Xolair

Evropská unie - čeština - EMA (European Medicines Agency)

Aktivní složka:
omalizumab
Dostupné s:
Novartis Europharm Limited
ATC kód:
R03DX05
INN (Mezinárodní Name):
omalizumab
Terapeutické skupiny:
Léky na obstrukční onemocnění dýchacích cest,
Terapeutické oblasti:
Asthma; Urticaria
Terapeutické indikace:
Alergické asthmaXolair je indikován u dospělých, dospívajících a dětí (6 až.
Přehled produktů:
Revision: 40
Stav Autorizace:
Autorizovaný
Registrační číslo:
EMEA/H/C/000606
Datum autorizace:
2005-10-25
EMEA kód:
EMEA/H/C/000606

Dokumenty v jiných jazycích

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - bulharština

24-08-2020

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - bulharština

24-08-2020

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - bulharština

24-08-2020

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - španělština

24-08-2020

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - španělština

24-08-2020

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - španělština

24-08-2020

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - dánština

24-08-2020

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - dánština

24-08-2020

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - dánština

24-08-2020

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - němčina

24-08-2020

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - němčina

24-08-2020

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - němčina

24-08-2020

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - estonština

24-08-2020

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - estonština

24-08-2020

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - estonština

24-08-2020

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - řečtina

24-08-2020

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - řečtina

24-08-2020

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - řečtina

24-08-2020

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - angličtina

24-08-2020

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - angličtina

24-08-2020

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - angličtina

24-08-2020

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - francouzština

24-08-2020

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - francouzština

24-08-2020

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - francouzština

24-08-2020

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - italština

24-08-2020

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - italština

24-08-2020

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - italština

24-08-2020

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - lotyština

24-08-2020

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - lotyština

24-08-2020

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - lotyština

24-08-2020

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - litevština

24-08-2020

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - litevština

24-08-2020

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - litevština

24-08-2020

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - maďarština

24-08-2020

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - maďarština

24-08-2020

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - maďarština

24-08-2020

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - maltština

24-08-2020

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - maltština

24-08-2020

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - maltština

24-08-2020

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - nizozemština

24-08-2020

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - nizozemština

24-08-2020

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - nizozemština

24-08-2020

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - polština

24-08-2020

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - polština

24-08-2020

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - polština

24-08-2020

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - portugalština

24-08-2020

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - portugalština

24-08-2020

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - portugalština

24-08-2020

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - rumunština

24-08-2020

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - rumunština

24-08-2020

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - rumunština

24-08-2020

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - slovenština

24-08-2020

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - slovenština

24-08-2020

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - slovenština

24-08-2020

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - slovinština

24-08-2020

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - slovinština

24-08-2020

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - slovinština

24-08-2020

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - finština

24-08-2020

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - finština

24-08-2020

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - finština

24-08-2020

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - švédština

24-08-2020

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - švédština

24-08-2020

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - švédština

24-08-2020

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - norština

24-08-2020

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - norština

24-08-2020

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - islandština

24-08-2020

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - islandština

24-08-2020

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - chorvatština

24-08-2020

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - chorvatština

24-08-2020

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - chorvatština

24-08-2020

Přečtěte si celý dokument

PŘÍLOHA I

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Xolair 75 mg prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna injekční lahvička obsahuje omalizumabum* 75 mg.

Po rozpuštění obsahuje jedna injekční lahvička omalizumabum 125 mg/ml (75 mg v 0,6 ml).

*Omalizumab je humanizovaná monoklonální protilátka vyrobená technologií rekombinantní DNA

v linii savčích buněk vaječníků čínských křečíků (CHO).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok.

Prášek: bílý až téměř bílý lyofilizát

Rozpouštědlo: čirý a bezbarvý roztok

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Alergické astma

Xolair je indikován k léčbě dospělých, dospívajících a dětí (ve věku 6 až <12 let).

Léčbu Xolairem je možno použít pouze u pacientů s astmatem vyvolaným prokazatelně IgE

(imunoglobulinem E) (viz bod 4.2).

Dospělí a dospívající (12 let a starší)

Xolair se doporučuje jako doplňková léčba ke zlepšení kontroly astmatu u pacientů s těžkým

perzistujícím alergickým astmatem, kteří mají pozitivní kožní test nebo reaktivitu

in vitro

na celoroční

vzdušný alergen a kteří mají sníženou funkci plic (FEV

<80 %), stejně jako časté symptomy během

dne nebo probouzení v noci, a kteří mají dokumentované těžké exacerbace astmatu navzdory vysokým

denním dávkám inhalačních kortikosteroidů a dlouhodobě působících inhalačních beta2-agonistů.

Děti (6 až <12 let)

Xolair se doporučuje jako přídatná léčba ke zlepšení kontroly astmatu u pacientů s těžkým

perzistujícím alergickým astmatem, kteří mají pozitivní kožní test nebo reaktivitu

in vitro

na celoroční

vzdušný alergen a časté denní nebo noční příznaky buzení a kteří mají prokázané četné vážné

exacerbace přesto, že užívají vysoké denní dávky inhalačních kortikosteroidů a dlouhodobě působících

inhalačních beta2-agonistů.

Chronická rinosinusitida s nosními polypy

Xolair je indikován jako přídatná terapie s intranazálními kortikosteroidy k léčbě dospělých (18 let

a více) se závažnou chronickou rinosinusitidou s nosními polypy, u kterých léčba intranazálními

kortikosteroidy neposkytuje odpovídající kontrolu onemocnění.

4.2

Dávkování a způsob podání

Léčba Xolairem by měla být zahájena lékařem zkušeným v diagnostice a léčbě těžkého perzistujícího

astmatu nebo chronické rinosinusitidy s nosními polypy.

Dávkování

Dávkování u alergického astmatu a chronické rinosinusitidy s nosními polypy sleduje stejné principy

dávkování. Vhodná dávka a frekvence podávání Xolairu u těchto onemocnění se určí podle výchozích

hodnot IgE (IU/ml), které se stanoví před zahájením léčby, a dle tělesné hmotnosti (kg). Aby mohla

být stanovena dávka, měla by být před podáním počáteční dávky u pacientů stanovena hladina IgE

jakýmkoliv komerčním testem pro stanovení celkového IgE v séru. Na základě výsledků může být

potřeba podávat 75 až 600 mg Xolairu v 1 až 4 injekcích na každé podání.

U pacientů s alergickým astmatem s výchozí hodnotou IgE nižší než 76 IU/ml je méně

pravděpodobné, že se projeví přínos přípravku (viz bod 5.1). Ošetřující lékař se musí ujistit, že dospělí

a dospívající pacienti s IgE nižším než 76 IU/ml a děti (6 až <12 let) s IgE nižším než 200 IU/ml mají

před začátkem léčby prokázanou

in vitro

reaktivitu (RAST) na celoroční vzdušný alergen.

Viz Tabulka 1 schéma konverze a Tabulka 2 a 3 schéma stanovení dávky.

Pacientům, jejichž výchozí hodnoty hladin IgE nebo tělesná hmotnost v kilogramech jsou mimo limity

dávkovací tabulky, by Xolair neměl být podáván.

Maximální doporučená dávka je 600 mg omalizumabu každé dva týdny.

