TELMISARTAN APOTEX Tableta 80MG

Česká republika - čeština - SUKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv)

Koupit nyní

Aktivní složka:
TELMISARTAN (TELMISARTANUM)
Dostupné s:
Apotex Europe B.V., Leiden
ATC kód:
C09CA07
INN (Mezinárodní Name):
TELMISARTAN (TELMISARTAN)
Dávkování:
80MG
Léková forma:
Tableta
Podání:
Perorální podání
Jednotky v balení:
100 Blistr
Druh předpisu:
na lékařský předpis
Terapeutické oblasti:
TELMISARTAN
Přehled produktů:
TELMISARTAN APOTEX
Stav Autorizace:
R - registrovaný léčivý přípravek.
Registrační číslo:
58/ 408/12-C
Datum autorizace:
2013-04-29
EAN kód:
8594158133700

Přečtěte si celý dokument

sp. zn. sukls141422/2015 a sukls141424/2015

Příbalová informace: informace pro uživatele

Telmisartan Apotex 40 mg

Telmisartan Apotex 80 mg

tablety

Telmisartanum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat, protože

obsahuje pro Vás důležité údaje.

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i

tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové

informaci. Viz bod 4.

Co naleznete v této příbalové informaci

Co je Telmisartan Apotex a k čemu se používá

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Telmisartan Apotex užívat

Jak se Telmisartan Apotex užívá

Možné nežádoucí účinky

Jak Telmisartan Apotex uchovávat

Obsah balení a další informace

1.

Co je Telmisartan Apotex a k čemu se používá

Telmisartan Apotex patří ke skupině léků, které jsou známy jako blokátory (antagonisté) receptoru

angiotenzinu II. Angiotenzin II je látka, která vzniká v těle. Jejím účinkem dochází ke zúžení cév,

čímž se zvyšuje krevní tlak. Telmisartan Apotex blokuje účinek angiotenzinu II, takže dochází k roztažení cév

a tím ke snížení krevního tlaku.

Telmisartan Apotex se užívá k léčbě esenciální hypertenze (vysoký krevní tlak). „Esenciální“ znamená, že

vysoký krevní tlak není způsoben žádnými jinými okolnostmi.

Pokud není vysoký krevní tlak léčen, může poškozovat krevní cévy v řadě orgánů, což může někdy

vést k srdečnímu infarktu, k selhání srdce nebo ledvin, k cévní mozkové příhodě, nebo ke slepotě.

V době před vznikem poškození zvýšený krevní tlak obvykle nemá žádné příznaky. Proto je velmi

důležité pravidelným měřením ověřovat, zda jsou hodnoty krevního tlaku v normálním rozmezí.

Telmisartan Apotex se také používá ke snížení výskytu srdečně-cévních příhod (např. srdeční infarkt nebo

cévní mozková příhoda), kterými jsou ohroženi pacienti s nedostatečným krevním zásobením srdce nebo

dolních končetin nebo pacienti, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu nebo vysoce rizikoví pacienti

s cukrovkou. Lékař Vám sdělí, zda máte vysoké riziko těchto příhod.

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Telmisartan Apotex užívat

Neužívejte Telmisartan Apotex

jestliže jste alergický(á) na telmisartan nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku

(uvedenou v bodě 6).

jestliže jste více než 3 měsíce těhotná. (Také je lepší vyhnout se přípravku Telmisartan Apotex

v časném těhotenství – viz bod Těhotenství.)

jestliže máte závažné jaterní onemocnění, jako je cholestáza nebo obstrukce žlučových cest

(problémy s odváděním žluči z jater a ze žlučníku) nebo jakékoliv jiné závažné jaterní

onemocnění.

pokud máte cukrovku (diabetes) nebo poruchu funkce ledvin a jste léčen(a) přípravkem ke snížení

krevního tlaku obsahujícím aliskiren

Jestliže se Vás cokoliv z výše uvedeného týká, oznamte to svému lékaři nebo lékárníkovi před tím, než

začnete přípravek Telmisartan Apotex užívat.

Upozornění a opatření

Oznamte svému lékaři, jestliže trpíte nebo jste trpěl(a) některým z následujících stavů nebo

onemocnění:

Onemocnění ledvin nebo prodělaná transplantace ledvin

Stenóza renální artérie (zúžení tepny, která přivádí krev do jedné nebo do obou ledvin)

Onemocnění jater

Problémy se srdcem

Zvýšená hladina hormonu aldosteron (zadržování vody a solí v těle spolu s kolísáním různých

krevních minerálů)

Nízký krevní tlak (hypotenze), který s vyšší pravděpodobností může nastat v případě

dehydratace organismu (tj. při nadměrné ztrátě vody z těla) nebo při nedostatku soli v těle,

způsobeným močopudnou (diuretickou) terapií (tj. „tabletami na odvodnění", tzv. diuretiky), při

stravě s nízkým obsahem soli, při průjmech nebo zvracení

Zvýšená hladina draslíku v krvi

Cukrovka

pokud užíváte některý z následujících přípravků používaných k léčbě vysokého krevního tlaku:

inhibitor ACE (například enalapril, lisinopril, ramipril), a to zejména pokud máte problémy

s ledvinami související s diabetem

aliskiren

Váš lékař může v pravidelných intervalech kontrolovat funkci ledvin, krevní tlak a množství elektrolytů (např.

draslíku) v krvi.

Viz také informace v bodě Neužívejte Telmisartan Apotex

jestliže užíváte digoxin.

Musíte sdělit svému lékaři, pokud se domníváte, že jste (nebo můžete být) těhotná. Podávání

přípravku Telmisartan Apotex se nedoporučuje v časném těhotenství a nesmí se užívat, jestliže jste těhotná

déle než 3 měsíce, protože může způsobit závažné poškození dítěte, pokud se užívá v tomto období (viz

bod Těhotenství).

V případě operace nebo narkózy je nutno sdělit lékaři, že užíváte přípravek Telmisartan Apotex.

Použití přípravku Telmisartan Apotex u dětí a dospívajících ve věku do 18 let se nedoporučuje.

Podobně jako je tomu u všech ostatních blokátorů receptoru angiotenzinu II, může být přípravek

Telmisartan Apotex méně účinný při snižování krevního tlaku u pacientů černošské rasy.

Další léčivé přípravky a přípravek Telmisartan Apotex

Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávno době užíval(a)

nebo které možná budete užívat. Možná bude nutné, aby Váš lékař změnil jejich dávku a/nebo udělal jiná

opatření:

pokud užíváte inhibitory ACE nebo aliskiren (viz také informace v bodě Neužívejte Telmisartan Apotex a

Upozornění a opatření).

V některých případech možná budete muset užívání některého léku ukončit. To se týká zejména léků

uvedených níže, pokud se užívají současně s přípravkem Telmisartan Apotex:

Léky obsahující lithium, užívané k léčbě některých typů deprese.

Léky, které mohou zvýšit hladinu draslíku v krvi, jako jsou náhražky soli obsahující draslík,

draslík šetřící močopudné léky (draslík šetřící diuretika tzv. „tablety na odvodnění“), ACE

inhibitory, blokátory receptoru angiotenzinu II, NSA (nesteroidní protizánětlivé léky, například

kyselina acetylsalicylová nebo ibuprofen), heparin, imunosupresiva (například cyklosporin nebo

takrolimus) a antibiotikum trimetoprim.

Diuretika (močopudné léky, „tablety na odvodnění") mohou vést k nadměrným ztrátám vody

z těla a k nízkému krevnímu tlaku (hypotenzi), zejména jsou-li užívány ve vysokých dávkách

současně s přípravkem Telmisartan Apotex.

