OLIMESTA COMBI

Česká republika - čeština - SUKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv)

Koupit nyní

Aktivní složka:
HYDROCHLOROTHIAZID (HYDROCHLOROTHIAZIDUM) ; OLMESARTAN-MEDOXOMIL (OLMESARTANUM MEDOXOMILUM)
Dostupné s:
Krka, d.d., Novo mesto, Novo mesto
ATC kód:
C09DA08
INN (Mezinárodní Name):
HYDROCHLOROTHIAZIDE (HYDROCHLOROTHIAZIDE) ; OLMESARTAN-MEDOXOMIL (OLMESARTANUM MEDOXOMILUM)
Dávkování:
40MG/25MG
Léková forma:
Potahovaná tableta
Podání:
Perorální podání
Jednotky v balení:
100; 90; 10; 84; 60; 56; 30; 28; 14; 98 Blistr
Druh předpisu:
na lékařský předpis
Terapeutické oblasti:
OLMESARTAN-MEDOXOMIL A DIURETIKA
Přehled produktů:
OLIMESTA COMBI
Stav Autorizace:
R - registrovaný léčivý přípravek.
Registrační číslo:
58/ 650/15-C

Přečtěte si celý dokument

sp. zn. sukls412264/2018

Příbalová informace: informace pro pacienta

Olimesta Combi 40 mg/12,5 mg potahované tablety

Olimesta Combi 40 mg/25 mg potahované tablety

olmesartanum medoxomilum/hydrochlorothiazidum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat,

protože obsahuje pro Vás důležité údaje.

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí

ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.

Pokud

u Vás

vyskytne

kterýkoli

nežádoucích

účinků,

sdělte

to svému

lékaři

nebo

lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny

v této příbalové informaci. Viz bod 4.

Co naleznete v této

příbalové informaci

Co je přípravek Olimesta Combi a k čemu se používá

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Olimesta Combi užívat

Jak se přípravek Olimesta Combi užívá

Možné nežádoucí účinky

Jak přípravek Olimesta Combi uchovávat

Obsah balení a další informace

1.

Co je přípravek Olimesta Combi a k čemu se používá

Přípravek Olimesta Combi obsahuje dvě léčivé látky, olmesartan-medoxomil a hydrochlorothiazid,

které se užívají k léčbě vysokého krevního tlaku (hypertenze) u dospělých pacientů:

Olmesartan-medoxomil patří do skupiny léků zvaných antagonisté angiotenzinu II. Snižuje

krevní tlak, a to relaxací (uvolněním) krevních cév.

Hydrochlorothiazid patří do skupiny léků označovaných jako thiazidová diuretika („močopudné

léky“). Krevní tlak snižuje tím, že působí na ledviny, které pak tvoří více moči, a pomáhají tak

organismu zbavovat se přebytečných tekutin.

Přípravek Olimesta Combi dostanete pouze v případě, že léčba samotným olmesartan-medoxomilem

u Vás nevedla k dostatečné úpravě krevního tlaku. Obě léčivé látky v přípravku Olimesta Combi při

současném podání pomáhají snižovat krevní tlak více, než kdyby kterákoliv z nich byla podávána

samostatně.

Možná již v současnosti nějaké léky na léčbu vysokého krevního tlaku užíváte, ale Váš lékař Vám

předepsal Olimesta Combi, aby ho snížil ještě více.

Vysoký krevní tlak je možno upravovat léky, jako jsou tablety přípravku Olimesta Combi. Váš lékař

Vám nejspíše také doporučil, abyste napomohl(a) snížení svého krevního tlaku změnou způsobu

života (např. snížením váhy, odvyknutím kouření, pitím méně alkoholických nápojů a snížením

množství soli ve stravě). Lékař Vám také pravděpodobně doporučil, abyste pravidelně cvičili, vhodná

je např. chůze nebo plavání. Je důležité, abyste se radami svého lékaře řídil(a).

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Olimesta Combi užívat

Neužívejte

přípravek Olimesta Combi:

jestliže jste alergický(á) na olmesartan-medoxomil, hydrochlorothiazid nebo na kteroukoli další

složku tohoto přípravku (uvedenou v bodě 6) nebo na látky podobné hydrochlorothiazidu

(sulfonamidy)

jestliže jste více než 3 měsíce těhotná (Užívaní přípravku Olimesta Combi je lépe se vyhnout i

na počátku těhotenství – viz bod „Těhotenství a kojení“.)

jestliže máte problémy s ledvinami

jestliže máte nízkou hladinu draslíku nebo sodíku, vysokou hladinu vápníku nebo kyseliny

močové (s příznaky dny nebo ledvinových kamenů) v krvi a tento stav se léčbou nelepší

jestliže máte středně závažnou až závažnou poruchu funkce jater nebo Vám zežloutla kůže a oči

(žloutenka) nebo máte potíže s odtokem žluči ze žlučníku (neprůchodnost žlučových cest, např.

kvůli žlučovým kamenům)

pokud máte cukrovku (diabetes) nebo poruchu funkce ledvin a jste léčen(a) přípravkem ke

snížení krevního tlaku obsahujícím aliskiren

Jestliže se domníváte, že se Vás týká jakýkoliv z uvedených stavů, nebo si nejste jistý(á), tablety

neužívejte. Poraďte se se svým lékařem a řiďte se jeho radou.

Upozornění a opatření

Před užitím přípravku Olimesta Combi se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.

Pokud máte kterýkoliv z níže uvedených zdravotních problémů,

oznamte to svému lékaři

, než

začnete tablety užívat:

transplantovaná/é ledvina/y

onemocnění jater

srdeční selhání nebo potíže se srdečními chlopněmi nebo srdečním svalem

zvracení (pocit na zvracení) nebo průjem, které jsou silné nebo přetrvávají několik dnů

léčba vysokými dávkami diuretik (močopudných léků) nebo dieta s nízkým obsahem soli

onemocnění nadledvinek (např. primární aldosteronismus)

cukrovka (diabetes mellitus)

lupus erythematodes (autoimunitní onemocnění)

alergie nebo astma

pokud jste prodělal (a) rakovinu kůže nebo se Vám na kůži během léčby objevila neočekávaná

poškození. Léčba hydrochlorothiazidem, zejména dlouhodobé užívání vysokých dávek, může

zvýšit riziko vzniku některých typů rakoviny kůže a rtů (nemelanomový kožní nádor). Během

užívání

přípravku

Olimesta

Combi

chraňte

kůži

před

expozicí

slunečnímu

nebo

ultrafialovému záření.

pokud užíváte některý z následujících přípravků používaných k léčbě vysokého krevního tlaku:

inhibitor

(například

enalapril,

lisinopril,

ramipril),

zejména

pokud

máte

problémy s ledvinami související s diabetem.

aliskiren.

Váš lékař může v pravidelných intervalech kontrolovat funkci ledvin, krevní tlak a množství

elektrolytů (např. draslíku) v krvi.

Viz také informace v bodě „Neužívejte přípravek Olimesta Combi“.

Pokud máte některou z těchto obtíží, Váš lékař může vyžadovat častější lékařské kontroly a provedení

některých testů.

Pokud se objeví průjem, který je silný, nepolevující a působí výrazný úbytek tělesné hmotnosti,

kontaktujte svého lékaře. Váš lékař může zhodnotit příznaky a rozhodnout, jak bude pokračovat Vaše

léčba krevního tlaku.

Přípravek Olimesta Combi může zvyšovat hladiny tuků a kyseliny močové v krvi (příčina dny –

bolestivého otoku kloubů). Váš lékař bude pravděpodobně vyžadovat občasné provedení krevních

testů ke kontrole těchto parametrů.

Přípravek Olimesta Combi může také v krvi měnit koncentraci některých chemických látek, tzv.

elektrolytů. Váš lékař bude pravděpodobně vyžadovat občasné provedení krevních testů za účelem

jejich kontroly. Známkami změn koncentrace elektrolytů jsou: žízeň, sucho v ústech, svalové bolesti

nebo křeče, svalová únava, nízký krevní tlak (hypotenze), slabost, zpomalenost, únava, ospalost nebo

neklid,

pocit

zvracení,

zvracení,

snížené

močení,

zrychlená

srdeční

frekvence.

Pokud

tyto

příznaky u

sebe zjistíte, sdělte to svému lékaři

Jako u jiných léků na snižování krevního tlaku může nadměrný pokles krevního tlaku u pacientů

s poruchami průtoku krve v srdci nebo mozku způsobit srdeční infarkt nebo cévní mozkovou příhodu.

Proto Vám bude Váš lékař krevní tlak pečlivě kontrolovat.

Pokud se máte dostavit na testy funkce příštítných tělísek, měl(a) byste před provedením těchto testů

přestat přípravek Olimesta Combi užívat.

Jestliže jste sportovci, tento lék může změnit výsledky antidopingové zkoušky. Zkouška může být

pozitivní.

Jestliže se domníváte, že jste těhotná (nebo byste mohla otěhotnět), sdělte to svému ošetřujícímu

lékaři. V raných stadiích těhotenství se přípravek Olimesta Combi nedoporučuje, a jste-li těhotná déle

než tři měsíce, přípravek nesmíte užívat, protože by mohl způsobit závažné poškození dítěte, je-li

užíván v tomto stádiu (viz bod „Těhotenství a kojení“).

Děti a dospívající

Přípravek Olimesta Combi se nedoporučuje dětem a dospívajícím do 18 let.

Další léčivé přípravky a přípravek Olimesta Com

bi

Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době

užíval(a) nebo které možná budete užívat.

Zejména je třeba, abyste ho informoval(a) o jakémkoli z těchto léků:

Léky,

které

mohou

měnit

hladinu

draslíku

krvi,

pokud

byste

užíval(a)

souběžně

s přípravkem Olimesta Combi. Mezi tyto léky se řadí:

doplňky draslíku (stejně jako náhrady solí obsahující draslík)

močopudné přípravky (diuretika)

heparin (na ředění krve)

projímadla

steroidy

adrenokortikotropní hormon (ACTH)

karbenoxolon (lék na vředy v ústech a žaludeční vředy)

sodná sůl penicilinu G (označovaný také jako sodná sůl benzylpenicilinu, antibiotikum)

některé léky tlumící bolesti, jako je kyselina acetylsalicylová nebo salicyláty

Možná bude nutné, aby Váš lékař změnil Vaši dávku a/nebo udělal jiná opatření:

Pokud užíváte inhibitory ACE nebo aliskiren (viz také informace v bodě „Neužívejte

přípravek Olimesta Combi“ a „Upozornění a opatření“).

Lithium (lék k léčbě poruch nálady a některých typů deprese) – při souběžném užívání

s přípravkem Olimesta Combi se může zvyšovat toxicita lithia. Pokud lithium musíte užívat,

bude Vám lékař kontrolovat jeho hladinu v krvi.

Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID) (léky proti bolestem, otokům a dalším příznakům

zánětu, včetně zánětu kloubů), pokud jsou užívány souběžně s přípravkem Olimesta Combi,

mohou zvyšovat riziko selhání ledvin a snižovat účinek tohoto přípravku

Jiné léky snižující krevní tlak (antihypertenziva), protože účinek přípravku Olimesta Combi se

může zvýšit

Léky na spaní, sedativa a antidepresiva, protože jejich užívání souběžně s přípravkem Olimesta

Combi může při vstávání (přechodu do vzpřímené polohy) vyvolat náhlý pokles krevního tlaku

Některé léky na uvolňování svalstva, jako je baklofen nebo tubokurarin

Amifostin a některé další léky k léčbě rakoviny, jako je cyklofosfamid nebo methotrexát

Cholestyramin a kolestipol, což jsou léky na snižování hladiny tuku v krvi

Kolesevelam hydrochlorid, lék ke snížení hladiny cholesterolu v krvi, protože účinek přípravku

Olimesta Combi může být snížen. Lékař Vám může doporučit užívání přípravku Olimesta

Combi alespoň 4 hodiny před užitím kolesevelam-hydrochloridu.

