SANDIMMUN Koncentrát pro infuzní roztok

Česká republika - čeština - SUKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv)

Koupit nyní

Aktivní složka:
CYKLOSPORIN (CICLOSPORINUM)
Dostupné s:
Novartis s.r.o., Praha
ATC kód:
L04AD01
INN (Mezinárodní Name):
CYCLOSPORINE (CICLOSPORINUM)
Dávkování:
50MG/ML
Léková forma:
Koncentrát pro infuzní roztok
Podání:
Intravenózní podání
Jednotky v balení:
10X1ML; 10X5ML Ampulka
Druh předpisu:
na lékařský předpis
Terapeutické oblasti:
CYKLOSPORIN
Přehled produktů:
SANDIMMUN
Stav Autorizace:
R - registrovaný léčivý přípravek.
Registrační číslo:
59/ 123/83-C
Datum autorizace:
0000-00-00
EAN kód:
8594050584648

sp. zn. sukls324740/2019

a k sp. zn. sukls327501/2019

Příbalová informace: informace pro pacienta

Sandimmun 50

mg/ml koncentrát pro infuzní roztok

Ciclosporinum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat,

protože obsahuje pro Vás důležité údaje.

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí

ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo

lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny

v této příbalové informaci. Viz bod 4.

Co naleznete v

této

příbalové informaci

Co je Sandimmun a k čemu se používá

Čemu musíte věnovat pozornost před použitím přípravku Sandimmun

Jak se Sandimmun používá

Možné nežádoucí účinky

Jak Sandimmun uchovávat

Obsah balení a další informace

1.

Co je Sandimmun

a k čemu se používá

Co je Sandimmun

Název Vašeho léku je Sandimmun. Obsahuje léčivou látku cyklosporin. Koncentrát se používá

k přípravě roztoku, který se podává intravenózní infuzí. Patří do skupiny léků známých jako

imunosupresiva. Tyto léky se používají ke snížení imunitní reakce.

K čemu se

Sandimmun

používá a jak

Sandimmun

účinkuje

Sandimmun se používá ke kontrole imunitního systému těla po transplantaci orgánů, včetně

transplantace kostní dřeně a transplantace kmenových buněk. Používá se k prevenci odmítnutí

transplantovaného orgánu pomocí zabránění tvorby určitých buněk, které by normálně napadaly

transplantovanou tkáň.

2.

Čemu musíte věnovat pozornost před použitím přípravku Sandimmun

Sandimmun Vám může být předepsán pouze lékařem se zkušenostmi s transplantacemi.

Pečlivě dodržujte instrukce lékaře. Mohou se lišit od obecných informací uvedených v této příbalové

informaci.

Nepoužívejte Sandimmun:

jestliže jste alergický/á na cyklosporin nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku

(uvedenou v bodě 6); viz také níže „Sandimmun obsahuje ricinomakrogol a ethanol”);

s přípravky obsahujícími Hypericum perforatum (třezalku tečkovanou);

s přípravky obsahujícími dabigatran-etexilát (užívaný k prevenci vzniku krevních sraženin po

operacích) nebo bosentan a aliskiren (užívány ke snížení vysokého krevního tlaku).

Neužívejte Sandimmun a informujte svého lékaře, pokud se cokoli z výše uvedeného vztahuje na Vás.

Pokud si nejste jistý/á, poraďte se svým lékařem, než začnete Sandimmun užívat.

Upozornění a opatření

Před a během léčby přípravkem

Sandimmun

informujte svého lékaře:

máte-li jakékoli známky infekce, jako je horečka nebo bolesti v krku. Sandimmun tlumí

imunitní systém a může ovlivnit schopnost Vašeho těla bojovat proti infekcím;

pokud máte problémy s játry;

pokud máte problémy s ledvinami. Lékař bude provádět pravidelně krevní testy a může tak

měnit Vaši dávku dle potřeby;

pokud se u Vás objeví vysoký krevní tlak. Lékař Vám bude pravidelně kontrolovat krevní tlak a

může Vám dát lék na snížení krevního tlaku, je-li potřeba;

pokud máte nízkou hladinu hořčíku v těle. Lékař Vám může doporučit užívání doplňků stravy

s hořčíkem, zvláště pokud jste po transplantaci;

pokud máte vysokou hladinu draslíku v krvi;

pokud máte dnu;

pokud musíte být očkováni.

Pokud se cokoli z výše uvedeného vztahuje na Vás před nebo během léčby přípravkem Sandimmun,

informujte ihned svého lékaře.

Sluneční záření a ochrana před sluncem

Sandimmun tlumí imunitní systém. To zvyšuje riziko vzniku rakoviny, zejména kůže a lymfatického

systému. Omezte vystavování se přímému slunečnímu a UV záření, tím že:

budete nosit vhodný ochranný oděv;

budete často používat opalovací krémy s vysokým ochranným faktorem.

Poraďte se svým lékařem, než

začnete

Sandimmun

užívat

pokud máte nebo jste měl(a) problémy s alkoholem;

pokud máte epilepsii;

pokud máte nějaké problémy s játry;

pokud jste těhotná;

pokud kojíte;

pokud je tento lék předepsán dítěti.

Pokud se cokoli z výše uvedeného vztahuje na Vás (nebo pokud si nejste jistý/á), informujte svého

lékaře dříve, než začnete Sandimmun užívat. To proto, že tento přípravek obsahuje alkohol (viz

odstavec níže „Sandimmun obsahuje ricinomakrogol a ethanol”).

Sledování během léčby přípravkem

Sandimmun

Lékař bude u Vás kontrolovat:

hladinu cyklosporinu v krvi, zvláště pacientům po transplantaci;

krevní tlak

před zahájením léčby a pravidelně během léčby;

funkci jater a ledvin;

hladinu krevních

lipidů

(tuků).

Pokud máte jakékoli otázky, jak Sandimmun účinkuje nebo proč tento lék užíváte právě Vy, zeptejte

se svého lékaře.

Děti a dospívající

S použitím přípravku Sandimmun u dětí jsou omezené zkušenosti.

Starší pacienti (65

let a více)

U starších pacientů jsou zkušenosti s přípravkem Sandimmun pouze omezené. Váš lékař bude

sledovat funkci ledvin. Pokud je Vám více než 65 let a trpíte psoriázou nebo atopickou dermatitidou,

budete léčeni přípravkem Sandimmun pouze v nevyhnutelných těžkých případech.

Další léčivé přípravky a

Sandimmun

Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době

užíval(a) nebo které možná budete užívat.

Především upozorněte svého lékaře nebo lékárníka, pokud užíváte některý z následujících léků před

nebo během léčby přípravkem Sandimmun:

Léky, které mohou mít vliv na hladinu draslíku. Jsou to léky, které obsahují draslík, přípravky

doplňující draslík, odvodňující léky (diuretika) nazývané kalium (draslík) šetřící diuretika a

některé léky, které snižují krevní tlak.

Methotrexát. Tento lék se užívá k léčbě tumorů, těžké psoriázy a závažné revmatoidní artritidy.

Léky, které mohou zvýšit nebo snížit hladinu cyklosporinu v krvi (účinná látka přípravku

Sandimmun). Lékař může kontrolovat hladinu cyklosporinu v krvi při zahájení nebo ukončení

léčby jinými léky.

Léky, které mohou zvýšit hladinu cyklosporinu v krvi: antibiotika (jako je erytromycin

nebo azitromycin), léčiva s účinkem proti plísním (vorikonazol, itrakonazol), léky

užívané k léčbě srdečních potíží nebo vysokého krevního tlaku (diltiazem, nikardipin,

verapamil, amiodaron), metoklopramid (k zastavení nevolnosti), perorální antikoncepce,

danazol (používá se k léčbě menstruačních potíží), léky používané k léčbě dny

(alopurinol), kyselina cholová a její deriváty (používá se k léčbě žlučových kamenů),

inhibitory proteázy používané k léčbě HIV, imatinib (používaný k léčbě leukémie a

tumorů), kolchicin, telaprevir (k léčbě hepatitidy C).

Léky, které mohou snížit hladinu cyklosporinu v krvi: barbituráty (léky napomáhající

usnout), některé léky proti křečím (jako je karbamazepin nebo fenytoin), oktreotid

užívaný k léčbě akromegalie nebo neuroendokrinních tumorů ve střevě, antibakteriální

léky používané k léčbě tuberkulózy, orlistat (používá se k hubnutí), bylinné léky

obsahující třezalku tečkovanou, tiklopidin (užívaný po mrtvici), některé léky snižující

krevní tlak (bosentan) a terbinafin (antimykotikum, lék používaný k léčbě infekcí prstů a

nehtů).

Léky, které mohou ovlivnit Vaše ledviny. Mezi ně patří: antibakteriální léky (gentamicin,

tobramycin, ciprofloxacin), léky proti plísním obsahující amfotericin B, léky užívané při

infekcích močových cest, které obsahují trimetoprim, léky na rakovinu, které obsahují melfalan,

léky snižující tvorbu žaludeční kyseliny (typu antagonisté H

receptorů), takrolimus, léky proti

bolesti (nesteroidní protizánětlivé léky jako diklofenak), fibráty (užívají se ke snížení množství

tuků v krvi).

Nifedipin. Tento lék se užívá k léčbě vysokého krevního tlaku a srdeční bolesti. Pokud užíváte

nifedipin během léčby cyklosporinem, může se u Vás vyskytnout otok dásní, který by mohl růst

přes Vaše zuby.