Digoxin

Podobně jako u jiných léků na snížení krevního tlaku může být účinek přípravku Telmisartan Apotex oslaben

současným užíváním léků ze skupiny NSA (nesteroidních protizánětlivých léků, například kyseliny

acetylsalicylové nebo ibuprofenu) nebo kortikosteroidy.

Telmisartan Apotex může zesilovat účinek jiných léků, které jsou užívány k léčbě vysokého krevního tlaku a

krevní tlak snižují, nebo léků, které mají potenciál krevní tlak snižovat (např. baklofen, amifostin). Krevní tlak

může být dále snížen alkoholem, barbituráty, narkotiky nebo antidepresivy. Můžete to pocítit jako závrať,

když vstanete. Pokud potřebujete upravit dávku jiných léků, když užíváte Telmisartan Apotex, musíte se

poradit s lékařem.

Užívání přípravku Telmisartan Apotex s jídlem a pitím

Můžete užívat přípravek Telmisartan Apotex s jídlem nebo bez něj.

Těhotenství a kojení

Těhotenství

Musíte sdělit svému lékaři, pokud se domníváte, že jste (nebo můžete být) těhotná. Lékař Vám

obvykle poradí přestat s užíváním přípravku Telmisartan Apotex dříve než otěhotníte nebo jakmile zjistíte, že

jste těhotná a doporučí užívat jiný lék místo přípravku Telmisartan Apotex. Telmisartan Apotex se

nedoporučuje v časném těhotenství a nesmí se užívat, jestliže jste těhotná déle než 3 měsíce, protože může v

období po třetím měsíci těhotenství způsobit při užívání závažné poškození dítěte.

Kojení

Poraďte se s lékařem, pokud kojíte nebo začínáte s kojením. Telmisartan Apotex se nedoporučuje u kojících

matek a lékař Vám zřejmě zvolí jinou léčbu, pokud si budete přát kojit, zejména u novorozenců nebo

předčasně narozených dětí.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů

Někteří lidé mohou při užívání přípravku Telmisartan Apotex cítit závrať nebo únavu. Pokud pociťujete

závrať nebo únavu, neřiďte dopravní prostředky a neobsluhujte stroje.

3.

Jak se Telmisartan Apotex užívá

Telmisartan Apotex vždy užívejte přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se

svým lékařem nebo lékárníkem.

Doporučená dávka přípravku Telmisartan Apotex je jedna tableta denně. Snažte se užívat tablety každý den

ve stejnou dobu. Můžete Telmisartan Apotex užívat s jídlem nebo bez něj. Tablety je třeba spolknout a zapít

vodou nebo nějakým jiným nealkoholickým nápojem. Pokud Vám lékař neřekne jinak, je důležité, abyste

užívali přípravek Telmisartan Apotex každý den. Pokud se domníváte, že je účinek přípravku Telmisartan

Apotex příliš silný nebo slabý, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.

Při léčbě vysokého krevního tlaku je obvyklá dávka přípravku Telmisartan Apotex pro většinu pacientů jedna

40 mg tableta jednou denně, která Váš krevní tlak udržuje pod kontrolou 24 hodin. V některých případech

však lékař může doporučitsnížení dávky na 20 mg nebo naopak zvýšení dávky na 80 mg. Alternativně lze

přípravek Telmisartan Apotex užívat v kombinaci s diuretiky („tablety na odvodnění“) jako

hydrochlorothiazid, u něhož bylo prokázáno, že zesiluje účinek přípravku Telmisartan Apotex na snížení

krevního tlaku.

Ke snížení výskytu srdečně-cévních příhod je obvyklá dávka přípravku Telmisartan Apotex jedna tableta 80

mg jednou denně. Při zahájení preventivní léčby přípravkem Telmisartan Apotex 80 mg by měl být často

měřen krevní tlak.

Pokud trpíte poruchou činnosti jater, pak by obvyklá dávka neměla přesáhnout 40 mg jednou denně.

Jestliže jste užil(a) více přípravku Telmisartan Apotex, než jste měl(a)

Jestliže jste nedopatřením užil(a) příliš mnoho tablet, poraďte se ihned se svým lékařem, lékárníkem,

nebo na pohotovostním oddělení nejbližší nemocnice.

Jestliže jste zapomněl(a) užít Telmisartan Apotex

Jestliže jste zapomněl(a) užít dávku přípravku Telmisartan Apotex, nedělejte si starosti. Vezměte ji, jakmile si

vzpomenete, a poté pokračujte jako dříve. Jestliže tabletu jeden den nevezmete, vezměte si normální

dávku následující den. Nezdvojnásobujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku.

Máte-li jakékoli další otázky, týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo

lékárníka.

4.

Možné nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky, může mít i tento léčivý přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí

vyskytnout u každého.

Některé nežádoucí účinky mohou být závažné a vyžadují okamžitou lékařskou pomoc:

Musíte okamžitě navštívit lékaře, pokud zaznamenáte některý z následujících příznaků:

Sepse* (často nazývaná "otrava krve"), je závažná infekce se zánětlivou odpovědí celého těla,

rychlý otok kůže a sliznic (angioedém); tyto nežádoucí účinky jsou vzácné (mohou se vyskytnout až u 1

pacienta z 1000), ale jsou extrémně závažné a pacienti by měli tento přípravek přestat užívat a okamžitě

navštívit lékaře. Pokud se tyto nežádoucí účinky neléčí, mohou vést k úmrtí.

Možné nežádoucí účinky přípravku Telmisartan Apotex:

Časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout až u 1 pacienta z 10):

Nízký krevní tlak (hypotenze) u pacientů užívajících telmisartan ke snížení výskytu srdečně-cévních

příhod.

Méně časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout až u 1 pacienta ze 100):

Infekce horních cest dýchacích (například bolesti v krku, zánět vedlejších nosních dutin - sinusitida, běžné

nachlazení), infekce močových cest, nedostatek červených krvinek (anémie), vysoká hladina draslíku, pocity

smutku (deprese), mdloba (synkopa), potíže při usínání, pocit točení hlavy (závrať), zpomalení srdeční

činnosti (bradykardie), nízký krevní tlak (hypotenze) u pacientů léčených pro vysoký krevní tlak, závrať po

postavení (ortostatická hypotenze), zkrácený dech (dušnost), kašel, bolesti břicha, průjem, pocit nepohody v

břiše (břišní diskomfort), otok, zvracení, zvýšené pocení, svědění, poléková vyrážka, bolesti svalů (myalgie),

bolesti zad, svalové křeče, zhoršení funkce ledvin včetně náhlého selhání ledvin, bolesti na hrudi, pocity

slabosti a zvýšená hladina kreatininu v krvi.

Vzácné nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout až u 1 pacienta z 1000):

Sepse

(často nazývaná „otrava krve“, je závažná infekce se zánětlivou odpovědí celého těla, která může vést

k úmrtí), zvýšení určitého druhu bílých krvinek (eozinofilie), pokles počtu krevních destiček

(trombocytopenie), závažné alergické reakce (anafylaktické reakce), alergické reakce (například vyrážka,

svědění, potíže s dechem, sípání, otok tváře nebo nízký krevní tlak), nízká hladina krevního cukru (u

diabetických pacientů), pocity úzkosti, ospalost, poruchy zraku, zrychlená srdeční činnost

(tachykardie), žaludeční nevolnost, poruchy vnímání chuti (dysgeusie), sucho v ústech, abnormální funkce

jater (tento nežádoucí účinek se vyskytuje s větší pravděpodobností u japonských pacientů), závažná poléková

vyrážka, zarudnutí kůže, náhlý otok kůže a sliznic, který může vést k úmrtí (angioedém také se smrtelnými

následky), ekzém (porucha kůže), zarudnutí kůže, kopřivka (urticaria), bolesti kloubů (artralgie), bolesti

končetin, bolesti šlach, onemocnění připomínající chřipku, zvýšená hladina kyseliny močové, jaterních

enzymů nebo kreatinfosfokinázy v krvi a pokles hemoglobinu (krevní bílkovina).