Anticholinergní přípravky, jako je atropin a biperiden

Léky na některé psychiatrické poruchy, jako je thioridazin, chlorpromazin, levomepromazin,

trifluoperazin, cyamemazin, sulpirid, amisulprid, pimozid, sultoprid, tiaprid, droperidol nebo

haloperidol

Některé léky na srdeční onemocnění, jako je chinidin, hydrochinidin, disopyramid, amiodaron,

sotalol nebo digitalis

Léky, které mohou měnit srdeční rytmus, jako je mizolastin, pentamidin, terfenadin, dofetilid,

ibutilid nebo erythromycin v injekcích

Perorální léky na cukrovku, jako je metformin nebo inzulin, které snižují hladinu cukru v krvi

Beta-blokátory a diazoxid, léky používané při léčbě vysokého krevního tlaku a nízké hladiny

cukru v krvi, protože přípravek Olimesta Combi může zesilovat jejich účinek na zvyšování

krevního cukru

Methyldopa, lék k léčbě vysokého krevního tlaku

Léky na zvyšování krevního tlaku a zpomalování tepové frekvence, jako je noradrenalin

Difemanil, používaný k léčbě pomalé tepové frekvence nebo snížení pocení

Léky k léčbě dny, jako je probenecid, sulfinpyrazon nebo alopurinol

Doplňky vápníku

Amantadin, což je protivirový lék

Cyklosporin, lék užívaný k zabránění odhojení transplantovaných orgánů

Některá antibiotika zvaná tetracykliny nebo sparfloxacin

Amfotericin, což je lék na plísňové infekce

Některá antacida užívaná k léčbě překyselení žaludku, jako je hydroxid hlinitý a hořečnatý,

protože mohou mírně snižovat účinek přípravku Olimesta Combi

Cisaprid, používaný ke zvýšení pohybu stravy v žaludku a střevech

Halofantrin, používaný k léčbě malárie

Přípravek Olimesta Combi s jídlem a pitím

Přípravek Olimesta Combi může být užíván s jídlem nebo nezávisle na jídle.

Jestliže během užívání přípravku Olimesta Combi požíváte alkoholické nápoje, je třeba opatrnosti,

protože někteří jedinci mohou mít pocit na omdlení nebo závratě. Pokud je tomu tak i u Vás,

nepožívejte žádný alkohol, a to ani víno, pivo nebo míchané alkoholické nápoje.

Černošští pacienti

Stejně jako u jiných podobných léků je účinek přípravku Olimesta Combi na snížení krevního tlaku

u černošských pacientů poněkud nižší.

Těhotenství a kojení

Těhotenství

Je třeba, abyste informovala svého lékaře, pokud si myslíte, že jste těhotná (nebo byste mohla

otěhotnět). Lékař Vás obvykle upozorní, že před otěhotněním nebo jakmile své těhotenství zjistíte,

máte přestat Olimesta Combi užívat a doporučí Vám užívat jiný lék místo přípravku Olimesta Combi.

Užívání přípravku Olimesta Combi v těhotenství se nedoporučuje. Jste-li těhotná déle než tři měsíce,

nesmíte tento přípravek užívat, protože by mohl způsobit závažné poškození dítěte, pokud by byl

užíván po třetím měsíci těhotenství.

Kojení

Pokud kojíte nebo začínáte kojit, sdělte to svému lékaři. Užívání přípravku Olimesta Combi se kojícím

matkám nedoporučuje. Pokud chcete kojit, Váš lékař může vybrat jiný lék.

Pokud jste těhotná nebo kojíte, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, poraďte

se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete tento přípravek užívat.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů

Při léčbě vysokého krevního tlaku můžete pociťovat ospalost a závratě. V takovém případě neřiďte ani

neobsluhujte stroje, dokud tyto příznaky neodezní. Poraďte se se svým lékařem.

3.

Jak se přípravek Olimesta Combi užívá

Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se

svým lékařem nebo lékárníkem.

Doporučená dávka přípravku

je jedna tableta přípravku Olimesta Combi 40 mg/12,5 mg jednou

denně. Pokud se Vám krevní tlak neupraví, může Váš lékař rozhodnout o změně dávkování, a to na

jednu tabletu přípravku Olimesta Combi 40 mg/25 mg jednou denně.

Tabletu zapíjejte dostatečným množstvím vody. Dávku užívejte pokud možno

každý den ve stejnou

dobu, například při snídani. Důležité je, abyste přípravek Olimesta Combi užíval(a) tak dlouho, dokud

lékař nerozhodne jinak.

Jestliže

jste užil(a) více přípravku Olimesta Combi, než jste měl(a)

Pokud jste užil(a) více tablet, než jste měl(a), nebo jestliže došlo k náhodnému požití přípravku

dítětem, okamžitě vyhledejte svého lékaře nebo nejbližší pohotovost; balení léku vezměte s sebou.

Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek Olimesta Combi

Pokud jste zapomněl(a) užít přípravek, užijte jej v běžné dávce následující den jako obvykle.

Nezdvojnásobujte

následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku.

Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek Olimesta Combi

Důležité je, abyste přípravek Olimesta Combi užíval(a) tak dlouho, dokud lékař nerozhodne jinak.

Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo

lékárníka.

4.

Možné nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí

vyskytnout u každého.

Následující dva nežádoucí účinky však mohou být závažné:

Vzácně se mohou vyskytnout alergické reakce, které mohou postihnout celé tělo a projevit se

jako otok obličeje, úst a/nebo hrtanu společně se svěděním a vyrážkou.

V takovém případě

přestaňte přípravek Olimesta Combi užívat a neprodleně kontaktujte lékaře

Přípravek Olimesta Combi

může u citlivých osob nebo jako výsledek alergické reakce vyvolat

přílišný pokles krevního tlaku. Méně často se mohou objevit závratě nebo mdloby.

V takovém

případě

přestaňte

přípravek

Olimesta

Combi

užívat,

neprodleně

kontaktujte

lékaře

a

lehněte si na vodorovnou plochu

Přípravek Olimesta Combi je kombinací dvou léčivých látek; dále jsou uvedeny nejprve další

nežádoucí účinky zjištěné při užívání tohoto kombinovaného přípravku (mimo ty, které jsou uvedeny

výše) a potom i nežádoucí účinky známé u každé z obou léčivých látek.

Toto jsou ostatní nežádoucí účinky, které jsou v současnosti u přípravku Olimesta Combi

známé:

Pokud se tyto nežádoucí účinky objeví, bývají často mírné a není třeba přerušit léčbu.

Časté nežádoucí účinky (mohou postihnout až 1 z 10 pacientů):

Závratě, slabost, bolesti hlavy, únava, bolest na hrudi, otoky kotníků, chodidel, nohou, rukou nebo

paží.

Méně časté nežádoucí účinky (mohou postihnout až 1 ze 100 pacientů):

Bušení srdce (palpitace), vyrážka, ekzém, závratě, kašel, zažívací obtíže, bolest břicha, pocit na

zvracení, zvracení, průjem, svalové bolesti a křeče, bolesti kloubů, paží a nohou, bolest zad, u mužů

potíže s erekcí, krev v moči.

Jako méně časté byly zjištěny i některé změny ve výsledcích krevních testů. Patří mezi ně:

Zvýšená hladina tuků v krvi, zvýšené hladiny močoviny nebo kyseliny močové v krvi, zvýšené

hladiny kreatininu, zvýšené nebo snížené hladiny draslíku v krvi, zvýšené hladiny vápníku v krvi,

zvýšení cukru v krvi, zvýšené hodnoty parametrů jaterních funkcí.

Váš lékař bude o těchto změnách vědět z krevních testů a sdělí Vám, pokud bude potřeba učinit nějaké

opatření.

Vzácné nežádoucí účinky (mohou postihnout až 1 z

1 000 pacientů):

Celkový pocit nemoci, poruchy vědomí, kožní bulky (podlitiny), akutní selhání ledvin.

Jako vzácné byly zjištěny i některé změny ve výsledcích krevních testů. Patří mezi ně:

Zvýšení močovinového dusíku v krvi, snížení hemoglobinu a hodnot hematokritu.

Váš lékař bude o těchto změnách vědět z krevních testů a sdělí Vám, pokud bude potřeba učinit nějaké

opatření.

Další

nežádoucí

účinky

hlášené

po

užití

samotného

olmesartan

-medoxomilu

nebo

hydrochlorothiazidu, ale ne u přípravku Olimesta Combi nebo s vyšší četností:

Olmesartan-medoxomil:

Časté nežádoucí účinky (mohou postihnout až 1 z 10 pacientů):

Zánět průdušek, kašel, rýma nebo ucpaný nos, bolest v krku, bolest břicha, zažívací potíže, průjem,

pocit na zvracení, gastroenteritida (zánět žaludeční sliznice a střev), bolest kloubů nebo kostí, bolest

zad, krev v moči, infekce močového ústrojí, příznaky podobné chřipce, bolest.

Jako časté byly zjištěny i některé změny ve výsledcích krevních testů. Patří mezi ně:

Zvýšená hladina tuků v krvi, zvýšené hladiny močoviny nebo kyseliny močové v krvi, zvýšené

hodnoty parametrů jaterních a svalových funkcí.

Méně časté nežádoucí účinky (mohou postihnout až 1 ze 100 pacientů):

Rychlé alergické reakce, které mohou postihnout celé tělo a mohou zapříčinit obtíže s dýcháním stejně

jako rychlý pokles krevního tlaku, který může vést až k mdlobě (anafylaktické reakce), otok obličeje,

angina pectoris (bolesti nebo nepříjemný pocit na hrudi), celkový pocit nemoci, alergická kožní

vyrážka, svědění, exantém (kožní vyrážka), kožní bulky (podlitiny).

Jako méně časté byly zjištěny i některé změny ve výsledcích krevních testů. Patří mezi ně:

Snížení počtu typu krevních buněk označovaných jako krevní destičky (trombocytopenie).

Vzácné nežádoucí účinky (mohou postihnout až 1 z

1 000 pacientů):

Porucha funkce ledvin, nedostatek energie.

Jako vzácné byly zjištěny i změny ve výsledcích krevních testů. Patří mezi ně:

Zvýšení draslíku v krvi.

Hydrochlorothiazid:

Velmi časté nežádoucí účinky (mohou postihnout více než 1 z 10 pacientů):

Změny ve výsledcích krevních testů zahrnující:

Zvýšené hladiny tuku a kyseliny močové v krvi.

Časté nežádoucí účinky (mohou postihnout až 1 z 10 pacientů):

Pocit zmatenosti, bolest břicha, žaludeční nevolnost, pocit plnosti, průjem, pocit na zvracení, zvracení,

zácpa, vylučování glukózy do moče.

Byly zjištěny i některé změny ve výsledcích krevních testů zahrnující:

Zvýšené hladiny kreatininu, močoviny, vápníku a cukru v krvi, snížené hladiny chloridů, draslíku,

hořčíku a sodíku v krvi. Zvýšení amylázy v séru (hyperamylasémie).

Méně časté nežádoucí účinky (mohou postihnout až 1 ze 100 pacientů):

Snížení

nebo

ztráta

chuti

jídlu,

závažné

dýchací

obtíže,

anafylaktické

kožní

reakce

(reakce

z přecitlivělosti), zhoršení již existující krátkozrakosti, červené zbarvení kůže (erytém), kožní reakce

na světlo, svědění, nafialovělé tečky nebo skvrny na kůži v důsledku malého krvácení (purpura), kožní

bulky (podlitiny).

Vzácné nežádoucí účinky (mohou postihnout až 1 z

1 000 pacientů):

Otok a bolestivost slinných žláz, snížený počet bílých krvinek, snížený počet krevních destiček,

chudokrevnost, poruchy kostní dřeně, neklid, pocit vyčerpání nebo deprese, spánkové potíže, pocit

nezájmu (apatie), brnění a snížená citlivost, záchvaty (křeče), předměty se jeví jako žluté, rozostřené

vidění, pocit sucha v očích, nepravidelný srdeční rytmus, zánět krevních cév, krevní sraženiny

(trombóza nebo embolie), zánět plic, hromadění tekutiny v plicích, zánět slinivky břišní, žloutenka,

zánět žlučníku, příznaky lupus erythematodes (jako je vyrážka, bolesti kloubů a studené ruce a prsty),

alergické kožní reakce, olupování kůže a puchýře na kůži, neinfekční zánět ledvin (intersticiální

nefritida), horečka, svalová slabost (někdy způsobující zhoršenou pohyblivost).