Digoxin (používá se k léčbě srdečních obtíží), léky na snížení cholesterolu (inhibitory HMG-

CoA reduktázy nazývané statiny), prednisolon, etoposid (užíván k léčbě rakoviny), repaglinid

(antidiabetikum), imunosupresiva (everolimus, sirolimus), ambrisentan a specifické léky proti

rakovině tzv. antracykliny (jako je doxorubicin).

Pokud se cokoli z výše uvedeného vztahuje na Vás (nebo pokud si nejste jistý/á), informujte svého

lékaře dříve, než začnete Sandimmun užívat.

Sandimmun

s jídlem a pitím

Nejezte grapefruit ani nepijte grapefruitový džus, protože tím může být ovlivněn účinek přípravku

Sandimmun.

Těhotenství a kojení

Poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem než začnete přípravek používat. Váš lékař s Vámi

prodiskutuje potenciální riziko užívání přípravku Sandimmun během těhotenství.

Informujte svého lékaře, pokud jste těhotná nebo plánujete otěhotnět.

Zkušenosti

s přípravkem Sandimmun během těhotenství jsou omezené. Obecně, Sandimmun by neměl být

užíván v těhotenství. Pokud je třeba lék užívat během těhotenství, Váš lékař s Vámi probere

přínosy a možná rizika spojená s užíváním v těhotenství.

Informujte svého lékaře, pokud kojíte.

Kojení se nedoporučuje během léčby přípravkem

Sandimmun, protože cyklosporin přechází do mateřského mléka. To může poškodit Vaše dítě.

Hepatitida C

Informujte svého lékaře, pokud máte zánět jater (hepatitidu C). Funkce jater se mohou při léčbě

hepatitidy C změnit, což může ovlivnit hladinu cyklosporinu v krvi. Váš lékař bude muset v takovém

případě pečlivě sledovat hladinu cyklosporinu v krvi a upravit dávku po zahájení léčby hepatitidy C.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů

Sandimmun obsahuje alkohol, což může ovlivnit Vaši schopnost řídit a obsluhovat stroje.

Sandimmun obsahuje ricinomakrogol a ethanol

Sandimmun koncentrát pro infuzní roztok obsahuje ricinomakrogol, který může způsobit závažné

alergické reakce.

Sandimmun koncentrát pro infuzní roztok obsahuje přibližně 34,4 % obj. alkoholu. Dávka 100 mg

přípravku Sandimmun obsahuje 556 mg alkoholu. To se rovná přibližně 15 ml piva nebo 5 ml vína.

Je škodlivý pro alkoholiky. Je nutno vzít v úvahu u těhotných a kojících žen, dětí a vysoce rizikových

skupin, jako jsou pacienti s jaterním onemocněním, epilepsií nebo poraněním mozku.

3.

Jak se Sandimmun používá

Pečlivě dbejte všech pokynů, které Vám dá lékař. Pokud si nejste jistý/á, poraďte se se svým lékařem.

Jaké množství přípravku Sandimmun dostanete

Váš lékař Vám vypočte správnou dávku přípravku Sandimmun. Ta závisí na Vaší tělesné hmotnosti a

na tom, k čemu tento přípravek budete používat.

Celková denní dávka je obvykle 3-5 mg na kilogram Vaší tělesné hmotnosti. Tato dávka se

rozdělí do dvou dílčích dávek.

Vyšší dávky se obvykle užívají před a těsně po Vaší transplantaci. Nižší dávky se používají po

transplantaci orgánů nebo kostní dřeně při Vaší stabilizaci.

Aby Vám Váš lékař mohl upravit dávku ideálně, musí provést krevní testy.

Jak se Sandimmun p

odává

Přípravek bude před použitím naředěn fyziologickým roztokem nebo 5% roztokem glukózy v poměru

1:20 až 1:100 a pak Vám bude podán v pomalé infuzi během přibližně 2-6 hodin. Naředěný roztok

musí být po 24 hodinách zlikvidován.

Jak dlouho se Sandimmun

používá

Jakmile to bude možné, budete převeden(a) na cyklosporin ve formě tobolek nebo perorálního roztoku

(obojí se užívá ústy).

Pokud Vám bylo podáno více přípravku Sandimmun, než jste měl(a) dostat

Příliš vysoká dávka přípravku může ovlivnit Vaše ledviny. Budou Vám prováděny pravidelné krevní

testy a kontroly v nemocnici. To Vám dá možnost se se svým lékařem poradit o léčbě a mluvit

o případných problémech, které můžete mít.

Pokud si myslíte, že Vám byla podána příliš vysoká dávka, sdělte to okamžitě svému lékaři.

Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo

lékárníka.

4.

Možné nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí

vyskytnout u každého.

Některé nežádoucí účinky mohou být vážné

Sdělte svému lékaři,

pokud zaznamenáte některý z následujících závažných nežádoucích účinků:

Příznaky anafylaktické reakce, které se objeví po nitrožilním podání přípravku Sandimmun.

Tyto příznaky mohou zahrnovat zarudnutí tváře a horní části hrudníku, tekutinu na plicích,

dušnost, sípání, změny krevního tlaku (můžete se cítit na omdlení) a zrychlení srdečního rytmu

(tachykardie).

Stejně jako jiné léky, které působí na imunitní systém, může cyklosporin ovlivnit schopnost těla

bojovat proti infekci a může způsobit tumory nebo jiné karcinomy zejména na kůži. Příznakem

infekce může být horečka nebo bolest v krku.

Poruchy vidění, ztráta koordinace, nemotornost, ztráta paměti, obtíže s mluvením a

porozuměním, svalová slabost. Toto mohou být příznaky infekce mozku nazývané progresivní

multifokální leukoencefalopatie.

Mozkové problémy s příznaky jako jsou křeče, zmatenost, dezorientace, snížená schopnost

reakcí, změna osobnosti, pocit neklidu, nespavost, poruchy zraku, slepota, kóma, částečné nebo

úplné ochrnutí, ztuhnutí šíje, ztráta koordinace s nebo bez neobvyklého řečového projevu nebo

očního pohybu.

Otok zadní části oka, který může být spojen s rozmazaným viděním. Poruchy zraku mohou být

také vyvolány zvýšením tlaku v hlavě (benigní intrakraniální hypertenze).

Jaterní poruchy a poškození s nebo bez zežloutnutí kůže a očí, nevolnost, ztráta chuti k jídlu a

tmavá moč.

Problémy s ledvinami, které mohou výrazně snížit množství moči.

Nízká hladina červených krvinek a krevních destiček. Příznaky zahrnující bledou kůži, pocit

únavy, udýchanost, tmavou moč (způsobeno rozpadem červených krvinek), tvorbu modřin nebo

krvácení bez zjevných důvodů, pocit zmatenosti, dezorientovanost, snížená pozornost

a problémy s ledvinami.

Další nežádoucí účinky zahrnují:

Velmi časté nežádoucí účinky:

mohou se vyskytnout u

více než 1 z

10

pacientů

.

Problémy s ledvinami.

Vysoký krevní tlak.

Bolest hlavy.

Třes těla, který nelze ovládnout.

Nadměrný růst ochlupení a vousů.

Vysoké hladiny lipidů v krvi.

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře,

sdělte to svému lékaři

Časté nežádoucí účinky:

mohou se vyskytnout u

1 až 10 ze 100

pacientů.

Záchvaty.

Jaterní poruchy.

Vysoká hladina cukrů v krvi.

Únava.

Ztráta chuti k jídlu.

Pocit nevolnosti, zvracení, bolest břicha, zácpa, průjem.

Nadměrný růst vlasů.

Akné, návaly horka.

Horečka.

Nízká hladina bílých krvinek.

Pocit znecitlivění nebo brnění/mravenčení.

Bolest nebo slabost svalů, svalové křeče.

Žaludeční vřed.

Přerůstání dásní přes zuby.

Vysoká hladina kyseliny močové a draslíku v krvi, nízká hladina hořčíku v krvi.

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře,

sdělte to svému lékaři

Méně časté nežádoucí účinky:

mohou se vyskytnout u

1 až 10 z

1 000 pacie

ntů.

Příznaky poruchy mozku zahrnující náhlé křeče, zmatenost, nespavost, dezorientaci, poruchy

vidění, bezvědomí, pocit slabosti v nohou a rukou, poruchy hybnosti.

Vyrážka.

Celkové otoky.

Nárůst tělesné hmotnosti.

Snížení hladiny červených krvinek, snížení hladiny krevních destiček, což může zvýšit riziko

krvácení.

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře,

sdělte to svému lékaři

Vzácné nežádoucí účinky:

mohou se vyskytnout u

1 až 10 z

10 000

pacientů.

Nervové problémy s pocitem necitlivosti nebo mravenčení v prstech na rukou a nohou.

Zánět slinivky břišní s těžkou horní bolestí žaludku.

Svalová slabost, ztráta svalového tonu, bolest svalů na nohou nebo rukou nebo na různých

místech těla.

Rozpad červených krvinek zahrnující problémy s ledvinami s příznaky jako je otok tváře,

žaludku, rukou a/nebo nohou, snížení množství moči, dýchací obtíže, bolest na hrudi, křeče,

bezvědomí.

Poruchy menstruačního cyklu, zvětšení prsou u mužů.