Tabulka 1

Konverze dávky na počet injekčních lahviček, počet injekcí a celkový objem injekcí

při každé aplikaci

Dávka

(mg)

Počet injekčních

lahviček

Počet injekcí

Celkový objem injekcí (ml)

75 mg

150 mg

0,6 ml = maximální množství obsažené v jedné injekční lahvičce (Xolair 75 mg).

1,2 ml = maximální množství obsažené v jedné injekční lahvičce (Xolair 150 mg).

nebo užití 0,6 ml z obsahu injekční lahvičky 150 mg.

Tabulka 2

PODÁVÁNÍ KAŽDÉ 4 TÝDNY. Dávky Xolairu (dávka v miligramech) podávané

subkutánní injekcí každé 4 týdny

Tělesná hmotnost (kg)

Výchozí

hodnota

IgE

(IU/ml)

>25-

>30-

>40-

>50-

>60-

>70-

>80-

>90-

>125-

30-100

>100-200

>200-300

>300-400

>400-500

>500-600

>600-700

>700-800

>800-900

PODÁVÁNÍ KAŽDÉ 2 TÝDNY

VIZ TABULKA 3

>900-

1000

>1000-

1100

*Tělesné hmotnosti pod 30 kg nebyly v pivotních studiích s chronickou rinosinusitidou s nosními

polypy studovány.

Tabulka 3

PODÁVÁNÍ KAŽDÉ 2 TÝDNY. Dávky Xolairu (dávka v miligramech) podávané

subkutánní injekcí každé 2 týdny

Tělesná hmotnost (kg)

Výchozí

hodnota

IgE

(IU/ml)

>25-

>30-

>40-

>50-

>60-

>70-

>80-

>90-125

>125-

30-100

PODÁVÁNÍ KAŽDÉ 4 TÝDNY

VIZ TABULKA 2

>100-200

>200-300

>300-400

>400-500

>500-600

>600-700

>700-800

>800-900

>900-

1000

>1000-

1100

>1100-

1200

Nejsou dostatečná data pro doporučení

dávky

>1200-

1300

>1300-

1500

*Tělesné hmotnosti pod 30 kg nebyly v pivotních studiích s chronickou rinosinusitidou s nosními

polypy studovány.

Délka léčby, její sledování a úprava dávky

Alergické astma

Xolair je určen pro dlouhodobou léčbu. Klinické studie prokázaly, že Xolair dosahuje účinnosti

po minimálně 12-16 týdnech léčby. Po 16 týdnech od zahájení léčby Xolairem by měl lékař před

podáváním dalších injekcí zhodnotit účinnost léčby. Rozhodnutí o pokračování léčby Xolairem

následně po 16týdenním intervalu, nebo příležitostně později, by mělo být založeno na tom, zdali je

patrné výrazné zlepšení z hlediska celkové kontroly astmatu (viz bod 5.1, Celkové hodnocení

účinnosti léčby lékařem).

Chronická rinosinusitida s nosními polypy

V klinických studiích s chronickou rinosinusitidou s nosními polypy byly změny skóre nosních polypů

(NPS) a skóre nosní kongesce (NCS) pozorovány za 4 týdny. Potřeba pokračující léčby se má

pravidelně přehodnocovat na základě závažnosti onemocnění pacienta a úrovně kontroly příznaků.

Alergické astma a chronická rinosinusitida s nosními polypy

Ukončení léčby Xolairem má obecně za následek návrat ke zvýšeným hladinám volného IgE a s tím

spojeným symptomům. Celkové hladiny IgE jsou zvýšené během léčby a zůstávají zvýšené až

po dobu jednoho roku po skončení léčby. Proto opětovné stanovení hladin IgE během léčby Xolairem

nemůže být použito jako vodítko pro stanovení dávky. Stanovení dávky po přerušení léčby trvající

méně než jeden rok by mělo být založeno na výchozích hodnotách hladin sérového IgE získaných

při stanovení zahajovací dávky. Pro stanovení dávky mohou být celkové hladiny IgE v séru znovu

stanoveny, jestliže léčba Xolairem byla přerušena jeden rok nebo déle.

Dávky by měly být přizpůsobeny významným změnám tělesné hmotnosti (viz Tabulka 2 a 3).

Zvláštní skupiny pacientů

Starší pacienti (65 let a starší)

Pro užití Xolairu u pacientů starších více než 65 let jsou dostupné omezené údaje, ale nebylo zjištěno,

že by u starších pacientů bylo nutné podávání jiné dávky než u mladších dospělých pacientů.

Pacienti s poškozením ledvin nebo jater

Nejsou k dispozici žádné studie hodnotící vliv zhoršené funkce ledvin nebo jater na farmakokinetiku

Xolairu. Protože clearance omalizumabu je při klinických dávkách ovlivněna hlavně

retikuloendotelovým systémem (RES), je nepravděpodobné, že by byla ovlivněna poškozením ledvin

nebo jater. Protože není doporučena žádná zvláštní úprava dávkování pro tyto pacienty, Xolair by měl

být podáván s opatrností (viz bod 4.4).

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost Xolairu u alergického astmatu u pacientů mladších 6 let nebyla dosud

stanovena. Nejsou dostupné žádné údaje.

Bezpečnost a účinnost Xolairu u chronické rinosinusitidy s nosními polypy u pacientů mladších 18 let

nebyla dosud stanovena.

Způsob podání

Pouze pro subkutánní podání. Xolair nesmí být podán intravenózně nebo intramuskulárně.

Dávky větší než 150 mg (Tabulka 1) je třeba rozdělit na dvě nebo více injekčních míst.

Zkušenosti s aplikací injekce přípravku Xolair prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok samotným

pacientem jsou omezené. Z toho důvodu má léčbu touto formou přípravku podávat pouze

zdravotnický personál.

Návod k rekonstituci tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6 a také v bodě

Informace pro zdravotnické pracovníky v příbalové informaci.

4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Sledovatelnost

Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků má se přehledně zaznamenat název

podaného přípravku a číslo šarže.

Obecné

Xolair není určen k léčbě exacerbací akutního astmatu, akutního bronchospasmu nebo status

asthmaticus.

Xolair nebyl zkoumán u pacientů se syndromem hyperimunoglobulinemie E nebo alergickou

bronchopulmonální aspergilózou nebo pro prevenci anafylaktických reakcí včetně takových, které jsou

vyvolané alergií na potraviny, atopickou dermatitidou nebo alergickou rinitidou. Xolair není indikován

pro léčbu těchto stavů.

Léčba Xolairem nebyla zkoumána u pacientů s autoimunitním onemocněním, s onemocněním

zprostředkovaným imunokomplexy, nebo s preexistující zhoršenou funkcí ledvin nebo jater (viz

bod 4.2). Pokud je Xolair podáván těmto skupinám pacientů, měla by být zachovávána opatrnost.

Náhlé vysazení systémových nebo inhalačních kortikosteroidů po zahájení léčby Xolairem

u alergického astmatu nebo u chronické rinosinusitidy s nosnímy polypy se nedoporučuje. Snižování

dávek kortikosteroidů je nutno provádět pod přímým dohledem lékaře a je vhodné jej provádět

postupně.

