hodnota (koeficient odchylky v %) expozice emtricitabinu 12 (25 %) µgh/ml u pacientů

s normální funkcí ledvin, je zvýšena na 20 (6 %) µgh/ml u pacientů s lehkou poruchou, na

25 (23 %) µgh/ml u pacientů se středně těžkou poruchou a na 34 (6 %) µgh/ml u pacientů se těžkou

poruchou funkce ledvin.

Průměrná hodnota (koeficient odchylky v %) expozice tenofoviru 2 185 (12 %) ngh/ml u pacientů

s normální funkcí ledvin, je zvýšena na 3 064 (30 %) ngh/ml u pacientů s lehkou poruchou, na

6 009 (42 %) ngh/ml u pacientů se středně těžkou poruchou a na 15 985 (45 %) ngh/ml u pacientů

s těžkou poruchou funkce ledvin.

U pacientů v terminálním stádiu onemocnění ledvin (

end-stage renal disease

, ESRD), kteří potřebují

hemodialýzu, se podstatně zvýšila léková expozice v čase mezi dialýzami a to během 72 hodin na

53 (19 %) µgh/ml emtricitabinu, a během 48 hodin na 42 857 (29 %) ngh/ml tenofoviru.

U pacientů infikovaných HIV s poruchou funkce ledvin byla provedena malá klinická studie hodnotící

bezpečnost, antivirovou aktivitu a farmakokinetiku tenofovir-disoproxilu v kombinaci

s emtricitabinem. Podskupina pacientů s výchozí CrCl mezi 50 a 60 ml/min, užívajících jednu dávku

denně, měla 2 až 4krát vyšší expozici tenofoviru a zhoršení funkce ledvin.

Farmakokinetika rilpivirinu nebyla studována u pacientů s renální insuficiencí. Vylučování rilpivirinu

ledvinami je zanedbatelné. U pacientů se těžkou poruchou funkce ledvin nebo pacientů v ESRD se

plazmatické koncentrace mohou zvýšit z důvodu změn v absorpci, distribuci a/nebo metabolismu jako

sekundární projev renální dysfunkce. Protože se rilpivirin vysoce váže na proteiny plazmy, je

nepravděpodobné, že by byl významně odstraňován hemodialýzou nebo peritoneální dialýzou (viz

bod 4.9).

Porucha funkce jater

U pacientů s lehkou nebo středně těžkou poruchou funkce jater není nutná úprava dávkování, avšak

u pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater by se měl přípravek Eviplera používat s opatrností.

Přípravek Eviplera nebyl studován u pacientů se těžkou poruchou funkce jater (CPT skóre C). Proto se

používání přípravku Eviplera u pacientů s těžkou poruchou funkce jater nedoporučuje (viz body 4.2

a 4.4).

Farmakokinetika emtricitabinu nebyla studována u pacientů s různým stupněm jaterní insuficience.

Rilpivirin-hydrochlorid se primárně metabolizuje a eliminuje játry. Ve studii porovnávající 8 pacientů

s lehkou poruchou funkce jater (CPT skóre A) s 8 shodnými kontrolami a 8 pacientů se středně těžkou

poruchou funkce jater (CPT skóre B) s 8 shodnými kontrolami byla expozice při opakovaných

dávkách rilpivirinu o 47 % vyšší u pacientů s mírnou poruchou funkce jater a o 5 % vyšší u pacientů se

středně těžkou poruchou funkce jater. Rilpivirin nebyl studován u pacientů se těžkou poruchou funkce

jater (CPT skóre C) (viz bod 4.2). U pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater se však nedá

vyloučit významně zvýšená expozice farmakologicky aktivnímu, volnému rilpivirinu.

