Tasigna

Evropská unie - čeština - EMA (European Medicines Agency)

Aktivní složka:
nilotinib
Dostupné s:
Novartis Europharm Limited
ATC kód:
L01XE08
INN (Mezinárodní Name):
nilotinib
Terapeutické skupiny:
Cytostatika,
Terapeutické oblasti:
Leukemie, myelogenní, chronická, BCR-ABL pozitivní
Terapeutické indikace:
Přípravek Tasigna je indikován k léčbě:dospělých a dětských pacientů s nově diagnostikovanou Philadelphia chromozom pozitivní chronickou myeloidní leukemií (CML) v chronické fázi,u pediatrických pacientů s Philadelphia chromosom pozitivní CML v chronické fázi s rezistencí nebo intolerancí k předchozí léčbě včetně imatinibu. Přípravek Tasigna je indikován k léčbě:dospělých a dětských pacientů s nově diagnostikovanou Philadelphia chromozom pozitivní chronickou myeloidní leukemií (CML) v chronické fázi,u dospělých pacientů v chronické fázi a akcelerované fázi Philadelphia chromosom pozitivní CML s rezistencí či intolerancí k předchozí léčbě včetně imatinibu -. Data o účinnosti u pacientů s CML v blastické krizi nejsou k dispozici u pediatrických pacientů s chronickou fází Philadelphia chromosom pozitivní CML s rezistencí či intolerancí k předchozí léčbě včetně imatinibu -.
Přehled produktů:
Revision: 41
Stav Autorizace:
Autorizovaný
Registrační číslo:
EMEA/H/C/000798
Datum autorizace:
2007-11-19
EMEA kód:
EMEA/H/C/000798

Dokumenty v jiných jazycích

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - bulharština

21-07-2021

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - bulharština

21-07-2021

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - bulharština

19-07-2017

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - španělština

21-07-2021

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - španělština

21-07-2021

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - španělština

19-07-2017

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - dánština

21-07-2021

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - dánština

21-07-2021

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - dánština

19-07-2017

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - němčina

21-07-2021

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - němčina

21-07-2021

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - němčina

19-07-2017

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - estonština

21-07-2021

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - estonština

21-07-2021

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - estonština

19-07-2017

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - řečtina

21-07-2021

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - řečtina

21-07-2021

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - řečtina

19-07-2017

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - angličtina

21-07-2021

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - angličtina

21-07-2021

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - angličtina

19-07-2017

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - francouzština

21-07-2021

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - francouzština

21-07-2021

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - francouzština

19-07-2017

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - italština

21-07-2021

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - italština

21-07-2021

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - italština

19-07-2017

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - lotyština

21-07-2021

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - lotyština

21-07-2021

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - lotyština

19-07-2017

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - litevština

21-07-2021

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - litevština

21-07-2021

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - litevština

19-07-2017

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - maďarština

21-07-2021

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - maďarština

21-07-2021

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - maďarština

19-07-2017

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - maltština

21-07-2021

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - maltština

21-07-2021

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - maltština

19-07-2017

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - nizozemština

21-07-2021

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - nizozemština

21-07-2021

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - nizozemština

19-07-2017

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - polština

21-07-2021

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - polština

21-07-2021

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - polština

19-07-2017

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - portugalština

21-07-2021

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - portugalština

21-07-2021

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - portugalština

19-07-2017

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - rumunština

21-07-2021

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - rumunština

21-07-2021

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - rumunština

19-07-2017

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - slovenština

21-07-2021

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - slovenština

21-07-2021

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - slovenština

19-07-2017

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - slovinština

21-07-2021

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - slovinština

21-07-2021

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - slovinština

19-07-2017

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - finština

21-07-2021

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - finština

21-07-2021

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - finština

19-07-2017

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - švédština

21-07-2021

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - švédština

21-07-2021

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - švédština

19-07-2017

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - norština

21-07-2021

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - norština

21-07-2021

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - islandština

21-07-2021

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - islandština

21-07-2021

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - chorvatština

21-07-2021

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - chorvatština

21-07-2021

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - chorvatština

19-07-2017

Přečtěte si celý dokument

PŘÍLOHA I

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Tasigna 50 mg tvrdé tobolky

Tasigna 200 mg tvrdé tobolky

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Tasigna 50 mg tvrdé tobolky

Jedna tvrdá tobolka obsahuje nilotinibum 50 mg (jako nilotinibi hydrochloridum monohydricum).

Pomocná látka se známým účinkem

Jedna tvrdá tobolka obsahuje 39,03 mg monohydrátu laktosy.

Tasigna 200 mg tvrdé tobolky

Jedna tvrdá tobolka obsahuje nilotinibum 200 mg (jako nilotinibi hydrochloridum monohydricum).

Pomocná látka se známým účinkem

Jedna tvrdá tobolka obsahuje 156,11 mg monohydrátu laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Tvrdá tobolka.

Tasigna 50 mg tvrdé tobolky

Bílý až nažloutlý prášek v tvrdé želatinové tobolce s červeným neprůhledným víčkem a světle žlutým

tělem velikosti 4 s černým příčným potiskem „NVR/ABL“ na víčku.

Tasigna 200 mg tvrdé tobolky

Bílý až nažloutlý prášek ve světle žlutých neprůhledných tvrdých želatinových tobolkách velikosti 0 s

červeným podélným potiskem „NVR/TKI“.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Přípravek Tasigna je indikován k léčbě:

dospělých a pediatrických pacientů s nově diagnostikovanou chronickou myeloidní leukemií

(CML) s přítomností filadelfského chromozomu (Ph chromozom) v chronické fázi.

dospělých pacientů s chronickou a akcelerovanou fází CML s přítomností filadelfského

chromozomu, kteří jsou rezistentní nebo nesnášeli předcházející léčbu zahrnující imatinib.

Údaje o účinnosti u pacientů s CML v blastické krizi nejsou k dispozici.

pediatrických pacientů s chronickou fází CML s přítomností filadelfského chromozomu, kteří

jsou rezistentní nebo nesnášeli předchozí léčbu zahrnující imatinib.

4.2

Dávkování a způsob podání

Léčba musí být zahájena lékařem, který má zkušenosti s diagnostikou a léčbou pacientů s CML.

Dávkování

Léčba má trvat tak dlouho, dokud je pozorován klinický benefit nebo do neakceptovatelné toxicity.

Pokud dojde k vynechání dávky, pacient nemá dávku zdvojnásobovat, ale má užít další obvyklou

předepsanou dávku.

Dávkování u dospělých pacientů s CML s přítomností filadelfského chromozomu

Doporučená dávka je:

300 mg dvakrát denně u nově diagnostikovaných pacientů s CML v chronické fázi.

400 mg dvakrát denně u pacientů s chronickou nebo akcelerovanou fází CML, kteří jsou

rezistentní nebo nesnášeli předcházející léčbu.

Pro podání dávky 300 mg dvakrát denně jsou dostupné tvrdé tobolky o síle 150 mg.

Dávkování u pediatrických pacientů s CML s přítomností filadelfského chromozomu

Dávkování u pediatrických pacientů je individuální a počítá se podle plochy povrchu těla (mg/m

Doporučená dávka nilotinibu je 230 mg/m

dvakrát denně, zaokrouhleno na nejbližší 50 mg dávku

(maximální jednorázová dávka je 400 mg) (viz tabulka 1). Pro dosažení požadované dávky je možné

kombinovat různé síly přípravku Tasigna tvrdé tobolky.

Neexistují žádné zkušenosti s léčbou pediatrických pacientů do 2 let. Neexistují žádné údaje u nově

diagnostikovaných pediatrických pacientů do 10 let a jsou jen omezené údaje týkající se pediatrických

pacientů ve věku do 6 let, kteří jsou rezistentní nebo intolerují imatinib.

Tabulka 1

Dávkování nilotinibu u dětí, 230 mg/m

2

dvakrát denně

Plocha povrchu těla

(BSA)

Dávka v miligramech

(dvakrát denně)

Až do 0,32 m

50 mg

0,33 – 0,54 m

100 mg

0,55 – 0,76 m

150 mg

0,77 – 0,97 m

200 mg

0,98 – 1,19 m

250 mg

1,20 – 1,41 m

300 mg

1,42 – 1,63 m

350 mg

≥1,64 m

400 mg

Dospělí pacienti s CML s přítomností filadelfského chromozomu v chronické fázi, kteří byli léčeni

nilotinibem v první linii léčby, a kteří dosáhli setrvalé hluboké molekulární odpovědi (MR 4,5)

Přerušení léčby může být zváženo u vybraných dospělých pacientů s CML s přítomností filadelfského

chromozomu (Ph+) v chronické fázi, kteří byli léčeni nilotinibem v dávce 300 mg dvakrát denně po

dobu minimálně 3 let, pokud hluboká molekulární odpověď trvá minimálně 1 rok bezprostředně před

přerušením léčby. Přerušení terapie nilotinibem má být zahájeno lékařem se zkušenostmi v léčbě

pacientů s CML (viz body 4.4 a 5.1).

U vybraných pacientů, kteří přeruší léčbu nilotinibem, musí být monitorovány hladiny BCR-ABL

transkriptů a kompletní krevní obraz s diferenciálem každý měsíc během prvního roku, každých

6 týdnů během druhého roku a dále každých 12 týdnů. Monitorování hladin BCR-ABL transkriptů

musí být provedeno pomocí kvantitativního diagnostického testu ověřeného pro měření úrovní

molekulární odpovědi na mezinárodní stupnici (IS) s citlivostí minimálně

MR 4,5 (BCR-ABL/ABL ≤ 0,0032 % IS).

U pacientů se ztrátou MR 4 (MR 4 = BCR-ABL/ABL ≤ 0,01 % IS) a bez ztráty MMR

(MMR = BCR-ABL/ABL ≤ 0,1 % IS) během období bez léčby mají být hladiny BCR-ABL

transkriptů monitorovány každé 2 týdny do té doby, než se hladiny BCR-ABL navrátí do rozmezí

MR 4 a MR 4,5. Pacienti se stálou hladinou BCR-ABL traskriptů mezi MMR a MR 4 po dobu

minimálně 4 po sobě jdoucích měřeních se mohou vrátit do původního plánu sledování.