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře,

sdělte to svému lékaři

Velmi vzácné nežádoucí účinky:

mohou se vyskytnout u

1 až 10 ze

100 000

pacientů.

Otok zadní části oka, který může být spojen se zvýšením tlaku uvnitř hlavy a poruchami zraku.

Pokud se tento nežádoucí účinek vyskytne v závažné míře, sdělte to svému lékaři.

Další nežádoucí účinky s

neznámou frekvencí:

frekvenci nelze z dostupných údajů určit.

Jaterní poruchy s nebo bez zežloutnutí očí nebo kůže, nevolnost, ztráta chuti k jídlu, tmavá

moč, otok tváře, nohou, rukou a/nebo celého těla.

Krvácení pod kůží nebo petechie, náhlé krvácení bez zjevné příčiny.

Migréna nebo těžká bolest hlavy s častým pocitem nevolnosti (nauzea, zvracení) a citlivostí na

světlo.

Bolest dolních končetin.

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře,

sdělte to svému lékaři.

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové

informaci

Další nežádoucí účinky u

dětí a dospívajících

Nejsou žádné další nežádoucí účinky, které lze očekávat u dětí a dospívajících ve srovnání

s dospělými.

Hlášení nežádoucích účinků

Pokud se u Vás nebo u Vašeho dítěte vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři

nebo lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v

této příbalové informaci. Nežádoucí účinky můžete také hlásit přímo na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto

přípravku.

5.

Jak přípravek

Sandimmun

uchovávat

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.

Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na krabičce.

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky pro uchovávání.

Uchovávejte v původním obalu.

Po otevření ampule musí být obsah použit okamžitě.

Po naředění musí být roztok použit okamžitě a po 24 hodinách zlikvidován.

Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo do domácího odpadu. Zeptejte se

svého lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit

životní prostředí.

6.

Obsah balení a další informace

Co přípravek

Sandimmun obsahuje

Léčivou látkou je cyklosporin. Jeden ml koncentrátu pro infuzní roztok obsahuje ciclosporinum

50 mg.

Dalšími složkami jsou: bezvodý ethanol, glyceromakrogol-ricinoleát / ricinomakrogol 1750.

Jak přípravek

Sandimmun

vypadá a co obsahuje toto balení

Sandimmun koncentrát pro infuzní roztok je dodáván v ampulích obsahujících 1 ml nebo 5 ml

koncentrátu. Koncentrát je čirá, hnědožlutá olejová tekutina. Váš lékař nebo zdravotní sestra z něj

připraví roztok, který Vám bude podán v pomalé intravenózní infuzi.

Velikost balení: 10 ampulek x 1 ml, 10 ampulek x 5 ml

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registrac

i

Novartis s.r.o., Na Pankráci 1724/129, Praha 4, Česká republika

Výrobce

Novartis s.r.o., Na Pankráci 1724/129, Praha 4, Česká republika

Novartis (Hellas) S.A.C.I., 12th km National Road Athens-Lamia,

Metamorphoses, Řecko

Novartis Farma - Produtos Farma

cêuticos S.A.,

A

venida Professor Doutor Cavaco Silva, n.º

10E,

Taguspark, Porto Salvo, Portugalsko

Novartis Farma S.p.A., Via Provinciale Schito 131,

Torre Annunziata, Itálie

Novartis Farmaceutica SA, Ronda de Santa Maria 158,

Barbera del Vallès,

Barcelona

, Španělsko

Novartis Finland Oy,

Metsänneidonkuja 10,

Espoo, Finsko

Novartis Healthcare A/S, Edvard Thomsens Vej 14,

Copenhagen, Dánsko

Novartis Hungária Kft., Bartók Béla út 43

-47,

Budapest, Maďarsko

Novartis Norge AS,

Nydalen Allé 37 A,

Oslo, Norsko

Novartis Pharma B.V., Haaksbergweg 16, Amsterdam

, Nizozemí

Novartis Pharma GmbH, Stella-Klein-

Löw

-Weg 17, Wien, Rakousko

Novartis Pharma GmbH, Roonstrasse 25,

Nürnberg, Německo

Novartis Pharma nv/sa, Medialaan 40/Bus 1, Vilvoorde, Belgie

Novartis Pharma S.A.S., 8-10, rue Henri Sainte-Claire Deville, Francie

Novartis Pharmaceuticals UK Ltd, 2nd Floor, The WestWorks Building, White City Place, 195 Wood

Lane, London

, Velká Británie

Novartis Sverige AB, Torshamnsgatan 48, Kista

, Švédsko

Novartis Farma S.P.A., Largo Umberto Boccioni, 1,

Origgio, Itálie

Novartis Poland Sp. z o.o., 15 Marynarska Street, 1, Warsaw, Polsko

Tato příbalová informace byla naposledy revidována

27. 2. 2020

sp. zn. sukls324740/2019

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Sandimmun 50 mg/ml koncentrát pro infuzní roztok

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Koncentrát pro infuzní roztok obsahuje ciclosporinum 50 mg/ml. Jedna ampule o objemu 1 ml

obsahuje ciclosporinum 50 mg. Jedna ampule o objemu 5 ml obsahuje ciclosporinum 250 mg.

Pomocné látky se známým účinkem:

Ethanol: 278 mg/ml. Sandimmun 50 mg/ml koncentrát pro infuzní roztok obsahuje přibližně 34 % v/v

ethanolu (27,8 % m/v).

Glyceromakrogol-ricinoleát / ricinomakrogol 1750: 650 mg/ml.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Koncentrát pro infuzní roztok

Čirý, hnědožlutý olejový koncentrát.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Transplantace

Transplantace parenchymatózních orgánů

Prevence odmítnutí transplantátů parenchymatózních orgánů.

Léčba buněčné rejekce transplantátu u nemocných léčených dříve jinými imunosupresivy.

Transplantace kostní dřeně

Prevence odmítnutí transplantátů po alogenní transplantaci kostní dřeně a transplantaci kmenových

buněk.

Prevence nebo léčba choroby z reakce mezi transplantátem a příjemcem (GVHD).

4.2

Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dané dávkovací rozmezí pro perorální podání slouží pouze jako doporučení.

Sandimmun může být předepsán pouze lékařem se zkušeností s imunosupresivní terapií a/nebo

transplantací orgánů nebo v úzké spolupráci s ním.

Transplantace

Transplantace parenchymatózních orgánů

Doporučená dávka přípravku Sandimmun koncentrát pro infuzní roztok je přibližně jedna třetina

odpovídající perorální dávky a doporučuje se, aby pacienti byli převedeni na perorální léčbu v co

nejkratší možné době.

Počáteční perorální dávka přípravku Sandimmun nebo Sandimmun Neoral je 10-15 mg/kg/den

rozdělená do dvou dílčích dávek a musí být podána nejpozději 12 hodin před operací. Tato dávka se

podává denně po dobu 1-2 týdnů po operaci a dále se dávka postupně snižuje podle hladin

cyklosporinu v krvi a v souladu s místním imunosupresivním protokolem až na udržovací dávku asi 2-

6 mg/kg rozdělenou do dvou dílčích dávek.

Pokud je perorálně podávaný Sandimmun nebo Sandimmun Neoral podáván s jinými imunosupresivy

(např. kortikosteroidy nebo jako součást troj- nebo čtyřkombinace), mohou být použity pro zahájení

terapie nižší dávky (např. 3 až 6 mg/kg/den podávané opět rozdělené do 2 dílčích dávek pro

zahajovací léčbu).

Transplantace kostní dřeně

Počáteční dávka se podává den před transplantací. Ve většině případů se dává přednost intravenózní

infuzi (Sandimmun koncentrát pro infuzní roztok). Doporučená intravenózní dávka cyklosporinu je 3-

5 mg/kg/den. V této dávce se pokračuje formou infuzí během bezprostředního období po transplantaci

po dobu až dvou týdnů, než se přejde na perorální udržovací léčbu přípravkem Sandimmun nebo

Sandimmun Neoral v denní dávce asi 12,5 mg/kg perorálně rozdělenou do dvou dílčích dávek.

V udržovací léčbě se pokračuje po dobu alespoň 3 měsíců (raději 6 měsíců), než se dávka postupně

sníží během jednoho roku po transplantaci na nulu.

Jestliže se k zahájení terapie použije perorálně podávaný Sandimmun nebo Sandimmun Neoral,

doporučuje se den před transplantací podat denní dávku 12,5-15 mg/kg rozdělenou do dvou dílčích

dávek.

Při gastrointestinálních obtížích, které mohou snížit vstřebávání, může být nutné podávat vyšší

perorální dávky přípravku Sandimmun nebo Sandimmun Neoral nebo použít intravenózní léčbu

(Sandimmun koncentrát pro infuzní roztok).

U některých nemocných dojde po vynechání léčby cyklosporinem rozvoji choroby z reakce mezi

transplantátem a příjemcem (GVHD), ale odpověď na opětovné zavedení léčby je obvykle příznivá.

V takových případech je zahajovací perorální dávka 10-12,5 mg/kg/den s následným denním

podáváním udržovací perorální dávky, která prokázala při předchozím podání dostatečnou účinnost. K

léčbě mírné chronické GVHD je možné podávat nízké dávky přípravku Sandimmun.

