TRELEMA 50MG+100MG+150MG+200MG

Česká republika - čeština - SUKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv)

Koupit nyní

Aktivní složka:
LAKOSAMID (LACOSAMIDUM)
Dostupné s:
G.L. Pharma GmbH, Lannach
ATC kód:
N03AX18
INN (Mezinárodní Name):
LACOSAMIDE (LACOSAMIDE)
Dávkování:
50MG+100MG+150MG+200MG
Léková forma:
Potahovaná tableta
Podání:
Perorální podání
Jednotky v balení:
14+14+14+14 II; 14+14+14+14 Blistr
Druh předpisu:
na lékařský předpis
Terapeutické oblasti:
LAKOSAMID
Přehled produktů:
TRELEMA
Stav Autorizace:
R - registrovaný léčivý přípravek.
Registrační číslo:
21/ 919/16-C

Přečtěte si celý dokument

Sp. zn. sukls207142/2019

Příbalová informace: informace pro pacienta

Trelema 50

mg potahované tablety

Trelema 100

mg potahované tablety

Trelema 150

mg potahované tablety

Trelema 200

mg potahované tablety

lacosamidum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat,

protože obsahuje pro Vás důležité údaje

.

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí

ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo

lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny

v této příbalové informaci. Viz bod 4.

Co naleznete v

této příbalové informaci

Co je Trelema a k čemu se používá

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Trelema užívat

Jak se Trelema užívá

Možné nežádoucí účinky

Jak přípravek Trelema uchovávat

Obsah balení a další informace

1.

Co je Trelema a k

čemu se používá

Co je Trelema

Trelema obsahuje lakosamid, který patří do skupiny léků označovaných jako „antiepileptikaˮ.

Tyto léky se používají k léčbě epilepsie.

Tento léčivý přípravek Vám byl předepsán ke snížení počtu záchvatů (křečí).

K

čemu se

Trelema

používá

Trelema se používá u dospělých, dospívajících a dětí ve věku od 4 let.

Trelema se používá k léčbě určité formy epilepsie, která se označuje jako „parciální záchvaty se

sekundární generalizací nebo bez ní“.

Tento typ epilepsie postihuje zpočátku pouze jednu stranu mozku. Následně se však může

rozšířit do větších oblastí obou stran mozku.

Přípravek Trelema může být užíván samostatně nebo s jinými léky k léčbě epilepsie.

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek

Trelema

užívat

Neužívejte přípravek

Trelema

jestliže jste alergický(á) na lakosamid nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku

(uvedenou v bodě 6). Jestliže si nejste jistý(á), zda trpíte alergií, poraďte se s lékařem.

jestliže máte určitý typ poruchy srdečního rytmu označovaný jako atrioventrikulární (AV)

blokáda 2. nebo 3.stupně.

Upozornění a opatření

Před užitím přípravku

Trelema

se poraďte se svým lékařem, jestliže:

máte myšlenky na sebepoškozování nebo sebevraždu. U malého počtu osob léčených

antiepileptiky, jako je lakosamid, se vyskytly myšlenky na sebepoškozování či sebevraždu.

Pokud by se u Vás kdykoli objevily podobné myšlenky, neprodleně kontaktujte svého lékaře.

máte onemocnění srdce, které ovlivňuje srdeční tep, a máte často zvláště pomalý, rychlý nebo

nepravidelný srdeční tep (jako je atrioventrikulární blokáda, fibrilace síní a flutter síní).

máte závažné srdeční onemocnění, jako je srdeční selhání, nebo jste měl(a) srdeční příhodu.

máte často závratě nebo padáte. Trelema může způsobit závrať, která by mohla zvýšit riziko

úrazu nebo pádu. Proto musíte být opatrný(á) do té doby, než si zvyknete na účinky, které by

tento lék mohl mít.

Jestliže se Vás cokoli z výše uvedeného týká, nebo si nejste jistý(á), poraďte se před užitím přípravku

Trelema se svým lékařem nebo lékárníkem.

Děti ve věku méně než 4 roky

Trelema se nedoporučuje u dětí pod 4 roky. Je to proto, že zatím není známo, jestli účinkuje a zda je

bezpečný pro děti této věkové skupiny.

Další léčivé přípravky a

Trelema

Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době

užíval(a) nebo které možná budete užívat.

Zvláště byste měl(a) informovat svého lékaře nebo lékárníka, pokud užíváte některé z následujících

léků, které ovlivňují srdce. Je to proto, že Trelema může také ovlivňovat srdce:

léky k léčbě srdečních onemocnění

léky, které by mohly vyvolat abnormální nález na EKG záznamu (elektrokardiogramu)

označovaný jako prodloužený PR interval, jako jsou léky k léčbě epilepsie nebo bolesti,

např. karbamazepin, lamotrigin nebo pregabalin

léky používané k léčbě některých nepravidelností v srdečním rytmu nebo k léčbě srdečního

selhání.

Také informujte svého lékaře nebo lékárníka, pokud užíváte některé z následujících léků. Je to proto,

že mohou zvyšovat nebo snižovat účinek přípravku Trelema na Vaše tělo:

léky k léčbě plísňových infekcí, jako je flukonazol, itrakonazol nebo ketokonazol

lék k léčbě HIV, označovaný jako ritonavir

léky používané k léčbě bakteriálních infekcí, označované jako klarithromycin nebo rifampicin

rostlinný přípravek používaný k léčbě mírné úzkosti a deprese označovaný jako třezalka

tečkovaná.

Jestliže se Vás cokoli z výše uvedeného týká, nebo si nejste jistý(á), poraďte se před užitím přípravku

Trelema se svým lékařem nebo lékárníkem.

Trelema s alkoholem

Pro maximální bezpečnost léčby nepožívejte během užívání přípravku Trelema alkohol.

Těhotenství a kojení

Pokud jste těhotná nebo kojíte, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, poraďte

se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete tento přípravek používat.

Užívání přípravku Trelema se nedoporučuje, pokud jste těhotná nebo kojíte, protože účinky přípravku

Trelema na samotné těhotenství i na nenarozené dítě nebo novorozence nejsou známy. Také není

známo, zda Trelema přechází do mateřského mléka. Jestliže jste těhotná nebo plánujete otěhotnět,

poraďte se ihned se svým lékařem. Ten spolu s Vámi rozhodne, zda máte přípravek Trelema užívat či

nikoliv.

Neukončujte léčbu bez porady se svým lékařem, mohlo by to vést ke zvýšení záchvatů (křečí).

Zhoršení onemocnění může také poškodit Vaše dítě.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů

Neřiďte dopravní prostředky, nejezděte na kole nebo nepoužívejte žádné nástroje nebo stroje, dokud

nebudete vědět, jak na Vás tento přípravek působí. To je proto, že Trelema může způsobit závratě

nebo rozmazané vidění.

3.

Jak se Trelema

užívá

Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se

svým lékařem nebo lékárníkem.

Užívání přípravku

Trelema

Užívejte přípravek Trelema dvakrát denně – jednou ráno a jednou večer.

Snažte se jej užívat každý den vždy zhruba ve stejnou dobu.

Spolkněte tabletu přípravku Trelema a zapijte ji sklenicí vody.

Tablety přípravku Trelema můžete užívat s jídlem nebo bez jídla.

Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

Obvykle začnete užívat nízkou dávku každý den a Váš lékař bude pomalu dávku zvyšovat během

několika týdnů. Až dosáhnete dávky, která je pro Vás účinná (tato dávka se nazývá „udržovací

dávka“), budete ji poté užívat každý den. Přípravek Trelema je určen k dlouhodobé léčbě. Měl(a) byste

užívat přípravek Trelema, dokud Vám lékař neřekne, že máte léčbu ukončit.

Jaká dávka se užívá

Níže jsou uvedené obvyklé doporučené dávky přípravku Trelema pro různé věkové skupiny a tělesné

hmotnosti. Lékař Vám může předepsat jinou dávku, pokud máte problémy s ledvinami nebo játry.

Dospělí, dospívající a děti s

tělesnou hmotností od 50

kg

Pokud užíváte přípravek Trelema samotný:

Obvyklá počáteční dávka přípravku Trelema je 50 mg dvakrát denně.

Lékař Vám může také předepsat počáteční dávku přípravku Trelema 100 mg dvakrát denně.