Pacienti, kteří ztratí MMR, musí znovu zahájit léčbu během 4 týdnů od doby, kdy se objevila ztráta

remise. Terapie nilotinibem má být znovu zahájena v dávce 300 mg dvakrát denně nebo ve snížené

dávce 400 mg jednou denně, pokud měl pacient dávku sníženou před přerušením terapie. Pacientům,

kteří znovu zahajují léčbu nilotinibem, mají být monitorovány hladiny BCR-ABL transkriptů měsíčně

do té doby, než se znovu objeví MMR, a dále každých 12 týdnů (viz bod 4.4).

Dospělí pacienti s CML s přítomností filadelfského chromozomu v chronické fázi, kteří dosáhli

setrvalé hluboké molekulární odpovědi (MR 4,5) při užívání nilotinibu po předchozí terapii

imatinibem

Přerušení léčby může být zváženo u vybraných dospělých pacientů s CML s přítomností filadelfského

chromozomu (Ph+) v chronické fázi, kteří byli léčeni nilotinibem po dobu minimálně 3 let, pokud

hluboká molekulární odpověď trvá minimálně 1 rok bezprostředně před přerušením léčby. Přerušení

terapie nilotinibem má být zahájeno lékařem se zkušenostmi v léčbě pacientů s CML (viz body 4.4 a

5.1).

U vybraných pacientů, kteří přeruší léčbu nilotinibem, musí být monitorovány hladiny BCR-ABL

transkriptů a kompletní krevní obraz s diferenciálem každý měsíc během prvního roku, každých

6 týdnů během druhého roku a dále každých 12 týdnů. Monitorování hladin BCR-ABL transkriptů

musí být provedeno pomocí kvantitativního diagnostického testu ověřeného pro měření úrovní

molekulární odpovědi na mezinárodní stupnici (IS) s citlivostí minimálně

MR 4,5 (BCR-ABL/ABL ≤ 0,0032 % IS).

Pacienti s potvrzenou ztrátou MR 4 (MR 4 = BCR-ABL/ABL ≤ 0,01 % IS) během období bez léčby

(dvě po sobě jdoucí měření provedená v odstupu minimálně 4 týdnů a ukazující na ztrátu MR 4) nebo

ztrátou velké molekulární odpovědi (MMR = BCR-ABL/ABL ≤ 0,1 % IS) musí znovu zahájit léčbu

během 4 týdnů od doby, kdy se objevila ztráta remise. Terapie nilotinibem má být znovu zahájena

dávkou 300 mg nebo 400 mg dvakrát denně. Pacientům, kteří znovu zahajují léčbu nilotinibem, mají

být monitorovány hladiny BCR-ABL transkriptů měsíčně do té doby, než se znovu objeví předchozí

velká molekulární odpověď nebo MR 4, a dále každých 12 týdnů (viz bod 4.4).

Úprava nebo modifikace dávkování

Přípravek Tasigna může být dočasně vysazen a/nebo může být snížena dávka z důvodu hematologické

toxicity (neutropenie, trombocytopenie), která nesouvisí se základním onemocněním leukemií (viz

tabulka 2).

Tabulka 2

Úprava dávkování při neutropenii a trombocytopenii

Dospělí pacienti s

nově

diagnostikovanou

CML v chronické

fázi při 300 mg

dvakrát denně a

imatinib-rezistentní

nebo intolerantní

CML v chronické

fázi při 400 mg

dvakrát denně

ANC* <1,0 x 10

/l a/nebo počet

trombocytů <50 x 10

Léčba nilotinibem musí být přerušena a musí

být monitorován krevní obraz.

Léčba musí být obnovena stejnou dávkou,

pokud je do 2 týdnů ANC >1,0 x 10

a/nebo počet trombocytů >50 x 10

Jestliže počet krevních elementů zůstává

nízký, může být třeba snížit dávku na

400 mg jednou denně.

Dospělí pacienti s

imatinib-rezistentní

nebo intolerantní

CML v akcelerované

fázi při 400 mg

dvakrát denně

ANC* <0,5 x 10

/l a/nebo počet

trombocytů <10 x 10

Léčba nilotinibem musí být přerušena a musí

být monitorován krevní obraz.

Léčba musí být obnovena stejnou dávkou,

pokud je do 2 týdnů ANC >1,0 x 10

a/nebo počet trombocytů >20 x 10

Jestliže počet krevních elementů zůstává

nízký, může být třeba snížit dávku na

400 mg jednou denně.

Paediatričtí pacienti

s nově

diagnostikovanou

CML v chronické

fázi při 230 mg/m

dvakrát denně a

imatinib-rezistentní

nebo intolerantní

CML v chronické

fázi při 230 mg/m

dvakrát denně

ANC* <1,0 x 10

/l a/nebo počet

trombocytů <50 x 10

Léčba nilotinibem musí být přerušena a musí

být monitorován krevní obraz.

Léčba musí být obnovena stejnou dávkou,

pokud je do 2 týdnů ANC >1,5 x 10

/l a/nebo

počet trombocytů >75 x 10

Jestliže počet krevních elementů zůstává

nízký, může být třeba snížit dávku na

230 mg/m

jednou denně.

Jestliže i po snížení dávky dojde k nežádoucí

reakci, zvažte přerušení léčby.

*ANC= absolutní počet neutrofilů

Jestliže se vyvine klinicky signifikantní středně těžká nebo těžká nehematologická toxicita, má být

podávání přípravku přerušeno a pacienti mají být odpovídajícím způsobem sledováni a léčeni. Pokud u

dospělých nově diagnostikovaných pacientů s CML v chronické fázi byla předchozí dávka 300 mg

dvakrát denně, nebo 400 mg dvakrát denně u dospělých pacientů s imatinibem-rezistentní nebo

intolerantní CML v chronické nebo akcelerované fázi, nebo 230 mg/m

dvakrát denně u pediatrických

pacientů, dávkování může být znovu zahájeno dávkou 400 mg jednou denně u dospělých pacientů a u

pediatrických pacientů dávkou 230 mg/m

jednou denně, jakmile toxické příznaky vymizí. Pokud byla

předchozí dávka u dospělých pacientů 400 mg jednou denně, nebo u pediatrických pacientů

230 mg/m

jednou denně, měla by být léčba přerušena. Pokud je to klinicky vhodné, má se zvážit

opětovné navýšení dávky na počátečních 300 mg dvakrát denně u dospělých nově diagnostikovaných

pacientů s CML v chronické fázi, nebo na 400 mg dvakrát denně u dospělých pacientů

s imatinib-rezistentní nebo intolerantní CML v chronické nebo akcelerované fázi nebo u pediatrických

pacientů na 230 mg/m

dvakrát denně.

Zvýšená hladina sérové lipázy: Při zvýšení sérové lipázy stupně 3-4 má být dávka u dospělých

pacientů snížena na 400 mg jednou denně nebo léčba přerušena. U pediatrických pacientů musí být

léčba přerušena až do stupně

1. Potom pokud byla předchozí dávka 230 mg/m

dvakrát denně, může

být léčba znovu zahájena dávkou 230 mg/m

jednou denně. Pokud byla předchozí dávka 230 mg/m

jednou denně, léčba má být přerušena. Hladiny sérové lipázy mají být vyšetřovány jednou měsíčně

nebo dle klinické potřeby (viz bod 4.4).

Zvýšení bilirubinu a jaterních transamináz: Při zvýšení bilirubinu a jaterních transamináz na

stupeň 3-4 má být dávka u dospělých pacientů snížena na 400 mg jednou denně nebo léčba přerušena.

U pediatrických pacientů je při zvýšení bilirubinu na stupeň ≥2 nebo zvýšení jaterních transamináz na

stupeň ≥3 třeba léčbu přerušit, dokud se hodnoty nevrátí na stupeň

1. Pokud byla předchozí dávka

230 mg/m

dvakrát denně, může být léčba znovu zahájena dávkou 230 mg/m

jednou denně. Jestliže

předchozí dávka byla 230 mg/m

jednou denně a návratnost do stupně

1 trvá déle než 28 dnů, léčba

má být přerušena. Hladiny bilirubinu a jaterních transamináz mají být vyšetřovány jednou měsíčně

nebo dle klinické potřeby.

Zvláštní populace

Starší lidé

V klinických studiích bylo přibližně 12

% jedinců ve studii fáze III u

pacientů s nově

diagnostikovanou CML v chronické fázi a přibližně 30 % jedinců ve studii fáze II u

pacientů

s imatinib-rezistentní nebo intolerantní CML v chronické fázi a akcelerované fázi ve věku 65 let a

starších. Žádné zásadní rozdíly v bezpečnosti a účinnosti nebyly pozorovány u pacientů ≥65 let ve

srovnání s dospělými ve věku mezi 18 a 65 lety.

Porucha funkce ledvin

U pacientů se zhoršenou funkcí ledvin nebyly klinické studie provedeny.

Vzhledem k tomu, že nilotinib ani jeho metabolity nejsou vylučovány ledvinami, nepředpokládá se u

pacientů se zhoršenou funkcí ledvin snížení celkové tělesné clearance.

Porucha funkce jater

Zhoršená funkce jater má mírný účinek na farmakokinetiku nilotinibu. Úprava dávky se u pacientů se

zhoršenou funkcí jater nepovažuje za nutnou. Nicméně pacienti se zhoršenou funkcí jater mají být

léčeni s opatrností (viz bod 4.4).

Srdeční poruchy

Pacienti s nekompenzovaným nebo závažným srdečním onemocněním (např. nedávný infarkt

myokardu, městnavé srdeční selhání, nestabilní angina pectoris nebo klinicky významná bradykardie)

byli z klinických studií vyloučeni. Pozornost je třeba věnovat pacientům s významnou srdeční

poruchou (viz bod 4.4).

Během léčby nilotinibem byl hlášen vzestup hladin celkového cholesterolu v séru (viz bod 4.4).

Lipidový profil má být stanoven před zahájením léčby nilotinibem a vyhodnocován v měsících 3 a 6

po zahájení léčby a dále nejméně jednou za rok během chronické léčby.