Zvláštní populace

Pacienti s poruchou funkce ledvin

Všechny indikace

Cyklosporin podléhá minimální renální eliminaci a jeho farmakokinetika není významně ovlivněna

poruchou funkce ledvin (viz bod 5.2). Avšak vzhledem k jeho nefrotoxickému potenciálu (viz bod

4.8), se doporučuje pečlivé monitorování renálních funkcí (viz bod 4.4).

Jiné indikace než transplantace

Pacienti s poruchou funkce ledvin (vyjma nefrotického syndromu) by neměli dostávat cyklosporin

(viz odstavec Upozornění pro jiné indikace než transplantace, bod 4.4). U pacientů s nefrotickým

syndromem a poruchou funkce ledvin by počáteční dávka neměla překročit 2,5 mg/kg/den.

Pacienti s poruchou funkce jater

Cyklosporin je extenzivně metabolizován v játrech. U pacientů s poruchou funkce jater může být

pozorováno přibližně 2-3násobné zvýšení expozice cyklosporinu. U pacientů se závažnou poruchou

funkce jater může být nutné snížení dávky k udržení hladin cyklosporinu v krvi v doporučeném

cílovém rozmezí (viz body 4.4 a 5.2) a doporučuje se hladiny cyklosporinu v krvi sledovat až do

dosažení stabilních hodnot.

Pediatrická populace

Klinických studií se účastnily děti starší 1 roku. V několika studiích vyžadovala léčba dětí vyšší dávky

na kg tělesné hmotnosti, než se používají u dospělých. Toto množství bylo přesto dobře tolerováno.

Použití přípravku Sandimmun u dětí pro netransplantační indikace jiné, než je nefrotický syndrom se

nedoporučuje (viz bod 4.4).

Starší pacienti (65 let a více)

U starších pacientů jsou s léčbou přípravkem Sandimmun omezené zkušenosti.

V klinických studiích u revmatoidní artritidy s cyklosporinem byla u pacientů ve věku 65 let a starších

větší pravděpodobnost, že se během léčby objeví systolická hypertenze, a po 3 až 4 měsících léčby

bylo častěji pozorováno zvýšení sérového kreatininu o ≥50 % proti výchozí hodnotě.

Dávka pro starší pacienty by měla být stanovena opatrně, obvyklá počáteční dávka by měla být na

spodní hranici dávkového rozmezí, vzhledem k vyššímu výskytu snížení jaterních, renálních nebo

srdečních funkcí, souběžných onemocnění nebo podávání jiných léků a zvýšené náchylnosti

k infekcím.

Způsob podání

Intravenózní podání.

Typy nádob vhodných pro infuzní roztok jsou uvedeny v bodě 6.2.

Vzhledem k riziku anafylaxe (viz bod 4.4) by měl být koncentrát pro infuzní roztok vyhrazen pro

pacienty po transplantaci, kteří nemohou lék přijímat perorálně (krátce po chirurgickém výkonu),

nebo u kterých může být při onemocnění zažívacího traktu vstřebávání perorálních forem zhoršeno. V

takových případech se doporučuje přejít na perorální formu v nejkratší možné době. Další zavedené

použití přípravku je zahajovací léčba pacientů po transplantaci kostní dřeně.

Koncentrát pro přípravu infuzního roztoku se ředí v poměru 1:20 až 1:100 fyziologickým roztokem

nebo 5% roztokem glukózy a podává se v pomalé intravenózní infuzi po dobu 2-6 hodin.

Po otevření ampule musí být obsah použit okamžitě. Naředěný roztok pro infuzi se musí po

24 hodinách zlikvidovat.

Opatření, která je nutno učinit před zacházením s

léčivým přípravkem nebo před jeho podáním

Návod na ředění tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.

4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Kombinace s přípravky obsahujícími Hypericum perforatum (třezalku tečkovanou) (viz bod 4.5).

Kombinace s látkami, jež jsou substráty efluxního transportního systému P-glykoproteinu mnoha léků

nebo transportních proteinů organických aniontů (OATP) a u kterých zvýšené plazmatické

koncentrace mohou způsobit závažné a/nebo život ohrožující stavy, jako je bosentan, dabigatran-

etexilát a aliskiren (viz bod 4.5.

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Lékařský dohled

Sandimmun mohou předepisovat pouze lékaři se zkušeností s imunosupresivní léčbou, kteří mohou

náležitě sledovat nemocného, včetně pravidelného celkového fyzikálního vyšetření, měření krevního

tlaku a kontroly laboratorních bezpečnostních parametrů. Nemocní po transplantaci mají být léčeni

v zařízeních s náležitým laboratorním vybavením a dalším pomocným zdravotnickým vybavením.

Lékař odpovědný za udržovací léčbu musí dostat úplné informace potřebné pro sledování nemocného.

Ricinomakrogol a anafylaktická reakce

Sandimmun koncentrát pro infuzní roztok obsahuje ricinomakrogol, který, jak bylo popsáno, může být

příčinou anafylaktické reakce po intravenózním podání. Tato reakce se může projevovat návaly horka

do obličeje, horní části hrudníku, nekardiogenním plicním edémem s akutní respirační úzkostí,

dušností, sípáním, změnami tlaku krve a tachykardií. Proto je nutné dbát zvláštní opatrnosti u

pacientů, kterým byl v minulosti nitrožilně aplikován přípravek obsahující ricinomakrogol (např.

Cremophor EL), a u pacientů s predispozicí k alergii. Pacienti, kterým je Sandimmun koncentrát pro

infuzní roztok podáván nitrožilně, by proto měli být pod trvalým dohledem nejméně po dobu 30 minut

od zahájení infuze a poté kontrolováni v pravidelných krátkých časových intervalech. V případě, že se

objeví anafylaktické reakce, musí být infuze okamžitě ukončena. U lůžka pacienta musí být

k dispozici vodný roztok adrenalinu 1:1 000 a zdroj kyslíku. Aplikace antihistaminik (H

blokátorů) před zahájením léčby přípravkem Sandimmun koncentrát pro infuzi může zabránit

anafylaktické reakci.

Lymfomy a jiné malignity

Podobně jako jiná imunosupresiva zvyšuje cyklosporin riziko vzniku lymfomů a jiných malignit

postihujících zejména kůži. Zdá se, že zvýšené riziko souvisí spíše s mírou a délkou imunosuprese než

s určitým použitým přípravkem.

Z tohoto důvodu je nutné opatrně používat léčebný režim s kombinací více imunosupresiv (včetně

cyklosporinu), protože může vést ke vzniku lymfoproliferativních onemocnění nebo nádorových

onemocnění solidních orgánů, z nichž některé, jak bylo zaznamenáno, skončily fatálně.

S ohledem na potenciální riziko malignit kůže by pacienti léčení přípravkem Sandimmun, zejména

léčení pro psoriázu nebo atopickou dermatitidu, měli být upozorněni, že se nemají vystavovat

přímému slunečnímu záření a nesmí být současně léčeni UVB ozařováním nebo PUVA

fotochemoterapií.

Infekce

Podobně jako u jiných imunosupresiv predisponuje léčba cyklosporinem pacienty k rozvoji různých

bakteriálních, mykotických, parazitárních a virových infekcí, často oportunními patogeny. U pacientů

užívajících cyklosporin byla zjištěna aktivace latentních polyomavirových infekcí, které mohou vést

k polyomavirové nefropatii (PVAN), zejména BK virus nefropatii (BKVN) nebo JC virové

progresivní multifokální leukoencefalopatii (PML). Tyto stavy jsou často spojené s vysokou celkovou

imunosupresivní zátěží a měly by být brány v potaz při diferenciální diagnostice imunosuprimovaných

pacientů se zhoršenou funkcí ledvin nebo neurologickými příznaky. Byly hlášené vážné a/nebo fatální

následky. Proto musí být, zejména u nemocných dlouhodobě užívajících kombinovanou

imunosupresivní léčbu, učiněna efektivní preventivní a léčebná opatření.

Renální toxicita

Jako častá a potenciálně závažná komplikace se může během léčby přípravkem Sandimmun

vyskytnout zvýšení sérového kreatininu a močoviny. Tyto funkční změny jsou závislé na dávce a jsou

zpočátku reverzibilní, obvykle reagují na snížení dávky. Během dlouhodobé léčby mohou u některých

nemocných nastat strukturální změny ledvin (např. intersticiální fibróza), které musí být u nemocných

po transplantaci ledvin odlišeny od změn vzniklých v důsledku chronických rejekcí. Je proto nutné

v této souvislosti pravidelně kontrolovat renální funkce v souladu s místními předpisy (viz body 4.2 a

4.8).

Hepatotoxicita

Sandimmun může také v závislosti na dávce způsobit reverzibilní zvýšení sérového bilirubinu a

jaterních enzymů (viz bod 4.8). U pacientů léčených cyklosporinem došlo v období po registraci

k vyžádaným a spontánním hlášením hepatotoxicity a poškození jater, které zahrnovaly cholestázu,

žloutenku, hepatitidu a selhání jater. Nejvíce případů bylo u pacientů s významnými komorbiditami,

základními onemocněními a dalšími ovlivňujícími faktory včetně komplikací infekcemi a současné

léčby léky s hepatotoxickým potenciálem. V některých případech, především u transplantovaných

pacientů, byly hlášeny fatální následky (viz bod 4.8). Je třeba pečlivě sledovat hodnoty vyšetření

funkčních hepatálních testů. Při abnormálních hodnotách může být nutné snížit dávkování (viz body

4.2 a 5.2).

