RUMIXAFEN 500MCG Potahovaná tableta

Česká republika - čeština - SUKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv)

Koupit nyní

Aktivní složka:
ROFLUMILAST (ROFLUMILASTUM)
Dostupné s:
Sandoz s.r.o., Praha
ATC kód:
R03DX07
INN (Mezinárodní Name):
ROFLUMILAST (ROFLUMILASTUM)
Dávkování:
500MCG
Léková forma:
Potahovaná tableta
Podání:
Perorální podání
Jednotky v balení:
14; 84; 90; 98; 10; 30; 28
Druh předpisu:
na lékařský předpis
Terapeutické oblasti:
ROFLUMILAST
Stav Autorizace:
R - registrovaný léčivý přípravek.
Registrační číslo:
14/ 271/18-C
Datum autorizace:
2020-08-17

Přečtěte si celý dokument

Sp. zn. sukls171521/2020

Příbalová informace: Informace pro pacienta

Rumixafen

500 mikrogramů potahované tablety

roflumilastum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat,

protože obsahuje pro Vás důležité údaje.

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí

ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo

lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny

v této příbalové informaci. Viz bod 4.

Co na

leznete v této příbalové informaci

Co je přípravek Rumixafen a k čemu se používá

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Rumixafen užívat

Jak se přípravek Rumixafen užívá

Možné nežádoucí účinky

Jak přípravek Rumixafen uchovávat

Obsah balení a další informace

1.

Co je přípravek

Rumixafen

a k čemu se

používá

Přípravek Rumixafen obsahuje léčivou látku roflumilast, je to protizánětlivý lék nazývaný inhibitor

fosfodiesterázy 4. Roflumilast snižuje aktivitu fosfodiesterázy 4, což je bílkovina, která se přirozeně

vyskytuje v buňkách těla. Když se aktivita této bílkoviny sníží, zmenšuje se i zánět v plicích. To

pomáhá zastavit zužování dýchacích cest, ke kterému dochází u

chronické obstrukční plicní nemoci

(CHOPN). Přípravek Rumixafen tedy zmírňuje dýchací obtíže.

Přípravek Rumixafen se používá k udržovací léčbě těžké CHOPN u dospělých, kteří v minulosti

prodělali časté zhoršení příznaků CHOPN (tzv. exacerbace) a kteří trpí chronickou bronchitidou.

CHOPN je chronické onemocnění plic, které vede k zúžení (obstrukci) dýchacích cest a k otoku a

podráždění stěn malých dýchacích cest (zánětu). To se projevuje příznaky, jako je kašel, sípání, pocit

svírání na hrudi či dýchací obtíže. Přípravek Rumixafen se má používat současně s bronchodilatancii

(léky rozšiřující průdušky).

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek

Rumixafen

užívat

Neužívejte přípravek

Rumixafen

jestliže jste alergický(á) na roflumilast nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku

(uvedenou v bodě 6)

jestliže máte středně těžkou či těžkou poruchu jater.

Upozornění a opatření

Před užitím přípravku Rumixafen se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.

Náhlý záchvat dušnosti

Přípravek Rumixafen není určen k léčbě náhlého záchvatu dušnosti (akutní bronchospasmus). Pro

případ dosažení úlevy při náhlém záchvatu dušnosti je velmi důležité, aby Vám lékař předepsal jiný

lék, který budete mít stále u sebe pro případ takového záchvatu. Přípravek Rumixafen Vám v této

situaci nepomůže.

Tělesná hmotnost

Měl(a) byste si pravidelně kontrolovat svou tělesnou hmotnost. Pokud během užívání tohoto přípravku

zaznamenáte nezamýšlené snížení hmotnosti (které nesouvisí s dietou či cvičením), sdělte to svému

lékaři.

Další onemocnění

Přípravek Rumixafen se nedoporučuje pacientům, kteří trpí jedním nebo více z následujících

onemocnění:

závažná imunologická onemocnění jako infekce HIV, roztroušená skleróza (RS), lupus

erythematodes (LE) nebo progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML)

těžká akutní infekční onemocnění jako tuberkulóza či akutní hepatitida

rakovina (kromě bazaliomu, což je pomalu rostoucí druh rakoviny kůže)

závažné poškození srdeční funkce.

U těchto stavů nejsou dostatečné zkušenosti s použitím přípravku Rumixafen. Jestliže Vám bylo

zjištěno některé z uvedených onemocnění, měl(a) byste se poradit s lékařem.

Zkušenosti jsou též omezené u pacientů, kteří v minulosti prodělali tuberkulózu, virovou hepatitidu,

herpetickou virovou infekci nebo pásový opar. Poraďte se, prosím, se svým lékařem, pokud trpíte

některým z těchto onemocnění.

Příznaky, o kterých byste měl(a) vědět

V průběhu prvních týdnů léčby přípravkem Rumixafen můžete zaznamenat průjem, nevolnost, bolest

břicha nebo bolest hlavy. Pokud tyto nežádoucí účinky nevymizí po prvních týdnech léčby, poraďte se

s lékařem.

Užívání přípravku Rumixafen se nedoporučuje pacientům s předchozí depresí spojenou se

sebevražednými myšlenkami nebo chováním. Můžete také zaznamenat nespavost, úzkost, nervozitu

nebo depresivní náladu. Informujte lékaře před zahájením léčby přípravkem Rumixafen, pokud

trpíte jakýmikoli příznaky tohoto typu, a o jiných léčivých přípravcích, které užíváte, neboť některé

z nich by mohly zvýšit pravděpodobnost výskytu těchto nežádoucích účinků. Váš lékař by také měl

být ihned informován (Vámi nebo Vaším ošetřovatelem) o jakýchkoli změnách ve Vašem chování

nebo náladě a o Vašich případných sebevražedných myšlenkách.

Děti a dospívající

Přípravek Rumixafen není určen pro děti a dospívající do 18 let.