Velmi vzácné nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout až u 1 pacienta z 10 000):

Progresivní zjizvení plicní tkáně (intersticiální plicní nemoc)



Příhoda se mohla stát náhodně nebo mohla souviset s dosud neznámým mechanismem.



Případy progresivního zjizvení plicní tkáně byly hlášeny během podávání telmisartanu. Nicméně není

známo, zda telmisartan byl jeho příčinou.

Hlášení nežádoucích účinků

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi. Stejně

postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci.

Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41

Praha 10, webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek. Nahlášením nežádoucích účinků můžete

přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku.

5.

Jak Telmisartan Apotex uchovávat

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.

Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na krabičce za „EXP“.

Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Uchovávejte přípravek v původním obalu, aby byl chráněn před světlem.

Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého

lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí.

6.

Obsah balení a další informace

Co Telmisartan Apotex obsahuje

Léčivou látkou je telmisartan.

Jedna tableta Telmisartan Apotex 40 mg

obsahuje 40 mg telmisartanu.

Jedna tableta Telmisartan Apotex 80 mg

obsahuje 80 mg telmisartanu.

Pomocnými látkami jsou granulovaný mannitol (E421), meglumin, povidon K30 (E1201), hydroxid draselný

(E525) a magnesium-stearát (E470b).

Jak Telmisartan Apotex vypadá a co obsahuje toto balení

Telmisartan Apotex 40 mg tablety jsou bílé až téměř bílé oválné tablety o rozměrech 11.11 x 5.55 mm,

bikonvexní, s vyrytým “APO” na jedné straně a “TEL40” na straně druhé.

Telmisartan Apotex 80 mg tablety jsou bílé až téměř bílé oválné tablety o rozměrech 15.88 x 7.94 mm,

bikonvexní, s vyrytým “APO” na jedné straně a “TEL80” na straně druhé.

Telmisartan Apotex tablety jsou dodávány v krabičkách s blistry, krabičky obsahují 14, 28, 30, 56, 98 a 100

tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce

Držitel rozhodnutí o registraci

Apotex Europe B.V.

Darwinweg 20, 2333 CR Leiden

Nizozemsko

V

ýrobce

Apotex Nederland B.V.

Archimedesweg 2

2333 CR Leiden

Nizozemsko

Tato příbalová informace byla naposledy revidována: 25.11.2015

Přečtěte si celý dokument

1/15

sp. zn. sukls141422/2015 a sukls141424/2015

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Telmisartan Apotex 40 mg

Telmisartan Apotex 80 mg

tablety

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje telmisartanum 40 mg.

Jedna tableta obsahuje telmisartanum 80 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Tableta

Telmisartan Apotex 40 mg jsou bílé až téměř bílé oválné tablety o rozměrech 11.11 x 5.55 mm,

bikonvexní, s vyrytým “APO” na jedné straně a “TEL40” na straně druhé.

Telmisartan Apotex 80 mg tablety jsou bílé až téměř bílé oválné tablety o rozměrech 15.88 x 7.94

mm, bikonvexní, s vyrytým “APO” na jedné straně a “TEL80” na straně druhé

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Hypertenze

Léčba esenciální hypertenze u dospělých pacientů.

Kardiovaskulární prevence

Snížení kardiovaskulární morbidity u pacientů:

s manifestním aterotrombotickým kardiovaskulárním onemocněním (anamnéza ischemické

choroby srdeční nebo cévní mozkové příhody nebo onemocnění periferních tepen) nebo

s diabetes mellitus typu 2 s prokázaným orgánovým postižením

4.2

Dávkování a způsob podání

Dávkování

Léčba esenciální hypertenze:

Obvyklá účinná dávka je 40 mg jednou denně. U některých pacientů se příznivý výsledek dostavuje

již při denní dávce 20 mg. V případech, kdy se nedosáhne požadovaných hodnot krevního tlaku, lze

dávku telmisartanu zvýšit až na 80 mg jednou denně. Alternativně lze telmisartan použít v kombinaci

s thiazidovými diuretiky jako např. hydrochlorothiazidem, u něhož bylo prokázáno, že působí

aditivně při snižování krevního tlaku pomocí telmisartanu. Pokud se uvažuje o zvyšování dávek, je

2/15

třeba přihlížet k okolnosti, že maximálního antihypertenzního účinku se obvykle dosáhne po čtyřech

až osmi týdnech terapie (viz bod 5.1).

Kardiovaskulární prevence:

Doporučená dávka je 80 mg jednou denně. Nejsou k dispozici údaje o tom, zda dávky telmisartanu

nižší než 80 mg jsou účinné při snižování kardiovaskulární morbidity.

Při zahájení léčby telmisartanem ke snížení kardiovaskulární morbidity se doporučuje pečlivé

sledování krevního tlaku. V některých případech může být nezbytné upravit léky snižující krevní tlak.

Zvláštní skupiny pacientů

Pacienti s poruchou funkce ledvin

U pacientů s mírným až středně závažným poškozením funkce ledvin není třeba přistupovat k

úpravám dávek. U pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin nebo podstupujících hemodialýzu

jsou k dispozici jen omezené zkušenosti. U těchto pacientů je doporučena nižší úvodní dávka 20 mg

(viz bod 4.4).

Pacienti s poruchou funkce jater

Telmisartan Apotex je kontraindikován u pacientů se závažnou poruchou funkce jater (viz bod 4.3).

U pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce jater by dávka neměla přesáhnout 40 mg

jednou denně (viz bod 4.4).

Starší pacienti

Úprava dávky u starších pacientů není nutná.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost telmisartanu u dětí a dospívajících mladších 18 let nebyla stanovena.

Aktuálně dostupné údaje jsou popsány v bodech 5.1 a 5.2, ale doporučené dávkování stanovit nelze.

Způsob podání

Telmisartan tablety se užívají jednou denně perorálně a mají se podávat s tekutinami, s jídlem nebo

bez jídla.

4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku

uvedenou v bodě 6.1

Druhý a třetí trimestr těhotenství (viz body 4.4 a 4.6)

Obstrukce žlučovodů

Závažná porucha funkce jater

Současné užívání přípravku Telmisartan Apotex s přípravky obsahujícími aliskiren je

kontraindikováno u pacientů s diabetes mellitus nebo s poruchou funkce ledvin (GFR < 60

ml/min/1,73 m

) (viz body 4.5 a 5.1)

3/15

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Těhotenství:

Léčba pomocí antagonistů receptoru angiotenzinu II nesmí být během těhotenství zahájena. Pokud

není pokračování v léčbě antagonisty receptoru angiotenzinu II považováno za nezbytné, pacientky

plánující těhotenství musí být převedeny na jinou léčbu hypertenze, a to takovou, která má ověřený

bezpečnostní profil, pokud jde o podávání v těhotenství. Jestliže je zjištěno těhotenství, léčba pomocí

antagonistů receptoru angiotenzinu II musí být ihned ukončena, a pokud je to vhodné, je nutné zahájit

jiný způsob léčby (viz body 4.3 a 4.6).

Porucha funkce jater:

Vzhledem k tomu, že se telmisartan vylučuje především žlučí, nesmí být Telmisartan Apotex

podáván pacientům s cholestázou, obstrukcí žlučovodů nebo těžkým jaterním poškozením.(viz bod

4.3). U těchto pacientů se předpokládá snížená jaterní clearance telmisartanu. Pacientům s mírnou až

středně závažnou poruchou funkce jater by se měl Telmisartan Apotex podávat se zvýšenou

opatrností.