Lékař Vám může dávku, kterou užíváte dvakrát denně, každý týden postupně zvyšovat o 50 mg, do

dosažení udržovací dávky v rozmezí 100 mg až 300 mg dvakrát denně.

Pokud užíváte přípravek Trelema s jinými antiepileptiky:

Obvyklá počáteční dávka přípravku Trelema je 50 mg dvakrát denně.

Lékař Vám může dávku, kterou užíváte dvakrát denně, každý týden postupně zvyšovat o 50 mg, do

dosažení udržovací dávky v rozmezí 100 mg až 200 mg dvakrát denně.

Pokud je Vaše tělesná hmotnost 50 kg nebo vyšší, může Váš lékař rozhodnout začít Vaši léčbu

přípravkem Trelema jednorázovou „nasycovací“ dávkou 200 mg, po které přibližně za 12 hodin

následuje udržovací dávkovací režim.

Děti a dospívající

s

tělesnou hmotností nižší než 50

kg

Dávka závisí na jejich tělesné hmotnosti. Obvykle se léčba zahajuje sirupem a ke změně na tablety

dochází pouze v případě, že jsou děti schopné užívat tablety a dostávat správnou dávku pomocí

různých sil tablet. Lékař předepíše lékovou formu, která jim bude nejlépe vyhovovat.

Jestliže jste užil(a) více přípravku

Trelema

, než jste měl(a)

Jestliže jste užil(a) více přípravku Trelema, než jste měl(a), obraťte se okamžitě na svého lékaře.

Nezkoušejte řídit dopravní prostředky.

Může se objevit:

závrať;

pocit na zvracení (nevolnost) nebo zvracení;

epileptické záchvaty, poruchy srdečního rytmu jako pomalý, rychlý nebo nepravidelný srdeční

tep, kóma (bezvědomí) nebo pokles krevního tlaku se zrychleným srdečním tepem a pocením.

Jestliže jste zapomněl(a) užít

přípravek

Trelema

Jestliže jste neužil(a) dávku a vzpomenete si na to do 6 hodin od doby, kdy jste měl(a) dávku

užít, užijte ji co nejdříve.

Jestliže jste neužil(a) dávku a vzpomenete si po více než 6 hodinách, kdy jste měl(a) dávku užít,

vynechanou tabletu již neužívejte. Místo toho užijte přípravek Trelema v době, kdy byste jej

užil(a) za normálních okolností.

Nezdvojnásobujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku.

Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek

Trelema

Nepřestávejte přípravek Trelema užívat bez konzultace se svým lékařem, Vaše epileptické

záchvaty by se mohly vrátit nebo zhoršit.

Jestliže se Váš lékař rozhodne přerušit léčbu, poradí Vám zároveň, jak postupně dávku

přípravku snižovat.

Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo

lékárníka.

4.

Možné nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí

vyskytnout u každého.

Poruchy nervového systému, jako jsou závratě, mohou být po jedné nasycovací dávce vyšší.

Informujte svého lékaře nebo lékárníka, pokud se u

Vás objeví cokoli z

následujícího:

Velmi časté:

(mohou postihnout více než 1 z 10 pacientů)

bolest hlavy;

závratě nebo pocit na zvracení (nevolnost);

dvojité vidění (diplopie).

Časté:

(mohou postihnout až 1 z 10 pacientů)

potíže s udržením rovnováhy, problémy s koordinací pohybů nebo chůze, třes, brnění

(parestezie) nebo svalové křeče, snadné pády a tvorba podlitin;

problémy s pamětí, myšlením nebo hledáním slov, zmatenost;

rychlé a nekontrolované pohyby očí (nystagmus), rozmazané vidění;

točení hlavy (druh závratě, tzv. vertigo), pocit opilosti;

zvracení, sucho v ústech, zácpa, porucha trávení, nadměrná tvorba plynů v žaludku nebo

ve střevech, průjem;

snížené vnímání smyslových podnětů nebo snížená citlivost, potíže s výslovností slov, porucha

pozornosti;

zvuky v uchu jako bzučení, zvonění nebo pískání;

podrážděnost, poruchy spánku, deprese;

ospalost, únava nebo slabost (astenie);

svědění, vyrážka.

Méně časté:

(mohou postihnout až 1 ze 100 pacientů)

pomalá tepová frekvence, pocit bušení srdce (palpitace), nepravidelný pulz nebo jiné změny

elektrické aktivity srdce (převodní porucha);

přehnaný pocit pohody, vidění a/nebo slyšení věcí, které nejsou skutečné;

alergická reakce po užití léku, kopřivka;

krevní testy mohou ukazovat abnormální výsledky jaterních funkcí, poškození jater;

myšlenky na sebepoškození a sebevraždu nebo pokus o spáchání sebevraždy; informujte ihned

svého lékaře;

pocit vzteku nebo agitovanosti (neklidu spojeného s potřebou pohybu);

abnormální myšlení nebo ztráta kontaktu s realitou;

těžká alergická reakce způsobující otok tváře, hrdla, rukou, chodidel, kotníků nebo spodní části

nohou;

mdloba.

Není známo:

(frekvenci z dostupných údajů nelze určit)

bolest v krku, vysoká tělesná teplota a vyšší výskyt infekcí než obvykle. Krevní testy mohou

ukazovat závažný pokles počtu určitého typu bílých krvinek (agranulocytóza);

závažná kožní reakce, která může zahrnovat vysokou tělesnou teplotu a další příznaky podobné

chřipce, vyrážka na obličeji, rozsáhlá vyrážka, otok žláz (zvětšené mízní uzliny). Krevní testy

mohou ukazovat zvýšené hladiny jaterních enzymů a zvýšenou hladinu typu bílých krvinek

(eozinofilie);

rozsáhlá vyrážka s puchýřky a loupající se kůží, zejména kolem úst, nosu, očí a pohlavních

orgánů (Stevensův-Johnsonův syndrom) a závažnější forma způsobující odlupování kůže

zasahující více než 30 % povrchu těla (toxická epidermální nekrolýza);

křeče (epileptické záchvaty).

Další nežádoucí účinky u

dětí

Časté:

(mohou postihnout až 1 z 10 dětí)

menší příjem potravy než obvykle;

pocit ospalosti nebo ztráta energie;

změny chování, chová se jinak než obvykle.

Hlášení nežádoucích účinků

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi. Stejně

postupujte

v případě

jakýchkoli

nežádoucích

účinků,

které

nejsou

uvedeny

v této

příbalové

informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo na níže uvedenou adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku.

5.

Jak

přípravek

Trelema

uchovávat

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.

Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na krabičce a blistru za „EXP“.

Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Tento přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo do domácího odpadu. Zeptejte se svého

lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní

prostředí.

6.

Obsah balení a další informace

Co Trelema obsahuje

Léčivou látkou je lacosamidum.

Jedna tableta přípravku Trelema 50 mg obsahuje lacosamidum 50 mg.

Jedna tableta přípravku Trelema 100 mg obsahuje lacosamidum 100 mg.

Jedna tableta přípravku Trelema 150 mg obsahuje lacosamidum 150 mg.

Jedna tableta přípravku Trelema 200 mg obsahuje lacosamidum 200 mg.

Dalšími složkami jsou:

Jádro tablety: mikrokrystalická celulosa, částečně substituovaná hyprolosa, hyprolosa,

krospovidon, koloidní bezvodý oxid křemičitý, magnesium-stearát.

Potahová vrstva: částečně hydrolyzovaný polyvinylalkohol, makrogol 3350, oxid titaničitý

(E171), mastek, barviva*

*Barviva:

tableta 50 mg: červený oxid železitý (E172), černý oxid železitý (E172) a hlinitý lak

indigokarmínu (E132)

tableta 100 mg: žlutý oxid železitý (E172)

tableta 150 mg: žlutý oxid železitý (E172), červený oxid železitý (E172) a černý oxid železitý

(E172)

tableta 200 mg: hlinitý lak indigokarmínu (E132).

Jak Trelema

vypadá a co obsahuje toto balení

Trelema 50 mg jsou růžové, oválné potahované tablety s půlicí rýhou na obou stranách. Tabletu lze

rozdělit na stejné dávky.

Trelema 100 mg jsou žluté, oválné potahované tablety s půlicí rýhou na obou stranách. Tabletu lze

rozdělit na stejné dávky.

