ZAVEDOS 5MG Prášek pro injekční roztok

Česká republika - čeština - SUKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv)

Koupit nyní

Aktivní složka:
IDARUBICIN-HYDROCHLORID (IDARUBICINI HYDROCHLORIDUM)
Dostupné s:
Pfizer, spol. s r.o., Praha
ATC kód:
L01DB06
INN (Mezinárodní Name):
IDARUBICIN HYDROCHLORIDE (IDARUBICINI HYDROCHLORIDE)
Dávkování:
5MG
Léková forma:
Prášek pro injekční roztok
Podání:
Intravenózní podání
Jednotky v balení:
1 anglicky
Druh předpisu:
na lékařský předpis
Terapeutické oblasti:
IDARUBICIN
Přehled produktů:
ZAVEDOS
Stav Autorizace:
R - registrovaný léčivý přípravek.
Registrační číslo:
44/ 651/92-C
Datum autorizace:
0000-00-00
EAN kód:
8594036500938

sp.zn. sukls75827/2019

Příbalová informace: informace pro uživatele

ZAVEDOS 5 mg

prášek pro injekční roztok

idarubicini hydrochloridum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek používat,

protože obsahuje pro Vás důležité údaje.

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

Pokud

Vás

vyskytne

kterýkoli

nežádoucích

účinků,

sdělte

svému

lékaři

nebo

lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny

v této příbalové informaci. Viz bod 4.

Co naleznete v této příbalové informaci

Co je přípravek ZAVEDOS a k čemu se používá

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek ZAVEDOS používat

Jak se přípravek ZAVEDOS používá

Možné nežádoucí účinky

Jak přípravek ZAVEDOS uchovávat

Obsah balení a další informace

1.

Co je přípravek Zavedos a k čemu se používá

Přípravek

Zavedos

patří

skupiny

léků

nazývaných

antracykliny,

které

používají

při

chemoterapeutické léčbě dospělých i dětí. U přípravku Zavedos bylo experimentálně prokázáno

protinádorové působení a tento přípravek se používá k léčbě různých typů leukemií (rakoviny bílých

krvinek).

Přípravek Zavedos je v kombinaci s cytarabinem podáván k indukci remise jako léčba první volby u

dosud neléčených dětí s rakovinou krve nazývanou akutní myeloidní leukemie (AML).

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Zavedos používat

Nepoužívejte přípravek Zavedos

jestliže jste alergický(á) na idarubicin-hydrochlorid nebo na kteroukoli další složku tohoto

přípravku (uvedenou v bodě 6), jiné antracykliny nebo antracendiony

jestliže se Vás týká kterýkoliv z následujících stavů

těžká porucha funkce jater

těžká porucha funkce ledvin

těžké srdeční selhání

nedávný infarkt myokardu

těžké poruchy srdečního rytmu

přetrvávající myelosuprese (kostní dřeň nevytváří dostatek krvinek)

předchozí

léčba

idarubicin-hydrochloridem

a/nebo

jinými

antracykliny

antracendiony v maximální kumulativní dávce

Upozornění a opatření

Před zahájením a během léčby přípravkem Zavedos budou prováděny pravidelné kontroly krve, jater,

ledvin a srdce.

Jestliže trpíte útlumem kostní dřeně způsobeným předchozí léčbou. Přípravek Zavedos může ovlivnit

kostní dřeň tak, že nebude vytvářet dostatek krvinek. Váš lékař může chtít odložit další léčebnou kúru,

dokud se Vaše krev neuzdraví. Ke kontrole Vám budou pravidelně prováděny krevní testy.

Jestliže jste v minulosti měl(a) problémy se srdcem nebo pokud jste v současnosti léčen(a) kvůli

problémům se srdcem, zajistěte, aby o tom Váš lékař věděl. Idarubicin může srdce poškodit. Vaše

srdeční funkce budou před léčbou a během ní vyšetřovány různými testy (EKG, MUGA sken (tj.

zvláštní zobrazovací technika ukazující cévy) nebo ultrazvuk). K poškození srdce může dojít zvláště

při podávání vysokých dávek přípravku Zavedos. Poškození nemusí být několik týdnů patrné, a proto

mohou během této doby být vyžadovány pravidelné testy.

Zdá se, že kojenci a děti jsou náchylnější k toxickým účinkům antracyklinů na srdce; proto je u těchto

pacientů nutné provádět dlouhodobě a opakovaně vyšetření srdečních funkcí.

Poraďte se se svým lékařem, pokud jste v současné době léčen(a) nebo jste byl(a) v nedávné době

léčen(a) trastuzumabem (přípravek používaný k léčbě některých druhů nádorového onemocnění).

Trastuzumab může zůstat v těle až 7 měsíců. Vzhledem k tomu, že trastuzumab může ovlivnit Vaše

srdce, neměl(a) byste přípravek Zavedos používat až 7 měsíců poté, co jste přestal(a) používat

trastuzumab. Pokud se přípravek Zavedos používá před touto dobou, je třeba pečlivě sledovat funkci

srdce.

Pokud máte problémy s ledvinami nebo játry. Přípravek Zavedos může narušit fungování ledvin a

jater. Ke sledování těchto změn bude před a pravidelně v průběhu léčby kontrolována Vaše krev; proto

je důležité, abyste tyto krevní testy nevynechával(a).

Lékař bude pravidelně provádět následující kontroly:

krevní testy, aby se ujistil, že máte dost krvinek k fungování krve

krevní testy kontrolující hladiny kyseliny močové

krevní testy kontrolující, zda ledviny a játra řádně fungují

testy srdce, protože idarubicin může mít na srdce vliv.

Na základě výsledků těchto vyšetření může lékař rozhodnout, že přípravek Zavedos nemusí být pro

Vaši léčbu vhodný nebo může snížit použitou dávku.

Vysoké dávky přípravku Zavedos mohou zhoršit nežádoucí účinky, jako jsou boláky v ústech, nebo

můžou snížit počet bílých krvinek a krevních destiček (ty napomáhají srážení krve) v krvi. Pokud k

tomu dojde, můžete potřebovat antibiotika nebo krevní transfuze. Vředy v ústech lze léčit tak, aby při

hojení nebyly tak obtěžující.