Jedincům neinfikovaným HIV s různým stupněm poruchy funkce jater hodnocené podle CPT

klasifikace byla podána jednorázová dávka 245 mg tenofovir-disoproxilu. Farmakokinetika tenofoviru

nebyla u jedinců s poruchou funkce jater podstatnĕji změněna, což nasvědčuje tomu, že u těchto

jedinců není nutná úprava dávkování. Průměrné hodnoty (koeficient odchylky v %) C

a AUC

0-∞

tenofoviru u zdravých jedinců byly 223 (34,8 %) ng/ml, resp. 2.050 (50,8 %) ngh/ml v porovnání

s 289 (46,0 %) ng/ml a 2.310 (43,5 %) ngh/ml u jedinců se středně těžkou poruchou funkce jater

a 305 (24,8 %) ng/ml a 2.740 (44,0 %) ngh/ml u jedinců se těžkou poruchou funkce jater.

Pacienti se souběžnou infekcí virem hepatitidy B a/nebo C

Obecně řečeno byla farmakokinetika emtricitabinu u pacientů infikovaných HBV podobná jako

farmakokinetika u zdravých jedinců a u pacientů infikovaných HIV.

Farmakokinetická analýza pro tuto populaci naznačuje, že souběžná infekce virem hepatitidy B nebo C

nemá klinicky významný vliv na expozici rilpivirinu.

Přechod z režimu založeného na efavirenzu

Údaje o účinnosti ze studie GS-US-264-0111 (viz bod 5.1) naznačují, že krátké období nižší expozice

rilpivirinu nemá vliv na antivirovou účinnost přípravku Eviplera. V důsledku poklesu plazmatických

hladin efavirenzu se indukční účinek snížil a koncentrace rilpivirinu se začaly normalizovat. Během

poklesu plazmatických hladin efavirenzu a zvyšování plazmatických hladin rilpivirinu nebyly po

přechodu u žádného z pacientů ve stejnou dobu hladiny efavirenzu nebo rilpivirinu pod jejich

příslušnými hodnotami IC

. Při přechodu z režimu obsahujícího efavirenz není potřebná žádná

úprava dávky.

Těhotenství a období po porodu

Po užití rilpivirinu v dávce 25 mg jednou denně jako součásti antiretrovirového režimu byla celková

expozice rilpivirinu nižší během těhotenství (podobné hodnoty ve 2. a 3. trimestru) v porovnání

s hodnotami v období po porodu. Snížení expozice nevázané volné frakce rilpivirinu (tj. aktivní)

během těhotenství v porovnání s obdobím po porodu bylo méně výrazné než u celkové expozice

rilpivirinu.

U žen užívajících rilpivirin v dávce 25 mg jednou denně během 2. trimestru těhotenství byly průměrné

intraindividuální hodnoty pro celkové hodnoty C

, AUC

rilpivirinu o 21 %, 29 %, resp.

o 35 % nižší v porovnání s hodnotami v období po porodu; během 3. trimestru těhotenství byly

hodnoty C

, AUC

o 20 %, 31 %, resp. o 42 % nižší v porovnání s hodnotami v období po

porodu.

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje o emtricitabinu získané na základě konvenčních farmakologických studií

bezpečnosti, toxicity po opakovaném podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu

a reprodukční a vývojové toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.

Neklinické údaje o rilpivirin-hydrochloridu získané na základě farmakologických studií bezpečnosti,

lékové dispozice, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu a reprodukční a vývojové

toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka. Byla pozorovaná jaterní toxicita související

s indukcí jaterních enzymů u hlodavců. U psů byly pozorovány účinky podobné cholestáze.

Studie kancerogenity s rilpivirinem u potkanů a myší odhalily kancerogenní potenciál specifický pro

tyto druhy, ale tyto údaje nejsou považovány za významné pro člověka.

Studie na zvířatech prokázaly omezený průchod rilpivirinu placentou. Není známo, zda dochází

k přenosu rilpivirinu placentou u těhotných žen. Nebyl prokázán žádný teratogenní účinek rilpivirinu

u potkanů a králíků.

