Rasilez

Evropská unie - čeština - EMA (European Medicines Agency)

Aktivní složka:
aliskiren
Dostupné s:
Noden Pharma DAC
ATC kód:
C09XA02
INN (Mezinárodní Name):
aliskiren
Terapeutické skupiny:
Agens působící na systém renin-angiotenzin
Terapeutické oblasti:
Hypertenze
Terapeutické indikace:
Léčba esenciální hypertenze.
Přehled produktů:
Revision: 24
Stav Autorizace:
Autorizovaný
Registrační číslo:
EMEA/H/C/000780
Datum autorizace:
2007-08-22
EMEA kód:
EMEA/H/C/000780

Dokumenty v jiných jazycích

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - bulharština

21-01-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - bulharština

21-01-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - bulharština

18-08-2016

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - španělština

21-01-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - španělština

21-01-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - španělština

18-08-2016

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - dánština

21-01-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - dánština

21-01-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - dánština

18-08-2016

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - němčina

21-01-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - němčina

21-01-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - němčina

18-08-2016

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - estonština

21-01-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - estonština

21-01-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - estonština

18-08-2016

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - řečtina

21-01-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - řečtina

21-01-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - řečtina

18-08-2016

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - angličtina

21-01-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - angličtina

21-01-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - angličtina

18-08-2016

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - francouzština

21-01-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - francouzština

21-01-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - francouzština

18-08-2016

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - italština

21-01-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - italština

21-01-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - italština

18-08-2016

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - lotyština

21-01-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - lotyština

21-01-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - lotyština

18-08-2016

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - litevština

21-01-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - litevština

21-01-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - litevština

18-08-2016

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - maďarština

21-01-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - maďarština

21-01-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - maďarština

18-08-2016

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - maltština

21-01-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - maltština

21-01-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - maltština

18-08-2016

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - nizozemština

21-01-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - nizozemština

21-01-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - nizozemština

18-08-2016

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - polština

21-01-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - polština

21-01-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - polština

18-08-2016

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - portugalština

21-01-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - portugalština

21-01-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - portugalština

18-08-2016

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - rumunština

21-01-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - rumunština

21-01-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - rumunština

18-08-2016

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - slovenština

21-01-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - slovenština

21-01-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - slovenština

18-08-2016

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - slovinština

21-01-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - slovinština

21-01-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - slovinština

18-08-2016

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - finština

21-01-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - finština

21-01-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - finština

18-08-2016

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - švédština

21-01-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - švédština

21-01-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - švédština

18-08-2016

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - norština

21-01-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - norština

21-01-2019

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - islandština

21-01-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - islandština

21-01-2019

Informace pro uživatele Informace pro uživatele - chorvatština

21-01-2019

Charakteristika produktu Charakteristika produktu - chorvatština

21-01-2019

Veřejná zpráva o hodnocení Veřejná zpráva o hodnocení - chorvatština

18-08-2016

Přečtěte si celý dokument

B. PŘÍBALOVÁ INFORMACE

Příbalová informace: informace pro uživatele

Rasilez HCT 150 mg/12,5 mg potahované tablety

Rasilez HCT 150 mg/25 mg potahované tablety

Rasilez HCT 300 mg/12,5 mg potahované tablety

Rasilez HCT 300 mg/25 mg potahované tablety

Aliskirenum/hydrochlorothiazidum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat,

protože obsahuje pro Vás důležité údaje.

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí

ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo

lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny

v této příbalové informaci. Viz bod 4.

Co naleznete v této příbalové informaci

Co je Rasilez HCT a k čemu se používá

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Rasilez HCT užívat

Jak se Rasilez HCT užívá

Možné nežádoucí účinky

Jak Rasilez HCT uchovávat

Obsah balení a další informace

1.

Co je Rasilez HCT a k čemu se používá

Co je Rasilez HCT

Tento přípravek obsahuje dvě léčivé látky, nazývané aliskiren a hydrochlorothiazid. Obě léčivé látky

pomáhají upravit vysoký krevní tlak (hypertenzi).

Aliskiren je inhibitor reninu. Inhibitory reninu snižují množství angiotenzinu II, který může

organismus produkovat. Angiotenzin II působí zúžení cév, což zvyšuje krevní tlak. Snížení množství

angiotenzinu II umožňuje uvolnění cév a tím snížení krevního tlaku.

Hydrochlorothiazid patří do skupiny léčivých přípravků nazývaných thiazidová diuretika.

Hydrochlorothiazid zvyšuje objem vylučované moče, čímž také snižuje krevní tlak.

To pomáhá u dospělých pacientů snižovat vysoký krevní tlak. Vysoký krevní tlak zvyšuje zatížení

srdce a cév. Pokud toto trvá dlouhou dobu, mohou být poškozeny cévy mozku, srdce a ledvin. To

může způsobit mozkovou příhodu, srdeční selhání, infarkt nebo selhání ledvin. Snížení krevního tlaku

k normálním hodnotám snižuje riziko vzniku těchto příhod.

K čemu se Rasilez HCT používá

Tento přípravek se užívá k léčbě vysokého krevního tlaku u dospělých pacientů. Používá se u

pacientů, jejichž krevní tlak není odpovídajícím způsobem upraven aliskirenem nebo

hydrochlorothiazidem užívaným samostatně. Může také být používán u pacientů, jejichž krevní tlak

není adekvátně kontrolován aliskirenem a hydrochlorothiazidem, ve formě samostatných tablet, u

nichž nahrazuje stejné dávky obou léčivých látek.

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Rasilez HCT užívat

Neužívejte Rasilez HCT

jestliže jste alergický(á) na aliskiren nebo hydrochlorothiazid, na deriváty sulfonamidu (léčivé

přípravky užívané k léčbě plicních nebo močových infekcí) nebo na kteroukoli další složku

tohoto přípravku (uvedenou v bodě 6).

jestliže se u Vás vyskytly následující formy angioedému (obtíže při dýchání nebo polykání,

nebo otoky obličeje, rukou a nohou, očí, rtů a/nebo jazyka):

angioedém v souvislosti s užíváním aliskirenu.

dědičný angioedém.

angioedém bez známé příčiny.

pokud jste déle než 3 měsíce těhotná. Také je lepší neužívat tento přípravek v časném

těhotenství - viz bod „Těhotenství“.

jestliže trpíte závažným onemocněním jater nebo ledvin.

pokud nejste schopni tvořit moč (anurie).

jestliže je hladina draslíku v krvi příliš nízká navzdory léčbě.

jestliže je hladina sodíku v krvi příliš nízká.

jestliže je hladina vápníku v krvi příliš vysoká.

jestliže máte dnu (krystaly kyseliny močové v kloubech).

jestliže užíváte cyklosporin (léčivý přípravek používaný u transplantací jako prevence odmítnutí

transplantovaného orgánu nebo u jiných stavů např. revmatoidní artritidy nebo atopické

dermatitidy), itrakonazol (lék užívaný k léčbě plísňových onemocnění) nebo chinidin (léčivý

přípravek užívaný k úpravě srdečního rytmu).

jestliže máte diabetes (cukrovku ) nebo poruchu funkce ledvin a jste léčen(a) některou

z následujících skupin léků určených k léčbě vysokého krevního tlaku:

inhibitorem angiotenzin konvertujícího enzymu jako je enalapril, lisinopril, ramipril

nebo

blokátorem receptoru pro angiotenzin II jako je valsartan, telmisartan, irbesartan.

jestliže je pacient mladší než 2 roky.

Jestliže se Vás cokoli z uvedeného týká, neužívejte Rasilez HCT a poraďte se se svým lékařem.

Upozornění a opatření

Před použitím přípravku Rasilez HCT

se poraďte se svým lékařem:

jestliže máte poruchu funkce ledvin, lékař důkladně zváží, zda je tento přípravek pro Vás

vhodný a může se rozhodnout Vás důkladně sledovat.

jestliže jste po transplantaci ledvin.

jestliže trpíte onemocněním jater.

jestliže máte problémy se srdcem.

jestliže jste již zažil(a) angioedém (obtíže při dýchání, nebo polykání, nebo otoky obličeje,

rukou a nohou, očí, rtů a/nebo jazyka). Pokud se tyto příznaky objeví, přestaňte přípravek užívat

a vyhledejte svého lékaře.

jestliže máte diabetes (vysoká hladina cukru v krvi).

jestliže máte v krvi vysokou hladinu cholesterolu nebo triglyceridů.

jestliže trpíte onemocněním nazývaným lupus erythematosus (nazývaným také „lupus“ nebo

„SLE“).

jestliže máte alergii nebo astma.

jestliže jste léčen(a) některou z následujících skupin léků určených k léčbě vysokého krevního

tlaku:

inhibitorem angiotenzin konvertujícího enzymu jako je enalapril, lisinopril, ramipril

nebo

blokátorem receptoru pro angiotenzin II jako je valsartan, telmisartan, irbesartan.

jestliže jste na dietě s nízkým obsahem solí.

jestliže máte příznaky nebo projevy jako jsou abnormální žízeň, sucho v ústech, celková slabost,

ospalost, svalové bolesti nebo křeče, máte pocit na zvracení nebo zvracíte, máte abnormálně

rychlý tlukot srdce, což může být způsobeno nadměrným účinkem hydrochlorothiazidu.

jestliže míváte po vystavení slunci kožní reakce, jako je například vyrážka.

jestliže se objeví zhoršené vidění či bolest očí. To by mohly být příznaky zvýšení tlaku v oku,

ke kterému může dojít po několika hodinách až týdnech užívání přípravku. Pokud to není

léčeno, může to vést až k trvalému poškození zraku.

jestliže máte stenózu renální artérie (zúžení cév v jedné nebo obou ledvinách).

jestliže máte závažné městnavé srdeční selhání (druh onemocnění srdce, kdy srdce nemůže

vhánět dostatečné množství krve do těla).

Váš lékař může v pravidelných intervalech kontrolovat funkci ledvin, krevní tlak a množství

elektrolytů (např. draslíku) v krvi.

Viz také bod „Neužívejte přípravek Rasilez HCT“

Musíte sdělit svému lékaři, pokud se domníváte, že jste (nebo můžete být) těhotná. Podávání

přípravku Rasilez HCT se nedoporučuje v časném těhotenství a nesmí být podáván, pokud jste těhotná

déle než 3 měsíce, protože může způsobit závažné poškození dítěte, pokud je používán v tomto období

(viz bod „Těhotenství“).

Děti a dospívající

Tento přípravek se nesmí používat u dětí od narození do 2 let. Rasilez HCT se nemá používat u dětí od

2 do 6 let a nedoporučuje se ho podávat dětem a dospívajícím od 6 do 18 let věku. Bezpečnost ani

přínosy tohoto přípravku nejsou u této populace známy.

Starší osoby

Obvyklá doporučená počáteční dávka aliskirenu u pacientů ve věku 65 let a starších je 150 mg.

U většiny pacientů ve věku 65 let a starších nevykazuje dávka aliskirenu 300 mg oproti dávce 150 mg

dodatečný prospěch při snižování krevního tlaku.

Další léčivé přípravky a Rasilez HCT

Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době

užíval(a) nebo které možná budete užívat.

Je velmi důležité, abyste svému lékaři řekli, že užíváte některý z následujících léků:

lithium (léčivý přípravek užívaný k léčbě některých typů deprese).

léky či látky zvyšující hladinu draslíku v krvi. To zahrnuje draslíkové doplňky, náhrady soli

obsahující draslík, draslík šetřící léky a heparin.

léky, které mohou snižovat množství draslíku v krvi, jako jsou některá diuretika (léky na

odvodnění), kortikoidy, laxativa, karbenoxolon, amfotericin nebo penicilin G.

léky, které mohou vyvolat „

torsades de pointes

“ (nepravidelný srdeční rytmus), jako jsou

antiarytmika (léky používané k léčbě srdečních poruch) a některá antipsychotika.

léky, které mohou snižovat množství sodíku v krvi, jako jsou některá antidepresiva,

antipsychotika a léky na léčbu epilepsie (karbamazepin).

léky užívané k úlevě od bolesti, jako jsou nesteroidní protizánětlivé látky (NSAID), zahrnující

selektivní inhibitory cyklooxygenázy 2 (COX-2 inhibitory).

léky k léčbě vysokého krevního tlaku zahrnující metyldopu, blokátor receptorů pro angiotenzin

II nebo aliskiren (viz také body „Neužívejte přípravek Rasilez HCT“ a „Upozornění a

opatření“).

léky ke zvýšení krevního tlaku, jako je adrenalin nebo noradrenalin.

digoxin nebo další digitalisové glykosidy (léky užívané k léčbě srdečních poruch).

vitamin D a soli vápníku.

léky pro léčbu diabetu (perorální látky, jako je metformin nebo inzuliny).

léky, které mohou zvýšit hladinu cukru v krvi, jako jsou beta blokátory a diazoxid.

léky k léčbě dny, jako je allopurinol.

anticholinergní látky (léky užívané v řadě stavů, jako jsou křeče trávicího ústrojí, křeče

močového měchýře, astma, nevolnost při cestování, svalové křeče, Parkinsonova choroba a jako

pomocná léčba při anestezii).

amantadin (k léčbě Parkinsonovy choroby, též užívaný k léčbě a prevenci některých virových

onemocnění).

cholestyramin, kolestipol a další pryskyřice (látky užívané především v léčbě vysokých hladin

tuků v krvi).

cytotoxické léky (užívané v léčbě rakoviny), jako je metotrexát nebo cyklofosfamid.

myorelaxancia (léky k uvolnění svalů, které jsou užívány během operací).

alkohol, prášky na spaní a anestetika (léky umožňující pacientům podstoupit chirurgické a jiné

výkony).

jodové kontrastní látky (přípravky používané pro zobrazovací metody).

léky proti zánětu kloubů.

Lékař může potřebovat změnit dávkování a/nebo udělat jiná opatření, pokud užíváte některý z

následujících léků:

furosemid nebo torasemid, léčivé přípravky, které patří do skupiny léků známých jako diuretika

neboli „vodu odstraňující“ tablety, které zvyšují množství tvorby moči.

některé léky užívané k léčbě infekcí, např. ketokonazol.

verapamil, léčivý přípravek užívaný ke snížení krevního tlaku, úpravě srdečního rytmu nebo

k léčbě anginy pectoris.

Přípravek Rasilez HCT s jídlem a pitím

Tento přípravek užívejte jednou denně buď s lehkým jídlem nebo bez jídla, každý den nejlépe

ve stejný čas. Neužívejte tento přípravek společně s ovocnou šťávou a/nebo s nápoji obsahujícími

rostlinné výtažky (včetně bylinných čajů), protože by se tím mohla snížit účinnost přípravku

Těhotenství

Neužívejte tento přípravek, pokud jste těhotná nebo kojíte (viz bod Neužívejte Rasilez HCT). Pokud

otěhotníte během užívání tohoto přípravku, přestaňte ho okamžitě užívat a poraďte se se svým

lékařem. Pokud se domníváte, že můžete být těhotná, nebo plánujete těhotenství, poraďte se se svým

lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete tento přípravek užívat. Lékař Vám obvykle doporučí

ukončit užívání přípravku před otěhotněním a poradí Vám užívání jiného léku místo přípravku Rasilez

HCT. Podávání přípravku se během těhotenství nedoporučuje a nesmí být podáván, pokud jste déle

než 3 měsíce těhotná, protože může způsobit závažné poškození dítěte, pokud je používán po třetím

měsíci těhotenství.

Kojení

Oznamte svému lékaři, že kojíte nebo začínáte kojit. Léčba přípravkem není doporučená matkám,

které kojí. Lékař pro Vás může zvolit jiný způsob léčby, pokud si přejete kojit.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů

Tento přípravek může vyvolat pocit závratě. Jestliže pocítíte tento příznak neřiďte, neobsluhujte stroje

ani nevykonávejte žádné činnosti, které vyžadují soustředění.

Rasilez HCT obsahuje laktosu a pšeničný škrob (obsahující gluten)

Tento přípravek obsahuje laktosu (mléčný cukr). Pokud Vám Váš lékař řekl, že nesnášíte některé

cukry, poraďte se se svým lékařem, než začnete tento léčivý přípravek užívat.

Tento přípravek obsahuje pšeničný škrob.

Pšeničný škrob v tomto léčivém přípravku obsahuje lepek (gluten) ve velmi malém množství (méně než

100 ppm) a je velmi nepravděpodobné, že by způsobil problémy, pokud máte celiakii.

Jedna jednotka dávky neobsahuje více než 100 mikrogramů lepku. Pokud máte alergii na pšenici

(odlišnou od celiakie), neměl(a) byste tento léčivý přípravek užívat. Před jeho užíváním se nejprve

poraďte se svým lékařem.

3.

Jak se Rasilez HCT užívá

Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se

svým lékařem nebo lékárníkem.

Rasilez HCT Vám může být předepsán také z důvodu, že předchozí léčba lékem obsahujícím jednu

z léčivých látek přípravku Rasilez HCT nesnížila krevní tlak dostatečně. V tomto případě Vám lékař

řekne, jak změnit současnou léčbu na přípravek Rasilez HCT.