Trelema 150 mg jsou hnědé, oválné potahované tablety s půlicí rýhou na obou stranách. Tabletu lze

rozdělit na stejné dávky.

Trelema 200 mg jsou modré, oválné potahované tablety s půlicí rýhou na obou stranách. Tabletu lze

rozdělit na stejné dávky.

Balení přípravku Trelema obsahuje 10, 14, 20, 28, 30, 40, 56, 60, 84, 90, 100, 112 a 120 potahovaných

tablet. Balení jsou k dispozici v PVC/Al blistrech nebo v PVC/PVdC/Al blistrech.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registraci

G.L.Pharma GmbH

Schlossplatz 1

8502 Lannach

Rakousko

V

ýrobce

G.L.Pharma GmbH

Schlossplatz 1

8502 Lannach

Rakousko

Delorbis Pharmaceuticals Ltd.

2643 Ergates, Lefkosia

Kypr

Tato příbalová informace byla naposledy revidována

: 23. 9. 2019

Přečtěte si celý dokument

1/16

Sp. zn. sukls207142/2019

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Trelema 50 mg potahované tablety

Trelema 100 mg potahované tablety

Trelema 150 mg potahované tablety

Trelema 200 mg potahované tablety

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Trelema 50 mg potahované tablety

Jedna potahovaná tableta obsahuje lacosamidum 50 mg.

Trelema 100 mg potahované tablety

Jedna potahovaná tableta obsahuje lacosamidum 100 mg.

Trelema 150 mg potahované tablety

Jedna potahovaná tableta obsahuje lacosamidum 150 mg.

Trelema 200 mg potahované tablety

Jedna potahovaná tableta obsahuje lacosamidum 200 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta

Trelema 50 mg potahované tablety

Růžové, oválné, bikonvexní potahované tablety s půlicí rýhou na obou stranách, délka 10,3 mm.

Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

Trelema 100 mg potahované tablety

Žluté, oválné, bikonvexní potahované tablety s půlicí rýhou na obou stranách, délka 13,1 mm.

Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

Trelema 150 mg potahované tablety

Hnědé, oválné, bikonvexní potahované tablety s půlicí rýhou na obou stranách, délka 15,1 mm.

Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

Trelema 200 mg potahované tablety

Modré, oválné, bikonvexní potahované tablety s půlicí rýhou na obou stranách, délka 16,5 mm.

Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

2/16

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Přípravek Trelema je indikován jako monoterapie a přídatná léčba parciálních záchvatů se sekundární

generalizací nebo bez ní u dospělých, dospívajících a dětí ve věku od 4 let s epilepsií.

4.2

Dávkování a způsob podání

Dávkování

Lakosamid musí být podáván dvakrát denně (obvykle jednou ráno a jednou večer). Lakosamid lze

užívat s jídlem nebo bez jídla.

Pokud je dávka vynechána, pacient má být informován, aby užil vynechanou dávku okamžitě a poté,

aby užil další dávku lakosamidu v pravidelně naplánovanou dobu. Pokud si pacient všimne vynechané

dávky v období 6 hodin před další dávkou, má být informován, aby počkal a užil další dávku

lakosamidu v pravidelně naplánovanou dobu. Pacienti nesmí užít dvojnásobnou dávku.

Dospívající a děti

s

tělesnou hmotností od 50

kg a dospělí

Následující tabulka shrnuje doporučené dávkování pro dospívající a děti s tělesnou hmotností od 50 kg

a pro dospělé. Další podrobnosti jsou uvedeny v tabulce níže.

Monoterapie

Přídatná léčba

Počáteční dávka

100 mg/den nebo 200 mg/den

100 mg/den

Jednotlivá nasycovací dávka

(je-li použitelné)

200 mg

200 mg

Titrace (navyšování dávky)

50 mg dvakrát denně

(100 mg/den) v týdenních

intervalech

50 mg dvakrát denně

(100 mg/den) v týdenních

intervalech

Maximální doporučená dávka

až 600 mg/den

až 400 mg/den

Monoterapie

Doporučená počáteční dávka je 50 mg dvakrát denně, která má být po jednom týdnu zvýšena až

na počáteční terapeutickou dávku 100 mg dvakrát denně.

Léčba lakosamidem může být také zahájena dávkou 100 mg dvakrát denně na základě posouzení

lékaře vzhledem k požadovanému potlačení záchvatů v porovnání s potenciálními nežádoucími

účinky. V závislosti na odpovědi a snášenlivosti může být udržovací dávka dále zvyšována

v týdenních intervalech o 50

mg dvakrát denně (100 mg/den) až na maximální doporučenou denní

dávku 300 mg dvakrát denně (600 mg/den).

U pacientů, kteří dosáhli dávky vyšší než 400 mg/den a kteří potřebují další antiepileptikum, má

dávkování odpovídat níže uvedenému doporučenému schématu pro přídatnou léčbu.

Přídatná léčba

Doporučená počáteční dávka je 50 mg dvakrát denně, která má být po jednom týdnu zvýšena na

počáteční terapeutickou dávku 100 mg dvakrát denně.

Podle individuální odpovědi a snášenlivosti pacienta může být udržovací dávka dále každý týden

zvyšována o 50 mg dvakrát denně (100 mg/den) až na maximální doporučenou dávku 400 mg denně

(200 mg dvakrát denně).

Zahájení léčby lakosamidem nasycovací dávko

u

Léčba lakosamidem může být také zahájena jednorázovou nasycovací dávkou 200 mg, po které

přibližně za 12 hodin následuje udržovací dávkovací režim 100 mg dvakrát denně (200 mg/den).

3/16

Následné úpravy dávkování je třeba provádět v souladu s individuální odpovědí a snášenlivostí, jak

bylo popsáno výše. Nasycovací dávka může být podána za podmínek, že lékař stanoví, že je třeba

rychlé dosažení ustáleného stavu plazmatických koncentrací lakosamidu a terapeutický účinek je

zaručen. Dávka má být podána pod lékařským dozorem s přihlédnutím k potenciálnímu zvýšení

výskytu nežádoucích účinků na centrální nervový systém (viz bod 4.8). Podání nasycovací dávky

nebylo studováno při akutních stavech, jako je status epilepticus.

Přerušení léčby

Pokud je lakosamid vysazován, má to být podle současné klinické praxe provedeno postupně (např.

snižováním denní dávky o 200 mg/týden).

Zvláštní populace

Starší pacienti (ve věku nad 65

let)

U starších pacientů není nutné dávku snižovat. U starších pacientů je také třeba vzít v úvahu s věkem

spojené snížení renální clearance a zvýšení hladin AUC (viz následující odstavec „Porucha funkce

ledvin“ a bod 5.2). U starších pacientů s epilepsií jsou k dispozici pouze omezené klinické údaje,

zejména pro dávky vyšší než 400 mg/den (viz body 4.4, 4.8 a 5.1).

Porucha funkce ledvin

U dospělých a pediatrických pacientů s mírnou nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin

> 30 ml/min) není nutno dávku upravovat. U pediatrických pacientů s tělesnou hmotností od

50 kg a u dospělých pacientů s mírnou nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin může být

zvažována nasycovací dávka 200 mg, ale další titrace dávky (> 200 mg) má být prováděna opatrně.

U pediatrických pacientů s tělesnou hmotností od 50 kg a u dospělých pacientů s těžkou poruchou

funkce ledvin (CL

≤ 30 ml/min) nebo s terminálním selháním ledvin se doporučuje maximální dávka

250 mg/den a titrace dávky má být prováděna s opatrností. Je-li indikováno použití nasycovací dávky,

má být použita úvodní dávka 100 mg a následně 50 mg dvakrát denně po dobu 1 týdne.

U pediatrických pacientů s tělesnou hmotností nižší než 50 kg s těžkou poruchou funkce ledvin (CL

≤ 30 ml/min) a u pacientů s terminálním selháním ledvin je doporučeno snížení maximální dávky

o 25 %. U všech pacientů na hemodialýze se doporučuje doplňovací dávka ve výši až 50 % z poloviny

celkové denní dávky ihned po ukončení hemodialýzy. Léčbu pacientů s terminálním selháním ledvin

je třeba vést opatrně, protože není dost klinických zkušeností a může docházet ke kumulaci metabolitu

(bez známé farmakologické aktivity).