Nesmíte být očkován(a) živými vakcínami (např. proti žluté zimnici), protože by to mohlo vést k

těžkým infekcím a dokonce i k úmrtí. Pokud si přejete být očkován(a), obraťte se prosím na svého

lékaře.

Pokud trpíte infekcí, musí být před zahájením léčby zvládnuta.

Idarubicin může poškodit nenarozené dítě. Ženy a muži musí během léčby a 3 měsíce po ní používat

vhodnou antikoncepci (viz “Těhotenství a kojení”).

Léčba přípravkem Zavedos může u mužů vést k nevratné neplodnosti, proberte prosím se svým

lékařem možnost uchování spermatu, pokud si přejete stát se v budoucnosti otcem.

Vaše moč může mít 1 až 2 dny po léčbě idarubicinem červenou barvu. Pokud máte jakékoli otázky

nebo pokud u Vás barva moči vyvolává obavy, proberte to prosím se svým lékařem.

Také prosím sdělte svému lékaři, pokud jste současně léčen(a) ozařováním nebo pokud jste byl(a)

ozařováním léčen(a) 2 až 3 týdny před zahájením léčby.

Další léčivými přípravky a přípravek Zavedos

Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době

užíval(a) nebo které možná budete užívat.

Zejména musíte svého lékaře informovat, pokud užíváte nebo jste v nedávné době užíval(a) kterýkoli

z následujících léků:

- léčiva proti rakovině ovlivňující funkci kostní dřeně

- užíváte léky, které mají vliv na funkci ledvin a/nebo jater

- užíváte jiné léky, které by mohly poškodit srdce (např. cyklofosfamid)

- užíváte jiné léky na stávající nemoc srdce (blokátory vápníkového kanálu)

- jste byl(a) v posledních několika měsících očkován(a)

- léky k léčbě křečí (např. fenytoin a fosfenytoin)

- imunosupresiva (jako je cyklosporin nebo takrolimus)

- léky bránící srážení krve (např. fenprokumon nebo acenokumarol)

Těhotenství, kojení a plodnost

Pokud jste těhotná nebo kojíte, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, poraďte

se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete tento přípravek užívat.

Přípravek Zavedos smí být použit během těhotenství, pouze pokud očekávaný přínos opodstatňuje

možné riziko pro plod a ženám v plodném období se proto doporučuje vyhnout se otěhotnění během

léčby.

Svého

lékaře

informujte,

pokud

jste

těhotná,

domníváte

byste

mohla

být

těhotná

nebo

těhotenství plánujete a také pokud kojíte. Lékař musí zvážit možná rizika pro Vás nebo Vaše dítě. V

době, kdy se Vy nebo Váš partner léčíte přípravkem Zavedos je třeba se otěhotnění vyhnout.

Doporučuje se proto používat účinnou antikoncepci, ať již jste muž nebo žena, aby nedošlo k

otěhotnění během léčby a 3 měsíce poté. Přípravek Zavedos může poškodit nenarozené dítě, proto je

důležité, abyste svého lékaře informovala, pokud máte za to, že jste těhotná

.

Pokud plánujete těhotenství po ukončení léčby, obraťte se prosím na svého lékaře ohledně genetického

poradenství.

Léčba přípravkem Zavedos může u mužů vést k nevratné neplodnosti, proberte prosím se svým

lékařem možnost uchování spermatu, pokud si přejete stát se v budoucnosti otcem.

Během léčby přípravkem Zavedos byste neměla kojit, protože se složky přípravku mohou vylučovat

do mateřského mléka a případně poškodit Vaše dítě.

Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoliv lék.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů

Nebyly provedeny žádné studie sledující účinky přípravku Zavedos na schopnost řídit nebo obsluhovat

stroje.

Předtím, než začnete řídit nebo obsluhovat stroje, poraďte se prosím se svým lékařem.

3.

Jak se přípravek Zavedos používá

Přípravek Zavedos Vám bude podáván výhradně intravenózní infuzí (kapačkou).

Lékař Vám předepíše potřebné množství (dávku) s ohledem na léčené onemocnění. Dávka se

pak zpravidla určuje na základě celkového povrchu těla. Určená dávka se podává obvykle 3

dny po sobě.

Lékař však může dávku a počet dní léčby změnit v závislosti na Vašem stavu a v případě

kombinované léčby na dávce ostatních přípravků, které Vám mohou být podávány.

Máte-li jakékoli další otázky, týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře.

Děti

Pokud je dítěti podáván idarubicin-hydrochlorid a další přípravek k léčbě leukemie (cytarabin), je

doporučená dávka idarubicin-hydrochloridu 10-12 mg/m

podávaná jedenkrát denně pomalu do žíly,

tři následující dny po sobě. To se opakuje každé 3 týdny.

4.

Možné nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se

ale nemusí

vyskytnout u každého.

Ihned sdělte svému lékaři nebo zdravotní sestře:

Jestliže budete mít během podávání přípravku Zavedos pocit píchání nebo pálení v místě

vstupu léku do žíly. Může to znamenat, že zbytek léku bude muset být podán do jiné žíly.

Jestliže Vás postihne třesavka (jako při chřipce) nebo kožní vyrážka, protože můžete na tento

lék být alergický(á).

Jestliže

Vás

léčbě

objeví

boláky

ústech

nebo

zvýšená

teplota

nebo

pokud

zaznamenáte jakékoli krvácení nebo tvorbu modřin, protože tento přípravek může snížit počet

krvinek a krevních destiček.