Velmi vzácné nežádoucí účinky (mohou postihnout až 1 z

10 000 pacientů):

Poruchy rovnováhy elektrolytů vedoucí k neobvykle snížené hladině chloridů v krvi (hypochloremické

alkalóze), neprůchodnost střev (paralytický ileus).

Není známo (četnost z dostupných údajů nelze určit):

Rakovina kůže a rtů (nemelanomový kožní nádor).

Hlášení nežádoucích účinků

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové

informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Nahlášením

nežádoucích

účinků

můžete

přispět

získání

více

informací o

bezpečnosti

tohoto

přípravku.

5.

Jak přípravek Olimesta Combi uchovávat

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.

Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na obalu za „EXP“. Doba

použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého

lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní

prostředí.

6.

Obsah balení a další informace

Co přípravek Olimesta Combi obsahuje

Léčivou látkou je olmesartanum medoxomilum a hydrochlorothiazidum.

Olimesta Combi 40 mg/12,5 mg potahované tablety

Jedna potahovaná tableta obsahuje olmesartanum medoxomilum 40 mg a hydrochlorothiazidum

12,5 mg.

Olimesta Combi 40 mg/25 mg potahované tablety

Jedna potahovaná tableta obsahuje olmesartanum medoxomilum 40 mg a hydrochlorothiazidum

25 mg.

Dalšími složkami jsou mikrokrystalická celulosa, magnesium-stearát a částečně substituovaná

hyprolosa v jádru tablety a oxid titaničitý, mastek, polyvinylalkohol a makrogol 3000 v potahové

vrstvě.

Jak

přípravek Olimesta Combi vypadá a co obsahuje toto balení

Olimesta Combi 40 mg/12,5 mg potahované tablety jsou bílé až téměř bílé, kulaté tablety se zkosenou

hranou, s vyraženým označením „C3“ na jedné straně tablety; průměr 12 mm.

Olimesta Combi 40 mg/25 mg potahované tablety jsou bílé až téměř bílé, oválné, bikonvexní tablety

s půlicí rýhou na obou stranách; rozměry 15 mm x 8 mm. Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety

pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.

Potahované

tablety

jsou

dostupné

v krabičkách

potahovaných tabletách.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registraci

KRKA, d.d., Novo mesto, Šmarješka cesta 6, 8501 Novo mesto, Slovinsko

Výrobce

KRKA, d.d., Novo mesto, Šmarješka cesta 6, 8501 Novo mesto, Slovinsko

TAD Pharma GmbH, Heinz-Lohmann-Straße 5, 27472 Cuxhaven, Německo

Tento léčivý přípravek je v členských státech EHP registrován pod těmito názvy:

Název členského

státu

Název léčivého přípravku

Belgie

Olmesartan/HCTZ Krka

Česká republika

Olimesta Combi

Dánsko

Olmesartan medoxomil/Hydrochlorothiazide Krka

Finsko

Olmesartan medoxomil/Hydrochlorothiazide Krka

Francie

Olmesartan medoxomil/Hydrochlorothiazide HCS

Chorvatsko

Co-Olimestra

Irsko

Olmesartan/Hydrochlorothiazide Krka

Itálie

Olmesartan medoxomil e Idroclorotiazide HCS

Kypr

Olmesartan/Hydrochlorothiazide TAD

Maďarsko

Co-Olimestra

Německo

Olmecor HCT

Nizozemsko

Olmesartan medoxomil/Hydrochloortiazide Krka

Norsko

Olmesartan medoxomil/Hydrochlorothiazide Krka

Portugalsko

Olmesartan medoxomilo + Hidroclorotiazida Krka

Rakousko

Olmesartan/HCT Krka

Španělsko

Olmesartan/Hidrochlorotiazida Krka

Tato příbalová informace byla naposledy revidována:

17. 4. 2019

Přečtěte si celý dokument

sp. zn. sukls412264/2018

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Olimesta Combi 40 mg/12,5 mg potahované tablety

Olimesta Combi 40 mg/25 mg potahované tablety

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Olimesta Combi 40 mg/12,5 mg potahované tablety

Jedna potahovaná tableta obsahuje olmesartanum medoxomilum 40 mg a hydrochlorothiazidum

12,5 mg.

Olimesta Combi 40 mg/25 mg potahované tablety

Jedna potahovaná tableta obsahuje olmesartanum medoxomilum 40 mg a hydrochlorothiazidum

25 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.

Potahované tablety 40 mg/12,5 mg: bílé až téměř bílé, kulaté potahované tablety se zkosenou hranou,

s vyraženým označením „C3“ na jedné straně tablety; průměr 12 mm

Potahované tablety 40 mg/25 mg: bílé až téměř bílé, oválné, bikonvexní potahované tablety s půlicí

rýhou na obou stranách; rozměry 15 mm x 8 mm. Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro

snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Léčba esenciální hypertenze.

Fixní kombinace Olimesta Combi 40 mg/12,5 mg a 40 mg/25 mg jsou indikovány u dospělých

pacientů, jejichž krevní tlak se užíváním samotného olmesartan-medoxomilu 40 mg dostatečně

neupravuje.

4.2

Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí

Doporučená dávka přípravku Olimesta Combi 40 mg/12,5 mg nebo 40 mg/25 mg je 1 tableta jednou

denně.

Přípravek Olimesta Combi 40 mg/12,5 mg se může podávat pacientům, jejichž krevní tlak se užíváním

samotného olmesartan-medoxomilu 40 mg dostatečně neupravuje.

Přípravek Olimesta Combi 40 mg/25 mg se může podávat pacientům, jejichž krevní tlak se užíváním

fixní kombinace Olimesta Combi 40 mg/12,5 mg dostatečně neupravuje.

Na tablety přípravku Olimesta Combi 40 mg/12,5 mg, resp. 40 mg/25 mg, je možno převést pacienty,

kteří užívají olmesartan-medoxomil a hydrochlorothiazid v týchž dávkách v samostatných tabletách.

Přípravek Olimesta Combi 40 mg/12,5 mg, resp. 40 mg/25 mg, se může užívat s jídlem nebo bez jídla.

Starší osoby (ve věku 65 let nebo starší)

U starších lidí se doporučuje stejné dávkování dané kombinace jako u dospělých, je však třeba pečlivě

kontrolovat krevní tlak.

Porucha funkce ledvin

Přípravek Olimesta Combi je kontraindikován u pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin

(clearance kreatininu < 30 ml/min).

U pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 30–60 ml/min)

je maximální dávka olmesartan-medoxomilu 20 mg jednou denně, a to kvůli omezeným zkušenostem

s vyššími dávkami u této skupiny pacientů, přičemž se doporučuje pravidelné sledování.

Přípravek Olimesta Combi 40 mg/12,5 mg i 40 mg/25 mg je proto kontraindikován u pacientů ve

všech stadiích poruchy funkce ledvin (viz body 4.3, 4.4, 5.2).

Porucha funkce jater

pacientů

mírnou

poruchou

funkce

jater

třeba

při

podávání

přípravku

Olimesta

Combi

40 mg/12,5 mg, resp. 40 mg/25 mg, opatrnosti (viz body 4.4, 5.2). U pacientů s poruchou funkce jater,

kteří užívají diuretika a/nebo jiné léky proti vysokému krevnímu tlaku, je třeba pečlivě sledovat krevní

tlak a funkci ledvin. U pacientů se středně závažnou poruchou funkce jater se doporučuje počáteční

dávkování 10 mg olmesartan-medoxomilu jednou denně; maximální dávka nemá překročit 20 mg

jednou denně. U pacientů se závažnou poruchou funkce jater nejsou s podáváním olmesartan-

medoxomilu zkušenosti. Proto se pacientům se středně závažnou až závažnou poruchou funkce jater

(viz body 4.3, 5.2) nebo s cholestázou a obstrukcí žlučových cest (viz bod 4.3) nemá přípravek

Olimesta Combi 40 mg/12,5 mg, resp. 40 mg/25 mg, vůbec podávat.

Pediatrická populace

Bezpečnost

účinnost

přípravku

Olimesta

Combi

mg/12,5

mg/25

dětí

a dospívajících ve věku do 18 let nebyly zjišťovány. Nejsou dostupná žádná data.

Způsob podání

Tableta má být polknuta a zapita dostatečným množstvím tekutiny (např. jednou sklenicí vody).

Tableta se nesmí žvýkat a má se užívat každý den ve stejnou dobu.

4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 či na látky

příbuzné sulfonamidům (protože léčivá látka hydrochlorothiazid je odvozená od sulfonamidů).

Porucha funkce ledvin (viz body 4.4 a 5.2).

Refrakterní hypokalemie, hyperkalcemie, hyponatremie a symptomatická hyperurikemie.

Středně závažná a závažná porucha funkce jater, cholestáza a obstrukce žlučových cest (viz bod 5.2).

Druhý a třetí trimestr těhotenství (viz bod 4.4 a 4.6).

Současné užívání přípravku Olimesta Combi s přípravky obsahujícími aliskiren je kontraindikováno

u pacientů s diabetes mellitus nebo s poruchou funkce ledvin (GFR < 60 ml/min/1,73 m

) (viz body

4.5 a 5.1).

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Intravaskulární deplece objemu

Symptomatická hypotenze, zvláště po první dávce, se může vyskytnout u pacientů s nedostatkem

tekutin a/nebo sodíku v důsledku silné léčby diuretiky, dietního omezení příjmu soli, průjmu nebo

zvracení. Tyto stavy je třeba před podáním kombinace olmesartan-medoxomil/hydrochlorothiazid

upravit.

Jiné stavy se stimulací systému renin-angiotenzin-aldosteron

U pacientů, jejichž tonus cév a funkce ledvin závisí především na aktivitě systému renin-angiotenzin-

aldosteron (např. pacientů se závažným městnavým srdečním selháním nebo onemocněním ledvin,

včetně stenózy renální artérie), bývá léčba léky, které ovlivňují tento systém, spojena s akutní

hypotenzí, azotemií, oligurií nebo vzácně s akutním selháním ledvin.

Renovaskulární hypertenze

Pacienti s bilaterální stenózou renální artérie nebo stenózou artérie zásobující jednu fungující ledvinu

jsou ve zvýšené míře ohroženi závažnou hypotenzí a poruchou funkce ledvin, pokud jsou léčeni

přípravky ovlivňujícími systém renin-angiotenzin-aldosteron.

Porucha funkce ledvin a transplantace ledvin

Pacientům se závažnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min) se kombinace

olmesartan-medoxomil/hydrochlorothiazid nesmí podávat.

U pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 30–60 ml/min)

činí maximální dávka olmesartan-medoxomilu 20 mg jednou denně. U těchto pacientů je však při

podávání kombinace olmesartan-medoxomil/hydrochlorothiazid 20 mg/12,5 mg, resp. 20 mg/25 mg,

třeba opatrnosti a doporučuje se pravidelné sledování hladin draslíku, kreatininu a kyseliny močové

v séru. U pacientů s poruchou funkce ledvin může v souvislosti s thiazidovými diuretiky nastat

azotemie. Pokud je patrná pokračující porucha funkce ledvin, je třeba pečlivě přehodnotit léčbu

a zvážit vysazení diuretik.

Proto

kombinace

olmesartan-medoxomil/hydrochlorothiazid

mg/12,5

mg/25

kontraindikována ve všech stadiích poruchy funkce ledvin (viz bod 4.3).

pacientů

nedávné

transplantaci

ledvin

nejsou

podáváním

kombinace

olmesartan-

medoxomil/hydrochlorothiazid zkušenosti.