Během léčby nilotinibem byl hlášen vzestup hladin glukózy v krvi (viz bod 4.4). Hladiny glukózy v

krvi mají být stanoveny před zahájením léčby nilotinibem a sledovány během léčby.

Pediatrická populace

Byla stanovena bezpečnost a účinnost přípravku Tasigna u pediatrických pacientů ve věku

od 2 do 18 let s chronickou fází CML s přítomností filadelfského chromozomu (viz body 4.8, 5.1 a

5.2). Neexistují žádné zkušenosti s léčbou u pediatrických pacientů do 2 let nebo u pediatrických

pacientů s chronickou a akcelerovanou fází CML s přítomností filadelfského chromozomu nebo

s CML v akcelerované fázi nebo blastické krizi. Neexistují žádné údaje u nově diagnostikovaných

pediatrických pacientů do 10 let a jsou jen omezené údaje týkající se pediatrických pacientů ve věku

do 6 let, kteří jsou rezistentní nebo intolerantní na imatinib.

Způsob podání

Tasigna má být podávána dvakrát denně přibližně po 12 hodinách a nesmí být užívána s jídlem. Tvrdé

tobolky musí být spolknuty celé s vodou. Dvě hodiny před užitím dávky a alespoň jednu hodinu po

užití dávky nemá být konzumována žádná potrava.

Pacientům, kteří nejsou schopni tvrdé tobolky spolknout, může být obsah každé tobolky rozmíchán

v jedné čajové lžičce jablečné šťávy (jablečného pyré), takto připravený lék se má okamžitě užít.

Nesmí být užita více než jedna čajová lžička s každou tobolkou a použita jiná potrava než jablečná

šťáva (viz body 4.4 a 5.2).

4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Myelosuprese

Léčba nilotinibem je doprovázena (National Cancer Institute Common Toxicity Criteria stupeň 3-4)

trombocytopenií, neutropenií a anemií. Výskyt je častější u pacientů s imatinib-rezistentní nebo

intolerantní CML, zejména u pacientů s akcelerovanou fází CML. Kompletní vyšetření krevního

obrazu má být prováděno v prvních 2 měsících léčby každé dva týdny a dále pak jednou měsíčně,

nebo podle klinické indikace. Myelosuprese byla zpravidla reverzibilní a obvykle byla zvládnuta

dočasným vysazením přípravku Tasigna nebo snížením dávky (viz bod 4.2).

Prodloužení QT intervalu

Ukázalo se, že nilotinib u dospělých a pediatrických pacientů prodlužuje srdeční komorovou

repolarizaci; délka naměřeného QT intervalu na EKG byla závislá na koncentraci.

V klinické studii fáze III u pacientů s nově diagnostikovanou CML v chronické fázi, kteří užívali

300 mg nilotinibu dvakrát denně, byla změna zprůměrovaného QTcF intervalu v ustáleném stavu od

výchozí hodnoty 6 ms. Žádný pacient neměl QTcF >480 ms. V klinických studiích nebyly pozorovány

epizody torsade de pointes.

V klinické studii fáze II u pacientů s CML v chronické a akcelerované fázi, kteří byli rezistentní a

netolerující léčbu imatinibem a užívali 400 mg nilotinibu dvakrát denně, byla změna zprůměrovaného

QTcF intervalu v ustáleném stavu od výchozí hodnoty 5 a 8 ms. U <1 % těchto pacientů byl

pozorován QTcF interval >500 ms. V klinických studiích nebyly pozorovány žádné epizody torsade de

pointes.

Ve studii na zdravých dobrovolnících se srovnatelnou expozicí pozorovanou u pacientů byla změna

střední zprůměrované hodnoty QTcF od výchozí hodnoty, po odečtení hodnot placeba, 7 ms

(CI ± 4 ms). Žádný jedinec neměl hodnoty QTcF >450 ms. Navíc nebyly během studie pozorovány

žádné klinicky relevantní arytmie. Zejména nebyly pozorovány žádné epizody torsade de pointes

(přechodné ani setrvalé).

Významné prodloužení QT intervalu se může objevit v případě, že je nilotinib nesprávně užíván se

silnými inhibitory CYP3A4 a/nebo přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval, a/nebo

s potravou (viz bod 4.5). Současná přítomnost hypokalemie nebo hypomagnezemie mohou tento

účinek ještě zvyšovat. Prodloužení QT intervalu může vystavit pacienty riziku fatálního konce.

Přípravek Tasigna má být užíván opatrně u pacientů s prodlouženým QTc intervalem, nebo u kterých

je významné riziko vývoje prodloužení QTc intervalu, jako jsou pacienti:

s kongenitálním syndromem dlouhého QT intervalu.

s nekompenzovaným nebo závažným srdečním onemocněním, zahrnujícím nedávný infarkt

myokardu, městnavé srdeční selhání, nestabilní anginu pectoris nebo klinicky významnou

bradykardii.

užívající antiarytmika nebo jiné látky, které prodlužují QT interval.

Doporučuje se pečlivé monitorování účinku na QTc interval a provedení výchozího EKG před

zahájením léčby nilotinibem a dle klinické potřeby. Hypokalemie nebo hypomagnezemie musí být

upraveny před podáním přípravku Tasigna a mají být pravidelně sledovány během léčby.

Náhlá smrt

Méně časté případy (0,1 až 1%) náhlé smrti byly hlášeny u pacientů s imatinib-rezistentní nebo

intolerantní CML v chronické fázi nebo akcelerované fázi, u nichž se v minulosti vyskytlo

onemocnění srdce nebo měli významné kardiální rizikové faktory. Často se navíc spolu se základním

maligním onemocněním vyskytovaly komorbidity léčené jinými současně podávanými přípravky.

Poruchy ventrikulární repolarizace mohly být přispívajícími faktory. V klinické studii fáze III

u pacientů s nově diagnostikovanou CML v chronické fázi nebyly hlášené žádné případy náhlé smrti.

Retence tekutin a edém

Závažné formy retence tekutin související s přípravkem, jako je pleurální efuze, plicní edém a

perikardiální efuze, byly pozorovány méně často (0,1 až 1 %) ve studii fáze III u pacientů s nově

diagnostikovanou CML. Podobné případy byly pozorovány v postmarketingových hlášeních.

Nečekaný rychlý nárůst tělesné hmotnosti má být pečlivě prověřen. Pokud se během léčby nilotinibem

objeví příznaky závažné retence tekutin, má být vyhodnocena etiologie a pacienti mají být léčeni

příslušným způsobem (viz bod 4.2 pokyny ke zvládání nehematologických toxicit).

Kardiovaskulární příhody

Kardiovaskulární příhody byly hlášeny v randomizované studii fáze III u pacientů s nově

diagnostikovanou CML a pozorovány v postmarketingových hlášeních. V této klinické studii

s mediánem doby léčby 60,5 měsíců se vyskytly případy kardiovaskulárních příhod stupně 3-4

zahrnující periferní arteriální okluze (1,4 % při dávce 300 mg nilotinibu dvakrát denně, respektive

1,1 % při dávce 400 mg dvakrát denně), ischemické onemocnění srdce (2,2 % při dávce 300 mg

nilotinibu dvakrát denně, respektive 6,1 % při dávce 400 mg dvakrát denně) a ischemické

cerebrovaskulární příhody (1,1 % při dávce 300 mg nilotinibu dvakrát denně, respektive 2,2 % při

dávce 400 mg dvakrát denně). Pacienti mají být poučeni o nutnosti okamžitě vyhledat lékaře, pokud se

u nich projeví akutní známky nebo příznaky kardiovaskulárních příhod. Měl by být vyhodnocen

kardiovaskulární stav pacientů a kardiovaskulární rizikové faktory mají být během léčby nilotinibem

sledovány a aktivně zvládány podle standardních doporučení. Ke zvládnutí kardiovaskulárních

rizikových faktorů má být předepsána příslušná léčba (viz bod 4.2 pro pokyny ke zvládání

nehematologických toxicit).

Reaktivace hepatitidy B

U pacientů, kteří jsou chronickými nosiči hepatitidy B, dochází k reaktivaci po zahájení léčby

inhibitory tyrosinkinázy BCR-ABL. Některé případy vyústily v akutní selhání jater nebo ve

fulminantní hepatitidu vedoucí k transplantaci jater nebo došlo k úmrtí pacienta.

Před zahájením léčby nilotinibem mají být pacienti vyšetřeni na infekci HBV. Před zahájením léčby u

pacientů s pozitivní sérologií hepatitidy B (včetně těch s aktivním onemocněním) a u pacientů, u

kterých v průběhu léčby vyjde pozitivní test infekce HBV, je třeba se obrátit na hepatology se

zkušeností s léčbou hepatitidy B. Nosiči HBV, kteří potřebují léčbu nilotinibem, mají být po celou

dobu léčby a několik měsíců po jejím ukončení pečlivě sledováni s ohledem na možný výskyt známek

a příznaků aktivní infekce HBV (viz bod 4.8).

Zvláštní monitorování dospělých pacientů s CML s přítomností filadelfského chromozomu

v chronické fázi, kteří dosáhli setrvalé hluboké molekulární odpovědi

Předpoklady pro přerušení léčby

U vybraných pacientů, u kterých je potvrzeno, že exprimují typické BCR-ABL transkripty,

e13a2/b2a2 nebo e14a2/b3a2, může být zváženo přerušení léčby. Pacienti musí mít typické BCR-ABL

transkripty umožňující kvantifikaci BCR-ABL, hodnocení hloubky molekulární odpovědi a určení

možné ztráty molekulární remise po přerušení léčby nilotinibem.

Monitorování pacientů, kteří přerušili léčbu

Časté monitorování hladin BCR-ABL transkriptů u pacientů vybraných k přerušení léčby musí být

prováděno kvantitativním diagnostickým testem validovaným k měření hladin molekulární odpovědi

s citlivostí alespoň MR 4,5 (BCR-ABL/ABL ≤ 0,0032 % IS). Hladiny BCR-ABL transkriptů musí být

hodnoceny před a během období přerušení léčby (viz body 4.2 a 5.1).