Porucha funkce jater

U pediatrických pacientů s tělesnou hmotností od 50 kg a u dospělých pacientů s mírnou až středně

těžkou poruchou funkce jater je doporučena maximální dávka 300 mg/den.

Titraci dávky je třeba u těchto pacientů provádět opatrně s ohledem na současně přítomnou poruchu

funkce ledvin. U dospívajících a dospělých s tělesnou hmotností od 50 kg může být zvažována

nasycovací dávka 200 mg, ale další titrace dávky (> 200 mg denně) má být prováděna opatrně.

Na základě údajů u dospělých má být u pediatrických pacientů s tělesnou hmotností nižší než 50 kg

s mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater použito snížení maximální dávky o 25 %.

Farmakokinetika lakosamidu nebyla hodnocena u pacientů s těžkou poruchou funkce jater (viz bod

5.2). Lakosamid se podává dospělým a pediatrickým pacientům s těžkou poruchou funkce jater pouze,

pokud očekávaný léčebný přínos převažuje nad možnými riziky. Při pečlivém sledování aktivity

onemocnění a potenciálních nežádoucích účinků u pacienta může být zapotřebí dávku upravit.

Pediatrická populace

Lékař má předepsat nejvhodnější lékovou formu a sílu podle tělesné hmotnosti a dávky.

Dospívající a děti s

tělesnou hmotností od 50

kg

Dávkování u dospívajících a dětí s tělesnou hmotností od 50 kg je stejné jako u dospělých (viz výše).

Děti (od 4

let věku) a dospívající s

tělesnou hmotností nižší než 50

kg

4/16

Dávka se stanoví na základě tělesné hmotnosti. Je proto doporučeno zahájit léčbu sirupem a přejít na

tablety, je-li to žádoucí.

Monoterapie

Doporučená počáteční dávka je 2 mg/kg/den, která má být zvýšena na úvodní terapeutickou dávku

4 mg/kg/den po jednom týdnu.

V závislosti na odpovědi a toleranci může být udržovací dávka dále zvyšována o 2 mg/kg/den každý

týden. Dávka se má postupně zvyšovat až do dosažení optimální odpovědi. U dětí s tělesnou hmotností

nižší než 40 kg je doporučena maximální dávka až 12 mg/kg/den. U dětí s tělesnou hmotností od 40 kg

do méně než 50 kg je doporučena maximální dávka 10 mg/kg/den.

Následující tabulka shrnuje doporučené dávkování u monoterapie u dětí a dospívajících s tělesnou

hmotností nižší než 50 kg.

Počáteční dávka

2 mg/kg/den

Jednotlivá nasycovací dávka

Není doporučeno

Titrace (navyšování dávky)

2 mg/kg/den každý týden

Maximální doporučená dávka u pacientů < 40 kg

až 12 mg/kg/den

Maximální doporučená dávka u pacientů ≥ 40 kg

až < 50 kg

až 10 mg/kg/den

Přídatná léčba

Doporučená počáteční dávka je 2 mg/kg/den, která má být zvýšena na úvodní terapeutickou dávku

4 mg/kg/den po jednom týdnu.

V závislosti na odpovědi a toleranci, může být udržovací dávka dále zvyšována o 2 mg/kg/den každý

týden. Dávka má být postupně upravována až do dosažení optimální odpovědi. U dětí s tělesnou

hmotností nižší než 20 kg je v důsledku zvýšené clearance v porovnání s dospělými doporučena

maximální dávka až 12 mg/kg/den. U dětí s tělesnou hmotností od 20 do méně než 30 kg je

doporučena maximální dávka 10 mg/kg/den a u dětí s tělesnou hmotností od 30 do méně než 50 kg je

doporučena maximální dávka 8 mg/kg/den, ačkoli v otevřených studiích (viz body 4.8 a 5.2) byla

u několika těchto dětí použita dávka až 12 mg/kg/den.

Následující tabulka shrnuje doporučené dávkování u přídatné léčby u dětí a dospívajících s tělesnou

hmotností nižší než 50 kg.

Počáteční dávka

2 mg/kg/den

Jednotlivá nasycovací dávka

Není doporučeno

Titrace (navyšování dávky)

2 mg/kg/den každý týden

Maximální doporučená dávka u pacientů < 20 kg

až 12 mg/kg/den

Maximální doporučená dávka u pacientů ≥ 20 kg

až < 30 kg

až 10 mg/kg/den

Maximální doporučená dávka u pacientů ≥ 30 kg

až < 50 kg

až 8 mg/kg/den

Nasycovací dávka

Podávání nasycovací dávky nebylo u dětí hodnoceno. Použití nasycovací dávky u dospívajících a dětí

s tělesnou hmotností nižší než 50 kg není doporučeno.

Děti ve věku méně než 4

roky

Bezpečnost a účinnost lakosamidu u dětí ve věku pod 4 roky nebyla dosud stanovena. Nejsou

dostupné žádné údaje.

5/16

Způsob podání

Perorální podání.

Lakosamid se užívá s jídlem nebo bez jídla.

4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Známá atrioventrikulární (AV) blokáda druhého nebo třetího stupně.

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Sebevražedné myšlenky a chování

U pacientů léčených antiepileptiky v různých indikacích byly hlášeny případy sebevražedných

myšlenek a chování. Metaanalýza randomizovaných placebem kontrolovaných studií s antiepileptiky

také prokázala mírně zvýšené riziko sebevražedných myšlenek a chování. Mechanismus vzniku tohoto

rizika není znám a dostupná data nevylučují možnost zvýšeného rizika ani pro lakosamid.

Z tohoto důvodu mají být u pacientů sledovány známky sebevražedných myšlenek a chování a

případně má být zvolena vhodná léčba. Pacientům (a jejich ošetřujícím osobám) má být doporučeno,

aby okamžitě vyhledali lékařskou pomoc, pokud se u pacientů projeví známky sebevražedných

myšlenek či chování (viz bod 4.8).

Srdeční rytmus a vedení vzruchu

V klinických studiích s lakosamidem bylo pozorováno prodloužení PR intervalu v závislosti na dávce.

Lakosamid je nutné podávat s opatrností pacientům se známými poruchami převodu, s těžkým

srdečním onemocněním (např. infarkt myokardu nebo srdeční selhání v anamnéze), starším pacientům

nebo v případech, kdy je lakosamid podáván v kombinaci s jinými léky, které mohou také vyvolat

prodloužení PR intervalu. U těchto pacientů se má zvážit provedení EKG vyšetření před zvýšením

dávky lakosamidu nad 400 mg/den a poté, co je lakosamid vytitrován do ustáleného stavu.

Po uvedení přípravku na trh byl hlášen druhý nebo vyšší stupeň AV blokády. V placebem

kontrolovaných studiích s lakosamidem nebyly u pacientů s epilepsií hlášeny fibrilace síní nebo

flutter, avšak obojí bylo hlášeno v otevřených studiích u epilepsie a po uvedení přípravku na trh (viz

bod 4.8).

Pacienti mají být informováni o příznacích druhého nebo třetího stupně AV blokády (např. pomalý

nebo nepravidelný tep, pocit točení hlavy a mdloby) a příznacích fibrilace síní a flutteru (např.

palpitace, zrychlený nebo nepravidelný tep, dušnost). Pacienti mají být poučeni, aby vyhledali

lékařskou pomoc, pokud se kterýkoli z výše uvedených příznaků objeví.

Závrať

Při léčbě lakosamidem se objevovaly závratě, které by mohly vést ke zvýšenému výskytu náhodných

poranění nebo pádů. Pacienti proto mají být poučeni, aby zachovávali zvýšenou opatrnost, dokud se

neseznámí s tím, jak na ně přípravek působí (viz bod 4.8).

Možné zhoršení EEG a klinického stavu u specifických pediatrických epileptických syndromů.

Bezpečnost a účinnost lakosamidu u pediatrických pacientů s epileptickými syndromy, u kterých se

mohou současně vyskytovat fokální a generalizované záchvaty, nebyla dosud stanovena.