Obvyklá dávka přípravku Rasilez HCT je jedna tableta denně. Účinek (snížení krevního tlaku) se

projeví během týdne od zahájení léčby.

Starší osoby

Obvyklá doporučená počáteční dávka aliskirenu u starších pacientů je 150 mg. U většiny pacientů ve

věku 65 let a starších nevykazuje dávka aliskirenu 300 mg oproti dávce 150 mg dodatečný prospěch

při snižování krevního tlaku.

Způsob podání

Tablety polykejte celé a zapíjejte je vodou. Tento přípravek užívejte jednou denně, vždy s jídlem, nebo

vždy bez jídla, každý den nejlépe ve stejný čas. Měl(a) byste si zavést vhodný denní rozvrh, abyste

užíval(a) lék každý den stejným způsobem, v pravidelném schématu s ohledem na načasování Vaší

stravy. Neužívejte tento přípravek společně s ovocnou šťávou šťávou a/nebo s nápoji obsahujícími

rostlinné výtažky (včetně bylinných čajů). V průběhu léčby může lékař upravit dávku v závislosti na

poklesu krevního tlaku.

Jestliže jste užil(a) více přípravku Rasilez HCT, než jste měl(a)

Pokud jste náhodou užil(a) příliš mnoho tablet tohoto přípravku, poraďte se okamžitě s lékařem.

Můžete potřebovat lékařské ošetření.

Jestliže jste zapomněl(a) užít Rasilez HCT

Jestliže jste zapomněl(a) užít dávku přípravku Rasilez HCT, vezměte si ji, jakmile si na to vzpomenete

a další dávku si vezměte v obvyklém čase. Pokud si jen vzpomenete na zapomenutou dávku

následující den, vezměte si jednoduše další dávku v obvyklém čase.

Nezdvojnásobujte

následující

dávku (dvě tablety najednou), abyste nahradil(a) vynechanou tabletu

Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek Rasilez HCT

Nepřestávejte s užíváním tohoto léčivého přípravku

, i když se budete cítit dobře pokud Vám to

lékař neřekne. Lidé, kteří mají vysoký krevní tlak, často nepozorují žádné příznaky tohoto

onemocnění. Mnoho se jich může cítit docela normálně. Je velmi důležité abyste užíval(a) tento lék

přesně podle pokynů svého lékaře, a tak dosáhl(a) nejlepších výsledků a snížil(a) riziko nežádoucích

účinků. Dodržujte návštěvy u svého lékaře přesto, že se budete cítit dobře.

Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo

lékárníka.

4.

Možné nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí

vyskytnout u každého.

Některé nežádoucí účinky mohou být závažné:

U několika málo pacientů se objevily tyto nežádoucí účinky.

Pokud se vyskytne kterýkoli

z uvedených,

sdělte to okamžitě svému lékaři:

Závažné alergické reakce (anafylaktické reakce), alergické reakce (přecitlivělost) a angioedém

(příznaky, které mohou zahrnovat potíže s dýcháním nebo polykáním, vyrážka, svědění,

kopřivka nebo otok obličeje, rukou a nohou, očí, rtů a/nebo jazyka, závratě)

(vzácně: mohou

postihnout až 1 z 1000 osob)

Pocit na zvracení, ztráta chuti k jídlu, tmavě zbarvená moč, nebo zežloutnutí kůže a očí

(příznaky onemocnění jater)

(četnost není známa, z dostupných údajů nelze určit).

Další nežádoucí účinky mohou zahrnovat:

Nelze vyloučit ani nežádoucí účinky související s jednotlivými složkami tohoto léčivého přípravku.

Při užívání přípravku Rasilez HCT mohou nastat níže uvedené nežádoucí účinky, které byly

v minulosti hlášeny u některé z léčivých látek (aliskirenu nebo hydrochlorothiazidu) přípravku Rasilez

HCT.

Velmi časté

(mohou postihnout vícenež 1 z 10 osob):

Nízká hladina draslíku v krvi

Zvýšení hladiny tuků v krvi

Časté

(mohou postihnout až 1 z 10 osob):

Průjem

Bolest kloubů (artralgie)

Vysoká hladina draslíku v krvi

Závratě

Vysoká hladina kyseliny močové v krvi

Nízká hladina hořčíku v krvi

Nízká hladina sodíku v krvi

Závratě, mdloby při postavení se

Snížená chuť k jídlu

Pocit na zvracení a zvracení

Svědivá vyrážka a jiné druhy vyrážky

Neschopnost dosáhnout nebo udržet erekci

Méně časté (mohou postihnout až 1 ze 100 osob):

Nízký krevní tlak

Kožní vyrážka (to může být rovněž příznakem alergických reakcí nebo angioedému – viz níže

odstavec „Vzácné“)

Potíže s ledvinami, včetně akutního selhání ledvin (silně snížená tvorba moči)

Otoky rukou, kotníků nebo nohou (periferní edém)

Závažné kožní reakce (toxická epidermální nekrolýza a/nebo reakce ústní sliznice – zrudnutí,

puchýřky na rtech, v oku nebo ústech, odlupování kůže, horečka)

Bušení srdce

Kašel

Svědění

Svědivá vyrážka (kopřivka)

Zvýšená hladina jaterních enzymů

Vzácné (mohou postihnout až 1 z 1 000 osob):

Zvýšená hladina kreatininu v krvi

Zrudnutí pokožky (erytém)

Nízký počet krevních destiček (někdy spojený s krvácením nebo podlitinami pod kůží)

Vysoká hladina vápníku v krvi

Vysoká hladina cukru v krvi

Zhoršení metabolického stavu diabetiků

Pocity smutku (deprese)

Nespavost

Bolesti hlavy

Mravenčení nebo necitlivost

Poruchy zraku

Nepravidelnost srdečního rytmu

Nepříjemné pocity v břiše

Zácpa

Jaterní poruchy, které se mohou vyskytnout společně se žlutou kůží a žlutým očním bělmem

Zvýšená citlivost kůže ke slunci

Cukr v moči

Velmi vzácné (mohou postihnout až 1 z 10 000 osob):

Horečka, bolest v krku nebo vředy v ústech, častější infekce (chybění či nízký počet bílých

krvinek)

Bledá kůže, únava, dušnost, tmavě zbarvená moč (hemolytická anémie)

Vyrážka, svědění, kopřivka, potíže s dechem nebo polykáním, závratě (alergické reakce)

Zmatenost, únava, svalové záškuby a křeče, zrychlené dýchání (hypochlorémická alkalóza)

Dýchací potíže s horečkou, kašel, pískoty, dušnost (dechová tíseň zahrnující pneumonitidu a

plicní edém)

Závažná bolest horní části břicha (zánět slinivky)

Vyrážka na obličeji, bolest kloubů, svalové onemocnění, horečka (lupus erythematodes)

Zánět žil s příznaky jako je vyrážka, purpurově-červené skvrny (vaskulitida)

Závažné onemocnění kůže, které způsobuje vyrážku, rudou kůži, puchýře na rtech, očích a

ústech, olupování kůže a horečku (toxická epidermální nekrolýza)

Není známo (četnost nemůže být stanovena z dostupných údajů):

Slabost

Modřiny a časté infekce (aplastická anémie)

Snížené vidění nebo bolest v očích kvůli zvýšenému tlaku (možné příznaky glaukomu

s uzavřeným úhlem)

Těžké onemocnění kůže, které způsobuje vyrážku, rudou kůži, puchýře na rtech, očích a ústech,

olupování kůže a horečku (erythema multiforme)

Svalové křeče

Výrazně snížený výdej moči (možné příznaky onemocnění ledvin nebo selhání ledvin), slabost

(astenie)

Horečka

Závratě s točením hlavy

Dušnost

Pokud se kterýkoli z uvedených nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, sdělte to svému

lékaři nebo lékárníkovi. Může být nutné přerušit užívání přípravku Rasilez HCT.

Hlášení nežádoucích účinků

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové

informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního systému hlášení

nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V. Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět

k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku.

5.

Jak Rasilez HCT uchovávat

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.

Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na krabičce a na blistru za

zkratkou EXP. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého

lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní

prostředí.

6.

Obsah balení a další informace

Co Rasilez HCT obsahuje

Léčivými látkami jsou aliskirenum a hydrochlorothiazidum.

Rasilez HCT 150 mg/12,5 mg potahované tablety

Jedna tableta obsahuje aliskirenum 150 mg (jako aliskireni fumaras) a hydrochlorothiazidum

12,5 mg. Dalšími složkami jsou: mikrokrystalická celulosa, krospovidon typ A, mohohydrát

laktosy a pšeničný škrob (viz bod 2 část „Rasilez HCT obsahuje laktosu a pšeničný škrob“),

povidon 40, magnesium-stearát, koloidní bezvodý oxid křemičitý, mastek, Hypromelosa 2910/3,

makrogol 4000, oxid titaničitý (E 171).

Rasilez HCT 150 mg/25 mg potahované tablety

Jedna tableta obsahuje aliskirenum 150 mg (jako aliskireni fumaras) a hydrochlorothiazidum

25 mg. Dalšími složkami jsou: mikrokrystalická celulosa, krospovidon typ A, mohohydrát

laktosy (viz bod 2), pšeničný škrob (viz bod 2), povidon 40, magnesium-stearát, koloidní

bezvodý oxid křemičitý, mastek, Hypromelosa 2910/3, makrogol 4000, oxid titaničitý (E 171),

červený oxid železitý (E172), žlutý oxid železitý (E172).

Rasilez HCT 300 mg/12,5 mg potahované tablety

Jedna tableta obsahuje aliskirenum 300 mg (jako aliskireni fumaras) a hydrochlorothiazidum

12,5 mg. Dalšími složkami jsou: mikrokrystalická celulosa, krospovidon typ A, mohohydrát

laktosy (viz bod 2), pšeničný škrob (viz bod 2), povidon 40, magnesium-stearát, koloidní

bezvodý oxid křemičitý, mastek, Hypromelosa 2910/3, makrogol 4000, oxid titaničitý (E 171),

červený oxid železitý (E172), černý oxid železitý (E172).

Rasilez HCT 300 mg/25 mg potahované tablety

Jedna tableta obsahuje aliskirenum 300 mg (jako aliskireni fumaras) a hydrochlorothiazidum

25 mg. Dalšími složkami jsou: mikrokrystalická celulosa, krospovidon typ A, mohohydrát

laktosy (viz bod 2), pšeničný škrob (viz bod 2), povidon 40, magnesium-stearát, koloidní

bezvodý oxid křemičitý, mastek, Hypromelosa 2910/3, makrogol 4000, oxid titaničitý (E 171),

červený oxid železitý (E172), žlutý oxid železitý (E172).

Jak přípravek Rasilez HCT vypadá a co obsahuje toto balení

Rasilez HCT 150 mg/12,5 mg jsou bílé, oválné potahované tablety, na jedné straně s potiskem „LCI“ a

„NVR“ na straně druhé.

Rasilez HCT 150 mg/25 mg jsou nažloutlé, oválné potahované tablety, na jedné straně s potiskem

„CLL“ a „NVR“ na straně druhé.

Rasilez HCT 300 mg/12,5 mg jsou fialověbílé, oválné potahované tablety, na jedné straně s potiskem

„CVI“ a „NVR“ na straně druhé.

Rasilez HCT 300 mg/25 mg jsou světležluté, oválné potahované tablety, na jedné straně s potiskem

„CVV“ a „NVR“ na straně druhé.

Blistry PA/hliník/PVC – hliník

Jednotlivá balení obsahující 7, 14, 28, 30, 50 nebo 56 tablet.

Vícečetná balení obsahující 90 tablet (3 balení po 30), 98 tablet (2 balení po 49) nebo 280 tablet

(20 balení po 14).

Blistry PVC/polychlorotrifluoroetylen (PCTFE) – hliník

Jednotlivá balení obsahující 7, 14, 28, 30, 50, 56, 90 nebo 98 tablet.

Vícečetná balení (perforovaný dávkovací blistr) obsahující 56 x 1 tabletu.

Vícečetná balení obsahující 280 tablet (20 balení po 14).

Vícečetná balení (perforovaný dávkovací blistr) obsahující 98 tablet (2 balení po 49 x 1.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení nebo síly přípravku.

Držitel rozhodnutí o registraci

Noden Pharma DAC

D'Olier Chambers

16A D'Olier Street

Dublin 2

Irsko

Výrobce

Noden Pharma DAC

D'Olier Chambers

16A D'Olier Street

Dublin 2

Irsko

Novartis Farma S.p.A.

Via Provinciale Schito 131

I-80058 Torre Annunziata/NA

Itálie

Tato příbalová informace byla naposledy revidována

Další zdroje informací

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské

agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu

Přečtěte si celý dokument

PŘÍLOHA I

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Rasilez HCT 150 mg/12,5 mg potahované tablety

Rasilez HCT 150 mg/25 mg potahované tablety

Rasilez HCT 300 mg/12,5 mg potahované tablety

Rasilez HCT 300 mg/25 mg potahované tablety

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Rasilez HCT 150 mg/12,5 mg potahované tablety

Jedna potahovaná tableta obsahuje aliskirenum 150 mg (jako aliskireni fumaras) a

hydrochlorothiazidum 12,5 mg.

Pomocné látky se známým účinkem:

Jedna tableta obsahuje laktózu (jako monohydrát laktózy) 25 mg a pšeničný škrob 24,5 mg.

Rasilez HCT 150 mg/25 mg potahované tablety

Jedna potahovaná tableta obsahuje aliskirenum 150 mg (jako aliskireni fumaras) a

hydrochlorothiazidum 25 mg.

Pomocné látky se známým účinkem:

Jedna tableta obsahuje laktózu (jako monohydrát laktózy) 50 mg a pšeničný škrob 49 mg.

Rasilez HCT 300 mg/12,5 mg potahované tablety

Jedna potahovaná tableta obsahuje aliskirenum 300 mg (jako aliskireni fumaras) a

hydrochlorothiazidum 12,5 mg.

Pomocné látky se známým účinkem:

Jedna tableta obsahuje laktózu (jako monohydrát laktózy 25 mg a pšeničný škrob 24,5 mg.

Rasilez HCT 300 mg/25 mg potahované tablety

Jedna potahovaná tableta obsahuje aliskirenum 300 mg (jako aliskireni fumaras) a

hydrochlorothiazidum 25 mg.

Pomocné látky se známým účinkem:

Jedna tableta obsahuje laktózu (jako monohydrát laktózy) 50 mg a pšeničný škrob 49 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.

Rasilez HCT 150 mg/12,5 mg potahované tablety

Bílá, bikonvexní, oválná potahovaná tableta s potiskem „LCI“ na jedné straně a „NVR“ na straně

druhé.

Rasilez HCT 150 mg/25 mg potahované tablety

Nažloutlá, bikonvexní, oválná potahovaná tableta s potiskem „CLL“ na jedné straně a „NVR“ na

straně druhé.

Rasilez HCT 300 mg/12,5 mg potahované tablety

Fialověbílá, bikonvexní, oválná potahovaná tableta s potiskem „CVI“ na jedné straně a „NVR“ na

straně druhé.

Rasilez HCT 300 mg/25 mg potahované tablety

Světležlutá, bikonvexní, oválná potahovaná tableta s potiskem „CVV“ na jedné straně a „NVR“ na

straně druhé.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Léčba esenciální hypertenze dospělých.

Rasilez HCT je indikován u pacientů, jejichž krevní tlak není dostatečně upraven po samotném

aliskirenu nebo samotném hydrochlorothiazidu.

Rasilez HCT je indikován jako substituční léčba u pacientů s adekvátně upraveným krevním tlakem po

aliskirenu a hydrochlorothiazidu, podávaných souběžně ve stejných dávkách, jako jsou v kombinaci.

4.2

Dávkování a způsob podání

Dávkování

Doporučená dávka přípravku Rasilez HCT je jedna tableta denně.

Antihypertenzní účinek se většinou projeví během 1 týdne a maximálního účinku je dosaženo obvykle

za 4 týdny.

Dávkování u pacientů s nedostatečně upraveným krevním tlakem monoterapií aliskirenem nebo

hydrochlorothiazidem

Před změnou na fixní kombinaci je možné doporučit individuální titraci dávky každé ze dvou

komponent. Jestliže je to klinicky vhodné, je možné uvažovat o přímé změně z monoterapie na fixní

kombinaci.

Rasilez HCT 150 mg/12,5 mg může být podáván pacientům, u kterých není krevní tlak adekvátně

korigován samotným aliskirenem 150 mg nebo hydrochlorothiazidem 12,5 mg.

Rasilez HCT 150 mg/25 mg může být podáván pacientům, u kterých není krevní tlak adekvátně

korigován samotným aliskirenem 150 mg nebo hydrochlorothiazidem 25 mg nebo přípravkem Rasilez

HCT 150 mg/12,5 mg.

Rasilez HCT 300 mg/12,5 mg může být podáván pacientům, u kterých není krevní tlak adekvátně

korigován samotným aliskirenem 300 mg nebo hydrochlorothiazidem 12,5 mg nebo přípravkem

Rasilez HCT 150 mg/12,5 mg.