Neklinické údaje o tenofovir-disoproxilu získané na základě konvenčních farmakologických studií

bezpečnosti, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu a reprodukční a vývojové toxicity

neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka. Poznatky ze studií toxicity po opakovaném podávání

u potkanů, psů a opic po systémové expozici vyšší nebo rovné expozici při klinickém podávání a které

mohou být důležité pro klinické použití, zahrnují změny na ledvinách a kostech a pokles koncentrace

fosfátů v séru. Kostní toxicita byla diagnostikována jako osteomalacie (opice) a snížení BMD (potkani

a psi).

Ve studiích genotoxicity a studiích po opakovaném podávání s použitím kombinace emtricitabinu

a tenofovir-disproxilu, trvajících jeden měsíc nebo kratších, nebyla ve srovnání se studiemi

s jednotlivými složkami nalezena exacerbace toxikologických účinků.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Jádro tablety

Sodná sůl kroskarmelosy

Monohydrát laktosy

Magnesium-stearát

Mikrokrystalická celulosa

Polysorbát 20

Povidon

Předbobtnalý kukuřičný škrob

Potahová vrstva

Hypromelosa

Hlinitý lak indigokarmínu

Monohydrát laktosy

Makrogol

Červený oxid železitý

Hlinitý lak oranžové žluti (E110)

Oxid titaničitý

Triacetin

6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3

Doba použitelnosti

3 roky.

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v původní lahvičce, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí. Uchovávejte v dobře

uzavřené lahvičce.

6.5

Druh obalu a obsah balení

Lahvička z polyethylenu s vysokou hustotou (HDPE) s polypropylenovým dětským bezpečnostním

uzávěrem, obsahující 30 potahovaných tablet a vysoušedlo silikagel.

K dispozici jsou následující velikosti balení: krabička obsahující 1 lahvičku s 30 potahovanými

tabletami a krabička s 90 (3 lahvičky po 30) potahovanými tabletami. Na trhu nemusí být všechny

velikosti balení.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Gilead Sciences Ireland UC

Carrigtohill

County Cork, T45 DP77

Irsko

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

EU/1/11/737/001

EU/1/11/737/002

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 28. listopadu 2011

Datum posledního prodloužení registrace: 22. července 2016

10.

DATUM REVIZE TEXTU

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské

agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.

30 Churchill Place

Canary Wharf

London E14 5EU

United Kingdom

An agency of the European Union

Telephone

+44 (0)20 3660 6000

Facsimile

+44 (0)20 3660 5555

Send a question via our website

www.ema.europa.eu/contact

© European Medicines Agency, 2016. Reproduction is authorised provided the source is acknowledged.

EMA/403881/2016

EMEA/H/C/002312

Souhrn zprávy EPAR určený pro veřejnost

Eviplera

emtricitabinum / rilpivirinum / tenofoviri disoproxilum

Tento dokument je souhrnem Evropské veřejné zprávy o hodnocení (European Public Assessment

Report, EPAR) pro přípravek Eviplera. Objasňuje, jakým způsobem Výbor pro humánní léčivé přípravky

(CHMP) vyhodnotil tento přípravek, aby mohl vypracovat své stanovisko k vydání rozhodnutí

o registraci a doporučení ohledně podmínek používání přípravku Eviplera.

Co je Eviplera?

Eviplera je léčivý přípravek, který obsahuje léčivé látky emtricitabin (200 mg), rilpivirin (25 mg) a

tenofovir disoproxil (245 mg). Je k dispozici ve formě tablet.

K čemu se přípravek Eviplera používá?

Přípravek Eviplera se používá k léčbě dospělých nakažených virem lidské imunodeficience typu 1 (HIV-

1), což je virus, který způsobuje syndrom získané imunodeficience (AIDS).

Používá se výhradně u pacientů, u kterých si virus nevybudoval rezistenci na určité léky proti HIV

zvané nenukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy, a sice tenofovir nebo emtricitabin, a jejichž

hladiny viru HIV v krvi (virová zátěž) nepřesahují hodnotu 100 000 HIV-1 RNA kopií/ml.

Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis.

Jak se přípravek Eviplera používá?