Porucha funkce jater

U pacientů se závažnou poruchou funkce jater nejsou zatím s podáváním olmesartan-medoxomilu

zkušenosti. U pacientů se středně závažnou poruchou funkce jater činí maximální dávka olmesartan-

medoxomilu 20 mg.

Dále mohou menší změny rovnováhy tekutin a elektrolytů během léčby thiazidovými diuretiky

u pacientů s poruchou funkce jater nebo progresivním onemocněním jater rychle přivodit jaterní kóma.

Proto je u pacientů se středně závažnou a závažnou poruchou funkce jater, cholestázou a biliární

obstrukcí

používání

kombinace

olmesartan-medoxomil/hydrochlorothiazid

kontraindikováno

(viz

body 4.3, 5.2). U pacientů s mírnou poruchou funkce je třeba opatrnosti (viz bod 4.2).

Stenóza aortální nebo mitrální chlopně; obstrukční hypertrofická kardiomyopatie

Stejně jako u jiných látek působících vazodilataci, u pacientů se stenózou aortální nebo mitrální

chlopně nebo obstrukční hypertrofickou kardiomyopatií je zapotřebí zvláštní opatrnost.

Primární aldosteronismus

Pacienti s primárním aldosteronismem obecně neodpovídají na antihypertenziva působící inhibici

systému

renin-angiotenzin-aldosteron.

Proto

používání

kombinace

olmesartan-

medoxomil/hydrochlorothiazid u těchto pacientů nedoporučuje.

Metabolické a endokrinní účinky

Léčba thiazidovými diuretiky může zhoršit glukózovou toleranci. U pacientů s diabetem může být

potřebná

úprava

dávek

inzulinu

nebo

perorálních

antidiabetik

(viz

4.5).

Během

léčby

thiazidovými diuretiky může dojít k manifestaci latentního diabetu mellitu.

Zvýšení

hladin

cholesterolu

triglyceridů

patří

známým

nežádoucím

účinkům

při

léčbě

thiazidovými diuretiky.

U některých pacientů léčených thiazidovými diuretiky může vzniknout hyperurikemie nebo klinicky

zřejmá dna.

Elektrolytová nerovnováha

Stejně jako u jiných pacientů léčených diuretiky, je nutné v přiměřených intervalech pravidelně

kontrolovat hladiny elektrolytů v séru.

Thiazidy, včetně hydrochlorothiazidu, mohou způsobovat nerovnováhu tekutin nebo elektrolytů (jako

hypokalemii, hyponatremii a hypochloremickou alkalózu). Varovnými známkami nerovnováhy tekutin

nebo elektrolytů jsou sucho v ústech, žízeň, slabost, letargie, ospalost, neklid, svalové bolesti nebo

křeče, svalová únava, hypotenze, oligurie, tachykardie a gastrointestinální poruchy, jako je nauzea

nebo zvracení (viz bod 4.8).

Riziko hypokalemie je nejvyšší u pacientů s jaterní cirhózou, u pacientů s rychlou diurézou, u pacientů

s nepřiměřeným perorálním příjmem elektrolytů a u pacientů užívajících současně kortikoidy nebo

adrenokortikotropní hormon (ACTH) (viz bod 4.5).

Naopak,

vzhledem

antagonismu

olmesartan-medoxomilu,

komponenty

kombinace

olmesartan-

medoxomil/hydrochlorothiazid,

receptorech

angiotenzin-II

může

vyskytnout

hyperkalemie, a to zejména pokud je přítomna porucha funkce ledvin, a/anebo srdeční selhání

a diabetes mellitus. U rizikových pacientů se doporučuje přiměřené sledování hladin draslíku v séru.

Kalium šetřící diuretika, doplňky stravy s obsahem draslíku nebo náhrady solí s obsahem draslíku

a jiné léčivé přípravky, které mohou zvyšovat hladinu draslíku v séru (např. heparin), je nutno podávat

spolu s kombinací olmesartan-medoxomil/hydrochlorothiazid s opatrností (viz bod 4.5).

Důkazy

tom,

olmesartan-medoxomil

může

snížit

nebo

zabránit

hyponatremii

vyvolanou

diuretiky, nejsou. Deficit chloridů je obecně mírný a obvykle nevyžaduje léčbu.

Thiazidy mohou snižovat vylučování vápníku močí a způsobovat intermitentní lehké zvýšení vápníku

v séru, přičemž známé poruchy metabolismu vápníku chybí. Hyperkalcemie může představovat

průkaz dosud skryté hyperparathyreózy. Před provedením vyšetření funkce příštítných tělísek je nutné

vysadit léčbu thiazidy.

Bylo

prokázáno,

thiazidy

zvyšují

vylučování

hořčíku

močí,

což

může

mít

následek

hypomagnesemii.

Za horkého počasí se může u edematických pacientů objevit diluční hyponatremie.

Lithium

Stejně jako u jiných přípravků obsahujících antagonisty receptorů pro angiotenzin II a thiazidová

diuretika v kombinaci se současné používání kombinace olmesartan-medoxomil/hydrochlorothiazid

a lithia nedoporučuje (viz bod 4.5).

Sprue-like enteropatie

Několik měsíců až let po zahájení léčby byl velmi vzácně u pacientů užívajících olmesartan hlášen

silný, chronický průjem s výrazným úbytkem tělesné hmotnosti, zřejmě způsobený lokální opožděnou

hypersenzitivní reakcí. Biopsie střev často prokázaly atrofii klků. Pokud se u pacienta v průběhu léčby

olmesartanem objeví takové příznaky, vylučte jinou etiologii. Pokud není zjištěna jiná etiologie,

zvažte vysazení olmesartan-medoxomilu. Jestliže příznaky vymizí a sprue-like enteropatie je biopsií

potvrzena, léčba olmesartan-medoxomilem nemá být obnovena.

Etnické rozdíly

Stejně jako u všech ostatních antagonistů angiotenzinu II je antihypertenzní účinek olmesartan-

medoxomilu poněkud nižší u černošské populace než u ostatních pacientů. Je to pravděpodobně

způsobeno vyšší prevalencí stavů s nízkou hladinou reninu u černošských pacientů trpících hypertenzí.

Antidopingové testy

Hydrochlorothiazid obsažený v tomto přípravku může zapříčinit pozitivní výsledek analytického

antidopingového testu.

Těhotenství

Antagonisté receptorů pro angiotenzin II se nesmí podávat v těhotenství. Pokud není pokračování

léčby antagonisty receptorů pro angiotenzin II považováno za nezbytné, pacientky, které chtějí

otěhotnět, mají být převedeny na alternativní antihypertenziva, která mají pro užívání v těhotenství

stanoven bezpečnostní profil. Pokud je těhotenství zjištěno během léčby, musí být léčba antagonisty

receptorů pro angiotenzin II ihned ukončena, a je-li to vhodné, musí být zahájena alternativní léčba

(viz body 4.3 a 4.6).

Jiné

Stejně jako u všech přípravků na léčbu vysokého krevního tlaku může výrazný pokles krevního tlaku

u pacientů s ischemickou chorobou srdeční nebo ischemickou cerebrovaskulární chorobou vyvolat

infarkt myokardu nebo cévní mozkovou příhodu.

Hypersenzitivní reakce na hydrochlorothiazid se mohou vyskytnout u pacientů s anamnézou alergie

nebo astma bronchiale, nebo bez této anamnézy. Mnohem pravděpodobnější jsou však tyto reakce

u pacientů s touto anamnézou.

Při používání thiazidových diuretik byly hlášeny případy exacerbace nebo aktivace systémového lupus

erythematodes.

Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS)

Bylo prokázáno, že současné užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo

aliskirenu zvyšuje riziko hypotenze, hyperkalemie a snížení funkce ledvin (včetně akutního selhání

ledvin). Duální blokáda RAAS pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE blokátorů receptorů

pro angiotenzin II nebo aliskirenu se proto nedoporučuje (viz body 4.5 a 5.1).

Pokud je duální blokáda považována za naprosto nezbytnou, má k ní docházet pouze pod dohledem

specializovaného lékaře a za častého pečlivého sledování funkce ledvin, elektrolytů a krevního tlaku.

Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II nemají být používány současně u pacientů

s diabetickou nefropatií.

Nemelanomové kožní nádory

Ve dvou epidemiologických studiích vycházejících z Dánského národního registru karcinomů bylo se

zvyšující

kumulativní

dávkou

hydrochlorothiazidu

(HCTZ)

pozorováno

zvýšené

riziko

nemelanomových kožních nádorů (NMSC - non-melanoma skin cancer) [bazaliomy čili bazocelulární

karcinomy

(BCC

basal

cell

carcinoma)

spinaliomy

čili

skvamocelulární

dlaždicobuněčné

karcinomy (SCC - squamous cell carcinoma)]. Příčinou vzniku NMSC by případně mohla být

fotoaktivita HCTZ.

Pacienti užívající HCTZ mají být poučeni o riziku NMSC a mají dostat doporučení, aby si pravidelně

kontrolovali, zda se jim na kůži neobjevily nové léze, a aby o každé podezřelé kožní lézi okamžitě

informovali

lékaře.

důvodu

minimalizace

rizika

vzniku

kožního

nádoru

pacientům

mají

být

doporučena možná preventivní opatření, jako je omezení expozice slunečnímu a ultrafialovému záření

a v případě expozice odpovídající ochrana. Podezřelé kožní léze mají být okamžitě prozkoumány,

případně včetně histologického vyšetření vzorku tkáně. Užívání HCTZ má být rovněž opětovně

posouzeno u pacientů, kteří v minulosti prodělali NMSC (viz též bod 4.8).

4.5

Interakce s

jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Potenciální interakce související s

olmesartan-medoxomilem i hydrochlorothiazidem:

Současné používání se nedoporučuje

Lithium:

Při současném podávání lithia a inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu, a vzácně antagonistů

receptorů pro angiotenzin II, bylo pozorováno reverzibilní zvýšení koncentrace lithia v séru a jeho

toxicity. Kromě toho thiazidová diuretika snižují renální clearance lithia a následně může být zvýšeno

riziko

toxicity

lithia.

Proto

nedoporučuje

současné

užívání

kombinace

olmesartan-

medoxomil/hydrochlorothiazid a lithia (viz bod 4.4). Pokud je současné použití nutné, doporučuje se

pečlivé sledování hladin lithia v séru.

Současné používání vyžaduje opatrnost

Baklofen:

Může dojít k zesílení antihypertenzního účinku.

Nesteroidní antiflogistika:

Nesteroidní antiflogistika (tj. acetylsalicylová kyselina > 3 g/den, COX-2 inhibitory a neselektivní

NSAID) mohou snižovat antihypertenzní účinek thiazidových diuretik a antagonistů angiotenzinu II.

U některých pacientů s poruchou funkce ledvin (např. dehydrovaných pacientů nebo starších pacientů

s oslabenou funkcí ledvin) může současné podávání antagonistů receptorů pro angiotenzin II a léčiv

inhibujících cyklooxygenázu vyústit v další zhoršení funkce ledvin, včetně možného akutního selhání

ledvin, které je obvykle reverzibilní. Proto taková kombinace musí být podávána s opatrností, zvláště

u starších pacientů. Pacienti musí být dostatečně hydratovaní a uvážit je třeba i sledování renálních

funkcí po zahájení souběžné terapie i následné periodické sledování.

Současné používání je třeba uvážit

Amifostin:

Může dojít k zesílení antihypertenzního účinku.

Jiná antihypertenziva:

Antihypertenzní

účinek

kombinace

olmesartan-medoxomil/hydrochlorothiazid

může

být

při

současném používání jiných antihypertenziv zvýšen.

Alkohol, barbituráty, narkotika a antidepresiva:

Může dojít k zesílení ortostatické hypotenze.