Poruchy imunitního systému

Alergické reakce typu I

Lokální nebo systémové alergické reakce typu I včetně anafylaxe a anafylaktického šoku se mohou

objevit po podání omalizumabu, dokonce i po dlouhotrvající léčbě. Avšak většina těchto reakcí se

objevila během 2 hodin po první a následné injekci Xolairu, ale některé se objevily až po 2 hodinách a

dokonce i po více než 24 hodinách po injekci. Většina anafylaktických reakcí se objevila během

prvních 3 dávek Xolairu. Výskyt anafylaxe nesouvisející s omalizumabem v anamnéze může být

rizikový faktor pro anafylaxi následující po podání Xolairu. Proto by následně po podání Xolairu měly

být vždy dostupné k okamžitému užití léčivé přípravky na léčbu anafylaktických reakcí. Pokud se

objeví anafylaktická nebo jiná závažná alergická reakce, podávání Xolairu musí být okamžitě

ukončeno a musí být zahájena příslušná léčebná opatření. Pacienti by měli být informováni o možnosti

takových reakcí, a pokud se objeví alergická reakce, měli by vyhledat okamžitě lékařskou pomoc.

U malého počtu pacientů v klinických studiích byly detekovány protilátky proti omalizumabu (viz

bod 4.8). Klinický význam protilátek proti Xolairu není dobře prostudován.

Sérová nemoc

Sérová nemoc a reakce podobné sérové nemoci, které jsou opožděnými alergickými reakcemi typu III,

byly pozorovány u pacientů léčených humanizovanými monoklonálními protilátkami včetně

omalizumabu. Předpokládaný patofyziologický mechanismus zahrnuje tvorbu a ukládání

imunokomplexů v důsledku vzniku protilátek proti omalizumabu. Reakce se obvykle objevila 1-5 dní

po podání prvních nebo následujících injekcí, i po dlouhodobé léčbě. Příznaky poukazující na sérovou

nemoc zahrnují artritidu/artralgie, vyrážku (kopřivku nebo jiné formy), horečku a lymfadenopatii. K

léčbě nebo prevenci této nemoci mohou být vhodná antihistaminika a kortikosteroidy. Pacienti by měli

být poučeni, aby hlásili jakékoli podezřelé příznaky.

Syndrom Churga-Straussové a hypereozinofilní syndrom

U pacientů s těžkým astmatem se může zřídka vyskytnout systémový hypereozinofilní syndrom nebo

alergická eozinofilní granulomatózní vaskulitida (syndrom Churga-Straussové), které se obvykle léčí

systémovými kortikoidy.

Ve vzácných případech se mohou u pacientů léčených antiastmatickými léčivými přípravky, včetně

omalizumabu, projevit systémová eozinofilie a vaskulitida. Tyto případy jsou často spojeny se

snižováním léčby perorálními kortikoidy.

U těchto pacientů by lékaři měli věnovat zvýšenou pozornost možnému rozvoji eozinofilie,

vaskulitické vyrážky, zhoršení plicních symptomů, abnormalit paranazálních dutin, srdečních

komplikací a/nebo neuropatie.

Ve všech závažných případech výše uvedených poruch imunitního systému by mělo být zváženo

vysazení omalizumabu.

Parazitární infekce (helmintóza)

IgE může být spojený s imunologickou odpovědí na některé parazitární infekce. V placebem

kontrolované studii u pacientů s chronicky vysokým rizikem helmintóz bylo prokázáno mírné zvýšení

podílu infekcí ve skupině s omalizumabem, ačkoliv průběh, závažnost a odpověď na léčbu infekce se

nezměnily. Četnost výskytu infekce cizopasnými červy v celkovém klinickém programu, který nebyl

navržen tak, aby takové infekce prokázal, byla méně než 1 z 1 000 pacientů. Nicméně měla by být

zaručena opatrnost u pacientů s vysokým rizikem infekce cizopasnými červy, zejména pokud cestují

do oblastí, kde se infekce cizopasnými červy vyskytují endemicky. Pokud pacienti neodpovídají na

doporučenou antiparazitární léčbu, mělo by být zváženo přerušení léčby Xolairem.

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Xolair může nepřímo snížit účinnost léčivých přípravků používaných k léčbě helmintóz nebo jiných

parazitárních infekcí, protože v imunologické odpovědi na některé helmintózy může být zapojen IgE.

(viz bod 4.4).

Enzymy cytochromu P450, pumpy zajišťující efflux a mechanismy vazby na proteiny se nepodílejí na

clearance omalizumabu; takže je zde malá možnost lékových interakcí. Nebyly provedeny žádné

studie interakce Xolairu s léčivými přípravky ani vakcínami. Není žádný farmakologický důvod

očekávat, že by se běžně předepisované léčivé přípravky užívané v léčbě astmatu nebo chronické

rinosinusitidy s nosními polypy vzájemně ovlivňovaly s omalizumabem.

Alergické astma

V klinických studiích byl Xolair běžně užíván v kombinaci s inhalačními a perorálními

kortikosteroidy, inhalačními krátkodobě a dlouhodobě působícími beta agonisty, modifikátory

leukotrienů, theofyliny a perorálními antihistaminiky. Nevyskytly se žádné údaje, že bezpečnost

Xolairu byla změněna těmito dalšími běžně užívanými antiastmatickými léčivými přípravky. Jsou

dostupné omezené údaje o užívání Xolairu v kombinaci se specifickou imunoterapií (hyposenzitizační

terapie). V klinické studii, kde byl Xolair podáván společně s imunoterapií, nebyl zjištěn žádný rozdíl

v bezpečnosti a účinnosti Xolairu v kombinaci se specifickou imunoterapií v porovnání s podáváním

samotného Xolairu.

Chronická rinosinusitida s nosními polypy

Xolair byl v klinických studiích používán v kombinaci s intranazálním sprejem mometasonu

podle protokolu. Ostatní běžně užívané souběžné léčivé přípravky zahrnovaly jiné intranazální

kortikosteroidy, bronchodilatancia, antihistaminika, antagonisty leukotrienových receptorů,

adrenergika/sympatomimetika a lokální nosní anestetika. Neobjevil se žádný náznak, který by

ukazoval, že bezpečnost Xolairu je při současném používání těchto ostatních běžně užívaných

léčivých přípravků změněna.

4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Středně velké množství dat o těhotných ženách (mezi 300 – 1000 ukončených těhotenství) založené na

těhotenském registru a postmarketingových spontánních hlášeních neprokazuje žádnou malformační

nebo feto/neonatální toxicitu. Prospektivně zaměřený těhotenský registr (studie EXPECT)

u 250 těhotných žen s astmatem vystavených účinkům přípravku Xolair ukázal, že prevalence větších

kongenitálních anomálií byla podobná (8,1 % vs. 8,9 %) mezi registrem EXPECT a pacienty

s odpovídajícím onemocněním (středně těžké a těžké astma). Interpretace dat může být ovlivněna

metodologickými omezeními registru, včetně malé velikosti vzorku a designu bez randomizace.

Omalizumab přestupuje přes placentu, studie reprodukční toxicity na zvířatech nenaznačují buďpřímé

nebo nepřímé škodlivé účinky (viz bod 5.3).