4.5

Interakce s

jinými léčivými

přípravky a jiné formy interakce

6/16

Lakosamid je nutné podávat s opatrností pacientům léčeným ještě dalšími léky, které mohou vyvolat

prodloužení PR intervalu (např. karbamazepin, lamotrigin, eslikarbazepin nebo pregabalin) nebo těm,

kteří užívají antiarytmika I. třídy. Analýza podskupin pacientů současně užívajících karbamazepin

nebo lamotrigin v klinických studiích však neprokázala zvýšený výskyt prodloužení PR intervalu.

In vitro data

Data obecně naznačují, že lakosamid má nízký interakční potenciál. V in vitro studiích nedocházelo

k indukci enzymů CYP1A2, 2B6 a 2C9 ani k inhibici enzymů CYP1A1, 1A2, 2A6, 2B6, 2C8, 2C9,

2D6 a 2E1 lakosamidem při plazmatických hladinách dosahovaných během klinických studií. Jedna in

vitro studie prokázala, že lakosamid není ve střevech transportován P glykoproteinem. Data in vitro

ukazují, že CYP2C9, CYP2C19 a CYP3A4 jsou schopné katalyzovat tvorbu O-desmethyl metabolitu.

In vivo data

Lakosamid neinhibuje ani neindukuje enzymy CYP2C19 ani 3A4 v klinicky významném rozsahu.

Lakosamid neovlivňoval AUC midazolamu (metabolizovaného CYP3A4, lakosamid podáván v dávce

200 mg 2x denně), ale C

midazolamu byla mírně zvýšena (30 %). Lakosamid neovlivňoval

farmakokinetiku omeprazolu (metabolizován CYP2C19 a 3A4, lakosamid podáván v dávce 300 mg 2x

denně).

Omeprazol, inhibitor CYP2C19 (40 mg jednou denně) klinicky významně nezvyšoval systémovou

expozici lakosamidu. Tudíž z toho vyplývá, že středně silné inhibitory CYP2C19 pravděpodobně

neovlivňují systémovou expozici lakosamidu v klinicky významném rozsahu.

Opatrnost se doporučuje při současné léčbě silnými inhibitory CYP2C9 (např. flukonazolem) a

CYP3A4 (např. itrakonazolem, ketokonazolem, ritonavirem, klarithromycinem), která může vést ke

zvýšené systémové expozici lakosamidu. Takové interakce nebyly stanoveny in vivo, ale jsou možné

na základě in vitro údajů.

Silné induktory enzymů, jako jsou rifampicin nebo třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum),

mohou mírně redukovat systémovou expozici lakosamidu. Proto má být zahájení a ukončení léčby

těmito enzymatickými induktory prováděno s opatrností.

Antiepileptika

Ve studiích lékových interakcí neovlivňoval lakosamid statisticky významně plazmatické koncentrace

karbamazepinu a kyseliny valproové a ani plazmatické koncentrace lakosamidu nebyly

karbamazepinem nebo kyselinou valproovou ovlivněny. Populační farmakokinetická analýza

u různých věkových skupin prokázala, že současná léčba jinými antiepileptiky, která jsou známa jako

induktory enzymů (např. karbamazepin, fenytoin, fenobarbital v různých dávkách), vyvolává snížení

systémové expozice lakosamidu o 25 %.

Perorální kontraceptiva

Ve studii lékových interakcí nebyla pozorována žádná interakce mezi lakosamidem a perorálními

kontraceptivy ethinylestradiolem a levonorgestrelem. Koncentrace progesteronu nebyly při současném

podávání obou přípravků ovlivněny.

Různé

Studie lékových interakcí neprokázaly žádné účinky lakosamidu na farmakokinetiku digoxinu, ani

žádné klinicky významné interakce mezi lakosamidem a metforminem.

Současné podání warfarinu s lakosamidem nevede k žádné klinicky relevantní změně

ve farmakokinetických a farmakodynamických vlastnostech warfarinu.

Ačkoli nejsou k dispozici žádné farmakokinetické údaje o interakci lakosamidu s alkoholem,

7/16

farmakodynamický účinek nemůže být vyloučen.

Lakosamid se váže na bílkoviny z méně než 15 %, proto se klinicky významné interakce s jinými léčivými

přípravky z důvodů kompetice o vazebná místa na bílkovinách považují za nepravděpodobné.

4.6

Fertilita,

těhotenství a kojení

Těhotenství

Obecná

rizika v souvislosti s

epilepsií a užíváním antiepileptik

Pro všechna antiepileptika platí, že prevalence malformací u potomků žen léčených na epilepsii je

dvakrát až třikrát vyšší než přibližně 3% výskyt u obecné populace. V léčené populaci byl zvýšený

výskyt malformací pozorován při polyterapii. Míra vlivu léčby a/nebo vlastního onemocnění nebyla

však zatím objasněna.

Účinná antiepileptická léčba se navíc nesmí přerušovat, protože zhoršení onemocnění působí

negativně na matku i plod.

Rizika v souvislosti s

užíváním lakosamidu

Adekvátní údaje o podávání lakosamidu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na zvířatech

neprokázaly teratogenní účinky u potkanů ani u králíků, ale při dávkách toxických pro matky byla

u potkanů a králíků pozorována embryotoxicita (viz bod 5.3). Potenciální riziko u člověka není známo.

Lakosamid nemá být během těhotenství podáván, pokud to není nezbytně nutné (pokud přínos pro

matku jednoznačně převyšuje potenciální riziko pro plod). Pokud se žena rozhodne otěhotnět, je nutné

užívání tohoto přípravku znovu pečlivě zvážit.

Kojení

Není známo, zda se lakosamid vylučuje do lidského mateřského mléka. Riziko pro kojené

novorozence/děti nelze vyloučit. Ve studiiích na zvířatech se lakosamid do mateřského mléka

vylučoval. Z preventivních důvodů se proto doporučuje během léčby lakosamidem kojení přerušit.

Fertilita

Nebylo pozorováno žádné nežádoucí ovlivnění fertility samců a samic potkanů v dávkách

odpovídajících plazmatickým koncentracím (AUC) až do přibližně dvojnásobku plazmatických hladin

(AUC) u člověka při maximální doporučené dávce.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Lakosamid má malý nebo středně silný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Léčba

lakosamidem může vyvolat závratě nebo rozmazané vidění. Proto je nutné pacientům doporučit, aby

neřídili motorová vozidla a neobsluhovali jiné potenciálně nebezpečné stroje až do doby, kdy se

seznámí s účinky lakosamidu na jejich schopnost tyto činnosti provádět.

4.8

Nežádoucí účinky

Souhrnný bezpečnostní profil

Podle analýzy souhrnných výsledků placebem kontrolovaných klinických studií přídatné léčby

u 1308 pacientů s parciálními záchvaty hlásilo celkem 61,9 % pacientů randomizovaných k léčbě

lakosamidem a 35,2 % pacientů randomizovaných k užívání placeba alespoň jeden nežádoucí účinek.

Nejčastěji uváděnými nežádoucími účinky (≥ 10 %) při léčbě lakosamidem byly závratě, bolest hlavy,

nauzea a diplopie, které byly obvykle mírné nebo střední intenzity. Některé souvisely s výší dávky a

snížením dávky je bylo možné zmírnit. Výskyt a závažnost nežádoucích účinků na centrální nervový

systém (CNS) a gastrointestinální trakt se obvykle časem snižovaly.

Ve všech těchto kontrolovaných studiích byl lék vysazen kvůli nežádoucím účinkům u 12,2 %

8/16

pacientů užívajících lakosamid a u 1,6 % pacientů ve skupině placeba. Nejčastějším nežádoucím

účinkem vedoucím k ukončení léčby lakosamidem byly závratě.

Výskyt CNS nežádoucích účinků, jako je závrať, může být po nasycovací dávce vyšší.

Na základě analýzy údajů klinické studie non-inferiority monoterapie porovnávající lakosamid

s karbamazepinem s řízeným uvolňováním (CR) byly nejčastěji pozorovanými nežádoucími účinky

lakosamidu (≥ 10 %) bolest hlavy a závratě. Frekvence přerušení léčby z důvodu nežádoucích účinků

byla u pacientů léčených lakosamidem 10,6 %, u pacientů léčených karbamazepinem CR 15,6 %.