Renovaskulární hypertenze:

Pacientům s oboustrannou stenózou renální arterie nebo se stenózou arterie zásobující jedinou

funkční ledvinu, kteří jsou léčeni přípravky ovlivňujícími renin-angiotenzin-aldosteronový systém,

hrozí zvýšené riziko těžké hypotenze a renální nedostatečnost.

Porucha funkce ledvin a transplantace ledvin:

U pacientů s poškozením renálních funkcí, kteří užívají Telmisartan Apotex, se doporučuje

pravidelné sledování sérových hladin draslíku a kreatininu. Nejsou žádné zkušenosti s podáváním

přípravku Telmisartan Apotex pacientům po transplantaci ledvin.

Intravaskulární hypovolemie:

U pacientů s poklesem objemu nebo koncentrace sodíku v důsledku intenzivní diuretické terapie,

omezování soli v dietě, průjmů nebo zvracení se zejména po první dávce přípravku Telmisartan

Apotex může objevit symptomatická hypotenze. Takové stavy by se měly ještě před podáním

přípravku Telmisartan Apotex korigovat, stejně jako snížení intravaskulárního objemu nebo deplece

sodíku.

Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS)

Bylo prokázáno, že současné užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo

aliskirenu zvyšuje riziko hypotenze, hyperkalemie a snížení funkce ledvin (včetně akutního selhání

ledvin). Duální blokáda RAAS pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE blokátorů receptorů

pro angiotenzin II nebo aliskirenu se proto nedoporučuje (viz body 4.5 a 5.1).

Pokud je duální blokáda považována za naprosto nezbytnou, má k ní docházet pouze pod dohledem

specializovaného lékaře a za častého pečlivého sledování funkce ledvin, alektrolytů a krevního tlaku.

Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II nemají být používány současně u pacientů

s diabetickou nefropatií.

Ostatní stavy provázené stimulací renin-angiotenzin-aldosteronového systému:

U pacientů, jejichž cévní tonus a renální funkce závisejí převážně na aktivitě renin-angiotenzin

aldosteronového systému (např. u pacientů se závažným městnavým srdečním selháním nebo s

průvodním onemocněním ledvin, včetně stenózy renální arterie), byla léčba přípravky, které ovlivňují

tento systém podobně jako telmisartan, spojena s akutní hypotenzí, hyperazotemií, oligurií nebo

vzácněji i s akutním selháním ledvin (viz bod 4.8).

4/15

Primární aldosteronismus:

Pacienti s primárním aldosteronismem obvykle nereagují na antihypertenziva působící mechanismem

inhibice renin-angiotenzinového systému. V těchto případech se proto léčba telmisartanem

nedoporučuje.

Stenóza aortální a mitrální chlopně, obstrukční hypertrofická kardiomyopatie:

Stejně jako u ostatních vazodilatancií, je třeba věnovat zvlášť zvýšenou pozornost pacientům trpícím

stenózami aortální nebo mitrální chlopně nebo obstrukční hypertrofickou kardiomyopatií.

Diabetičtí pacienti léčení inzulínem nebo antidiabetiky

U těchto pacientů se může při léčbě telmisartanem objevit hypoglykémie. Proto je u nich vhodné

zvážit sledování hladiny glukózy v krvi; a pokud je indikováno, upravit dávky inzulinu nebo

antidiabetik.

Hyperkalemie:

Podávání léčivých přípravků, které ovlivňují renin-angiotenzin-aldosteronový systém, může vést k

hyperkalemii. U starších pacientů, u pacientů s poškozením funkce ledvin, u diabetiků, u pacientů

současně léčených jinými přípravky, které mohou zvyšovat hladinu draslíku, a/nebo u pacientů s

určitými interkurentními příhodami, může být hyperkalemie fatální.

Před zvažováním současného podávání léčivých přípravků, které ovlivňují renin-angiotenzin

aldosteronový systém, je nutno zhodnotit poměr přínosu a rizika.

Hlavní rizikové faktory hyperkalemie, které je třeba zvažovat:

Diabetes mellitus, poškozená funkce ledvin, věk (>70 let).

Kombinace s jedním nebo více léčivými přípravky, které ovlivňují renin angiotenzin

aldosteronový systém, a/nebo s přípravky doplňujícími draslík. Léčivé přípravky nebo

terapeutické třídy léčivých přípravků, které mohou vyvolat hyperkalemii jsou náhražky soli

obsahující draslík, draslík šetřící diuretika, ACE inhibitory, antagonisté receptoru angiotenzinu

II, nesteroidní protizánětlivé léčivé přípravky (NSA, včetně selektivních COX-2 inhibitorů),

heparin, imunosupresiva (cyklosporin nebo takrolimus) a trimethoprim.

Interkurentní příhody, zejména dehydratace, akutní kardiální dekompenzace, metabolická

acidóza, zhoršení funkce ledvin, náhlé zhoršení podmínek pro funkci ledvin (např. infekční

onemocnění), rozpad buněk (např. při akutní ischemii končetin, rhabdomyolýze, rozsáhlém

traumatu).

U rizikových pacientů se doporučuje hladinu draslíku v séru pečlivě monitorovat (viz bod 4.5).

Etnické odlišnosti:

Stejně jako inhibitory enzymu konvertujícího angiotenzin, také telmisartan a další antagonisté

receptoru angiotenzinu II zjevně navozují u černošské populace méně výrazné snížení krevního tlaku

než u jiných lidských ras, pravděpodobně v souvislosti s vyšší prevalencí stavů s nízkou hladinou

reninu v populaci hypertoniků černé pleti.

Další upozornění:

Analogicky jako u kterýchkoli jiných antihypertenziv může dojít při nadměrném snížení krevního

tlaku u pacientů s ischemickou kardiopatií nebo s ischemickou chorobou srdeční k infarktu myokardu

nebo k cévní mozkové příhodě.

5/15

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Digoxin

Při společném podávání telmisartanu s digoxinem bylo pozorováno zvýšení mediánu vrcholové

plazmatické koncentrace digoxinu (49%) i minimální plazmatické koncentrace digoxinu

v rovnovážném stavu (20%). Při zahájení léčby telmisartanem, při úpravách dávky a při ukončení

léčby telmisartanem je nutno monitorovat hladinu digoxinu, aby se udržela v terapeutickém rozmezí.

Tak jako ostatní léčivé přípravky ovlivňující renin-angiotenzin-aldosteronový systém může

telmisartan vyvolat hyperkalemii (viz bod 4.4). Riziko se může zvýšit v případě kombinované léčby s

dalšími léčivými přípravky, které mohou také vyvolat hyperkalemii (náhražky soli obsahující draslík,

draslík šetřící diuretika, ACE inhibitory, antagonisté receptoru angiotenzinu II, nesteroidní

protizánětlivé léčivé přípravky (NSA, včetně selektivních COX-2 inhibitorů), heparin,

imunosupresiva (cyklosporin nebo takrolimus) a trimethoprim.

Výskyt hyperkalemie závisí na přidružených rizikových faktorech. Riziko se zvyšuje v případě výše

uvedených léčebných kombinací. Riziko je zvláště vysoké při kombinaci s kalium šetřícími diuretiky

a při kombinaci s náhražkami soli obsahujícími draslík. Kombinace např. s ACE inhibitory nebo

s NSA představují menší riziko za předpokladu, že jsou přesně dodržována opatření při podávání.