Další léčivé přípravky a přípravek

Rumixafen

Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době

užíval(a) nebo které možná budete užívat, zejména o:

lécích obsahujících teofylin (k léčbě onemocnění dýchacích cest)

lécích používaných k léčbě imunologických onemocnění, např. methotrexát, azathioprin,

infliximab, etanercept nebo perorální kortikosteroidy k dlouhodobému užívání

lécích obsahujících fluvoxamin (k léčbě úzkostných poruch a deprese), enoxacin (k léčbě

bakteriálních infekcí) nebo cimetidin (k léčbě žaludečních vředů nebo pálení žáhy).

Účinek přípravku Rumixafen může být snížen při současném užívání rifampicinu (antibiotikum) nebo

fenobarbitalu, karbamazepinu či fenytoinu (léky, které jsou obvykle předepisovány k léčbě epilepsie).

Poraďte se s Vaším lékařem.

Přípravek Rumixafen lze užívat současně s jinými léky používanými k léčbě CHOPN, jako jsou

inhalační nebo perorálně užívané kortikosteroidy nebo bronchodilatancia (léky rozšiřující průdušky).

Nepřestávejte tyto léky užívat, ani nesnižujte jejich dávky, pokud Vám to neporadil lékař.

Těhotenství a kojení

Neužívejte přípravek Rumixafen, jestliže jste těhotná, plánujete otěhotnět, myslíte si, že můžete být

těhotná, nebo jestliže kojíte. Během léčby tímto léčivým přípravkem byste neměla otěhotnět a měla

byste používat účinné antikoncepční prostředky, protože přípravek Rumixafen může být škodlivý

pro Vaše nenarozené dítě.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů

Přípravek Rumixafen neovlivňuje schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

Přípravek

Rumixafen obsahuje laktosu

Pokud Vám lékař sdělil, že nesnášíte některé cukry, poraďte se se svým lékařem, než začnete tento

léčivý přípravek užívat.

3.

Jak se přípravek

Rumixafen

užívá

Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se

svým lékařem nebo lékárníkem.

Po dobu

prvních

28

dnů

- doporučená počáteční dávka je 250 mikrogramů jednou denně.

zahajovací dávka je nízká, abyste si na léčivý přípravek přivyknul(a) předtím, než začnete

užívat plnou dávku. Při užívání nízké dávky nebude mít léčivý přípravek plný účinek - proto je

důležité, abyste po 28 dnech zvýšil(a) dávkování na plnou dávku (tzv. udržovací dávka).

Pro zahajovací dávkování není možné použít přípravek Rumixafen. K dispozici jsou jiné síly.

Po 28 dnech - doporučená udržovací dávka je jedna potahovaná tableta obsahující 500

mikrogramů léčivé látky jednou denně.

Potahovanou tabletu zapijte trochou vody. Přípravek můžete užívat s jídlem nebo bez jídla. Tabletu

užívejte každý den ve stejnou dobu.

K dosažení příznivého účinku je nutno přípravek Rumixafen užívat po dobu několika týdnů.

Jestliže jste užil(a) více přípravku

Rumixafen

, než jste měl(a)

Jestliže jste užil(a) více potahovaných tablet, než jste měl(a), můžete zaznamenat následující

příznaky: bolest hlavy, nevolnost, průjem, závrať, bušení srdce, malátnost, vlhkou lepkavost a nízký

krevní tlak. Ihned informujte svého lékaře nebo lékárníka. Pokud je to možné, vezměte s sebou tento

lék a příbalovou informaci.

Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek

Rumixafen

Jestliže zapomenete potahovanou tabletu užít v obvyklém čase, užijte ji, jakmile si vzpomenete ten

samý den. Jestliže jste jeden den zapomněl(a) užít potahovanou tabletu přípravku Rumixafen, prostě

pokračujte další den další potahovanou tabletou. Dále užívejte tento lék v obvyklém čase.

Nezdvojnásobujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku.

Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek

Rumixafen

Je důležité, abyste v užívání přípravku Rumixafen pokračoval(a) tak dlouho, jak určil Váš lékař,

a to i v případě, že nemáte žádné příznaky. Jen tak bude funkce Vašich plic pod kontrolou.

Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo

lékárníka.

4.

Možné nežádoucí

účinky

Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí

vyskytnout u každého.

Během prvních týdnů léčby přípravkem Rumixafen můžete zaznamenat průjem, nevolnost, bolest

břicha nebo hlavy. Pokud tyto nežádoucí účinky během prvních týdnů léčby nevymizí, poraďte se se

svým lékařem.

Některé nežádoucí účinky mohou být závažné. V klinických studiích a po uvedení přípravku na trh

byly hlášeny vzácné případy sebevražedných myšlenek a sebevražedného chování (včetně

sebevraždy). Prosím, oznamte ihned svému lékaři, pokud byste u sebe zaznamenal(a) jakékoli

sebevražedné myšlenky. Můžete také pocítit nespavost (často), úzkost (méně často), nervozitu

(vzácně), mít panickou ataku (vzácně) nebo depresivní náladu (vzácně).

V méně častých případech se mohou objevit alergické reakce. Alergické reakce mohou postihnout

kůži a ve vzácných případech mohou způsobit otok očních víček, obličeje, rtů a jazyka, což může vést

k dýchacím obtížím a/nebo k poklesu krevního tlaku a zrychlenému srdečnímu tepu. V případě

alergické reakce přestaňte užívat přípravek Rumixafen a ihned kontaktujte svého lékaře nebo

neprodleně navštivte pohotovost v nejbližší nemocnici. Vezměte s sebou všechny své léky a tuto

příbalovou informaci a poskytněte kompletní informace o lécích, které v současné době užíváte.

Další nežádoucí účinky:

Časté nežádoucí účinky

(mohou postihnout až 1 z 10 lidí)

průjem, nevolnost, bolest břicha

snížení tělesné hmotnosti, snížení chuti k jídlu

bolest hlavy.

Méně časté nežádoucí účinky

(mohou postihnout až 1 ze 100 lidí)

třes, pocit točení hlavy (vertigo), závrať

pocit rychlého nebo nepravidelného srdečního tepu (palpitace)

zánět žaludku, zvracení

vracení žaludeční kyseliny do jícnu (pálení žáhy), trávicí obtíže

vyrážka

bolest svalů, svalová slabost nebo křeče

bolest v zádech

pocit slabosti nebo únavy, pocit nemoci.

