VANATEX HCT 160 MG/12,5 MG POTAHOVANÉ TABLETY

Česká republika - čeština - SUKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv)

Koupit nyní

Aktivní složka:
HYDROCHLOROTHIAZID (HYDROCHLOROTHIAZIDUM) ; VALSARTAN (VALSARTANUM)
Dostupné s:
Pharmaceutical Works Polpharma S.A., Starogard Gdaňski
ATC kód:
C09DA03
INN (Mezinárodní Name):
HYDROCHLOROTHIAZIDE (HYDROCHLOROTHIAZIDE) ; VALSARTAN (VALSARTAN)
Dávkování:
160MG/12,5MG
Léková forma:
Potahovaná tableta
Podání:
Perorální podání
Jednotky v balení:
28; 14 Blistr
Druh předpisu:
na lékařský předpis
Terapeutické oblasti:
VALSARTAN A DIURETIKA
Přehled produktů:
VANATEX HCT
Stav Autorizace:
R - registrovaný léčivý přípravek.
Registrační číslo:
58/ 197/11-C
Datum autorizace:
2013-03-28

Přečtěte si celý dokument

sp. zn. sukls37414/2015, sukls37421/2015, sukls37422/2015

Příbalová informace: informace pro pacienta

Vanatex HCT 80 mg/12,5 mg potahované tablety

Vanatex HCT 160 mg/12,5 mg potahované tablety

Vanatex HCT 160 mg/25 mg potahované tablety

Valsartanum/hydrochlorothiazidum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat,

protože obsahuje pro Vás důležité údaje.

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí

ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo

lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny

v této příbalové informaci. Viz bod 4.

Co naleznete v této příbalové informaci

Co je přípravek Vanatex HCT a k čemu se používá

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Vanatex HCT užívat

Jak se přípravek Vanatex HCT užívá

Možné nežádoucí účinky

Jak přípravek Vanatex HCT uchovávat

Obsah balení a další informace

1.

Co je přípravek Vanatex HCT a k čemu se používá

Vanatex HCT potahované tablety obsahuje dvě léčivé látky – valsartan a hydrochlorothiazid. Obě

látky pomáhají upravovat vysoký krevní tlak (hypertenzi).

Valsartan patří do skupiny léčivých přípravků známých jako „antagonisté receptoru pro

angiotenzin II“, které pomáhají upravit vysoký krevní tlak. Angiotenzin II je látka v lidském

těle, která způsobuje zúžení cév, čímž vyvolává zvýšení krevního tlaku. Valsartan působí tím,

že blokuje účinek angiotenzinu II. V důsledku toho se krevní cévy uvolňují a krevní tlak se

snižuje.

Hydrochlorothiazid patří do skupiny léčivých přípravků známých jako thiazidová diuretika

(kterým se též říká „močopudné látky“). Hydrochlorothiazid zvyšuje výdej moči, čímž také

snižuje krevní tlak.

Přípravek Vanatex HCT se používá k léčení vysokého krevního tlaku v případech, kdy se tlak nedaří

odpovídajícím způsobem upravit podáním samotné látky.

Vysoký krevní tlak zvyšuje zátěž srdce a tepen. Pokud není léčen, může poškodit krevní cévy v

mozku, srdci a ledvinách a může způsobit cévní mozkovou příhodu, srdeční selhání nebo selhání

ledvin. Vysoký krevní tlak zvyšuje riziko srdečních záchvatů. Snížení krevního tlaku na normální

hodnoty sníží riziko rozvoje těchto onemocnění.

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Vanatex HCT užívat

Neužívejte Vanatex HCT:

jestliže jste alergický(á) na valsartan, hydrochlorothiazid, deriváty sulfonamidů (což jsou látky

chemicky příbuzné hydrochlorothiazidu) nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku

(uvedenou v bodě 6);

jestliže jste těhotná déle než 3 měsíce (je však lépe přípravek Vanatex HCT neužívat ani na

počátku těhotenství – viz bod Těhotenství, kojení a plodnost);

jestliže máte závažné onemocnění jater, destrukci malých žlučovodů v játrech (biliární cirhóza)

vedoucí k hromadění žluči v játrech (cholestáza);

jestliže máte závažné onemocnění ledvin;

jestliže máte zástavu močení (anurie);

jestliže se léčíte pomocí umělé ledviny;

jestliže máte i navzdory léčení nižší hladinu draslíku nebo sodíku v krvi nebo vyšší hladinu

vápníku v krvi než je normální;

jestliže máte dnu;

jestliže máte cukrovku (diabetes) nebo poruchu funkce ledvin a jste léčen(a) přípravkem ke

snížení krevního tlaku obsahujícím aliskiren.

Pokud se Vás týká jakýkoli z výše uvedených stavů, neužívejte tento léčivý přípravek a

informujte o tom svého ošetřujícího lékaře.

Upozornění a opatření

Před užitím přípravku Vanatex HCT se poraďte se svým lékařem:

jestliže

užíváte

léky,

které

šetří

draslík,

doplňky

stravy

s draslíkem,

nebo

náhražky

soli

obsahující draslík, či jiné léky zvyšující obsah draslíku v krvi, jako je heparin. Lékař Vám

možná bude muset kontrolovat v pravidelných intervalech množství draslíku v krvi;

jestliže máte nízké hladiny draslíku v krvi;

jestliže máte průjem nebo silně zvracíte;

jestliže užíváte vysoké dávky močopudných tablet (diuretik);

jestliže máte závažné srdeční onemocnění;

jestliže máte srdeční selhání nebo jste měl(a) srdeční záchvat. Dodržujte pečlivě pokyny Vašeho

lékaře pro počáteční dávku. Váš lékař může také provádět kontrolu funkce Vašich ledvin.

jestliže trpíte zúžením ledvinné tepny;

jestliže jste nedávno podstoupil(a) transplantaci ledvin (dostal(a) jste novou ledvinu);

jestliže trpíte hyperaldosteronismem. To je onemocnění, při kterém tvoří nadledviny nadměrné

množství hormonu aldosteronu. Pokud se Vás toto upozornění týká, není užívání přípravku

Vanatex HCT doporučeno;

jestliže máte onemocnění jater nebo ledvin;

jestliže jste někdy měl(a) otok jazyka a obličeje způsobený alergickou reakcí

nazývanou

angioedém při užívání jiného léku (včetně inhibitorů ACE), informujte svého lékaře. Jestliže se

tyto příznaky objeví při užívání přípravku Vanatex HCT, ukončete ihned užívání přípravku

Vanatex HCT a nikdy jej neužívejte znovu. Viz také bod 4 „Možné nežádoucí účinky“.

jestliže

máte

horečku,

vyrážku

bolest

kloubů,

které

mohou

být

příznaky

systémového

onemocnění lupus erythematodes (SLE, tzv. autoimunitní onemocnění);

jestliže máte diabetes (cukrovku), dnu, vysoké hladiny cholesterolu nebo triglyceridů v krvi;

jestliže jste měl(a) někdy dříve alergickou reakci při užívání jiných látek snižujících krevní tlak

z této třídy (antagonisté receptoru angiotenzinu II), nebo jestliže trpíte alergií či máte astma;

jestliže se u Vás objeví snížení zraku nebo bolest oka. Mohly by to být příznaky zvýšeného

tlaku v oku a mohou se objevit během několika hodin do jednoho týdne od užití přípravku

Vanatex HCT. Pokud by nebyly léčeny, mohly by vést k trvalé ztrátě zraku. Pokud jste měl(a)

dříve alergii na penicilin nebo sulfonamid, můžete mít vyšší riziko těchto nežádoucích účinků;

jestliže užíváte některý z následujících přípravků používaných k léčbě vysokého krevního tlaku:

inhibitor ACE (například enalapril, lisinopril, ramipril), a to zejména pokud máte

problémy s ledvinami související s diabetem

aliskiren.

Váš

lékař

může

v pravidelných

intervalech

kontrolovat

funkci

ledvin,

krevní

tlak

množství

elektrolytů (například draslík) v krvi.

Viz také informace v bodě „Neužívejte Vanatex HCT“.

Přípravek Vanatex HCT může vést ke zvýšení citlivosti pokožky na sluneční záření.

Užívání přípravku Vanatex HCT u dětí a dospívajících (do 18 let věku) se nedoporučuje.

Informujte svého lékaře, pokud se domníváte, že jste těhotná nebo byste mohla otěhotnět. Užívání

přípravku Vanatex HCT v není vhodné na počátku těhotenství. Ve druhé a třetí třetině těhotenství se

nesmí užívat, protože by mohl způsobit závažné poškození plodu (viz bod „Těhotenství, kojení a

plodnost“).

Další léčivé přípravky a přípravek Vanatex HCT

Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době

užíval(a) nebo které možná budete užívat.

Účinek léčby může být ovlivněn, pokud se přípravek Vanatex HCT užívá společně s některými

dalšími léky. Může být nezbytné změnit dávku, přijmout jiná opatření, nebo v některých případech

přestat jeden z léků užívat. Toto upozornění se týká zvláště následujících léků:

lithium, lék používaný k léčbě některých druhů psychiatrických onemocnění;

léky nebo látky, které mohou zvýšit množství draslíku v krvi. Patří sem potravinové doplňky

obsahující draslík nebo náhražky soli obsahující draslík, léky šetřící draslík a heparin;

léky, které mohou snížit množství draslíku v krvi, jako jsou diuretika (močopudné tablety),

kortikosteroidy, laxativa, karbenoxolon, amfotericin nebo penicilin G;

některá antibiotika (ze skupiny rifamycinu), lék používaný jako ochrana proti odmítnutí

transplantátu (cyklosporin) nebo antiretrovirový lék používaný k léčbě infekce HIV/AIDS

(ritonavir). Tyto léky mohou zvyšovat účinek přípravku Vanatex HCT.

léky, které mohou vyvolat „torsade de pointes“ (nepravidelný srdeční tep), jako jsou

antiarytmika (léky používané k léčbě srdečních problémů) a některá antipsychotika;

léky, které mohou snižovat množství sodíku v krvi, jako jsou antidepresiva, antipsychotika,

antiepileptika;

léky k léčbě dny, jako je allopurinol, probenecid, sulfinpyrazon;

terapeuticky podávaný vitamin D a doplňky obsahující vápník;

léky k léčbě diabetu (látky užívané ústy, jako je metformin nebo inzuliny);

další léky snižující krevní tlak, včetně methyldopy, inhibitorů ACE (jako je enalapril, lisinopril,

atd.) nebo aliskiren (viz také informace v bodě „Neužívejte přípravek Vanatex HCT“ a

„Upozornění a opatření“);

léky k léčbě vysokého krevního tlaku, jako je noradrenalin nebo adrenalin;

digoxin nebo jiné digitalisové glykosidy (léky používané k léčbě srdečních problémů);

léky, které mohou zvyšovat hladiny krevního cukru, jako je diazoxid nebo betablokátory;

cytotoxické léky (používané k léčbě rakoviny), jako je methotrexát nebo cyklofosfamid;

léky proti bolesti, jako jsou nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID), včetně selektivních

inhibitorů cyklooxygenázy -2 (inhibitory Cox-2) a kyseliny acetylsalicylové > 3 g;

léky způsobující uvolnění svalstva (myorelaxancia), jako je tubokurarin;

anticholinergika (léky používané k léčbě různých poruch, jako jsou žaludeční a střevní křeče,

křeče močového měchýře, astma, nemoc z pohybu (kinetóza), svalové křeče, Parkinsonova

choroba a jako pomocné léky při anestézii);

amantadin (lék používaný k léčbě Parkinsonovy choroby a také k léčbě nebo prevenci určitých

virových onemocnění);

cholestyramin a kolestipol (léky používané hlavně k léčbě vysokých hladin tuků v krvi);

alkohol, prášky na spaní a anestetika (léky vyvolávající spánek nebo tlumící bolest používané

např. během operace);

jodové kontrastní látky (látky používané při zobrazovacích vyšetřeních).