Ztráta velké molekulární odpovědi (MMR = BCR-ABL/ABL ≤ 0,1 % IS)) u CML pacientů, kterým

byl nilotinib podán jako léčba první nebo druhé linie nebo potvrzená ztráta MR 4 (dvě po sobě jdoucí

měření v odstupu alespoň 4 týdnů ukazující na ztrátu MR 4 (MR 4 = BCR-ABL/ABL ≤ 0,01 % IS)) u

pacientů s CML, kterým byl nilotinib podán jako léčba druhé linie je důvodem znovuzahájení léčby

během 4 týdnů od doby, kdy se objevila ztráta remise. Během období bez léčby může dojít k relapsu,

údaje z dlouhodobých studií nejsou zatím k dispozici. Je proto důležité provádět časté monitorování

hladin BCR-ABL a kompletní krevní obraz s diferenciálem k detekci možné ztráty remise (viz

bod 4.2). U pacientů, u nichž se po 3 měsících opětovného zahájení léčby nepodaří dosáhnout MMR,

má být provedeno testování mutace BCR-ABL kinázové domény.

Laboratorní testy a monitorování

Krevní lipidy

Ve studii fáze III u nově diagnostikovaných pacientů s CML vykazovalo 1,1 % pacientů léčených

400 mg nilotinibu dvakrát denně zvýšení hladin celkového cholesterolu stupně 3-4; žádné zvýšení

stupně 3-4 však nebylo pozorováno ve skupině léčené 300 mg dvakrát denně (viz bod 4.8).

Doporučuje se stanovit lipidové profily před zahájením léčby nilotinibem a vyhodnocovat je

v měsících 3 a 6 po zahájení léčby a dále nejméně jednou za rok během chronické léčby (viz bod 4.2).

Pokud je potřeba podávat inhibitor HMG-CoA reduktázy (přípravek snižující hladinu lipidů), přečtěte

si prosím před zahájením léčby bod 4.5, neboť některé inhibitory HMG-CoA reduktázy jsou rovněž

metabolizovány systémem CYP3A4.

Glukóza v krvi

Ve studii fáze III u nově diagnostikovaných pacientů s CML vykazovalo 6,9 % pacientů léčených

400 mg nilotinibu dvakrát denně a 7,2 % pacientů léčených 300 mg nilotinibu dvakrát denně zvýšení

hladin glukózy stupně 3-4. Před zahájením léčby přípravkem Tasigna se doporučuje stanovit hladinu

glukózy a monitorovat ji během léčby, pokud je to klinicky indikováno (viz bod 4.2). Pokud

z výsledků testů vyplývá potřeba léčby, mají se lékaři řídit lokálními standardy a doporučeními léčby.

Interakce s jinými léčivými přípravky

Přípravek Tasigna nemá být podáván s látkami, které jsou silnými inhibitory CYP3A4 (včetně, ale

nejen, ketokonazolu, itrakonazolu, vorikonazolu, klarithromycinu, telithromycinu, ritonaviru). V

případě, že by léčba těmito látkami byla nezbytná, doporučuje se, pokud je to možné, léčbu

nilotinibem přerušit (viz bod 4.5). Jestliže přechodné přerušení léčby není možné, je třeba nemocného

pečlivě sledovat z hlediska prodloužení QT intervalu (viz body 4.2, 4.5 a 5.2).

Při souběžném užívání nilotinibu s léčivými přípravky, které jsou silnými induktory CYP3A4 (např.

fenytoin, rifampicin, karbamazepin, fenobarbital a třezalka tečkovaná), je pravděpodobné snížení

expozice nilotinibu až v klinicky významném rozsahu. Z tohoto důvodu by pacientům užívajícím

nilotinib měly být souběžně podávány alternativní léčivé látky s nižším potenciálem pro indukci

CYP3A4 (viz bod 4.5).

Vliv potravy

Biologická dostupnost nilotinibu je zvýšena příjmem potravy. Přípravek Tasigna nesmí být užíván

spolu s jídlem (viz body 4.2 a 4.5) a má být užíván 2 hodiny po jídle. Žádná potrava nemá být

přijímána nejméně jednu hodinu po užití dávky léku. Grapefruitová šťáva a jiné potraviny, o kterých je

známo, že inhibují CYP3A4, nemají být požívány. Pacientům, kteří nejsou schopni tvrdé tobolky

spolknout, může být obsah každé tvrdé tobolky rozmíchán v jedné čajové lžičce jablečné šťávy

(jablečného pyré), takto připravený lék se má okamžitě užít. Nesmí být užita více než jedna čajová

lžička s každou tobolkou a použita jiná potrava než jablečná šťáva (viz bod 5.2).

Porucha funkce jater

Zhoršená funkce jater má mírný účinek na farmakokinetiku nilotinibu. Výsledkem podání jednorázové

dávky 200 mg nilotinibu bylo zvýšení AUC o 35 %, 35 % a 19 % u jedinců s lehkou, středně těžkou a

těžkou poruchou funkce jater ve srovnání s kontrolní skupinou jedinců s normální jaterní funkcí.

Došlo ke zvýšení predikované C

nilotinibu v ustáleném stavu o 29 %, 18 %, respektive 22 %.

Do klinických studií nebyli zařazeni pacienti s hodnotami alaninaminotransferázy (ALT) a/nebo

aspartát-aminotransferázy (AST) >2,5násobku (nebo >5násobku, pokud souvisely s onemocněním)

horní hranice normálních hodnot, a/nebo pokud měli celkový bilirubin >1,5násobek horní hranice

normálních hodnot. Nilotinib je metabolizován především v játrech. Pacienti s poruchou funkce jater

by proto mohli mít zvýšenou expozici nilotinibu a mají být léčeni s opatrností (viz bod 4.2).

Sérová lipáza

Bylo pozorováno zvýšení lipázy v séru. U pacientů s pankreatitidou v anamnéze se doporučuje

opatrnost. Pokud je zvýšení lipázy spojené s břišními příznaky, má být podávání nilotinibu přerušeno a

mají být provedena příslušná diagnostická vyšetření za účelem vyloučení pankreatitidy.

Totální gastrektomie

Biologická dostupnost nilotinibu může být u pacientů s totální gastrektomií omezená (viz bod 5.2). Má

se zvážit častější sledování těchto pacientů.

Syndrom nádorového rozpadu

Před zahájením léčby nilotinibem je doporučená úprava klinicky významné dehydratace a léčba

vysokých hladin kyseliny močové z důvodu možného výskytu syndromu nádorového rozpadu (TLS)

(viz bod 4.8).

Přečtěte si celý dokument

PŘÍLOHA I

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Tasigna 50 mg tvrdé tobolky

Tasigna 200 mg tvrdé tobolky

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Tasigna 50 mg tvrdé tobolky

Jedna tvrdá tobolka obsahuje nilotinibum 50 mg (jako nilotinibi hydrochloridum monohydricum).

Pomocná látka se známým účinkem

Jedna tvrdá tobolka obsahuje 39,03 mg monohydrátu laktosy.

Tasigna 200 mg tvrdé tobolky

Jedna tvrdá tobolka obsahuje nilotinibum 200 mg (jako nilotinibi hydrochloridum monohydricum).

Pomocná látka se známým účinkem

Jedna tvrdá tobolka obsahuje 156,11 mg monohydrátu laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Tvrdá tobolka.

Tasigna 50 mg tvrdé tobolky

Bílý až nažloutlý prášek v tvrdé želatinové tobolce s červeným neprůhledným víčkem a světle žlutým

tělem velikosti 4 s černým příčným potiskem „NVR/ABL“ na víčku.

Tasigna 200 mg tvrdé tobolky

Bílý až nažloutlý prášek ve světle žlutých neprůhledných tvrdých želatinových tobolkách velikosti 0 s

červeným podélným potiskem „NVR/TKI“.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Přípravek Tasigna je indikován k léčbě:

dospělých a pediatrických pacientů s nově diagnostikovanou chronickou myeloidní leukemií

(CML) s přítomností filadelfského chromozomu (Ph chromozom) v chronické fázi.

dospělých pacientů s chronickou a akcelerovanou fází CML s přítomností filadelfského

chromozomu, kteří jsou rezistentní nebo nesnášeli předcházející léčbu zahrnující imatinib.

Údaje o účinnosti u pacientů s CML v blastické krizi nejsou k dispozici.

pediatrických pacientů s chronickou fází CML s přítomností filadelfského chromozomu, kteří

jsou rezistentní nebo nesnášeli předchozí léčbu zahrnující imatinib.

4.2

Dávkování a způsob podání

Léčba musí být zahájena lékařem, který má zkušenosti s diagnostikou a léčbou pacientů s CML.

Dávkování

Léčba má trvat tak dlouho, dokud je pozorován klinický benefit nebo do neakceptovatelné toxicity.

Pokud dojde k vynechání dávky, pacient nemá dávku zdvojnásobovat, ale má užít další obvyklou

předepsanou dávku.

Dávkování u dospělých pacientů s CML s přítomností filadelfského chromozomu

Doporučená dávka je:

300 mg dvakrát denně u nově diagnostikovaných pacientů s CML v chronické fázi.

400 mg dvakrát denně u pacientů s chronickou nebo akcelerovanou fází CML, kteří jsou

rezistentní nebo nesnášeli předcházející léčbu.

Pro podání dávky 300 mg dvakrát denně jsou dostupné tvrdé tobolky o síle 150 mg.

Dávkování u pediatrických pacientů s CML s přítomností filadelfského chromozomu

Dávkování u pediatrických pacientů je individuální a počítá se podle plochy povrchu těla (mg/m

Doporučená dávka nilotinibu je 230 mg/m

dvakrát denně, zaokrouhleno na nejbližší 50 mg dávku

(maximální jednorázová dávka je 400 mg) (viz tabulka 1). Pro dosažení požadované dávky je možné

kombinovat různé síly přípravku Tasigna tvrdé tobolky.

Neexistují žádné zkušenosti s léčbou pediatrických pacientů do 2 let. Neexistují žádné údaje u nově

diagnostikovaných pediatrických pacientů do 10 let a jsou jen omezené údaje týkající se pediatrických

pacientů ve věku do 6 let, kteří jsou rezistentní nebo intolerují imatinib.