U primátů byl omalizumab spojován se snížením na věku závislém počtu krevních destiček, s relativní

větší citlivostí u nedospělých zvířat (viz bod 5.3).

Pokud je z klinického hlediska potřeba, použití přípravku Xolair může být zváženo během těhotenství.

Kojení

Imunoglobuliny G (IgG) jsou přítomné v lidském mléku, a proto se očekává, že omalizumab bude

přítomný v lidském mléku. Dostupné údaje u samic ostatních primátů prokázaly vylučování

omalizumabu do mléka (viz bod 5.3).

Registr EXPECT se 154 dětmi, které byly vystaveny účinkům přípravku Xolair během těhotenství

a kojení, neprokázal nežádoucí účinky u kojených dětí. Interpretace dat může být ovlivněna

metodologickými omezeními registru, včetně malé velikosti vzorku a designu bez randomizace.

Při perorálním podání procházejí proteiny imunoglobulinu G střevní proteolýzou a mají špatnou

biologickou dostupnost. U kojených novorozenců/dětí se neočekávají žádné účinky. Proto, pokud je

z klinického hlediska potřeba, použití přípravku Xolair může být zváženo během kojení.

Fertilita

Pro omalizumab nejsou k dispozici žádné údaje týkající se lidské fertility. Ve specificky navržených

neklinických studiích fertility u primátů (s výjimkou člověka), včetně studií páření, nebylo pozorováno

poškození samčí ani samičí fertility následně po opakovaném podávání omalizumabu v dávkách až

75 mg/kg. Dále nebyly pozorovány žádné genotoxické účinky v samostatné neklinické studii

genotoxicity.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Xolair nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8

Nežádoucí účinky

Alergické astma a chronická rinosinusitida s nosními polypy

Souhrn bezpečnostního profilu

Během klinických studií u dospělých a dospívajících pacientů starších 12 let s alergickým astmatem

byly nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky bolest hlavy a reakce v místě aplikace injekce, včetně

bolestivosti, zduření, zarudnutí a svědění. V klinických studiích u dětí od 6 do <12 let byly nejčastěji

hlášenými nežádoucími účinky bolest hlavy, pyrexie a bolest v nadbřišku. Ve většině případů byly

reakce mírné nebo středně závažné. V klinických studiích u pacientů ve věku 18 let a starších

u chronické rinosinusitidy s nosními polypy byly nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky bolest

hlavy, závratě, artralgie, bolest v nadbřišku a reakce v místě podání injekce.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků

Tabulka 4 zaznamenává nežádoucí účinky hlášené v klinických studiích celkové bezpečnosti u

alergického astmatu a chronické rinosinusitidy s nosními polypy u populace léčené Xolairem podle

MedDRA orgánové klasifikace a četnosti výskytu. V každé skupině četností jsou nežádoucí reakce

seřazeny podle klesající závažnosti. Kategorie četností jsou definovány jako: velmi časté (≥1/10),

časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1 000 až <1/100), vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000) a velmi

vzácné (<1/10 000). Reakce hlášené z postmarketingového sledování jsou uvedeny s frekvencí není

známo (z dostupných údajů nelze určit).

Přečtěte si celý dokument

PŘÍLOHA I

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Xolair 75 mg prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna injekční lahvička obsahuje omalizumabum* 75 mg.

Po rozpuštění obsahuje jedna injekční lahvička omalizumabum 125 mg/ml (75 mg v 0,6 ml).

*Omalizumab je humanizovaná monoklonální protilátka vyrobená technologií rekombinantní DNA

v linii savčích buněk vaječníků čínských křečíků (CHO).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok.

Prášek: bílý až téměř bílý lyofilizát

Rozpouštědlo: čirý a bezbarvý roztok

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Alergické astma

Xolair je indikován k léčbě dospělých, dospívajících a dětí (ve věku 6 až <12 let).

Léčbu Xolairem je možno použít pouze u pacientů s astmatem vyvolaným prokazatelně IgE

(imunoglobulinem E) (viz bod 4.2).

Dospělí a dospívající (12 let a starší)

Xolair se doporučuje jako doplňková léčba ke zlepšení kontroly astmatu u pacientů s těžkým

perzistujícím alergickým astmatem, kteří mají pozitivní kožní test nebo reaktivitu

in vitro

na celoroční

vzdušný alergen a kteří mají sníženou funkci plic (FEV

<80 %), stejně jako časté symptomy během

dne nebo probouzení v noci, a kteří mají dokumentované těžké exacerbace astmatu navzdory vysokým

denním dávkám inhalačních kortikosteroidů a dlouhodobě působících inhalačních beta2-agonistů.

Děti (6 až <12 let)

Xolair se doporučuje jako přídatná léčba ke zlepšení kontroly astmatu u pacientů s těžkým

perzistujícím alergickým astmatem, kteří mají pozitivní kožní test nebo reaktivitu

in vitro

na celoroční

vzdušný alergen a časté denní nebo noční příznaky buzení a kteří mají prokázané četné vážné

exacerbace přesto, že užívají vysoké denní dávky inhalačních kortikosteroidů a dlouhodobě působících

inhalačních beta2-agonistů.

Chronická rinosinusitida s nosními polypy

Xolair je indikován jako přídatná terapie s intranazálními kortikosteroidy k léčbě dospělých (18 let

a více) se závažnou chronickou rinosinusitidou s nosními polypy, u kterých léčba intranazálními

kortikosteroidy neposkytuje odpovídající kontrolu onemocnění.

4.2

Dávkování a způsob podání

Léčba Xolairem by měla být zahájena lékařem zkušeným v diagnostice a léčbě těžkého perzistujícího

astmatu nebo chronické rinosinusitidy s nosními polypy.

Dávkování

Dávkování u alergického astmatu a chronické rinosinusitidy s nosními polypy sleduje stejné principy

dávkování. Vhodná dávka a frekvence podávání Xolairu u těchto onemocnění se určí podle výchozích

hodnot IgE (IU/ml), které se stanoví před zahájením léčby, a dle tělesné hmotnosti (kg). Aby mohla

být stanovena dávka, měla by být před podáním počáteční dávky u pacientů stanovena hladina IgE

jakýmkoliv komerčním testem pro stanovení celkového IgE v séru. Na základě výsledků může být

potřeba podávat 75 až 600 mg Xolairu v 1 až 4 injekcích na každé podání.

U pacientů s alergickým astmatem s výchozí hodnotou IgE nižší než 76 IU/ml je méně

pravděpodobné, že se projeví přínos přípravku (viz bod 5.1). Ošetřující lékař se musí ujistit, že dospělí

a dospívající pacienti s IgE nižším než 76 IU/ml a děti (6 až <12 let) s IgE nižším než 200 IU/ml mají

před začátkem léčby prokázanou

in vitro

reaktivitu (RAST) na celoroční vzdušný alergen.

Viz Tabulka 1 schéma konverze a Tabulka 2 a 3 schéma stanovení dávky.

Pacientům, jejichž výchozí hodnoty hladin IgE nebo tělesná hmotnost v kilogramech jsou mimo limity

dávkovací tabulky, by Xolair neměl být podáván.

Maximální doporučená dávka je 600 mg omalizumabu každé dva týdny.