Přípravek Vanatex HCT s jídlem, pitím a alkoholem

Přípravek Vanatex HCT se může užívat s jídlem i bez něho.

Případné požívání alkoholu je nutno konzultovat s lékařem. Alkohol může totiž vyvolat větší pokles

krevního tlaku, popřípadě zvýšit riziko závratí nebo pocitu na omdlení.

Těhotenství, kojení a plodnost

Pokud jste těhotná nebo kojíte, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, poraďte

se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete tento přípravek užívat.

Informujte svého lékaře, pokud se domníváte, že jste těhotná nebo byste mohla otěhotnět.

Informujte svého lékaře, pokud se domníváte, že jste těhotná, nebo byste mohla otěhotnět. Lékař Vám

doporučí vysazení přípravku Vanatex HCT ještě dříve, než otěhotníte, nebo jakmile zjistíte, že jste

těhotná, a převede Vás na jinou léčbu. Užívání přípravku Vanatex HCT není vhodné na počátku

těhotenství. Od třetího měsíce těhotenství se přípravek Vanatex HCT nesmí užívat, protože během

druhé a třetí třetiny těhotenství by mohl způsobit závažné poškození plodu.

Informujte svého lékaře, pokud kojíte nebo se chystáte kojit.

Přípravek Vanatex HCT není doporučen kojícím matkám a Váš lékař zvolit jinou léčbu po dobu

kojení, zejména pokud kojíte novorozené nebo nedonošené dítě.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů

Předtím, než budete řídit dopravní prostředek, používat nástroje nebo obsluhovat stroje popř. provádět

jiné

činnosti, které

vyžadují soustředění,

ujistěte

víte, jak

Vás

přípravek

Vanatex HCT

ovlivňuje. Stejně jako jiné léčivé přípravky používané k léčbě vysokého krevního tlaku, může Vanatex

HCT v ojedinělých případech působit závratě a ovlivňovat schopnost soustředit se.

Přípravek Vanatex HCT obsahuje laktózu

Jestliže Vám Váš lékař řekl, že nesnášíte některé cukry, poraďte se s ním dříve, než začnete tento

léčivý přípravek užívat.

3.

Jak se přípravek Vanatex HCT užívá

Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se

svým lékařem nebo lékárníkem. To Vám pomůže, aby bylo dosaženo nejlepších výsledků a snížilo se

riziko nežádoucích účinků.

Lidé s vysokým krevním tlakem často nezaznamenají žádné projevy tohoto onemocnění. Mnoho lidí

se může cítit zcela bez obtíží. Proto je velmi důležité dodržovat pravidelné lékařské prohlídky, i když

se cítíte dobře.

Ošetřující lékař Vám řekne přesně, kolik tablet přípravku Vanatex HCT máte užívat. Podle toho, jak

na léčbu zareagujete, Vám možná lékaře doporučí dávku zvýšit nebo snížit.

Doporučená dávka přípravku Vanatex HCT je jedna tableta denně.

Bez porady s lékařem dávku neměňte ani nepřestávejte tablety užívat.

Lék se má užívat každý den ve stejnou denní dobu, obvykle ráno.

Přípravek Vanatex HCT můžete užívat bez ohledu na příjem potravy.

Po spolknutí tabletu zapijte sklenicí vody.

Jestliže jste užil(a) více přípravku Vanatex HCT, než jste měl(a)

Jestliže se u Vás projeví závažné závratě a/nebo mdloby, lehněte si a kontaktujte ihned svého lékaře.

Jestliže jste nešťastnou náhodou užil(a) mnoho tablet, kontaktujte svého lékaře, lékárníka nebo

nemocniční zařízení.

Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek Vanatex HCT

Jestliže zapomenete užít svou dávku, užijte ji, jakmile si to uvědomíte. Pokud se však již blíží

doba podání další dávky, opomenutou dávku vynechejte.

Nezdvojnásobujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku.

Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek Vanatex HCT

Ukončení léčby přípravkem Vanatex HCT může vést ke zhoršení Vašeho vysokého krevního tlaku.

Proto užívání léku neukončujte, pokud Vám to Váš lékař nedoporučí.

Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo

lékárníka.

4.

Možné nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí

vyskytnout u každého.

Některé nežádoucí účinky mohou být závažné a vyžadují neodkladný lékařský zásah:

Okamžitě musíme navštívit svého lékaře, jestliže se objeví příznaky angioedému, jako jsou:

otok obličeje, jazyka nebo hltanu

problémy s polykáním

kopřivka a ztížené dýchání

závažné kožní onemocnění, které způsobuje vyrážku, zarudlou kůži, tvorbu puchýřů na rtech,

očích nebo ústech, olupování kůže, horečku (toxická epidermální nekrolýza)

snížení zraku nebo bolest očí v důsledku vysokého tlaku (možné známky akutního glaukomu s

uzavřeným úhlem)

horečka, bolest v krku, častější infekce (agranulocytóza)

Tyto nežádoucí účinky jsou velmi vzácné nebo jejich frekvence není známa.

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z těchto příznaků, ukončete užívání přípravku Vanatex HCT

a kontaktujte ihned svého lékaře (viz také bod 2 „Upozornění a opatření“).

Další nežádoucí účinky zahrnují:

Méně časté: postihují až 1 ze 100 pacientů

kašel

nízký krevní tlak

pocit točení hlavy

dehydratace (se symptomy jako žízeň, sucho v ústech a na jazyku, málo časté močení, tmavě

zbarvená moč, suchá kůže)

bolest svalů

unavenost

mravenčení nebo znecitlivění

rozmazané vidění

hučení (např. pískání nebo bzučení) v uších.

Velmi vzácné: postihují až 1 z 10 000 pacientů

závratě

průjem

bolest kloubů.

Není známo: frekvenci z dostupných údajů nelze určit

potíže s dýcháním

výrazně snížený odvod moči

nízká hladina sodíku v krvi (která může v závažných případech vyvolat unavenost, zmatenost,

záškuby svalů a/nebo křeče)

nízká hladina draslíku v krvi (někdy se svalovou slabostí, svalovými spazmy, abnormálním

srdečním rytmem)

nízký počet bílých krvinek (s příznaky jako horečka, kožní infekce, bolesti v krku nebo vředy

v ústech v důsledku infekcí, slabost)

zvýšená hladina bilirubinu v krvi (která může v závažných případech vést k zežloutnutí kůže a

očí)

zvýšená hladina dusíku močoviny v krvi a kreatininu (která může signalizovat špatnou funkci

ledvin)

zvýšená hladina kyseliny močové v krvi (která může v závažných případech vyvolat dnu)

synkopa (mdloby).

Nežádoucí účinky hlášené u samotného valsartanu nebo hydrochlorothiazidu, avšak nezjištěné u

přípravku Vanatex HCT:

Valsartan

Méně časté: postihují až 1 ze 100 pacientů

pocit točení se

bolesti břicha.

Není známo: frekvenci z dostupných údajů nelze určit

tvorba puchýřů na kůži (kožní bulózní dermatitida)

kožní vyrážka se svěděním či bez něj, společně s některými z následujících známek nebo

příznaků: horečka, bolest kloubů, bolest svalů, zvětšení lymfatických uzlin popřípadě příznaky

připomínajícími chřipku

vyrážka, purpurově zarudlé skvrny, horečka, svědění (příznaky zánětu cév)

nízká hladina krevních destiček (někdy s abnormálním krvácením nebo vznikem modřin)

vysoká hladina draslíku v krvi (někdy se svalovými křečemi, změnami srdečního rytmu)

alergické reakce (s příznaky jako vyrážka, svědění, kopřivka, ztížené dýchání nebo polykání,

závratě)

otok hlavně obličeje a hrdla; vyrážka; svědění

zvýšení hodnot jaterních testů

snížená hladina hemoglobinu a snížené procento červených krvinek (což může v závažných

případech vyvolat anémii)

ledvinové selhání

pokles hladiny sodíku v krvi (což může v závažných případech vyvolat unavenost, zmatenost,

svalové záškuby popřípadě křeče).

Hydrochlorothiazid

Velmi časté (postihují více než 1 z 10 pacientů:

nízká hladina draslíku v krvi

zvýšené hladiny lipidů v krvi.

Časté (postihují až 1 z 10 pacientů):

nízká hladina sodíku v krvi

nízká hladina hořčíku v krvi

vysoká hladina kyseliny močové v krvi

svědivá vyrážka a další typy vyrážky

snížená chuť k jídlu

mírná nevolnost a zvracení

závratě, mdloby při vstávání

neschopnost dosáhnout nebo udržet erekci.

Vzácné (postihují až 1 z 1 000 pacientů):

otok a tvorba puchýřů na kůži (v důsledku zvýšené citlivosti na sluneční záření)

vysoká hladina vápníku v krvi

vysoká hladina cukru v krvi

cukr v moči

zhoršení diabetického metabolického stavu

zácpa, průjem, žaludeční a střevní diskomfort, poruchy jater, které se mohou objevit společně se

zažloutnutím kůže a očí

nepravidelný srdeční tep

bolest hlavy

poruchy spánku

smutná nálada (deprese)

nízké hladiny krevních destiček (někdy s krvácením nebo tvorbou podlitin pod kůží)

závratě

brnění nebo necitlivost

poruchy zraku.

Velmi vzácné (postihují až 1 z 10 000 pacientů)

zánět krevních cév s příznaky, jako je vyrážka, fialově-červené skvrny, horečka (vaskulitida)

vyrážka, svědění, kopřivka, problémy s dýcháním nebo polykáním, závratě (reakce z

přecitlivělosti)

vyrážka v obličeji, bolest kloubů, svalová porucha, horečka (lupus erythematodes)

závažná bolest v horní části břicha (pankreatitida)

ztížené dýchání s horečkou, kašlem, sípáním, dušností (respirační tíseň, včetně pneumonitidy a

otoku plic)

bledá kůže, únava, dušnost, tmavá moč (hemolytická anémie)

horečka, bolest v krku nebo vředy v ústech v důsledku infekcí (leukopenie)

zmatenost, únava, svalové záškuby a křeče, zrychlené dýchání (hypochloremická alkalóza).

Není známo (frekvenci z dostupných údajů nelze určit):

slabost, tvorba podlitin a časté infekce (aplastická anémie)

závažně snížený výdej moči (možné známky poruchy funkce ledvin nebo selhání ledvin)

vyrážka, zarudlá kůže, tvorba puchýřů na rtech, očích nebo ústech, olupování kůže, horečka

(možné známky erythema multiforme)

svalové křeče

horečka (pyrexie)

slabost (astenie).