Potenciální interakce související s

olmesartan-medoxomilem:

Současné používání se nedoporučuje

Léčivé přípravky ovlivňující hladinu draslíku:

Na základě zkušeností s používáním jiných léků, které ovlivňují systém renin-angiotenzin, souběžné

užívání kalium šetřících diuretik, doplňků stravy s draslíkem, náhrad solí s obsahem draslíku nebo

jiných léků, které mohou zvyšovat hladinu draslíku v séru (např. heparin, ACE inhibitory), může vést

k vzestupu hladiny draslíku v séru (viz bod 4.4). Jestliže se musí spolu s kombinací olmesartan-

medoxomil/hydrochlorothiazid

předepsat

léky,

které

ovlivňují

hladinu

draslíku,

doporučuje

následně sledovat hladinu draslíku v séru.

Kolesevelam, sekvestrant žlučových kyselin:

Současné používání sekvestrantu žlučových kyselin kolesevelam-hydrochloridu snižuje systémovou

dostupnost a maximální koncentraci olmesartanu v plasmě a snižuje t

. Podávání olmesartan-

medoxomilu alespoň 4 hodiny před užitím kolesevelam hydrochloridu snižuje interakci léčiv. Má být

zváženo podávání olmesartan-medoxomilu alespoň 4 hodiny před užitím kolesevelam-hydrochloridu

(viz bod 5.2).

Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS)

Data z klinických studií ukázala, že duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS)

pomocí

kombinovaného

užívání

inhibitorů

ACE,

blokátorů

receptorů

angiotenzin

nebo

aliskirenu je spojena s vyšší frekvencí nežádoucích účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená

funkce ledvin (včetně akutního renálního selhání) ve srovnání s použitím jedné látky ovlivňující

RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1).

Další informace

Po léčbě antacidy (hydroxid hlinito-hořečnatý) bylo pozorováno mírné snížení biologické dostupnosti

olmesartanu.

Olmesartan-medoxomil nemá významný vliv na farmakokinetiku nebo farmakodynamiku warfarinu

nebo farmakokinetiku digoxinu.

Současné

podávání

olmesartan-medoxomilu

pravastatinem

nemělo

zdravých

dobrovolníků

klinicky významný vliv na farmakokinetiku ani jedné z těchto látek.

In vitro olmesartan nevykazoval klinicky významné inhibiční účinky na lidské enzymy cytochromu

P450, tj. enzymy 1A1/2, 2A6, 2C8/9, 2C19, 2D6, 2E1 a 3A4, a neměl žádné nebo jen minimální

indukční

účinky

aktivitu

cytochromu

P450

potkanů.

Klinicky

významné

interakce

mezi

olmesartanem

léky

metabolizovanými

výše

uvedenými

enzymy

cytochromu

P450

nepředpokládají.

Potenciální interakce související s hydrochlorothiazidem:

Současné používání se nedoporučuje

Léčivé přípravky ovlivňující hladinu draslíku:

Účinek hydrochlorothiazidu vedoucí ke kaliové depleci (viz bod 4.4) může být potencován souběžným

podáváním

dalších

léčivých

přípravků

působících

ztráty

draslíku

hypokalemii

(např.

další

kaliuretická diuretika, laxativa, kortikoidy, ACTH, amfotericin, karbenoxolon, sodná sůl penicilinu G

nebo deriváty salicylové kyseliny). Současné používání se proto nedoporučuje.

Současné používání vyžaduje opatrnost

Soli vápníku:

Thiazidová diuretika mohou zvyšovat hladinu vápníku v séru vzhledem k jeho sníženému vylučování.

Pokud je třeba předepsat doplňky vápníku, je nutné sledovat hladinu vápníku v séru a podle toho

upravit dávkování vápníku.

Cholestyraminové a kolestipolové pryskyřice:

Absorpce hydrochlorothiazidu je v přítomnosti pryskyřic měnících anionty zhoršena.

Kardiogenní glykosidy:

Thiazidovými diuretiky indukovaná hypokalemie nebo hypomagnesemie mohou napomoci rozvoji

digitálisových srdečních arytmií.

Léčivé přípravky, jejichž účinnost je ovlivněná změnami draslíku v séru:

Pravidelné sledování hladiny draslíku v séru a EKG se doporučuje v případech, kdy se kombinace

olmesartan-medoxomil/hydrochlorothiazid

podává

léky,

jejichž

účinnost

ovlivněná

změnou

hladiny draslíku v séru (např. kardiogenní glykosidy a antiarytmika) a s léky, které mohou vyvolat

poruchy rytmu typu torsades de pointes (komorová tachykardie) (včetně některých antiarytmik),

protože hypokalemie je predisponující faktor ke vzniku torsades de pointes (komorové tachykardie):

antiarytmika třídy Ia (např. chinidin, hydrochinidin, disopyramid).

antiarytmika třídy III (např. amiodaron, sotalol, dofetilid, ibutilid).

některá

antipsychotika

(např.

thioridazin,

chlorpromazin,

levopromazin,

trifluoperazin,

cyamemazin, sulpirid, sultoprid, amisulprid, tiaprid, pimozid, haloperidol, droperidol)

jiné

léky

(např.

bepridil,

cisaprid,

difemanil,

erytromycin

i.v.,

halofantrin,

mizolastin,

pentamidin, sparfloxacin, terfenadin, vinkamin i.v.).

Nedepolarizující myorelaxancia (např. tubokurarin):

Účinek nedepolarizujících myorelaxancií může být hydrochlorothiazidem zesílen.

Anticholinergika (např. atropin, biperiden):

Vzestup

biologické

dostupnosti

thiazidových

diuretik

daný

snížením

gastrointestinální

motility

a rychlosti vyprazdňování žaludku.

Antidiabetika (perorální antidiabetika a inzulin):

Léčba thiazidovými diuretiky může ovlivnit glukózovou toleranci. Může být proto zapotřebí provést

úpravu dávky antidiabetika (viz bod 4.4).

Metformin:

Metformin musí být používán s opatrností vzhledem k riziku laktátové acidózy vyvolané možným

selháním funkce ledvin po hydrochlorothiazidu.

Beta-blokátory a diazoxid:

Hyperglykemický účinek beta-blokátorů a diazoxidu může být thiazidovými diuretiky zvýšen.

Presorické aminy (např. noradrenalin):

Účinek presorických aminů může být snížen.

Léčivé přípravky používané k léčbě dny (probenecid, sulfinpyrazon a alopurinol):

Protože hydrochlorothiazid může zvyšovat hladinu kyseliny močové v séru, může být nutná úprava

dávky urikosurik. Potřebné může být zvýšení dávek probenecidu nebo sulfinpyrazonu. Souběžné

podávání thiazidových diuretik může zvýšit výskyt hypersenzitivních reakcí na alopurinol.

Amantadin:

Thiazidová diuretika mohou zvyšovat riziko nežádoucích účinků vyvolaných amantadinem.

Cytotoxické léky (např. cyklofosfamid, methotrexát):

Thiazidová diuretika mohou snižovat vylučování cytotoxických léků ledvinami a zesilovat jejich

myelosupresivní účinky.

Salicyláty:

Při podávání vysokých dávek salicylátů může hydrochlorothiazid zvyšovat toxický účinek salicylátů

na centrální nervový systém.

Methyldopa:

Při

současném

používání

hydrochlorothiazidu

methyldopy

byla

ojedinělých

případech

zaznamenána hemolytická anemie.

Cyklosporin:

Současné používání cyklosporinu může zvyšovat riziko hyperurikemie a komplikací dny.

Tetracykliny:

Současné

podávání

tetracyklinů

thiazidů

zvyšuje

riziko

vzestupu

močoviny,

indukovaného

tetracykliny. Tato interakce se pravděpodobně nevztahuje na doxycyklin.

4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství (viz bod 4.3):

Vzhledem k účinkům jednotlivých složek této kombinace na těhotenství se nedoporučuje použití

olmesartan-medoxomilu/hydrochlorothiazidu

během

prvního

trimestru

těhotenství

(viz

4.4).

Užívání olmesartan-medoxomilu/hydrochlorothiazidu je kontraindikováno během druhého a třetího

trimestru těhotenství (viz bod 4.3 a 4.4).

Olmesartan-medoxomil

Užívání antagonistů receptorů pro angiotenzin II v prvním trimestru těhotenství se nedoporučuje (viz

bod 4.4). Užívání antagonistů receptorů pro angiotenzin II je kontraindikováno ve druhém a třetím

trimestru těhotenství (viz bod 4.3 a 4.4).

Epidemiologické údaje týkající se rizika teratogenity po užívání ACE inhibitorů v prvním trimestru

těhotenství nebyly průkazné; malé zvýšení rizika však nelze vyloučit. Protože epidemiologické údaje

z kontrolovaných studií týkajících se rizik užívání antagonistů receptorů pro angiotenzin II chybí,

mohla by se vyskytovat podobná rizika v celé této skupině léků. Pokud není pokračování léčby

antagonisty receptorů pro angiotenzin II považováno za nezbytné, pacientky, které chtějí otěhotnět,

musí být převedeny na alternativní antihypertenziva, která mají pro užívání v těhotenství stanoven

bezpečnostní profil. Pokud dojde k otěhotnění v průběhu léčby, musí být léčba antagonisty receptorů

pro angiotenzin II ihned ukončena, a je-li to vhodné, musí být zahájena alternativní léčba.

Je prokázáno, že užívání antagonistů receptorů pro angiotenzin II ve druhém a třetím trimestru

těhotenství indukuje u lidí fetotoxicitu (snížení renálních funkcí, oligohydramnion, retardace osifikace

lebky) a neonatální toxicitu (selhání ledvin, hypotenze, hyperkalemie) (viz bod 5.3).

Pokud došlo k expozici antagonistům receptorů pro angiotenzin II ve druhém trimestru či později,

doporučuje se ultrazvukové vyšetření lebky a funkce ledvin.

Kojenci, jejichž matky užívaly antagonisty receptorů pro angiotenzin II, musí být pečlivě sledováni

pro možný výskyt hypotenze (viz také body 4.3 a 4.4).

Hydrochlorothiazid

Zkušenosti s užíváním hydrochlorothiazidu během těhotenství, zejména během prvního trimestru jsou

omezené. Studie na zvířatech jsou nedostatečné.

Hydrochlorothiazid prochází přes placentu. Na základě farmakologických mechanismů účinku může

hydrochlorothiazid při užívání ve druhém a třetím trimestru snížit fetoplacentární perfuzi a vyvolat

nežádoucí účinky u plodu nebo novorozenců, jako např. ikterus, poruchy rovnováhy elektrolytů

a trombocytopenii.

Hydrochlorothiazid

nesmí

být

podáván

léčbě

gestačních

edémů,

těhotenské

hypertenze

nebo

preeklampsie z důvodu rizika snížení objemu plazmy a placentární hypoperfuze, bez prospěšných

účinků na průběh zmíněných onemocnění.

Hydrochlorothiazid nemá být podáván k léčbě esenciální hypertenze u těhotných žen s výjimkou

vzácně se vyskytujících situací, kdy jiná léčba není možná.

Kojení

Olmesartan-medoxomil

Protože k užívání přípravku Olimesta Combi během kojení neexistují žádné údaje, přípravek Olimesta

Combi se nedoporučuje a má se dát přednost jiným přípravkům s lépe stanoveným bezpečnostním

profilem v období kojení, zejména je-li kojen novorozenec nebo předčasně narozené dítě.

Hydrochlorothiazid

Hydrochlorothiazid přechází v malém množství do lidského mateřského mléka. Thiazidy, které ve

vysokých dávkách způsobují intenzivní diurézu, mohou potlačovat tvorbu mléka.

Proto se užívání přípravku Olimesta Combi během kojení nedoporučuje. Pokud již je přípravek

Olimesta Combi během kojení užíván, je třeba užívat co nejnižší dávky.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Kombinace olmesartan-medoxomil/hydrochlorothiazid 40 mg/12,5 mg a 40 mg/25 mg má malý nebo

mírný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. U pacientů užívajících antihypertenziva se mohou

občas objevit závratě nebo únava, které mohou oslabit reakční schopnosti.

4.8

Nežádoucí účinky

Nejčastěji

hlášenými

nežádoucími

reakcemi

během

léčby

kombinací

olmesartan-

medoxomil/hydrochlorothiazid 40 mg/12,5 mg a 40 mg/25 mg jsou bolest hlavy (2,9 %), závrať

(1,9 %) a únava (1,0 %).