Tabulka 1

Dávkování nilotinibu u dětí, 230 mg/m

2

dvakrát denně

Plocha povrchu těla

(BSA)

Dávka v miligramech

(dvakrát denně)

Až do 0,32 m

50 mg

0,33 – 0,54 m

100 mg

0,55 – 0,76 m

150 mg

0,77 – 0,97 m

200 mg

0,98 – 1,19 m

250 mg

1,20 – 1,41 m

300 mg

1,42 – 1,63 m

350 mg

≥1,64 m

400 mg

Dospělí pacienti s CML s přítomností filadelfského chromozomu v chronické fázi, kteří byli léčeni

nilotinibem v první linii léčby, a kteří dosáhli setrvalé hluboké molekulární odpovědi (MR 4,5)

Přerušení léčby může být zváženo u vybraných dospělých pacientů s CML s přítomností filadelfského

chromozomu (Ph+) v chronické fázi, kteří byli léčeni nilotinibem v dávce 300 mg dvakrát denně po

dobu minimálně 3 let, pokud hluboká molekulární odpověď trvá minimálně 1 rok bezprostředně před

přerušením léčby. Přerušení terapie nilotinibem má být zahájeno lékařem se zkušenostmi v léčbě

pacientů s CML (viz body 4.4 a 5.1).

U vybraných pacientů, kteří přeruší léčbu nilotinibem, musí být monitorovány hladiny BCR-ABL

transkriptů a kompletní krevní obraz s diferenciálem každý měsíc během prvního roku, každých

6 týdnů během druhého roku a dále každých 12 týdnů. Monitorování hladin BCR-ABL transkriptů

musí být provedeno pomocí kvantitativního diagnostického testu ověřeného pro měření úrovní

molekulární odpovědi na mezinárodní stupnici (IS) s citlivostí minimálně

MR 4,5 (BCR-ABL/ABL ≤ 0,0032 % IS).

U pacientů se ztrátou MR 4 (MR 4 = BCR-ABL/ABL ≤ 0,01 % IS) a bez ztráty MMR

(MMR = BCR-ABL/ABL ≤ 0,1 % IS) během období bez léčby mají být hladiny BCR-ABL

transkriptů monitorovány každé 2 týdny do té doby, než se hladiny BCR-ABL navrátí do rozmezí

MR 4 a MR 4,5. Pacienti se stálou hladinou BCR-ABL traskriptů mezi MMR a MR 4 po dobu

minimálně 4 po sobě jdoucích měřeních se mohou vrátit do původního plánu sledování.

Pacienti, kteří ztratí MMR, musí znovu zahájit léčbu během 4 týdnů od doby, kdy se objevila ztráta

remise. Terapie nilotinibem má být znovu zahájena v dávce 300 mg dvakrát denně nebo ve snížené

dávce 400 mg jednou denně, pokud měl pacient dávku sníženou před přerušením terapie. Pacientům,

kteří znovu zahajují léčbu nilotinibem, mají být monitorovány hladiny BCR-ABL transkriptů měsíčně

do té doby, než se znovu objeví MMR, a dále každých 12 týdnů (viz bod 4.4).

Dospělí pacienti s CML s přítomností filadelfského chromozomu v chronické fázi, kteří dosáhli

setrvalé hluboké molekulární odpovědi (MR 4,5) při užívání nilotinibu po předchozí terapii

imatinibem

Přerušení léčby může být zváženo u vybraných dospělých pacientů s CML s přítomností filadelfského

chromozomu (Ph+) v chronické fázi, kteří byli léčeni nilotinibem po dobu minimálně 3 let, pokud

hluboká molekulární odpověď trvá minimálně 1 rok bezprostředně před přerušením léčby. Přerušení

terapie nilotinibem má být zahájeno lékařem se zkušenostmi v léčbě pacientů s CML (viz body 4.4 a

5.1).

U vybraných pacientů, kteří přeruší léčbu nilotinibem, musí být monitorovány hladiny BCR-ABL

transkriptů a kompletní krevní obraz s diferenciálem každý měsíc během prvního roku, každých

6 týdnů během druhého roku a dále každých 12 týdnů. Monitorování hladin BCR-ABL transkriptů

musí být provedeno pomocí kvantitativního diagnostického testu ověřeného pro měření úrovní

molekulární odpovědi na mezinárodní stupnici (IS) s citlivostí minimálně

MR 4,5 (BCR-ABL/ABL ≤ 0,0032 % IS).

Pacienti s potvrzenou ztrátou MR 4 (MR 4 = BCR-ABL/ABL ≤ 0,01 % IS) během období bez léčby

(dvě po sobě jdoucí měření provedená v odstupu minimálně 4 týdnů a ukazující na ztrátu MR 4) nebo

ztrátou velké molekulární odpovědi (MMR = BCR-ABL/ABL ≤ 0,1 % IS) musí znovu zahájit léčbu

během 4 týdnů od doby, kdy se objevila ztráta remise. Terapie nilotinibem má být znovu zahájena

dávkou 300 mg nebo 400 mg dvakrát denně. Pacientům, kteří znovu zahajují léčbu nilotinibem, mají

být monitorovány hladiny BCR-ABL transkriptů měsíčně do té doby, než se znovu objeví předchozí

velká molekulární odpověď nebo MR 4, a dále každých 12 týdnů (viz bod 4.4).

Úprava nebo modifikace dávkování

Přípravek Tasigna může být dočasně vysazen a/nebo může být snížena dávka z důvodu hematologické

toxicity (neutropenie, trombocytopenie), která nesouvisí se základním onemocněním leukemií (viz

tabulka 2).

Tabulka 2

Úprava dávkování při neutropenii a trombocytopenii

Dospělí pacienti s

nově

diagnostikovanou

CML v chronické

fázi při 300 mg

dvakrát denně a

imatinib-rezistentní

nebo intolerantní

CML v chronické

fázi při 400 mg

dvakrát denně

ANC* <1,0 x 10

/l a/nebo počet

trombocytů <50 x 10

Léčba nilotinibem musí být přerušena a musí

být monitorován krevní obraz.

Léčba musí být obnovena stejnou dávkou,

pokud je do 2 týdnů ANC >1,0 x 10

a/nebo počet trombocytů >50 x 10

Jestliže počet krevních elementů zůstává

nízký, může být třeba snížit dávku na

400 mg jednou denně.

Dospělí pacienti s

imatinib-rezistentní

nebo intolerantní

CML v akcelerované

fázi při 400 mg

dvakrát denně

ANC* <0,5 x 10

/l a/nebo počet

trombocytů <10 x 10

Léčba nilotinibem musí být přerušena a musí

být monitorován krevní obraz.

Léčba musí být obnovena stejnou dávkou,

pokud je do 2 týdnů ANC >1,0 x 10

a/nebo počet trombocytů >20 x 10

Jestliže počet krevních elementů zůstává

nízký, může být třeba snížit dávku na

400 mg jednou denně.

Paediatričtí pacienti

s nově

diagnostikovanou

CML v chronické

fázi při 230 mg/m

dvakrát denně a

imatinib-rezistentní

nebo intolerantní

CML v chronické

fázi při 230 mg/m

dvakrát denně

ANC* <1,0 x 10

/l a/nebo počet

trombocytů <50 x 10

Léčba nilotinibem musí být přerušena a musí

být monitorován krevní obraz.

Léčba musí být obnovena stejnou dávkou,

pokud je do 2 týdnů ANC >1,5 x 10

/l a/nebo

počet trombocytů >75 x 10

Jestliže počet krevních elementů zůstává

nízký, může být třeba snížit dávku na

230 mg/m

jednou denně.

Jestliže i po snížení dávky dojde k nežádoucí

reakci, zvažte přerušení léčby.

*ANC= absolutní počet neutrofilů

Jestliže se vyvine klinicky signifikantní středně těžká nebo těžká nehematologická toxicita, má být

podávání přípravku přerušeno a pacienti mají být odpovídajícím způsobem sledováni a léčeni. Pokud u

dospělých nově diagnostikovaných pacientů s CML v chronické fázi byla předchozí dávka 300 mg

dvakrát denně, nebo 400 mg dvakrát denně u dospělých pacientů s imatinibem-rezistentní nebo

intolerantní CML v chronické nebo akcelerované fázi, nebo 230 mg/m

dvakrát denně u pediatrických

pacientů, dávkování může být znovu zahájeno dávkou 400 mg jednou denně u dospělých pacientů a u

pediatrických pacientů dávkou 230 mg/m

jednou denně, jakmile toxické příznaky vymizí. Pokud byla

předchozí dávka u dospělých pacientů 400 mg jednou denně, nebo u pediatrických pacientů

230 mg/m

jednou denně, měla by být léčba přerušena. Pokud je to klinicky vhodné, má se zvážit

opětovné navýšení dávky na počátečních 300 mg dvakrát denně u dospělých nově diagnostikovaných

pacientů s CML v chronické fázi, nebo na 400 mg dvakrát denně u dospělých pacientů

s imatinib-rezistentní nebo intolerantní CML v chronické nebo akcelerované fázi nebo u pediatrických

pacientů na 230 mg/m

dvakrát denně.

Zvýšená hladina sérové lipázy: Při zvýšení sérové lipázy stupně 3-4 má být dávka u dospělých

pacientů snížena na 400 mg jednou denně nebo léčba přerušena. U pediatrických pacientů musí být

léčba přerušena až do stupně

1. Potom pokud byla předchozí dávka 230 mg/m

dvakrát denně, může

být léčba znovu zahájena dávkou 230 mg/m

jednou denně. Pokud byla předchozí dávka 230 mg/m

jednou denně, léčba má být přerušena. Hladiny sérové lipázy mají být vyšetřovány jednou měsíčně

nebo dle klinické potřeby (viz bod 4.4).

Zvýšení bilirubinu a jaterních transamináz: Při zvýšení bilirubinu a jaterních transamináz na

stupeň 3-4 má být dávka u dospělých pacientů snížena na 400 mg jednou denně nebo léčba přerušena.