Hlášení nežádoucích účinků

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové

informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto

přípravku.

5.

Jak přípravek Vanatex HCT uchovávat

Uchovávejte při teplotě do 30 ºC.

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.

Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na krabičce a blistru. Doba

použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého

lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní

prostředí.

6.

Obsah balení a další informace

Co přípravek Vanatex HCT obsahuje

Léčivou látkou je valsartanum a hydrochlorothiazidum.

Jedna tableta přípravku Vanatex HCT 80 mg/12,5 mg potahované tablety obsahuje valsartanum

80 mg a hydrochlorothiazidum 12,5 mg.

Jedna tableta přípravku Vanatex HCT 160 mg/12,5 mg potahované tablety obsahuje

valsartanum 160 mg a hydrochlorothiazidum 12,5 mg.

Jedna tableta přípravku Vanatex HCT 160 mg/25 mg potahované tablety obsahuje valsartanum

160 mg a hydrochlorothiazidum 25 mg.

Pomocnými látkami jsou:

Jádro tablety: Monohydrát laktosy, sodná sůl kroskarmelosy, koloidní bezvodý oxid křemičitý,

magnesium-stearát;

Potahová vrstva:

Vanatex HCT 80 mg/12,5 mg potahované tablety obsahuje: hypromelosa 2910/6, makrogol 400,

oxid titaničitý E 171, červený oxid železitý E 172.

Vanatex HCT 160 mg/12,5 mg potahované tablety obsahuje: hypromelosa 2910/6, makrogol

400, oxid titaničitý E 171, červený oxid železitý E 172, žlutý oxid železitý E 172, černý oxid

železitý E 172.

Vanatex HCT 160 mg/25 mg potahované tablety obsahuje: hypromelosa 2910/6, makrogol 400,

oxid titaničitý E 171, červený oxid železitý E 172, žlutý oxid železitý E 172, černý oxid železitý

E 172.

Jak Vanatex HCT vypadá a co obsahuje toto balení

Vanatex HCT 80 mg/12,5 mg potahované tablety jsou růžové bikonvexní tablety podlouhlého tvaru.

Vanatex HCT 160 mg/12,5 mg potahované tablety jsou rezavě hnědé bikonvexní tablety podlouhlého

tvaru.

Vanatex HCT 160 mg/25 mg potahované tablety jsou světle hnědé bikonvexní tablety podlouhlého

tvaru.

Jedno balení obsahuje 14 nebo 28 potahovaných tablet.

Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce

Pharmaceutical Works POLPHARMA SA

ul. Pelplińska 19, 83-200 Starogard Gdański, Polsko

Tento léčivý přípravek je ve členských státech EHP registrován pod těmito názvy:

Rakousko, Bulharsko, Estonsko, Maďarsko, Litva, Polsko, Česká republika, Rumunsko, Slovenská

republika, Lotyško:

Vanatex HCT

Tato příbalová informace byla naposledy revidována: 11.11.2015

Přečtěte si celý dokument

sp. zn. sukls37414/2015, sukls37421/2015, sukls37422/2015

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Vanatex HCT 80 mg/12,5 mg potahované tablety

Vanatex HCT 160 mg/12,5 mg potahované tablety

Vanatex HCT 160 mg/25 mg potahované tablety

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Vanatex HCT 80 mg/12,5 mg potahované tablety

Jedna potahovaná tableta obsahuje valsartanum 80 mg a hydrochlorothiazidum 12,5 mg.

Pomocná látka se známým účinkem: Jedna tableta obsahuje 44 mg monohydrátu laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

Vanatex HCT 160 mg/12,5 mg potahované tablety

Jedna potahovaná tableta obsahuje valsartanum 160 mg a hydrochlorothiazidum 12,5 mg.

Pomocná látka se známým účinkem: Jedna tableta obsahuje 100,5 mg monohydrátu laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

Vanatex HCT 160 mg/25 mg potahované tablety

Jedna potahovaná tableta obsahuje valsartanum 160 mg a hydrochlorothiazidum 25 mg.

Pomocná látka se známým účinkem: Jedna tableta obsahuje 88 mg monohydrátu laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety

Vanatex HCT 80 mg/12,5 mg potahované tablety: růžové bikonvexní tablety podlouhlého tvaru.

Vanatex HCT 160 mg/12,5 mg potahované tablety: rezavě hnědé bikonvexní tablety podlouhlého

tvaru.

Vanatex HCT 160 mg/25 mg potahované tablety: světle hnědé bikonvexní tablety podlouhlého tvaru.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Léčba esenciální hypertenze u dospělých pacientů.

Fixní kombinace v přípravku Vanatex HCT je určena pro pacienty, jejichž krevní tlak se nedaří

adekvátním způsobem upravit pomocí samotného valsartanu nebo samotného hydrochlorothiazidu

v rámci monoterapie (viz body 4.3, 4.4, 4.5 a 5.1).

4.2

Dávkování a způsob podání

Dávkování

Doporučená dávka přípravku Vanatex HCT 80 mg/12,5 mg (160 mg/12,5 mg; 160 mg/25 mg) je jedna

potahovaná

tableta

jednou

denně.

Doporučuje

titrace

dávky

jednotlivých

složek

přípravku.

V každém případě se však má vzestupná titrace jednotlivých složek na další dávku sledovat. Sníží se

tak riziko hypotenze i jiných nežádoucích účinků.

Pokud se dodržuje doporučovaná posloupnost titrace dávek jednotlivých složek přípravku, lze u

pacientů,

jejichž

krevní

tlak

není

odpovídajícím

způsobem

kontrolován

použitím

samotného

valsartanu nebo samotného hydrochlorothiazidu v rámci monoterapie, uvažovat v klinicky vhodných

případech o přímém přechodu z monoterapie na pevnou kombinaci (viz body 4.3, 4.4, 4.5 a 5.1).

Klinická odpověď na přípravek Vanatex HCT se vyhodnocuje po zahajovací léčbě a pokud zůstává

krevní tlak neupraven, dávku je možné zvýšit tak, že se zvýší některá ze složek na maximální dávku

kombinace valsartanu/hydrochlorothiazidu 320 mg/25 mg.

Antihypertenzivní účinek je v podstatě patrný do 2 týdnů.

U většiny pacientů je maximálního účinku dosaženo do 4 týdnů. Avšak u některých pacientů může být

nezbytná 4-8týdenní léčba. Tuto skutečnost je třeba vzít v úvahu při titraci dávky.

Způsob podání

Přípravek Vanatex HCT lze užívat bez ohledu na příjem potravy a je ho třeba zapít vodou.

Zvláštní skupiny pacientů

Pacienti s poruchou funkce ledvin

Úprava

dávkování

pacientů

s mírnou

středně

závažnou

poruchou

funkce

ledvin

(rychlost

glomerulární filtrace (GFR) ≥30 ml/min) není nutná. Vzhledem ke složce hydrochlorothiazidu je

přípravek Vanatex HCT kontraindikován u pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin (GFR

< 30 ml/min) a anurií (viz body 4.3, 4.4 a 5.2.).

Pacienti s poruchou funkce jater

U pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce jater bez cholestázy nemá dávka valsartanu

překročit 80 mg (viz bod 4.4). Úprava dávkování u pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou

funkce jater není nutná. Vzhledem ke složce valsartanu je přípravek Vanatex HCT kontraindikován u

pacientů se závažnou poruchou funkce jater nebo s biliární cirhózou a cholestázou (viz body 4.3, 4.4 a

5.2.).

Starší pacienti

U starších pacientů není nutná žádná úprava dávkování.

Pediatrická populace

Přípravek Vanatex HCT se nedoporučuje používat u dětí do 18 let věku vzhledem k nedostatku údajů

o bezpečnosti a účinnosti.

4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivé látky, jiné deriváty sulfonamidů, nebo na kteroukoli pomocnou látku

uvedenou v bodě 6.1;

Druhý a třetí trimestr těhotenství (viz bod 4.4 a 4.6);

Těžká porucha funkce jater, biliární cirhóza a cholestáza;

Těžká porucha funkce ledvin (clearance kreatininu <30 ml/min), anurie;

Refrakterní hypokalemie, hyponatremie, hyperkalcemie a symptomatická hyperurikemie;

Současné užívání přípravku Vanatex HCT s přípravky obsahujícími aliskiren je

kontraindikováno u pacientů s diabetes mellitus nebo s poruchou funkce ledvin (GFR

< 60 ml/min/1,73m

) (viz body 4.5 a 5.1).

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Změny hladin sérových elektrolytů

Valsartan

Souběžné použití s doplňky obsahujícími draslík, diuretiky šetřícími draslík, náhražkami soli

obsahujícími draslík nebo jinými látkami, které mohou zvyšovat hladiny draslíku (heparin, atd.) se

nedoporučuje. Podle potřeby se provádí monitorování hladin draslíku.

Hydrochlorothiazid

Při léčbě thiazidovými diuretiky, a to včetně hydrochlorothiazidu, byla hlášena hypokalemie. Proto se

doporučuje časté monitorování hladin sérového draslíku.

Léčba

thiazidovými

diuretiky,

včetně

hydrochlorothiazidu,

souvisela

s hyponatremií

hypochloremickou alkalózou. Thiazidy, včetně hydrochlorothiazidu, zvyšují vylučování hořčíku močí,

což může vést k hypomagnesemii. Vylučování vápníku se thiazidovými diuretiky snižuje. Může to

vést k hyperkalcemii.

U pacientů léčených diuretiky se má v odpovídajících intervalech provádět periodické stanovení

hladin sérových elektrolytů.

Pacienti s deplecí sodíku a/nebo tekutin

pacientů

léčených

thiazidovými

diuretiky,

včetně

hydrochlorothiazidu,

provádět

sledování klinických známek nerovnováhy tekutin či elektrolytů.

U pacientů s deplecí sodíku a/nebo s deplecí tekutin, jako jsou pacienti

užívající vysoké dávky diuretik, může po zahájení léčby přípravkem Vanatex HCT ve vzácných

případech docházet k symptomatické hypotenzi. Před zahájením léčby přípravkem Vanatex HCT se

má deplece sodíku a/nebo tekutin upravit.

Pacienti s těžkým chronickým srdečním selháním nebo jinými stavy se stimulací systému renin-

angiotenzin-aldosteron

U pacientů, jejichž funkce ledvin může být závislá na aktivitě systému renin-angiotenzin-aldosteron

(např. u pacientů s těžkým městnavým srdečním selháním), byla léčba inhibitory ACE spojena

s oligurií a/nebo progresivní azotemií a ve vzácných případech s akutním renálním selháním a/nebo

úmrtím. Vyšetření pacientů se srdečním selháním nebo po infarktu myokardu má vždy zahrnovat

vyšetření funkce ledvin. Použití přípravku Vanatex HCT u pacientů s těžkým chronickým srdečním

selháním se neověřovalo.

Proto nelze vyloučit, že použití přípravku Vanatex HCT kvůli inhibici systému renin-angiotenzin-

aldosteron může být spojeno s poruchou funkce ledvin. U těchto pacientů se přípravek Vanatex HCT

nemá použít.