Vzácné nežádoucí účinky

(mohou postihnout až 1 z 1000 lidí)

zvětšení prsů u mužů

zhoršení vnímání chuti

infekce dýchacích cest (kromě pneumonie)

krev ve stolici, zácpa

zvýšení jaterních nebo svalových enzymů (zjištěné krevními testy)

výsev pupínků (kopřivka).

Hlášení nežádoucích účinků

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové

informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv,

Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto

přípravku.

5.

Jak přípravek

Rumixafen

uchovávat

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.

Neužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na krabičce a blistru za EXP. Doba

použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Tento přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého

lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní

prostředí.

6.

Obsah balení a další informace

Co přípr

avek Rumixafen obsahuje

Léčivou látkou je roflumilastum.

Jedna potahovaná tableta obsahuje roflumilastum 500 mikrogramů.

Pomocnými látkami jsou:

Jádro tablety: monohydrát laktosy (viz bod 2 „Přípravek Rumixafen obsahuje laktosu“),

předbobtnalý kukuřičný škrob, magnesium-stearát.

Potahová vrstva: hypromelosa, oxid titaničitý (E171), makrogol 400, žlutý oxid železitý (E172),

hlinitý lak indigokarmínu (E132), červený oxid železitý (E172).

Jak přípravek

Rumixafen

vypadá a co obsahuje toto balení

Přípravek Rumixafen 500 mikrogramů potahované tablety jsou nažloutlé, kulaté potahované tablety o

průměru 9 mm.

Potahované tablety jsou baleny v PVC/PVDC - Al blistrech.

Velikosti balení:

10, 14, 28, 30, 84, 90 nebo 98 potahovaných tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registraci

Sandoz s.r.o., Na Pankráci 1724/129, 140 00 Praha 4 - Nusle, Česká republika

Výrobce

J. Uriach y Compañia S.A., Avinguda Cami Reial 51-57, Poligon Industrial Riera De Caldes, Palau-

Solita I Plegamans, Barcelona, 08184, Španělsko

Lek Pharmaceuticals d.d., Verovškova ulica 57, 1526 Ljubljana, Slovinsko

Tato příbalová informace byla naposledy revidována

16. 10. 2020

Přečtěte si celý dokument

1/14

Sp. zn. sukls171521/2020

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV

PŘÍPRAVKU

Rumixafen 500 mikrogramů potahované tablety

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ

SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje roflumilastum 500 mikrogramů.

Pomocná látka se známým účinkem

Jedna potahovaná tableta obsahuje 192,6 mg laktosy (jako monohydrát).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ

FORMA

Potahovaná tableta.

Nažloutlá, kulatá potahovaná tableta o průměru 9 mm.

4.

KLINICKÉ

ÚDAJE

4.1

Terapeutické

indikace

Rumixafen je indikován k udržovací léčbě těžké chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN)

(s post-bronchodilatační hodnotou FEV1 pod 50 % náležitých hodnot) spojené s chronickou

bronchitidou u dospělých pacientů s anamnézou častých exacerbací jako přídavná terapie

k bronchodilatační léčbě.

4.2

Dávkování a způsob

podání

Dávkování

Počáteční dávka

Doporučená počáteční dávka je 250 mikrogramů roflumilastu jednou denně po dobu 28 dnů.

Tato počáteční dávka je určena ke snížení vzniku nežádoucích příhod a počtu pacientů, kteří přeruší

zahajovací léčbu, jedná se však o subterapeutickou dávku. Proto má být dávka 250 mikrogramů

použita pouze jako počáteční dávka (viz body 5.1 a 5.2).

Pro toto dávkování není možné použít přípravek Rumixafen. K dispozici jsou jiné síly.

Udržovací dávka

Po 28 dnech léčby musí být počáteční dávka 250 mikrogramů upravena na 500 mikrogramů

roflumilastu jednou denně.

K dosažení plného účinku je třeba užívat přípravek Rumixafen po dobu několika týdnů (viz body 5.1

a 5.2). Roflumilast byl hodnocen v klinických studiích po dobu až jednoho roku a je určen

k udržovací léčbě.

Zvláštní populace

2/14

Starší pacienti

Není nutná úprava dávkování.

Porucha funkce ledvin

Není nutná úprava dávkování.

Porucha funkce jater

Klinické údaje týkající se použití roflumilastu u pacientů s lehkou poruchou funkce jater stupně A

podle Child-Pugh klasifikace nejsou dostatečné k doporučení úpravy dávkování (viz bod 5.2), a proto

má být přípravek Rumixafen u těchto pacientů používán s opatrností.

Pacienti se středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce jater stupně B nebo C podle Child-

Pugh klasifikace nesmí přípravek Rumixafen užívat (viz bod 4.3).

Pediatrická populace

Neexistuje žádné odůvodněné použití přípravku Rumixafen u pediatrické populace (do 18 let)

v indikaci CHOPN.

Způsob podání

Perorální podání.

Tableta se polyká s vodou a užívá se každý den ve stejnou dobu. Potahovanou tabletu je možno

užívat s jídlem nebo bez jídla.

4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Středně těžká nebo těžká porucha funkce jater (stupeň B nebo C podle Child-Pugh klasifikace).

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro

použití

Každého pacienta je třeba informovat o možných rizicích při užívání přípravku Rumixafen a

upozorněních pro bezpečné užívání.

Záchranné léčivé přípravky

Rumixafen není určen jako záchranná medikace k dosažení úlevy při akutním bronchospasmu.

Snížení hmotnosti

V jednoletých studiích (M2-124, M2-125) došlo u pacientů léčených roflumilastem častěji ke snížení

hmotnosti ve srovnání s pacienty užívajícími placebo. Po ukončení léčby roflumilastem se u většiny

pacientů hmotnost po 3 měsících vrátila na původní hodnotu.