Nežádoucí účinky přípravku Zavedos mohou zahrnovat:

Velmi časté nežádoucí účinky (postihují více než 1 z 10 pacientů)

infekce

snížení počtu: krevních destiček, červených krvinek a/nebo neutrofilů (typ bílých krvinek)

nízký počet bílých krvinek (leukopenie)

snížená chuť k jídlu

pocit na zvracení, zvracení, průjem, bolest břicha, zánět sliznice v ústní dutině

vypadávání vlasů

červené zbarvení moče po dobu 1 až 2 dnů po podání

horečka, bolest hlavy, zimnice

Časté nežádoucí účinky (postihují 1 až 10 ze 100 pacientů)

srdeční selhání, poruchy srdečního rytmu, onemocnění srdečního svalu

krvácení, zánět žil

krvácení do žaludku nebo střev

změny v jaterních testech (zvýšení jaterních enzymů a bilirubinu)

vyrážka, svědění, přecitlivělost ozářené kůže

Méně časté nežádoucí účinky (postihují 1 až 10 z 1 000 pacientů)

sepse (otrava krve)

leukemie po ukončení léčby

dehydratace

zvýšená hladina kyseliny močové v krvi

srdeční infarkt, neobvyklé záznamy na EKG

šok

ezofagitida, kolitida

celulitida, nekróza tkání

Vzácné nežádoucí účinky (postihují 1 až 10 z 10 000 pacientů)

krvácení do mozku

Velmi vzácné nežádoucí účinky (postihují méně než 1 pacienta z 10 000)

alergická reakce

zánět osrdečníku, srdečního svalu, poruchy srdečního rytmu

krevní sraženiny v cévách, návaly horka

zánět žaludeční sliznice, vředy

vyrážka na dlaních a chodidlech

Četnost není známa (z dostupných údajů nelze určit):

pokles počtu všech typů krevních buněk pod hodnoty normálního stavu (pancytopenie)

rozpad

buněk

nádoru

(může

projevit

příznaky,

jako

jsou

pocit

zvracení,

dušnost,

nepravidelný

srdeční

tep,

křeče

svalech,

záchvaty,

kalná

moč

únava

spojená

abnormálními výsledky laboratorních testů)

lokální reakce v místě podání

Hlášení nežádoucích účinků

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi nebo

zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny

v této příbalové informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Nahlášením

nežádoucích

účinků

můžete

přispět

k získání

více

informací

bezpečnosti

tohoto

přípravku.

5.

Jak přípravek Zavedos uchovávat

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí

Přípravek Zavedos nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti, uvedené na krabičce a na lahvičce.

Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím byla prokázána na dobu až 48 hodin při 2 až

C nebo 24 hodin při teplotě do 25 °C.

Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a

podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně

by doba neměla být delší než 24 hodin při 2 až 8 °C, pokud rekonstituce/ředění neproběhlo za

kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.

Nepoužitý roztok je nutno zlikvidovat.

Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého

lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní

prostředí.

6.

Obsah balení a další informace

Co přípravek Zavedos obsahuje

Léčivou látkou je idarubicini hydrochloridum

Další složkou je monohydrát laktosy.

Jak přípravek Zavedos vypadá a co obsahuje toto balení

Červenooranžový prášek pro injekční roztok.

Druh obalu: bezbarvá skleněná lahvička s pryžovou zátkou, odtrhovacím víčkem a krytem.

Velikost balení: 1 lahvička

Držitel rozhodnutí o registraci

Pfizer, spol. s r.o., Stroupežnického 17, 150 00 Praha 5, Česká republika

Výrobce

Corden Pharma Latina S.p.A

Via del Murillo, Km 2,800

04013 Sermoneta,

Latina, Itálie

Tato příbalová informace byla naposledy revidována 8. 4. 2020

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Následující informace jsou určeny pouze pro zdravotnické pracovníky:

NÁVOD K POUŽITÍ PŘÍPRAVKU, ZACHÁZENÍ S NÍM (A K JEHO LIKVIDACI)

Aby se zamezilo vzniku aerosolu během rekonstituce, je v lahvičce s idarubicinem podtlak. Při

zavádění jehly do lahvičky je nutné postupovat se zvýšenou opatrností a vyvarovat se vdechnutí

případného aerosolu.

Příprava roztoku.

Při přípravě se obsah lahvičky rozpouští výhradně v 5 ml vody pro injekci. Vzniklý

roztok je hypotonický a je nutné dodržet postup podání popsaný níže.

Intravenózní podání.

Rozpuštěný roztok se podává pouze intravenózně, volně tekoucí intravenózní

infuzí 0,9% chloridu sodného nebo 5% roztoku glukosy po dobu 5-10 minut. Přímá injekce do žíly se

nedoporučuje pro riziko extravazace, k níž může dojít i v případě správného krevního návratu po

nasátí jehlou.

Bezpečnostní opatření.

Následující bezpečnostní doporučení jsou dána toxickou povahou léčivé látky

a jsou platná pro všechna cytostatika:

Personál musí být vyškolen ve správných technikách rekonstituce a zacházení s přípravkem.

Těhotné ženy nesmí pracovat s tímto léčivým přípravkem.

Personál manipulující s idarubicinem musí nosit ochranné prostředky: ochranné brýle, plášť,

rukavice na jedno použití a respirátor.

Pro rekonstituci musí být určen/vyhrazen zvláštní/oddělený prostor (pokud možno s laminárním

prouděním vzduchu). Pracovní plochy musí být chráněny absorpčním papírem na jedno použití

s vrstvou plastu na spodní straně.

Veškerý materiál použitý pro rekonstituci, aplikaci přípravku nebo čištění, včetně rukavic, musí

být umístěn do odpadních nádob pro vysoce nebezpečný odpad, určený ke spalování za

vysokých teplot.

Povrch pokapaný nebo politý přípravkem nebo jeho roztokem je třeba očistit 1% roztokem

chlornanu sodného a omýt vodou.

Veškeré předměty použité při čištění je nutné zlikvidovat výše uvedeným způsobem.

Náhodný kontakt roztoku s kůží nebo s očima je nutné okamžitě ošetřit opakovaným výplachem

vodou, mýdlem a vodou nebo roztokem hydrogenuhličitanu sodného a je nutné vyhledat

lékařskou pomoc.

Nepoužitý roztok je nutné zlikvidovat.

1/11

sp.zn. sukls75827/2019

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1

NÁZEV PŘÍPRAVKU

ZAVEDOS 5 mg prášek pro injekční roztok

2

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna lahvička obsahuje: idarubicini hydrochloridum 5 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3

LÉKOVÁ FORMA

Prášek pro injekční roztok.

Popis přípravku

: červenooranžový lyofilizát

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Antimitotikum a cytostatikum.

Dospělí

Akutní nelymfocytární leukemie (ANLL).

Idarubicin-hydrochlorid je schopen indukce remise jak v terapii první linie, tak u pacientů s relapsem

či u těch, kteří neodpověděli na léčbu.