Stenóza ledvinových artérií

U pacientů s jednostrannou nebo oboustrannou stenózou ledvinové artérie nebo se stenózou artérie

jediné ledviny se přípravek Vanatex HCT nemá k léčbě hypertenze používat, neboť se u takových

pacientů mohou zvyšovat hladiny močoviny v krvi a kreatininu v séru.

Primární hyperaldosteronismus

Pacienti s primárním hyperaldosteronismem se přípravkem Vanatex HCT léčit nemají, protože jejich

renin-angiotenzinový systém není aktivovaný.

Stenóza aortální a dvojcípé chlopně, hypertrofická obstrukční kardiomyopatie

Stejně jako u všech ostatních vazodilatátorů je mimořádná opatrnost nutná u pacientů trpících

stenózou aortální nebo dvojcípé chlopně či hypertrofickou obstrukční kardiomyopatií (HOCM).

Porucha funkce ledvin

U pacientů s poruchou funkce ledvin a clearance kreatininu ≥30 ml/min není nutná žádná úprava

dávkování (viz bod 4.2). Při použití přípravku Vanatex HCT u pacientů s poruchou funkce ledvin se

vyžaduje periodické monitorování sérových hladin draslíku, kreatininu a kyseliny močové.

Transplantace ledvin

V současné době nejsou k dispozici žádné zkušenosti s bezpečností používání přípravku Vanatex HCT

u pacientů, kteří nedávno prodělali transplantaci ledvin.

Porucha funkce jater

U pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce jater bez cholestázy má být přípravek

Vanatex HCT používán s opatrností (viz body 4.2 a 5.2). Thiazidy mají být používány s opatrností u

pacientů

s poruchou

funkce

jater

nebo

progresivním

onemocněním

jater,

protože

mírné

změny

rovnováhy tekutin a elektrolytů mohou vyvolat jaterní kóma.

Angioedém v anamnéze

U pacientů léčených valsartanem byl hlášen angioedém, včetně otoku hrtanu a hlasivek, způsobující

obstrukci dýchacích cest a/nebo otok obličeje, rtů, hrtanu a/nebo jazyka; u některých z těchto pacientů

se dříve vyskytl angioedém při užívání jiných léků, včetně inhibitorů ACE. Přípravek Vanatex HCT

má být okamžitě vysazen u pacientů, u kterých se rozvine angioedém a nemá být znovu podáván (viz

bod 4.8).

Systémový lupus erythematodes

Bylo hlášeno, že thiazidová diuretika, včetně hydrochlorothiazidu, zhoršují nebo aktivují systémový

lupus erythematodes.

Jiné metabolické poruchy

Thiazidová diuretika, včetně hydrochlorothiazidu, mohou měnit toleranci glukózy a zvyšovat sérové

hladiny cholesterolu, triglyceridů a kyseliny močové. U diabetiků mohou být nutné úpravy dávkování

insulinu nebo perorálních hypoglykemik.

Thiazidy mohou při nepřítomnosti známých poruch kalciového metabolismu snižovat vylučování

vápníku močí a vyvolávat tak jeho přechodné lehké zvýšení v séru. Výrazná hyperkalcemie může

svědčit o výchozí hyperparatyreóze. Před provedením testů na funkci příštítných tělísek se mají

thiazidy vysadit.

Fotosenzitivita

Při užívání thiazidových diuretik byly hlášeny případy fotosenzitivních reakcí (viz bod 4.8). Jestliže se

v průběhu léčby taková reakce vyskytne, doporučuje se léčbu ukončit. Pokud se považuje opětovné

zahájení

takové

diuretické

léčby

nezbytné,

doporučuje

chránit

exponovanou

oblast

před

slunečním zářením nebo umělým UVA zářením.

Těhotenství

Těhotenství:

Podávání

inhibitorů

angiotenzinu

nemělo

být

zahájeno

během

těhotenství.

S výjimkou pacientek, pro které je dlouhodobá léčba inhibitory angiotenzinu II nezbytná, by všechny

ostatní pacientky měly být v případě plánovaného těhotenství převedeny na jinou antihypertenzní

léčbu s lépe ověřenou bezpečností pro těhotenství a plod. Pokud došlo k otěhotnění, je třeba ihned

ukončit podávání inhibitorů angiotenzinu II a v případě nutnosti další léčby zahájit jinou léčbu

(viz

body 4.3 a 4.6).

Obecné informace

Opatrnost je nutná u pacientů, u nichž se již dříve objevila přecitlivělost na jiné antagonisty receptoru

angiotenzinu II. Reakce z přecitlivělosti na hydrochlorothiazid jsou pravděpodobnější u pacientů

s alergií a astmatem.

Akutní glaukom s uzavřeným úhlem

Hydrochlorothiazid, patřící mezi sulfonamidy, souvisel s idiosynkrastickou reakcí, která vedla k akutní

přechodné myopii a akutnímu glaukomu s uzavřeným úhlem. Mezi příznaky patří akutní nástup

snížené zrakové ostrosti nebo oční bolest a typicky se vyskytují během několika hodin až do jednoho

týdne od začátku užívání léku. Neléčený akutní glaukom s uzavřeným úhlem může vést k trvalé ztrátě

zraku.

Primární léčbou je co možná nejrychlejší možné vysazení hydrochlorothiazidu. Je třeba zvážit rychlou

lékařskou nebo chirurgickou léčbu, pokud zůstává nitrooční tlak nadále mimo kontrolu. Rizikové

faktory pro rozvoj akutního glaukomu s uzavřeným úhlem mohou zahrnovat alergii na sulfonamidy

nebo penicilin v anamnéze.

Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS)

Bylo prokázáno, že současné užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo

aliskirenu zvyšuje riziko hypotenze, hyperkalemie a snížení funkce ledvin (včetně akutního selhání

ledvin). Duální blokáda RAAS pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů

pro angiotenzin II nebo aliskirenu se proto nedoporučuje (viz body 4.5 a 5.1).

Pokud je duální blokáda považována za naprosto nezbytnou, má k ní docházet pouze pod dohledem

specializovaného lékaře a za častého pečlivého sledování funkce ledvin, elektrolytů a krevního tlaku.

Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II nemají být používány současně u pacientů s

diabetickou nefropatií.

Pomocné látky

Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, vrozeným nedostatkem laktázy

nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy tento přípravek nemají užívat.

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Interakce související s oběma léčivými látkami – tzn. valsartanem i hydrochlorothiazidem

Souběžné použití se nedoporučuje

Lithium

Reverzibilní zvýšení koncentrací lithia v séru a jeho toxicity bylo zaznamenáno během souběžného

podávání lithia a inhibitorů ACE, antagonistů receptoru pro angiotenzin II nebo thiazidů, včetně

hydrochlorothiazidu. Protože renální clearance lithia je při užívání thiazidů snížena, může být riziko

toxicity lithia při užívání přípravku Vanatex HCT pravděpodobně dále zvýšeno. Pokud je použití této

kombinace nezbytné, je doporučeno pečlivě monitorovat hladiny lithia v séru.

Souběžné použití vyžaduje opatrnost

Jiná antihypertenziva

Přípravek Vanatex HCT může zvyšovat účinky jiných látek s antihypertenzivními vlastnostmi (např.

guanetidinu, methyldopy, vazodilatanciaí, inhibitory ACE, ARB, beta blokátorů, blokátorů kalciového

kanálu a DRI).

Vasopresorické aminy (např. noradrenalin, adrenalin)

Možné

snížení

odezvy

vasopresorické

aminy.

Klinický

význam

tohoto

účinku

nejistý

nedostatečný, aby předem vylučoval jejich použití.

Nesteroidní

protizánětlivé

léky

(NSAID),

včetně

selektivních

inhibitorů

COX-2,

kyseliny

acetylsalicylové (>3 g/denně) a neselektivních NSAID

Přípravky NSAID mohou při souběžném podání oslabovat antihypertenzivní účinek jak antagonistů

angiotenzinu II, tak hydrochlorothiazidu. Navíc může souběžné použití přípravku Vanatex HCT a

NSAID vést ke zhoršení funkce ledvin a ke zvýšení hladin draslíku v séru. Proto se na začátku léčby

doporučuje monitorování funkce ledvin stejně tak jako dostatečná hydratace pacienta.

Interakce související s podáním valsartanu

Duální

blokáda

systému

renin-angiotenzin-aldosteron

(RAAS)

s

ARB,

inhibitory

ACE

nebo

aliskirenem

Data z klinických studií ukázala, že duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS)

pomocí

kombinovaného

užívání

inhibitorů

ACE,

blokátorů

receptorů

angiotenzin

nebo

aliskirenu je spojena s vyšší frekvencí nežádoucích účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená

funkce ledvin (včetně akutního selhání ledvin) ve srovnání s použitím jedné látky ovlivňující RAAS

(viz body 4.3, 4.4 a 5.1).

Souběžné použití se nedoporučuje

Diuretika šetřící draslík, doplňky draslíku, náhražky soli obsahující draslík a jiné látky, které mohou

zvyšovat hladiny draslíku

Jestliže je nutné podávat při léčbě valsartanem léčivý přípravek ovlivňující hladiny draslíku, pak se

doporučuje monitorovat plazmatické hladiny draslíku.

Transportéry

In

vitro

data

ukazují,

valsartan

substrátem

transportéru

jaterní

vychytávání

OATP1B1/OATP1B3 a transportéru pro jaterní eflux MRP2. Klinický význam tohoto zjištění není

znám. Současné podávání inhibitorů transportéru pro vychytávání (např. rifampicin, cyklosporin) nebo

transportéru pro eflux (např. ritonavir) může zvyšovat systémovou expozici valsartanu. Věnujte

vhodnou péči při zahájení nebo ukončení souběžné léčby těmito léky.

Bez interakcí

Ve studiích ověřujících lékové interakce s valsartanem nebyly zjištěny žádné klinicky významné

interakce

valsartanu

s následujícím

látkami:

cimetidin,

warfarin,

furosemid,

digoxin,

atenolol,

indometacin, hydrochlorothiazid, amlodipin a glibenklamid. Digoxin a indometacin mohou vykazovat

interakce

hydrochlorothiazidovou

složkou

přípravku

Vanatex

(viz

interakce

související

s podáním hydrochlorothiazidu).

Interakce související s podáním hydrochlorothiazidu

Souběžné použití vyžaduje opatrnost

Léčivé přípravky ovlivňující hladiny draslíku v séru

Hypokalemický účinek hydrochlorothiazidu může být zvýšen při souběžném podávání kaliuretických

diuretik,

kortikosteroidů,

laxativ,

ACTH,

amfotericinu,

karbenoxolonu,

penicilinu

kyseliny

salicylové a derivátů.

Pokud

taková

léčiva

musí

fixní

kombinace

hydrochlorothiazidu

valsartanu

předepsat,

doporučuje se monitorovat plazmatické hladiny draslíku (viz bod 4.4).

Léčivé přípravky, které mohou vyvolávat torsade de pointes

Vzhledem k riziku hypokalemie se má hydrochlorothiazid podávat s opatrností v případě léčivých

přípravků, které mohou vyvolat torsade de pointes, zvláště antiarytmik třídy Ia a III a některých

antipsychotik.