U pacientů s podváhou je třeba při každé návštěvě zkontrolovat tělesnou hmotnost. Pacientům je třeba

doporučit, aby si pravidelně kontrolovali tělesnou hmotnost. V případě nevysvětlitelného a klinicky

významného snížení hmotnosti je nutno léčbu roflumilastem ukončit a nadále sledovat tělesnou

hmotnost.

Zvláštní klinické stavy

Vzhledem k nedostatku odpovídajících zkušeností se léčba roflumilastem nemá zahajovat a již

zahájená léčba se má ukončit u pacientů se závažnými imunologickými onemocněními (např. HIV

infekce, roztroušená skleróza, lupus erythematodes, progresivní multifokální leukoencefalopatie),

s těžkými akutními infekčními onemocněními, rakovinou (kromě bazaliomu) nebo u pacientů

léčených imunosupresivy (tj. methotrexat, azathioprin, infliximab, etanercept nebo dlouhodobě

užívané perorální kortikosteroidy, kromě krátkodobě působících systémových kortikosteroidů).

Zkušenosti u pacientů s latentními infekcemi jako tuberkulóza, virová hepatitida, herpetická virová

infekce a herpes zoster jsou omezené.

3/14

Pacienti s městnavým srdečním selháním (stupně 3 a 4 podle NYHA) nebyli studováni, a proto se

léčba u těchto pacientů nedoporučuje.

Psychiatrické poruchy

Roflumilast je spojen se zvýšeným rizikem psychiatrických poruch, jako je nespavost, úzkost,

nervozita a deprese. Byly pozorovány vzácné případy sebevražedných myšlenek a chování včetně

sebevraždy u pacientů s anamnézou deprese nebo bez ní, obvykle v prvních týdnech léčby (viz

bod 4.8). Je třeba pečlivě zhodnotit riziko a přínos při zahajování nebo pokračování léčby

roflumilastem, jestliže pacient udává dřívější nebo současné psychiatrické příznaky nebo jestliže

je plánována souběžná léčba jinými léčivými přípravky, u nichž je spuštění psychiatrických

příhod pravděpodobné.

Roflumilast se nedoporučuje pacientům s anamnézou deprese spojené se sebevražednými myšlenkami

či sebevražedným chováním. Pacienty a ošetřující osoby je třeba poučit, aby předepisujícímu lékaři

oznámili jakékoliv změny v chování nebo náladě nebo sebevražedné myšlenky. Pokud pacienti trpí

novými nebo zhoršujícími se psychiatrickými příznaky, nebo pokud se vyskytnou sebevražedné

myšlenky nebo pokus o sebevraždu, doporučuje se léčbu roflumilastem přerušit.

Přetrvávající nesnášenlivost

Zatímco nežádoucí účinky jako průjem, nevolnost, bolest břicha a bolest hlavy se vyskytují

zejména během prvních týdnů léčby a obvykle s pokračující léčbou vymizí, léčba roflumilastem

má být přehodnocena v případě přetrvávající nesnášenlivosti. Takový případ může nastat u

zvláštních populací s možným vyšším stupněm expozice, jako např. nekuřačky černé pleti (viz bod

5.2) nebo pacienti léčení souběžně inhibitory CYP1A2/2C19/3A4 (např. fluvoxamin a cimetidin)

nebo inhibitorem CYP1A2/3A4 enoxacinem (viz bod 4.5).

Tělesná hmotnost < 60 kg

U pacientů s počáteční tělesnou hmotností < 60 kg může vést léčba roflumilastem k vyššímu riziku

poruch spánku (zejména nespavosti) z důvodu vyššího celkového inhibičního účinku na PDE4

zjištěného u těchto pacientů (viz bod 4.8).

Teofylin

Nejsou k dispozici klinické údaje, které by podporovaly souběžnou léčbu teofylinem v udržovací

léčbě. Proto se souběžná léčba teofylinem nedoporučuje.

Přípravek Rumixafen obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí

galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek

užívat.

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné

formy interakce

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.

Základním krokem metabolizace roflumilastu je jeho N-oxidace na roflumilast N-oxid prostřednictvím

CYP3A4 a CYP1A2. Roflumilast i roflumilast N-oxid mají vnitřní inhibiční účinek na fosfodiesterázu

4 (PDE4). Proto je celková inhibice PDE4 po podání roflumilastu považována za kombinovaný účinek

roflumilastu a N-oxidu roflumilastu.

Studie interakcí s inhibitorem CYP1A2/3A4 enoxacinem a inhibitory CYP1A2/2C19/3A4

cimetidinem a fluvoxaminem vedly ke zvýšení celkového inhibičního účinku na PDE4 o 25 %, 47 % a

59 % v daném pořadí. Testovaná dávka fluvoxaminu byla 50 mg. Kombinace roflumilastu s těmito

léčivými látkami může vést ke zvýšení expozice a trvalé nesnášenlivosti. V takovém případě je nutno

přehodnotit léčbu roflumilastem (viz bod 4.4).

Podání induktoru enzymů cytochromu P450 rifampicinu vedlo ke snížení celkového inhibičního

účinku na PDE4 asi o 60 %. Proto použití silných induktorů enzymů cytochromu P450 (např.

fenobarbital, karbamazepin, fenytoin) může snížit terapeutickou účinnost roflumilastu. Z tohoto

4/14

důvodu se nedoporučuje podávat roflumilast pacientům užívajícím silné induktory enzymů

cytochromu P450.

Klinické studie interakcí s inhibitory CYP3A4 erytromycinem a ketokonazolem ukázaly zvýšení

celkového inhibičního účinku na PDE4 o 9 %. Souběžné podávání s teofylinem vedlo ke zvýšení

celkového inhibičního účinku na PDE4 o 8 % (viz bod 4.4). Ve studii interakcí s perorální

antikoncepcí obsahující gestoden a ethinylestradiol se celkový inhibiční účinek na PDE4 zvýšil o

17 %. U pacientů užívajících tyto léčivé látky není potřeba upravovat dávku.

Nebyly pozorovány interakce s inhalačním salbutamolem, formoterolem, budesonidem a perorálním

montelukastem, digoxinem, warfarinem, sildenafilem a midazolamem.