Rasilez HCT 300 mg/25 mg může být podáván pacientům, u kterých není krevní tlak adekvátně

korigován samotným aliskirenem 300 mg nebo hydrochlorothiazidem 25 mg nebo přípravkem Rasilez

HCT 300 mg/12,5 mg nebo přípravkem Rasilez HCT 150 mg/25 mg.

Jestliže po 2-4 týdnech léčby není krevní tlak upraven, může být dávka titrována až do maximální

dávky přípravku Rasilez HCT 300 mg/25 mg jednou denně. Dávkování má být individuálně upraveno

podle klinické odpovědi pacienta.

Dávkování při substituční léčbě

U pacientů, kteří užívají tablety aliskirenu a hydrochlorothiazidu separátně, je možné s výhodou přejít

na fixní kombinaci přípravku Rasilez HCT, který obsahuje stejné dávky jednotlivých léčivých látek.

Zvláštní populace

Porucha funkce ledvin

S ohledem na obsah hydrochlorothiazidu je přípravek Rasilez HCT kontraindikován u pacientů

s anurií a u pacientů

s těžkou poruchou funkce ledvin (hodnota glomerulární filtrace (GFR)

<30 ml/min/1,73 m

). U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin není nutná

úprava počáteční dávky (viz body 4.4 a 5.2).

Porucha funkce jater

Rasilez HCT je kontraindikován u pacientů s těžkou poruchou funkce jater a při podávání je nutná

obezřetnost u pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater nebo s progresivním

onemocněním jater. U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater není nutná úprava

počáteční dávky (viz body 4.3, 4.4 a 5.2).

Starší pacienti (ve věku 65 let a více)

Doporučená počáteční dávka aliskirenu u starších pacientů je 150 mg. U většiny starších pacientů

nevede zvýšení dávky na 300 mg k dalšímu klinicky významnému snížení krevního tlaku.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost přípravku Rasilez HCT u dětí ve věku do 18 let nebyla dosud stanovena.

Nejsou dostupné žádné údaje.

Rasilez HCT je u dětí ve věku od narození do 2 let kontraindikován. Z bezpečnostních důvodů se

Rasilez HCT nesmí podávat dětem ve věku od 2 do 6 let kvůli potenciální nadměrné expozici

aliskirenu (viz bod 4.3, 4.4, 5.2 a 5.3). Bezpečnost a účinnost přípravku Rasilez HCT u dětí ve věku od

6 do 17 let nebyla dosud stanovena. V současnosti dostupné údaje jsou uvedeny v bodech 4.8, 5.1

a 5.2. U této populace se podávání přípravku Rasilez HCT nedoporučuje.

Způsob podání

Perorální podání. Tablety se polykají celé a zapíjejí se trochou vody. Přípravek Rasilez HCT má být

užíván jednou denně, vždy s jídlem, nebo vždy bez jídla, každý den nejlépe ve stejný čas. Pacienti si

mají zavést vhodný denní rozvrh příjmu léčivého přípravku a dodržovat stabilně časovou spojitost

s příjmem jídla. Nedoporučuje se současné podávání s ovocnými šťávami a/nebo s nápoji obsahujícími

rostlinné výtažky (včetně bylinných čajů) (viz bod 4.5).

4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 nebo

na jiné sulfonamidové deriváty.

Anamnéza angioedému v souvislosti s aliskirenem.

Dědičný nebo idiopatický angioedém.

Druhý a třetí trimestr těhotenství (viz bod 4.6).

Anurie.

Těžká porucha funkce ledvin (GFR <30 ml/min/1,73 m

Hyponatremie, hyperkalcémie, symptomatická hyperurikémie a refrakterní hypokalémie.

Závažná porucha funkce jater.

Souběžné užívání aliskirenu s cyklosporinem a itrakonazolem, dvěma silnými inhibitory P-

glykoproteinu (P-gp), a jinými účinnými inhibitory P-gp (např. chinidin), je kontraindikováno

(viz bod 4.5).

Současné podání Rasilez HCT s inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEI) nebo

blokátorů receptoru angiotenzinu II (ARB) je kontraindikováno u pacientů s diabetes nebo

poruchou funkce ledvin (GFR <60 ml/min/1,73 m

) (viz body 4.5 a 5.1).

Děti od narození do věku 2 let (viz body 4.2 a 5.3).

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Obecně

V případě silného a přetrvávajícího průjmu musí být léčba přípravkem Rasilez HCT ukončena (viz

bod 4.8).

Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS)

U citlivých jedinců byly pozorovány hypotenze, synkopa, cévní mozková příhoda, hyperkalémie a

snížení funkce ledvin (včetně akutního renálního selhání), zejména v kombinaci s léčivými přípravky,

které působí na tento systém (viz bod 5.1). Duální blokáda RAAS kombinací aliskirenu s ACEI nebo

ARB se proto nedoporučuje. Pokud je duální blokáda považována za naprosto nezbytnou, má k ní

docházet pouze pod dohledem specializovaného lékaře a za častého pečlivého sledování funkce

ledvin, elektrolytů a krevního tlaku.

Srdeční selhání

Aliskiren má být užíván s opatrností u pacientů se závažným městnavým srdečním selháním (New

York Heart Association (NYHA) funkční třída III-IV) (viz bod 5.1). Kvůli omezeným datům o

účinnosti a bezpečnosti má být Rasilez HCT používán opatrně u pacientů se srdečním selháním.

Aliskiren je nutné užívat s obezřetností u pacientů se srdečním selháním léčených furosemidem nebo

torasemidem (viz bod 4.5).

Riziko symptomatické hypotenze

Po zahájení léčby přípravkem Rasilez HCT by se mohla objevit symptomatická hypotenze

v následujících případech:

Pacienti se značnou objemovou deplecí nebo pacienti s deplecí solí (t.j. ti, kteří užívají vysoké

dávky diuretik) nebo

Kombinované užívání aliskirenu u jiných látek působících na RAAS.

Objemová deplece a deplece má být upravena před podáním přípravku Rasilez HCT nebo má být

léčba zahájena pod přísným lékařským dohledem.

Nerovnováha elektrolytů

Léčba přípravkem Rasilez HCT má být zahájena pouze po úpravě hypokalémie a hypomagnesémie.

Thiazidová diuretika mohou urychlit vznik hypokalémie nebo zhoršit již existující hypokalémii.

U pacientů se zvýšenou ztrátou draslíku, například s nefropatiemi se ztrátami solí a prerenálním

(kardiogenním) poškozením ledvin, by měla být podávána thiazidová diuretika s opatrností. Pokud se

během léčby hydrochlorothiazidem vyvine hypokalémie, má být podávání přípravku Rasilez HCT

přerušeno až do dosažení stabilní korekce hladiny draslíku. Ačkoli se při užívání thiazidových diuretik

může objevit hypokalémie, může souběžné podávání aliskirenu snížit hypokalémii vyvolanou

diuretiky. Riziko hypokalémie je vyšší u pacientů s jaterní cirhózou, u pacientů po intenzivní diuréze,

u pacientů s neadekvátním perorálním příjmem elektrolytů a pacientů se souběžnou léčbou

kortikosteroidy nebo adrenokortikotropním hormonem (ACTH) (viz body 4.5 a 4.8).

Naopak, po uvedení na trh bylo u aliskirenu pozorováno zvýšení hladiny draslíku v séru, která se může

dále zvýšit po současném podání jiných přípravků působících na RAAS nebo po podání nesteroidních

antiflogistik (NSAID). Pokud se považuje současné podávání za nezbytné, doporučuje se v souladu se

standardní lékařskou praxí pravidelné sledování renálních funkcí včetně sérových elektrolytů (viz

body 4.5 a 4.8).

Thiazidová diuretika mohou urychlit vznik hyponatremie a hypochlorémické alkalózy nebo zhoršit již

existující hyponatrémii. Byla pozorována hyponatremie doprovázená neurologickými příznaky

(nauzea, progresivní dezorientace, apatie). Léčba hydrochlorothiazidem má být zahájena pouze po

úpravě již existující hyponatremie. V případě závažné nebo rychlé hyponatremie, vyvíjející se během

léčby přípravkem Rasilez HCT, má být léčba přerušena, dokud nedojde k normalizaci natrémie.

Nebylo prokázáno, že Rasilez HCT snižoval nebo předcházel hyponatrémii vyvolané diuretiky. Deficit

chloridu je zpravidla mírný a obvykle nevyžaduje léčbu.

U všech pacientů léčených thiazidovými diuretiky má být pravidelně monitorována hladina

elektrolytů, zejména draslíku, sodíku a hořčíku.

Thiazidy snižují vylučování vápníku močí a mohou způsobit intermitentní a lehké zvýšení vápníku v

séru, při absenci známých poruch metabolismu kalcia. Rasilez HCT je kontraindikován u pacientů

s hyperkalcémií a má být užíván pouze po korekci jakékoliv předcházející hyperkalcémie. Podávání

přípravku Rasilez HCT má být přerušeno, pokud se během léčby vyvine hyperkalcémie. Hladiny

vápníku v séru je třeba během léčby thiazidy pravidelně monitorovat. Výrazná hyperkalcémie může

svědčit o skrytém hyperparathyreoidismu. Před provedením testů na funkci příštítných tělísek musí být

podávání thiazidů ukončeno.

Porucha funkce ledvin a jejich transplantace

Thiazidová diuretika mohou u pacientů s chronickým onemocněním ledvin vyvolat azotemii. Při léčbě

přípravkem Rasilez HCT je u pacientů s poruchou funkce ledvin doporučeno pravidelné monitorování

sérových elektrolytů včetně draslíku, kreatininu a kyseliny močové. Přípravek Rasilez HCT je

kontraindikován u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin nebo anurií (viz body 4.2 a 4.3).

U pacientů, kteří v nedávné době podstoupili transplantaci ledvin, nejsou zkušenosti s podáváním

přípravku Rasilez HCT. Pacientům, kteří v nedávné době podstoupili transplantaci ledvin, je třeba

podávat Rasilez HCT obezřetně kvůli pouze omezeným datům o klinické účinnosti a bezpečnosti.

Opatrnosti je zapotřebí, pokud je aliskiren podáván v situacích, které mohou vést k poruše ledvin, jako

je hypovolémie (např.. v důsledku ztráty krve, závažného nebo dlouhotrvajícího průjmu,

dlouhodobého zvracení atd.), onemocnění srdce, jater, diabetes mellitus nebo onemocnění ledvin.

V postmarketingovém sledování bylo zaznamenáno akutní selhání ledvin u rizikových pacientů,

léčených aliskirenem, které bylo reverzibilní po ukončení léčby. V případě, že se objeví jakékoli

známky selhání ledvin, aliskirenem má být léčba okamžitě ukončena.

Porucha funkce jater

U pacientů s poruchou funkce jater nejsou s přípravkem Rasilez HCT klinické zkušenosti. Přípravek

Rasilez HCT je kontraindikován u pacientů s těžkou poruchou funkce jater a při podávání je nutná

obezřetnost u pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater nebo s progresivním

onemocněním jater. U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater není nutná úprava

počáteční dávky (viz body 4.2, 4.3 a 5.2).

Stenóza aortální a mitrální chlopně, obstrukční hypertrofická kardiomyopatie

U pacientů trpících stenózou aortální nebo mitrální chlopně, nebo obstrukční hypertrofickou

kardiomyopatií je indikována zvláštní opatrnost.

Stenóza renální arterie a renovaskulární hypertenze

Data z kontrolované klinické studie o podávání přípravku Rasilez HCT pacientům s jednostrannou

nebo bilaterální stenózou renální arterie nebo stenózou renální arterie u solitérní ledviny nejsou

dostupná. Přesto existuje zvýšené riziko závažné hypotenze a renální insuficience včetně akutního

selhání ledvin, jestliže jsou pacienti se stenózou renální arterie léčeni aliskirenem. U těchto pacientů je

zapotřebí opatrnosti. Jestliže dojde k selhání ledvin, léčba má být ukončena.

Anafylaktické reakce a angioedém

Během post-marketingového sledování byly při léčbě aliskirenem pozorovány anafylaktické reakce

(viz bod 4.8). U pacientů léčených aliskirenem byl zaznamenán angioedém nebo příznaky

připomínající angioedém (otok tváře, rtů, hrdla a/nebo jazyka.

Řada těchto pacientů měla v anamnéze angioedém nebo příznaky připomínající angioedém, které se

v několika případech objevily po podání jiných léčivých přípravků, které mohou způsobit angioedém,

včetně blokátorů RAAS (inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu nebo blokátory

angiotenzinového receptoru) (viz bod 4.8).

Během post-marketingového sledování byly angioedém a reakce podobné angioedému pozorovány při

současném podávání aliskirenu s ACEI a/nebo ARB (viz bod 4.8).

V poregistrační observační studii bylo souběžné podávání aliskirenu s inhibitory ACE nebo ARB

spojeno se zvýšeným rizikem angioedému. Mechanismus tohoto účinku nebyl stanoven. Všeobecně se

duální blokáda systému RAAS kombinací aliskirenu s inhibitory ACE nebo ARB nedoporučuje (viz

bod „Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS)“ výše a také body 4.5 a 4.8).

Zvláštní opatrnosti je zapotřebí u pacientů predisponovaných k hypersenzitivitě.

U pacientů s angioedémem v anamnéze může být při léčbě aliskirenem zvýšené riziko výskytu

angioedému (viz body 4.3 a 4.8). Při předepisování aliskirenu pacientům s angioedémem v anamnéze

je nutná obezřetnost a tyto pacienty je nutné během léčby pečlivě sledovat (viz bod 4.8), zejména na

začátku léčby.

Jestliže se vyskytnou anafylaktické reakce nebo angioedém, musí být léčba přípravkem Rasilez HCT

okamžitě ukončena a musí být zajištěna vhodná léčba a monitorování stavu do úplného a trvalého

vymizení příznaků tohoto onemocnění. Pacienti musí být informováni o nutnosti hlásit lékaři jakékoli

známky nasvědčující alergickým reakcím, zejména obtížné dýchání nebo polykání, otok tváří,

končetin, očí, rtů nebo jazyka. Jestliže je angioedém doprovázen otokem jazyka, hlasivek nebo hrtanu,

musí být podán adrenalin. Dále je nutné provést opatření k udržení průchodnosti dýchacích cest.

Systémový lupus erythematodes

U thiazidových diuretik, včetně hydrochlorothiazidu, byla popsána exacerbace či aktivace

systémového lupus erythematodes. V případě známek systémového lupusu erythematodes (SLE) nebo

klinického podezření na něj je třeba Rasilez HCT ihned vysadit a zahájit vhodnou léčbu a sledování,

dokud známky a příznaky zcela a dlouhodobě neodezní.

Metabolické a endokrinní účinky

Thiazidová diuretika, včetně hydrochlorothiazidu, mohou změnit glukózovou toleranci a zvýšit sérové

hladiny cholesterolu a triacylglycerolů a kyseliny močové. U pacientů s diabetem může být nutná

úprava dávek insulinu nebo perorálních antidiabetik.

S ohledem na obsah hydrochlorothiazidu je přípravek Rasilez HCT kontraindikován u symptomatické

hyperurikémie (viz bod 4.3). Hydrochlorothiazid může zvýšit sérové hladiny kyseliny močové

v důsledku snížené clearance kyseliny močové a může způsobit nebo zhoršit hyperurikémii stejně jako

vyvolat dnu u vnímavých pacientů.

Thiazidy snižují vylučování vápníku močí a mohou způsobit intermitentní a lehké zvýšení vápníku v

séru, při absenci známých poruch metabolismu kalcia. Rasilez HCT je kontraindikován u pacientů

s hyperkalcémií a má být užíván pouze po korekci jakékoliv předcházející hyperkalcémie. Podávání

přípravku Rasilez HCT má být přerušeno, pokud se během léčby vyvine hyperkalcémie. Hladiny

vápníku v séru je třeba během léčby thiazidy pravidelně monitorovat. Výrazná hyperkalcémie může

svědčit o skrytém hyperparathyreoidismu. Před provedením testů na funkci příštítných tělísek musí být

podávání thiazidů ukončeno.

Fotosenzitivita

Při léčbě thiazidovými diuretiky byly popsány případy fotosenzitivity (viz bod 4.8). Pokud se během

léčby přípravkem Rasilez HCT objeví fotosenzitivita, doporučuje se léčbu přerušit. Pokud je opětovné

podání diuretika považováno za nezbytné, doporučuje se chránit exponovaná místa před sluncem a

umělým UVA zářením.

Akutní glaukom s uzavřeným úhlem

Hydrochlorothiazid, sulfonamid, je spojován s charakteristickou reakcí vedoucí k akutní přechodné

myopii a akutnímu glaukomu s uzavřeným úhlem. Mezi příznaky patří akutní nástup snížené ostrosti

zraku nebo bolest očí nastupující obvykle během několika hodin až týdnů po zahájení léčby. Neléčený

akutní glaukom s uzavřeným úhlem může vést k trvalé ztrátě zraku. Primární léčbou je co nejrychlejší

zastavení léčby hydrochlorothiazidem. Pokud nitrooční tlak zůstává nekontrolovatelný, je třeba zvážit

rychlou lékařskou nebo chirurgickou léčbu. Rizikovými faktory pro rozvoj akutního glaukomu

s uzavřeným úhlem mohou být dřívější alergie na sulfonamidy nebo penicilin.