Léčivé přípravky ovlivňující hladinu sodíku v séru

Hyponatremický

účinek

diuretik

může

být

zesílen

souběžným

podáváním

léků,

jako

jsou

antidepresiva, antipsychotika, antiepileptika, atd. Při dlouhodobém podávání těchto léků je doporučena

opatrnost.

Digitalisové glykosidy

Při nástupu srdečních arytmií vyvolaných digitalisem se mohou jako nežádoucí účinky objevit

hypokalemie nebo hypomagnesemie vyvolané thiazidy (viz bod 4.4).

Kalciové soli a vitamin D

Podání thiazidových diuretik, včetně hydrochlorothiazidu, spolu s vitaminem D nebo s kalciovými

solemi může umocnit vzestup hladiny sérového kalcia.

Souběžné užívání thiazidových diuretik

s kalciovými solemi může vést k hyperkalcemii u pacientů s predispozicí k hyperkalcemii (např.

hyperparatyreóza, malignita nebo onemocnění zprostředkované vitaminem D) zvýšením tubulární

reabsorpce kalcia.

Antidiabetika (perorální látky a insulin)

Thiazidová diuretika mohou měnit toleranci glukózy. V takovém případě může být nezbytná úprava

dávkování léčivého přípravku proti diabetu.

Metformin se musí používat s opatrností kvůli riziku laktátové acidózy vyvolané možným selháním

ledvinové funkce spojované s podáním hydrochlorothiazidu.

Betablokátory a diazoxid

Souběžné použití thiazidových diuretik, včetně hydrochlorothiazidu, s betablokátory může zvyšovat

riziko

hyperglykemie.

Thiazidová

diuretika,

včetně

hydrochlorothiazidu,

mohou

zesilovat

hyperglykemický účinek diazoxidu.

Přípravky používané k léčbě dny (probenecid, sulfinpyrazon a alopurinol)

Může být nezbytná úprava dávkování urikosurik, neboť hydrochlorothiazid může zvyšovat hladinu

sérové kyseliny močové. Může být nutné zvýšení dávek probenecidu nebo sulfinpyrazonu. Souběžné

podávání

thiazidových

diuretik,

včetně

hydrochlorothiazidu,

může

zvyšovat

výskyt

reakcí

z přecitlivělosti na alopurinol.

Anticholinergní látky a další léčivé přípravky ovlivňující žaludeční motilitu

Biologická

dostupnost thiazidových

diuretik

se může

zvyšovat

anticholinergními látkami

(např.

atropin, biperiden), zřejmě v důsledku snížení gastrointestinální motility a rychlosti vyprazdňování

žaludku. Naopak se očekává, že prokinetika, jako je cisaprid, mohou snižovat biologickou dostupnost

thiazidových diuretik.

Amantadin

Thiazidy, a to včetně hydrochlorothiazidu, mohou zvyšovat riziko nežádoucích účinků způsobených

amantadinem.

Iontoměničové pryskyřice

Vstřebávání thiazidových diuretik, vč. hydrochlorothiazidu, se snižuje působením cholestyraminu

nebo kolestipolu. To by mohlo vést k subterapeutickým účinkům thiazidových diuretik. Interval mezi

podáním

hydrochlorothiazidu

pryskyřice,

jako

například,

když

hydrochlorothiazid

podán

minimálně 4 hodiny před nebo 4–6 hodin po podání pryskyřic by však mohlo minimalizovat interakci.

Cytotoxické látky (např. cyklofosamid, methotrexát)

Thiazidy, včetně hydrochlorothiazidu, mohou snižovat ledvinovou exkreci cytotoxických látek a

umocňovat jejich myelosupresivní účinky.

Nedepolarizující relaxancia kosterního svalstva (např. tubokurarin)

Thiazidy, včetně hydrochlorothiazidu, umocňují působení relaxancií kosterního svalstva, jako jsou

deriváty kurare.

Cyklosporin

Souběžné

užívání

s cyklosporinem

může

zvyšovat

nebezpečí

hyperurikemie

komplikací

souvisejících s dnou.

Alkohol, barbituráty a narkotika

Souběžné podávání thiazidových diuretik s látkami, které mají také hypotenzní účinek (např. snížením

aktivity sympatického nervového systému nebo přímým vazodilatačním účinkem) může zesilovat

ortostatickou hypotenzi.

Methyldopa

U pacientů léčených souběžně podáním methyldopy a hydrochlorothiazidu byl ojediněle hlášen výskyt

hemolytické anémie.

Jodové kontrastní látky

Při dehydrataci vyvolané diuretikem existuje zvýšené nebezpečí akutního ledvinového selhání, a to

zvláště při vysokých dávkách jodové látky. Pacienti se před podáním mají dostatečně hydratovat.

4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Valsartan

Podávání inhibitorů angiotenzinu II během prvního trimestru těhotenství není doporučeno (viz bod

4.4). Podávání inhibitorů angiotenzinu II v druhém a třetím trimestru těhotenství je kontraindikováno

(viz bod 4.3, 4.4).

Epidemiologické údaje o riziku teratogenity po podávání ACE inhibitorů během prvního trimestru

těhotenství nejsou konzistentní, avšak mírně zvýšené riziko nelze vyloučit. O inhibitorech

angiotenzinu II nejsou dostupné kontrolované epidemiologické studie sledující riziko pro těhotenství,

předpokládáme u nich podobné riziko jako u ACE inhibitorů. Pokud není další léčba inhibitory

angiotenzinu II pro pacientku nezbytná, mají být všechny ženy, které plánují těhotenství, převedeny na

jinou antihypertenzivní léčbu s lépe ověřenou bezpečností pro těhotenství. Je-li zjištěno těhotenství, je

nutno ihned ukončit podávání inhibitorů angiotenzinu II a v případě potřeby je nahradit jinou léčbou.

Jsou-li inhibitory angiotenzinu II podávány během druhého a třetího trimestru těhotenství, působí

fetotoxicitu

(snížení

renálních

funkcí,

oligohydramnion,

opoždění

osifikace

lebky)

neonatální

toxicitu (renální selhání, hypotenzi, hyperkalemii). (Viz bod 5.3) Pokud došlo k expozici inhibitorům

angiotenzinu II po druhém trimestru těhotenství, doporučuje se ultrazvukové vyšetření ledvin a lebky.

Děti matek, které užívaly v těhotenství inhibitory angiotenzinu II, musí být sledovány pro možnou

hypotenzi (viz také body 4.3 a 4.4).

Hydrochlorothiazid

S užíváním hydrochlorothiazidu během těhotenství, zvláště pak v jeho prvním trimestru, jsou jen

omezené zkušenosti. Neexistuje dostatek studií u zvířat. Hydrochlorothiazid přechází přes placentární

bariéru. Na základě farmakologického mechanizmu účinku hydrochlorothiazidu je možné při jeho

užívání v druhém a třetím trimestru uvažovat o nedostatečné feto-placentární perfuzi, což může vést

k účinkům

plod

novorozence

jako

žloutenka,

narušení

elektrolytové

rovnováhy

trombocytopenie.

Kojení

O užívání valsartanu během kojení není dostatek informací. Hydrochlorothiazid přechází do

mateřského mléka. Proto se užívání přípravku Vanatex HCT během kojení nedoporučuje. Je vhodnější

používat jinou léčbu, která má lépe doložený bezpečnostní profil během kojení, obzvláště u matek

kojících novorozence nebo nedonošené děti.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky přípravku Vanatex HCT na schopnost řídit motorová vozidla nebo obsluhovat

stroje se neprováděly. Při řízení nebo obsluze strojů se má vzít v úvahu, že může výjimečně docházet

k závratím nebo se může objevit vyčerpanost.

4.8

Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky hlášené v klinických studiích a laboratorní výsledky získávané častěji u valsartanu

plus hydrochlorothiazidu ve srovnání s placebem i jednotlivá hlášení případů po uvedení přípravku na

trh jsou uvedeny níže podle tříd orgánových systémů. Při léčbě pevnou kombinací valsartanu a

hydrochlorothiazidu se mohou vyskytnout i nežádoucí účinky známé u jednotlivých složek tohoto

přípravku při jejich podávání v rámci monoterapie, které nebyly pozorovány v klinických studiích.

Nežádoucí

účinky

jsou

řazeny

podle

četnosti

výskytu

nejčastějších

k nejméně

častým

následující konvence: velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1 000 až <1/100);

vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000) a není známo (z dostupných údajů nelze

určit). V každé skupině četností jsou pak nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Tabulka 1. Četnost výskytu nežádoucích účinků u kombinace valsartan/hydrochlorothiazid

Poruchy metabolismu a výživy

Méně časté:

Dehydratace

Poruchy nervového systému

Velmi vzácné:

Závratě

Méně časté:

Parestezie

Není známo:

Synkopa

Poruchy oka

Méně časté:

Rozmazané vidění

Poruchy ucha a labyrintu

Méně časté:

Tinitus

Cévní poruchy

Méně časté:

Hypotenze

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Méně časté:

Kašel

Není známo:

Nekardiogenní plicní edém

Gastrointestinální poruchy

Velmi vzácné:

Průjem

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Méně časté:

Myalgie

Velmi vzácné:

Artralgie

Poruchy ledvin a močových cest

Není známo:

Porucha funkce ledvin

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Méně časté:

Únava

Vyšetření

Není známo:

Zvýšená hladina sérové kyseliny močové, sérového bilirubinu a sérového

kreatininu,

hypokalemie,

hyponatremie,

zvýšená

hladina

dusíku

krevní

močoviny, neutropenie.

Dodatečné informace o jednotlivých složkách

Nežádoucí

účinky

hlášené

u jednotlivých

složek

mohou

být

potenciálními

nežádoucími účinky

přípravku Vanatex HCT, a to dokonce i v případě, že nebyly zjištěny při klinických studiích nebo po

zavedení přípravku na trh.