U pediatrických pacientů je při zvýšení bilirubinu na stupeň ≥2 nebo zvýšení jaterních transamináz na

stupeň ≥3 třeba léčbu přerušit, dokud se hodnoty nevrátí na stupeň

1. Pokud byla předchozí dávka

230 mg/m

dvakrát denně, může být léčba znovu zahájena dávkou 230 mg/m

jednou denně. Jestliže

předchozí dávka byla 230 mg/m

jednou denně a návratnost do stupně

1 trvá déle než 28 dnů, léčba

má být přerušena. Hladiny bilirubinu a jaterních transamináz mají být vyšetřovány jednou měsíčně

nebo dle klinické potřeby.

Zvláštní populace

Starší lidé

V klinických studiích bylo přibližně 12

% jedinců ve studii fáze III u

pacientů s nově

diagnostikovanou CML v chronické fázi a přibližně 30 % jedinců ve studii fáze II u

pacientů

s imatinib-rezistentní nebo intolerantní CML v chronické fázi a akcelerované fázi ve věku 65 let a

starších. Žádné zásadní rozdíly v bezpečnosti a účinnosti nebyly pozorovány u pacientů ≥65 let ve

srovnání s dospělými ve věku mezi 18 a 65 lety.

Porucha funkce ledvin

U pacientů se zhoršenou funkcí ledvin nebyly klinické studie provedeny.

Vzhledem k tomu, že nilotinib ani jeho metabolity nejsou vylučovány ledvinami, nepředpokládá se u

pacientů se zhoršenou funkcí ledvin snížení celkové tělesné clearance.

Porucha funkce jater

Zhoršená funkce jater má mírný účinek na farmakokinetiku nilotinibu. Úprava dávky se u pacientů se

zhoršenou funkcí jater nepovažuje za nutnou. Nicméně pacienti se zhoršenou funkcí jater mají být

léčeni s opatrností (viz bod 4.4).

Srdeční poruchy

Pacienti s nekompenzovaným nebo závažným srdečním onemocněním (např. nedávný infarkt

myokardu, městnavé srdeční selhání, nestabilní angina pectoris nebo klinicky významná bradykardie)

byli z klinických studií vyloučeni. Pozornost je třeba věnovat pacientům s významnou srdeční

poruchou (viz bod 4.4).

Během léčby nilotinibem byl hlášen vzestup hladin celkového cholesterolu v séru (viz bod 4.4).

Lipidový profil má být stanoven před zahájením léčby nilotinibem a vyhodnocován v měsících 3 a 6

po zahájení léčby a dále nejméně jednou za rok během chronické léčby.

Během léčby nilotinibem byl hlášen vzestup hladin glukózy v krvi (viz bod 4.4). Hladiny glukózy v

krvi mají být stanoveny před zahájením léčby nilotinibem a sledovány během léčby.

Pediatrická populace

Byla stanovena bezpečnost a účinnost přípravku Tasigna u pediatrických pacientů ve věku

od 2 do 18 let s chronickou fází CML s přítomností filadelfského chromozomu (viz body 4.8, 5.1 a

5.2). Neexistují žádné zkušenosti s léčbou u pediatrických pacientů do 2 let nebo u pediatrických

pacientů s chronickou a akcelerovanou fází CML s přítomností filadelfského chromozomu nebo

s CML v akcelerované fázi nebo blastické krizi. Neexistují žádné údaje u nově diagnostikovaných

pediatrických pacientů do 10 let a jsou jen omezené údaje týkající se pediatrických pacientů ve věku

do 6 let, kteří jsou rezistentní nebo intolerantní na imatinib.

Způsob podání

Tasigna má být podávána dvakrát denně přibližně po 12 hodinách a nesmí být užívána s jídlem. Tvrdé

tobolky musí být spolknuty celé s vodou. Dvě hodiny před užitím dávky a alespoň jednu hodinu po

užití dávky nemá být konzumována žádná potrava.

Pacientům, kteří nejsou schopni tvrdé tobolky spolknout, může být obsah každé tobolky rozmíchán

v jedné čajové lžičce jablečné šťávy (jablečného pyré), takto připravený lék se má okamžitě užít.

Nesmí být užita více než jedna čajová lžička s každou tobolkou a použita jiná potrava než jablečná

šťáva (viz body 4.4 a 5.2).

4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Myelosuprese

Léčba nilotinibem je doprovázena (National Cancer Institute Common Toxicity Criteria stupeň 3-4)

trombocytopenií, neutropenií a anemií. Výskyt je častější u pacientů s imatinib-rezistentní nebo

intolerantní CML, zejména u pacientů s akcelerovanou fází CML. Kompletní vyšetření krevního

obrazu má být prováděno v prvních 2 měsících léčby každé dva týdny a dále pak jednou měsíčně,

nebo podle klinické indikace. Myelosuprese byla zpravidla reverzibilní a obvykle byla zvládnuta

dočasným vysazením přípravku Tasigna nebo snížením dávky (viz bod 4.2).

Prodloužení QT intervalu

Ukázalo se, že nilotinib u dospělých a pediatrických pacientů prodlužuje srdeční komorovou

repolarizaci; délka naměřeného QT intervalu na EKG byla závislá na koncentraci.

V klinické studii fáze III u pacientů s nově diagnostikovanou CML v chronické fázi, kteří užívali

300 mg nilotinibu dvakrát denně, byla změna zprůměrovaného QTcF intervalu v ustáleném stavu od

výchozí hodnoty 6 ms. Žádný pacient neměl QTcF >480 ms. V klinických studiích nebyly pozorovány

epizody torsade de pointes.

V klinické studii fáze II u pacientů s CML v chronické a akcelerované fázi, kteří byli rezistentní a

netolerující léčbu imatinibem a užívali 400 mg nilotinibu dvakrát denně, byla změna zprůměrovaného

QTcF intervalu v ustáleném stavu od výchozí hodnoty 5 a 8 ms. U <1 % těchto pacientů byl

pozorován QTcF interval >500 ms. V klinických studiích nebyly pozorovány žádné epizody torsade de

pointes.

Ve studii na zdravých dobrovolnících se srovnatelnou expozicí pozorovanou u pacientů byla změna

střední zprůměrované hodnoty QTcF od výchozí hodnoty, po odečtení hodnot placeba, 7 ms

(CI ± 4 ms). Žádný jedinec neměl hodnoty QTcF >450 ms. Navíc nebyly během studie pozorovány

žádné klinicky relevantní arytmie. Zejména nebyly pozorovány žádné epizody torsade de pointes

(přechodné ani setrvalé).

Významné prodloužení QT intervalu se může objevit v případě, že je nilotinib nesprávně užíván se

silnými inhibitory CYP3A4 a/nebo přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval, a/nebo

s potravou (viz bod 4.5). Současná přítomnost hypokalemie nebo hypomagnezemie mohou tento

účinek ještě zvyšovat. Prodloužení QT intervalu může vystavit pacienty riziku fatálního konce.

Přípravek Tasigna má být užíván opatrně u pacientů s prodlouženým QTc intervalem, nebo u kterých

je významné riziko vývoje prodloužení QTc intervalu, jako jsou pacienti:

s kongenitálním syndromem dlouhého QT intervalu.

s nekompenzovaným nebo závažným srdečním onemocněním, zahrnujícím nedávný infarkt

myokardu, městnavé srdeční selhání, nestabilní anginu pectoris nebo klinicky významnou

bradykardii.

užívající antiarytmika nebo jiné látky, které prodlužují QT interval.

Doporučuje se pečlivé monitorování účinku na QTc interval a provedení výchozího EKG před

zahájením léčby nilotinibem a dle klinické potřeby. Hypokalemie nebo hypomagnezemie musí být

upraveny před podáním přípravku Tasigna a mají být pravidelně sledovány během léčby.

Náhlá smrt

Méně časté případy (0,1 až 1%) náhlé smrti byly hlášeny u pacientů s imatinib-rezistentní nebo

intolerantní CML v chronické fázi nebo akcelerované fázi, u nichž se v minulosti vyskytlo

onemocnění srdce nebo měli významné kardiální rizikové faktory. Často se navíc spolu se základním

maligním onemocněním vyskytovaly komorbidity léčené jinými současně podávanými přípravky.

Poruchy ventrikulární repolarizace mohly být přispívajícími faktory. V klinické studii fáze III

u pacientů s nově diagnostikovanou CML v chronické fázi nebyly hlášené žádné případy náhlé smrti.

Retence tekutin a edém

Závažné formy retence tekutin související s přípravkem, jako je pleurální efuze, plicní edém a

perikardiální efuze, byly pozorovány méně často (0,1 až 1 %) ve studii fáze III u pacientů s nově

diagnostikovanou CML. Podobné případy byly pozorovány v postmarketingových hlášeních.

Nečekaný rychlý nárůst tělesné hmotnosti má být pečlivě prověřen. Pokud se během léčby nilotinibem

objeví příznaky závažné retence tekutin, má být vyhodnocena etiologie a pacienti mají být léčeni

příslušným způsobem (viz bod 4.2 pokyny ke zvládání nehematologických toxicit).

Kardiovaskulární příhody

Kardiovaskulární příhody byly hlášeny v randomizované studii fáze III u pacientů s nově

diagnostikovanou CML a pozorovány v postmarketingových hlášeních. V této klinické studii

s mediánem doby léčby 60,5 měsíců se vyskytly případy kardiovaskulárních příhod stupně 3-4

zahrnující periferní arteriální okluze (1,4 % při dávce 300 mg nilotinibu dvakrát denně, respektive

1,1 % při dávce 400 mg dvakrát denně), ischemické onemocnění srdce (2,2 % při dávce 300 mg

nilotinibu dvakrát denně, respektive 6,1 % při dávce 400 mg dvakrát denně) a ischemické

cerebrovaskulární příhody (1,1 % při dávce 300 mg nilotinibu dvakrát denně, respektive 2,2 % při

dávce 400 mg dvakrát denně). Pacienti mají být poučeni o nutnosti okamžitě vyhledat lékaře, pokud se

u nich projeví akutní známky nebo příznaky kardiovaskulárních příhod. Měl by být vyhodnocen

kardiovaskulární stav pacientů a kardiovaskulární rizikové faktory mají být během léčby nilotinibem

sledovány a aktivně zvládány podle standardních doporučení. Ke zvládnutí kardiovaskulárních

rizikových faktorů má být předepsána příslušná léčba (viz bod 4.2 pro pokyny ke zvládání

nehematologických toxicit).