Obecně

Nepřiměřené snížení krevního tlaku u pacientů s ischemickou kardiopatií nebo ischemickou chorobou

srdeční by mohlo mít za následek infarkt myokardu nebo cévní mozkovou příhodu.

Hypersenzitivní reakce na hydrochlorothiazid se může u pacientů vyskytnout, ale její výskyt je

pravděpodobnější u pacientů s alergiemi a astmatem.

Pomocné látky

Rasilez HCT obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, s

naprostým nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy by tento přípravek neměli

užívat.

Rasilez HCT obsahuje pšeničný škrob.

Pšeničný škrob v tomto léčivém přípravku obsahuje lepek (gluten) ve velmi malém množství (méně

než 100 ppm) a je velmi nepravděpodobné, že by způsobil problémy, pokud máte celiakii. Jedna

jednotka dávky neobsahuje více než 100 mikrogramů lepku. Pokud máte alergii na pšenici (odlišnou

od celiakie), neměl(a) byste tento léčivý přípravek užívat. Před jeho užíváním se nejprve poraďte se

svým lékařem.

Pediatrická populace

Aliskiren je subtrát pro P-

glykoprotein

P-gp, proto je zde potenciál pro nadměrnou expozici aliskirenu

u dětí s nezralým P-gp lékovým transportérem.Věk zralosti transportéru nelze určit (viz body 5.2 a

5.3), proto je Rasilez kontraindikován u dětí od narození do 2 let, a nemá se používat u dětí ve věku od

2 do 6 let (viz body 4.2 a 4.3). Bezpečnost a účinnost aliskirenu u dětí ve věku od 6 do 17 let nebyla

dosud stanovena. V současnosti dostupné údaje jsou uvedeny v bodech 4.8, 5.1 a 5.2.

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Informace o interakcích přípravku Rasilez HCT

Léčivé přípravky ovlivňující hladinu sérového draslíku:

Draslík-depleční účinek hydrochlorothiazidu

je zmírněn draslík-šetřícím účinkem aliskirenu. Avšak tento očekávaný účinek hydrochlorothiazidu na

draslík v séru by mohl být potencován jinými léčivými přípravky doprovázenými ztrátou draslíku a

hypokalémií (např. jiná kaliumuretická diuretika, kortikosteroidy, laxativa, adrenokortikotropní

hormon (ACTH), amfotericin, karbenoxolon, G penicilin, deriváty kyseliny salicylové). Naopak,

současné podávání jiných látek ovlivňujících RAAS, NSAID nebo přípravků zvyšujících hladinu

draslíku v séru (např. draslík šetřící diuretika, přípravky k suplementaci draslíku, solné náhrady, které

obsahují draslík nebo heparin), může vést ke zvýšení hladiny draslíku v séru. Pokud je současné

podávání přípravků ovlivňujících hladinu draslíku považováno za nezbytné, doporučuje se zvýšená

opatrnost. (viz bod 4.4, a 5.1).

Léčivé přípravky ovlivněné poruchou koncentrace draslíku v séru:

Pokud je Rasilez HCT podáván

souběžně s léčivými přípravky, které jsou ovlivněny koncentrací draslíku v séru ( např. digitalisové

glykosidy, antiarytmika), doporučuje se periodické monitorování hladiny draslíku v séru.

Nesteroidní antiflogistika (NSAID), včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy 2 (COX-2

inhibitorů), acetylsalicylová kyselina, neselektivní NSAID:

NSAID mohou snižovat antihypertenzní

účinek aliskirenu. NSAID mohou také oslabit účinek diuretik a antihypertenzní aktivitu

hydrochlorothiazidu.

U některých pacientů se sníženou funkcí ledvin (dehydratovaní pacienti nebo starší pacienti) může

aliskiren a hydrochlorothiazid podávaný současně s NSAID vyvolat další zhoršení ledvinných funkcí,

včetně možného akutního selhání ledvin, které je obvykle reverzibilní. Proto je při užívání Rasilezu

HCT s NSAID vyžadována opatrnost, zejména u starších pacientů.

Jiná antihypertenziva:

Antihypertenzní účinek přípravku Rasilez HCT může být zvýšen souběžným

podáváním jiných antihypertenzních látek. Při souběžném podávání jakýchkoli dalších antihypertenziv

je proto na místě opatrnost.

Další informace o interakcích aliskirenu

Kontraindikované (viz bod 4.3)

Silné inhibitory P-gp

Ve studii interakce s jednorázovými dávkami u zdravých osob se ukázalo, že cyklosporin (200 a

600 mg) zvyšuje při dávce aliskirenu 75 mg hladinu aliskirenu C

přibližně 2,5krát a AUC přibližně

5krát. Zvyšování hladiny může narůstat se zvyšujícími se dávkami aliskirenu. U zdravých

dobrovolníků itrakonazol (100 mg) zvyšuje AUC aliskirenu (150 mg) 6,5krát a C

5,8krát. Z toho

důvodu je současné užívání aliskirenu a silných inhibitorů P-gp kontraindikováno (viz bod 4.3).

Nedoporučené (viz bod 4.2)

Ovocná šťáva a nápoje obsahující rostlinné extrakty

Podání ovocné šťávy společně s aliskirenem mělo za následek pokles AUC a C

aliskirenu. Při

současném podání grapefruitové šťávy s aliskirenem 150 mg došlo ke snížení AUC aliskirenu o 61 %

a při současném podání s aliskirenem 300 mg došlo ke snížení AUC aliskirenu o 38 %. Při současném

podání aliskirenu 150 mg s pomerančovou šťávou došlo ke snížení AUC aliskirenu o 62 % a s

jablečnou šťávou došlo ke snížení AUC aliskirenu o 63 %. Toto snížení je pravděpodobně způsobeno

tím, že komponenty ovocné šťávy inhibují polypeptidický transportní mechanismus pro organické

anionty, který zprostředkovává absorpci aliskirenu z gastrointestinálního traktu. Proto by kvůli riziku

možného terapeutického selhání neměla být ovocná šťáva podávána současně s přípravkem Rasilez

HCT. Vliv nápojů obsahujících rostlinné extrakty (včetně bylinných čajů), na absorpci aliskirenu

nebyl zkoumán. Nicméně, látky potenciálně inhibující polypeptidický transportní mechanismus pro

organické anionty, který zprostředkovává absorpci aliskirenu, jsou rozsáhle obsaženy v ovoci, zelenině

a mnoha dalších rostlinných produktech. Proto se přípravek Rasilez HCT nemá užívat s nápoji

s obsahem rostlinných extraktů, včetně bylinných čajů.

Duální blokáda RAAS s aliskirenem, ARB nebo ACEI

Data z klinických studií ukázala, že duální blokáda RAAS pomocí kombinovaného užívání ACEI,

ARB nebo aliskirenu je spojena s vyšší frekvencí nežádoucích účinků, jako je hypotenze,

hyperkalemie a snížená funkce ledvin (včetně akutního renálního selhání) ve srovnání s použitím

jedné látky ovlivňující RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1).

Nutná obezřetnost při současném podání

Interakce P-gp

V předklinických studiích byl MDR1/Mdr1a/1b (P-gp) shledán jako hlavní efluxní transportní systém

ovlivňující vstřebávání ve střevě a biliární exkreci aliskirenu (viz bod 5.2). Rifampicin, který je

induktorem P-gp, snižoval v klinickém hodnocení biologickou dostupnost aliskirenu přibližně o 50 %.

Jiné induktory P-gp (třezalka tečkovaná) mohou snížit biologickou dostupnost aliskirenu. Ačkoli toto

nebylo u aliskirenu studováno, je známo, že P-gp také řídí absorpci různorodých substrátů do tkáně a

inhibitory P-gp mohou zvýšit poměr koncentrací mezi tkání a plazmou. Proto mohou inhibitory P-gp

více zvyšovat hladiny v tkáních než v plazmě. Potenciál pro lékové interakce v místě P-gp

pravděpodobně záleží na stupni inhibice tohoto transportéru.

Středně silné inhibitory P-gp

Současné podávání ketokonazolu (200 mg) nebo verapamilu (240 mg) s aliskirenem (300 mg) vedlo k

76%, respektive 97% zvýšení AUC aliskirenu. Za přítomnosti ketokonazolu nebo verapamilu je

možné očekávat změny plazmatických hladin aliskirenu v rozmezích, kterých by bylo dosaženo po

zdvojnásobení dávky aliskirenu; aliskiren v dávkách až do 600 mg, neboli při dvojnásobku nejvyšší

doporučené dávky, byl v kontrolovaných klinických studiích shledán jako dobře tolerovaný.

Předklinické studie naznačují, že souběžné podávání aliskirenu a ketokonazolu zvyšuje

gastrointestinální absorpci aliskirenu a snižuje exkreci žlučí. Proto je zapotřebí opatrnosti, pokud je

aliskiren podáván spolu s ketokonazolem, verapamilem nebo jinými středně silnými inhibitory P-gp

(klarithromycin, telithromycin, erythromycin, amiodaron).

Léčivé přípravky ovlivňující hladinu draslíku

Současné podávání jiných látek ovlivňujících RAAS, NSAID nebo přípravků zvyšujících hladinu

draslíku v séru (např. draslík šetřící diuretika, přípravky k suplementaci draslíku, solné náhrady, které

obsahují draslík, heparin) může vést ke zvýšení hladiny draslíku v séru. Pokud je současné podávání

přípravků ovlivňujících hladinu draslíku považováno za nezbytné, doporučuje se pravidelné

monitorování hodnot draslíku.

Nesteroidní antiflogistika (NSAID)

NSAID mohou snižovat antihypertenzní účinek aliskirenu. U některých pacientů se sníženou funkcí

ledvin (dehydratovaní pacienti nebo starší pacienti) může aliskiren podávaný současně s NSAID

vyvolat další zhoršení ledvinných funkcí, včetně možného akutního selhání ledvin, které je obvykle

reverzibilní. Proto je při užívání kombinace aliskirenu s NSAID vyžadována opatrnost, zejména u

starších pacientů.

Furosemid a torasemid

Současné perorální podání aliskirenu a furosemidu nemělo vliv na farmakokinetiku aliskirenu, ale

snižovalo expozici furosemidu o 20-30 % (vliv aliskirenu na furosemid podávaný intramuskulárně

nebo intravenózně nebyl zkoumán). Po opakovaných dávkách furosemidu (60 mg/den) podávaných

současně s aliskirenem (300 mg/den) pacientům se srdečním selháním došlo ke snížení vylučování

sodíku močí a redukci objemu moči během prvních 4 hodin o 31 %, respektive 24 %, v porovnání se

samotným furosemidem. Průměrná hmotnost pacientů současně léčených furosemidem a 300 mg

aliskirenu (84,6 kg) byla vyšší než hmotnost pacientů léčených samotným furosemidem (83,4 kg).

Menší změny ve farmakokinetice a účinnosti furosemidu byly pozorovány u aliskirenu 150 mg/den.

Dostupné klinické údaje nenaznačují, že při souběžném podávání aliskirenu byly použity vyšší dávky

torasemidu. Je známo, že vylučování torasemidu ledvinami je zprostředkováno organickými

aniontovými transportéry (OAT). Aliskiren je jen minimálně vylučován ledvinami, a to pouze 0,6 %

dávky aliskirenu v moči po perorálním podání (viz bod 5.2). Vzhledem k tomu, že u aliskirenu bylo

prokázáno, že je substrátem pro organický anionty transponující polypeptid 1A2 (OATP1A2) (viz bod

„Interakce s inhibitory organických anionty transportujících polypeptidů (OATP)“ níže) je zde

potenciál aliskirenu snížit expozici torasemidu v plazmě interferencí do absorpčního procesu.

U pacientů léčených současně aliskirenem a furosemidem per os nebo torasemidem se proto

doporučuje monitorování účinků furosemidu nebo torasemidu při zahájení léčby a úpravě dávek

furosemidu, torasemidu nebo aliskirenu, aby se zabránilo změnám objemu extracelulární tekutiny a

možné nadměrné objemové zátěži (viz bod 4.4).

Warfarin

Účinky aliskirenu na farmakokinetiku warfarinu nebyly hodnoceny.

Interakce s potravou

Přestože potrava (s nízkým nebo vysokým obsahem tuku) značně snížila absorpci aliskirenu, účinnost

aliskirenu se ukázala být podobná, pokud se užíval buď s lehkým jídlem nebo bez jídla (viz bod 4.2).

Dostupné klinické údaje nenaznačují aditivní účinek různých typů potravin a / nebo nápojů, nicméně

potenciální snížení biologické dostupnosti aliskirenu v důsledku tohoto aditivního účinku nebylo

sledováno, a proto nemůže být vyloučeno. Je třeba se vyhnout současnému podávání aliskirenu s

ovocnou šťávou nebo nápoji obsahující rostlinné extrakty, včetně bylinných čajů.

Farmakokinetické interakce s jinými léčivými přípravky

Léčivé látky, které byly studovány v klinických farmakokinetických studiích a se kterými

nebyly nalezeny interakce, byly acenokumarol, atenolol, celekoxib, pioglitazon, alopurinol,

isosorbid-mononitrát a hydrochlorothiazid.

Souběžné podávání aliskirenu buď s metforminem (↓28 %), amlodipinem (↑29 %) nebo

cimetidinem (↑19 %) mělo za následek změny mezi 20 % a 30 % v C

nebo AUC aliskirenu.

Při podávání s atorvastatinem se AUC a C

aliskirenu v rovnovážném stavu zvýšily o 50 %.

Souběžné podávání aliskirenu nemělo významný vliv na farmakokinetiku atorvastatinu,

metforminu nebo amlodipinu. Výsledkem je zjištění, že pro aliskiren a tyto souběžně podávané

léčivé přípravky není nutná úprava dávkování.

Aliskiren může nepatrně snížit biologickou dostupnost digoxinu a verapamilu.

Interakce CYP450

Aliskiren neinhibuje isoenzymy CYP450 (CYP1A2, 2C8, 2C9, 2C19, 2D6, 2E1 a 3A). Aliskiren

neindukuje CYP3A4. Proto se neočekává, že by aliskiren ovlivňoval systémovou expozici látkami,

které inhibují nebo indukují tyto enzymy nebo jsou jimi metabolizovány. Aliskiren je jen minimálně

metabolizován enzymy cytochromu P450. Interakce v důsledku inhibice nebo indukce isoenzymů

CYP450 se proto neočekávají. Nicméně inhibitory CYP3A4 také často ovlivňují P-gp. Proto lze

očekávat zvýšenou expozici aliskirenu při souběžném podávání inhibitorů CYP3A4, které také

inhibují P-gp (ostatní interakce P-gp viz bod 4.5).

Substráty nebo slabé inhibitory P-gp

Nebyly pozorovány závažné interakce s atenololem, digoxinem, amlodipinem nebo cimetidinem.

Pokud je podáván s atorvastatinem (80 mg), AUC a C

aliskirenu (300 mg) v rovnovážném stavu se

zvyšuje o 50 %. V experimentu na zvířatech se prokázalo, že P-gp určuje biologickou dostupnost

aliskirenu. Induktory P-gp (třezalka, rifampicin) proto mohou biologickou dostupnost aliskirenu

snižovat.

Inhibitory polypeptidického transportního mechanismu pro organické anionty (OATP)

Předklinické studie ukázaly, že aliskiren může být substrátem polypeptidu transportujícího organické

anionty. Při současném podání proto existuje možnost interakcí mezi inhibitory OATP a aliskirenem

(viz bod „Ovocná šťáva a nápoje obsahující rostlinné extrakty“ výše).

Další informace o interakcích hydrochlorothiazidu

Při souběžné aplikaci následujících léčivých přípravků s thiazidovými diuretiky může dojít k interakci:

Lithium

Renální clearance lithia je thiazidy snížena, proto může hydrochlorothiazid zvyšovat riziko toxicity

lithia. Souběžné podávání lithia a hydrochlorothiazidu se nedoporučuje. Pokud je tato kombinace

nezbytná, doporučuje se během souběžného podávání pečlivě monitorovat hladiny lithia v séru.

Léčivé přípravky, které mohou vyvolat torsades de pointes

Vzhledem k riziku hypokalémie má být hydrochlorothiazid podáván s opatrností se současným

podáváním léčivých přípravků, které mohou vyvolat

torsades de pointes

, zejména antiarytmik třídy Ia

a III a některých antipsychotik.

Léčivé přípravky ovlivňující sérovou hladinu sodíku

Hyponatrémické účinky diuretik mohou být zesíleny současným podáním léčivých přípravků jako jsou

antidepresiva, antipsychotika, antiepileptika, atd. Opatrnost se doporučuje při dlouhodobém podávání

těchto léčivých přípravků.