Tabulka 2. Četnost výskytu nežádoucích účinků u valsartanu

Poruchy krve a lymfatického systému

Není známo:

Snížená hladina hemoglobinu, snížení hematokritu, trombocytopenie

Poruchy imunitního systému

Není známo:

Jiné hypersenzitivní/alergické reakce včetně sérové nemoci

Poruchy metabolismu a výživy

Není známo:

Zvýšení hladin sérového draslíku, hyponatremie

Poruchy ucha a labyrintu

Méně časté:

Vertigo

Cévní poruchy

Není známo:

Vaskulitida

Gastrointestinální poruchy

Méně časté:

Bolest břicha

Poruchy jater a žlučových cest

Není známo:

Zvýšení hodnot jaterních funkčních testů

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Není známo:

Angioedém, bulózní dermatitida, vyrážka, pruritus

Poruchy ledvin a močových cest

Není známo:

Ledvinové selhání

Tabulka 3: Četnost výskytu nežádoucích účinků u hydrochlorothiazidu

Hydrochlorothiazid se hojně předepisoval po dlouhá léta, a to často v dávkách vyšších, než je tomu

v případě přípravku Vanatex HCT. U pacientů léčených v rámci monoterapie thiazidovými diuretiky,

a to včetně hydrochlorothiazidu, byly hlášeny následující nežádoucí účinky:

Poruchy krve a lymfatického systému

Vzácné:

Trombocytopenie někdy s purpurou

Velmi vzácné:

Agranulocytóza, leukopenie, hemolytická anémie, selhání kostní dřeně

Není známo:

Aplastická anémie

Poruchy imunitního systému

Velmi vzácné:

Reakce z přecitlivělosti

Poruchy metabolismu a výživy

Velmi časté

Hypokalemie, zvýšení hladiny lipidů v krvi (hlavně při vyšších dávkách)

Časté

Hyponatremie, hypomagnesemie, hyperurikemie

Vzácné

Hyperkalcemie, hyperglykemie, glykosurie a zhoršení diabetického

metabolického stavu

Velmi vzácné

Hypochloremická alkalóza

Psychiatrické poruchy

Vzácné:

Deprese, poruchy spánku

Poruchy nervového systému

Vzácné:

Bolest hlavy, závratě, parestezie

Poruchy oka

Vzácné:

Porucha zraku

Není znáno:

Akutní glaukom s uzavřeným úhlem

Srdeční poruchy

Vzácné:

Srdeční arytmie

Cévní poruchy

Časté:

Posturální hypotenze

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Velmi vzácné:

Respirační útlum, včetně pneumonitidy a plicního edému

Gastrointestinální poruchy

Časté:

Nechutenství, lehká nauzea a zvracení

Vzácné:

Zácpa, gastrointestinální diskomfort, průjem

Velmi vzácné:

Zánět slinivky břišní

Poruchy jater a žlučových cest

Vzácné:

Intrahepatální cholestáza nebo žloutenka

Poruchy ledvin a močových cest

Není známo

Porucha funkce ledvin, akutní selhání ledvin

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Časté:

Kopřivka a jiné druhy vyrážek

Vzácné:

Fotosenzitivita

Velmi vzácné:

Nekrotizující

vaskulitida

toxická

epidermální

nekrolýza,

reakce

typu

kožního lupus erythematodes, reaktivace kožního lupus erythematodes

Není známo:

Erythema multiforme

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Není známo:

Pyrexie, astenie

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Není známo:

Svalové křeče

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Časté:

Impotence.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to

pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické

pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9

Předávkování

Symptomy

Předávkování valsartanem může vyústit ve výraznou hypotenzi, která by mohla vést ke sníženému

stavu

vědomí,

kolapsu

krevního

oběhu

a/nebo

šoku.

V důsledku

předávkování

složkou

hydrochlorothiazid

mohou

navíc

objevit

následující

známky

příznaky:

nauzea,

spavost,

hypovolemie a poruchy hodnot elektrolytů související se srdečními arytmiemi a svalovými křečemi.

Léčba

Terapeutická opatření závisí na době požití a typu a závažnosti symptomů; v této souvislosti je

prioritou stabilizace krevního oběhu.

Pokud dojde k hypotenzi, má být pacient uložen do pozice vleže na zádech a mají být rychle doplněny

soli a objem.

Valsartanu nemůže být odstraněn pomocí hemodialýzy kvůli jeho silné vazbě na bílkoviny krevní

plazmy. Naproti tomu hydrochlorothiazid lze odstranit pomocí dialýzy.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antagonisté angiotenzinu II a diuretika; valsartan a diuretika; ATC kód:

C09D A03

Valsartan/hydrochlorothiazid

Ve dvojitě zaslepené randomizované studii s aktivní kontrolou u pacientů, kteří nebyli odpovídajícím

způsobem

kontrolováni

pomocí

samotného

hydrochlorothiazidu

12,5

bylo

pomocí

fixní

kombinace

valsartan/hydrochlorothiazid

80/12,5

(14,9/11,3

srovnání

hydrochlorothiazidem 12,5 mg (5,2/2,9 mm Hg) a hydrochlorothiazidem 25 mg (6,8/5,7 mm Hg)

dosaženo průkazně většího snížení průměrného systolického/diastolického krevního tlaku. Kromě toho

reagovalo na

fixní kombinaci valsartan/hydrochlorothiazid

80/12,5

průkazně

vyšší procento

pacientů

(60%)

(diastolický

<90 mm

nebo

snížení

≥10

Hg),

než

tomu

bylo

hydrochlorothiazidu 12,5 mg (25%) a hydrochlorothiazidu 25 mg (27%).

Ve dvojitě zaslepené randomizované studii s aktivní kontrolou u pacientů, kteří nebyli odpovídajícím

způsobem

kontrolováni

pomocí

samotného

valsartanu

bylo

pomocí

fixní

kombinace

valsartan/hydrochlorothiazid

80/12,5

(9,8/8,2

srovnání

valsartanem

(3,9/5,1 mm

valsartanem

(6,5/6,2

dosaženo

průkazně

většího

snížení

průměrného

systolického/diastolického

Kromě

toho

reagovalo

fixní

kombinaci

valsartan/hydrochlorothiazid 80/12,5 mg ve srovnání s valsartanem 80 mg (36%) a valsartanem 160

mg (37%) průkazně vyšší procento pacientů (51%) (diastolický TK <90 mm Hg nebo snížení ≥10 mm

Hg).

Ve dvojitě

zaslepené

randomizované

placebem

kontrolované

studii

s faktoriálním

designem

srovnávajícím různé dávkování jednotlivých složek valsartan/hydrochlorothiazidu bylo u kombinace

valsartan/hydrochlorothiazid 80/12,5 mg (16,5/11,8 mm Hg) ve srovnání s placebem (1,9/4,1 mm Hg)

a hydrochlorothiazidem 12,5 mg (7,3/7,2 mm Hg) i valsartanem 80 mg (8,8/8,6 mm Hg) zjištěno

průkazně

vyšší

snížení

průměrného

systolického/diastolického

Kromě

toho

srovnání

s placebem

(29%)

hydrochlorothiazidem

(41%)

reagovalo

kombinaci

valsartan/hydrochlorothiazid 80/12,5 průkazně vyšší procento pacientů (64%) (diastolický TK <90

mm Hg nebo snížení ≥10 mm Hg).

Ve dvojitě zaslepené randomizované studii s aktivní kontrolou u pacientů, kteří nebyli odpovídajícím

způsobem

kontrolováni

pomocí

samotného

hydrochlorothiazidu

12,5

bylo

pomocí

fixní

kombinace

valsartan/hydrochlorothiazid

160/12,5

(12,4/7,5

srovnání

hydrochlorothiazidem

(5,6/2,1

dosaženo

průkazně

většího

snížení

průměrného

systolického/diastolického

krevního

tlaku.

Kromě

toho

reagovalo

fixní

kombinaci

valsartan/hydrochlorothiazid 160/12,5 mg průkazně vyšší procento pacientů (50%) (TK <140/90 mm

nebo

snížení

≥20

nebo

snížení

≥10

Hg),

než

tomu

bylo

hydrochlorothiazidu 25 mg (25%).

Ve dvojitě zaslepené randomizované studii s aktivní kontrolou u pacientů, kteří nebyli odpovídajícím

způsobem kontrolováni pomocí samotného valsartanu 160 mg, bylo pomocí obou fixních kombinací

valsartan/hydrochlorothiazid 160/25 mg (14,6/11,9 mm Hg) a valsartan/hydrochlorothiazid 160/12,5

mg (12,4/10,4 mg Hg) ve srovnání s valsartanem 160 mg (8,7/8,8 mm Hg) dosaženo průkazně většího

snížení průměrného systolického/diastolického TK. Rozdíl ve snížení TK mezi dávkami 160/25 mg a

160/12,5 mg také dosáhl statistické významnosti. Kromě toho průkazně vyšší procento pacientů

reagovalo

fixní

kombinaci

valsartan/hydrochlorothiazid

160/25

(68%)

valsartan/hydrochlorothiazid 160/12,5 mg (62%) (diastolický TK <90 mg Hg nebo snížení ≥10 mm

Hg) ve srovnání s valsartanem 160 mg (49%).

Ve dvojitě

zaslepené

randomizované

placebem

kontrolované

studii

s faktoriálním

designem

srovnávajícím různé dávkování jednotlivých složek valsartan/hydrochlorothiazidu bylo u kombinace

valsartan/hydrochlorothiazid

160/12,5

(17,8/13,5

kombinace

valsartan/hydrochlorothiazid 160/25 mg (22,5/15,3) ve srovnání s placebem (1,9/4,1 mm

Hg) a

jednotlivými monoterapiemi, tzn. hydrochlorothiazid 12,5 mg (7,3/7,2 mm Hg), hydrochlorothiazid 25

mg (12,7/9,3) i valsartan 160 mg (12,1/9,4 mm Hg) zjištěno průkazně vyšší snížení průměrného

systolického/diastolického

Kromě

toho

srovnání

s placebem

(29%)

jednotlivými

monoterapiemi, tzn. hydrochlorothiazid 12,5 mg (41%), hydrochlorothiazid 25 mg (54%) a valsartan

(59%),

reagovalo

kombinace

valsartan/hydrochlorothiazid

160/25

valsartan/hydrochlorothiazid 160/12,5 průkazně vyšší procento pacientů (81% resp. 76%) (diastolický

TK <90 mm Hg nebo snížení ≥10 mm Hg).

Ve dvojitě zaslepené randomizované studii s aktivní kontrolou u pacientů, kteří nebyli odpovídajícím

způsobem

kontrolováni

hydrochlorothiazidu

12,5

bylo

zjištěno

průkazně

vyšší

snížení

systolického/diastolického TK u kombinace valsartan/hydrochlorothiazid 160/12,5 mg (12,4/7,5 mm

Hg) ve srovnání s hydrochlorothiazidem 25 mg (5,6/2,1 mm Hg). Kromě toho reagovalo průkazně

vyšší procento pacientů (TK <140/90 mm Hg nebo snížení STK ≥20 mm Hg či snížení DTK ≥10

mmHg) na valsartan/hydrochlorothiazid 160/12,5 mg (50%) než na samotný hydrochlorothiazid 25 mg

(25%).

Ve dvojitě zaslepené randomizované studii s aktivní kontrolou u pacientů, kteří nebyli odpovídajícím

způsobem kontrolováni po valsartanu 160 mg, bylo zjištěno průkazně vyšší snížení průměrného

systolického/diastolického TK jako po kombinaci valsartan/hydrochlorothiazid 160/25 mg (14,6/11,9

mm Hg), tak po kombinaci valsartan/hydrochlorothiazid 160/12,5 mg (12,4/10,4 mm Hg), než tomu

bylo po valsartanu 160 mg (8,7/8,8 mm Hg). Také rozdíl v TK mezi dávkami 160/25 mg a 160/12,5

dosáhl

statistické

významnosti.

Kromě

toho

reagovalo

průkazně

vyšší

procento

pacientů

(diastolický TK <90 mm Hg nebo snížení ≥10 mm Hg) s kombinací valsartan/hydrochlorothiazid

160/25 mg (68%) a 160/12,5 mg (62%), než tomu bylo v případě valsartanu 160 mg (49%).