Tabulka 1

Konverze dávky na počet injekčních lahviček, počet injekcí a celkový objem injekcí

při každé aplikaci

Dávka

(mg)

Počet injekčních

lahviček

Počet injekcí

Celkový objem injekcí (ml)

75 mg

150 mg

0,6 ml = maximální množství obsažené v jedné injekční lahvičce (Xolair 75 mg).

1,2 ml = maximální množství obsažené v jedné injekční lahvičce (Xolair 150 mg).

nebo užití 0,6 ml z obsahu injekční lahvičky 150 mg.

Tabulka 2

PODÁVÁNÍ KAŽDÉ 4 TÝDNY. Dávky Xolairu (dávka v miligramech) podávané

subkutánní injekcí každé 4 týdny

Tělesná hmotnost (kg)

Výchozí

hodnota

IgE

(IU/ml)

>25-

>30-

>40-

>50-

>60-

>70-

>80-

>90-

>125-

30-100

>100-200

>200-300

>300-400

>400-500

>500-600

>600-700

>700-800

>800-900

PODÁVÁNÍ KAŽDÉ 2 TÝDNY

VIZ TABULKA 3

>900-

1000

>1000-

1100

*Tělesné hmotnosti pod 30 kg nebyly v pivotních studiích s chronickou rinosinusitidou s nosními

polypy studovány.

Tabulka 3

PODÁVÁNÍ KAŽDÉ 2 TÝDNY. Dávky Xolairu (dávka v miligramech) podávané

subkutánní injekcí každé 2 týdny

Tělesná hmotnost (kg)

Výchozí

hodnota

IgE

(IU/ml)

>25-

>30-

>40-

>50-

>60-

>70-

>80-

>90-125

>125-

30-100

PODÁVÁNÍ KAŽDÉ 4 TÝDNY

VIZ TABULKA 2

>100-200

>200-300

>300-400

>400-500

>500-600

>600-700

>700-800

>800-900

>900-

1000

>1000-

1100

>1100-

1200

Nejsou dostatečná data pro doporučení

dávky

>1200-

1300

>1300-

1500

*Tělesné hmotnosti pod 30 kg nebyly v pivotních studiích s chronickou rinosinusitidou s nosními

polypy studovány.

Délka léčby, její sledování a úprava dávky

Alergické astma

Xolair je určen pro dlouhodobou léčbu. Klinické studie prokázaly, že Xolair dosahuje účinnosti

po minimálně 12-16 týdnech léčby. Po 16 týdnech od zahájení léčby Xolairem by měl lékař před

podáváním dalších injekcí zhodnotit účinnost léčby. Rozhodnutí o pokračování léčby Xolairem

následně po 16týdenním intervalu, nebo příležitostně později, by mělo být založeno na tom, zdali je

patrné výrazné zlepšení z hlediska celkové kontroly astmatu (viz bod 5.1, Celkové hodnocení

účinnosti léčby lékařem).

Chronická rinosinusitida s nosními polypy

V klinických studiích s chronickou rinosinusitidou s nosními polypy byly změny skóre nosních polypů

(NPS) a skóre nosní kongesce (NCS) pozorovány za 4 týdny. Potřeba pokračující léčby se má

pravidelně přehodnocovat na základě závažnosti onemocnění pacienta a úrovně kontroly příznaků.

Alergické astma a chronická rinosinusitida s nosními polypy

Ukončení léčby Xolairem má obecně za následek návrat ke zvýšeným hladinám volného IgE a s tím

spojeným symptomům. Celkové hladiny IgE jsou zvýšené během léčby a zůstávají zvýšené až

po dobu jednoho roku po skončení léčby. Proto opětovné stanovení hladin IgE během léčby Xolairem

nemůže být použito jako vodítko pro stanovení dávky. Stanovení dávky po přerušení léčby trvající

méně než jeden rok by mělo být založeno na výchozích hodnotách hladin sérového IgE získaných

při stanovení zahajovací dávky. Pro stanovení dávky mohou být celkové hladiny IgE v séru znovu

stanoveny, jestliže léčba Xolairem byla přerušena jeden rok nebo déle.

Dávky by měly být přizpůsobeny významným změnám tělesné hmotnosti (viz Tabulka 2 a 3).

Zvláštní skupiny pacientů

Starší pacienti (65 let a starší)

Pro užití Xolairu u pacientů starších více než 65 let jsou dostupné omezené údaje, ale nebylo zjištěno,

že by u starších pacientů bylo nutné podávání jiné dávky než u mladších dospělých pacientů.

Pacienti s poškozením ledvin nebo jater

Nejsou k dispozici žádné studie hodnotící vliv zhoršené funkce ledvin nebo jater na farmakokinetiku

Xolairu. Protože clearance omalizumabu je při klinických dávkách ovlivněna hlavně

retikuloendotelovým systémem (RES), je nepravděpodobné, že by byla ovlivněna poškozením ledvin

nebo jater. Protože není doporučena žádná zvláštní úprava dávkování pro tyto pacienty, Xolair by měl

být podáván s opatrností (viz bod 4.4).

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost Xolairu u alergického astmatu u pacientů mladších 6 let nebyla dosud

stanovena. Nejsou dostupné žádné údaje.

Bezpečnost a účinnost Xolairu u chronické rinosinusitidy s nosními polypy u pacientů mladších 18 let

nebyla dosud stanovena.

Způsob podání

Pouze pro subkutánní podání. Xolair nesmí být podán intravenózně nebo intramuskulárně.

Dávky větší než 150 mg (Tabulka 1) je třeba rozdělit na dvě nebo více injekčních míst.

Zkušenosti s aplikací injekce přípravku Xolair prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok samotným

pacientem jsou omezené. Z toho důvodu má léčbu touto formou přípravku podávat pouze

zdravotnický personál.

Návod k rekonstituci tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6 a také v bodě

Informace pro zdravotnické pracovníky v příbalové informaci.

4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Sledovatelnost

Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků má se přehledně zaznamenat název

podaného přípravku a číslo šarže.

Obecné

Xolair není určen k léčbě exacerbací akutního astmatu, akutního bronchospasmu nebo status

asthmaticus.

Xolair nebyl zkoumán u pacientů se syndromem hyperimunoglobulinemie E nebo alergickou

bronchopulmonální aspergilózou nebo pro prevenci anafylaktických reakcí včetně takových, které jsou

vyvolané alergií na potraviny, atopickou dermatitidou nebo alergickou rinitidou. Xolair není indikován

pro léčbu těchto stavů.

Léčba Xolairem nebyla zkoumána u pacientů s autoimunitním onemocněním, s onemocněním

zprostředkovaným imunokomplexy, nebo s preexistující zhoršenou funkcí ledvin nebo jater (viz

bod 4.2). Pokud je Xolair podáván těmto skupinám pacientů, měla by být zachovávána opatrnost.

Náhlé vysazení systémových nebo inhalačních kortikosteroidů po zahájení léčby Xolairem

u alergického astmatu nebo u chronické rinosinusitidy s nosnímy polypy se nedoporučuje. Snižování

dávek kortikosteroidů je nutno provádět pod přímým dohledem lékaře a je vhodné jej provádět

postupně.