Starší pacienti (65 let a více)

U starších pacientů je nutno zvláště pečlivě monitorovat funkci ledvin.

Monitorování hladin cyklosporinu (viz bod 4.2)

U pacientů po transplantaci, kteří užívají Sandimmun, je rutinní monitorování hladin cyklosporinu

důležitým bezpečnostním opatřením. K monitorování hladin cyklosporinu v plné krvi se dává

přednost metodám používajícím specifických monoklonálních protilátek (měření hladin původního

léku). Ke stejnému účelu (měření hladiny původního léku) lze použít i metody vysokoúčinné

kapalinové chromatografie (HPLC). Při použití plazmy nebo séra je nezbytné dodržovat standardní

protokol separace (čas a teplotu). Počáteční monitorování pacientů po transplantaci jater je možné

provádět buď specifickými monoklonálními protilátkami nebo současným hodnocením jak

specifickými, tak i nespecifickými monoklonálními protilátkami, aby bylo stanoveno dávkování

zajišťující adekvátní imunosupresi.

U jiných indikací než transplantací se doporučuje občasné sledování hladin cyklosporinu v krvi, např.

pokud je Sandimmun podáván současně s látkami, které mohou ovlivnit farmakokinetiku cyklosporinu

nebo v případě neobvyklé klinické odpovědi (např. nízká účinnost nebo vyšší intolerance při renální

dysfunkci).

Koncentrace cyklosporinu v krvi, plazmě a séru je pouze jedním z mnoha faktorů určujících klinický

stav nemocného, a proto jsou tyto výsledky v souvislosti s jinými klinickými a laboratorními

parametry pouze vodítkem při úpravě dávkování.

Hypertenze

Při léčbě přípravkem Sandimmun je nutné pravidelné sledování krevního tlaku, pokud se vyvine

hypertenze, musí být zahájena vhodná antihypertenzní léčba. Přednost by měla mít antihypertenziva,

která nenarušují farmakokinetiku cyklosporinu, např. isradipin (viz bod 4.5).

Zvýšené krevní lipidy

Vzhledem k tomu, že v ojedinělých případech bylo popsáno, že Sandimmun působí nepatrné

reverzibilní zvýšení krevních lipidů, doporučuje se před léčbou a po prvním měsíci léčby stanovit

hladinu lipidů v krvi. Dojde-li k jejich zvýšení, je třeba zvážit možnost zahájení diety s omezením

tuků, případně by měla být zvážena redukce dávky cyklosporinu.

Hyperkalémie

Cyklosporin zvyšuje riziko hyperkalémie, zejména u nemocných s poruchou funkce ledvin. Zvýšená

opatrnost je nutná při současném podávání cyklosporinu a kalium šetřících léků (např. kalium

šetřících diuretik, inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE), blokátorů receptorů

angiotenzinu II), léků obsahujících kalium, jakož i u pacientů, kteří jsou na dietě s vysokým obsahem

kalia. V těchto případech se doporučuje kontrolovat kalémii.

Hypomagnezémie

Cyklosporin zvyšuje vylučování hořčíku. To může vést k symptomatické hypomagnezémii, zejména

v období kolem transplantace. Doporučuje se proto v peritransplantačním období kontrolovat sérové

hladiny hořčíku, zejména u nemocných s přítomností neurologických symptomů. Je-li to považováno

za nutné, měl by být podán hořčík jako doplňková léčba.

Hyperurikémie

Zvýšená opatrnost je vyžadována při léčbě nemocných s hyperurikémií.

Živé atenuované vakcíny

Během léčby cyklosporinem může být vakcinace méně účinná; je nutné se vyvarovat očkování živou

atenuovanou vakcínou (viz bod 4.5).

Interakce

Pozornost je třeba věnovat současnému podávání cyklosporinu s léky, které podstatně zvyšují nebo

snižují hladiny cyklosporinu v plazmě inhibicí nebo indukcí CYP3A4 a/nebo P-glykoproteinu (viz

bod 4.5).

Při zahájení souběžného užívání cyklosporinu s aktivními látkami, které zvyšují hladiny cyklosporinu

nebo s látkami se synergickým nefrotoxickým účinkem, je nutno monitorovat renální toxicitu (viz bod

4.5).

Cyklosporin a takrolimus nemají být užívány současně (viz bod 4.5).

Cyklosporin je inhibitor CYP3A4, efluxního transportního systému P-glykoproteinu mnoha léků a

transportních proteinů organických aniontů (OATP) a může zvýšit plazmatické hladiny současně

podávaných látek, které jsou substráty tohoto enzymu a/nebo transportéru. Při současném podávání

cyklosporinu s takovými léky je třeba opatrnosti nebo by současné užívání mělo být vyloučeno (viz

bod 4.5). Cyklosporin zvyšuje expozici inhibitorů HMG-CoA reduktázy (statiny). Pokud jsou statiny

souběžně podávány s cyklosporinem, měla by být jejich dávka snížena nebo by se současnému užití

s určitými statiny mělo zabránit podle doporučení uvedených v jejich informacích o přípravku.

U pacientů s příznaky nebo projevy myopatie, nebo u těch se zvýšenými rizikovými faktory

s predispozicí k závažnému poškození ledvin, včetně renálního selhání způsobeného rhabdomyolýzou,

je nutné léčbu statiny dočasně vysadit nebo přerušit (viz bod 4.5).

Při současném užívání cyklosporinu a lerkandipinu došlo k 3násobnému zvýšení AUC lerkandipinu a

AUC cyklosporinu se zvýšila o 21 %. Proto by se cyklosporin neměl užívat ve stejnou dobu s

lerkandipinem. Podání cyklosporinu 3 hodiny po lerkandipinu nezpůsobilo změnu AUC lerkandipinu,

ale AUC cyklosporinu vzrostla o 27 %. Tuto kombinaci je proto třeba podávat opatrně a s intervalem

mezi podáním lerkandipinu a cyklosporinu minimálně 3 hodiny.

Zvláštní pomocné látky: ricinomakrogol 1750

Sandimmun obsahuje ricinomakrogol 1750, který může způsobit žaludeční problémy a průjem.

Zvláštní pomocné látky: ethanol

Sandimmun obsahuje asi 34,4 % obj. ethanolu. Dávka 100 mg přípravku Sandimmun obsahuje

556 mg ethanolu, což odpovídá téměř 15 ml piva nebo 5 ml vína. To může být škodlivé u alkoholiků,

je třeba to vzít v úvahu u těhotných nebo kojících žen, u pacientů s jaterním onemocněním nebo

epilepsií anebo u dětí.

Pediatrické užití při jiných indikacích než transplantačních

Odpovídající zkušenosti s použitím přípravku Sandimmun nejsou s výjimkou léčby nefrotického

syndromu dostupné; proto jeho použití u dětí mladších 16 let pro netransplantační indikace

s výjimkou nefrotického syndromu nelze doporučit.

4.5

Interakce s

jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Lékové interakce

Z množství léků se zaznamenanou interakcí s cyklosporinem, jsou v následujícím výčtu uvedeny ty

léky, u nichž je interakce řádně doložena a má klinický význam.

U mnoha přípravků je známo, že zvyšují nebo snižují hladinu cyklosporinu v plazmě nebo krvi,

obvykle inhibicí nebo indukcí enzymů zapojených do metabolismu cyklosporinu, zejména CYP3A4.

Cyklosporin je také inhibitor CYP3A4, efluxního transportního systému P-glykoproteinu mnoha léků

a transportních proteinů organických aniontů (OATP) a může zvýšit plazmatické hladiny současně

podávaných látek, které jsou substráty tohoto enzymu a/nebo transportérů.

Léky, o nichž je známo, že snižují nebo zvyšují biologickou dostupnost cyklosporinu:

u transplantovaných pacientů se vyžaduje časté stanovování hladin cyklosporinu a v nezbytných

případech úprava dávky cyklosporinu, zejména při zahájení nebo vysazení současně podávaného léku.

U netransplantovaných pacientů není vztah mezi hladinou cyklosporinu v krvi a klinickým účinkem

jasně stanoven. U léků, které zvyšují hladinu cyklosporinu a jsou podávány současně, je vhodnější

pečlivě sledovat funkce ledvin a možné nežádoucí účinky cyklosporinu, než monitorovat hladiny

cyklosporinu v krvi.

Léky snižující hladinu cyklosporinu

Předpokládá se, že všechny induktory CYP3A4 a/nebo P-glykoproteinu snižují hladiny cyklosporinu.

Příkladem léků, které snižují hladinu cyklosporinu, jsou:

Barbituráty, karbamazepin, oxkarbazepin, fenytoin; nafcilin, sulfadimidin i.v., probukol, orlistat,

Hype

ricum perforatum (třezalka tečkovaná), tiklopidin, sulfinpyrazon, terbinafin, bosentan.

Přípravky obsahující Hypericum perforatum (třezalku tečkovanou) nesmějí být užívány současně

s přípravkem Sandimmun kvůli zvýšenému riziku snížení sérových hladin cyklosporinu a tím

sníženému účinku cyklosporinu (viz bod 4.3).

Rifampicin indukuje metabolismus cyklosporinu ve střevě a v játrech. Při současném podávání může

být nutné zvýšit dávky cyklosporinu 3-5krát.