Ve dvojitě

zaslepené

randomizované

placebem

kontrolované

studii

s faktoriálním

designem

srovnávajícím různé dávky jednotlivých složek v kombinacích valsartan/hydrochlorothiazidu bylo

zjištěno

průkazně

vyšší

snížení

průměrného

systolického/diastolického

kombinace

valsartan/hydrochlorothiazid 160/12,5 mg (17,8/13,5 mm Hg) a 160/25 mg (22,5/15,3 mm Hg), než

tomu

bylo

v případě

placeba

(1,9/4,1

v případě

jednotlivých

monoterapií,

tzn.

hydrochlorothiazid 12,5 mg (7,3/7,2 mm Hg), hydrochlorothiazid 25 mg (12,7/9,3 mm Hg) a valsartan

160 mg (12,1/9,4 mm Hg). Kromě toho reagovalo průkazně vyšší procento pacientů (diastolický TK

<90 mm Hg nebo snížení ≥10 mm Hg) s kombinací valsartan/hydrochlorothiazid 160/25 mg (81%) a

valsartan/hydrochlorothiazid 160/12,5 mg (76%) ve

srovnání s

placebem

(29%) a jednotlivými

monoterapiemi, tzn. hydrochlorothiazid 12,5 mg (41%), hydrochlorothiazid 25 mg (54%) a valsartan

160 mg (59%).

V kontrolovaných klinických studiích s kombinací valsartanu a hydrochlorothiazidu byly zjišťovány

poklesy sérových hladin draslíku závislé na dávce. Snížení sérové hladiny draslíku se objevovalo

častěji

pacientů

léčených

hydrochlorothiazidu

než

těch,

kteří

dostávali

12,5

hydrochlorothiazidu. V kontrolovaných klinických studiích s kombinací valsartan/hydrochlorothiazid

se vliv hydrochlorothiazidu na snížení hladiny draslíku oslaboval účinkem valsartanu, který draslík

šetří.

Zatím

neví,

valsartan

v kombinaci

s hydrochlorothiazidem

nějaký

pozitivní

vliv

kardiovaskulární mortalitu a morbiditu.

Epidemiologické

studie

ukázaly,

dlouhodobá

léčba

pomocí

hydrochlorothiazidu

riziko

kardiovaskulární mortality a morbidity snižuje.

Valsartan

Valsartan je perorálně účinný a specifický antagonista receptoru pro angiotenzin II (Ang II). Působí

selektivně na poddruh receptoru AT

zodpovědného za známé účinky angiotenzinu II. Zvýšené

hladiny

plazmě

blokádě

receptoru

v důsledku

valsartanu

může

stimulovat

nezablokovaný receptor AT

pravděpodobně vyvažující účinek receptoru AT

. Valsartan nevykazuje

žádnou částečnou agonistickou aktivitu na receptor AT

a má mnohem (asi 20 000krát) vyšší afinitu

pro receptor AT

než pro receptor AT

. Není známo, že by se valsartan vázal na jiné receptory

hormonů nebo je blokoval či že by se vázal nebo blokoval iontové kanály, o nichž se ví, že jsou

důležité při regulaci kardiovaskulárního systému.

Valsartan neinhibuje ACE (také známý jako kinináza II), který mění Ang I na Ang II a degraduje

bradykinin. Vzhledem k tomu, že nemají vliv na ACE a nepotencují bradykinin nebo substanci P, je

nepravděpodobné, že by antagonisté angiotenzinu II vyvolávaly kašel. V klinických studiích, kde byl

porovnáván valsartan s inhibitorem ACE, byla incidence suchého kašle signifikantně (P<0,05) nižší u

pacientů léčených pomocí valsartanu než u pacientů léčených inhibitorem ACE (2,6 % oproti 7,9 %).

V klinické studii pacientů, kteří prodělali suchý kašel během léčby inhibitorem ACE, kašlalo 19,5 %

pacientů léčených valsartanem a 19,0 % pacientů léčených thiazidovým diuretikem v porovnání s

68,5 % pacientů, kteří byli léčeni inhibitorem ACE (P<0,05).

Podání valsartanu pacientům s hypertenzí vede k redukci krevního tlaku bez ovlivnění frekvence

pulzu. U většiny pacientů dochází po podání jednorázové perorální dávky k nástupu antihypertenzního

účinku během 2 hodin a nejvyššího snížení krevního tlaku je dosaženo do 4-6 hodin. Antihypertenzní

účinek přetrvává po dobu 24 hodin po podání dávky. Při opakovaném podávání je maximálního

snížení krevního tlaku dosaženo do 2-4 týdnů s jakoukoli dávkou, a ten se při dlouhodobé léčbě

udržuje. Při kombinaci s hydrochlorothiazidem je dosaženo dalšího významného snížení krevního

tlaku.

Náhlé vysazení valsartanu nevyvolalo znovu hypertenzi ani žádné jiné nežádoucí klinické účinky.

U pacientů s hypertenzí, diabetem 2. typu a mikroalbuminurií valsartan vykazoval redukci vylučování

albuminu močí. Ve studii MARVAL (Micro Albuminuria Reduction with Valsartan) bylo dosaženo

redukce vylučování albuminu močí (UAE) u valsartanu (80-160 mg/jednou denně) oproti amlodipinu

(5-10

mg/jednou

denně)

diabetiků

typu

(průměrný

věk:

let;

mužů)

mikroalbuminurií

(valsartan:

μg/min;

amlodipin:

55,4

μg/min),

s normálním

nebo

vysokým

krevním tlakem a se zachovanou funkcí ledvin (kreatinin v krvi <120 μmol/l). Za 24 týdnů bylo UAE

sníženo (p<0,001) o 42% (–24,2 μg/min; 95% interval spolehlivosti: –40,4 až –19,1) u valsartanu a

přibližně o 3% (–1,7 μg/min; 95 % interval spolehlivosti: –5,6 až 14,9) u amlodipinu, a to i přesto, že

byly u obou skupin obdobné hodnoty snížení krevního tlaku. Studie redukce proteinurie pomocí

valsartanu (DROP = The Diovan Reduction of Proteinuria) dále zkoumala účinnost valsartanu v

redukci UAE u 391 pacientů s hypertenzí (krevní tlak=150/88 mmHg) a diabetem 2. typu, albuminurií

(průměr=102 μg/min; 20-700 μg/min) a zachovanou funkcí ledvin (průměrná hladina kreatininu v séru

= 80 μmol/l). Pacienti byli randomizováni do skupin užívajících jednu ze 3 dávek valsartanu (160, 320

a 640 mg/jednou denně) a léčeni po dobu 30 týdnů. Účelem této studie bylo určení optimální dávky

valsartanu pro redukci UAE u pacientů s hypertenzí a s diabetem 2. typu. Za 30 týdnů došlo k

signifikantnímu snížení procentuální změny u UAE o 36% oproti počáteční hodnotě u valsartanu 160

mg (95% interval spolehlivosti: 22 až 47%) a o 44% u valsartanu 320 mg (95% interval spolehlivosti:

31 až 54%). Závěr je, že 160-320 mg valsartanu vedlo u pacientů s hypertenzí a diabetem 2. typu ke

klinické redukci UAE.

Jiné: duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS)

Ve dvou velkých randomizovaných, kontrolovaných studiích (ONTARGET (ONgoing Telmisartan

Alone and in combination with Ramipril Global Endpoint Trial) a VA NEPHRON-D (The Veterans

Affairs Nephropathy in Diabetes)) bylo hodnoceno podávání kombinace inhibitoru ACE s blokátorem

receptorů pro angiogenzin II.

Studie ONTARGET byla vedena u pacientů s anamnézou kardiovaskulárního nebo

cerebrovaskulárního onemocnění nebo u pacientů s diabetes mellitus 2, typu se známkami poškození

cílových orgánů. Studie VA NEPHRON-D byla vedena u pacientů s diabetes mellitus 2. typu a

diabetickou nefropatií.

V těchto studiích nebyl prokázán žádný významně příznivý účinek na renální a/nebo kardiovaskulární

ukazatele a na mortalitu, ale v porovnání s monoterapií bylo pozorováno zvýšené riziko hyperkalemie,

akutního poškození ledvin a/nebo hypotenze. Vzhledem k podobnosti farmakodynamických vlastností

jsou tyto výsledky relevantní rovněž pro další inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II.

Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II proto nesmí pacienti s diabetickou nefropatií

užívat současně.

Studie ALTITUDE (Aliskiren Trial in Type 2 Diabetes Using Cardiovascular and Renal Disease

Endpoints)

byla

navržena

tak,

zhodnotila

přínos

přidání

aliskirenu

standardní

terapii

inhibitorem ACE nebo blokátorem receptorů pro angiotenzin II u pacientů s diabetes mellitus 2. typu a

chronickým

onemocněním

ledvin,

kardiovaskulárním

onemocněním

nebo

obojím.

Studie

byla

předčasně ukončena z důvodu zvýšení rizika nežádoucích komplikací. Kardiovaskulární úmrtí a cévní

mozková příhoda byly numericky častější ve skupině s aliskirenem než ve skupině s placebem a

zároveň nežádoucí účinky a sledované závažné nežádoucí účinky (hyperkalemie, hypotenze a renální

dysfunkce) byly častěji hlášeny ve skupině s aliskirenem oproti placebové skupině.

Hydrochlorothiazid

Thiazidová

diuretika

působí

hlavně

stočeném distálním

tubulu

ledvin.

Bylo

prokázáno,

v ledvinové kůře jako primárním vazebném místě aktivity thiazidového diuretika a inhibice přenosu

NaCl v distálním stočeném tubulu existuje receptor s vysokou afinitou. Mechanizmus účinku thiazidů

vychází z inhibice symportéru Na

možná v důsledku soupeření o místo Cl

, čímž působí na

mechanizmy elektrolytické resorpce: přímo zvyšuje exkreci sodíku a chloridu přibližně stejnou měrou,

a nepřímo touto diuretickou aktivitou snižuje plazmatický objem, s následným zvýšením aktivity

plazmatického reninu, sekrece aldosteronu a ztráty močového draslíku a snižuje sérovou hladinu

draslíku. Vazba reninu a aldosteronu je zprostředkována angiotenzinem II, takže při souběžném

podání valsartanu je snížení hladiny sérového draslíku méně výrazné než při monoterapii pomocí

hydrochlorothiazidu.

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Valsartan/hydrochlorothiazid

Systémová dostupnost hydrochlorothiazidu se při současném podání s valsartanem asi o 30 % snižuje.

Kinetika valsartanu není současným podáním s hydrochlorothiazidem výrazně ovlivněna. Tato zjištěná

interakce

nemá

žádný

dopad

kombinované

užití

valsartanu

hydrochlorothiazidu,

neboť

v kontrolovaných klinických studiích byl prokázán jasný antihypertenzní účinek, a to vyšší než je

účinek u jednotlivých účinných substancí podávaných samostatně nebo u placeba.

Valsartan

Absorpce

Po perorálním podání samotného valsartanu je jeho vrcholová koncentrace v plazmě dosažena do 2–4

hodin. Průměrná absolutní biologická dostupnost je 23%. Potravou se expozice valsartanu (měřená

pomocí AUC) snižuje přibližně o 40 % a maximální koncentrace v plazmě (Cmax) přibližně o 50%,

přestože přibližně po 8 h od podání dávky jsou koncentrace valsartanu v plazmě u skupiny najedených

osob i skupiny osob, která byla nalačno, obdobné. Toto snížení AUC však není doprovázeno klinicky

signifikantním snížením terapeutického účinku a valsartan tedy může být užíván s jídlem i bez něho.