Hydrochlorothiazid může zapříčinit nebo zhoršit snížení objemu, což může vést k nerovnováze

elektrolytů (viz bod 4.4).

Bezpečnost olmesartan-medoxomilu/hydrochlorothiazidu 40 mg/12,5 mg a 40 mg/25 mg v kombinaci

byla hodnocena v rámci klinických studií zahrnujících 3709 pacientů, kterým byl podáván olmesartan-

medoxomil v kombinaci s hydrochlorothiazidem.

Potenciálními nežádoucími reakcemi u olmesartan-medoxomilu/hydrochlorothiazidu 40 mg/12,5 mg

a 40 mg/25 mg mohou být nežádoucí účinky zjištěné u fixní kombinace olmesartan-medoxomilu

a hydrochlorothiazidu v nižších dávkách 20 mg/12,5 mg a 20 mg/25 mg.

Nežádoucí reakce kombinace olmesartan-medoxomil/hydrochlorothiazid zjištěné z klinických studií,

poregistračních studií bezpečnosti a spontánního hlášení, stejně jako nežádoucí reakce zjištěné na

základě známého bezpečnostního profilu jednotlivých složek přípravku, kterými jsou olmesartan-

medoxomil a hydrochlorothiazid, jsou shrnuty v tabulce uvedené níže.

Ke klasifikaci výskytu nežádoucích reakcí byla použita následující terminologie: velmi časté (≥ 1/10);

časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000); velmi

vzácné (< 1/10 000); není známo (z dostupných údajů nelze zjistit).

Třídy orgánových

systémů

podle

MedDRA

Nežádoucí reakce

Frekvence

Kombinace

olmesartan-

medoxomil

hydrochlorothiazid

Olmesartan-

medoxomil

Hydrochlorothiazid

Infekce

infestace

Sialoadenitida

Vzácné

Novotvary

benigní, maligní a

blíže

neurčené

(včetně

cyst

polypů)

Nemelanomové kožní

nádory

(bazaliomy

spinaliomy)

Není známo

Poruchy

krve

lymfatického

systému

Aplastická anémie

Vzácné

Útlum kostní dřeně

Vzácné

Hemolytická anémie

Vzácné

Leukopenie

Vzácné

Neutropenie/

Agranulocytóza

Vzácné

Trombocytopenie

Méně časté

Vzácné

Poruchy

imunitního

systému

Anafylaktické reakce

Méně časté

Méně časté

Poruchy

metabolismu

výživy

Anorexie

Méně časté

Glykosurie

Časté

Hyperkalcémie

Časté

Hypercholesterolémie

Méně časté

Velmi časté

Hyperglykémie

Časté

Hyperkalémie

Vzácné

Hypertriglyceridémie

Méně časté

Časté

Velmi časté

Hyperurikémie

Méně časté

Časté

Velmi časté

Hypochlorémie

Časté

Hypochloremická

alkalóza

Velmi vzácné

Hypokalémie

Časté

Hypomagnesemie

Časté

Hyponatrémie

Časté

Hyperamylasemie

Časté

Psychiatrické

poruchy

Apatie

Vzácné

Deprese

Vzácné

Neklid

Vzácné

Poruchy spánku

Vzácné

Poruchy

nervového

systému

Stavy zmatenosti

Časté

Křeče

Vzácné

Poruchy

vědomí

(např. ztráta vědomí)

Vzácné

Závrať/malátnost

Časté

Časté

Časté

Bolest hlavy

Časté

Časté

Vzácné

Ztráta chuti k jídlu

Méně časté

Parestézie

Vzácné

Posturální závrať

Méně časté

Somnolence

Méně časté

Synkopa

Méně časté

Poruchy oka

Snížená tvorba slz

Vzácné

Přechodně rozmazané

vidění

Vzácné

Zhoršení již existující

myopie

Méně časté

Xantopsie

Vzácné

Poruchy

ucha

labyrintu

Vertigo

Méně časté

Méně časté

Vzácné

Srdeční poruchy

Angina pectoris

Méně časté

Srdeční arytmie

Vzácné

Palpitace

Méně časté

Cévní poruchy

Embolie

Vzácné

Hypotenze

Méně časté

Vzácné

Nekrotizující angiitida

(vaskulitida,

kožní

vaskulitida)

Vzácné

Ortostatická

hypotenze

Méně časté

Méně časté

Trombóza

Vzácné

Respirační, hrudní

mediastinální

poruchy

Bronchitida

Časté

Kašel

Méně časté

Časté

Dyspnoe

Vzácné

Intersticiální

pneumonie

Vzácné

Faryngitida

Časté

Plicní edém

Vzácné

Dechová tíseň

Méně časté

Rinitida

Časté

Gastrointestinální

poruchy

Bolest břicha

Méně časté

Časté

Časté

Zácpa

Časté

Průjem

Méně časté

Časté

Časté

Dyspepsie

Méně časté

Časté

Podráždění žaludku

Časté

Gastroenteritida

Časté

Plynatost

Časté

Nauzea

Méně časté

Časté

Časté

Pankreatitida

Vzácné

Paralytický ileus

Velmi vzácné

Zvracení

Méně časté

Méně časté

Časté

Sprue-like enteropatie

(viz bod 4.4)

Velmi

vzácné

Poruchy

jater

žlučových cest

Akutní cholecystitida

Vzácné

Žloutenka

(intrahepatální

cholestatický ikterus)

Vzácné

Poruchy

kůže

podkožní tkáně

Alergická dermatitida

Méně časté

Anafylaktické

kožní

reakce

Vzácné

Angioneurotický

edém

Vzácné

Vzácné

Kožní reakce podobné

lupus erythematodes

Vzácné

Ekzém

Méně časté

Erytém

Méně časté

Exantém

Méně časté

Fotosensitivní reakce

Méně časté

Pruritus

Méně časté

Méně časté

Purpura

Méně časté

Vyrážka

Méně časté

Méně časté

Méně časté

Reaktivace

kožního

lupus erythematodes

Vzácné

Toxická

epidermální

Vzácné

nekrolýza

Kopřivka

Vzácné

Méně časté

Méně časté

Poruchy svalové a

kosterní

soustavy

a pojivové tkáně

Artralgie

Méně časté

Artritida

Časté

Bolest zad

Méně časté

Časté

Svalové křeče

Méně časté

Vzácné

Svalová slabost

Vzácné

Myalgie

Méně časté

Méně časté

Bolest končetin

Méně časté

Paréza

Vzácné

Bolest kostí

Časté

Poruchy

ledvin

močových cest

Akutní

ledvinové

selhání

Vzácné

Vzácné

Hematurie

Méně časté

Časté

Intersticiální nefritida

Vzácné

Ledvinová

nedostatečnost

Vzácné

Ledvinová dysfunkce

Vzácné

Infekce

močových

cest

Časté

Poruchy

reprodukčního

systému a prsu

Erektilní dysfunkce

Méně časté

Méně časté

Celkové

poruchy

reakce

místě

aplikace

Astenie

Časté

Méně časté

Bolest na hrudi

Časté

Časté

Otok obličeje

Méně časté

Únava

Časté

Časté

Horečka

Vzácné

Příznaky

podobné

chřipce

Časté

Letargie

Vzácné

Nevolnost

Vzácné

Méně časté

Bolest

Časté

Periferní edém

Časté

Časté

Slabost

Méně časté

Vyšetření

Zvýšená

alanin-

aminotransferáza

Méně časté

Zvýšená

aspartát-

aminotransferáza

Méně časté

Zvýšený vápník v krvi

Méně časté

Zvýšený

kreatinin

krvi

Méně časté

Vzácné

Časté

Zvýšená

kreatinin-

fosfokináza v krvi

Časté

Zvýšená

glukóza

krvi

Méně časté

Snížení hematokritu v

krvi

Vzácné

Snížení

hemoglobinu

v krvi

Vzácné

Zvýšená hodnota tuků

v krvi

Méně časté

Snížený draslík v krvi

Méně časté

Zvýšený draslík v krvi

Méně časté

Zvýšená

močovina

krvi

Méně časté

Časté

Časté

Zvýšený

močovinový

dusík v krvi

Vzácné

Zvýšení

kyseliny

močové v krvi

Vzácné

Zvýšená

gama-

glutamyltransferáza

Méně časté

Zvýšení

jaterních

enzymů

Časté

Nemelanomový kožní nádor: Z dostupných údajů uvedených v epidemiologických studiích vyplývá,

že byla pozorována spojitost mezi HCTZ a výskytem NMSC v závislosti na kumulativní dávce (viz

též body 4.4 a 5.1).

V souvislosti s užíváním blokátorů receptoru pro angiotenzin II byly hlášeny ojedinělé případy

rhabdomyolýzy.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to

pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,

aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9

Předávkování

Konkrétní

informace

účincích

nebo

léčbě

předávkování

kombinací

olmesartan-

medoxomil/hydrochlorothiazid nejsou k dispozici. Pacient musí být pečlivě sledován, léčba má být

symptomatická a podpůrná. Léčba závisí na době, která uplynula od požití léku, a závažnosti

symptomů. K navrhovaným opatřením patří navození zvracení a/anebo výplach žaludku. V léčbě

předávkování

může

být

užitečné

také

použití

aktivního

uhlí.

Nutné

časté

sledování

hladin

elektrolytů a kreatininu v séru. Jestliže se vyskytne hypotenze, pacient musí být položen na záda

a rychle mu musí být podány náhrady solí a objemu.

Jako nejpravděpodobnější manifestaci předávkování olmesartan-medoxomilem lze očekávat hypotenzi

a tachykardii; objevit se může rovněž bradykardie. Předávkování hydrochlorothiazidem je provázeno

elektrolytovou deplecí (hypokalemie, hypochloremie) a dehydratací, která je důsledkem nadměrné

diurézy. Nejčastějšími příznaky a projevy předávkování jsou nauzea a ospalost. Hypokalemie může

vést

svalovým

křečím

a/anebo

může

akcentovat

srdeční

arytmie

při

současném

podávání

kardiogenních glykosidů nebo některých antiarytmik.

Informace o možném odstranění olmesartanu nebo hydrochlorothiazidu dialýzou nejsou k dispozici.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antagonisté angiotensinu II a diuretika, ATC kód: C09DA08.

Mechanismus účinku/Farmakodynamický účinek

Přípravek Olimesta Combi obsahuje kombinaci antagonisty receptoru pro angiotenzin II, olmesartan-

medoxomilu, a thiazidového diuretika, hydrochlorothiazidu. Kombinace těchto dvou látek má aditivní

antihypertenzní účinek, což vede k většímu snížení krevního tlaku než při používání jednotlivých

složek samostatně.

Dávkování přípravku Olimesta Combi jednou denně vede k účinnému a plynulému snížení krevního

tlaku po celých 24 hodin.

Olmesartan-medoxomil je perorálně aktivním, selektivním antagonistou receptorů pro angiotenzin II

(typ AT

). Angiotenzin II je primární vazoaktivní hormon systému renin-angiotenzin-aldosteron

a hraje

významnou

roli

patofyziologii

hypertenze.

Účinky

angiotenzinu

spočívají

vasokonstrikci, stimulaci syntézy a uvolňování aldosteronu, stimulaci srdce a reabsorpci sodíku

v ledvinách. Olmesartan blokuje vasokonstrikční účinky angiotenzinu II a účinky angiotenzinu II na

sekreci aldosteronu, a to blokádou jeho vazby na AT

receptor ve tkáních, jako jsou hladká svalovina

cév a nadledviny. Účinek olmesartanu je nezávislý na zdroji anebo cestě syntézy angiotenzinu II.

Výsledkem selektivního antagonismu receptorů pro angiotenzin II (AT

) je zvýšení hladiny reninu

v plasmě a koncentrací angiotenzinu I a II a mírné snížení koncentrace aldosteronu v plasmě.