Poruchy imunitního systému

Alergické reakce typu I

Lokální nebo systémové alergické reakce typu I včetně anafylaxe a anafylaktického šoku se mohou

objevit po podání omalizumabu, dokonce i po dlouhotrvající léčbě. Avšak většina těchto reakcí se

objevila během 2 hodin po první a následné injekci Xolairu, ale některé se objevily až po 2 hodinách a

dokonce i po více než 24 hodinách po injekci. Většina anafylaktických reakcí se objevila během

prvních 3 dávek Xolairu. Výskyt anafylaxe nesouvisející s omalizumabem v anamnéze může být

rizikový faktor pro anafylaxi následující po podání Xolairu. Proto by následně po podání Xolairu měly

být vždy dostupné k okamžitému užití léčivé přípravky na léčbu anafylaktických reakcí. Pokud se

objeví anafylaktická nebo jiná závažná alergická reakce, podávání Xolairu musí být okamžitě

ukončeno a musí být zahájena příslušná léčebná opatření. Pacienti by měli být informováni o možnosti

takových reakcí, a pokud se objeví alergická reakce, měli by vyhledat okamžitě lékařskou pomoc.

U malého počtu pacientů v klinických studiích byly detekovány protilátky proti omalizumabu (viz

bod 4.8). Klinický význam protilátek proti Xolairu není dobře prostudován.

Sérová nemoc

Sérová nemoc a reakce podobné sérové nemoci, které jsou opožděnými alergickými reakcemi typu III,

byly pozorovány u pacientů léčených humanizovanými monoklonálními protilátkami včetně

omalizumabu. Předpokládaný patofyziologický mechanismus zahrnuje tvorbu a ukládání

imunokomplexů v důsledku vzniku protilátek proti omalizumabu. Reakce se obvykle objevila 1-5 dní

po podání prvních nebo následujících injekcí, i po dlouhodobé léčbě. Příznaky poukazující na sérovou

nemoc zahrnují artritidu/artralgie, vyrážku (kopřivku nebo jiné formy), horečku a lymfadenopatii. K

léčbě nebo prevenci této nemoci mohou být vhodná antihistaminika a kortikosteroidy. Pacienti by měli

být poučeni, aby hlásili jakékoli podezřelé příznaky.

Syndrom Churga-Straussové a hypereozinofilní syndrom

U pacientů s těžkým astmatem se může zřídka vyskytnout systémový hypereozinofilní syndrom nebo

alergická eozinofilní granulomatózní vaskulitida (syndrom Churga-Straussové), které se obvykle léčí

systémovými kortikoidy.

Ve vzácných případech se mohou u pacientů léčených antiastmatickými léčivými přípravky, včetně

omalizumabu, projevit systémová eozinofilie a vaskulitida. Tyto případy jsou často spojeny se

snižováním léčby perorálními kortikoidy.

U těchto pacientů by lékaři měli věnovat zvýšenou pozornost možnému rozvoji eozinofilie,

vaskulitické vyrážky, zhoršení plicních symptomů, abnormalit paranazálních dutin, srdečních

komplikací a/nebo neuropatie.

Ve všech závažných případech výše uvedených poruch imunitního systému by mělo být zváženo

vysazení omalizumabu.

Parazitární infekce (helmintóza)

IgE může být spojený s imunologickou odpovědí na některé parazitární infekce. V placebem

kontrolované studii u pacientů s chronicky vysokým rizikem helmintóz bylo prokázáno mírné zvýšení

podílu infekcí ve skupině s omalizumabem, ačkoliv průběh, závažnost a odpověď na léčbu infekce se

nezměnily. Četnost výskytu infekce cizopasnými červy v celkovém klinickém programu, který nebyl

navržen tak, aby takové infekce prokázal, byla méně než 1 z 1 000 pacientů. Nicméně měla by být

zaručena opatrnost u pacientů s vysokým rizikem infekce cizopasnými červy, zejména pokud cestují

do oblastí, kde se infekce cizopasnými červy vyskytují endemicky. Pokud pacienti neodpovídají na

doporučenou antiparazitární léčbu, mělo by být zváženo přerušení léčby Xolairem.

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Xolair může nepřímo snížit účinnost léčivých přípravků používaných k léčbě helmintóz nebo jiných

parazitárních infekcí, protože v imunologické odpovědi na některé helmintózy může být zapojen IgE.

(viz bod 4.4).

Enzymy cytochromu P450, pumpy zajišťující efflux a mechanismy vazby na proteiny se nepodílejí na

clearance omalizumabu; takže je zde malá možnost lékových interakcí. Nebyly provedeny žádné

studie interakce Xolairu s léčivými přípravky ani vakcínami. Není žádný farmakologický důvod

očekávat, že by se běžně předepisované léčivé přípravky užívané v léčbě astmatu nebo chronické

rinosinusitidy s nosními polypy vzájemně ovlivňovaly s omalizumabem.

Alergické astma

V klinických studiích byl Xolair běžně užíván v kombinaci s inhalačními a perorálními

kortikosteroidy, inhalačními krátkodobě a dlouhodobě působícími beta agonisty, modifikátory

leukotrienů, theofyliny a perorálními antihistaminiky. Nevyskytly se žádné údaje, že bezpečnost

Xolairu byla změněna těmito dalšími běžně užívanými antiastmatickými léčivými přípravky. Jsou

dostupné omezené údaje o užívání Xolairu v kombinaci se specifickou imunoterapií (hyposenzitizační

terapie). V klinické studii, kde byl Xolair podáván společně s imunoterapií, nebyl zjištěn žádný rozdíl

v bezpečnosti a účinnosti Xolairu v kombinaci se specifickou imunoterapií v porovnání s podáváním

samotného Xolairu.

Chronická rinosinusitida s nosními polypy

Xolair byl v klinických studiích používán v kombinaci s intranazálním sprejem mometasonu

podle protokolu. Ostatní běžně užívané souběžné léčivé přípravky zahrnovaly jiné intranazální

kortikosteroidy, bronchodilatancia, antihistaminika, antagonisty leukotrienových receptorů,

adrenergika/sympatomimetika a lokální nosní anestetika. Neobjevil se žádný náznak, který by

ukazoval, že bezpečnost Xolairu je při současném používání těchto ostatních běžně užívaných

léčivých přípravků změněna.

4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Středně velké množství dat o těhotných ženách (mezi 300 – 1000 ukončených těhotenství) založené na

těhotenském registru a postmarketingových spontánních hlášeních neprokazuje žádnou malformační

nebo feto/neonatální toxicitu. Prospektivně zaměřený těhotenský registr (studie EXPECT)

u 250 těhotných žen s astmatem vystavených účinkům přípravku Xolair ukázal, že prevalence větších

kongenitálních anomálií byla podobná (8,1 % vs. 8,9 %) mezi registrem EXPECT a pacienty

s odpovídajícím onemocněním (středně těžké a těžké astma). Interpretace dat může být ovlivněna

metodologickými omezeními registru, včetně malé velikosti vzorku a designu bez randomizace.

Omalizumab přestupuje přes placentu, studie reprodukční toxicity na zvířatech nenaznačují buďpřímé

nebo nepřímé škodlivé účinky (viz bod 5.3).