Vasopresorické aminy (např. noradrenalin, adrenalin)

Hydrochlorothiazid může snížit účinky vazopresorických aminů jako je norandrenalin. Klinický

význam tohoto účinku je nejasný a není dostatečný k vyloučení jejich užití.

Digoxin a jiné digitalisové glykosidy

Thiazidy indukovaná hypokalémie či hypomagnesémie se mohou objevit jako nežádoucí účinky

zvyšující výskyt srdečních arytmií způsobených digitalisem.

Vitamín D a soli vápníku

Podávání thiazidových diuretik, včetně hydrochlorothiazidu, spolu s vitamínem D nebo solemi

vápníku může potencovat vzestup sérových hladin vápníku. Souběžné podávání thiazidových diuretik

může vést k hyperkalcémii u pacientů se sklonem k hyperkalcémii (např. u hyperparatyreózy,

malignity nebo vitamínem D zprostředkovaných stavů) zvýšením tubulární reabsorpce vápníku.

Antidiabetika (např. inzulin a perorální antidiabetika)

Thiazidy mohou změnit glukózovou toleranci. Úprava dávky antidiabetika může být nezbytná (viz bod

4.4). Metformin má být používán pouze s opatrností kvůli riziku laktátové acidózy vyvolané možným

funkčním renálním selháním spojeným s hydrochlorothiazidem.

Betablokátory a diazoxid

Současné použití thiazidových diuretik, včetně hydrochlorothiazidu, s betablokátory může zvýšit

riziko hyperglykémie. Thiazidová diuretika, včetně hydrochlorothiazidu, mohou zvyšovat

hyperglykemizující účinek diazoxidu.

Léčivé přípravky používané k léčbě dny

Může být zapotřebí úprava dávky urikosurik, protože hydrochlorothiazid může zvyšovat sérové

hladiny kyseliny močové. Zvýšení dávky probenecidu a sulfinpyrazonu může být též zapotřebí.

Současné podávání thiazidových diuretik, včetně hydrochlorothiazidu, může zvýšit incidenci

hypersenzitivity k allopurinolu.

Anticholinergní látky a jiné léčivé přípravky ovlivňující motilitu žaludku

Biologická dostupnost thiazidových diuretik může být zvýšena anticholinergními látkami (např.

atropin, biperiden), zřejmě v důsledku snížené gastrointestinální motility a rychlosti vyprazdňování

žaludku. Naopak se přepokládá, že prokinetika, jako je cisaprid, mohou snížit biologickou dostupnost

thiazidových diuretik.

Amantadin

Thiazidy, včetně hydrochlorothiazidu, mohou zvýšit riziko nežádoucích účinků amantadinu.

Iontoměniče

Absorpce thiazidových diuretik, zahrnujících hydrochlorothiazid, je snížena cholestyraminem nebo

kolestipolem. To by mohlo vést k subterapeutickým účinkům thiazidových diuretik. Nicméně střídání

dávek hydrochlorothiazidu a pryskyřice tak, že hydrochlorothiazid je podán minimálně 4 hodiny před

a 4-6 hodin po podání pryskyřic, by mělo teoreticky minimalizovat interakci.

Cytotoxické látky

Thiazidy, včetně hydrochlorothiazidu, mohou snižovat renální exkreci cytotoxických látek (např.

cyklofosfamid, methotrexát) a potencovat tak jejich myelosupresivní účinek.

Nedepolarizující periferní myorelaxancia

Thiazidy, včetně hydrochlorothiazidu, potencují účinek periferních myorelaxancií jako jsou deriváty

kurare.

Alkohol,barbituráty nebo narkotika

Současné podání thiazidových diuretik s látkami, které mají vliv na snížení krevního tlaku (např.

snížením činnosti sympatické centrální nervové soustavy nebo přímou vasodilatací) může potencovat

ortostatickou hypotenzi.

Methyldopa

Existují izolovaná hlášení výskytu hemolytické anémie vyskytující se při současném podávání

hydrochlorothiazidu a methyldopy.

Jodové kontrastní látky

V případě diuretiky indukované dehydratace existuje zvýšené riziko akutního renálního selhání,

především u vysokých dávek jodových přípravků. Pacienti mají být před podáním rehydratováni.

4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Údaje o podávání aliskirenu těhotným ženám nejsou k dispozici. U potkanů a králíků nebyl aliskiren

teratogenní (viz bod 5.3). Jiné látky, které působí přímo na RAAS však byly dávány do souvislosti s

těžkými malformacemi plodu a úmrtím novorozenců, pokud byly užívány během druhého a třetího

trimestru. K dispozici jsou jen omezené zkušenosti s použitím hydrochlorothiazidu během těhotenství,

především v prvním trimestru. Studie na zvířatech jsou nedostatečné.

Hydrochlorothiazid přechází přes placentu. Na základě farmakologického mechanismu působení

hydrochlorothiazidu může jeho použití během druhého a třetího trimestru ohrozit feto-placentární

perfúzi a vést k fetálním či neonatálním účinkům, jako je ikterus, porucha elektrolytové rovnováhy a

trombocytopenie.

Hydrochlorothiazid nemá být užíván k léčbě gestačního edému, gestační hypertenze nebo

preeklampsie s ohledem na riziko snížení objemu plazmy a placentární hypoperfúze bez příznivého

vlivu na průběh onemocnění.

Hydrochlorothiazid nemá být užíván k léčbě esenciální hypertenze u těhotných žen s výjimkou

vzácných situací, kdy není možné použít jinou léčbu.

S touto kombinací nebyly provedeny žádné specifické klinické studie, proto Rasilez HCT nemá být

podáván během prvního trimestru těhotenství nebo u žen, které plánují těhotenství, a je

kontraindikován během druhého a třetího trimestru (viz bod 4.3). Alternativní, vhodná změna léčby

má byt provedena v předstihu před plánovaným těhotenstvím. Jestliže dojde během léčby k

otěhotnění, má být léčba přípravkem Rasilez HCT co nejdříve ukončena.

Kojení

Není známo, zda se aliskiren vylučuje do lidského mateřského mléka. Aliskiren byl vylučován do

mléka kojících potkanů.

Hydrochlorothiazid je vylučován do mateřského mléka v malém množství. Thiazidy podávané ve

vysokých dávkách způsobující intenzivní diurézu mohou inhibovat tvorbu mateřského mléka.

Používání přípravku Rasilez HCT během kojení se nedoporučuje. Pokud je přípravek Rasilez HCT

používán během kojení, dávky by měly být co možná nejnižší.

Fertilita

Klinické údaje týkající se fertility nejsou k dispozici.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Rasilez HTC má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Při řízení vozidel nebo obsluze

strojů se musí myslet na to, že při léčbě přípravkem Rasilez HCT se mohou někdy objevit závratě

nebo ospalost.

4.8

Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu

Bezpečnost přípravku Rasilez HCT byla hodnocena u více než 3 900 pacientů, zahrnujících

700 pacientů léčených déle než 6 měsíců a 190 pacientů léčených déle než 1 rok. Incidence

nežádoucích účinků neukázala souvislost s pohlavím, věkem, tělesnou hmotností (BMI), rasou nebo

etnickou příslušností. Léčba přípravkem Rasilez HCT měla celkovou incidenci nežádoucích účinků až

do dávky 300 mg/25 mg podobnou placebu. Nejčastějším nežádoucím účinkem pozorovaným u

přípravku Rasilez HCT je průjem. Nežádoucí účinky dříve hlášené u jednotlivých složek přípravku

Rasilez HCT (aliskiren a hydrochlorothiazid) a zahrnuté v tabulkovém seznamu nežádoucích účinků

se mohou objevit též u přípravku Rasilez HCT.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků

Níže uvedená frekvence nežádoucích účinků je definována podle následujících kriterií: velmi časté

(≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1 000 až <1/100); vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000);

velmi vzácné (<1/10 000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině četností

jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. Nežádoucí účinky pozorované u přípravku

Rasilez HCT nebo v monoterapii s jedním nebo oběma ze dvou složek jsou uvedeny v následující

tabulce. Pokud je nežádoucí účinek pozorován u více než jedné složky fixní kombinace, je

v následující tabulce uvedena nejvyšší frekvence.

Poruchy krve a lymfatického systému

Vzácné

Trombocytopenie, občas s purpurou

Velmi vzácné

Agranulocytóza

, útlum kostní dřeně

, hemolytická anémie

leukopenie

Není známo

Aplastická anémie

Poruchy imunitního systému

Vzácné

Anafylaktická reakce

, hypersenzitivita

Poruchy metabolismu a výživy

Velmi časté

Hypokalémie

Časté

Hyperurikémie

, hypomagnesémie

Vzácné

Hyperkalcémie

, hyperglykémie

, zhoršení metabolického

stavu diabetiků

Velmi vzácné

Hypochloremická alkalóza

Psychiatrické poruchy

Vzácné

Deprese

, poruchy spánku

Poruchy nervového systému

Vzácné

Bolesti hlavy

, parestesie

Poruchy oka

Vzácné

Poruchy zraku

Není známo

Akutní glaukom s uzavřeným úhlem

Poruchy ucha a labyrintu

Není známo

Vertigo

Srdeční poruchy

Časté

Závratě

Méně časté

Palpitace

, periferní edém

Vzácné

Srdeční arytmie

Cevní poruchy

Časté

Ortostatická hypotenze

Méně časté

Hypotenze

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Méně časté

Kašel

Velmi vzácné

Respirační nedostatečnost (včetně pneumonitidy a plicního

edému)

Není známo

Dyspnoe

Gastrointestinální poruchy

Časté

Průjem

c,a,h

, snížená chuť k jídlu

, nauzea a zvracení

Vzácné

Abdominální dyskomfort

, zácpa

Velmi vzácné

Pankreatitida

Poruchy jater a žlučových cest

Vzácné

Intrahepatální cholestáza

, žloutenka

Není známo

Onemocnění jater

*, hepatitida

, jaterní selhání

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Časté

Kopřivka a další formy vyrážky

Méně časté

Závažné kožní nežádoucí účinky (SCARs), včetně syndromu

Stevens Johnson

, toxické epidermální nekrolýzy (TEN)

reakce sliznice úst

, svědění

Vzácné

Angioedém

, erytém

, reakce fotosenzitivity

Velmi vzácné

Kožní reakce podobné lupus erythematodes

, reaktivace

kožního lupus erythematodes

, nekrotizující vaskulitida a

toxická epidermální nekrolýza

Není známo

Erythema multiforme

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Časté

Artralgie

Není známo

Svalové křeče

Poruchy ledvin a močových cest

Méně časté

Akutní renální selhání

, porucha funkce ledvin

Není známo

Dysfunkce ledvin

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Časté

Impotence

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Není známo

Astenie

, horečka

Vyšetření

Velmi časté

Zvýšení cholesterolu a triglyceridů

Časté

Hyperkalémie

, hyponatremie

c, a, h

Méně časté

Zvýšené jaterní enzymy

Vzácné

Pokles hemoglobinu

, snížený hematokrit

, zvýšení krevního

kreatininu

, glykosurie

Nežádoucí účinky pozorované u přípravku Rasilez HCT

Nežádoucí účinky pozorované u monoterapie s aliskirenem

Nežádoucí účinky pozorované u monoterapie s hydrochlorothiazidem

* V ojedinělých případech jaterního onemocnění s klinickými příznaky a laboratorními důkazy

výraznější poruchy funkce jater.

** Včetně jednoho případu „fulminantního selhání jater“ hlášeného po uvedení na trh, u něhož

nemohla být vyloučena příčinná souvislost s aliskirenem.

Popis vybraných nežádoucích účinků

Průjem

: Průjem je nežádoucí účinek závislý na dávce aliskirenu. V kontrolovaných klinických

studiích byla incidence průjmu u pacientů léčených přípravkem Rasilez HCT 1,3 % ve srovnání s 1,4

% u pacientů léčených aliskirenem nebo 1,9 % u pacientů léčených hydrochlorothiazidem.

Sérový draslík

: Ve velkých, placebem kontrolovaných studiích se opačné účinky aliskirenu (150 mg

nebo 300 mg) a hydrochlorothiazidu (12,5 mg nebo 25 mg) na draslík séra u mnoha pacientů

vzájemně téměř vyrovnávaly. U jiných pacientů může být jeden nebo druhý efekt dominantní. U

rizikových pacientů má být v daných intervalech prováděno pravidelné stanovení hladin draslíku v

séru, aby se zjistila případná elektrolytová nerovnováha (viz body 4.4 a 4.5).

Další informace o jednotlivých složkách

Nežádoucí účinky, hlášené dříve pro jednu individuální složku, se mohou vyskytnout s přípravkem

Rasilez HCT, přestože v klinických studiích nebyly pozorovány.

Aliskiren

Během léčby aliskirenem se vyskytly hypersenzitivní reakce včetně anafylaktických reakcí a

angioedému.

V kontrolovaných klinických studiích se angioedém a hypersenzitivní reakce během léčby aliskirenem

objevily vzácně v poměru srovnatelném s placebem nebo komparátory.

Případy angioedému nebo příznaky připomínající angioedém (otok tváře, rtů, hrdla a/nebo jazyka)

byly taktéž zaznamenány v postmarketingovém sledování. Řada těchto pacientů měla v anamnéze

angioedém nebo příznaky připomínající angioedém, které se v několika případech objevily po podání

jiných léčivých přípravků, které mohou způsobit angioedém, včetně blokátorů RAAS (ACEI nebo

ARB).

Během post-marketingového sledování byly angioedém a reakce podobné angioedému pozorovány při

současném podávání aliskirenu s ACEI a/nebo ARB.

Po uvedení na trh byly též hlášeny hypersenzitivní reakce, včetně anafylaktických reakcí (viz bod

4.4).

V případě jakéhokoli příznaku nasvědčujícího hypersenzitivní reakci/angioedému (zvláště potíže

s dýcháním nebo polykáním, vyrážka, svědění, kopřivka nebo otoky obličeje, končetin, očí, rtů a/nebo

jazyka, závratě) musí pacienti přerušit léčbu a kontaktovat lékaře (viz bod 4.4).

Artralgie byla hlášena po uvedení na trh. V některých případech se objevila jako součást

hypersenzitivní reakce.

V postmarketingovém sledování byly hlášeny poruchy funkce ledvin a případy akutního selhání ledvin

u rizikových pacientů (viz bod 4.4).

Hemoglobin a hematokrit

Byl pozorován malý pokles hemoglobinu a hematokritu (průměrný pokles o 0,05 mmol/l a

0,16 objemových procent). Žádný pacient neukončil léčbu z důvodu anémie. Tento účinek je možné

vidět také u jiných látek působících na renin-angiotenzinový systém, např.u ACEI a ARB.

Sérový draslík

Při podání aliskirenu bylo pozorováno zvýšení sérového draslíku, které může být způsobeno

současným užitím jiných přípravků působících na RAAS, nebo NSAID. Pokud se považuje současné

podávání za nezbytné, doporučuje se v souladu se standardní lékařskou praxí pravidelné sledování

renálních funkcí včetně sérových elektrolytů.

Pediatrická populace

Aliskiren byl hodnocen z hlediska bezpečnosti v randomizované, dvojitě zaslepené, 8-týdenní studii u

267 pacientů s hypertenzí ve věku 6 – 17 let, většinou pacientů s nadváhou/obézních, s následným

prodloužením studie zahrnujícím 208 pacientů léčených po dobu 52 týdnů. Byla provedena dodatečná

neintervenční observační prodloužená studie trvající 52 až 104 týdnů u 106 pacientů (nebyla podána

žádná hodnocená léčba) s cílem vyhodnotit dlouhodobou bezpečnost s ohledem na růst a vývoj dětí

s hypertenzí (primární nebo sekundární) ve věku 6–17 let ve výchozím stavu v hlavní studii, které byly

dříve léčeny aliskirenem.

Četnost, typ a závažnost nežádoucích účinků u dětí byly všeobecně podobné těm účinkům, které byly

pozorovány u dospělých s hypertenzí. Celkově nebyl pozorován žádný klinicky relevantní nepříznivý

dopad na pediatrické pacienty ve věku od 6 do 17 let po léčbě aliskirenem až po dobu jednoho roku,

na základě hodnocení fyzického vývoje u pacientů s primární nebo sekundární hypertenzí a hodnocení

neurokognitivního vývoje pouze u pacientů se sekundární hypertenzí (19 pacientů: 9 pacientů dříve

léčených aliskirenem a 10 pacientů dříve léčených enalaprilem). Viz bod 4.2, 4.8, 5.1 a 5.2, informace

o použití u pediatrické populace.

Hydrochlorothiazid

Hydrochlorothiazid byl značně předepisován mnoho let, často ve vyšších dávkách než jsou obsaženy

v přípravku Rasilez HCT. Nežádoucí účinky uvedené v předchozí tabulce, které jsou označeny

odkazujícím písmenem „h“, byly hlášeny u pacientů léčených samotnými thiazidovými diuretiky,

včetně hydrochlorothiazidu.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to

pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,

aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích

účinků uvedeného v Dodatku V.