Současné podávání se nedoporučuje

Draslík šetřící diuretika nebo přípravky obsahující draslík:

Antagonisté receptoru angiotenzinu II, jako telmisartan, zmenšují ztrátu draslíku, navozenou

diuretiky. Draslík šetřící diuretika, například spironolakton, eplerenon, triamteren nebo amilorid,

přípravky obsahující draslík nebo náhražky soli obsahující draslík, mohou vést k významnému

zvýšení hladiny draslíku v séru. Pokud je indikováno současné podávání z důvodu prokázané

hypokalemie, je nutno je podávat opatrně a za častých kontrol hladin draslíku v séru.

Lithium:

Při současném podávání lithia spolu s inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu byl hlášen

reverzibilní nárůst koncentrací lithia v séru a jeho toxicita, a také při současném podávání lithia a

antagonistů receptoru angiotenzinu II včetně telmisartanu. Pokud se ukáže kombinované podávání

jako nezbytné, doporučuje se pečlivě monitorovat sérové hladiny lithia.

Současné podávání vyžadující opatrnost

Nesteroidní protizánětlivé léky (NSA):

NSA (např. kyselina acetylsalicylová v protizánětlivých dávkách, COX-2 inhibitory a neselektivní

přípravky skupiny NSA) mohou snižovat antihypertenzní účinek antagonistů receptoru angiotenzinu

II. U určitých pacientů s oslabenou funkcí ledvin (například u dehydratovaných pacientů nebo

starších pacientů s poruchou funkce ledvin) může mít současné podávání antagonistů receptoru

angiotenzinu II a přípravků, které blokují cyklooxygenázu, za následek další zhoršení funkce ledvin,

včetně možného vzniku akutního selhání ledvin, které je obvykle reverzibilní. Z tohoto důvodu je

nutno podávat takovou kombinaci velmi opatrně, zejména u starších pacientů. Pacienti musí být

patřičně hydratováni a je třeba zvážit kontroly funkce ledvin po zahájení a také v pravidelných

intervalech během této kombinované terapie.

V jedné studii vedlo současné podávání telmisartanu a ramiprilu ke 2,5 násobnému zvýšení AUC

0-24

ramiprilu a ramiprilátu. Klinický význam tohoto zjištění není znám.

6/15

Diuretika (thiazidová nebo kličková diuretika):

Předchozí léčba vysokými dávkami diuretik jako je furosemid (kličkové diuretikum) a

hydrochlorothiazid (thiazidové diuretikum) může vést k volumdepleci a k riziku vzniku hypotenze po

zahájení léčby telmisartanem.

Současné podávání, které je nutno zvažovat

Jiná antihypertenziva:

Účinek telmisartanu na snížení krevního tlaku může být zvýrazněn při současném podávání jiných

antihypertenziv.

Data z klinických studií ukázala, že duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS)

pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo

aliskirenu je spojena s vyšší frekvencí nežádoucích účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a

snížená funkce ledvin (včetně akutního renálního selhání) ve srovnání s použitím jedné látky

ovlivňující RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1).

Na podkladě farmakologických vlastností následně uvedených léků lze očekávat, že tyto léčivé

přípravky mohou zvýraznit hypotenzní účinek všech antihypertenziv, včetně telmisartanu: baklofen,

amifostin. Vedle toho může být ortostatická hypotenze potencována alkoholem, barbituráty,

narkotiky nebo antidepresivy.

Kortikosteroidy (systémové podání):

Snížení antihypertenzního účinku.

4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství:

Podávání antagonistů receptoru angiotenzinu II se v prvním trimestru těhotenství nedoporučuje (viz

bod 4.4). Podávání antagonistů receptoru angiotenzinu II během druhého a třetího trimestru

těhotenství je kontraindikováno (viz body 4.3 a 4.4).

Adekvátní údaje o podávání přípravku Telmisartan Apotex těhotným ženám nejsou k dispozici.

Studie na zvířatech poukázaly na reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).

Epidemiologické důkazy týkající se rizika teratogenicity při podávání ACE inhibitorů během prvního

trimestru těhotenství nebyly nezvratné; malý nárůst rizika však nelze vyloučit. I když neexistují

žádné kontrolované epidemiologické údaje, pokud jde o riziko při podávání antagonistů receptoru

angiotenzinu II, pro tuto třídu léčiv může existovat riziko podobné. Pokud pokračování v léčbě

antagonisty receptoru angiotenzinu II není považováno za nezbytné, pacientky plánující těhotenství

musí být převedeny na jinou léčbu vysokého krevního tlaku, a to takovou, která má ověřený

bezpečnostní profil, pokud jde o podávání v těhotenství. Jestliže je diagnóza těhotenství stanovena,

léčba pomocí antagonistů receptoru angiotenzinu II musí být ihned ukončena, a pokud je to vhodné,

je nutné zahájit jiný způsob léčby.

Je známo, že expozice vůči antagonistům receptoru angiotenzinu II během druhého a třetího trimestru

vede u lidí k fetotoxicitě (pokles funkce ledvin, oligohydramnion, zpoždění osifikace lebky) a k

novorozenecké toxicitě (selhání ledvin, hypotenze, hyperkalemie). (Viz bod 5.3).

Pokud by došlo k expozici vůči antagonistům receptoru angiotenzinu II od druhého trimestru

7/15

těhotenství, doporučuje se sonografická kontrola funkce ledvin a lebky. Děti, jejichž matky užívaly

antagonisty receptoru angiotenzinu II, musí být pečlivě sledovány, pokud jde o hypotenzi (viz body

4.3 a 4.4).

Kojení:

Protože nejsou k dispozici žádné údaje ohledně užívání přípravku Telmisartan Apotex během kojení,

Telmisartan Apotex se nedoporučuje, je vhodnější zvolit jinou léčbu s lepším bezpečnostním

profilem během kojení, obzvláště během kojení novorozence nebo předčasně narozeného dítěte.

Fertilita

V předklinických studiích nebyly u telmisartanu pozorovány žádné účinky na samči nebo samičí

plodnost.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Při řízení motorových vozidel nebo obsluze strojních zařízení je třeba vzít v úvahu, že léčba

antihypertenzivy může v některých případech způsobovat závratě nebo ospalost.

4.8

Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu

Vzácně (≥1/10 000 až <1/1 000) se mohou objevit závažné nežádoucí účinky včetně anafylaktické

reakce a angioedému a akutní renální selhání.

V kontrolovaných studiích u pacientů s hypertenzí byl celkový výskyt nežádoucích účinků hlášených

při podávání telmisartanu obvykle srovnatelný s placebem (41,4% vs 43,9%). Výskyt nežádoucích

účinků není závislý na dávce ani na pohlaví, věku nebo rase pacientů. Bezpečnostní profil

telmisartanu podávaného pacientům ke snížení kardiovaskulární morbidity byl shodný s

bezpečnostním profilem zjištěným u pacientů s hypertenzí.

Níže uvedené nežádoucí účinky byly shromážděny z kontrolovaných klinických studií u pacientů

s hypertenzí a z postmarketingových sledování. Dále se vycházelo z hlášení závažných nežádoucích

příhod a nežádoucích příhod vedoucích k přerušení léčby v rámci tří dlouhodobých klinických studií

s 21642 pacienty, kterým byl podáván telmisartan ke snížení kardiovaskulární morbidity až po dobu

šesti let.

Nežádoucí účinky jsou podle frekvence výskytu rozděleny za použití následujícího pravidla:

velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1000 až <1/100); vzácné (≥1/10 000 až

<1/1000); velmi vzácné (<1/10 000).