U primátů byl omalizumab spojován se snížením na věku závislém počtu krevních destiček, s relativní

větší citlivostí u nedospělých zvířat (viz bod 5.3).

Pokud je z klinického hlediska potřeba, použití přípravku Xolair může být zváženo během těhotenství.

Kojení

Imunoglobuliny G (IgG) jsou přítomné v lidském mléku, a proto se očekává, že omalizumab bude

přítomný v lidském mléku. Dostupné údaje u samic ostatních primátů prokázaly vylučování

omalizumabu do mléka (viz bod 5.3).

Registr EXPECT se 154 dětmi, které byly vystaveny účinkům přípravku Xolair během těhotenství

a kojení, neprokázal nežádoucí účinky u kojených dětí. Interpretace dat může být ovlivněna

metodologickými omezeními registru, včetně malé velikosti vzorku a designu bez randomizace.

Při perorálním podání procházejí proteiny imunoglobulinu G střevní proteolýzou a mají špatnou

biologickou dostupnost. U kojených novorozenců/dětí se neočekávají žádné účinky. Proto, pokud je

z klinického hlediska potřeba, použití přípravku Xolair může být zváženo během kojení.

Fertilita

Pro omalizumab nejsou k dispozici žádné údaje týkající se lidské fertility. Ve specificky navržených

neklinických studiích fertility u primátů (s výjimkou člověka), včetně studií páření, nebylo pozorováno

poškození samčí ani samičí fertility následně po opakovaném podávání omalizumabu v dávkách až

75 mg/kg. Dále nebyly pozorovány žádné genotoxické účinky v samostatné neklinické studii

genotoxicity.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Xolair nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8

Nežádoucí účinky

Alergické astma a chronická rinosinusitida s nosními polypy

Souhrn bezpečnostního profilu

Během klinických studií u dospělých a dospívajících pacientů starších 12 let s alergickým astmatem

byly nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky bolest hlavy a reakce v místě aplikace injekce, včetně

bolestivosti, zduření, zarudnutí a svědění. V klinických studiích u dětí od 6 do <12 let byly nejčastěji

hlášenými nežádoucími účinky bolest hlavy, pyrexie a bolest v nadbřišku. Ve většině případů byly

reakce mírné nebo středně závažné. V klinických studiích u pacientů ve věku 18 let a starších

u chronické rinosinusitidy s nosními polypy byly nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky bolest

hlavy, závratě, artralgie, bolest v nadbřišku a reakce v místě podání injekce.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků

Tabulka 4 zaznamenává nežádoucí účinky hlášené v klinických studiích celkové bezpečnosti u

alergického astmatu a chronické rinosinusitidy s nosními polypy u populace léčené Xolairem podle

MedDRA orgánové klasifikace a četnosti výskytu. V každé skupině četností jsou nežádoucí reakce

seřazeny podle klesající závažnosti. Kategorie četností jsou definovány jako: velmi časté (≥1/10),

časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1 000 až <1/100), vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000) a velmi

vzácné (<1/10 000). Reakce hlášené z postmarketingového sledování jsou uvedeny s frekvencí není

známo (z dostupných údajů nelze určit).

Přečtěte si celý dokument

Official address

Domenico Scarlattilaan 6

1083 HS Amsterdam

The Netherlands

An agency of the European Union

Address for visits and deliveries

Refer to www.ema.europa.eu/how-to-find-us

Send us a question

Go to

www.ema.europa.eu/contact

Telephone

+31 (0)88 781

6000

© European Medicines Agency,

2020. Reproduction is authorised provided the source is acknowledged.

EMA/375834/2020

EMEA/H/C/000606

Xolair (omalizumabum)

Přehled pro přípravek Xolair a proč byl přípravek registrován v EU

Co je přípravek Xolair a k čemu se používá?

Xolair se používá ke zlepšení kontroly těžkého přetrvávajícího astmatu způsobeného alergií. Používá se

jako doplňková léčba ke stávající léčbě astmatu u pacientů ve věku od 6 let, pokud je astma

způsobeno protilátkou zvanou imunoglobulin E (IgE). Přípravek Xolair se smí používat pouze

u pacientů, kteří:

měli pozitivní kožní test na alergii způsobenou alergenem (stimulem, který způsobuje alergii) ve

vzduchu, jako jsou například roztoči, pyly nebo plísně,

mají časté příznaky během dne nebo se probouzejí v noci,

prodělali mnoho těžkých astmatických záchvatů (vyžadujících záchrannou léčbu jinými léčivými

přípravky) navzdory léčbě vysokými dávkami inhalačních kortikosteroidů a dlouhodobě působících

inhalačních beta

-agonistů.

U pacientů ve věku od 12 let musí být přípravek Xolair používán pouze v případě, že je funkce plic nižší

než 80 % normálních hodnot.

Přípravek Xolair se také používá k léčbě:

chronické (dlouhodobé) spontánní urtikarie (kopřivky). Používá se jako doplňková léčba ke stávající

léčbě u pacientů ve věku od 12 let, u nichž léčba antihistaminiky není dostatečně účinná,

těžké chronické rinosinusitidy s nazálními polypy (zánětem výstelky nosu a dutin s otokem v nose)

u dospělých. Používá se s kortikosteroidem podávaným do nosu, pokud kortikosteroid samotný

není dostatečně účinný.

Přípravek Xolair obsahuje léčivou látku omalizumab.

Jak se přípravek Xolair používá?

Výdej přípravku Xolair je vázán na lékařský předpis. Léčba má být zahájena lékařem, který má

zkušenosti s léčbou onemocnění, pro něž se přípravek bude používat.

Xolair (omalizumabum)

EMA/375834/2020

strana 2/4

Je k dispozici ve dvou formách: jako injekční lahvička obsahující prášek pro přípravu injekčního roztoku

a rozpouštědlo a jako předplněná injekční stříkačka obsahující injekční roztok. Přípravek ve formě

prášku a rozpouštědla musí být podán lékařem. Předplněnou injekční stříkačku může po proškolení

použít pacient nebo ošetřující osoba za předpokladu, že pacient není ve vysokém riziku rozvoje těžké

alergické reakce na léčivý přípravek.

Dávka a frekvence podávání přípravku Xolair závisí na léčeném onemocnění. Pro alergické astma a

chronickou rinosinusitidu s nosními polypy se dávka vypočítá na základě tělesné hmotnosti a hladin IgE

v krvi pacienta.

Více informací o používání přípravku Xolair naleznete v příbalové informaci nebo se obraťte na svého

lékaře či lékárníka.

Jak přípravek Xolair působí?

Léčivá látka v přípravku Xolair, omalizumab, je monoklonální protilátka. Jedná se o typ bílkoviny

vytvořené tak, aby se navázala na IgE, které se vytváří ve velkých množstvích u pacientů s alergiemi a

spouští alergickou reakci jako odpověď na alergen. Navázáním se na IgE omalizumab „uklidí“ volné IgE

v krvi. To znamená, že když tělo přijde do styku s alergenem, je v krvi pro spuštění alergické reakce

méně IgE. To pomáhá zmírnit příznaky alergie, jako jsou astmatické záchvaty. IgE se také účastní

zánětlivého procesu a snížením množství IgE dochází ke zmenšení nosních polypů a zmírnění příznaků.