Akutní lymfocytární leukemie (ALL) jako terapie druhé linie.

Děti

Akutní nelymfocytární leukemie (ANLL) v kombinaci s cytarabinem k indukci remise v terapii první

linie u dříve neléčených dětí.

Akutní lymfocytární leukemie (ALL) jako terapie druhé linie.

Idarubicin-hydrochlorid lze použít v kombinačních léčebných režimech spolu s dalšími cytostatiky

(viz bod 4.2).

4.2

Dávkování a způsob podání

Dávkování

Akutní nelymfocytární leukemie (ANLL)

Dospělí

: U ANLL je doporučená dávka idarubicin-hydrochloridu 12 mg/m

/den i.v. po dobu 3 dnů v

kombinovaném léčebném režimu s cytarabinem.

Jiný dávkovací režim používaný u ANLL v monoterapii a v kombinované léčbě je 8 mg/m

/den i.v. po

dobu 5 dní.

2/11

Pediatrická

populace:

ANLL

doporučená

denní

dávka

idarubicin-hydrochloridu

10–

12 mg/m

/den,

podávaná

intravenózně

dobu

3 dnů

kombinovaném

léčebném

režimu

cytarabinem.

Akutní lymfocytární leukemie (ALL)

Dospělí:

Jako monoterapie v léčbě ALL je doporučována dávka 12 mg/m

/den i.v. po dobu 3 dnů.

Pediatrická populace:

Jako monoterapie v léčbě ALL je doporučována dávka 10 mg/m

/den i.v. po

dobu 3 dnů.

UPOZORNĚNÍ: Toto jsou všeobecné pokyny. Pro přesné dávkování viz jednotlivé protokoly.

Doporučované dávky je nicméně nutné upravit s ohledem na hematologický stav individuálního

pacienta a v případě kombinovaných režimů i s ohledem na dávku ostatních cytotoxických látek.

Dávka se zpravidla určuje na základě celkového povrchu těla.

Způsob podání

Idarubicin-hydrochlorid má být podáván výhradně intravenózní cestou

Intravenózní podání jak rekonstituovaného, tak předem připraveného roztoku by mělo být provedeno

během 5-10 minut již zavedeným infuzním setem s fyziologickým roztokem nebo s 5% roztokem

glukosy poté, co se ujistíme, že je jehla opravdu dokonale zavedena v žíle. Tento postup snižuje riziko

trombózy a perivenózního podání, což jsou komplikace, které mohou vést až k závažné celulitidě či

nekróze.

Pokud byla infuze podána do žíly malého kalibru, případně opakovaně do téže žíly, byl popsán vznik

žilní sklerotizace.

Úpravy dávkování

Jaterní nebo renální dysfunkce

. Přestože neexistují žádná zvláštní doporučení podle omezených

dostupných dat u pacientů s jaterním a/nebo renálním postižením, snížení dávky by se mělo zvážit u

pacientů s hladinami bilirubinu a/nebo kreatininu v séru vyššími než 2,0 mg/dl.

Idarubicin-hydrochlorid se nemá podávat pacientům s těžkým jaterním a/nebo renálním postižením.

4.3

Kontraindikace

hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli složku přípravku, jiné antracykliny nebo

antracendiony

těžká porucha funkce jater

těžká porucha funkce ledvin

závažná kardiomyopatie

recentní infarkt myokardu

závažné arytmie

přetrvávající myelosuprese

předchozí léčba idarubicin-hydrochloridem a/nebo jinými antracykliny a antracendiony v

maximální kumulativní dávce (viz bod 4.4)

kojení musí být během léčby přerušeno (viz bod 4.6)

3/11

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Obecné

Idarubicin má být podáván jen pod dohledem lékařů se zkušenostmi s cytotoxickou léčbou. To zajistí,

aby byla okamžitě a účinně provedena léčba komplikací nemoci a/nebo její léčby (např. hemoragie,

přerůstající infekce).

Pacienti se mají před zahájením léčby idarubicin-hydrochloridem zotavit z akutní toxicity předchozí

cytotoxické léčby (jako je stomatitida, neutropenie, trombocytopenie a generalizované infekce)

Srdeční funkce

Kardiotoxicita představuje riziko léčby antracykliny, které se může manifestovat časnými (tedy

akutními) nebo pozdními (tedy opožděnými) změnami.

Časné (akutní) změny

Časná

kardiotoxicita

idarubicinu

představována

především

sinusovou

tachykardií

a/nebo

abnormalitami na EKG, jako jsou nespecifické změny ST úseku a T vlny. Byly popsány také

tachyarytmie, včetně předčasných komorových stahů a komorové tachykardie, bradykardie, stejně tak

atrioventrikulární a raménkové blokády. Tyto změny většinou nepředznamenávají rozvoj pozdní

toxicity, zřídka jsou klinicky významné a obecně nepředstavují důvod k přerušení léčby idarubicinem.

Pozdní (opožděné) změny

Pozdní kardiotoxicita se většinou objevuje opožděně v průběhu léčby idarubicinem nebo 2 až 3 měsíce

po jejím ukončení, byly však popsány i změny pozdější, několik měsíců až let po ukončení terapie.

Pozdní kardiomyopatie se projevuje snížením ejekční frakce levé komory (LVEF) a/nebo příznaky

kongestivního srdečního selhání, jako jsou dyspnoe, plicní edém, gravitační otoky, kardiomegalie a

hepatomegalie, oligurie, ascites, pleurální výpotek a cválavý rytmus (galop). Byly popsány i změny

subakutní,

jako

perikarditida/myokarditida.

Život

ohrožující

městnavé

srdeční

selhání

nejzávažnější

formou

antracykliny

vyvolané

kardiomyopatie

představuje

toxicitu

limitující

kumulativní dávku léku.

Limity kumulativní dávky idarubicin-hydrochloridu podaného intravenózně nebo perorálně nebyly

definovány.

Nicméně

kardiomyopatie

spojené

idarubicinem

byly

hlášeny

pacientů

používajících kumulativní intravenózní dávky 150 až 290 mg/m

. Dostupná data od pacientů léčených

perorálním idarubicin-hydrochloridem celkovými kumulativními dávkami až 400 mg/m

naznačují

nízkou pravděpodobnost kardiotoxicity.