Léčba přípravkem Eviplera by měla být zahájena lékařem, který má zkušenosti s léčbou infekce HIV.

Doporučená dávka je jedna tableta jednou denně a musí se užívat s jídlem.

Pokud je zapotřebí, aby pacient přestal užívat jednu z léčivých látek, nebo je nutné dávky léčivých

látek upravit, měl by být pacient převeden na samostatné léčivé přípravky obsahující emtricitabin,

rilpivirin nebo tenofovir disoproxil. Pokud se přípravek Eviplera podává souběžně s rifabutinem, měl by

lékař na dobu souběžného užívání rifabutinu pacientovi předepsat dodatečných 25 mg rilpivirinu denně.

Eviplera

EMA/403881/2016

strana 2/3

Jak přípravek Eviplera působí?

Přípravek Eviplera obsahuje tři léčivé látky: emtricitabin, což je nukleosidový inhibitor reverzní

transkriptázy, rilpivirin, což je nenukleosidový inhibitor reverzní transkriptázy (NNRTI), a tenofovir

disoproxil, který je „proléčivem“ tenofoviru, což znamená, že se v těle přeměňuje na léčivou látku

tenofovir. Tenofovir je nukleotidový inhibitor reverzní transkriptázy.

Všechny tři léčivé látky blokují činnost reverzní transkriptázy, virového enzymu, který viru HIV-1

umožňuje množit se v buňkách, které infikoval. Blokováním tohoto enzymu přípravek Eviplera snižuje

množství HIV-1 v krvi a udržuje jej na nízké úrovni. Přípravek Eviplera infekci HIV-1 ani AIDS neléčí,

ale může oddálit poškození imunitního systému a vývoj infekcí a onemocnění souvisejících s AIDS.

Všechny tři léčivé látky jsou v EU již dostupné ve formě samostatných léčivých přípravků.

Jak byl přípravek Eviplera zkoumán?

Přípravek Eviplera byl zkoumán ve dvou hlavních studiích u pacientů s HIV-1 bez předchozí léčby

infekce HIV. V první hlavní studii, do které bylo zařazeno 690 pacientů, byl přípravek Eviplera

porovnáván s podobnou kombinací, v níž byl namísto rilpivirinu podáván efavirenz. V druhé hlavní

studii, do které bylo zařazeno 678 pacientů, byl porovnáván rilpivirin s efavirenzem, přičemž oba byly

užívány s emtricitabinem a tenofovir disoproxilem nebo jinými dvěma nukleotidovými inhibitory

reverzní transkriptázy.

Hlavní měřítko účinnosti bylo založeno na snížení virové zátěže. Pacienti, kteří po 48 týdnech léčby

vykazovali virovou zátěž menší než 50 kopií RNA viru HIV-1/ml, byli považováni za pacienty reagující

na léčbu.

Přípravek Eviplera byl rovněž zkoumán u 532 pacientů, kteří byli převedeni z jejich stávající léčby

infekce HIV na přípravek Eviplera. Jejich předchozí léčba obsahovala buď dva nukleotidové inhibitory

reverzní transkriptázy a další lék proti HIV označovaný jako potencovaný inhibitor proteázy, nebo

léčivý přípravek Atripla. Hlavní měřítko účinnosti bylo založeno na dlouhodobém snížení virové zátěže.

Společnost dále předložila studie prokazující, že tableta s obsahem všech tří léčivých látek je při

souběžném podávání za obdobných podmínek v těle vstřebána stejným způsobem jako samostatné

tablety.

Jaké přínosy přípravku Eviplera byly prokázány v průběhu studií?

Kombinace přípravku Eviplera dosahovala při srovnání s kombinacemi obsahujícími efavirenz dobrých

výsledků. V první studii u dosud neléčených pacientů reagovalo na léčbu 83 % pacientů užívajících

kombinovaný léčivý přípravek Eviplera ve srovnání s 84 % pacientů, kteří užívali kombinaci

s efavirenzem. Ve druhé studii na léčbu reagovalo 87 % pacientů ze skupiny užívající rilpivirin (jež

zahrnovala pacienty užívající kombinovaný léčivý přípravek Eviplera). Ve skupině užívající efavirenz na

léčbu reagovalo 83 % pacientů.