Ačkoli úloha IgE u chronické spontánní urtikarie není dostatečně objasněna, snížení množství IgE

pomocí omalizumabu může vést ke snížení zánětu a zmírnění příznaků.

Jaké přínosy přípravku Xolair byly prokázány v průběhu studií?

Alergické astma

Přípravek Xolair byl zkoumán u více než 2 000 pacientů ve věku od 12 let s alergickým astmatem

v pěti hlavních studiích, včetně jedné studie na 482 pacientech s těžkým alergickým astmatem, u nichž

nebylo možné kontrolovat onemocnění běžnými způsoby léčby. Ve všech studiích byl přípravek Xolair

porovnáván s placebem (neúčinným přípravkem), přičemž oba přípravky byly doplněny k obvyklé léčbě

pacienta. Přípravek Xolair snížil počet astmatických záchvatů přibližně o polovinu. V prvních třech

studiích bylo v průběhu prvních 28 nebo 52 týdnů léčby ve skupině léčené přípravkem Xolair

zaznamenáno přibližně 0,5 astmatických záchvatů za rok a ve skupině léčené placebem přibližně jeden

astmatický záchvat za rok. Případů výskytu astmatických záchvatů bylo navíc u pacientů užívajících

přípravek Xolair méně než u pacientů užívajících placebo. Pacienti léčení přípravkem Xolair také udávali

významnější zlepšení kvality života (hodnocené pomocí standardních dotazníků) a užívali méně

flutikasonu (typ kortikosteroidu). Účinky přípravku Xolair byly výraznější u pacientů s těžkou formou

astmatu.

Ve studii, do níž byli zařazeni pacienti s těžkým alergickým astmatem, nebyl mezi pacienty užívajícími

přípravek Xolair a placebo zaznamenán rozdíl v počtu astmatických záchvatů. Léčba přípravkem Xolair

však vedla k podobnému snížení počtu astmatických záchvatů jako v předcházejících studiích.

Ve studii, do které bylo zařazeno 627 dětí s alergickým astmatem ve věku od 6 do 12 let, byl

u pacientů užívajících přípravek Xolair zaznamenán nižší počet astmatických záchvatů. Z celkem

235 dětí, které byly před zahájením studie léčeny vysokými dávkami inhalovaných kortikosteroidů

společně s dlouhodobě působícími inhalovanými beta

-agonisty, bylo během prvních 24 týdnů ve

skupině léčené přípravkem Xolair zaznamenáno v průměru 0,4 astmatických záchvatů a ve skupině

léčené placebem 0,6 astmatických záchvatů.

Xolair (omalizumabum)

EMA/375834/2020

strana 3/4

Chronická spontánní urtikarie

Přípravek Xolair byl zkoumán ve třech hlavních studiích, do nichž bylo zařazeno celkem 978 pacientů

s chronickou spontánní urtikarií, kteří nereagovali na léčbu založenou na antihistaminikách. Ve všech

těchto studiích byl přípravek Xolair jako doplněk ke stávající léčbě pacienta srovnáván s placebem.

Hlavními měřítky účinnosti byla změna v závažnosti svědění po 12 týdnech léčby, a sice

prostřednictvím hodnocení na stupnici od 0 (bez svědění) do 21 (maximální závažnost svědění).

Přípravek Xolair 300 mg po 12 týdnech léčby zmírnil svědění o 4,5 až 5,8 bodů více než placebo. Tyto

účinky přetrvávaly i po 6 měsících léčby.

Chronická rinosinusitida s nosními polypy

Dvě hlavní studie, do nichž bylo zařazeno celkem 265 pacientů, prokázaly přínos přípravku

Xolair u chronické rinosinusitidy s nosními polypy, která nebyla dostatečně kontrolovaná

kortikosteroidy podávanými do nosu. Všichni pacienti pokračovali v léčbě mometasonem

(typ kortikosteroidu) podávaným do nosu v kombinaci s přípravkem Xolair nebo s placebem.

Skóre nosních polypů (které se pohybuje v rozmezí od 0 do 8) se po 24 týdnech léčby

u pacientů léčených přípravkem Xolair zlepšilo o 0,99 bodu a u pacientů užívajících placebo

o 0,13 bodu. Skóre nosní kongesce (které se pohybuje v rozmezí od 0 do 3) se u pacientů

léčených přípravkem Xolair zlepšilo o 0,80 bodu a u pacientů užívajících placebo

o 0,28 bodu.

Jaká rizika jsou spojena s přípravkem Xolair?

Nejčastějšími nežádoucími účinky přípravku Xolair (které mohou postihnout až 1 osobu z 10) jsou

bolest hlavy a reakce v místě vpichu injekce, včetně bolesti, otoku, zarudnutí a svědění.

Nejčastějšími nežádoucími účinky u dětí s alergickým astmatem ve věku od 6 do 12 let je horečka

(velmi častá) a bolest horní části břicha.

Nejčastějšími nežádoucími účinky u pacientů s chronickou spontánní urtikarií jsou bolest kloubů,

sinusitida a infekce horních cest dýchacích (infekce nosu a hrdla). U pacientů s chronickou

rinosinusitidou s nosními polypy se navíc vyskytuje bolest horní části břicha, závratě a bolest kloubů.

Úplný seznam nežádoucích účinků a omezení přípravku Xolair je uveden v příbalové informaci.

Na základě čeho byl přípravek Xolair registrován v EU?

Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla, že přínosy přípravku Xolair převyšují jeho rizika,

a může tak být registrován k použití v EU.

Agentura dospěla k závěru, že celkově výsledky ze studií u alergického astmatu, chronické spontánní

urtikarie a chronické rinosinusitidy s nosními polypy prokázaly, že přípravek Xolair účinně zmírňuje

příznaky těchto onemocnění. Agentura však poznamenala, že pro chronickou spontánní urtikarii je

k dispozici pouze omezené množství údajů o užívání přesahujícím dobu 6 měsíců. Nežádoucí účinky

přípravku Xolair jsou zvladatelné.

Jaká opatření jsou uplatňována k zajištění bezpečného a účinného

používání přípravku Xolair?

Do souhrnu údajů o přípravku a příbalové informace byla zahrnuta doporučení a opatření pro bezpečné

a účinné používání přípravku Xolair, která by měla být dodržována zdravotnickými pracovníky

i pacienty.

Xolair (omalizumabum)

EMA/375834/2020

strana 4/4

Jako u všech léčivých přípravků jsou údaje o používání přípravku Xolair průběžně sledovány. Nežádoucí

účinky nahlášené v souvislosti s přípravkem Xolair jsou pečlivě hodnoceny a jsou učiněna veškerá

nezbytná opatření, aby bylo chráněno zdraví pacientů.

Další informace o přípravku Xolair

Přípravku Xolair bylo uděleno rozhodnutí o registraci platné v celé EU dne 25. října 2005.

Další informace o přípravku Xolair jsou k dispozici na internetových stránkách agentury.

ema.europa.eu/medicines/human/EPAR/Xolair.

Tento přehled byl naposledy aktualizován v 08-2020.

Podobné produkty

Vyhledávejte upozornění související s tímto produktem

Zobrazit historii dokumentů

Sdílejte tyto informace