Oktreotid snižuje absorpci cyklosporinu po perorálním podání a proto může být nutné 50% zvýšení

dávky cyklosporinu nebo přechod na intravenózní podávání cyklosporinu.

Léky zvyšující hladinu cyklosporinu:

Všechny inhibitory CYP3A4 a/nebo P- glykoproteinu mohou vést ke zvýšení hladin cyklosporinu.

Příkladem jsou:

nikardipin, metoklopramid, perorální kontraceptiva, metylprednisolon (ve vysokých dávkách),

alopurinol, kyselina cholová a její deriváty, inhibitory proteázy, imatinib; kolchicin, nefazodon.

Makrolidová antibiotika

: erytromycin může zvýšit expozici cyklosporinu 4-7krát, což někdy vede k

nefrotoxicitě. Bylo zaznamenáno, že klaritromycin zdvojnásobuje expozici cyklosporinu. Azitromycin

zvyšuje hladiny cyklosporinu o přibližně 20 %.

Azolová antibiotika: ketokonazol, flukonazol, itrakonazol a vorikonazo

l mohou více než zdvojnásobit

expozici cyklosporinu.

Verapamil zvyšuje koncentraci cyklosporinu v krvi 2-3krát.

Současné podávání s telaprevirem vede k přibližně 4,64násobnému zvýšení normalizované expozice

cyklosporinu (AUC).

Amiodaron významně zvyšuje koncentraci cyklosporinu v plazmě souběžně se zvýšením sérového

kreatininu. Tato interakce se může objevit dlouhou dobu po vysazení amiodaronu, což je způsobeno

jeho velmi dlouhým poločasem (asi 50 dní).

Bylo zaznamenáno, že danazol zvyšuje koncentraci cyklosporinu v krvi o přibližně 50 %.

Diltiazem (v dávce 90 mg/den) může zvýšit koncentraci cyklosporinu v plazmě až o 50 %.

Imatinib může zvýšit expozici cyklosporinu a c

o přibližně 20 %.

Potravinové interakce

Při současném užívání grapefruitové šťávy bylo zaznamenáno zvýšení biologické dostupnosti

cyklosporinu.

Kombinace se zvýšeným rizikem nefrotoxicity

Při užívání cyklosporinu s jinými léky je třeba věnovat zvýšenou pozornost lékům, které mají

synergický nefrotoxický účinek, jako jsou aminoglykosidy (vč. gentamicinu, tobramycinu),

amfotericin B, ciprofloxacin, vankomycin, trimetoprim (+ sulfametoxazol); fibráty (např. bezafibrát,

fenofibrát); nesteroidní antiflogistika (vč. diklofenaku, naproxenu, sulindaku); melfalan, antagonisté

receptorů (např. cimetidin, ranitidin); methotrexát (viz bod 4.4).

Během současného podávání léků s možným synergickým nefrotoxickým účinkem musí být

prováděno pečlivé monitorování renálních funkcí. Při významném zhoršení renálních funkcí je nutné

snížit dávku současně podávaného léku anebo zvážit alternativní způsob léčby.

Vzhledem ke zvýšenému riziku nefrotoxicity a farmakokinetické interakci via CYP3A4 a/nebo P-gp

nemají být cyklosporin a takrolimus užívány současně (viz bod 4.4).

Dopad léčby přímo působícími antivirotiky (DAA)

Farmakokinetika cyklosporinu může být během DAA léčby ovlivněna změnami jaterních funkcí v

souvislosti s clearance viru hepatitidy C (HCV). Pro zajištění trvalé účinnosti je nutné pečlivé

sledování a případná úprava dávky cyklosporinu.

Účinek cyklosporinu na jiné léky

Cyklosporin je inhibitor CYP3A4, efluxního transportního systému P-glykoproteinu mnoha léků (P-

gp) a transportních proteinů organických aniontů (OATP). Současné podávání léků, které jsou

substráty CYP3A4, P-gp a OATP s cyklosporinem může vést ke zvýšení plazmatických hladin

současně podávaných léků, které jsou substráty tohoto enzymu a/nebo transportéru.

Některé příklady jsou uvedeny níže:

Cyklosporin může snižovat clearance digoxinu, kolchicinu, statinů (inhibitorů HMG-CoA reduktázy)

a etoposidu. Pokud je některý z těchto léků podáván současně s cyklosporinem, vyžaduje se pečlivé

sledování klinického stavu, aby se včas odhalily toxické projevy léku, vyžadující snížení jeho dávky

nebo jeho vysazení. Pokud jsou statiny souběžně podávány s cyklosporinem, měla by být jejich dávka

snížena a současnému užití s určitými statiny by se mělo zabránit podle doporučení uvedených

v jejich informacích o přípravku (Tabulka 1). U pacientů s příznaky nebo projevy myopatie,

zvýšených rizikových faktorů s predispozicí k závažnému poškození ledvin, včetně renálního selhání

způsobeného rhabdomyolýzou, je nutné léčbu statiny dočasně vysadit nebo přerušit.

Tabulka 1

Souhrn změn v expozici běžně užívaných statinů při současném užívání s cyklosporinem

Statin

Dávkovací

rozmezí

Násobek změny

v expozici při

současném

užívání s

cyklosporinem

Atorvastatin

10-80 mg

8-10

Simvastatin

10-80 mg

Fluvastatin

20-80 mg

Lovastatin

20-40 mg

Pravastatin

20-80 mg

5-10

Rosuvastatin

5-40 mg

5-10

Pitavastatin

1-4 mg

Při současném podávání cyklosporinu a lerkandipinu se doporučuje zvláštní opatrnost (viz bod 4.4).

Při současném podávání cyklosporinu a P-gp substrátu aliskirenu se c

aliskirenu zvýšila přibližně

2,5krát a AUC přibližně 5krát. Farmakokinetický profil cylosporinu však nebyl významně změněn.

Současné podání cyklosporinu a aliskirenu se nedoporučuje (viz bod 4.3).

Současné podávání s dabigatran-etexilátem se nedoporučuje vzhledem k inhibičnímu účinku

cyklosporinu na P-gp (viz bod 4.3).

Současné podávání nifedipinu s cyklosporinem může vést ke zvýšenému výskytu hyperplazie dásní

v porovnání s jejím výskytem pozorovaným při podávání samotného cyklosporinu.

Při současném podávání diklofenaku a cyklosporinu dochází ke zvýšení biologické dostupnosti

diklofenaku, což může vést ke vzniku reverzibilní poruchy renálních funkcí. Zvýšení biologické

dostupnosti diklofenaku je nejspíše způsobeno snížením jeho vysoké biotransformace při prvém

průchodu játry („first-pass“ efektem). Při současném podávání cyklosporinu s nesteroidními

antiflogistiky s nízkou biotransformací při prvém průchodu játry („first-pass“ efektem), např. kyselina

acetylsalicylová, lze očekávat, že jejich biologická dostupnost nebude zvýšena.

Zvýšené hladiny kreatininu v séru byly pozorovány ve studiích, kdy byl užíván everolimus nebo

sirolimus v kombinaci s plnou dávkou cyklosporinu pro mikroemulzi. Při snížení dávky cyklosporinu

je tento účinek často reverzibilní. Everolimus a sirolimus mají pouze minimální vliv na

farmakokinetiku cyklosporinu. Souběžná aplikace cyklosporinu signifikantně zvyšuje hladiny

everolimu a sirolimu v krvi.

Opatrnost je nutná při současném podávání přípravků šetřících draslík (např. draslík šetřící diuretika,

ACE inhibitory, antagonisté receptorů angiotensinu II) nebo přípravků obsahujících draslík, protože

po jejich podání může dojít k významnému vzestupu hladiny draslíku v séru (viz bod 4.4).

Cyklosporin může zvyšovat plazmatické koncentrace repaglinidu a tím zvyšovat riziko hypoglykémie.

Při současném podávání bosentanu a cyklosporinu zdravým dobrovolníkům došlo

k několikanásobnému zvýšení expozice bosentanu a expozice cyklosporinu se snížila o 35 %.

Současné podávání cyklosporinu a bosentanu se nedoporučuje (viz část Léky snižující hladinu

cyklosporinu a bod 4.3).

Opakované dávky ambrisentanu a cyklosporinu u zdravých dobrovolníků mělo za následek přibližně

2násobné zvýšení působení ambrisentanu, zatímco působení cyklosporinu bylo zvýšeno nepatrně

(přibližně o 10 %).

Při souběžném podávání antracyklinových antibiotik i.v. a velmi vysokých dávek cyklosporinu

u onkologických pacientů bylo pozorováno výrazné zvýšení expozice antracyklinových antibiotik

(např. doxorubicin, mitoxantron, daunorubicin).

Během léčby cyklosporinem může být vakcinace méně účinná a je nutné se vyvarovat očkování živou

atenuovanou vakcínou.

Pediatrická populace

Interakční studie byly provedeny pouze u dospělých.

4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu u potkanů a králíků.

Zkušenosti s přípravkem Sandimmun u těhotných žen jsou omezené. U těhotných transplantovaných

pacientek léčených imunosupresivy po transplantaci, včetně cyklosporinu a léčebných režimů

s cyklosporinem, existuje zvýšené riziko předčasného porodu (

37 týdnů).