Reaktivace hepatitidy B

U pacientů, kteří jsou chronickými nosiči hepatitidy B, dochází k reaktivaci po zahájení léčby

inhibitory tyrosinkinázy BCR-ABL. Některé případy vyústily v akutní selhání jater nebo ve

fulminantní hepatitidu vedoucí k transplantaci jater nebo došlo k úmrtí pacienta.

Před zahájením léčby nilotinibem mají být pacienti vyšetřeni na infekci HBV. Před zahájením léčby u

pacientů s pozitivní sérologií hepatitidy B (včetně těch s aktivním onemocněním) a u pacientů, u

kterých v průběhu léčby vyjde pozitivní test infekce HBV, je třeba se obrátit na hepatology se

zkušeností s léčbou hepatitidy B. Nosiči HBV, kteří potřebují léčbu nilotinibem, mají být po celou

dobu léčby a několik měsíců po jejím ukončení pečlivě sledováni s ohledem na možný výskyt známek

a příznaků aktivní infekce HBV (viz bod 4.8).

Zvláštní monitorování dospělých pacientů s CML s přítomností filadelfského chromozomu

v chronické fázi, kteří dosáhli setrvalé hluboké molekulární odpovědi

Předpoklady pro přerušení léčby

U vybraných pacientů, u kterých je potvrzeno, že exprimují typické BCR-ABL transkripty,

e13a2/b2a2 nebo e14a2/b3a2, může být zváženo přerušení léčby. Pacienti musí mít typické BCR-ABL

transkripty umožňující kvantifikaci BCR-ABL, hodnocení hloubky molekulární odpovědi a určení

možné ztráty molekulární remise po přerušení léčby nilotinibem.

Monitorování pacientů, kteří přerušili léčbu

Časté monitorování hladin BCR-ABL transkriptů u pacientů vybraných k přerušení léčby musí být

prováděno kvantitativním diagnostickým testem validovaným k měření hladin molekulární odpovědi

s citlivostí alespoň MR 4,5 (BCR-ABL/ABL ≤ 0,0032 % IS). Hladiny BCR-ABL transkriptů musí být

hodnoceny před a během období přerušení léčby (viz body 4.2 a 5.1).

Ztráta velké molekulární odpovědi (MMR = BCR-ABL/ABL ≤ 0,1 % IS)) u CML pacientů, kterým

byl nilotinib podán jako léčba první nebo druhé linie nebo potvrzená ztráta MR 4 (dvě po sobě jdoucí

měření v odstupu alespoň 4 týdnů ukazující na ztrátu MR 4 (MR 4 = BCR-ABL/ABL ≤ 0,01 % IS)) u

pacientů s CML, kterým byl nilotinib podán jako léčba druhé linie je důvodem znovuzahájení léčby

během 4 týdnů od doby, kdy se objevila ztráta remise. Během období bez léčby může dojít k relapsu,

údaje z dlouhodobých studií nejsou zatím k dispozici. Je proto důležité provádět časté monitorování

hladin BCR-ABL a kompletní krevní obraz s diferenciálem k detekci možné ztráty remise (viz

bod 4.2). U pacientů, u nichž se po 3 měsících opětovného zahájení léčby nepodaří dosáhnout MMR,

má být provedeno testování mutace BCR-ABL kinázové domény.

Laboratorní testy a monitorování

Krevní lipidy

Ve studii fáze III u nově diagnostikovaných pacientů s CML vykazovalo 1,1 % pacientů léčených

400 mg nilotinibu dvakrát denně zvýšení hladin celkového cholesterolu stupně 3-4; žádné zvýšení

stupně 3-4 však nebylo pozorováno ve skupině léčené 300 mg dvakrát denně (viz bod 4.8).

Doporučuje se stanovit lipidové profily před zahájením léčby nilotinibem a vyhodnocovat je

v měsících 3 a 6 po zahájení léčby a dále nejméně jednou za rok během chronické léčby (viz bod 4.2).

Pokud je potřeba podávat inhibitor HMG-CoA reduktázy (přípravek snižující hladinu lipidů), přečtěte

si prosím před zahájením léčby bod 4.5, neboť některé inhibitory HMG-CoA reduktázy jsou rovněž

metabolizovány systémem CYP3A4.

Glukóza v krvi

Ve studii fáze III u nově diagnostikovaných pacientů s CML vykazovalo 6,9 % pacientů léčených

400 mg nilotinibu dvakrát denně a 7,2 % pacientů léčených 300 mg nilotinibu dvakrát denně zvýšení

hladin glukózy stupně 3-4. Před zahájením léčby přípravkem Tasigna se doporučuje stanovit hladinu

glukózy a monitorovat ji během léčby, pokud je to klinicky indikováno (viz bod 4.2). Pokud

z výsledků testů vyplývá potřeba léčby, mají se lékaři řídit lokálními standardy a doporučeními léčby.

Interakce s jinými léčivými přípravky

Přípravek Tasigna nemá být podáván s látkami, které jsou silnými inhibitory CYP3A4 (včetně, ale

nejen, ketokonazolu, itrakonazolu, vorikonazolu, klarithromycinu, telithromycinu, ritonaviru). V

případě, že by léčba těmito látkami byla nezbytná, doporučuje se, pokud je to možné, léčbu

nilotinibem přerušit (viz bod 4.5). Jestliže přechodné přerušení léčby není možné, je třeba nemocného

pečlivě sledovat z hlediska prodloužení QT intervalu (viz body 4.2, 4.5 a 5.2).

Při souběžném užívání nilotinibu s léčivými přípravky, které jsou silnými induktory CYP3A4 (např.

fenytoin, rifampicin, karbamazepin, fenobarbital a třezalka tečkovaná), je pravděpodobné snížení

expozice nilotinibu až v klinicky významném rozsahu. Z tohoto důvodu by pacientům užívajícím

nilotinib měly být souběžně podávány alternativní léčivé látky s nižším potenciálem pro indukci

CYP3A4 (viz bod 4.5).

Vliv potravy

Biologická dostupnost nilotinibu je zvýšena příjmem potravy. Přípravek Tasigna nesmí být užíván

spolu s jídlem (viz body 4.2 a 4.5) a má být užíván 2 hodiny po jídle. Žádná potrava nemá být

přijímána nejméně jednu hodinu po užití dávky léku. Grapefruitová šťáva a jiné potraviny, o kterých je

známo, že inhibují CYP3A4, nemají být požívány. Pacientům, kteří nejsou schopni tvrdé tobolky

spolknout, může být obsah každé tvrdé tobolky rozmíchán v jedné čajové lžičce jablečné šťávy

(jablečného pyré), takto připravený lék se má okamžitě užít. Nesmí být užita více než jedna čajová

lžička s každou tobolkou a použita jiná potrava než jablečná šťáva (viz bod 5.2).

Porucha funkce jater

Zhoršená funkce jater má mírný účinek na farmakokinetiku nilotinibu. Výsledkem podání jednorázové

dávky 200 mg nilotinibu bylo zvýšení AUC o 35 %, 35 % a 19 % u jedinců s lehkou, středně těžkou a

těžkou poruchou funkce jater ve srovnání s kontrolní skupinou jedinců s normální jaterní funkcí.

Došlo ke zvýšení predikované C

nilotinibu v ustáleném stavu o 29 %, 18 %, respektive 22 %.

Do klinických studií nebyli zařazeni pacienti s hodnotami alaninaminotransferázy (ALT) a/nebo

aspartát-aminotransferázy (AST) >2,5násobku (nebo >5násobku, pokud souvisely s onemocněním)

horní hranice normálních hodnot, a/nebo pokud měli celkový bilirubin >1,5násobek horní hranice

normálních hodnot. Nilotinib je metabolizován především v játrech. Pacienti s poruchou funkce jater

by proto mohli mít zvýšenou expozici nilotinibu a mají být léčeni s opatrností (viz bod 4.2).

Sérová lipáza

Bylo pozorováno zvýšení lipázy v séru. U pacientů s pankreatitidou v anamnéze se doporučuje

opatrnost. Pokud je zvýšení lipázy spojené s břišními příznaky, má být podávání nilotinibu přerušeno a

mají být provedena příslušná diagnostická vyšetření za účelem vyloučení pankreatitidy.

Totální gastrektomie

Biologická dostupnost nilotinibu může být u pacientů s totální gastrektomií omezená (viz bod 5.2). Má

se zvážit častější sledování těchto pacientů.

Syndrom nádorového rozpadu

Před zahájením léčby nilotinibem je doporučená úprava klinicky významné dehydratace a léčba

vysokých hladin kyseliny močové z důvodu možného výskytu syndromu nádorového rozpadu (TLS)

(viz bod 4.8).

Přečtěte si celý dokument

30 Churchill Place

Canary Wharf

London E14 5EU

United Kingdom

An agency of the European Union

Telephone

+44 (0)20 3660 6000

Facsimile

+44 (0)20 3660 5555

Send a question via our website

www.ema.europa.eu/contact

© European Medicines Agency, 2017. Reproduction is authorised provided the source is acknowledged.

EMA/278453/2017

EMEA/H/C/000798

Souhrn zprávy EPAR určený pro veřejnost

Tasigna

nilotinibum

Tento dokument je souhrnem Evropské veřejné zprávy o hodnocení (European Public Assessment

Report, EPAR) pro přípravek Tasigna. Objasňuje, jakým způsobem Výbor pro humánní léčivé přípravky

(CHMP) vyhodnotil tento přípravek, aby mohl doporučit vydání rozhodnutí o registraci přípravku v EU

a podmínky jeho používání. Účelem tohoto dokumentu není poskytnout praktické rady o tom, jak

přípravek Tasigna používat.

Pokud jde o praktické informace o používání přípravku Tasigna, pacienti by si měli přečíst příbalovou

informaci nebo se obrátit na svého lékaře či lékárníka.

Co je Tasigna a k čemu se používá?