Distribuce

Distribuční objem valsartanu v ustáleném stavu po intravenózním podání je přibližně 17 litrů, což

svědčí o tom, že se valsartan do tkání nedistribuuje ve značném množství. Valsartan je silně vázán na

proteiny séra (94–97%), především na sérový albumin.

Biotransformace

Biotransformace valsartanu není nijak rozsáhlá, neboť pouze asi 20 % dávky se mění v metabolity.

Hydroxymetabolit byl identifikován v plazmě

v nízkých

koncentracích (méně než 10 % AUC

valsartanu), Tento metabolit není farmakologicky aktivní.

Eliminace

Valsartan má multiexponenciální kinetiku rozpadu (t½α<1 h a t½β přibližně 9 h). Valsartan se

primárně vylučuje stolicí (přibližně 83 % dávky) a močí (přibližně 13 % dávky), a to převážně jako

nezměněná látka. Po intravenózním podání je plazmatická clearance valsartanu přibližně 2 l/h a jeho

ledvinová clearance je 0,62 l/h (přibližně 30 % celkové clearance). Poločas valsartanu je 6 hodin.

Hydrochlorothiazid

Absorpce

Po perorálním podání se hydrochlorothiazid vstřebává rychle (t

je asi 2 hod). Zvýšení průměrných

hodnot AUC je lineární a úměrné dávce podané v terapeutickém rozpětí. Účinek potravy na absorpci

hydrochlorothiazidu,

je-li

nějaký,

malý

klinický

význam.

Absolutní

biologická

dostupnost

hydrochlorothiazidu po perorálním podání je 70%.

Distribuce

Zdánlivý distribuční objem je 4–8 l/kg.

Cirkulující

hydrochlorothiazid

váže

sérové

proteiny

(40–70%),

hlavně

sérový

albumin.

Hydrochlorothiazid

také

akumuluje

v erytrocytech,

přibližně

v 3násobném

množství

plazmatické hladiny.

Eliminace

Hydrochlorothiazid je eliminován převážně v nezměněné formě. Hydrochlorothiazid je eliminován z

plazmy

biologickým

poločasem

průměru

6 až

15 hodin

terminální

eliminační

fázi.

Při

opakovaném podávání nedochází k žádné změně kinetiky hydrochlorothiazidu a akumulace je při

podávání jednou denně minimální. Více než 95 % absorbované dávky se vylučuje v nezměněné formě

močí. Renální clearance se realizuje pasivní filtrací a aktivní sekrecí do ledvinového tubulu.

Zvláštní skupiny pacientů

Starší pacienti

U některých starších pacietnů byla ve srovnání s mladšími subjekty zjištěna o něco vyšší systémová

expozice valsartanu; klinický význam této skutečnosti se však nezdá nijak zásadní. Omezené údaje

naznačují, že systémová clearance hydrochlorothiazidu je u zdravých starších subjektů a starších

hypertoniků ve srovnání s mladými zdravými dobrovolníky poněkud nižší.

Porucha funkce ledvin

V doporučené dávce přípravku Vanatex HCT není u pacientů s rychlostí glomerulární filtrace (GFR)

30 – 70 ml/min nutná žádná úprava dávkování.

U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (GFR <30 ml/min) a u pacientů léčených dialýzou nejsou

pro přípravek Vanatex HCT k dispozici žádné informace. Valsartan se silně váže na plazmatické

proteiny a dialýzou se nedá odstranit, zatímco clearance hydrochlorothiazidu lze dialýzou dosáhnout.

Při

výskytu

poruchy

funkce

ledvin

jsou

průměrné

maximální

hladiny

plazmě

hydrochlorothiazidu zvýšeny a vylučování v moči je sníženo. U pacientů s mírnou až středně

závažnou poruchou funkce ledvin bylo pozorováno 3násobné zvýšení AUC hydrochlorothiazidu. U

pacientů

závažnou

poruchou

funkce

ledvin

bylo

pozorováno

8násobné

zvýšení

AUC.

Hydrochlorothiazid je kontraindikován u pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin (viz bod 4.3).

Porucha funkce jater

Ve farmakokinetické studii u pacientů s mírnou (n=6) až středně závažnou (n=5) jaterní dysfunkcí

byla expozice valsartanu asi 2x vyšší než u zdravých dobrovolníků (viz body 4.2 a 4.4).

K dispozici nejsou žádné údaje o použití valsartanu u pacientů s těžkou jaterní dysfunkcí (viz bod 4.3).

Farmakokinetika hydrochlorothiazidu není nemocí jater nijak významně ovlivněna.

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Potenciální toxicita fixní kombinace valsartan - hydrochlorothiazid po perorálním podání se ověřovala

u potkanů a kosmanů ve studiích trvajících až šest měsíců. Nebyla získána žádná zjištění, která by u

člověka bránila použití terapeutických dávek.

Změny po této kombinaci ve studiích chronické toxicity jsou nejpravděpodobněji vyvolány složkou

valsartanu.

Toxikologickým

cílovým

orgánem

byly

ledviny,

přičemž

reakce

byla

výraznější

kosmana než u potkana. Kombinace vedla k poškození ledvin (nefropatie s tubulární bazofilií, zvýšení

hladin plazmatické močoviny, plazmatického kreatininu a sérového draslíku, zvýšení objemu moči a

močových elektrolytů po 30 mg/kg/den valsartanu + 9 mg/kg/den hydrochlorothiazidu u potkanů a 10

+ 3 mg/kg/d u kosmanů) pravděpodobně v důsledku změněné ledvinové hemodynamiky. U potkanů

představují tyto dávky 0,9 resp. 3,5násobek maxima valsartanu a hydrochlorothiazidu doporučovaného

pro použití u člověka v mg/m

. U kosmanů jsou tyto dávky 0,3 a 1,2násobek maxima dávky valsartanu

a hydrochlorothiazidu doporučované pro člověka (MRHD) v mg/m

(Výpočty předpokládají perorální

dávku 320 mg/den valsartanu s 25 mg/den hydrochlorothiazidu a 60kg pacienta).

Vysoké dávky kombinace valsartan - hydrochlorothiazid vyvolaly pokles ukazatelů červených krvinek

(počet červených krvinek, hemoglobin, hematokrit po 100 + 31 mg/kg/d u potkanů a 30 + 9 mg/kg/d u

kosmanů).

Tyto

dávky

znamenají

potkanů

12násobek

maximální

doporučované

dávky

valsartanu a hydrochlorothiazidu pro člověka (MRHD - maximum recommended human dose) v

mg/m

Tyto

dávky

kosmanů

představují

3,5násobek

maximální

doporučované

dávky

valsartanu

hydrochlorothiazidu

doporučované

člověka

(MRHD)

mg/m

(Výpočty

předpokládají perorální dávku 320 mg/den valsartanu v kombinaci s 25 mg/den hydrochlorothiazidu a

60kg pacienta).

U kosmanů bylo zjištěno poškození žaludeční sliznice (po 30 + 9 mg/kg/d). Kombinace také vedla

k ledvinové hyperplazii přívodních tepének (po 600 + 188 mg/kg/d u potkanů a 30 + 9 mg/kg/d u

kosmanů). Tyto dávky znamenají u kosmanů 0,9 a 3,5násobek maximální doporučované dávky

valsartanu a hydrochlorothiazidu pro člověka (MRHD) v mg/m

. Tyto dávky u potkana představují 18

a 73násobek maximální doporučené dávky valsartanu a hydrochlorothiazidu pro člověka (MRHD) v

mg/m

. (Výpočty předpokládají perorální dávku 320 mg/den valsartanu v kombinaci s 25 mg/den

hydrochlorothiazidu a 60kg pacienta).

Zdá se, že výše uvedené účinky jsou vyvolány farmakologickými charakteristikami vysokých dávek

valsartanu

(blokáda

inhibice

uvolňování

reninu

vyvolaná

angiotenzinem

stimulací

buněk

produkujících renin) a objevují se i u inhibitorů ACE. Zdá se, že tato zjištění nemají pro použití

terapeutických dávek valsartanu u lidí žádný význam.

Kombinace valsartan - hydrochlorothiazid se neověřovala z hlediska mutagenity, chromozomálního

rozpadu ani karcinogenity, neboť neexistuje žádný důkaz interakcí mezi těmito dvěma látkami.

Daná ověřování se však prováděla u jednotlivých látek – tzn. valsartanu a hydrochlorothiazidu –

samostatně,

v tomto

případě

mutagenita,

chromozomální

rozpad

karcinogenita

neprokázala.

U potkanů vedly dávky valsartanu toxické pro matky (600 mg/kg/den) během posledních dní březosti

a laktace k nižšímu přežití, nižšímu přírůstku hmotnosti a opožděnému vývoji (odchlípení ušního

boltce a otevření ušního kanálu) u potomstva (viz bod 4.6). Tyto dávky u potkanů (600 mg/kg/den)

jsou asi 18násobek maximální doporučené dávky pro člověka v mg/m

(výpočty předpokládají

perorální

dávku

mg/den

60kg

pacienta).

Podobná

zjištění

byla

získána

valsartan/hydrochlorothiazid u potkanů a králíků. Ve studiích embryo-fetálního vývoje (Segment II)

valsartanu/hydrochlorothiazidu

potkanů

králíků

nebyla

prokázána

teratogenita;

avšak

fetotoxicita související s toxicitou pro matku zjištěna byla.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Jádro tablety:

Monohydrát laktosy

Sodná sůl kroskarmelosy

Koloidní bezvodý oxid křemičitý

Magnesium-stearát

Potahová vrstva:

Vanatex HCT 80 mg/12,5 mg potahované tablety

Hypromelosa 2910/6

Makrogol 400

Oxid titaničitý E 171

Červený oxid železitý E 172

Vanatex HCT 160 mg/12,5 mg potahované tablety

Hypromelosa 2910/6

Makrogol 400

Oxid titaničitý E 171

Červený oxid železitý E 172

Žlutý oxid železitý E 172

Černý oxid železitý E 172

Vanatex HCT 160 mg/25 mg potahované tablety

Hypromelosa 2910/6

Makrogol 400

Oxid titaničitý E 171

Červený oxid železitý E 172

Žlutý oxid železitý E 172

Černý oxid železitý E 172

6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3

Doba použitelnosti

30 měsíců

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30 °C.

6.5

Druh obalu a obsah balení

14 nebo 28 tablet v blistru z folie PVC-PVDC/Al, krabička.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Pharmaceutical Works POLPHARMA SA

ul. Pelplińska 19, 83-200 Starogard Gdański, Polsko

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Vanatex HCT 80 mg/12,5 mg potahované tablety: 58/196/11-C

Vanatex HCT 160 mg/12,5 mg potahované tablety: 58/197/11-C

Vanatex HCT 160 mg/25 mg potahované tablety: 58/198/11-C

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 9. 3. 2011

Datum posledního prodloužení registrace: 2.10.2015

10.

DATUM REVIZE TEXTU

11.11.2015

Podobné produkty

Vyhledávejte upozornění související s tímto produktem

Zobrazit historii dokumentů

Sdílejte tyto informace