4.9

Předávkování

Příznaky

Nejpravděpodobnějším projevem předávkování by byla hypotenze související s antihypertenzním

účinkem aliskirenu.

Předávkování hydrochlorothiazidem je doprovázeno deplecí elektrolytů (hypokalémie, hypochlorémie,

hyponatremie) a dehydratací vyplývající z nadměrné diurézy. Nejčastějšími známkami a příznaky

předávkování je nauzea a somnolence. Hypokalémie může mít za následek svalové spazmy a/nebo

akcentované srdeční arytmie související se souběžným užíváním digitalisových glykosidů nebo

některých antiarytmických léčivých přípravků.

Léčba

Při výskytu symptomatické hypotenze musí být zahájena podpůrná léčba.

Ve studii provedené u hemodialyzovaných pacientů v konečné fázi onemocnění ledvin (ESRD) byla

clearance aliskirenu prostřednictvím dialýzy nízká (<2 % perorální clearance). Dialýza proto není při

předávkování aliskirenem vhodná.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Látky působící na renin-angiotenzinový systém, inhibitor reninu, ATC

kód: C09XA52

Rasilez HCT kombinuje dvě antihypertenzní léčivé látky, které korigují krevní tlak u pacientů s

esenciální hypertenzí. Aliskiren patří do skupiny přímých inhibitorů reninu a hydrochlorothiazid do

skupiny thiazidových diuretik. Kombinace těchto látek s komplementárními mechanismy účinku

poskytuje aditivní antihypertenzní účinek, snižuje krevní tlak více než každá látka samostatně.

Aliskiren

Aliskiren je perorálně účinný, nepeptidový, silný a selektivní přímý inhibitor lidského reninu.

Inhibicí reninu inhibuje aliskiren RAAS v bodě aktivace tím, že blokuje konverzi angiotenzinogenu na

angiotenzin I a snižuje hladiny angiotenzinu I a angiotenzinu II. Zatímco ostatní látky, které inhibují

RAAS (inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEI) a blokátory receptorů pro angiotenzin II

(ARB)), působí kompenzační zvýšení plazmatické reninové aktivity (PRA-plasma renin activity),

léčba aliskirenem snižuje PRA u pacientů s hypertenzí přibližně o 50 až 80 %. Podobné snížení bylo

pozorováno, když byl aliskiren kombinován s jinými antihypertenzními látkami. Klinický význam

účinků na PRA není v současné době znám.

U pacientů s hypertenzí aliskiren podaný jednou denně v dávce 150 mg a 300 mg vyvolá na dávce

závislé snížení jak systolického tak i diastolického krevního tlaku. Toto snížení přetrvává po celý

24hodinový interval (s výhodou i v časných ranních hodinách) s průměrnou hodnotou T/P ratio

(trough to peak ratio - poměr mezi účinkem léku na konci dávkovacího intervalu a účinkem

maximálním) pro diastolický tlak až k 98 % pro dávku 300 mg. 85 až 90 % z maximálního snížení

krevního tlaku bylo dosaženo po 2 týdnech podávání. Snížení krevního tlaku přetrvávalo v průběhu

dlouhodobé terapie (12 měsíců) a bylo nezávislé na věku, pohlaví, BMI a etnické příslušnosti.

Studie s kombinovanou terapií jsou dostupné pro aliskiren přidaný k diuretiku hydrochlorothiazidu,

blokátoru kalciových kanálů amlodipinu a beta blokátoru atenololu. Tyto kombinace byly účinné a

dobře tolerované.

Bezpečnost a účinnost terapie aliskirenem byla porovnávána s terapií ramiprilem v 9-měsíční non-

inferioritní studii u 901 starších pacientů (≥65 let) s esenciální systolickou hypertenzí. Aliskiren

150 mg nebo 300 mg denně nebo ramipril 5 mg nebo 10 mg denně byly podávány po dobu 36 týdnů

s možnou přídavnou terapií hydrochlorothiazidem (12,5 mg nebo 25 mg) v týdnu 12, a amlodipinem

(5 mg nebo 10 mg) v týdnu 22. Během 12 týdnů snížila monoterapie aliskirenem

systolický/diastolický krevní tlak o 14,0/5,1 mmHg, v porovnání s 11,6/3,6 mmHg u ramiprilu, což je

v souladu s non-inferioritou aliskirenu vůči ramiprilu ve zvolených dávkách, a rozdíly v systolickém a

diastolickém krevním tlaku byly statisticky významné. Snášenlivost byla porovnatelná v obou

léčebných ramenech, nicméně u ramiprilu byl v porovnání s aliskirenem mnohem častěji hlášen kašel

(14,2 % vs. 4,4 %), zatímco u aliskirenu byl v porovnání s ramiprilem častější průjem (6,6 % vs.

5,0 %).

V 8-týdenní studii u 754 hypertonických starších pacientů (≥65 let) a velmi starých osob (30 %

≥75 let) aliskiren v dávkách 75 mg, 150 mg a 300 mg poskytoval statistický významné superiorní

snížení krevního tlaku (systolický a diastolický) v porovnání s placebem. Žádné další snížení krevního

tlaku nebylo zaznamenáno po dávce 300 mg ve srovnání s dávkou 150 mg aliskirenu. Všechny tři

dávky byly dobře tolerovány jak u starších, tak u velmi starých pacientů. V analýze shromážděných

dat o účinnosti a bezpečnosti z klinických studií s dobou trvání až 12 měsíců nebyl u starších pacientů

(≥ 65 let) statisticky významný rozdíl ve snížení krevního tlaku mezi aliskirenem 300 mg

a aliskirenem 150 mg.

V kontrolovaných klinických studiích nebyl zjištěn hypotenzní účinek po podání první dávky ani vliv

na srdeční frekvenci. Po skončení terapie se krevní tlak v průběhu několika týdnů postupně vrátil k

výchozím hodnotám bez známek rebound efektu u krevního tlaku nebo PRA.

V 36-měsíční studii u 820 subjektů s ischemickou dysfunkcí levé komory nebyly u aliskirenu v

porovnání s placebem při současné standardní terapii pozorovány změny v remodelaci srdečních

komor hodnocené jako objem levé srdeční komory na konci systoly.

Kombinovaná četnost kardiovaskularní smrti, hospitalizace pro srdeční selhání, infarktu myokardu,

cévní mozkové příhody a resuscitované náhlé smrti byly podobné u aliskirenu i placeba. Nicméně u

pacientů léčených aliskirenem byla v porovnání s placebem významně vyšší četnost hyperkalémie,

hypotenze a poruch funkce ledvin.

Aliskiren byl hodnocen z pohledu kardiovaskulárního a/nebo renálního prospěchu v dvojitě zaslepené,

placebem kontrolované, randomizované studii u 8 606 pacientů s diabetem typu 2 a chronickým

onemocněním ledvin (proteinurie a/nebo GFR <60 ml/min/1,73 m

) s nebo bez kardiovaskulární

choroby. Krevní tlak byl u většiny pacientů dobře kontrolován před zahájením léčby. Primárním

cílovým parametrem účinnosti byly složené kardiovaskulární a renální komplikace.

V této studii byl aliskiren 300 mg porovnáván s placebem jako doplněk standardní léčby, která

zahrnovala buď inhibitor angiotenzin konvertujícího enzymu nebo blokátor angiotenzinového

receptoru. Tato studie byla ukončena předčasně, protože přínos aliskirenu u účastníků studie byl

nepravděpodobný. Konečné výsledky studie naznačily poměr rizika pro primární cílový parametr

1,097 ve prospěch placeba (95,4% interval spolehlivosti: 0,987; 1,218 oboustranné p=0,0787). Navíc

byl u aliskirenu v porovnání s placebem pozorován zvýšený výskyt nežádoucích příhod (38,2 % oproti

30,3 %). Zejména se zvýšila četnost renální dysfunkce (14,5 % oproti 12,4 %), hyperkalémie (39,1 %

oproti 29,0 %), příhod se vztahem k hypotenzi (19,9 % oproti 16,3 %) a rozhodných parametrů cévní

mozkové příhody (3,4 % oproti 2,7 %). Zvýšená četnost mozkové mrtvice byla vyšší u pacientů

s renální nedostatečností.

Přidání aliskirenu 150 mg (a navýšení dávky na 300 mg pokud bylo tolerováno) ke konvenční léčbě,

bylo hodnoceno ve dvojitě zaslepené placebem kontrolované randomizované studii u 1639 pacientů se

sníženou ejekční frakcí, hospitalizovaných pro akutní srdeční selhání (třída NYHA III-IV), kteří byli

na počátku studie hemodynamicky stabilní. Primárním cílovým parametrem bylo stanovení

kardiovaskulární mortality nebo rehospitalizace pro srdeční selhání během 6 měsíců, sekundární cílové

parametry byly hodnoceny do 12 měsíců.

Studie neprokázala přínos při podání aliskirenu ke standardní léčbě akutního srdečního selhání a

prokázala zvýšené riziko kardiovaskulárních příhod u pacientů s diabetes mellitus. Výsledky studie

ukázaly nesignifikantní účinek aliskirenu s poměrem rizika 0,92 (95% interval spolehlivosti: 0,76 -

1,12: p=0,41, aliskiren oproti placebu). Různé léčebné účinky aliskirenu byly zaznamenány u celkové

mortality do 12 měsíců v závislosti na přítomnosti diabetes mellitus. V podskupině pacientů s diabetes

mellitus byla hodnota poměru rizik 1,64 ve prospěch placeba (95% interval spolehlivosti: 1,15 - 2.33),

zatímco poměr rizik v podskupině pacientů bez diabetu byl 0,69 ve prospěch aliskirenu (95% interval

spolehlivosti: 0,50-0,94), p-hodnota pro interakci = 0,0003. Zvýšený výskyt hyperkalémie (20,9 %

oproti 17,5 %), poškození ledvin / renální selhání (16,6 % oproti 12,1 %) a hypotenze (17,1 % oproti

12,6 %) byl pozorován ve skupině aliskirenu ve srovnání s placebem a větší výskyt byl pacientů s

diabetem.

Aliskiren byl hodnocen z hlediska přínosu v oblasti kardiovaskulární mortality a morbidity ve dvojitě

zaslepené randomizované studii s aktivním komparátorem u 7 064 pacientů s chronickým srdečním

selháním a redukovanou ejekční frakcí levé komory, z nichž 62 % mělo v anamnéze hypertenzi.

Primární cílový parametr byl složený z úmrtí z kardiovaskulárních příčin a první hospitalizace

pro srdeční selhání.

V této studii byl aliskiren v cílové dávce 300 mg srovnáván s enalaprilem v cílové dávce 20 mg, když

byl přidán ke standardní léčbě, která zahrnovala beta-blokátory (a antagonisty mineralokortikoidních

receptorů u 37 % pacientů) a diuretika podle potřeby. Tato studie také hodnotila kombinaci aliskirenu

a enalaprilu. Průměrné trvání dalšího sledování bylo 3,5 roku. Konečné výsledky studie neprokázaly

statisticky významně, že aliskiren byl non-inferiorní k enalaprilu v primárním cílovém parametru,

avšak nebyl zde v podstatě žádný rozdíl v pozorovaných poměrech výskytu mezi aliskirenem

a enalaprilem (poměr rizika 0,99 s 95% intervalem spolehlivosti: 0,90-1,10). Nebyl zde žádný

významný přínos přidání aliskirenu k enalaprilu (primární cílový parametr: poměr rizika 0,93 s 95%

intervalem spolehlivosti: 0,85-1,03; p=0,1724; kombinace versus enalapril). Účinky léčby byly

podobné u pacientů s diabetem a s renální nedostatečností. Výskyt posouzené cévní mozkové příhody

nebyl významně odlišný mezi skupinou pacientů užívajících aliskiren a skupinou užívajících enalapril

(4,4 % versus 4,0 %; HR 1,12; 95% CI 0,848; 1,485) nebo mezi kombinací a skupinou s enalaprilem

(3,7 % versus 4,0 %; HR 0,93; 95% CI 0,697; 1,251). Výskyt nežádoucích příhod měl tendenci být

vyšší u pacientů s diabetem nebo s GFR<60 ml/min/1,73 m² nebo ve věku ≥ 65 let, ale nebyl zde

rozdíl mezi pacienty léčenými aliskirenem a pacienty léčenými enalaprilem.

Výskyt určitých nežádoucích příhod byl podobný mezi skupinami s aliskirenem a enalaprilem, ale byl

zaznamenán zvýšený výskyt nežádoucích příhod u kombinace aliskirenu a enalaprilu: hyperkalemie

(21,4 % u kombinace aliskirenu a enalaprilu, 13,2 % u aliskirenu a 15,9 % u enalaprilu), porucha

funkce ledvin/renální selhání (23,2 %, 17,4 % a 18,7 %) a příhody související s hypotenzí (27,0 %,

22,3 % a 22,4 %).

Bylo zaznamenáno statisticky významné zvýšení výskytu synkopy u kombinace aliskirenu a enalaprilu

v porovnání s enalaprilem ve všeobecné populaci (4,2 % versus 2,8 %; RR 1,51; 95% CI 1,11-2,05) a

v podskupinách s NYHA třídy I//II (4,8 % versus 3,0 %; RR 1,62; 95% CI 1,14-2,29).

Výskyt atriální fibrilace byl 11,1 % ve skupině s kombinací aliskirenu a enalaprilu, 13,3 % ve skupině

s aliskirenem a 11,0 % ve skupině s enalaprilem.

Statisticky významně vyšší incidence ve výskytu srdečního selhání a ischemické cévní mozkové

příhody byly také zjištěny u aliskirenu v porovnání s enalaprilem u pacientů s NYHA I/II s hypertenzí,

a ve výskytu chronického srdečního selhání a komorové extrasystoly u pacientů s NYHA III/IV

s hypertenzí. U kombinace aliskirenu s enalaprilem byly statisticky významné rozdíly v poměru

nestabilní anginy pectoris v porovnání s enalaprilem.

V subpopulaci starších pacientů s anamnézou hypertenze a chronického srdečního selhání třídy I-II

nebyly pozorovány žádné klinicky významné rozdíly ve výsledcích účinnosti, nebo bezpečnosti

v porovnání s celkovou studovanou populací.

Hydrochlorothiazid

Primárním místem působení thiazidových diuretik v ledvinách je distální tubulus. Bylo prokázáno, že

v kůře ledvin je receptor s vysokou afinitou, jako primární vazebné místo pro působení thiazidových

diuretik a inhibici transportu NaCl v distálním tubulu. Mechanismus účinku thiazidových diuretik

spočívá v inhibici společného nosiče (symporter) Na+Cl- kompeticí o Cl- místa, a tím je ovlivněn

mechanismus reabsorpce elektrolytů: dochází přímo ke zvýšení vylučování sodíku a chloridů,

přibližně ve stejném rozsahu, a nepřímo tímto diuretickým působením ke snížení plazmatického

objemu s následným zvýšením plazmatické reninové aktivity, sekrece aldosteronu, ztráty draslíku

močí a snížením hladiny draslíku v séru.

Aliskiren/hydrochlorothiazid

V klinických studiích dostávalo více než 3 900 pacientů přípravek Rasilez HCT jednou denně.

Rasilez HCT podávaný jednou denně pacientům s hypertenzí umožnil, v závislosti na dávce, snížení

jak systolického, tak i diastolického krevního tlaku, které přetrvávalo delší dobu než celý 24hodinový

dávkový interval. Antihypertenzní účinek je výrazně patrný již během 1.týdne léčby a maximálního

účinku je obvykle dosaženo během 4 týdnů. Tento účinek snižující krevní tlak byl zachován v průběhu

dlouhodobé léčby a byl nezávislý na věku, pohlaví, tělesné hmotnosti (BMI) a etnické příslušnosti.

Antihypertenzní účinek po podání jedné dávky kombinované léčby přetrvával po dobu 24 hodin. Po

vysazení léčby aliskirenem (aliskiren s nebo bez přidaného hydrochlorothiazidu) byl návrat krevního

tlaku k výchozí hodnotě postupný (3-4 týdny) bez průkazu rebound efektu.

Rasilez HCT byl studován v placebem kontrolované studii zahrnujících 2 762 pacientů s hypertenzí s

diastolickým tlakem ≥95 mmHg a <110 mmHg (průměrný výchozí krevní tlak byl 153,6/99,2 mmHg).

V této studii vyvolal Rasilez HCT v dávkách 150 mg/12,5 mg až 300 mg/25 mg na dávce závislý

pokles krevního tlaku (systolický/diastolický) od 17,6/11,9 mmHg do 21,2/14,3 mmHg, proti

7,5/6,9 mmHg po podání placeba. Vyšší snížení krevního tlaku s těmito kombinovanými dávkami byly

také signifikantně vyšší, než snížení krevního tlaku po podání odpovídajících dávek samotného

aliskirenu nebo hydrochlorothiazidu. Kombinace aliskirenu a hydrochlorthiazidu neutralizovala

reaktivní zvýšení PRA způsobené hydrochlorothiazidem.