Souběžné podávání s antacidem (kombinovaný přípravek obsahující hydroxid hlinitý a hydroxid

hořečnatý) nevedlo ke změně absorpce či farmakokinetiky roflumilastu nebo jeho N-oxidu.

4.6

Fertilita, těhotenství a

kojení

Ženy ve fertilním věku

Ženy ve fertilním věku je třeba poučit, aby během léčby používaly účinnou metodu antikoncepce.

Roflumilast se nedoporučuje podávat ženám ve fertilním věku, které nepoužívají antikoncepční

prostředky.

Těhotenství

Údaje o podávání roflumilastu těhotným ženám jsou omezené.

Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Roflumilast se v těhotenství

nedoporučuje.

Bylo prokázáno, že u březích potkanů roflumilast prochází placentou.

Kojení

Dostupné farmakokinetické údaje u zvířat ukazují, že se roflumilast či jeho metabolity vylučují do

mateřského mléka. Nelze vyloučit riziko pro kojené dítě. Roflumilast se nemá při kojení užívat.

Plodnost

Ve studii lidské spermatogeneze neměl roflumilast v dávce 500 mikrogramů žádné účinky na

vlastnosti spermatu či reprodukční hormony v průběhu tříměsíční léčby a během 3 měsíců po ukončení

léčby.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat

stroje

Přípravek Rumixafen nemá žádný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8

Nežádoucí

účinky

Souhrn bezpečnostního profilu

V klinických studiích CHOPN zaznamenalo nežádoucí účinky při léčbě roflumilastem přibližně 16 %

pacientů (v porovnání s 5 % u placeba). Nejčastějšími nežádoucími účinky byly průjem (5,9 %),

snížení hmotnosti (3,4 %), nauzea (2,9 %), bolest břicha (1,9 %) a bolest hlavy (1,7 %). Většina těchto

nežádoucích účinků byla mírná až středně závážná. Tyto nežádoucí účinky se obvykle vyskytly během

prvních týdnů léčby a většinou vymizely s pokračující léčbou.

Seznam nežádoucích účinků v tabulce

V následující tabulce jsou frekvence výskytu nežádoucích účinků uvedeny podle klasifikace

MedDRA:

5/14

Velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100); vzácné (≥

1/10 000 až < 1/1000); velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze

určit).

V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Tabulka 1. Nežádoucí účinky roflumilastu v klinických studiích CHOPN a ze zkušeností po uvedení na

trh

Četnost

Třída

orgánových systémů

Časté

Méně časté

Vzácné

Poruchy imunitního

systému

Hypersenzitivita

Angioedém

Endokrinní poruchy

Gynekomastie

Poruchy

metabolismu a

výživy

Snížení

hmotnosti

Snížení chuti

k jídlu

Psychiatrické poruchy

Insomnie

Úzkost

Sebevražedné myšlenky a

chování*

Deprese

Nervozita

Panická ataka

Poruchy nervového

systému

Bolest hlavy

Tremor

Vertigo

Závrať

Dysgeusie

Srdeční poruchy

Palpitace

Respirační, hrudní

a mediastinální

poruchy

Infekce dýchacích cest

(kromě pneumonie)

Gastrointestinální

poruchy

Průjem

Nauzea

Bolest

břicha

Gastritida

Zvracení

Refluxní choroba jícnu

Dyspepsie

Hematochezie

Zácpa

Poruchy

jater a

žlučových

cest

Zvýšená

Gamaglutamyltransferáza

Zvýšená

Aspartátaminotransferáza

(AST)

Poruchy

kůže a

podkožní

tkáně

Vyrážka

Kopřivka

Poruchy

svalové a

kosterní

soustavy a

pojivové tkáně

Svalové spasmy a

slabost

Myalgie

Bolest zad

Zvýšená

kreatinfosfokináza

(CPK) v krvi

Celkové poruchy a

reakce v místě

aplikace

Malátnost

Astenie

Únava

Popis vybraných nežádoucích účinků

*V klinických studiích a po uvedení přípravku na trh byly hlášeny vzácné případy výskytu

sebevražedných myšlenek a chování včetně sebevraždy. Pacienty a ošetřující osoby je třeba

6/14

poučit, aby předepisujícímu lékaři oznámili výskyt jakýchkoliv sebevražedných myšlenek

(viz též bod 4.4).

Další zvláštní populace

U pacientů ≥ 75 let léčených roflumilastem byl ve studii RO-2455-404-RD pozorován vyšší

výskyt poruch spánku (zejména nespavosti) než u pacientů léčených placebem (3,9 % vs. 2,3

%). Pozorovaný výskyt poruch spánku byl vyšší také u pacientů mladších než 75 let léčených

roflumilastem v porovnání s pacienty léčenými placebem (3,1 % vs. 2,0 %).

U pacientů s počáteční tělesnou hmotností < 60 kg léčených roflumilastem byl ve studii

RO-2455-404-RD pozorován vyšší výskyt poruch spánku (zejména nespavosti) než u

pacientů léčených placebem (6,0 % vs. 1,7 %). Výskyt poruch spánku činil u pacientů s

počáteční tělesnou hmotností ≥ 60 kg léčených roflumilastem 2,5 % a u pacientů

léčených placebem 2,2 %.

Souběžná léčba s dlouhodobě působícími antagonisty muskarinových receptorů (LAMA)

V průběhu studie RO-2455-404-RD byl u pacientů souběžně léčených roflumilastem a

dlouhodobě působícími antagonisty muskarinových receptorů (LAMA) plus souběžně léčených

inhalačními

kortikosteroidy (ICS) a dlouhodobě působícími beta-2-agonisty (LABA)

pozorován vyšší výskyt snížení

tělesné hmotnosti, snížené chuti k jídlu, bolesti hlavy a deprese

než u pacientů léčených pouze souběžným podáváním roflumilastu, ICS a LABA.

Rozdíl ve výskytu mezi roflumilastem a placebem byl kvantitativně větší při souběžném

podávání LAMA u snížení hmotnosti (7,2 % vs. 4,2 %), snížení chuti k jídlu (3,7 % vs. 2,0 %),

bolesti hlavy (2,4 % vs. 1,1 %) a deprese (1,4 % vs. -0,3 %).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité.

Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme

zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9

Předávkování

Příznaky

Ve studiích fáze I byly po jednorázových perorálních dávkách 2500 mikrogramů a jedné

dávce 5000 mikrogramů (desetinásobek doporučené dávky) se zvýšenou četností

pozorovány následující symptomy: bolest hlavy, gastrointestinální poruchy, závratě,

palpitace, malátnost, vlhká lepkavost a arteriální hypotenze.

Léčba

V případě předávkování se doporučuje nasazení vhodné podpůrné péče. Jelikož roflumilast

se z velké části váže na proteiny krevní plazmy, není pravděpodobné, že by hemodialýza

byla účinnou metodou k jeho eliminaci z těla. Není známo, zda je roflumilast dialyzovatelný

peritoneální dialýzou.

5.

FARMAKOLOGICKÉ

VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické

vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Léčiva k terapii onemocnění spojených s obstrukcí dýchacích

7/14

cest, jiná systémová léčiva onemocnění spojených s obstrukcí dýchacích cest, ATC kód:

R03DX07

Mechanismus účinku

Roflumilast, inhibitor PDE4, je nesteroidní protizánětlivá látka působící na systémový a

plicní zánět spojený s CHOPN. Mechanismem účinku je inhibice PDE4, což je hlavní

enzym metabolizující cyklický adenosinmonofosfát (cAMP), který se nachází ve

strukturálních a zánětlivých buňkách významných pro patogenezi CHOPN. Roflumilast

působí na varianty řetězce PDE4A, 4B a 4D

s podobnou potencí na nanomolární úrovni. Afinitita vůči variantě řetězce PDE4C je 5x až

10x nižší. Tento mechanismus účinku a selektivita platí i pro roflumilast N-oxid, který je

hlavním aktivním metabolitem roflumilastu.

Farmakodynamické účinky

Inhibice PDE4 vede ke zvýšení intracelulárních hladin cAMP a v experimentálních modelech

zmírňuje poruchu funkce leukocytů, buněk vaskulárních hladkých svalů v dýchacích cestách

a plicích, endoteliálních buněk a epiteliálních buněk v dýchacích cestách a fibroblastů,

souvisejících s CHOPN. Po in vitro stimulaci lidských neutrofilů, monocytů, makrofágů či

lymfocytů, roflumilast a roflumilast N-oxid brání uvolňování zánětlivých mediátorů, např.

leukotrienu B4, reaktivních forem kyslíku, tumor nekrotizujícího faktoru α, interferonu γ a

granzymu B.

U pacientů s CHOPN roflumilast snižuje počet neutrofilů ve sputu. Roflumilast zároveň

omezuje vnikání neutrofilů a eosinofilů do dýchacích cest u zdravých dobrovolníků

vystavených endotoxinům.

Klinická účinnost a bezpečnost

Ve dvou konfirmačních replikovaných jednoletých studiích (M2-124 a M2-125) a dvou

doplňkových šestiměsíčních studiích (M2-127 a M2-128) bylo randomizováno a léčeno 4768

pacientů, z nichž 2374 bylo léčeno roflumilastem. Uspořádání studie bylo dvojitě zaslepené,

placebem kontrolované,

s paralelními skupinami.

Jednoleté studie zahrnovaly pacienty s anamnézou těžké až velmi těžké CHOPN [FEV

(usilovně

vydechnutý objem za jednu vteřinu) ≤ 50 % náležité hodnoty] spojené s

chronickou bronchitidou, s nejméně jednou dokumentovanou exacerbací v předchozím

roce a se symptomy na počátku určenými dle skóre kašle a sputa. V těchto studiích bylo

povoleno použití dlouhodobě působících

beta-agonistů (LABA), které byly použity u přibližně 50 % studované populace. Krátkodobě

působící anticholinergika (SAMA) byla povolena u pacientů, kteří neužívali LABA.

Záchranná medikace (salbutamol nebo albuterol) byla povolena k použití podle potřeby.

Použití inhalačních kortikosteroidů a teofylinu bylo v těchto studiích zakázáno. Pacienti bez

exacerbací v anamnéze byli vyloučeni.

V souhrnné analýze jednoletých studií M2-124 a M2-125 roflumilast 500 mikrogramů

podávaný

jednou denně signifikantně zlepšil funkci plic ve srovnání s placebem, průměrně o

48 ml (FEV

před podáním bronchodilatancia, primární ukazatel, p < 0,0001) a o 55 ml (FEV

po podání

bronchodilatancia, p < 0,0001). Zlepšení funkce plic bylo zřejmé při první lékařské

prohlídce po

4 týdnech a udrželo se po dobu až jednoho roku (konec období léčby). Četnost výskytu (na

pacienta za rok) středně závážných exacerbací (vyžadujících použití systémových

glukokortikoidů) či závážných exacerbací (vyžadujících hospitalizaci a/nebo vedoucích k

úmrtí) po 1 roce byla 1,142

u roflumilastu a 1,374 u placeba, což odpovídá snížení relativního rizika o 16,9 % (95 % IS:

8/14

8,2 % až 24,8 %) (primární ukazatel, p = 0,0003). Účinky byly podobné a nezávisely na

předchozí léčbě inhalačními kortikosteroidy či základní léčbě LABA. V podskupině pacientů

s výskytem četných exacerbací v anamnéze (nejméně 2 exacerbace v posledním roce) byla

četnost exacerbací 1,526

u roflumilastu a 1,941 u placeba, což odpovídá snížení relativního rizika o 21,3 % (95% IS:

7,5 % až 33,1 %). Roflumilast signifikantně nesnížil frekvenci exacerbací ve srovnání s

placebem v podskupině pacientů se středně těžkou CHOPN.

Počet středně těžkých nebo těžkých exacerbací při léčbě roflumilastem a LABA ve srovnání

s placebem a LABA se snížil průměrně o 21 % (p = 0,0011). U pacientů bez souběžné

léčby LABA bylo zaznamenáno příslušné snížení exacerbací průměrně o 15 % (p =

0,0387). Počet pacientů, kteří zemřeli z jakékoli příčiny, byl stejný u pacientů léčených

placebem i u pacientů léčených roflumilastem (42 úmrtí v každé skupině; 2,7 % v každé

skupině; souhrnná analýza).