Tasigna je léčivý přípravek používaný k léčbě dospělých s chronickou myeloidní leukemií, což je typ

rakoviny bílých krvinek. Používá se v případech, kdy je pacient „pozitivní na filadelfský chromozom“

(Ph+), tj. došlo-li u něj k přeskupení některých genů, na jehož základě se vytvořil speciální chromozom

nazývaný filadelfský chromozom. Tento chromozom vytváří enzym s názvem Bcr-Abl kináza, který

vede ke vzniku leukemie.

Přípravek Tasigna se používá k léčbě „chronické“ a „akcelerované“ fáze chronické myeloidní leukemie u

pacientů, kteří špatně snášejí jiné způsoby léčby zahrnující imatinib (jiné protinádorové léčivo) nebo

jejichž onemocnění na tyto jiné způsoby léčby nereaguje. O účinnosti přípravku u pacientů, jejichž

onemocnění je v tzv. blastické krizi (jiné fázi chronické myeloidní leukemie), nejsou k dispozici žádné

informace.

Přípravek Tasigna se také používá u nově diagnostikovaných pacientů s chronickou myeloidní leukemií

v chronické fázi.

Jelikož počet pacientů s chronickou myeloidní leukemií je nízký, toto onemocnění se považuje za zřídka

se vyskytující a přípravek Tasigna byl dne 22. května 2006 označen jako „léčivý přípravek pro vzácná

onemocnění”.

Tasigna

EMA/278453/2017

Page 2/4

Jak se přípravek Tasigna používá?

Výdej přípravku Tasigna je vázán na lékařský předpis. Léčbu by měl zahájit lékař, který má zkušenosti

s diagnostikou a léčbou chronické myeloidní leukemie. Přípravek Tasigna je dostupný ve formě tobolek

(150 mg a 200 mg).

U nově diagnostikovaných pacientů v chronické fázi chronické myeloidní leukemie je doporučená dávka

přípravku Tasigna 300 mg dvakrát denně. U pacientů s chronickou nebo akcelerovanou fází chronické

myeloidní leukemie, kteří špatně snášejí jiné způsoby léčby nebo jejichž onemocnění na tyto jiné

způsoby léčby nereaguje, činí doporučená dávka 400 mg dvakrát denně.

Léčba by měla pokračovat tak dlouho, dokud je pro pacienta přínosná. Jsou-li u pacienta zaznamenány

určité nežádoucí účinky na krev, je třeba dávku snížit nebo léčbu přerušit. Ukončení léčby lze zvážit u

pacientů v chronické fázi po nejméně tříleté předchozí léčbě přípravkem Tasigna, jejichž onemocnění

bylo dobře zvládáno po dobu alespoň 1 roku.

Uvedené dvě dávky přípravku Tasigna by měly být užívány se zhruba 12hodinovým odstupem. Tobolky

je třeba spolknout celé a zapít je sklenicí vody, přičemž dvě hodiny před podáním dávky a hodinu po

něm se nesmí požít žádné jídlo. U pacientů, kteří nejsou schopni tobolky spolknout, je možné jejich

obsah rozpustit v čajové lžičce jablečného pyré a okamžitě pozřít. Přípravek Tasigna může být případně

podáván s některými jinými léčivými přípravky.

V průběhu léčby přípravkem Tasigna musejí pacienti podstupovat pravidelné krevní testy, včetně testů

zjišťujících hladiny tuků v krvi. U pacientů užívajících tento léčivý přípravek byly hlášeny zvýšené

hladiny cholesterolu v krvi. Je-li léčba ukončena z důvodu dobrého zvládání onemocnění, je nezbytné

provádět pravidelné testy, aby bylo zajištěno, že se onemocnění nevrací. Pokud k jeho návratu dojde,

je třeba opět zahájit léčbu.

Jak přípravek Tasigna působí?

Léčivá látka v přípravku Tasigna, nilotinib, patří do skupiny léčiv nazývaných inhibitory proteinkinázy.

Tyto sloučeniny působí tak, že blokují enzymy známé jako proteinkinázy. Nilotinib působí tak, že

blokuje proteinkinázu s názvem Bcr-Abl kináza. Jde o enzym vytvářený leukemickými buňkami, který

způsobuje jejich nekontrolované množení. Blokováním Bcr-Abl kinázy pomáhá přípravek Tasigna

kontrolovat šíření leukemických buněk.

Jaké přínosy přípravku Tasigna byly prokázány v průběhu studií?

Přípravek Tasigna byl zkoumán ve dvou hlavních studiích, do nichž bylo zařazeno celkem 439 pacientů

s chronickou myeloidní leukemií, kteří špatně snášeli léčbu imatinibem nebo jejichž onemocnění již

přestalo na imatinib reagovat. V těchto studiích nebyl přípravek Tasigna porovnáván s žádným jiným

druhem léčby. Do první studie bylo zařazeno 320 pacientů s onemocněním v „chronické fázi“, přičemž

tři čtvrtiny z nich přestaly reagovat na imatinib. Hlavním měřítkem účinnosti v této studii byl podíl

pacientů, u nichž byla zaznamenána „významná cytogenetická odpověď“ (poměr bílých krvinek

v kostní dřeni pacienta, které obsahovaly filadelfský chromozom, klesl pod 35 %). Významná

cytogenetická odpověď byla zaznamenána u 156 (49 %) z 320 pacientů, kteří předtím užívali přípravek

Tasigna v průměru po dobu 341 dnů (přibližně 11 měsíců).

Do druhé studie bylo zařazeno celkem 119 pacientů s onemocněním v „akcelerované fázi“, přičemž

čtyři pětiny z nich přestaly reagovat na imatinib. Hlavním měřítkem účinnosti v této studii byl podíl

pacientů, u nichž byla zaznamenána „hematologická odpověď“ (návrat k normálnímu počtu bílých

Tasigna

EMA/278453/2017

Page 3/4

krvinek v krvi). Došlo k ní u 50 (42 %) ze 119 pacientů, kteří předtím užívali přípravek Tasigna

v průměru po dobu 202 dnů (přibližně 7 měsíců).

V obou studiích prokázal přípravek Tasigna podobný účinek u pacientů, kteří špatně snášeli léčbu

imatinibem nebo jejichž onemocnění již přestalo na imatinib reagovat.

Ve třetí hlavní studii u 846 nově diagnostikovaných pacientů s chronickou fází chronické myeloidní

leukemie byl přípravek Tasigna podávaný dvakrát denně buď v dávce 300 mg, nebo 400 mg srovnáván

s imatinibem. Hlavním měřítkem účinnosti byl podíl pacientů, u nichž byla zaznamenána „významná

molekulární odpověď“ (poměr bílých krvinek pacienta, které mohly vytvářet abnormální Bcr-Abl kinázu,

klesl pod 0,1 %) po 12 měsících léčby.

V této studii byl přípravek Tasigna při dosahování významné molekulární odpovědi účinnější než

imatinib: bylo jí dosaženo u 125 (44,3 %) z 282 pacientů užívajících přípravek Tasigna v dávce 300 mg

dvakrát denně a u 120 (42,7 %) z 281 pacientů užívajících přípravek Tasigna v dávce 400 mg dvakrát

denně, přičemž v případě podávání imatinibu se jednalo o 63 (22,3 %) z 283 pacientů.

Další dvě studie prokázaly, že přínosy tohoto léčivého přípravku mohou přetrvávat po ukončení léčby u

pacientů, jejichž onemocnění bylo dobře zvládáno po dobu alespoň 1 roku. Do první z nich bylo

zařazeno 190 pacientů, u nichž původní léčba přípravkem Tasigna vedla k významné molekulární

odpovědi - u 98 pacientů (52 %) přetrvávala odpověď 48 týdnů po ukončení léčby. Do druhé studie

byli zařazeni pacienti převedení na přípravek Tasigna po předchozí léčbě imatinibem - 73 ze 126

(58 %) pacientů stále vykazovalo významnou molekulární odpověď 48 týdnů po ukončení léčby.

Jaká rizika jsou spojena s přípravkem Tasigna?

Nejčastějšími nežádoucími účinky přípravku Tasigna (zaznamenanými u více než 1 pacienta z 10) jsou

trombocytopenie (nízký počet krevních destiček), neutropenie (nízký počet bílých krvinek), bolest

hlavy, nauzea (pocit nevolnosti) vyrážka, pruritus (svědění), myalgie (bolest svalů) a únava. Úplný

seznam nežádoucích účinků a omezení přípravku Tasigna je uveden v příbalové informaci.

Na základě čeho byl přípravek Tasigna schválen?

Výbor CHMP rozhodl, že přínosy přípravku Tasigna převyšují jeho rizika, a proto doporučil, aby mu bylo

uděleno rozhodnutí o registraci.

Jaká opatření jsou uplatňována k zajištění bezpečného a účinného

používání přípravku Tasigna?

Výrobce přípravku Tasigna poskytne informační balíček určený lékařům a lékárníkům, kteří jej

předepisují nebo prodávají. Tento balíček bude obsahovat informace o tom, jak by měli pacienti

přípravek Tasigna bezpečně užívat.

Do souhrnu údajů o přípravku a příbalové informace byla rovněž zahrnuta doporučení a opatření pro

bezpečné a účinné používání přípravku Tasigna, která by měla být dodržována zdravotnickými

pracovníky i pacienty.

Další informace o přípravku Tasigna

Evropská komise udělila rozhodnutí o registraci přípravku Tasigna platné v celé Evropské unii dne

19. listopadu 2007.

Tasigna

EMA/278453/2017

Page 4/4

Plné znění zprávy EPAR pro přípravek Tasigna je k dispozici na internetových stránkách agentury na

adrese ema.europa.eu/Find medicine/Human medicines/European Public Assessment Reports

. Další

informace o léčbě přípravkem Tasigna naleznete v příbalové informaci (rovněž součástí zprávy EPAR)

nebo se obraťte na svého lékaře či lékárníka.

Shrnutí stanoviska k přípravku Tasigna vydaného Výborem pro léčivé přípravky pro vzácná

onemocnění je k dispozici na internetových stránkách agentury na adrese

ema.europa.eu/Find

medicine/Human medicines/Rare disease designation.

Tento souhrn byl naposledy aktualizován v 05-2017.

Podobné produkty

Vyhledávejte upozornění související s tímto produktem

Zobrazit historii dokumentů

Sdílejte tyto informace