O dětech vystavených cyklosporinu in utero a až do věku cca 7 let, je omezený počet údajů. Renální

funkce a krevní tlak u těchto dětí byly normální. Nicméně neexistují adekvátní kontrolované klinické

studie u těhotných žen, proto se Sandimmun nesmí užívat v těhotenství, pokud potenciální přínos pro

matku neodůvodní potenciální riziko pro plod. Také obsah ethanolu v přípravku Sandimmun musí být

u těhotných vzat v potaz (viz bod 4.4).

Kojení

Cyklosporin přechází do mateřského mléka. U žen, které kojí, je taktéž třeba vzít v úvahu obsah

ethanolu v přípravku Sandimmun (viz sekce 4.4). Matky užívající Sandimmun by neměly kojit,

protože Sandimmun může způsobit závažné nežádoucí účinky u kojeného novorozence/kojence. Na

základě posouzení prospěšnosti kojení pro dítě a prospěšnosti léčby pro matku je nutno rozhodnout,

zda přerušit kojení nebo ukončit/přerušit podávání léčivého přípravku.

Fertilita

Existují pouze omezená data o vlivu přípravku Sandimmun na lidskou plodnost (viz bod 5.3).

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

O vlivu přípravku Sandimmun na schopnost řídit a obsluhovat stroje neexistují žádná data.

4.8

Nežádoucí účinky

Shrnutí bezpečnostního profilu

Hlavní nežádoucí účinky související s podáváním cyklosporinu v klinických studiích zahrnují renální

dysfunkci, třes, hirsutismus, hypertenzi, průjem, nechutenství, nevolnost a zvracení.

Mnoho nežádoucí účinků spojených s podáváním cyklosporinu je závislých na dávce a reagují

příznivě na její snížení. V různých indikacích je celkové spektrum nežádoucích účinků v podstatě

stejné. Jsou zde však rozdíly v jejich incidenci a závažnosti. Důsledkem vyšších počátečních dávek a

delší udržovací léčby u pacientů po transplantaci jsou nežádoucí účinky častější a obvykle závažnější

než u pacientů léčených pro jiné indikace.

Po i.v. podání byly pozorovány anafylaktoidní reakce (viz bod 4.4).

Infekční a parazitární onemocnění

Pacienti s imunosupresivní léčbou, včetně cyklosporinu a léčebných režimů s cyklosporinem, mají

zvýšené riziko infekcí (virových, bakteriálních, mykotických, parazitárních) (viz bod 4.4). Vyskytují

se infekce celkové i lokální. Mohou se zhoršit i již probíhající infekce a reaktivace polyomavirových

infekcí může vést k polyomavirové nefropatii (PVAN) nebo k JC virové progresivní multifokální

leukoencefalopatii (PML). Byly hlášeny i vážné a/nebo fatální případy.

Nádory benigní, maligní a nespecifikované (včetně cyst a polypů)

Pacienti s imunosupresivní léčbou, včetně cyklosporinu a léčebných režimů s cyklosporinem, mají

zvýšené riziko rozvoje lymfomů nebo lymfoproliferativních onemocnění a dalších zhoubných nádorů,

zvláště kožních. Četnost malignit se zvyšuje s intenzitou a trváním léčby (viz bod 4.4). Některé

malignity mohou být fatální.

Přehledný souhrn nežádoucích účinků v klinických hodnoceních

Nežádoucí účinky v klinických studiích (Tabulka 1) jsou řazeny podle MedDRA. Nežádoucí účinky

v každém orgánovém systému jsou řazeny podle četnosti, s nejčastějšími účinky jako prvními.

Nežádoucí účinky jsou řazeny podle klesající závažnosti. Pro frekvenci výskytu nežádoucích účinků

bylo použito následující hodnocení (CIOMS III): velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100, <1/10); méně

časté (≥1/1,000, <1/100); vzácné (≥1/10,000, <1/1,000) velmi vzácné (<1/10,000), není známo

(z dostupných údajů nelze určit).

Tabulka 1: Nežádoucí účinky z

klinických studií

Poruchy krve a lymfatického systému

Časté

Leukopenie

Méně časté

Trombocytopénie, anémie

Vzácné

Hemolyticko-uremický syndrom, mikroangiopatická hemolytická anémie

Není známo*

Trombotická mikroangiopatie, trombotická trombocytopenická purpura

Poruchy metabolismu a výživy

Velmi časté

Hyperlipidémie

Časté

Hyperglykémie, anorexie, hyperurikémie, hyperkalémie, hypomagnezémie

Poruchy nervového systému

Velmi časté

Třes, bolesti hlavy

Časté

Křeče, parestezie

Méně časté*

Encefalopatie včetně posteriorního reverzibilního encefalopatického syndromu

(PRES), známky a symptomy jako jsou křeče, zmatenost, dezorientace, snížená

schopnost reakcí, agitovanost, nespavost, poruchy vidění, kortikální slepota, kóma,

paréza, cerebelární ataxie

Vzácné

Motorická polyneuropatie

Velmi vzácné

Edém oční čočky včetně papily zrakového nervu se zhoršením zraku sekundární k

benigní intrakraniální hypertenzi

Není známo*

Migréna

Cévní poruchy

Velmi časté

Hypertenze

Časté

Návaly horka

Gastrointestinální poruchy

Časté

Nauzea, zvracení, bolesti břicha, průjem, hyperplazie dásní, žaludeční vřed

Vzácné

Pankreatitida

Poruchy jater a žlučových cest

Časté

Abnormální funkce jater (viz bod 4.4)

Není známo*

Hepatotoxicita a poškození jater včetně cholestázy, žloutenky, hepatitidy a jaterního

selhání s fatálním koncem (viz bod 4.4)

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Velmi časté

Hirsutismus

Časté

Akné, hypertrichóza

Méně časté

Alergická vyrážka

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Časté

Myalgie, svalové křeče

Vzácné

Svalová slabost, myopatie

Není známo*

Bolest dolních končetin

Poruchy ledvin a močových cest

Velmi časté

Renální dysfunkce (viz bod 4.4)

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Vzácné

Poruchy menstruace, gynekomastie

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Časté

Horečka, únava

Méně časté

Edém, zvýšení tělesné hmotnosti

* Nežádoucí účinky hlášené po uvedení na trh, kde frekvence nežádoucích účinků není známa

z důvodů nedostatku skutečného jmenovatele.

Další nežádoucí lékové účinky hlášené po uvedení přípravku na trh

U pacientů léčených cyklosporinem došlo v období po registraci k vyžádaným a spontánním hlášením

hepatotoxicity a poškození jater, které zahrnovaly cholestázu, žloutenku, hepatitidu a selhání jater.

Nejvíce případů bylo u pacientů s významnými komorbiditami, základními onemocněními a dalšími

ovlivňujícími faktory včetně komplikací infekcemi a současné léčby léky s hepatotoxickým

potenciálem. V některých případech, především u transplantovaných pacientů, byly hlášeny fatální

následky (viz bod 4.4).

Akutní a chronická nefrotoxicita

Pacienti užívající inhibitory kalcineurinu (CNI), včetně cyklosporinu a léčebných režimů s

cyklosporinem, jsou vystaveni zvýšenému riziku akutní nebo chronické nefrotoxicity. Z klinických

studií a po uvedení na trh se vyskytla hlášení související s užíváním přípravku Sandimmun. Případy

hlášení akutní nefrotoxicity zahrnovaly poruchy iontové homeostázy, jako je hyperkalémie a

hypomagnezémie a hyperurikémie. Případy hlášení chronických morfologických změn zahrnovaly

arteriolární hyalinózu, tubulární atrofii a intersticiální fibrózu (viz bod 4.4).

Bolest dolních končetin

V souvislosti s cyklosporinem byly hlášeny ojedinělé případy bolesti dolních končetin. Bolest dolních

končetin byla také pozorována jako součást syndromu bolesti způsobené inhibitory kalcineurinu

(CIPS, Calcineurin-Inhibitor Induced Pain Syndrome).

Pediatrická populace

Klinické studie zahrnovaly děti od 1 roku věku s použitím standardního dávkování cyklosporinu se

srovnatelným bezpečnostním profilem jako u dospělých osob.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to

pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,

aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9

Předávkování

Perorální LD

cyklosporinu je 2 329 mg/kg u myší, 1 480 mg/kg u potkanů a > 1 000 mg/kg

u králíků. Po i.v. podání je LD

cyklosporinu 148 mg/kg

u myší, 104 mg/kg u potkanů a 46 mg/kg

u králíků.

Příznaky

S akutním předávkováním cyklosporinem je jen málo zkušeností. Po perorálním podávání byly dávky

až do 10 g (přibližně 150 mg/kg) poměrně dobře snášeny, s relativně minimálními klinickými projevy,

jako je zvracení, ospalost, bolesti hlavy, tachykardie a u několika pacientů se objevila středně

závažná, reverzibilní porucha ledvinných funkcí. Avšak závažné případy intoxikace byly popsány u

nezralých novorozenců po náhodném parenterálním předávkování cyklosporinem.

Léčba

U všech případů předávkování by měla být aplikována celková podpůrná a symptomatická léčba. Do

několika hodin po perorálním požití může být účinný výplach žaludku a vyvolání zvracení.

Cyklosporin není významnou měrou dialyzovatelný ani odstranitelný z těla hemoperfuzí s použitím

aktivního uhlí.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Imunosupresiva, inhibitory kalcineurinu; ATC kód: L04ADA01.