V každé skupině četnosti jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Infekce a infestace

Méně časté: Infekce horních cest dýchacích včetně faryngitidy a sinusitidy,

infekce močových cest včetně zánětů močového měchýře,

Vzácné: Sepse včetně případů vedoucích k úmrtí

Poruchy krve a lymfatického systému

Méně časté: Anémie

Vzácné: Eosinofilie, trombocytopenie

8/15

Poruchy imunitního systému

Vzácné: Anafylaktická reakce, přecitlivělost

Poruchy metabolismu a výživy

Méně časté: Hyperkalémie

Vzácné: Hyperglykémie (u diabetických pacientů)

Psychiatrické poruchy

Méně časté: Insomnie, deprese

Vzácné: Úzkost

Poruchy nervového systému

Méně časté: Synkopa

Vzácné: Somnolence

Poruchy oka

Vzácné: Poruchy zraku

Poruchy ucha a labyrintu

Méně časté: Vertigo

Srdeční poruchy

Méně časté: Bradykardie

Vzácné: Tachykardie

Cévní poruchy

Méně časté: Hypotenze

, ortostatická hypotenze

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Méně časté: Dyspnoe, kašel

Velmi vzácné: Intersticiální plicní nemoc

Gastrointestinální poruchy

Méně časté: Bolesti břicha, průjem, dyspepsie, plynatost, zvracení

Vzácné: Sucho v ústech, žaludeční nevolnost, dysgeuzie

Poruchy jater a žlučových cest

Vzácné: Abnormální jaterní funkce/jaterní poruchy

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Méně časté: Zvýšené pocení, pruritus, kožní vyrážka

Vzácné: Erytém, angioedém (včetně případů vedoucích k úmrtí), polékový exantém,

toxoalergický exantém, ekzém, urticaria,

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Méně časté: Myalgie, bolesti zad (například ischias), svalové spasmy,

Vzácné: Artralgie, bolesti končetin, bolesti šlach (příznaky podobné zánětu šlach)

Poruchy ledvin a močových cest

Méně časté: Poškození ledvin včetně akutního renálního selhání

9/15

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Méně časté: Bolesti na hrudi, astenie (slabost)

Vzácné: Onemocnění připomínající chřipku

Vyšetření

Méně časté: Zvýšení hladiny kreatininu v krvi

Vzácné: Zvýšení hladiny kyseliny močové v krvi, zvýšení jaterních enzymů, zvýšení

kreatinfosfokinázy, pokles hemoglobinu

Ve studii PRoFESS byl pozorován zvýšený výskyt sepse po telmisartanu ve srovnání s placebem.

Příhoda může být náhodný nález nebo může souviset s dosud neznámým mechanismem (viz také bod

5.1).

Tento nežádoucí účinek byl hlášen jako častý u pacientů s upraveným krevním tlakem, kterým byl

podáván telmisartan ke snížení kardiovaskulární morbidity nad rámec standardní péče.

Většina případů abnormální jaterní funkce/poruchy jater z post-marketingových zkušeností se

vyskytla u japonských pacientů. U japonských pacientů se tyto nežádoucí účinky vyskytují s větší

pravděpodobností.

Na základě zkušeností po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy intersticiální plicní nemoci

v časové souvislosti s podáním telmisartanu. Příčinná souvislost ale nebyla stanovena.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to

pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické

pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9

Předávkování

K dispozici jsou pouze omezené informace týkající se předávkování u člověka.

Příznaky:

Nejnápadnějšími projevy předávkování telmisartanem byly hypotenze a tachykardie;

vyskytla se bradykardie, závrať, zvýšení sérového kreatininu a akutní renální selhání.

Terapie:

Telmisartan nelze odstranit hemodialýzou. Pacient by měl být pečlivě monitorován, léčba by

měla být symptomatická a podpůrná. Léčba závisí na časovém úseku, který uplynul od požití a na

závažnosti příznaků. Navrhovaná opatření zahrnují navození zvracení a/nebo výplach žaludku.

Vhodnou léčbou předávkování může být použití aktivního uhlí. Hladiny elektrolytů a kreatininu

v séru je nutno často monitorovat. Pokud dojde k hypotenzi, je nutno pacienta uložit do polohy vleže

na zádech a urychleně podat soli a doplnit objem tekutin.

10/15

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antagonisté angiotenzinu II, samotní; ATC kód: C09CA07.

Mechanismus účinku:

Telmisartan je specifický antagonista receptoru angiotenzinu II (typ AT1) účinný po perorálním

podání. S vysokou afinitou vytěsňuje angiotenzin II z jeho vazebného místa na subtypu receptoru

AT1, který odpovídá za známé působení angiotenzinu II. Telmisartan nemá na receptoru AT1 žádnou

parciální agonistickou aktivitu a váže se selektivně na tento receptor. Vazba má dlouhodobý

charakter. Telmisartan nevykazuje afinitu k ostatním receptorům, včetně AT2 a ostatních méně

charakterizovaných receptorů AT. Funkční význam těchto receptorů není znám, stejně jako efekt

jejich možné zvýšené stimulace angiotenzinem II, jehož hladiny se podáváním telmisartanu zvyšují.

Plazmatické hladiny aldosteronu se podáváním telmisartanu snižují. Telmisartan neinhibuje u lidí

plazmatický renin ani neblokuje iontové kanály. Telmisartan neinhibuje enzym konvertující

angiotenzin (kininázu II), což je enzym, který rovněž rozkládá bradykinin. Proto se nepředpokládá, že

by telmisartan potencoval nežádoucí účinky zprostředkované bradykininem.

Dávka telmisartanu 80 mg u člověka téměř zcela inhibuje zvýšení krevního tlaku vyvolané

angiotenzinem II. Inhibiční účinek přetrvává déle než 24 hodin a je měřitelný po dobu až 48 hodin.

Klinická účinnost a bezpečnost:

Léčba esenciální hypertenze

Po první dávce telmisartanu dojde v průběhu tří hodin postupně k poklesu krevního tlaku. Maximální

redukce krevního tlaku se dosáhne obvykle v průběhu 4 až 8 týdnů od zahájení léčby a přetrvává

během dlouhodobé terapie.

Antihypertenzní účinek trvá 24 hodin po podání přípravku včetně posledních 4 hodin před podáním

následující dávky, jak bylo prokázáno ambulantním monitorováním krevního tlaku. Ve studiích

kontrolovaných placebem po dávce 40 a 80 mg telmisartanu je toto potvrzeno poměrem minimálních

a maximálních hodnot tlaku krve, který byl konzistentně nad 80%. Existuje zjevná závislost mezi

podanou dávkou přípravku a časem potřebným k návratu systolického krevního tlaku (STK) na

původní hodnoty. Údaje týkající se diastolického krevního tlaku (DTK) nejsou jednotné.

U pacientů s hypertenzí snižuje telmisartan jak systolický, tak i diastolický krevní tlak bez ovlivnění

tepové frekvence. Příspěvek diuretického a natriuretického efektu léčivého přípravku k jeho

hypotenznímu působení musí být ještě určen. Antihypertenzní účinnost telmisartanu je srovnatelná se

zástupci jiných tříd antihypertenziv (což bylo prokázáno v klinických studiích porovnávajících

telmisartan s amlodipinem, atenololem, enalaprilem, hydrochlorothiazidem a lisinoprilem).

Po náhlém přerušení léčby telmisartanem se během několika dnů krevní tlak postupně vrací

k hodnotám před léčbou bez vzniku „rebound“ fenoménu.

V klinických studiích přímo srovnávajících dvě antihypertenziva byl výskyt suchého kašle významně

nižší u pacientů léčených telmisartanem než u pacientů léčených inhibitory enzymu konvertujícího

angiotenzin.