Předtím, než pacienti podstoupí léčbu idarubicinem, mají být zhodnoceny jejich srdeční funkce, které

pak musí být sledovány po celou dobu terapie, aby se tak snížilo riziko vzniku závažného srdečního

postižení. Riziko může být sníženo pravidelným monitorováním LVEF v průběhu léčby s jejím

okamžitým přerušením v případě prvního příznaku zhoršení funkce. Příslušné kvantitativní metody

opakované

hodnocení

srdečních

funkcí

(hodnocení

LVEF)

zahrnují

radionuklidovou

ventrikulografii (MUGA) nebo echokardiografii (ECHO). Doporučuje se zhodnocení výchozího stavu

srdeční funkce pomocí EKG a buď MUGA nebo ECHO vyšetření, hlavně u pacientů s rizikovými

faktory pro zvýšenou kardiotoxicitu. Opakované ECHO nebo MUGA zhodnocení LVEF má být

prováděno hlavně u vyšších kumulativních dávek antracyklinů. Technika použitá k hodnocení funkcí

má být konzistentní po celou dobu sledování pacienta.

Rizikové

faktory pro srdeční toxicitu zahrnují aktivní

či latentní

kardiovaskulární

onemocnění,

předchozí

současnou

radioterapii

mediastinální/perikardiální

oblasti,

předchozí

terapii

antracykliny nebo antracendiony a

současné užívání

léků

snižujících srdeční

kontraktilitu

nebo

kardiotoxických léků (např. trastuzumab). Antracykliny včetně idarubicinu nemají být podávány v

kombinaci

s dalšími

kardiotoxickými

léky,

pokud

nejsou

pacientovy

srdeční

funkce

pečlivě

monitorovány (viz bod 4.5). Pacienti, kterým jsou podávány antracykliny po ukončení léčby jinými

kardiotoxickými agens, zvláště takovými, které mají dlouhý biologický poločas, jako je trastuzumab,

4/11

mohou být také vystaveni zvýšenému riziku kardiotoxicity. Hlášený biologický poločas trastuzumabu

je proměnlivý. Trastuzumab může přetrvávat v oběhu až 7 měsíců. Proto se lékaři mají vyhnout

zahájení terapie antracykliny až 7 měsíců po ukončení léčby trastuzumabem, pokud je to možné.

Pokud toto není možné, mají být srdeční funkce pacienta důkladně monitorovány.

U pacientů léčených vysokými kumulativními dávkami a u těch s rizikovými faktory musí být srdeční

funkce pečlivě sledovány. Kardiotoxicita idarubicinu se však může projevit i při nižších kumulativních

dávkách či u pacientů bez rizikových faktorů.

Zdá se, že u kojenců a dětí je náchylnost ke kardiotoxicitě indukované antracykliny vyšší a je nutné

provádět dlouhodobé a pravidelné sledování srdečních funkcí.

Je pravděpodobné, že toxicita idarubicinu a ostatních antracyklinů a antracendionů se sčítá.

Hematologická toxicita

Idarubicin je silné supresivum kostní dřeně. Závažná myelosuprese se objevuje u všech pacientů

užívajících tuto látku v terapeutických dávkách.

Před každým cyklem terapie idarubicinem a během něj má být vyhodnocen hematologický profil

pacienta, včetně diferenciálního počtu leukocytů.

Hlavním projevem hematologické toxicity idarubicinu je přechodná na dávce závislá leukopenie

a/nebo

granulocytopenie

(neutropenie),

které

představují

nejčastější

akutní

toxicitu

limitující

dávkování tohoto léku.

Leukopenie a neutropenie jsou obvykle závažné, může se též objevit trombocytopenie a anémie. Počet

neutrofilů a destiček obecně dosahují svého maxima mezi 10. a 14. dnem aplikace, nicméně počet

leukocytů/neutrofilů se ve většině případů navrací k normálním hodnotám během třetího týdne.

V průběhu závažné myelosuprese byla hlášena úmrtí v důsledku infekcí a/nebo krvácení.

Klinické důsledky závažné myelosuprese zahrnují horečku, infekce, sepsi/septikemii, septický šok,

krvácení, hypoxii tkání či smrt.

Pokud se objeví febrilní neutropenie, doporučuje se léčba intravenozními antibiotiky.

Sekundární leukemie

Sekundární leukemie, s preleukemickou fází či bez ní, byla popsána u pacientů léčených antracykliny

(včetně

idarubicinu).

Sekundární

leukemie

častější,

pokud

jsou

tyto

léky

podávány

spolu

s antineoplastickými látkami poškozujícími DNA, v kombinaci s radioterapií či pokud byli pacienti

předléčeni cytotoxickými látkami, případně pokud byly dávky antracyklinů postupně zvyšovány. Tyto

leukemie mohou mít 1-3letou latenci.

Gastrointestinální

Idarubicin má emetogenní účinek. Mukozitida (především stomatitida, méně ezofagitida) se obecně

objevují časně po podání léku a pokud jsou závažné, mohou během několika dnů progredovat do

slizničních ulcerací. Většina pacientů se z těchto nežádoucích účinků zotaví do třetího týdne terapie.

Příležitostně

byly

pozorovány

závažné

gastrointestinální

příhody

(jako

perforace

krvácení)

pacientů léčených idarubicinem, kteří měli akutní leukemii nebo jiné patologie v anamnéze, nebo

dostávali

léčiva,

která

jsou

spojena

možnými

gastrointestinálními

komplikacemi.

pacientů

s aktivní gastrointestinální chorobou a zvýšeným rizikem krvácení a/nebo perforace musí lékař zvážit

přínos a riziko léčby idarubicinem.

Jaterní a/nebo renální funkce

Protože zhoršení funkce jater či ledvin může ovlivnit distribuci idarubicinu, mají být tyto funkce

hodnoceny pomocí běžných laboratorních a klinických testů před zahájením léčby a potom v jejím

průběhu (s použitím sérové hladiny bilirubinu a kreatininu jako indikátorů). V některých studiích III.

fáze byla léčba idarubicinem kontraindikována, pokud sérová hladina bilirubinu a/nebo kreatininu

5/11

přesáhla 2.0 mg/dl (bilirubin > 34

mol/l a/nebo kreatinin > 177

mol/l). U ostatních antracyklinů se

při hladinách bilirubinu a kreatininu v rozmezí 1,2 - 2,0 mg/dl (bilirubin 20 – 34

mol/l a kreatinin

106 -177

mol/l) snižuje dávka na 50 %.