Pokud byl Rasilez HCT použit u pacientů s hypertenzí s výrazně zvýšeným krevním tlakem

(systolický krevní tlak ≥160 mmHg a/nebo diastolický krevní tlak ≥100 mmHg) byla po podání

přípravku Rasilez HCT, v dávkách od 150 mg/12,5 mg do 300 mg/25 mg bez titrace dávky z

monoterapie, prokázána signifikantně lepší úprava poměru systolického/diastolického krevního tlaku

(<140/90 mmHg) ve srovnání s odpovídajícími monoterapiemi,. U této populace pacientů vyvolal

Rasilez HCT v dávkách od 150 mg/125 mg do 300 mg/25 mg na dávce závislé snížení krevního tlaku

v rozmezí od 20,6/12,4 mmHg do 24,8/14,5 mmHg, které bylo ve srovnání s monoterapiemi výrazně

vyšší. Bezpečnost kombinované léčby byla podobná s příslušnými monoterapiemi, bez ohledu na

závažnost hypertenze, přítomnost nebo absenci dalších kardiovaskulárních rizik. Hypotenze a

související nežádoucí účinky byly při kombinované léčbě méně časté se zvýšeným výskytem u

starších pacientů.

Ve studii, kde bylo 880 randomizovaných pacientů, kteří neodpovídali dostatečně na monoterapii

aliskirenem 300 mg, vyvolala kombinovaná léčba aliskiren/hydrochlorothiazid 300 mg/25 mg snížení

systolického/diastolického krevního tlaku o 15,8/11,0 mmHg, které bylo signifikantně větší než při

monoterapii aliskirenem 300 mg. Ve studii, kde bylo 722 randomizovaných pacientů, kteří

neodpovídali dostatečně na monoterapii hydrochlorothiazidem 25 mg, vyvolala léčba kombinovanou

terapií aliskiren/hydrochlorothiazid 300 mg/25 mg snížení systolického/diastolického krevního tlaku o

16,78/10,7 mmHg, které bylo signifikantně větší než monoterapie hydrochlorothiazidem 25 mg.

V další klinické studii byla účinnost a bezpečnost přípravku Rasilez HCT hodnocena u 489 obézních

pacientů s hypertenzí, kteří neodpovídali na terapii hydrochlorothiazidem 25 mg (výchozí

systolický/diastolický krevní tlak 149,4/96,8 mmHg). U této obtížně léčitelné populace vyvolal

Rasilez HCT snížení krevního tlaku (systolický/diastolický) o 15,8/11,9 mmHg, ve srovnání s

kombinací irbesartan/hydrochlorothiazid 15,4/11,3 mmHg, pro amlodipin/hydrochlorothiazid

13,6/10,3 mmHg a pro monoterapii hydrochlorothiazidem 8,6/7,9 mmHg. Bezpečnost této terapie byla

srovnatelná s monoterapií hydrochlorothiazidem.

V randomizované klinické studii se 183 pacienty se závažnou hypertenzí (průměrný diastolický tlak u

sedících pacientů byl ≥105 a <120 mmHg ) se ukázalo, že volitelné přidání hydrochlorothiazidu 25 mg

k léčbě aliskirenem bylo pro snížení krevního tlaku bezpečné a účinné.

Pediatrická populace

V multicentrické, randomizované, dvojitě zaslepené, osmitýdenní studii s monoterapií aliskirenem

(3 dávkovací skupiny podle hmotnosti [≥ 20 kg až < 50 kg; ≥ 50 kg až < 80 kg a ≥ 80 kg až ≤ 150 kg]:

nízké 6,25/12,5/25 mg [0,13–0,31 mg/kg]; střední 37,5/75/150 mg [0,75–1,88 mg/kg]; a vysoké dávky

150/300/600 mg [3,0–7,5 mg/kg] se širokým dávkovým poměrem mezi skupinami s nízkým, středním

a vysokým počtem dávek [1:6:24]) u 267 hypertenzních pediatrických pacientů ve věku 6 až 17 let,

většinou s nadváhou / obézních, vedlo podávání aliskirenu během počáteční čtyřtýdenní fáze studie

(fáze 1) k určení dávky ke snížení krevního tlaku měřeného v ordinaci a doma podle velikosti podávané

dávky. V následné čtyřtýdenní randomizované odvykací fázi studie (fáze 2) se ale účinek aliskirenu ve

všech skupinách dávkování (nízká, p = 0,8894; střední, p = 0,9511; vysoká, p = 0,0563) překrýval

s účinkem

pozorovaným

u pacientů

převedených

placebo.

Průměrný

rozdíl

mezi

aliskirenem

a placebem ve skupinách s nízkým a středním dávkováním byl < 0,2 mmHg. Léčba aliskirenem byla

v této studii dobře snášena.

Tato studie byla prodloužena o 52týdenní dvojitě zaslepenou randomizovanou studii s cílem vyhodnotit

bezpečnost,

snášenlivost

a účinnost

aliskirenu

srovnání

s enalaprilem

u 208

hypertenzních

pediatrických pacientů ve věku 6 až 17 let (na začátku léčby v předchozí studii). Počáteční dávka

v jednotlivých skupinách byla určena podle hmotnosti s rozdělením do tří skupin: ≥ 20 až < 50 kg, ≥ 50

až < 80 kg a ≥ 80 až ≤ 150 kg. Počáteční dávka aliskirenu byla 37,5 mg ve skupině s nízkou hmotností,

75 mg ve skupině se střední hmotností a 150 mg ve skupině s vysokou hmotností. Počáteční dávka

enalaprilu byla 2,5 mg ve skupině s nízkou hmotností, 5 mg ve skupině se střední hmotností a 10 mg ve

skupině s vysokou hmotností. Příslušnou dávku hodnoceného přípravku bylo možné volitelně zvýšit

zdvojnásobením dávky podle jednoho ze dvou povolených režimů titrace dávky, a to max. na 600 mg

(nejvyšší hodnocená dávka u dospělých) v případě aliskirenu a 40 mg v případě enalaprilu v hmotnostní

skupině ≥ 80 až ≤ 150 kg, pokud to bylo z lékařského hlediska nezbytné ke zvládání středního

systolického krevního tlaku v sedě (tj. aby jeho hodnota byla nižší než 90. percentil pro daný věk,

pohlaví a výšku). Celkově byl průměrný věk pacientů 11,8 let, přičemž 48,6 % pacientů bylo ve věkové

skupině 6–11 let a 51,4 % ve věkové skupině 12–17 let. Průměrná hmotnost byla 68,0 kg, přičemž

57,7 % pacientů mělo index BMI vyšší nebo roven 95. percentilu pro daný věk a pohlaví. Na konci této

prodloužené studie byly změny v hodnotě středního systolického krevního tlaku v sedě oproti výchozí

hodnotě při podávání aliskirenu v kompletním souboru pacientů pro analýzy podobné jako při podávání

enalaprilu (−7,63 mmHg oproti −7,94 mmHg). Při provádění analýzy se souborem pacientů podle

protokolu se ale významnost tohoto testu neinferiority nepotvrdila. Změna střední hodnoty nejmenších

čtverců u středního systolického krevního tlaku v sedě oproti výchozí hodnotě byla v případě aliskirenu

−7,84 mmHg, v případě enalaprilu ale −9.04 mmHg. Navíc vzhledem k možnosti zvýšení dávky, pokud

to je z lékařského hlediska nezbytné ke zvládání středního systolického krevního tlaku v sedě, nelze

dospět k závěru o vhodném dávkování aliskirenu u pacientů ve věku 6 až 17 let.

Po první 52týdenní prodloužené studii byli pediatričtí pacienti mužského a ženského pohlaví ve věku

6 až 17 let s primární nebo sekundární hypertenzí zařazeni do 52 až 104týdenní neintervenční

observační prodloužené studie bez terapie, která byla zaměřená na hodnocení dlouhodobého růstu

a vývoje prostřednictvím měření tělesné výšky a tělesné hmotnosti a na dodatečná neurokognitivní

hodnocení a hodnocení renální funkce v rámci následného sledování pouze u pacientů se sekundární

hypertenzí (19 pacientů: 9 dříve léčených aliskirenem a 10 dříve léčených enalaprilem).

Mezi léčebnými skupinami se nevyskytly žádné statisticky významné rozdíly v průměrných změnách

tělesné hmotnosti, tělesné výšky nebo BMI od výchozího stavu do návštěvy 18 dlouhodobé studie

(týden 104) (primární analýza).

U pacientů se po 104 týdnech (při návštěvě 19 dlouhodobé studie [týden 156]) projevil průměrný

pokles (podle metody nejmenších čtverců, LS mean) u tělesné hmotnosti a BMI oproti výchozímu

stavu v obou léčebných skupinách, s mírně větším poklesem u aliskirenu ve srovnání s léčebnou

skupinou užívající enalapril.

Došlo k většímu průměrnému nárůstu (podle metody nejmenších čtverců) u tělesné výšky oproti

výchozímu stavu po 104 týdnech (při návštěvě 19 dlouhodobé studie [týden 156], pacienti se

sekundární hypertenzí) v porovnání s nárůstem pozorovaným po 52 týdnech (při návštěvě 18

dlouhodobé studie [týden 104], pacienti s primární hypertenzí), což se očekává u těchto rostoucích

pediatrických pacientů.

Výsledky neurokognitivních hodnocení ukázaly určité zlepšení u většiny výsledků testů, bez

významného rozdílu mezi léčebnými skupinami.

Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií

s přípravkem Rasilez HCT u všech podskupin pediatrické populace ve schválené indikaci esenciální

hypertenze (informace o použití u dětí viz bod 4.2).

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Aliskiren

Absorpce

Po perorálním podání bylo nejvyšší koncentrace aliskirenu v plazmě dosaženo za 1-3 hodiny.

Absolutní biologická dostupnost aliskirenu je přibližně 2-3 %. Potrava s vysokým obsahem tuku

snižuje C

o 85 % a AUC o 70 %. V rovnovážném stavu snižuje potrava s nízkým obsahem tuku u

pacientů s hypertenzí C

o 76 % a AUC o 67 %. Účinnost aliskirenu byla podobná při užívání

s lehkým jídlem nebo na lačno. Rovnovážného stavu plazmatických koncentrací je dosaženo v

průběhu 5-7 dnů při podávání jednou denně a ustálený stav je přibližně dvakrát vyšší než po podání

počáteční dávky.

Transportéry

MDR1 / Mdr1a / 1b (P-gp) byl v preklinických studiích označen jako hlavní efluxní systém zapojený

do intestinální absorpce a biliární exkrece aliskirenu.

Distribuce

Po intravenózním podání byl průměrný distribuční objem v ustáleném stavu přibližně 135 l, což značí,

že aliskiren se extenzivně distribuuje do extravaskulárního prostoru. Vazba aliskirenu na plazmatické

bílkoviny je střední (47-51%) a není závislá na koncentraci.

Biotransformace a eliminace

Průměrný poločas vylučování je přibližně 40 hodin (rozmezí 34-41 hodin). Aliskiren je vylučován

převážně stolicí v nezměněné formě (perorální radioaktivní vyloučená dávka = 91 %). Z celkové

perorální dávky je přibližně 1,4 % metabolizováno. Za tento metabolismus je odpovědný enzym

CYP3A4. Po perorálním podání je přibližně 0,6 % z podané dávky nalezeno v moči. Po intravenózním

podání je průměrná plazmatická clearance přibližně 9 l/h.

Linearita

Expozice aliskirenu vzrůstá poněkud více než je proporcionální zvýšené dávce. Po jednorázovém

podání dávky v rozmezí 75 až 600 mg vedlo 2násobné zvýšení dávky k ~2,3 a 2,6násobnému zvýšení

AUC, resp. C

. Nelinearita může být v rovnovážném stavu více zřetelná. Mechanismus odpovědný

za odchylku od proporcionality dávky nebyl identifikován. Možným mechanismem je saturace

transportérů v místě absorpce nebo v oblasti hepatobiliární clearance.

Pediatrická populace

Ve farmakokinetické studii u 39 hypertenzních dětí léčených aliskirenem ve věku 6 až 17 let byla

podávána denní dávka 2 mg/kg nebo 6 mg/kg aliskirenu ve formě granulí (3,125 mg),

farmakokinetické parametry byly podobné těm u dospělých. Výsledky této studie nenaznačují, že by

věk, tělesná hmotnost nebo pohlaví měly jakýkoli významný vliv na sytémovou expozici alikirenu (viz

bod 4.2).

V 8-týdenní randomizované, dvojitě zaslepené studii s aliskirenem v monoterapii u 267 pediatrických

pacientů, většinou s nadváhou/obézních, s hypertenzí ve věku 6 až 17 let byly průměrné koncentrace

aliskirenu na lačno ve dni 28 srovnatelné s těmi, které byly pozorovány v jiných studiích u dospělých a

dětí užívajících podobné dávky aliskirenu.

Výsledky in vitro studie MDR1 na lidské tkáni naznačují, že zrání transportéru MDR1 (P-gp) je

závislé na věku a typu tkáně. Byla pozorována vysoká inter-individuální variabilita hladin exprese

mRNA (až 600-krát). Exprese MDR1 mRNA v játrech byla statisticky významně nižší ve vzorcích z

plodů, novorozenců a kojenců do 23 měsíců.

Věk zralosti transportního systém nelze určit, proto je zde potenciál pro nadměrnou expozici aliskirenu

u dětí s nezralým systémem MDR1 (P-gp) (viz bod „Transportéry“ výše a body 4.2, 4.4 a 5.3).

Hydrochlorothiazid

Absorpce

Absorpce hydrochlorothiazidu po perorálním podání je rychlá (t

okolo 2 hod.). Zvýšení průměrné

AUC je lineární a v terapeutickém rozmezí závislé na dávce.

Vliv jídla na absorpci hydrochlorothiazidu, pokud existuje, má minimální klinický význam. Absolutní

biologická dostupnost hydrochlorothiazidu je 70 % po perorálním podání.

Distribuce

Zdánlivý distribuční objem je 4-8 l/kg. Cirkulující hydrochloriothiazid se váže na bílkoviny séra

(40-70 %), převážně na sérový albumin. Hydrochlorothiazid se také kumuluje v erytrocytech, přibližně

na 3násobek hladiny v plazmě.

Biotransformace a eliminace

Hydrochlorothiazid se vylučuje převážně v nezměněné formě. Hydrochlorothiazid je eliminován

z plazmy s poločasem průměrně 6-15 hodin v konečné eleminační fázi. Při opakovaném podávání

nedochází k žádné změně v kinetice hydrochlorothiazidu a pokud je podáván jednou denně, je

kumulace minimální. Více než 95 % absorbované dávky je vyloučeno jako nezměněná látka močí.

Renální clearance se skládá z pasivní filtrace a aktivní sekrece do renálního tubulu.

Aliskiren/hydrochlorothiazid

Po perorálním podání přípravku Rasilez HCT tablety je průměrná doba k dosažení vrcholu

koncentrace v plazmě 1 hodina pro aliskiren a 2,5 hodiny pro hydrochlorothiazid.

Rychlost a rozsah absorpce přípravku Rasilez HCT jsou ekvivalentní biologické dostupnosti aliskirenu

a hydrochlorothiazidu, jako když jsou podávány samostatně formou monoterapie. Pozorované účinky

vlivu potravy na Rasilez HCT byly podobné jako při monoterapii jednotlivými látkami.

Charakteristika pacientů

Rasilez HCT se ukázal být účinné antihypertenzivum při dávkování jednou denně bez ohledu na věk,

pohlaví, tělesnou hmotnost (BMI) nebo etnickou příslušnost.

U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater není farmakokinetika aliskirenu výrazně

ovlivněna. Proto není u pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater nutná úprava

zahajovací dávky přípravku Rasilez HCT. U pacientů s těžkou poruchou funkce jater, léčených

přípravkem Rasilez HCT, nejsou údaje dostupné. Přípravek Rasilez HCT je kontraindikován u

pacientů s těžkou poruchou funkce jater (viz bod 4.3).

U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin není nutná úprava počáteční dávky (viz

body 4.2 a 4.4). Při poruše funkce ledvin je zvýšená průměrná maximální plazmatická hladina a

hodnoty AUC hydrochlorothiazidu a exkrece močí je snížena. U pacientů s lehkou až středně těžkou

poruchou funkce ledvin bylo pozorováno 3násobné zvýšení hodnoty AUC hydrochlorothiazidu. U

pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin bylo pozorováno 8násobné zvýšení hodnoty AUC.

Farmakokinetika aliskirenu byla hodnocena u hemodialyzovaných pacientů v konečné fázi

onemocnění ledvin. Jednorázové podání aliskirenu v dávce 300 mg per os bylo spojeno s velmi

malými změnami farmakokinetiky aliskirenu (změna C

méně než 1,2násobná; zvýšení AUC až

1,6násobné) v porovnání s odpovídajícími zdravými subjekty. Načasování hemodialýzy

farmakokinetiku aliskirenu u ESRD pacientů významně neovlivnilo. Proto, pokud je podávání

aliskirenu u hemodialyzovaných ESRD pacientů považováno za nezbytné, nemá úprava dávky u

těchto pacientů opodstatnění. Nicméně podávání aliskirenu se nedoporučuje u pacientů s těžkou

poruchou funkce ledvin (viz bod 4.4).