Obě studie posuzující účinek převedení pacientů na léčbu přípravkem Eviplera prokázaly, že přípravek

Eviplera byl stejně účinný jako předchozí léčba a udržoval snížení virové zátěže.

Jaká rizika jsou spojena s přípravkem Eviplera?

U pacientů bez předchozí léčby infekce HIV byly nejčastějšími nežádoucími účinky přípravku Eviplera

(zaznamenanými u více než 5 pacientů ze 100) nauzea (pocit nevolnosti), závrať, neobvyklé sny,

bolest hlavy, průjem a nespavost. U pacientů, kteří již podstoupili léčbu infekce HIV, byly nejčastějšími

Eviplera

EMA/403881/2016

strana 3/3

nežádoucími účinky (zaznamenanými u více než 2 pacientů ze 100) únava, průjem, nauzea a

nespavost. Vzácně se u pacientů užívajících tenofovir disoproxil mohou objevit ledvinové potíže.

U pacientů, kteří trpí infekcí HIV a hepatitidou B, může při vysazení přípravku Eviplera dojít ke zhoršení

jaterních obtíží.

Přípravek Eviplera se nesmí používat s následujícími léčivy, protože mohou vést ke snížení hladiny

rilpivirinu v krvi a tím ke snížení účinnosti přípravku Eviplera:

karbamazepin, oxkarbazepin, fenobarbital, fenytoin (antiepileptika),

rifampicin, rifapentin (antibiotika),

omeprazol, esomeprazol, lansoprazol, pantoprazol, rabeprazol (inhibitory protonové pumpy

používané ke snížení množství žaludeční kyseliny),

systémový dexamethason (steroidní protizánětlivý a imunosupresivní léčivý přípravek) s výjimkou

jednorázové dávky,

přípravky na bázi třezalky (rostlinné léčivé přípravky používané k léčbě deprese a úzkosti).

Úplný seznam nežádoucích účinků a omezení přípravku Eviplera je uveden v příbalové informaci.

Na základě čeho byl přípravek Eviplera schválen?

Výbor CHMP dospěl k závěru, že přípravek Eviplera je stejně účinný jako kombinace obsahující

efavirenz. V časných stadiích léčby také způsobuje méně nežádoucích účinků a jeho přínosem je

užívání ve formě jedné tablety jednou denně. Výbor CHMP nicméně upozornil, že existuje určité riziko

rozvoje rezistence HIV-1 vůči rilpivirinu a že toto riziko se jeví jako nižší u pacientů s menší virovou

zátěží. Výbor CHMP proto usoudil, že přínosy přípravku Eviplera u pacientů s nízkou virovou zátěží HIV-

1 převyšují jeho rizika, a doporučil udělení rozhodnutí o registraci pro tuto skupinu pacientů.

Jaká opatření jsou uplatňována k zajištění bezpečného a účinného

používání přípravku Eviplera?

Do souhrnu údajů o přípravku a příbalové informace byla zahrnuta doporučení a opatření pro bezpečné

a účinné používání přípravku Eviplera, která by měla být dodržována zdravotnickými pracovníky

i pacienty.

Další informace o přípravku Eviplera

Evropská komise udělila rozhodnutí o registraci přípravku Eviplera platné v celé Evropské unii dne

28. listopadu 2011.

Plné znění zprávy EPAR pro přípravek Eviplera je k dispozici na internetových stránkách agentury na

adrese ema.europa.eu/Find medicine/Human medicines/European Public Assessment Reports. Další

informace o léčbě přípravkem Eviplera naleznete v příbalové informaci (rovněž součástí zprávy EPAR)

nebo se obraťte na svého lékaře či lékárníka.

Tento souhrn byl naposledy aktualizován v 06-2016.

Aðrar vörur

search_alerts

share_this_information