Při

hypertenzi

vyvolává

olmesartan-medoxomil

dávce

závislé,

dlouho

přetrvávající

snížení

arteriálního krevního tlaku. Hypotenze po první dávce nebyla zaznamenána, stejně jako tachyfylaxe

v průběhu dlouhodobé léčby nebo rebound fenomén hypertenze po náhlém ukončení léčby.

Dávkování olmesartan-medoxomilu jednou denně zajišťuje efektivní a plynulé snížení krevního tlaku

v průběhu dávkovacího intervalu 24 hodin. Dávkování jednou denně vyvolává obdobné snížení

krevního tlaku jako dávkování dvakrát denně při zachování stejné celkové denní dávky.

Při kontinuální léčbě je maximálního snížení krevního tlaku dosaženo přibližně za 8 týdnů po zahájení

léčby, ačkoli podstatný antihypertenzní účinek je pozorován již po 2 týdnech léčby.

Vliv olmesartan-medoxomilu na mortalitu a morbiditu není dosud znám.

Randomizovaná

studie

„Randomised

Olmesartan

Diabetes

Microalbuminuria

Prevention

(ROADMAP) study“ na 4447 pacientech s diabetes mellitus typu 2, normoalbuminurií a alespoň

jedním dalším

kardiovaskulárním rizikovým faktorem

zkoumala,

léčba olmesartanem

může

oddálit nástup mikroalbuminurie. Medián sledování byl 3,2 let a pacienti v této době užívali navíc

k jiným antihypertenzivům, s výjimkou ACE inhibitorů nebo inhibitorů uvolňování angiotenzinu, buď

olmesartan nebo placebo.

U primárního cílového parametru studie prokázala významné snížení rizika v době do nástupu

mikroalbuminurie ve prospěch olmesartanu. Po úpravě kvůli rozdílům v krevním tlaku toto snížení

rizika již nebylo statisticky významné. Mikroalbuminurie se rozvinula u 8,2 % (178 z 2160) pacientů

ve skupině s olmesartanem a 9,8 % (210 z 2139) ve skupině s placebem.

Co se týče sekundárních cílových parametrů, kardiovaskulární příhody se objevily u 96 pacientů

(4,3 %)

užívajících

olmesartan

pacientů

(4,2

užívajících

placebo.

Incidence

mortality

z kardiovaskulárních příčin byla vyšší u olmesartanu než u placeba (15 pacientů (0,7 %) versus

3 pacienti (0,1 %)) navzdory podobným poměrům u nefatální cévní mozkové příhody (14 pacientů

(0,6 %) versus 8 pacientů (0,4 %)), nefatálního infarktu myokardu (17 pacientů (0,8 %) versus

26 pacientů (1,2 %)) a mortalitě z nekardiovaskulárních příčin (11 pacientů (0,5 %) versus 12 pacientů

(0,5 %)). Celková mortalita byla u olmesartanu číselně vyšší (26 pacientů (1,2 %) versus 15 pacientů

(0,7 %)), což bylo dáno zejména vyšším počtem fatálních kardiovaskulárních příhod.

Studie „Olmesartan Reducing Incidence of End-stage Renal Disease in Diabetic Nephropathy Trial

(ORIENT)“

zkoumala

účinky

olmesartanu

renální

kardiovaskulární

ukazatele

u 577 randomizovaných

japonských

čínských

pacientů

diabetes

mellitus

typu

zjevnou

nefropatií.

Medián

sledování

let,

pacienti

tomto

období

užívali

navíc

jiným

antihypertenzivům včetně ACE inhibitorů buď olmesartan nebo placebo.

Primární kombinovaný cílový parametr (doba do prvního zdvojnásobení kreatininu v séru, konečné

stádium onemocnění ledvin, úmrtí z jakékoli příčiny) byl pozorován u 116 pacientů ze skupiny

užívajících olmesartan (41,1 %) a 129 pacientů ze skupiny užívající placebo (45,4 %) (HP 0,97 (95%

CI 0,75 až 1,24); p=0,791). Kombinovaný sekundární kardiovaskulární cílový parametr byl pozorován

u 40 pacientů léčených olmesartanem (14,2 %) a 53 pacientů užívajících placebo (18,7 %). Tento

kombinovaný

kardiovaskulární

cílový

parametr

zahrnoval

úmrtí

kardiovaskulárních

příčin

u 10 (3,5 %) pacientů užívajících olmesartan versus 3 (1,1 %) užívajících placebo, celkovou mortalitu

19 (6,7 %) versus 20 (7,0 %), nefatální cévní mozkovou příhodu 8 (2,8 %) versus 11 (3,9 %)

a nefatální infarkt myokardu 3 (1,1 %) versus 7 (2,5 %).

Hydrochlorothiazid je thiazidové diuretikum. Mechanismus antihypertenzního účinku thiazidových

diuretik

není

zcela

znám.

Thiazidy

ovlivňují

renální

tubulární

mechanismy

zpětné

absorpce

elektrolytů,

tím

přímo

zvyšují

vylučování

sodíku

chloridů

přibližně

stejném

množství.

Diuretický účinek hydrochlorothiazidu snižuje objem plasmy, zvyšuje plasmatickou aktivitu reninu

a zvyšuje sekreci aldosteronu při následném zvýšení ztrát draslíku a uhličitanů močí a snižuje draslík

v séru.

Vztah

renin-aldosteron

zprostředkován

angiotenzinem

proto

současné

podání

antagonisty receptorů pro angiotenzin II vede k odvrácení ztráty draslíku vyvolané thiazidovými

diuretiky. K nástupu diurézy po hydrochlorothiazidu dochází asi za 2 hodiny, maximálního účinku je

dosaženo asi za 4 hodiny po podání dávky, přičemž účinek přetrvává přibližně 6 – 12 hodin.

Epidemiologické studie prokázaly, že dlouhodobá monoterapie hydrochlorothiazidem snižuje riziko

kardiovaskulární mortality a morbidity.

Klinická účinnost a bezpečnost

Kombinace olmesartan-medoxomilu a hydrochlorothiazidu vede k aditivnímu snížení krevního tlaku,

které obecně vzrůstá s dávkou každé složky.

sdružených

placebem

kontrolovaných

studiích

vedlo

podávání

kombinace

olmesartan-

medoxomilu/hydrochlorothiazidu

mg/12,5

mg/25

průměrnému

snížení

systolického/diastolického krevního tlaku v době nejmenšího účinku (trough) o 12/7 mmHg, resp.

16/9 mmHg oproti účinku placeba.

Podání 12,5 a 25 mg hydrochlorothiazidu pacientům s nedostatečnou úpravou krevního tlaku při

monoterapii

olmesartan-medoxomilem

vedlo

dalšímu

snížení

24hodinového

systolického/diastolického krevního tlaku měřeného ambulantně o 7/5 mmHg, resp. o 12/7 mmHg,

v porovnání s výchozí hodnotou po monoterapii olmesartan-medoxomilem. Další snížení průměrného

systolického/diastolického krevního tlaku v době nejmenšího účinku (trough) v porovnání s výchozí

hodnotou

při

monoterapii

při

měření

standardním

způsobem

činilo

11/10mmHg,

resp.

16/11 mmHg.

Účinnost

kombinované

léčby

olmesartan-medoxomilem/hydrochlorothiazidem

přetrvávala

při

dlouhodobé

léčbě

(jeden

rok).

Vysazení

léčby

olmesartan-medoxomilem

spolu

s hydrochlorothiazidem nebo olmesartanu samotného nevedlo k rebound fenoménu hypertenze.

Fixní kombinace olmesartan-medoxomilu a hydrochlorothiazidu 40 mg/ 12,5 mg a 40 mg/25 mg byly

předmětem tří klinických studií zahrnujících 1482 pacientů s vysokým krevním tlakem.

dvojitě

zaslepené

studii

esenciální

hypertenzí

byla

hodnocena

účinnost

kombinační

léčby

olmesartan-medoxomilem

hydrochlorothiazidem

mg/12,5

porovnání

monoterapií

olmesartan-medoxomilem 40 mg, přičemž primárním ukazatelem účinnosti byl pokles diastolického

krevního tlaku vsedě. Po osmitýdenní léčbě činil pokles systolického/diastolického krevního tlaku

v kombinační skupině 31,9/18,9 mmHg oproti hodnotám 26,5/15,8 mmHg ve skupině s monoterapií

(p < 0,0001).

V dvojitě zaslepené, ale nekontrolované druhé fázi této studie byli pacienti, kteří na léčbu nereagovali,

převedeni z monoterapie olmesartan-medoxomilem 40 mg na fixní kombinaci olmesartan-medoxomilu

a hydrochlorothiazidu 40 mg/12,5 mg a podobně z léčby fixní kombinací olmesartan-medoxomilu a

hydrochlorothiazidu

mg/12,5

fixní

kombinaci

olmesartan-medoxomilu

a hydrochlorothiazidu

mg/25

což

vedlo

dalšímu

významnému

poklesu

systolického/diastolického krevního tlaku; tím se potvrdilo, že zvýšení dávky je klinicky významná

cesta, jak zlepšit úpravu krevního tlaku.

V rámci druhé dvojitě zaslepené, randomizované, placebem kontrolované studie byla hodnocena

účinnost doplnění léčby o hydrochlorothiazid u pacientů, u nichž se dostatečně neupravil krevní tlak

po osmitýdenní léčbě monoterapií olmesartan-medoxomilem 40 mg. Tito pacienti buď dále užívali

monoterapii olmesartan-medoxomilem 40 mg, nebo jim byla léčba po dobu dalších 8 týdnů doplněna

o hydrochlorothiazid 12,5

mg, resp. 25 mg. Čtvrtá skupina byla randomizována

k léčbě fixní

kombinací olmesartan-medoxomilu a hydrochlorothiazidu 20 mg/12,5 mg.

Přidání hydrochlorothiazidu 12,5 mg, resp. 25 mg, vedlo k dalšímu poklesu systolického/diastolického

krevního tlaku o 5,2/3,4 mmHg (p < 0,0001), resp. 7,4/5,3 mmHg (p < 0,0001) v porovnání s léčbou

samotným olmesartan-medoxomilem 40 mg.

Při porovnání pacientů, kteří užívali fixní kombinaci olmesartan-medoxomilu a hydrochlorothiazidu

20 mg/12,5 mg, s pacienty, kteří užívali 40 mg/12,5 mg, byl zjištěn statisticky významný rozdíl

v poklesu

systolického

krevního

tlaku

mmHg

prospěch

vyšší

dávkové

kombinace

(p = 0,0255);

zatímco

diastolického

krevního

tlaku

činil

rozdíl

poklesu

mmHg.

Při

ambulantním

monitorování

krevního

tlaku

(ABPM)

potvrdily

údaje

průměrných

změn

u 24hodinového, denního a nočního diastolického a systolického krevního tlaku výsledky běžných

měření krevního tlaku.

V rámci další dvojitě zaslepené randomizované studie byla porovnávána účinnost kombinované léčby

fixní kombinací olmesartan-medoxomilu a hydrochlorothiazidu 20 mg/25 mg a fixní kombinací

olmesartan-medoxomilu a hydrochlorothiazidu 40 mg/25 mg u pacientů, u nichž osmitýdenní léčba

olmesartan-medoxomilem 40 mg nevedla k dostatečné úpravě krevního tlaku.

Po 8 týdnech kombinované léčby byl systolický/diastolický krevní tlak v porovnání s výchozím

stavem významně nižší, a to o 17,1/10,5 mmHg ve skupině s fixní kombinací olmesartan-medoxomilu

a hydrochlorothiazidu 20 mg/25 mg a o 17,4/11,2 mmHg ve skupině s fixní kombinací olmesartan-

medoxomilu

hydrochlorothiazidu

mg/25

Rozdíl

mezi

oběma

skupinami

nebyl

při

konvenčním měření krevního tlaku statisticky významný, což je možné vysvětlit známým plochým

vztahem dávka-účinek u antagonistů angiotenzinu II, jako je olmesartan-medoxomil.