U starších pacientů není nutná úprava počáteční dávky přípravku Rasilez HCT. Omezená data

naznačují, že systémová clearance hydrochlorothiazidu je snížena jak u zdravých, tak u hypertenzních

starších pacientů ve srovnání s mladými dobrovolníky.

U dětských pacientů nejsou farmakokinetické údaje o přípravku Rasilez HCT k dispozici.

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Farmakologické studie bezpečnosti s aliskirenem neukázaly žádné nežádoucí účinky na centrální

nervové, respirační nebo kardiovaskulární funkce. Výsledky toxicity po opakovaném podávání u

zvířat odpovídaly známému potenciálu lokální dráždivosti (gastrointestinální trakt) nebo očekávaným

farmakologickým účinkům aliskirenu.

Ve 2 leté studii na potkanech a 6 měsíční studii na transgenních myších nebyl zjištěn žádný

kancerogenní potenciál aliskirenu. U potkanů po dávce 1 500 mg/kg/den byl nalezen jeden adenom

tlustého střeva a jeden cekální adenokarcinom, které nebyly statisticky signifikantní.

Přestože má aliskiren známou lokální dráždivost (gastrointestinální trakt), bezpečnostní šíře pro

člověka získaná ve studii u zdravých dobrovolníků při dávce 300 mg byla stanovena na 9-11násobek

dle koncentrace ve stolici nebo 6násobek podle koncentrace v mukose ve srovnání s dávkou

250 mg/kg/den v kancerogenní studii u potkanů.

Aliskiren neměl žádný mutagenní potenciál v

in vitro

ani v

in vivo

studiích mutagenity.

Studie reprodukční toxicity provedené s aliskirenem neodhalily jakýkoliv důkaz embryonální toxicity

nebo teratogenity při dávkách do 600 mg/kg/den u potkanů nebo při dávce 100 mg/kg/den u králíků.

Fertilita, prenatální ani postnatální vývoj nebyly u potkanů ovlivněny dávkami až do 250 mg/kg/den.

Tyto dávky vyvolaly systémovou expozici u potkanů 1 až 4krát vyšší a u králíků 5krát vyšší, než jaká

je expozice po maximální doporučované dávce u lidí (300 mg).

Předklinické hodnocení podporující podání hydrochlorothiazidu lidem zahrnovalo

in vitro

testy

genotoxicity, reprodukční toxicity a studie kancerogenity na hlodavcích. Pro hydrochlorothiazid jsou

dostupné rozsáhlé klinické údaje, které jsou uvedeny v odpovídajících oddílech.

Nálezy pozorované ve 2-a 13-týdenních studiích toxicity byly shodné s těmi, které se dříve objevily po

aliskirenu nebo hydrochlorothiazidu v monoterapii. Nebyly zjištěny žádné nové nebo neočekávané

nálezy v souvislosti s podáváním u lidí. V 13-týdenní studii toxicity u potkanů se objevila zvýšená

buněčná vakuolizace v oblasti zona glomerulosa nadledvin. Nálezy byly zjištěny u zvířat léčených

hydrochlorothiazidem, ale nikoli u zvířat, které dostávaly samotný aliskiren nebo placebo. Není

prokázáno, že by tyto nálezy vzrůstaly u kombinace aliskiren/hydrochlorothiazid, protože se jen v

minimální míře vyskytovaly u všech zvírat.

Studie u juvenilních zvířat

Ve studiích toxicity u juvenilních 8 dní starých potkanů byl aliskiren v dávce 100 mg/kg/den a

300 mg/kg/den (2,3- a 6,8-násobek maximální doporučené dávky u člověka) spojen s vysokou

mortalitou a závažnou morbiditou. V jiné studii toxicity u juvenilních 14 dní starých potkanů byl

aliskiren v dávce 300 mg/kg/den (8,5-násobek maximální doporučené dávky u člověka) spojen

s opožděnou mortalitou. Systémová expozice aliskirenu u 8 dní starých potkanních mláďat byla

>400krát vyšší než u dospělých potkanů. Výsledky z mechanistické studie ukázaly, že exprese genu

MDR 1 (P-gp) u juvenilních potkanů byla významně nižší v porovnání s dospělými potkany. Zdá se,

že zvýšená expozice aliskirenu u juvenilních potkanů je přisuzována hlavně chybění dozrávání P-gp

v gastrointestinálním traktu. Existuje zde tedy možnost nadměrné expozice aliskirenu u pediatrických

pacientů s nezralým MDR 1 efluxním systémem (viz body 4.2, 4.3 a 5.2).

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Rasilez HCT 150 mg/12,5 mg potahované tablety

Jádro tablety:

Mikrokrystalická celulosa

Krospovidon typ A

Monohydrát laktosy

Pšeničný škrob

Povidon 40

Magnesium-stearát

Koloidní bezvodý oxid křemičitý

Mastek

Potahová vrstva:

Mastek

Hypromelosa 2910/3

Makrogol 4000

Oxid titaničitý (E171)

Rasilez HCT 150 mg/25 mg potahované tablety

Jádro tablety:

Mikrokrystalická celulosa

Krospovidon typ A

Monohydrát laktosy

Pšeničný škrob

Povidon 40

Magnesium-stearát

Koloidní bezvodý oxid křemičitý

Mastek

Potahová vrstva:

Mastek

Hypromelosa 2910/3

Makrogol 4000

Oxid titaničitý (E171)

Červený oxid železitý (E172)

Žlutý oxid železitý (E172)

Rasilez HCT 300 mg/12,5 mg potahované tablety

Jádro tablety:

Mikrokrystalická celulosa

Krospovidon typ A

Monohydrát laktosy

Pšeničný škrob

Povidon 40

Magnesium-stearát

Koloidní bezvodý oxid křemičitý

Mastek

Potahová vrstva:

Mastek

Hypromelosa 2910/3

Makrogol 4000

Oxid titaničitý (E171)

Červený oxid železitý (E172)

Černý oxid železitý (E172)

Rasilez HCT 300 mg/25 mg potahované tablety

Jádro tablety:

Mikrokrystalická celulosa

Krospovidon typ A

Monohydrát laktosy

Pšeničný škrob

Povidon 40

Magnesium-stearát

Koloidní bezvodý oxid křemičitý

Mastek

Potahová vrstva:

Mastek

Hypromelosa 2910/3

Makrogol 4000

Oxid titaničitý (E171)

Červený oxid železitý (E172)

Žlutý oxid železitý (E172)

6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3

Doba použitelnosti

3 roky

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

6.5

Druh obalu a obsah balení

PA/Al/PVC - Al blistry:

Jedno balení obsahuje 7, 14, 28, 30, 50 nebo 56 tablet.

Vícečetné balení obsahuje 90 (3 balení po 30), 98 (2 balení po 49) nebo 280 (20 balení po 14) tablet.

PVC/polychlorotrifluoroetylén (PCTFE) - Al blistry:

Jedno balení obsahuje 7, 14, 28, 30, 50, 56, 90 nebo 98 tablet.

Jedno balení (jednodávkový, perforovaný blistr) obsahuje 56 x 1 tableta.

Vícečetné balení obsahuje 280 (20 balení po 14) tablet.

Vícečetné balení (jednodávkový, perforovaný blistr) obsahuje 98 (2 balení po 49 x 1) tableta.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení nebo síly.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními

požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Noden Pharma DAC

D'Olier Chambers

16A D'Olier Street

Dublin 2

Irsko

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Rasilez HCT 150 mg/12,5 mg potahované tablety

EU/1/08/491/001-020

Rasilez HCT 150 mg/25 mg potahované tablety

EU/1/08/491/021-040

Rasilez HCT 300 mg/12,5 mg potahované tablety

EU/1/08/491/041-060

Rasilez HCT 300 mg/25 mg potahované tablety

EU/1/08/491/061-080

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 16. ledna 2009

Datum posledního prodloužení registrace:

10.

DATUM REVIZE TEXTU

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské

agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu

Přečtěte si celý dokument

30 Churchill Place

Canary Wharf

London E14 5EU

United Kingdom

An agency of the European Union

Telephone

+44 (0)20 3660 6000

Facsimile

+44 (0)20 3660 5555

Send a question via our website

www.ema.europa.eu/contact

© European Medicines Agency, 2016. Reproduction is authorised provided the source is acknowledged.

EMA/402904/2016

EMEA/H/C/000780

Souhrn zprávy EPAR určený pro veřejnost

Rasilez

aliskirenum

Tento dokument je souhrnem Evropské veřejné zprávy o hodnocení (European Public Assessment

Report, EPAR) pro přípravek Rasilez. Objasňuje, jakým způsobem Výbor pro humánní léčivé přípravky

(CHMP) vyhodnotil tento přípravek, aby mohl vypracovat své stanovisko k vydání rozhodnutí

o registraci a doporučení ohledně podmínek používání přípravku Rasilez.

Co je Rasilez?

Rasilez je léčivý přípravek, který obsahuje léčivou látku aliskiren. Je dostupný ve formě tablet (150 mg

a 300 mg).

K čemu se přípravek Rasilez používá?

Přípravek Rasilez se používá k léčbě esenciální hypertenze (vysokého krevního tlaku) u dospělých.

Výraz „esenciální“ znamená, že hypertenze nemá žádnou zjevnou příčinu.

Výdej tohoto léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis.

Jak se přípravek Rasilez používá?

Doporučená dávka přípravku Rasilez činí 150 mg jednou denně. Přípravek Rasilez se může užívat buď

samostatně, nebo v kombinaci s jinými léčivými přípravky na hypertenzi, s výjimkou „inhibitorů

angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE)“ a „blokátorů angiotenzinového receptoru (ARB)“ u pacientů

s diabetem (cukrovkou) nebo se středně závažnou či závažnou poruchou funkce ledvin. Přípravek

Rasilez by se neměl užívat společně s ovocným džusem ani s nápoji, které obsahují rostlinné výtažky,

jako jsou například léčivé čaje. U pacientů, u nichž nedochází k dostatečné úpravě krevního tlaku, lze

dávku přípravku Rasilez navýšit až na 300 mg jednou denně.

Rasilez

EMA/402904/2016

strana 2/3

Jak přípravek Rasilez působí?

Léčivá látka v přípravku Rasilez, aliskiren, je inhibitor reninu. Blokuje činnost lidského enzymu

s názvem renin, který se v těle podílí na tvorbě látky zvané angiotenzin I. Angiotenzin I se přeměňuje

na hormon angiotenzin II, což je silný vazokonstriktor (látka, která zužuje krevní cévy). Blokováním

tvorby angiotenzinu I hladiny angiotenzinu I i angiotenzinu II klesají. Díky tomu dochází k vazodilataci

(rozšíření krevních cév) a následnému poklesu krevního tlaku. To může zmírnit rizika spojená

s vysokým krevním tlakem, jako je riziko mozkové mrtvice.

Jak byl přípravek Rasilez zkoumán?

Přípravek Rasilez byl zkoumán ve 14 hlavních studiích, do kterých bylo zařazeno více než

10 000 pacientů s esenciální hypertenzí. Třináct z těchto studií zahrnovalo pacienty s mírnou až

středně závažnou hypertenzí a jedna pacienty se závažnou hypertenzí. Pět studií porovnávalo účinky

samostatně užívaného přípravku Rasilez s účinky placeba (léčby neúčinným přípravkem). Přípravek

Rasilez – užívaný samostatně, nebo v kombinaci s jinými léčivými přípravky – byl porovnáván také

s jinými léčivými přípravky na hypertenzi. Studie, které se zaměřily na použití přípravku Rasilez

v kombinaci s jinými přípravky, zkoumaly jeho účinky při použití s inhibitorem ACE (ramiprilem), s ARB

(valsartanem), s betablokátorem (atenololem), s blokátorem kalciového kanálu (amlodipinem)

a s diuretikem (hydrochlorothiazidem). Studie trvaly 6 až 52 týdnů a hlavním měřítkem účinnosti byla

změna krevního tlaku, a to buď v klidové fázi srdečního cyklu (diastolický tlak), nebo při stažení

srdečních komor (systolický tlak). Krevní tlak byl měřen v „milimetrech rtuti“ (mmHg).

Jaký přínos přípravku Rasilez byl prokázán v průběhu studií?

Samostatně podávaný přípravek Rasilez byl v rámci snižování krevního tlaku účinnější než placebo

a stejně účinný jako srovnávací léčby. Při souhrnném hodnocení výsledků všech 5 studií, které

porovnávaly samostatně užívaný přípravek Rasilez s placebem, vykazovali pacienti ve věku do 65 let

po 8 týdnech užívání přípravku Rasilez v dávce 150 mg pokles diastolického tlaku v průměru

o 9,0 mmHg, a to z průměrné hodnoty 99,4 mmHg naměřené při zahájení studie. V porovnání s tím

došlo u pacientů užívajících placebo k poklesu o 5,8 mmHg z hodnoty 99,3 mmHg.

Větší poklesy byly zaznamenány u pacientů ve věku od 65 let a u pacientů užívajících vyšší dávky

přípravku Rasilez. Přípravek Rasilez snižoval krevní tlak i u pacientů s diabetem a u pacientů

s nadváhou. Ve dvou z uvedených studií účinky přípravku přetrvávaly až po dobu jednoho roku.

Studie přípravku Rasilez podávaného v kombinaci s jinými léčivými přípravky prokázaly, že tento

přípravek dokáže zajistit dodatečný pokles krevního tlaku v porovnání s poklesem vyvolaným těmito

přípravky podávanými samostatně.

Jaká rizika jsou spojena s přípravkem Rasilez?

Nejčastějšími nežádoucími účinky přípravku Rasilez (zaznamenanými u 1 až 10 pacientů ze 100) jsou

závratě, průjem, artralgie (bolest kloubů) a hyperkalemie (vysoké hladiny draslíku v krvi). Úplný

seznam nežádoucích účinků hlášených v souvislosti s přípravkem Rasilez je uveden v příbalové

informaci.

Přípravek Rasilez nesmějí užívat pacienti, u kterých se v souvislosti s podáváním aliskirenu vyskytl

angioedém (podkožní otok), dědičný angioedém nebo angioedém bez zjevné příčiny, ani ženy, které

jsou těhotné déle než tři měsíce. U žen v prvních třech měsících těhotenství a u žen, které plánují

otěhotnět, se jeho použití nedoporučuje. Přípravek Rasilez nesmí být dále užíván spolu

Rasilez

EMA/402904/2016

strana 3/3

s cyklosporinem, itrakonazolem nebo s dalšími léčivými přípravky známými pod názvem „potentní

inhibitory P-glykoproteinu" (například s chinidinem). Přípravek Rasilez podávaný v kombinaci

s inhibitorem ACE nebo s ARB nesmějí užívat pacienti s diabetem nebo se středně závažnou či

závažnou poruchou funkce ledvin. Přípravek Rasilez je určen k použití pouze u dospělých. Nesmí být

podáván dětem do dvou let věku, přičemž u starších dětí se jeho použití nedoporučuje. Úplný seznam

omezení je uveden v příbalové informaci.

Na základě čeho byl přípravek Rasilez schválen?

Výbor CHMP konstatoval, že přípravek Rasilez účinně snižuje krevní tlak, a to jak při samostatném

použití, tak při kombinované léčbě. Výbor CHMP tedy rozhodl, že přínosy přípravku Rasilez převyšují

jeho rizika, a proto doporučil, aby mu bylo uděleno rozhodnutí o registraci. V návaznosti na posouzení

studie s názvem ALTITUDE však výbor CHMP v únoru 2012 doporučil, aby přípravek Rasilez nebyl

používán v kombinaci s inhibitory ACE nebo s ARB u pacientů s diabetem či se středně závažnou či

závažnou poruchou funkce ledvin, neboť u nich existuje zvýšené riziko kardiovaskulárních nebo

ledvinových potíží.

Jaká opatření jsou uplatňována k zajištění bezpečného a účinného

používání přípravku Rasilez?

Do souhrnu údajů o přípravku a příbalové informace byla zahrnuta doporučení a opatření pro bezpečné

a účinné používání přípravku Rasilez, která by měla být dodržována zdravotnickými pracovníky

i pacienty.

Další informace o přípravku Rasilez

Evropská komise udělila rozhodnutí o registraci přípravku Rasilez platné v celé Evropské unii dne

22. srpna 2007.

Plné znění zprávy EPAR pro přípravek Rasilez je k dispozici na internetových stránkách agentury na

adrese ema.europa.eu/Find medicine/Human medicines/European Public Assessment Reports. Další

informace o léčbě přípravkem Rasilez naleznete v příbalové informaci (rovněž součástí zprávy EPAR)

nebo se obraťte na svého lékaře či lékárníka.

Tento souhrn byl naposledy aktualizován v 06-2016.

Podobné produkty

Vyhledávejte upozornění související s tímto produktem

Zobrazit historii dokumentů

Sdílejte tyto informace