Do dvou podpůrných jednoletých studií (M2-111 a M2-112) bylo zařazeno a randomizováno

celkem 2690 pacientů. Na rozdíl od dvou konfirmačních studií však nebyla pro zařazení

pacientů požadována anamnéza chronické bronchitidy a exacerbací CHOPN. Inhalační

kortikosteroidy byly používány

u 809 (61 %) pacientů léčených roflumilastem, avšak podávání LABA a teofylinu bylo

zakázáno.

Roflumilast 500 mikrogramů podávaný jednou denně signifikantně zlepšil funkci plic ve

srovnání

s placebem, průměrně o 51 ml (FEV

před podáním bronchodilatancia, p < 0,0001) a o 53 ml

(FEV

po podání bronchodilatancia, p < 0,0001). Četnost exacerbací (dle definice v

protokolech) nebyla roflumilastem v jednotlivých studiích signifikantně snížena (relativní

snížení rizika 13,5 % ve studii M2-111 a 6,6 % ve studii M2-112; p = nesignifikantní).

Četnost nežádoucích příhod byla nezávislá na souběžné léčbě inhalačními kortikosteroidy.

Do dvou šestiměsíčních podpůrných studií (M2-127 a M2-128) byli zařazeni pacienti s

anamnézou CHOPN po dobu nejméně 12 měsíců před začátkem studie. Obě studie zařadily

středně vážně či vážně nemocné pacienty s ireverzibilní obstrukcí dýchacích cest a FEV

40 %

až 70 % náležité hodnoty.

Roflumilast nebo placebo byly přidány k prováděné léčbě dlouhodobě působícím

bronchodilatanciem, zejména salmeterolem ve studii M2-127 nebo tiotropiem ve studii M2-

128. V obou šestiměsíčních

studiích se hodnota FEV

před podáním bronchodilatancia

signifikantně zlepšila o 49 ml (primární

ukazatel, p < 0,0001) nad rámec bronchodilatačního

účinku souběžné léčby salmeterolem ve studii M2-127 a o 80 ml (primární ukazatel, p <

0,0001) nad rámec účinku souběžné léčby tiotropiem ve studii M2-128.

Studie RO-2455-404-RD byla jednoletá studie u pacientů s CHOPN a s FEV

< 50 %

normální

předpovědní hodnoty před podáním bronchodilatancia a s anamnézou častých

exacerbací. Studie posuzovala účinnost roflumilastu na četnost exacerbací CHOPN u

pacientů léčených fixními kombinacemi LABA a inhalačních kortikosteroidů ve srovnání s

placebem. Celkem bylo randomizováno 1935 pacientů k dvojitě zaslepené medikaci a

přibližně 70 % z nich užívalo v průběhu studie také dlouhodobě působící antagonisty

muskarinových receptorů (LAMA). Primárním cílovým ukazatelem bylo snížení četnosti

středně těžkých nebo těžkých exacerbací CHOPN u jednoho pacienta

za rok. Četnost těžkých

exacerbací CHOPN a změny FEV

byly hodnoceny jako klíčové sekundární

cílové ukazatele.

Tabulka 2. Shrnutí cílových ukazatelů exacerbací CHOPN ve studii RO

-2455-404-RD

Kategorie

Model

Četnost

Četnost

Poměr roflumilast/

placebo

9/14

exacerbace

analýzy

(n)

roflumilast

(N=969)

(n)

placebo

(N=966)

Poměr

četnosti

Změna

(%)

95% IS

Dvou-

stranná

hodnota p

Středně těžká

nebo těžká

Poissonova

regrese

0,805

(380)

0,927

(432)

0,868

-13,2

0,753,

1,002

0,0529

Středně těžká

Poissonova

regrese

0,574

(287)

0,627

(333)

0,914

-8,6

0,775,

1,078

0,2875

Těžká

Negativní

binomická

regrese

0,239

(151)

0,315

(192)

0,757

-24,3

0,601,

0,952

0,0175

U pacientů léčených roflumilastem byla ve srovnání s pacienty léčenými placebem po dobu 52

týdnů tendence ke snížení středně těžkých nebo těžkých exacerbací, která nedosáhla statistické

významnosti (tabulka 2). Předem specifikovaná analýza citlivosti pomocí modelu negativní

binomické regrese vykázala statisticky významný rozdíl -14,2 % (poměr četnosti: 0,86; 95%

IS: 0,74 až 0,99).

Poměry četnosti analýzy podle protokolu pomocí Poissonovy regrese a analýzy nevýznamné

citlivosti na předčasná ukončení podle léčebného záměru pomocí Poissonovy regrese činily u

první analýzy 0,81 (95% IS: 0,69 až 0,94) a u druhé 0,89 (95% IS: 0,77 až 1,02).

Snížení bylo dosaženo v podskupině pacientů souběžně léčených LAMA (poměr četnosti:

0,88; 95% IS: 0,75 až 1,04) i v podskupině pacientů neléčených LAMA (poměr četnosti:

0,83; 95% IS: 0,62 až 1,12).

Četnost těžkých exacerbací byla v celkové skupině pacientů (poměr četnosti: 0,76; 95%

IS: 0,60 až 0,95) ve srovnání s pacienty léčenými placebem snížena, a to s četností 0,24 u

1 pacienta za rok

v porovnání s četností 0,32 u 1 pacienta za rok ve skupině s placebem. Podobného snížení

bylo dosaženo v podskupině pacientů souběžně léčených LAMA (poměr četnosti: 0,77;

95% IS: 0,60 až 0,99) a v podskupině pacientů neléčených LAMA (poměr četnosti: 0,71;

95% IS: 0,42 až 1,20).