11/15

Kardiovaskulární prevence

Klinická studie ONTARGET (z anglického ONgoing Telmisartan Alone and in Combination with

Ramipril Global Endpoint Trial) srovnávala účinky telmisartanu, ramiprilu a kombinace telmisartanu

a ramiprilu na kardiovaskulární výsledky u 25620 pacientů ve věku 55 let nebo starších s anamnézou

ischemické choroby srdeční, cévní mozkové příhody, tranzitorní ischemické ataky, onemocnění

periferních tepen nebo diabetes mellitus 2. typu s prokázaným orgánovým postižením (např.

retinopatie, hypertrofie levé srdeční komory, makro- nebo mikroalbuminurie), což je populace s

rizikem vzniku kardiovaskulárních příhod.

Pacienti byli náhodně zařazeni do jedné ze 3 následujících léčebných skupin: telmisartan 80 mg

(n = 8542), ramipril 10 mg (n = 8576) nebo kombinace telmisartan 80 mg plus ramipril 10 mg

(n = 8502) a následně sledováni po dobu průměrně 4,5 roku.

Pokud jde o primární kombinovaný cílový parametr účinnosti klinické studie - snížení úmrtí

z kardiovaskulárních příčin, nefatálních srdečních infarktů, nefatálních cévních mozkových příhod

nebo hospitalizace z důvodu srdečního selhání, telmisartan ukázal podobný účinek jako ramipril.

Výskyt primárního cílového parametru u skupiny užívající telmisartan (16,7%) a ramipril (16,5%)

byl podobný. Relativní riziko pro telmisartan ve srovnání s ramiprilem bylo 1,01 (97,5% CI 0,93 -

1,10, p (non-inferiorita) = 0,0019, v rozpětí 1,13). Úmrtnost ze všech příčin byla u pacientů léčených

telmisartanem 11,6%, u ramiprilu 11,8%.

Telmisartan byl také podobně účinný jako ramipril, pokud se týká předem stanoveného sekundárního

cílového parametru účinnosti - úmrtí z kardiovaskulárních příčin, nefatální infarkty myokardu a

nefatální cévní mozkové příhody [0,99 (97,5% CI 0,90 - 1,08, p (non-inferiorita) = 0,0004)], které

byly primárním cílovým parametrem účinnosti referenční studie HOPE (z anglického Heart

Outcomes Prevention Evaluation), která zkoumala účinek ramiprilu ve srovnání s placebem.

Klinická studie TRANSCEND randomizovala pacienty netolerující ACE-inhibitory, jinak byla

vstupní kriteria stejná jako ve studii ONTARGET. Pacienti užívali telmisartan 80 mg (n=2954) nebo

placebo (n=2972), obojí nad rámec standardní péče. Průměrná doba sledování byla 4 roky a 8 měsíců.

Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl ve výskytu primárního kombinovaného cílového

parametru (úmrtí z kardiovaskulárních příčin, nefatální srdeční infarkty, nefatální cévní mozkové

příhody nebo hospitalizace z důvodu srdečního selhání) - 15,7% telmisartan, 17,0% placebo s

relativním rizikem 0,92 (95% CI 0,81 - 1,05, p = 0,22). Telmisartan byl účinnější než placebo v

předem stanoveném sekundárním kombinovaném cílovém parametru - úmrtí z kardiovaskulárních

příčin, nefatální srdeční infarkty a nefatální cévní mozkové příhody [0,87 (95% CI 0,76 - 1,00, p =

0,048)]. Prospěch nebyl prokázán u kardiovaskulární mortality (relativní riziko 1,03, 95% CI 0,85 -

1,24).

U pacientů léčených telmisartanem byl méně často hlášen kašel a angioedém než u pacientů, kterým

byl podáván ramipril. Naopak v případě telmisartanu byla častěji hlášena hypotenze.

Kombinace telmisartanu s ramiprilem nepřinesla další prospěch ve srovnání se samotným ramiprilem

nebo samotným telmisartanem. Výskyt kardiovaskulární mortality a mortality ze všech příčin byl u

této kombinace vyšší. Navíc v této skupině došlo k významně vyššímu výskytu hyperkalemie,

renálnímu selhání, hypotenze a synkop. U této skupiny pacientů se proto používání kombinace

telmisartanu s ramiprilem nedoporučuje.

Ve studii „Účinná sekundární prevence cévních mozkových příhod“ (PRoFESS) u pacientů ve věku

50 let a starších, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, byl zaznamenán zvýšený výskyt sepse po

telmisartanu ve srovnání s placebem, 0,70% vs. 0,49% [RR 1,43 (95% interval spolehlivosti 1,00 -

12/15

2,06)]; výskyt fatálních případů sepse byl zvýšen u pacientů léčených telmisartanem (0,33%) vs.

pacienti léčení placebem (0,16%) [RR 2,07 (95% interval spolehlivosti 1,14 - 3,76)]. Pozorovaná

zvýšená míra výskytu sepse spojené s podáváním telmisartanu může být náhodný nález nebo může

souviset s dosud neznámým mechanismem.

Ve dvou velkých randomizovaných, kontrolovaných studiích (ONTARGET (Ongoing Telmisartan

Alone and in combination with Ramipril Global Endpoint Trial) a VA NEPHRON-D (The Veterans

Affairs Nephropathy in Diabetes)) bylo hodnoceno podávání kombinace inhibitoru ACE

s blokátorem receptorlů pro angiotenzin II.

Studie ONTARGET byla vedena u pacientů s anamnézou kardiovaskulárního nebo

cerebrovaskulárního onemocnění nebo u pacientů s diabetes mellitus 2. typu se známkami poškození

cílových orgánů. Studie VA NEPHRON-D byla vedena u pacientů s diabetes mellitus 2. typu a

diabetickou nefropatií.

V těchto studiích nebyl prokázán žádný významně příznivý účinek na renální a/nebo

kardiovaskulární ukazatele a na mortalitu, ale v porovnání s monoterapií bylo pozorováno zvýšené

riziko hyperkalemie, akutního poškození ledvin a/nebo hypotenze. Vzhledem k podobnosti

farmakodynamických vlastností jsou tyto výsledky relevantní rovněž pro další inhibitory ACE a

blokátory receptorů pro angiotenzin II.

Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II proto nesmí pacienti s diabetickou nefropatií

užívat současně.

Studie ALTITUDE (Aliskiren Trial in Type 2 Diabetes Using Cardiovascular and Renal Disease

Endpoints) byla navržena tak, aby zhodnotila přínos přidání aliskirenu k standardní terapii

inhibitorem ACE nebo blokátorem receptorů pro angiotenzin II u pacientů s diabetes mellitus 2. typu

a chronickým onemocněním ledvin, kardiovaskulárním onemocněním, nebo obojím. Studie byla

předčasně ukončena z důvodu zvýšení rizika nežádoucích komplikací. Kardiovaskulární úmrtí a

cévní mozková příhoda byly numericky častější ve skupině s aliskirenem než ve skupině s placebem

a zároveň nežádoucí účinky a sledované závažné nežádoucí účinky (hyperkalemie, hypotenze a

renální dysfunkce) byla častěji hlášeny ve skupině s aliskirenem oproti placebové skupině.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost telmisartanu u dětí a dospívajících mladších 18 let nebyla stanovena.