Účinky v místě aplikace

Aplikace do malé žíly či opakovaná aplikace do téže žíly mohou vést ke vzniku flebosklerózy. Riziko

vzniku flebitidy/tromboflebitidy v místě injekce lze snížit dodržováním doporučené metody aplikace.

Extravazace

Extravazace idarubicinu během intravenózního podání může vést k lokální bolestivosti, závažnému

poškození tkání (tvorba puchýřů, závažná celulitida) a nekróze. Pokud se během intravenózního

podávání idarubicinu objeví příznaky či známky extravazace, má být infuze léku okamžitě ukončena.

V případě extravazace může být použit dexrazoxan k prevenci nebo snížení poškození tkáně.

Syndrom nádorového rozpadu

Idarubicin může

způsobovat

hyperurikémii jako

důsledek

rozsáhlého

katabolismu

purinů,

který

doprovází lékem způsobenou rychlou lýzu neoplastických buněk (syndrom nádorového rozpadu). Po

zahájení léčby mají být vyhodnoceny krevní hladiny kyseliny močové, draslíku, vápníku a kreatininu.

Hydratace, alkalizace moči a profylaxe alopurinolem k prevenci hyperurikémie mohou snížit riziko

možných komplikací syndromu nádorového rozpadu.

Imunosupresivní účinky/zvýšená vnímavost vůči

infekcím

Podání

živých

atenuovaných

vakcín

pacientům

imunokompromitovaným

v důsledku

podání

chemoterapeutických agens včetně idarubicinu může mít za následek vážné či fatální infekce. Pacienti

používající idarubicin se mají vyvarovat vakcinací živou vakcínou. Usmrcené či inaktivované vakcíny

mohou být použity, nicméně odpověď na tyto vakcíny může být snížená.

Reprodukční systém

Muži, kteří jsou léčeni idarubicinem by měli používat účinnou antikoncepci a je-li vhodné a dostupné,

poradit se o uchování/uložení spermatu pro případ nevratné neplodnosti způsobené léčbou (viz bod

4.6).

Ostatní

Stejně

jako

ostatních

cytotoxických

látek

byly

během

léčby

idarubicinem

hlášeny

případy

tromboflebitidy a trombembolických příhod, včetně plicní embolie.

Pacienti by měli být informováni, že přípravek může způsobit červené zbarvení moči 1 až 2 dny po

podání.

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Idarubicin je silně myelosupresivní a režimy kombinované chemoterapie, které zahrnují přípravek s

podobným účinkem, může vést k aditivní toxicitě, zejména v ohledu na účinek na kostní dřeň (viz bod

4.4). Použití idarubicinu současně s jinými potenciálně kardiotoxickými či s kardioaktivními látkami

(např. blokátory kalciového kanálu) vyžaduje sledování srdečních funkcí během léčby.

Změny jaterních a renálních funkcí indukované současnou terapií může ovlivnit metabolismus,

farmakokinetiku a terapeutickou účinnost a/nebo toxicitu idarubicinu (viz bod 4.4).

Aditivní myelosupresivní účinek se může objevit, pokud je používána radioterapie současně nebo 2 –

3 týdny před zahájením léčby idarubicinem.

Současné podání živých atenuovaných vakcín (např. žlutá zimnice) se nedoporučuje z důvodu rizika

fatální infekce. Riziko se zvyšuje u pacientů, u kterých došlo k supresi imunity jejich onemocněním.

Usmrcené či inaktivované vakcíny mohou být použity, jsou-li dostupné.

Při kombinaci perorálních antikoagulant a protinádorové chemoterapie nelze vyloučit riziko interakcí

a doporučuje se proto zvýšená frekvence monitorování INR (International Normalised Ratio).

6/11

Cyklosporin A: Současné podávání cyklosporinu A jako jednoduché chemosenzitizace významně

zvýšilo AUC idarubicinu (1,78násobek) a AUC idarubicinolu (2,47násobek) u pacientů s akutní

leukemií. Klinický význam této interakce není znám. U těchto pacientů může být nezbytná úprava

dávky.

4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Poruchy fertility

Idarubicin může indukovat chromozomální poškození spermatozoí. Muži léčení idarubicinem proto

mají používat účinné antikoncepční metody ještě 3 měsíce po ukončení léčby (viz bod 4.4).

Těhotenství

Embryotoxický účinek idarubicinu byl potvrzen

in vitro

in vivo

studiích. Nicméně u těhotných žen

nebyly provedeny žádné kontrolované studie. Ženám ve fertilním období se doporučuje vyhnout se

otěhotnění během léčby používáním účinné antikoncepce.

Idarubicin má být použit během těhotenství, pouze pokud očekávaný přínos opodstatňuje možné riziko

pro plod. Pacientka má být informována o možných rizicích pro plod. Pacientům, kteří si přejí mít po

ukončení léčby děti, by mělo být doporučeno, aby si nejdříve opatřili genetické vyšetření, pokud je to

možné.

Kojení

Není známo, zda jsou idarubicin nebo jeho metabolity vylučovány do mateřského mléka. Matky mají

být poučeny, že nesmí kojit, pokud podstupují chemoterapii tímto lékem.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Účinky idarubicinu na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly systematicky hodnoceny.

4.8

Nežádoucí účinky

Uvedené nežádoucí účinky byly pozorovány a hlášeny během léčby idarubicinem s četností výskytu

definovanými jako: Velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1 000 až ≤1/100);

vzácné (≥1/10 000 až ≤1/1 000); velmi vzácné (≤1/10 000), není známo (dostupných údajů nelze

určit).