Cyklosporin (známý také jako cyklosporin A) je cyklický polypeptid složený z 11 aminokyselin. Je to

silné imunosupresivum prodlužující u zvířat přežívání alogenních transplantátů kůže, srdce, ledvin,

pankreatu, kostní dřeně, tenkého střeva a plic. Studie ukazují, že cyklosporin tlumí reakce

zprostředkované buňkami, včetně imunity vůči alotransplantátu, dále opožděnou kožní přecitlivělost,

experimentální alergickou encefalomyelitidu, Freundovu adjuvantní artritidu, reakce mezi

transplantátem a příjemcem (GVHD) a také tvorbu protilátek T lymfocyty. Na buněčné úrovni tlumí

tvorbu a uvolňování lymfokinů včetně interleukinu-2 (růstového faktoru T lymfocytů-TCGF). Zdá se,

že cyklosporin blokuje klidové lymfocyty ve fázi G

nebo G

buněčného cyklu a tlumí antigenem

vyvolané uvolňování lymfokinů z aktivovaných T lymfocytů.

Všechny dostupné důkazy naznačují, že cyklosporin působí na lymfocyty specificky a reverzibilně.

Na rozdíl od cytostatik nesnižuje cyklosporin hemopoézu a neovlivňuje funkci fagocytů.

U člověka byly provedeny úspěšné transplantace parenchymatózních orgánů a kostní dřeně s použitím

cyklosporinu k prevenci a k léčbě rejekce a GVHD. Cyklosporin byl úspěšně použit u hepatitidy C

(HCV) pozitivních a HCV negativních příjemců transplantátů jater. Léčebné účinky cyklosporinu

byly prokázány také u různých stavů, o nichž se ví nebo předpokládá, že jsou autoimunního původu.

Pediatrická populace: byla prokázána účinnost cyklosporinu u steroid-dependentního nefrotického

syndromu.

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Distribuce v organismu

Cyklosporin se distribuuje hlavně mimo krevní objem, s průměrným zdánlivým distribučním objemem

3,5 l/kg. V krvi je 33-47 % cyklosporinu obsaženo v plazmě, 4-9 % v lymfocytech, 5-12 % v

granulocytech a 41-58 % v erytrocytech. Přibližně 90 % cyklosporinu se v plazmě váže na proteiny,

především na lipoproteiny.

Biotransformace

Cyklosporin je extenzivně metabolizován na přibližně 15 metabolitů. Metabolismus probíhá převážně

v játrech prostřednictvím cytochromu P450 3A4 (CYP3A4) a hlavní cestou metabolismu je mono- a

dihydroxylace a N-demetylace na různých místech molekuly. Doposud všechny známé metabolity

obsahují intaktní peptidovou strukturu mateřské látky. Některé mají slabou imunosupresivní aktivitu

(až 1/10 aktivity nezměněné mateřské látky).

Eliminace z organismu

Údaje o konečném poločase cyklosporinu se velmi liší, záleží na použité metodě stanovení a vzorku

populace. Terminální poločas se pohybuje v rozmezí mezi 6,3 hodin u zdravých pacientů až

20,4 hodin u pacientů se závažným poškozením jater. Cyklosporin je vylučován především žlučí,

pouze 6 % je vylučováno močí a méně než 1 % je vylučováno močí v nezměněné formě (viz body 4.2

a 4.4). Eliminační poločas u pacientů po transplantaci ledvin byl přibližně 11 hodin s rozmezím mezi

4-25 hodinami.

Zvláštní populace

Pacienti s poruchou funkce ledvin

Ve studii u pacientů s terminálním renálním selháním byla systémová clearance přibližně dvě třetiny

průměrné systémové clearance u pacientů s normální funkcí ledvin. Méně než 1 % dávky je

odstraněno dialýzou.

Pacienti s poruchou funkce jater

U pacientů s poruchou funkce jater může být pozorováno 2-3násobné zvýšení expozice cyklosporinu.

Ve studii prováděné u pacientů s těžkým onemocněním jater s biopticky prokázanou jaterní cirhózou

byl terminální poločas 20,4 hodin (rozmezí mezi 10,8-48,0 hodinami) ve srovnání s 7,4-11,0 hodinami

u zdravých jedinců.

Pediatrická populace

Farmakokinetické údaje od pediatrických pacientů, kterým byl podáván Sandimmun Neoral nebo

Sandimmun, jsou velmi omezené. U 15 pacientů po transplantaci ledvin ve věku 3-16 let byla po

intravenózní aplikaci Sandimmunu clearance cyklosporinu z plné krve 10,6 ± 3,7 ml/min/kg (metoda:

Cyclo-trac specific RIA). Ve studii se 7 pacienty po transplantaci ledvin ve věku 2-16 let byla

clearance cyklosporinu v rozmezí 9,8-15,5 ml/min/kg. U 9 pacientů po transplantaci jater ve věku 0,6-

5,6 let byla clearance cyklosprinu 9,3 ± 5,4 ml/min/kg (metoda: HPLC). V porovnání s dospělými

pacienty po transplantaci, jsou u dětí rozdíly v biologické dostupnosti mezi přípravky Sandimmun a

Sandimmun Neoral srovnatelné s rozdíly pozorovanými u dospělých.

5.3

Předklinické údaje vztahující se k

bezpečnosti

Mutagenní nebo teratogenní účinky cyklosporinu nebyly potvrzeny v žádném ze standardních

testovacích systémů při perorálním podání (potkani do 17 mg/kg a králíci do 30 mg/kg denně p.o.). Při

toxických perorálních dávkách (30 mg/kg u potkanů a 100 mg/kg u králíků denně p.o.) byl

cyklosporin embryo- a fetotoxický, pro což svědčí zvýšená prenatální a postnatální mortalita, jakož i

snížená hmotnost plodu spolu s opožděným vývojem kostry.

Ve dvou publikovaných výzkumných studiích se u králíků vystavených cyklosporinu in utero (10

mg/kg/den subkutánně) vyskytoval snížený počet nefronů, renální hypertrofie, systémová hypertenze a

progresivní renální insuficience až do 35 týdnů věku. Březí samice potkanů, které dostávaly 12

mg/kg/den cyklosporinu intravenózně (dvojnásobek doporučené lidské intravenózní dávky), měly

plody se zvýšenou incidencí defektů komorové přepážky. Tyto nálezy se neprojevily u jiných druhů a

jejich význam pro člověka není znám. Ve studiích u samců ani samic potkanů nebyly zjištěny poruchy

fertility.

Cyklosporin byl testován v mnoha in vitro a in vivo testech na genotoxicitu a klinicky relevantní

mutagenní potenciál nebyl prokázán.

Studie kancerogenity byly prováděny u samců i samic potkanů i myší. V 78týdenní studii na myších

byl při dávkách 1, 4 a 16 mg/kg/den zaznamenán statisticky významný trend k lymfocytárním

lymfomům u samic a incidence hepatocelulárního karcinomu při středních dávkách byla, v porovnání

s kontrolami, významně zvýšená u samců. Ve 24měsíční studii na potkanech byl, v porovnání

s kontrolami, při dávkách 0,5, 2 a 8 mg/kg/den zaznamenán významně zvýšený výskyt pankreatického

adenomu při nízkých dávkách. Incidence hepatocelulárního karcinomu a pankreatického adenomu

nebyla závislá na dávkách cyklosporinu.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Bezvodý ethanol

Glyceromakrogol-ricinoleát / ricinomakrogol 1750

6.2

Inkompatibility

Sandimmun koncentrát pro infuzní roztok obsahuje glyceromakrogol-ricinoleát / ricinomakrogol

1750, který může z PVC uvolňovat ftalát. K infuzím se pokud možno používají skleněné nádoby.

Plastové nádoby se mohou použít pouze tehdy, splňují-li požadavky na „Sterilní plastové nádoby pro

lidskou krev a krevní komponenty“ nebo odpovídají-li požadavkům platného Evropského lékopisu pro

„Prázdné nádoby z plastů polyvinylchlorid pro lidskou krev a krevní komponenty“. Nádoby a uzávěry

nesmí obsahovat silikonový olej a tukové látky.

6.3

Doba použi

telnosti

4 roky.

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky pro uchovávání. Uchovávejte v

původním obalu. Po otevření ampule musí být obsah použit okamžitě. Po naředění musí být roztok

použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, jsou podmínky a doba uchovávání v odpovědnosti uživatele

a normálně by doba uchovávání neměla být delší než 24 hodin při 2-8 °C, pokud ředění neproběhlo za

kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.

6.5

Druh oba

lu a obsah balení

Bezbarvá skleněná (typ I) ampule.

Velikost balení: 10 ampulek x 1 ml, 10 ampulek x 5 ml.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s

ním

Koncentrát pro přípravu infuzního roztoku se ředí v poměru 1:20 až 1:100 fyziologickým roztokem

nebo 5% roztokem glukózy a podává se v pomalé intravenózní infuzi po dobu 2-6 hodin. Naředěný

roztok pro infuzi se musí po 24 hodinách zlikvidovat.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními

požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Novartis s.r.o., Na Pankráci 1724/129, Praha 4, Česká republika

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

59/123/83-C

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 22. 11. 1984

Datum posledního prodloužení registrace: 26. 6. 2013

10.

DATUM REVIZE TEXTU

27. 2. 2020

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách www.sukl.cz

Podobné produkty

Vyhledávejte upozornění související s tímto produktem

Sdílejte tyto informace