Seznam nežádoucích účinků v tabulce

V následující tabulce je uvedena frekvence výskytu nežádoucích účinků hlášených v klinických

studiích a po uvedení přípravku na trh. Frekvence jsou definovány následovně: velmi časté (≥ 1/10),

časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100) a není známo (z dostupných údajů nelze

frekvenci určit). V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Třída orgánových

systémů

Velmi

časté

Časté

Méně časté

Není známo

Poruchy krve a

lymfatického

systému

agranulocytóza

Poruchy

imunitního

systému

léková

hypersenzitivita

léková reakce

s eozinofilií a

systémovými

příznaky

(DRESS)

(1,2)

Psychiatrické

poruchy

deprese

stavy zmatenosti

insomnie

agresivita

agitovanost

euforická nálada

psychotická

porucha

sebevražedný pokus

sebevražedné

myšlenky

halucinace

Poruchy

nervového systému

závratě

bolest

hlavy

porucha rovnováhy

abnormální

koordinace

porucha paměti

kognitivní porucha

somnolence

tremor

nystagmus

hypoestezie

dysartrie

porucha pozornosti

parestezie

synkopa

konvulze

Poruchy oka

diplopie

rozmazané vidění

Poruchy ucha a

labyrintu

vertigo

tinitus

Srdeční poruchy

atrioventrikulární

blokáda

(1,2)

bradykardie

(1,2)

fibrilace síní

(1,2)

flutter síní

(1,2)

9/16

G

astrointestinální

poruchy

nauzea

zvracení

zácpa

flatulence

dyspepsie

sucho v ústech

průjem

Poruchy jater a

žlučových cest

abnormální výsledky

jaterních testů

zvýšené hodnoty

jaterních enzymů

(> 2x ULN)

Poruchy kůže a

podkožní tkáně

pruritus

vyrážka

angioedém

kopřivka

Stevensův-

Johnsonův

syndrom

toxická epidermální

nekrolýza

Poruchy svalové a

kosterní soustavy a

pojivové tkáně

svalové křeče

Celkové poruchy a

reakce v

místě

aplikace

poruchy chůze a

držení těla

astenie

únava

podrážděnost

pocit opilosti

Poranění, otravy a

procedurální

komplikace

pády

lacerace kůže

pohmožděniny

Nežádoucí účinky hlášené po uvedení přípravku na trh.

Viz Popis vybraných nežádoucích účinků.

Hlášeno v otevřených studiích.

Popis vybraných nežádoucích účinků

Užívání lakosamidu je spojeno s prodloužením PR intervalu v závislosti na dávce. Mohou se

vyskytnout nežádoucí účinky související s prodloužením PR intervalu (např. atrioventrikulární

blokáda, synkopa, bradykardie).

V klinických studiích přídatné terapie u pacientů s epilepsií je výskyt atrioventrikulární blokády

prvního stupně méně častý a dosahuje hodnot 0,7 % pro lakosamid 200 mg, 0 % pro lakosamid

400 mg, 0,5 % pro lakosamid 600 mg a 0 % pro placebo. V těchto studiích nebyl zaznamenán výskyt

AV blokády druhého nebo vyššího stupně. Po uvedení přípravku na trh však byly ve spojení s léčbou

lakosamidem hlášeny případy AV blokády druhého nebo třetího stupně. V klinických studiích

monoterapie porovnávající lakosamid s karbamazepinem CR byl rozsah prodloužení PR intervalu

u lakosamidu a karbamazepinu srovnatelný.

Frekvence výskytu synkopy hlášená ze souhrnných klinických studií přídatné terapie je méně častá a

neliší se u pacientů s epilepsií (n=944), kterým byl podáván lakosamid (0,1 %) a pacientů s epilepsií

(n=364) s placebem (0,3 %). V klinických studiích monoterapie porovnávajících lakosamid

s karbamazepinem CR byla synkopa hlášena u 7/444 (1,6 %) pacientů s lakosamidem a u 1/442

(0,2 %) pacientů s karbamazepinem CR.

Fibrilace síní nebo flutter nebyly hlášeny v krátkodobých klinických studiích, nicméně obojí bylo

hlášeno v otevřených studiích epilepsie a po uvedení přípravku na trh.

Abnormální výsledky laboratorních testů

V kontrolovaných klinických studiích s lakosamidem u dospělých pacientů s parciálními záchvaty,

kteří užívali současně 1 až 3 antiepileptika, byly pozorovány abnormální výsledky testů jaterních

10/16

funkcí. U 0,7 % (7/935) pacientů léčených lakosamidem a u 0 % (0/356) pacientů, kterým bylo

podáváno placebo, se vyskytovalo zvýšení ALT na ≥ 3x ULN.

Multiorgánové hypersenzitivní reakce

U pacientů léčených některými antiepileptiky byly hlášeny multiorgánové hypersenzitivní reakce (také

známé jako léková reakce s eozinofilií a systémovými příznaky, DRESS). Tyto reakce se projevují

různě, obvykle se však projevují horečkou a vyrážkou a mohou být spojeny s postižením různých

orgánových systémů. Při podezření na multiorgánovou hypersenzitivní reakci se má lakosamid

vysadit.

Pediatrická populace

Bezpečnostní profil lakosamidu v otevřených studiích u přídatné léčby u dětí ve věku od 4 let do méně

než 16 let odpovídal bezpečnostnímu profilu u dospělých. Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky

u pediatrické populace byly zvracení (17,1 %), závratě (16,7 %), somnolence (12,1 %), bolest hlavy

(11,7 %) a konvulze (10,1 %). Další nežádoucí účinky hlášené u dětí byly snížená chuť k jídlu (6,6 %),

letargie (4,3 %) a abnormální chování (1,9 %).

Starší pacienti

Ve studii monoterapie srovnávající lakosamid s karbamazepinem CR se typy nežádoucích účinků

ve vztahu k lakosamidu u starších pacientů (≥ 65 let) jevily jako srovnatelné s těmi pozorovanými

u pacientů mladších než 65 let. U starších pacientů byl však ve srovnání s mladšími dospělými

pacienty pozorován vyšší výskyt pádů, průjmu a tremoru (rozdíl ≥ 5 %). Nejčastějším kardiálním

nežádoucím účinkem pozorovaným u starších pacientů ve srovnání s mladší dospělou populací byla

AV blokáda prvního stupně. Ta byla hlášena u lakosamidu ve 4,8 % (3/62) případů u starších pacientů

v porovnání s 1,6 % (6/382) případů u mladších dospělých pacientů. Četnost přerušení léčby

v důsledku nežádoucích účinků byla u lakosamidu 21,0 % (13/62) u starších pacientů oproti 9,2 %

(35/382) u mladších dospělých pacientů. Tyto rozdíly mezi staršími a mladšími dospělými pacienty

byly podobné těm pozorovaným v aktivní srovnávací skupině.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to

pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické

pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9

Předávkování

Příznaky

Příznaky pozorované po náhodném nebo úmyslném předávkování lakosamidem jsou primárně spojeny

s CNS a gastrointestinálním systémem.

Typy nežádoucích účinků u pacientů vystavených dávkám nad 400 mg až do 800 mg nebyly

klinicky odlišné od nežádoucích účinků u pacientů, kterým byly podávány doporučené dávky

lakosamidu.

Účinky hlášené po podání více než 800 mg jsou závratě, nauzea, zvracení, záchvaty

(generalizované tonicko-klonické záchvaty, status epilepticus). Poruchy srdečního vedení, šok a

kóma byly také pozorovány. Byla hlášena úmrtí u pacientů po akutním jednorázovém

předávkování dávkou několika gramů lakosamidu.

11/16

Léčba

Pro případ předávkování lakosamidem není k dispozici specifické antidotum. Léčba má spočívat

v obecně podpůrných opatřeních a v případě potřeby je možné provést i hemodialýzu (viz bod 5.2).

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antiepileptika, jiná antiepileptika, ATC kód: N03AX18

Mechanismus účinku

Léčivá látka lakosamid (R-2-acetamido-N-benzyl-3-metoxypropionamid) je funkcionalizovaná

aminokyselina.

Přesný mechanismus účinku lakosamidu u člověka je třeba ještě plně objasnit.

Podle elektrofyziologických studií in vitro lakosamid selektivně zesiluje pomalou inaktivaci napěťově

řízených („voltage-gated“) sodíkových kanálů a stabilizuje tak hyperexcitabilní membrány neuronů.

Farmakodynamické účinky

Lakosamid poskytoval u širokého spektra zvířecích modelů ochranu před parciálními i primárně

generalizovanými záchvaty a zpomaloval rozvoj „kindlingu“.