Hypotenzní účinky dvou dávek telmisartanu byly hodnoceny u 76 pacientů s hypertenzí, převážně s

nadváhou ve věku 6 až 18 let (tělesná hmotnost ≥ 20 kg a ≤ 120 kg, průměrně 74,6 kg) po podání

telmisartanu v dávce 1 mg/kg (n=29 léčených pacientů) nebo 2 mg/kg (n=31 léčených pacientů) po

dobu 4 týdnů léčby. Sekundární hypertenze nebyla do hodnocení zahrnuta. U některých sledovaných

pacientů byly užité dávky vyšší než jsou doporučované k léčbě hypertenze u dospělé populace a

dosáhly denní dávky srovnatelné se 160 mg, která byla testována u dospělých pacientů. Průměrné

změny systolického krevního tlaku oproti výchozímu stavu (primární cíl), upravené s ohledem na

věkovou skupinu, byly -14,5 (1,7) mm Hg ve skupině s telmisartanem 2 mg, -9,7 (1,7) mm Hg ve

skupině s telmisartanem 1 mg/kg a -6,0 (1,5) mm Hg ve skupině s placebem. Upravené změny

diastolického tlaku oproti výchozímu stavu byly -8,4 (1,5) mm Hg, -4,5 (1,6) mm Hg a -3,5 (2,1) mm

Hg. Změna byla závislá na dávce. Údaje o bezpečnosti z této studie u pacientů ve věku 6 až 18 let

jsou obecně podobné jako u dospělých. Bezpečnost dlouhodobé léčby telmisartanem u dětí a

dospívajících nebyla hodnocena.

Zvýšení eosinofilů hlášené v této skupině pacientů nebylo u dospělých zaznamenáno. Jeho klinický

význam a závažnost nejsou známy.

13/15

Tyto klinické údaje neumožňují stanovit účinnost a bezpečnost telmisartanu u pediatrické populace s

hypertenzí.

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce:

Absorpce telmisartanu je rychlá, i když rozsah jeho vstřebání kolísá. Průměrná hodnota absolutní

biologické dostupnosti telmisartanu představuje asi 50%. Pokud se telmisartan podává spolu s jídlem,

pohybuje se redukce plochy pod křivkou závislosti plazmatických koncentrací na čase (AUC0-∞)

přibližně od 6% (dávka 40 mg) do 19% (dávka 160 mg). Od 3 hodin po podání telmisartanu nalačno

nebo současně s jídlem se jeho plazmatické koncentrace neliší.

Linearita/nelinearita:

Nepředpokládá se, že by menší redukce AUC mohla vést ke snížení terapeutické účinnosti.

Neexistuje lineární závislost mezi dávkami a plazmatickými hladinami. Hodnoty C

a v menší míře

i AUC rostou nerovnoměrně při dávkách překračujících 40 mg.

Distribuce:

Telmisartan se z velké části váže na plazmatické bílkoviny (>99,5%), především na albumin a alfa-1

kyselý glykoprotein. Distribuční objem v ustáleném stavu (V

) dosahuje přibližně 500 l.

Metabolismus:

Telmisartan se metabolizuje konjugací na glukuronid výchozí látky. U konjugátu nebyla prokázána

žádná farmakologická aktivita.

Eliminace:

Telmisartan je charakterizován biexponenciálním poklesem farmakokinetiky s terminálním

poločasem eliminace >20 h. Maximální plazmatické koncentrace (C

) a v menší míře plocha pod

křivkou plazmatických koncentrací v závislosti na čase (AUC) rostou nerovnoměrně s dávkou. V

doporučovaných dávkách nebyla prokázána klinicky významná kumulace telmisartanu. Plazmatické

koncentrace byly u žen vyšší než u mužů, avšak bez významného vlivu na účinnost.

Po perorálním (a nitrožilním) podání se telmisartan téměř výhradně eliminuje stolicí, většinou jako

nezměněná substance. Kumulativní vylučování močí je <1% dávky. Celková plazmatická clearance

) je vysoká (přibližně 1000 ml/min) v porovnání s průtokem krve játry (kolem 1500 ml/min).

Zvláštní skupiny pacientů

Pediatrická populace

Farmakokinetika dvou dávek telmisartanu byla hodnocena jako sekundární cíl u pacientů s hypertenzí

(n=57) ve věku od 6 do 18 let po podání telmisartanu 1 mg/kg nebo 2 mg/kg po dobu 4 týdnů léčby.

Farmakokinetické parametry zahrnovaly stanovení ustáleného stavu telmisartanu u dětí a

dospívajících a hodnocení rozdílů v závislosti na věku. Přestože studie byla příliš malá pro významné

posouzení farmakokinetiky u dětí mladších 12 let, výsledky jsou obecně v souladu s nálezy u

dospělých a potvrzují ne-linearitu telmisartanu, zejména pro C

Pohlaví:

Byly pozorovány rozdíly v plazmatických koncentracích v závislosti na pohlaví, s hodnotami C

přibližně třikrát a AUC přibližně dvakrát vyššími u žen než u mužů.

14/15

Starší pacienti:

Farmakokinetika telmisartanu se u starších pacientů a pacientů mladších než 65 let neliší.

Porucha funkce ledvin:

U pacientů s mírným až středně závažným a závažným poškozením funkce ledvin byly pozorovány

dvojnásobné koncentrace v plazmě, avšak u pacientů s nedostatečností ledvin podstupujících

hemodialýzu byly pozorovány nižší plazmatické koncentrace. Telmisartan se u pacientů s ledvinnou

nedostatečností do vysoké míry váže na plazmatické bílkoviny a dialýzou jej nelze odstranit. Poločas

eliminace se u pacientů s poškozením funkce ledvin nemění.

Porucha funkce jater:

Farmakokinetické studie u pacientů s poškozením funkce jater prokázaly zvýšení hodnot absolutní

biologické dostupnosti téměř na 100%. Poločas eliminace se u pacientů s poškozením funkce jater

nemění.

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

V předklinických studiích bezpečnosti po podání dávek, které vedly k expozici srovnatelné

s klinickým terapeutickým rozmezím, došlo u normotenzních zvířat ke snížení hodnot červeného

krevního obrazu (erytrocytů, hemoglobinu, hematokritu), změnám v renální hemodynamice (nárůst

dusíku močoviny a kreatininu) a zvýšení hladiny sérového draslíku. U psů byla pozorována dilatace

renálních tubulů a jejich atrofie. U potkanů a psů byly rovněž zaznamenány změny žaludeční sliznice

(eroze, vředy nebo zánět). Těmto farmakologicky vyvolaným nežádoucím účinkům, známým z

předklinického hodnocení jak inhibitorů enzymu konvertujícího angiotenzin, tak antagonistů

receptoru angiotenzinu II, bylo možné předejít perorálním podáním fyziologického roztoku.

U potkanů a psů byly rovněž pozorovány zvýšené hodnoty reninu v plazmě hypertrofie/hyperplazie

ledvinových juxtaglomerulárních buněk. Tyto změny, představující rovněž skupinový účinek

inhibitorů enzymu konvertujícího angiotenzin a antagonistů receptoru angiotenzinu II, zřejmě nemají

klinický význam.

Nebyl zjištěn žádný jasný důkaz o teratogenním účinku, avšak podávání telmisartanu v toxických

dávkách má vliv na postnatální vývoj jedinců jako je nižší tělesná hmotnost a opožděné otevírání očí.

Testy in vitro neprokázaly mutagenní a významnou klastogenní aktivitu ani nebyl prokázán

kancerogenní účinek u potkanů a myší.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Granulovaný mannitol (E421)

Meglumin

Povidon K30 (E1201)

Hydroxid draselný (E525)

Magnesium-stearát (E470b)

6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se.

15/15

6.3

Doba použitelnosti

2 roky

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem

6.5

Druh obalu a velikost balení

Al/Al blistry, balení obsahuje 14, 28, 30, 56, 98 a 100 tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Apotex Europe B.V.

Darwinweg 20, 2333 CR Leiden

Nizozemsko

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Telmisartan Apotex 40 mg : 58/407/12-C

Telmisartan Apotex 80 mg: 58/408/12-C

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 20.6.2012/18.11.2015

10.

DATUM REVIZE TEXTU

25.11.2015

Podobné produkty

Vyhledávejte upozornění související s tímto produktem

Zobrazit historii dokumentů

Sdílejte tyto informace