Třídy orgánových systémů

Četnost

Nežádoucí účinky

Infekce a infestace

Velmi časté

Infekce

Méně časté

Sepse/septikemie

Novotvary benigní, maligní a

blíže

neurčené

(zahrnující

cysty a polypy)

Méně časté

Sekundární

leukemie

(akutní

myeloidní

leukemie a myelodysplastický syndrom)

Poruchy krve a lymfatického

systému

Velmi časté

Trombocytopenie,

závažná

leukopenie

neutropenie, anemie

Není známo

Pancytopenie

Poruchy imunitního systému

Velmi

vzácné

Anafylaxe

Endokrinní poruchy

Velmi časté

Anorexie

Méně časté

Dehydratace

Poruchy metabolismu a výživy

Méně časté

Hyperurikémie

Není známo

Syndrom nádorového rozpadu

Poruchy nervového systému

Vzácné

Cerebrální krvácení

Srdeční poruchy

Časté

Městnavé

srdeční

selhání,

bradykardie,

sinusová

tachykardie,

tachyarytmie,

7/11

asymptomatický

pokles

ejekční

frakce

levé

komory, kardiomyopatie**

Méně časté

Srdeční infarkt, abnormality EKG*

Velmi

vzácné

Perikarditida, myokarditida, atrioventrikulární

a raménkové blokády

Cévní poruchy

Časté

Krvácení, lokální flebitida, tromboflebitida

Méně časté

Šok

Velmi

vzácné

Tromboembolie, návaly horka

Gastrointestinální poruchy

Velmi časté

Nauzea,

zvracení,

mukozitida/stomatitida,

průjem, abdominální bolest nebo pocit pálení

Časté

Krvácení do gastrointestinálního traktu, bolesti

břicha

Méně časté

Ezofagitida, kolitida

Velmi

vzácné

Žaludeční eroze nebo ulcerace

Poruchy jater a žlučových cest

Časté

Zvýšení jaterních enzymů a bilirubinu

Poruchy

kůže

a

podkožní

tkáně

Velmi časté

Alopecie

Časté

Vyrážka,

svědění

hypersenzitivita

ozářené

kůže

Méně časté

Kopřivka,

hyperpigmentace

kůže

nehtů,

celulitida

, nekróza tkání

Velmi

vzácné

Akrální erytém

Není známo

Lokální reakce

Poruchy ledvin a močových cest

Velmi časté

Červené zabarvení moče po dobu 1 až 2 dny

po podání

Celkové

poruchy

a

reakce

v

místě aplikace

Velmi časté

Horečka, bolest hlavy, zimnice

* Nespecifické změny ST úseku

** Související známky a příznaky viz bod 4.4

† Včetně závažné enterokolitidy / neutropenické enterokolitidy s perforací

‡ ‛

Radiation recall reaction’

§ Tento účinek může být závažný

Popis vybraných nežádoucích účinků

Hematopoetický systém

Silná myelosuprese je nejzávažnějším nežádoucím účinkem při léčbě idarubicinem. Nicméně je

nezbytná pro eradikaci leukemických buněk (viz bod 4.4)

Kardiotoxicita

Život

ohrožující

městnavé

srdeční

selhání

nezávažnější

formou

antracykliny

vyvolané

kardiomyopatie a představuje toxicitu limitující kumulativní dávku léku.

Gastrointestinální

Stomatitida a v závažných případech slizniční ulcerace, dehydratace způsobená silným zvracením a

průjmem; riziko perforace střev atd.

8/11

Účinky v místě aplikace

Flebitida/tromboflebitida

preventivní

opatření

diskutovaná

bodě

4.2;

nechtěné

paravenózní

infiltráty mohou způsobit bolest, závažnou celulitidu a nekrózu tkání.

Další nežádoucí účinky: hyperurikemie

Hydratace,

alkalizace

moči a

profylaxe

alopurinolem

mohou

snížit riziko

možných

komplikací

syndromu nádorového rozpadu.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to

pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,

aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9

Předávkování

Velmi vysoké dávky idarubicinu často vedou do 24 hodin k poškození myokardu a do jednoho až

dvou týdnů k těžkému útlumu kostní dřeně.

Byly popsány případy srdečního selhání i několik měsíců po předávkování antracykliny.

Pacienti léčení perorálním idarubicinem musí být sledováni z důvodu možného gastrointestinálního

krvácení a závažného poškození sliznic.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antracykliny a příbuzné látky, ATC kód: L01DB06

Idarubicin

antracyklin

s interkalačním

účinkem

DNA,

který

vstupuje

interakce

topoizomerázou II a má inhibiční účinky na syntézu nukleových kyselin. Záměna ve struktuře

antracyklinů na 4. pozici dává sloučenině ve srovnání s doxorubicinem a daunorubicinem vyšší

lipofilitu s následným zlepšením průnikem do buněk.

Idarubicin byl shledán silnějším než daunorubicin a účinnější látkou pro léčbu leukemie a lymfomů u

myší, a to jak při intravenózním, tak při perorálním podání.

In vitro

studie na myších a lidských

buňkách rezistentních na antracykliny ukázaly nižší míru zkřížené rezistence u idarubicinu než

v případě doxorubicinu či daunorubicinu. Studie kardiotoxicity na zvířatech ukázaly, že má idarubicin

lepší terapeutický index než doxorubicin nebo daunorubicin. Hlavní metabolit, idarubicinol, má

v experimentálních modelech také prokázané protinádorové působení, jak

in vitro

, tak

in vivo.

Pokud

je podáván potkanům ve stejných dávkách jako látka, ze které je odvozen, je idarubicinol zřetelně

méně kardiotoxický než idarubicin.

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

dospělých

po perorálním dávce 10 - 60 mg/m

se idarubicin rychle absorboval s maximálními

plazmatickými koncentracemi v plazmě 4–12,65 ng/ml dosaženými 1 - 4 hodiny po podání. Terminální

poločas byl 12,7 ± 6,0 hodin (průměr ± směrodatná odchylka).

Po intravenózním podání idarubicinu byl u

dospělých pacientů terminální poločas 13,9 ± 5,9 hodin, podobný poločasu zjištěnému po perorálním

podání.

9/11

Po intravenózním podání je idarubicin rozsáhle přeměňován na aktivní metabolit, idarubicinol, který je

pomalu

eliminován

s plazmatickým

poločasem

41-69

hodin.

Léčivá

látka

eliminována

prostřednictvím biliární a renální exkrece, především ve formě idarubicinolu.