V kombinaci s levetiracetamem, karbamazepinem, fenytoinem, valproátem, lamotriginem,

topiramátem nebo gabapentinem vykazoval lakosamid v preklinických studiích synergní nebo aditivní

antikonvulzivní účinky.

Klinická účinnost a bezpečnost

Dospělá populace

Monoterapie

Účinnost lakosamidu v monoterapii byla stanovena na základě dvojitě-zaslepené studie non-inferiority

s karbamazepinem CR při paralelním uspořádání skupin u 886 pacientů ve věku od 16 let, u nichž byla

nově či nedávno diagnostikována epilepsie. Pacienti museli vykazovat nevyprovokované parciální

záchvaty se sekundární generalizací nebo bez ní. Pacienti byli randomizováni v poměru 1:1 k užívání

karbamazepinu CR a lakosamidu ve formě tablet. Dávkování bylo založeno na odpovědi na dávku a

pohybovalo se v rozmezí od 400 do 1200 mg/den u karbamazepinu CR a od 200 do 600 mg/den

u lakosamidu. Léčba trvala až 121 týdnů v závislosti na odpovědi.

Odhadovaná frekvence stavu bez záchvatů po 6 měsících byla 89,8 % u pacientů léčených

lakosamidem a 91,1 % u pacientů léčených karbamazepinem CR za použití analýzy přežití podle

Kaplana–Meiera. Adjustovaný absolutní rozdíl mezi oběma způsoby léčby byl -1,3 % (95% CI: -5,5,

2,8). Odhady frekvence stavu bez záchvatů po 12 měsících podle Kaplana–Meiera byly 77,8 % pro

pacienty léčené lakosamidem a 82,7 % pro pacienty léčené karbamazepinem CR.

Frekvence stavu bez záchvatů po 6 měsících u starších pacientů od 65 let (62 pacientů s lakosamidem,

57 pacientů s karbamazepinem CR) byly podobné u obou léčebných skupin. Frekvence byly také

podobné frekvencím pozorovaným u celkové populace. Udržovací dávka u starší populace byla

200 mg/den u 55 pacientů (88,7 %), 400 mg/den u 6 pacientů (9,7 %) a u 1 pacienta (1,6 %) byla

dávka zvýšena na více než 400 mg/den.

Přechod na monoterapii

Účinnost a bezpečnost lakosamidu při přechodu na monoterapii byla hodnocena v multicentrické,

dvojitě zaslepené randomizované studii s historickou kontrolou. 425 pacientů ve věku 16 až 70 let

s nekontrolovanými parciálními záchvaty, kteří užívali stabilní dávku 1 nebo 2 obchodovaných

12/16

antiepileptik, bylo v této studii randomizováno k přechodu na monoterapii lakosamidem (buď v dávce

400 mg/den nebo v dávce 300 mg/den v poměru 3:1). U léčených pacientů, plně titrovaných, u kterých

bylo zahájeno vysazení antiepileptik (284, resp. 99), bylo monoterapie dosaženo u 71,5 %, resp.

70,7 % pacientů po 57-105 dnech (medián 71 dnů), během cíleného sledovacího období 70 dnů.

Přídatná léčba

Účinnost lakosamidu jako přídatné terapie v doporučených dávkách 200 mg/den a 400 mg/den byla

prokázána ve 3 multicentrických, randomizovaných, placebem kontrolovaných klinických studiích

s 12týdenní délkou trvání. Lakosamid v dávce 600 mg/den byl také účinný jako přídatná terapie

v kontrolovaných klinických studiích, ale účinnost této dávky se výrazně nelišila od 400 mg/den a byla

pacienty hůře snášena kvůli nežádoucím účinkům na CNS a GIT. Proto se podávání dávky

600 mg/den nedoporučuje – maximální doporučenou dávkou je 400 mg/den. Cílem těchto studií, do

nichž bylo zařazeno 1308 pacientů s průměrnou anamnézou 23 let s parciálními záchvaty, bylo

zhodnotit účinnost a bezpečnost lakosamidu při jeho souběžném podávání s 1-3 dalšími antiepileptiky

u pacientů s nekontrolovanými parciálními záchvaty s nebo bez sekundární generalizace. 50% snížení

četnosti záchvatů bylo dosaženo u 23 % pacientů ve skupině placeba, u 34 % pacientů ve skupině

s dávkou 200 mg/den a u 40 % pacientů ve skupině s dávkou 400 mg/den.

Farmakokinetika a bezpečnost jednorázové nasycovací dávky intravenózně podávaného lakosamidu

byly stanoveny v multicentrické, otevřené studii navržené pro zhodnocení bezpečnosti a snášenlivosti

rychlého nasazení lakosamidu v jednorázové intravenózní nasycovací dávce (včetně 200 mg)

následované perorálním dávkováním dvakrát denně (ekvivalentní intravenózní dávce) jako přídatná

terapie u dospělých jedinců od 16 do 60 let věku s parciálními záchvaty.

Pediatrická populace

Parciální záchvaty mají podobnou klinickou symptomatologii u dětí ve věku od 4 let a u dospělých.

Účinnost lakosamidu u dětí ve věku od 4 let byla extrapolovaná z údajů u dospívajících a dospělých

s parciálními záchvaty, u kterých byla očekávána podobná odpověď za předpokladu, že byly

provedeny úpravy pediatrické dávky (viz bod 4.2) a že byla prokázána bezpečnost (viz bod 4.8).

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po perorálním podání se lakosamid vstřebává rychle a úplně. Perorální biologická dostupnost tablet

lakosamidu je přibližně 100 %. Po perorálním podání se plazmatická koncentrace nezměněného

lakosamidu rychle zvyšuje a C

dosahuje přibližně 0,5 až 4 hodiny po podání dávky. Tablety a sirup

přípravku Trelema jsou bioekvivalentní. Potrava neovlivňuje rychlost ani rozsah vstřebávání.

Distribuce

Distribuční objem lakosamidu je přibližně 0,6 l/kg, na plazmatické bílkoviny se váže z méně než

15 %.

Biotransformace

95 % dávky se vylučuje močí jako lakosamid nebo ve formě metabolitů. Celý průběh metabolismu

lakosamidu nebyl zcela charakterizován.

Hlavními sloučeninami v moči je nezměněný lakosamid (asi 40 % dávky) a O-desmethyl metabolit

lakosamidu (méně než 30 % dávky).

Polární frakce, pravděpodobně serinové deriváty, tvoří v moči přibližně 20 %, v plazmě byla ale

zjištěna pouze v malých množstvích (0-2 %), a to jen u některých jedinců. Další metabolity byly

nalezeny v moči pouze v malých množstvích (0,5-2 %).

In vitro údaje ukazují, že CYP2C9, CYP2C19 a CYP3A4 jsou schopny katalyzovat tvorbu O-

desmethyl metabolitu, ale hlavní isoenzym, který se na reakci podílel, nebyl in vivo potvrzen.

13/16

Při srovnání farmakokinetiky lakosamidu mezi jedinci s intenzivním metabolismem („EMs“

s funkčním CYP2C19) a jedinci s pomalým metabolismem („PMs“ s nefunkčním CYP2C19) nebyl

pozorován žádný klinicky významný rozdíl. Ve studii interakcí s omeprazolem (inhibitorem

CYP2C19) nebyly navíc prokázány žádné klinicky významné změny v plazmatických koncentracích

lakosamidu, což naznačuje malou důležitost této metabolické cesty. Plazmatická koncentrace O-

desmethyllakosamidu tvoří asi 15 % plazmatické koncentrace lakosamidu. Tento hlavní metabolit

lakosamidu nemá žádnou známou farmakologickou účinnost.

Eliminace

Lakosamid je ze systémového oběhu vylučován primárně ledvinami a biotransformací. Po perorálním

a intravenózním podání radioaktivně značeného lakosamidu bylo přibližně 95 % radioaktivity zjištěno

v moči a méně než 0,5 % ve stolici. Eliminační poločas lakosamidu je přibližně 13 hodin.

Farmakokinetika je úměrná dávce a je časově konstantní s nízkou intra- a interindividuální

variabilitou. Při dávkování dvakrát denně je po 3 dnech dosaženo ustálené plazmatické koncentrace

(„steady-state“). Plazmatická koncentrace se zvyšuje s akumulačním faktorem přibližně 2.