Roflumilast zlepšil funkci plic po 4 týdnech (byl podáván po dobu 52 týdnů). FEV

podání bronchodilatancia se u skupiny s roflumilastem zvýšil o 52 ml (95% IS: 40, 65

ml) a u skupiny

s placebem se snížil o 4 ml (95% IS: -16, 9 ml). FEV

po podání bronchodilatancia vykazoval

klinicky významné zlepšení ve prospěch roflumilastu - o 56 ml více než u placeba (95% IS:

38, 73 ml).

Sedmnáct (1,8 %) pacientů ve skupině s roflumilastem a 18 (1,9 %) pacientů ve skupině s

placebem zemřelo v průběhu dvojitě zaslepené léčby z jakékoli příčiny a 7 (0,7 %)

pacientů v každé skupině z důvodu exacerbace CHOPN. Podíl pacientů, kteří během

období dvojitě zaslepené léčby

zaznamenali nejméně 1 nežádoucí příhodu, činil 648 (66,9 %) pacientů ve skupině s

roflumilastem a 572 (59,2 %) pacientů ve skupině s placebem. Nežádoucí účinky

roflumilastu pozorované ve studii RO-2455-404-RD byly v souladu s účinky, které jsou již

zahrnuty v bodě 4.8.

Ve skupině s roflumilastem ukončilo léčbu v rámci studie z jakékoli příčiny více pacientů

(27,6 %) než ve skupině s placebem (19,8 %) (poměr četnosti: 1,40; 95% IS: 1,19 až 1,65).

Hlavními důvody pro ukončení léčby byly odvolání souhlasu s léčbou a hlášené nežádoucí

10/14

příhody.

Studie titrace počáteční dávky

Snášenlivost roflumilastu byla hodnocena ve 12týdenní randomizované, dvojitě

zaslepené studii v paralelních větvích (RO-2455-302-RD) u pacientů s těžkou CHOPN

spojenou s chronickou

bronchitidou. Při zařazování do studie bylo vyžadováno, aby pacienti měli alespoň jednu

exacerbaci v předchozím roce a standardní udržovací léčbu CHOPN po dobu nejméně 12

týdnů. Celkový počet 1323 pacientů byl randomizován pro podávání roflumilastu 500

mikrogramů jednou denně po dobu 12 týdnů (n = 443), pro podávání roflumilastu 500

mikrogramů každý druhý den po dobu 4 týdnů a následně pro podávání roflumilastu 500

mikrogramů jednou denně po dobu 8 týdnů (n = 439), nebo pro podávání roflumilastu 250

mikrogramů jednou denně po dobu 4 týdnů a následně pro podávání roflumilastu 500

mikrogramů jednou denně po dobu 8 týdnů (n = 441).

Během celého studovaného období 12 týdnů byl podíl pacientů, kteří přerušili léčbu z

jakékoli příčiny statisticky významně nižší u pacientů, kteří původně dostávali roflumilast

250 mikrogramů jednou denně po dobu 4 týdnů a následně roflumilast 500 mikrogramů

jednou denně po dobu 8 týdnů (18,4 %) ve srovnání s pacienty, kteří dostávali roflumilast

500 mikrogramů jednou denně po dobu 12 týdnů (24,6 %, poměr šancí 0,66; 95% IS [0,47;

0,93], p = 0,017). Četnost přerušení léčby

u pacientů, kteří dostávali 500 mikrogramů každý druhý den po dobu 4 týdnů, a následně

500 mikrogramů jednou denně po dobu 8 týdnů, nebyla statisticky významně odlišná od

pacientů, kteří dostávali 500 mikrogramů jednou denně po dobu 12 týdnů. Podíl pacientů,

kteří zaznamenali nežádoucí příhody spojené s léčbou (Treatment Emergent Adverse Event of

interest (TEAE)), definované jako průjem, nauzea, bolest hlavy, snížená chuť k jídlu,

nespavost a bolest břicha (sekundární cílový parametr), byl nominálně statisticky významně

nižší u pacientů, kteří původně dostávali roflumilast 250 mikrogramů jednou denně po dobu 4

týdnů a následně dostávali roflumilast 500 mikrogramů jednou denně po dobu 8 týdnů (45,4

%) ve srovnání s pacienty, kteří dostávali roflumilast 500 mikrogramů jednou denně po dobu

12 týdnů (54,2 %, poměr šancí 0,63; 95% IS [0,47; 0,83] p = 0,001). Podíl pacientů, kteří

zaznamenali TEAE a dostávali 500 mikrogramů každý druhý den po dobu 4 týdnů a následně

dostávali 500 mikrogramů jednou denně po dobu 8 týdnů, nebyl statisticky významně odlišný

od pacientů, kteří dostávali 500 mikrogramů jednou denně po dobu

12 týdnů.

Pacienti, kteří dostávali 500 mikrogramů jednou denně, měli medián inhibiční aktivity k

PDE4 1,2 (0,35; 2,03) a pacienti, kteří dostávali dávku 250 mikrogramů jednou denně,

měli medián inhibiční aktivity k PDE4 0,6 (0,20; 1,24). Dlouhodobé podávání dávky 250

mikrogramů nemusí vyvolávat dostatečnou inhibici PDE4 k dosažení klinické účinnosti.

Dávka 250 mikrogramů jednou denně je subterapeutická a má být použita pouze jako

počáteční dávka během prvních 28 dní (viz body 4.2 a 5.2).

Pediatrická populace

Evropská léková agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předkládat

výsledky studií s roflumilastem ve všech podskupinách pediatrické populace u chronické

obstrukční plicní nemoci (informace o použití u dětí viz bod 4.2).

5.2

Farmakokinetické

vlastnosti

Roflumilast je u člověka rozsáhle metabolizován, přičemž vzniká hlavní farmakodynamicky

aktivní metabolit, roflumilast N-oxid. Jelikož roflumilast i roflumilast N-oxid přispívají k

inhibičnímu účinku na PDE4 in vivo, farmakokinetické úvahy jsou založeny na celkovém

inhibičním účinku na PDE4 (tj. celková expozice roflumilastu a roflumilast N-oxidu).

Podobné produkty

Vyhledávejte upozornění související s tímto produktem

Zobrazit historii dokumentů

Sdílejte tyto informace