Studie koncentrací léčivé látky v buňkách (jaderné krevní buňky a buňky kostní dřeně) ukázaly, že

vrcholu intracelulární koncentrace idarubicinu je dosaženo již během několika minut. Koncentrace

idarubicinu a idarubicinolu v jaderných krevních buňkách a buňkách kostní dřeně jsou více než stokrát

vyšší než koncentrace v plazmě. Rychlost eliminace z buněk a plazmy je takřka identická, terminální

poločas je kolem 15 hodin. Terminální poločas idarubicinolu je 72 hodin.

Zvláštní populace

Jaterní a renální poškození

Farmakokinetika idarubicinu u pacientů s jaterním a/nebo renálním poškozením nebyla hodnocena.

Očekává se, že u pacientů se středně závažnou až závažnou jaterní dysfunkcí se může metabolismus

idarubicinu zhoršit a vést k vyšším systémovým hladinám léku. Účinek idarubicinu může být rovněž

ovlivněn renálním onemocněním. Je nutné proto zvážit snížení dávky u pacientů s jaterním a/nebo

renálním poškozením (viz body 4.2 a 4.4). Idarubicin je kontraindikován u pacientů se závažným

jaterním a/nebo renálním selháním (viz bod 4.3).

Pediatrická populace

Farmakokinetická měření u 7 pediatrických pacientů, kterým byl podáván idarubicin-hydrochlorid

intravenózně

dávkách

rozmezí

40 mg/m

3/ dny,

ukázala

střední

poločas

idarubicinu

8,5 hodiny (rozmezí: 3,6 – 26,4 hodin). Aktivní metabolit, idarubicinol, akumulovaný během 3denní

léčby, vykázal střední poločas 43,7 hodin (rozmezí: 27,8-131 hodin). Farmakokinetická měření v

samostatné studii u 15 pediatrických pacientů, kterým byl podáván idarubicin-hydrochlorid perorálně

v dávkách v rozmezí 30 až 50 mg/m

/3 dny, ukázala maximální plazmatické koncentrace idarubicinu

10,6 ng/ml (rozmezí 2,7–16,7 ng/ml při dávce 40 mg/m

). Střední terminální poločas idarubicinu byl

9,2 hodin (rozmezí: 6,4–25,5 hodin).

Během

dnů

léčby

byla

zaznamenána

signifikantní

akumulace

idarubicinolu.

pediatrických

pacientů byl zjištěný terminální poločas idarubicinu po intravenózním podání srovnatelný s poločasem

po perorálním podání.

Protože hodnoty C

idarubicinu jsou po perorálním podání u dětí i u dospělých podobné, zdá se, že

absorpční kinetika se u těchto dvou skupin neliší.

Jak po perorálním, tak po intravenózním podání se hodnoty eliminačního poločasu u dětí a dospělých

liší.

Hodnoty celkové tělesné clearance idarubicinu u dospělých (30–107,9 l/h/m

) jsou vyšší než tyto

hodnoty v pediatrické populaci (18–33 l/h/m

). I když idarubicin má velmi velký distribuční objem jak

u dospělých, tak u dětí, což značí, že velká část léčivého přípravku se váže ve tkáních, kratší

eliminační poločas a nižší celková clearance nelze zcela vysvětlit menším zdánlivým distribučním

objemem u dětí v porovnání s dospělými.

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Idarubicin byl ve většině provedených zkoušek

in vitro

in vivo

genotoxický. Bylo také prokázáno

jeho toxické

působení na reprodukční orgány, embryotoxita a teratogenita u potkanů. U potkanů

nebyly po intravenózním podání idarubicinu v dávkách 0,2 mg/kg/den v peri- a postnatálním období

pozorovány žádné relevantní účinky na matky nebo jejich potomky. Není známo, zda se tato léčivá

látka

vylučuje

mateřského

mléka.

Intravenózně

podávaný

idarubicin,

stejně

jako

ostatní

antracykliny, má prokázané karcinogenní účinky u potkanů. Studie lokální snášenlivosti provedené na

psech ukázaly, že extravazace léku způsobuje nekrózu tkáně.

10/11

Po intravenózním podání idarubicin-hydrochlorid je hodnota LD

u myší 4,4 mg/kg, u potkanů 2,9

mg/kg a u psů 1,0 mg/kg. Hlavními cílovými orgány po podání jednotlivé dávky byly hematopoetický

systém a, především u psů, gastrointestinální trakt.

Po opakovaném intravenózním podání idarubicinu potkanům a psům byly hlavními cílovými orgány

hematopoetický systém, gastrointestinální trakt, ledviny, játra a samčí i samičí reprodukční orgány.

Studie akutní a subakutní kardiotoxicity odhalily, že intravenózně podávaný idarubicin je mírně

kardiotoxický

při

letálních

dávkách,

zatímco

podání

doxorubicinu

daunorubicinu

vede

k evidentnímu poškození myokardu již při dávkách neletálních.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Monohydrát laktosy

6.2

Inkompatibility

Idarubicin se nesmí mísit s jinými léčivými přípravky. Je nutno zabránit delšímu styku s jakýmkoli

roztokem se zásaditým pH, protože by mohlo dojít k rozpadu idarubicinu. Zavedos se nesmí mísit s

heparinem, protože by se mohla vytvořit sraženina.

6.3

Doba použitelnosti

2 roky

Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím byla prokázána na dobu až 48 hodin při 2 až

8 °C nebo 24 hodin při teplotě do 25 °C.

Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a

podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně

by doba neměla být delší než 24 hodin při 2 až 8 °C, pokud rekonstituce/ředění neproběhly za

kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.

Nepoužitý roztok je nutno zlikvidovat.

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

6.5

Druh obalu a obsah balení

Druh obalu: bezbarvá skleněná lahvička s pryžovou zátkou, odtrhovacím víčkem a krytem.

Velikost balení:1 lahvička

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Aby se zamezilo vzniku aerosolu během rekonstituce, je v lahvičce s idarubicinem podtlak. Při

zavádění jehly do lahvičky je nutné postupovat se zvýšenou opatrností a vyvarovat se vdechnutí

případného aerosolu.

Příprava roztoku

Při přípravě se obsah lahvičky rozpouští výhradně v 5 ml vody pro injekci. Vzniklý roztok je

hypotonický a je nutné dodržet postup podání popsaný níže.

Podobné produkty

Vyhledávejte upozornění související s tímto produktem

Sdílejte tyto informace