Jednorázová nasycovací dávka 200 mg se v koncentracích ustáleného stavu přibližuje ke

srovnatelnému perorálnímu podávání 100 mg dvakrát denně.

Farmakokinetika u zvláštních skupin pacientů

Pohlaví

Klinické studie prokázaly, že pohlaví klinicky významně neovlivňuje plazmatické koncentrace

lakosamidu.

Porucha funkce ledvin

U pacientů s mírnou a středně těžkou poruchou funkce ledvin se AUC lakosamidu v porovnání se

zdravými jedinci zvětšila přibližně o 30 %, u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin a u pacientů

s terminálním selháním ledvin s potřebou hemodialýzy přibližně o 60 %, hodnota maximální

koncentrace C

však nebyla ovlivněna.

Lakosamid je z plazmy účinně odstraňován hemodialýzou. Po 4hodinové hemodialýze se AUC

lakosamidu zmenší přibližně o 50 %, proto se po hemodialýze doporučuje podání doplňující dávky

(viz bod 4.2). U pacientů se středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce ledvin se několikanásobně

zvýšila koncentrace O-desmethyl metabolitu. Pokud se u pacientů s terminálním renálním

onemocněním neprováděla hemodialýza, zvýšené hladiny metabolitu neustále rostly během

24hodinového odebírání vzorků. Zatím není známo, že by u pacientů s terminálním renálním

onemocněním tyto zvýšené hladiny vyvolaly nějaké nežádoucí účinky, vlastní farmakologická

účinnost metabolitu však nebyla prokázána.

Porucha funkce jater

Jedinci s mírnou poruchou funkce jater (Child-Pugh B) vykazovali vyšší plazmatické koncentrace

lakosamidu (AUC

norm

zvýšena asi o 50 %), což bylo zčásti důsledkem snížené funkce ledvin u těchto

jedinců. Podle odhadu vedl pokles nerenální clearance

u pacientů ve studii k přibližně 20% zvětšení

AUC lakosamidu. Farmakokinetika lakosamidu nebyla u těžké poruchy funkce jater hodnocena (viz

bod 4.2).

Starší pacienti (ve věku nad 65

let)

AUC byla ve studii se staršími muži a ženami (věk 4 pacientů byl vyšší než 75 let) v porovnání

s mladou populací zvýšena o 30 % u mužů a o 50 % u žen, což bylo částečně způsobeno nižší tělesnou

hmotností. Pokud je tento rozdíl spočten s ohledem na tělesnou hmotnost, činí 26 % u mužů a 23 %

u žen. Pozorována byla také zvýšená variabilita v plazmatických koncentracích lakosamidu. Renální

clearance byla v této studii u starších pacientů jen mírně snížena.

Plošné snížení dávky se nepovažuje za nutné, pokud není indikováno z důvodu poruchy funkce ledvin

(viz bod 4.2).

14/16

Pediatr

ická populace

Pediatrický farmakokinetický profil lakosamidu byl stanoven v populační farmakokinetické analýze

využívající údaje o koncentraci z příležitostně odebraných vzorků získaných ve dvou otevřených

studiích u 79 dětí s epilepsií ve věku od 6 měsíců do 17 let.

Podávané dávky lakosamidu se pohybovaly od 2 do 12 mg/kg/den (bez ohledu na skupinu tělesné

hmotnosti dětí) při podávání 2x denně, s maximální dávkou 400 mg/den u dětí s tělesnou hmotností od

50 kg.

Typická plazmatická clearance byla 1,08 l/h, 1,40 l/h a 1,92 l/h u dětí s tělesnou hmotností 20 kg,

30 kg a 50 kg, v uvedeném pořadí. V porovnání byla u dospělých pacientů (tělesná hmotnost 70 kg)

odhadnuta plazmatická clearance na 1,92 l/h.

5.3

Předklinické údaje vztahující se k

bezpečnosti

Plazmatické koncentrace lakosamidu byly ve studiích toxicity na zvířatech na stejné nebo pouze

o málo vyšší úrovni v porovnání s pacienty, což ponechává velmi malý nebo žádný prostor pro

expozici léku u člověka.

Farmakologická studie bezpečnosti přípravku prokázala u psů v anestezii s intravenózním podáním

lakosamidu přechodné zvýšení PR intervalu a doby trvání QRS, při současném poklesu krevního tlaku

(pravděpodobně kardiodepresivním účinkem). Výskyt těchto přechodných změn začínal v rozmezí

koncentrací na úrovni maximálního doporučeného dávkování u člověka. U psů a opic makaků

jávských v anestezii bylo po intravenózních dávkách 15-60 mg/kg pozorováno zpomalení atriální

a ventrikulární vodivosti, atrioventrikulární blok a atrioventrikulární disociace.

Ve studiích toxicity s opakovaným dávkováním byly u potkanů pozorovány lehké reverzibilní jaterní

změny od dávky 3x vyšší, než je dávka terapeutická. Mezi tyto změny patřily zvýšená hmotnost

orgánu, hypertrofie hepatocytů, zvýšení sérových koncentrací jaterních enzymů a zvýšení hodnot

celkového cholesterolu a triglyceridů. Kromě hypertrofie hepatocytů nebyly pozorovány žádné jiné

histopatologické změny.

Ve studiích reprodukční a vývojové toxicity u hlodavců a králíků nebyly pozorovány žádné

teratogenní účinky. U potkanů ale docházelo po dávkách toxických pro matky, odpovídajících

předpokládaným systémovým hodnotám expozice léku u člověka, k navýšení počtu mrtvě narozených

mláďat a počtu úmrtí mláďat v peripartálním období a k mírnému snížení velikosti i tělesné hmotnosti

živých mláďat. Vyšší hladiny expozice přípravku nemohly být z důvodu toxicity pro matky u zvířat

vyzkoušeny, proto získané údaje nejsou dostatečné pro úplnou charakteristiku embryofetotoxických

nebo teratogenních vlastností lakosamidu.

Jak prokázaly studie u potkanů, lakosamid a/nebo jeho metabolity snadno procházejí placentární

bariérou.

U juvenilních potkanů a psů se typy toxicity kvalitativně neliší od typů toxicity pozorovaných

u dospělých zvířat. U juvenilních potkanů bylo při podobné systémové expozici, jaká se očekává

při klinické expozici, pozorováno snížení tělesné hmotnosti. U juvenilních psů byly pozorovány

přechodné a na dávce závislé CNS klinické příznaky, které se začaly objevovat při systémové expozici

pod očekávanými hladinami klinické expozice.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Jádro tablety

mikrokrystalická celulosa

částečně substituovaná hyprolosa

hyprolosa

krospovidon

koloidní bezvodý oxid křemičitý

15/16

magnesium-stearát

Potahová vrstva

částečně hydrolyzovaný polyvinylalkohol

makrogol 3350

oxid titaničitý (E171)

mastek

tableta 50 mg: červený oxid železitý (E172), černý oxid železitý (E172) a hlinitý lak indigokarmínu

(E132)

tableta 100 mg: žlutý oxid železitý (E172)

tableta 150 mg: žlutý oxid železitý (E172), červený oxid železitý (E172) a černý oxid železitý (E172)

tableta 200 mg: hlinitý lak indigokarmínu (E132).

6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3

Doba použitelnosti

3 roky

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5

Druh obalu a obsah balení

50 mg, 100 mg, 150 mg, 200 mg:

10, 14, 20, 28, 30, 40, 56, 60, 84, 90, 100, 112 a 120 potahovaných tablet v PVC/Al blistrech nebo v

PVC/PVdC/Al blistrech.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

G.L.Pharma GmbH

Schlossplatz 1

8502 Lannach

Rakousko

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO

(A)

Trelema 50 mg potahované tablety:

21/856/16-C

Trelema 100 mg potahované tablety:

21/857/16-C

Trelema 150 mg potahované tablety:

21/858/16-C

Trelema 200 mg potahované tablety:

21/859/16-C

16/16

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 16. 5. 2018

10.

DATUM REVIZE TEXTU

23. 9. 2019

Podobné produkty

Vyhledávejte upozornění související s tímto produktem

Zobrazit historii dokumentů

Sdílejte tyto informace