Ovšem průměrné hodnoty 24hodinového, denního a nočního systolického i diastolického krevního

tlaku získané postupem ABPM

poskytly

klinicky významné

statisticky významné

rozdíly ve

prospěch fixní kombinace olmesartan-medoxomilu a hydrochlorothiazidu 40 mg/25 mg v porovnání

s fixní kombinací olmesartan-medoxomilu a hydrochlorothiazidu 20 mg/25 mg.

Antihypertenzní účinek fixní kombinace olmesartan-medoxomilu a hydrochlorothiazidu byl podobný

bez ohledu na věk, pohlaví a stav diabetu.

Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS)

Ve dvou velkých randomizovaných, kontrolovaných studiích (ONTARGET (ONgoing Telmisartan

Alone and in combination with Ramipril Global Endpoint Trial) a VA NEPHRON-D (The Veterans

Affairs Nephropathy in Diabetes)) bylo hodnoceno podávání kombinace inhibitoru ACE s blokátorem

receptorů pro angiotenzin II.

Studie

ONTARGET

byla

vedena

pacientů

anamnézou

kardiovaskulárního

nebo

cerebrovaskulárního onemocnění nebo u pacientů s diabetes mellitus 2. typu se známkami poškození

cílových orgánů. Studie VA NEPHRON-D byla vedena u pacientů s diabetes mellitus 2. typu

a diabetickou nefropatií.

V těchto studiích nebyl prokázán žádný významně příznivý účinek na renální a/nebo kardiovaskulární

ukazatele a na mortalitu, ale v porovnání s monoterapií bylo pozorováno zvýšené riziko hyperkalemie,

akutního poškození ledvin a/nebo hypotenze. Vzhledem k podobnosti farmakodynamických vlastností,

jsou tyto výsledky relevantní rovněž pro další inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II.

Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotensin II proto nesmí pacienti s diabetickou nefropatií

užívat současně.

Studie ALTITUDE (Aliskiren Trial in Type 2 Diabetes Using Cardiovascular and Renal Disease

Endpoints) byla navržena tak, aby zhodnotila přínos přidání aliskirenu k standardní terapii inhibitorem

ACE nebo blokátorem receptorů pro angiotenzin II u pacientů s diabetes mellitus 2. typu a chronickým

onemocněním ledvin, kardiovaskulárním onemocněním, nebo obojím. Studie byla předčasně ukončena

z důvodu zvýšení rizika nežádoucích komplikací. Kardiovaskulární úmrtí a cévní mozková příhoda

byly numericky častější ve skupině s aliskirenem než ve skupině s placebem a zároveň nežádoucí

účinky a sledované závažné nežádoucí účinky (hyperkalemie, hypotenze a renální dysfunkce) byly

častěji hlášeny ve skupině s aliskirenem oproti placebové skupině.

Nemelanomový kožní nádor:

Z dostupných údajů uvedených v epidemiologických studiích vyplývá, že byla pozorována spojitost

mezi HCTZ a výskytem NMSC v závislosti na kumulativní dávce. V jedné studii byla zahrnuta

populace složená ze 71 533 případů BCC a z 8 629 případů SCC, odpovídajících 1 430 833, resp. 172

462 kontrolám v populaci. Užívání vysokých dávek HCTZ (≥50 000 mg kumulativních) bylo spojeno

s korigovanou mírou pravděpodobnosti (OR) 1,29 (95% interval spolehlivosti (CI): 1,23–1,35) u BCC

a 3,98 (95% CI: 3,68–4,31) u SCC. Jednoznačný vztah mezi kumulativní dávkou a odezvou byl

pozorován jak v případě BCC, tak SCC. Jiná studie naznačuje možné spojení mezi karcinomem rtu

(SCC) a expozicí HCTZ: 633 případů karcinomu rtu odpovídalo 63 067 kontrolám v populaci,

přičemž byla použita strategie výběru z rizikových skupin. Vztah mezi kumulativní dávkou a odezvou

byl předveden s OR 2,1 (95% CI: 1,7–2,6), která vzrostla na 3,9 (3,0- 4,9) při vysokých dávkách

(~25 000 mg) a na 7,7 (5,7–10,5) v případě nejvyšší kumulované dávky (~100 000 mg) (viz též bod

4.4).

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce a distribuce

Olmesartan-medoxomil:

Olmesartan-medoxomil

proléčivo.

střevní

sliznici

portální

krvi

během

absorpce

z gastrointestinálního

traktu

rychle

přeměňován

esterázami

farmakologicky

účinný

metabolit

olmesartan. Intaktní olmesartan-medoxomil ani intaktní postranní řetězec medoxomilové části nebyly

detekovány v plasmě nebo exkretech. Průměrná absolutní biologická dostupnost olmesartanu z tablet

byla 25,6 %.

Průměrné maximální plasmatické koncentrace (C

) olmesartanu je dosaženo během 2 hodin po

perorálním podání olmesartan-medoxomilu; koncentrace olmesartanu v plasmě se zvyšuje přibližně

lineárně se zvyšováním jednotlivé dávky až do 80 mg.

Potrava má minimální vliv na biologickou dostupnost olmesartanu a proto olmesartan-medoxomil smí

být podáván jak s potravou, tak bez ní.

Klinicky významné rozdíly ve farmakokinetice olmesartanu spojené s pohlavím nebyly pozorovány.

Olmesartan se velmi váže na plasmatické bílkoviny (99,7 %), ale potenciál ke klinicky významným

interakcím

následkem

vytěsnění

vazby

bílkoviny

mezi

olmesartanem

jinými

současně

podávanými léčivými látkami, které se také vysoce váží na plasmatické bílkoviny, je nízký (což bylo

potvrzeno

nepřítomností

klinicky

významných

interakcí

mezi

olmesartan-medoxomilem

a warfarinem). Vazba olmesartanu na krevní buňky je zanedbatelná. Průměrný distribuční objem po

intravenózním podání je nízký (16-29 l).

Hydrochlorothiazid:

Po perorálním podání olmesartan-medoxomilu a hydrochlorothiazidu v kombinaci byla průměrná doba

k dosažení maximální koncentrace hydrochlorothiazidu 1,5 - 2 hodiny po podání. Hydrochlorothiazid

se váže z 68 % na plasmatické bílkoviny a jeho zdánlivý distribuční objem je 0,83 - 1,14 l/kg.

Biotransformace a eliminace

Olmesartan-medoxomil:

Celková plasmatická clearance olmesartanu byla 1,3 l/hod. (CV, 19 %) a byla relativně pomalá ve

srovnání s průtokem krve játry (cca 90 l/hod.). Po jednorázovém perorálním podání

C-značeného

olmesartan-medoxomilu se 10 - 16 % podané radioaktivity objevilo v moči (velká většina v průběhu

24 hodin po podání dávky) a zbytek radioaktivity byl zaznamenán ve stolici. Na základě systémové

dostupnosti 25,6 % lze vypočítat, že absorbovaný olmesartan je odstraňován jak renální exkrecí (cca

40 %), tak hepato-biliární exkrecí (cca 60 %). Veškerá zaznamenaná radioaktivita byla identifikována

jako olmesartan. Další významné metabolity nebyly detekovány. Enterohepatální oběh olmesartanu je

minimální. Protože velké množství olmesartanu se vylučuje žlučí, použití u pacientů s obstrukcí

žlučových cest je kontraindikováno (viz bod 4.3).

Terminální eliminační poločas olmesartanu po opakovaném perorálním podání je 10 až 15 hodin.

Během 14 dnů opakovaného podávání byl steady state dosažen po několika prvních dávkách a další

akumulace nebyla patrná. Renální clearance byla přibližně 0,5-0,7 l/hod. a byla nezávislá na dávce.

Hydrochlorothiazid:

Hydrochlorothiazid se u člověka nemetabolizuje, ale takřka všechen se vylučuje jako nezměněná

léčivá látka močí. Asi 60 % perorálně podané dávky se vyloučí v nezměněné podobě do 48 hodin.

Renální clearance je asi 250 - 300 ml/min. Terminální eliminační poločas hydrochlorothiazidu je 10 -

15 hodin.

Kombinace olmesartan-medoxomilu a hydrochlorothiazidu

Systémová

biologická

dostupnost

hydrochlorothiazidu

při

současném

podání

s olmesartan-

medoxomilem

snížena

toto

mírné

snížení

není

klinicky

významné.

Kinetika

olmesartanu není současným podáním hydrochlorothiazidu ovlivněna.

Farmakokinetika u zvláštních populací

Starší pacienti (65 let a starší pacienti):

U starších pacientů (65-75 let) trpících hypertenzí byla AUC olmesartanu v ustáleném stavu ve

srovnání s mladšími věkovými skupinami zvýšena o cca 35 % a u velmi starých pacientů (≥ 75 let)

o cca 44 % (viz bod 4.2).

Na základě omezených dat se předpokládá, že systémová clearance hydrochlorothiazidu je u zdravých

i hypertenzních starších jedinců v porovnání s mladými zdravými dobrovolníky snížena.

Porucha funkce ledvin:

U pacientů s mírnou, středně závažnou a závažnou poruchou funkce ledvin byla AUC olmesartanu

v ustáleném stavu ve srovnání se zdravými dobrovolníky zvýšena o 62 %, 82 % a 179 % resp. (viz bod

4.2, 4.3, 4.4).

U pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 30–60 ml/min)

činí maximální dávka olmesartan-medoxomilu 20 mg jednou denně. U pacientů se závažnou poruchou

funkce ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min) se používání olmesartan-medoxomilu nedoporučuje.

Biologický poločas hydrochlorothiazidu je u pacientů s poruchou funkce ledvin prodloužen.

Porucha funkce jater:

Po jednorázovém perorálním podání byly hodnoty AUC olmesartanu při mírné a středně závažné

poruše funkce jater o 6 % a o 65 % vyšší než u odpovídajících zdravých jedinců. Nevázaná frakce

olmesartanu 2 hodiny po podání byla u zdravých jedinců, u pacientů s mírnou poruchou funkce jater

a u pacientů se středně závažnou poruchou funkce jater 0,26 %, 0,34 % a 0,41 %.

Po opakovaném podávání byla u pacientů se středně závažnou poruchou funkce jater průměrná AUC

olmesartanu opět zhruba o 65 % vyšší než u odpovídající skupiny zdravých dobrovolníků. Průměrné

hodnoty C

olmesartanu byly u pacientů s poruchou funkce jater a u zdravých osob podobné.

U pacientů se středně závažnou poruchou funkce jater se doporučuje počáteční dávkování 10 mg

olmesartan-medoxomilu jednou denně;

maximální dávka

nesmí překročit

jednou

denně.

U pacientů se závažnou poruchou funkce jater nebyl olmesartan-medoxomil hodnocen (viz bod 4.2,

4.3, 4.4).

Farmakokinetiku hydrochlorothiazidu porucha funkce jater nijak významně neovlivňuje.

Lékové interakce

Kolesevelam, sekvestrant žlučových kyselin:

Současné užívání 40 mg olmesartan-medoxomilu a 3750 mg kolesevelam-hydrochloridu zdravými

dobrovolníky mělo za následek 28% snížení C

a 39% snížení AUC olmesartanu. Menší účinek, 4%

a 15% snížení C

a AUC bylo pozorováno, pokud byl olmesartan-medoxomil podán 4 hodiny před

užitím kolesevelam-hydrochloridu. Eliminační poločas olmesartanu byl snížen o 50 - 52 % bez ohledu

na to, zda byl podán současně s kolesevelam-hydrochloridem nebo 4 hodiny před kolesevelam-

hydrochloridem (viz bod 4.5).

5.3

Předklinické údaje vztahující se k

bezpečnosti

Toxický potenciál kombinace olmesartan-medoxomil/hydrochlorothiazid byl hodnocen u potkanů

a psů ve studiích chronické toxicity po perorálním podávání léku trvajícím až 6 měsíců.

Stejně

jako

každé

jednotlivé

látky

jiných

léků

této

skupiny,

hlavním

cílovým

orgánem

toxikologického

působení

kombinace

byly

ledviny.

Kombinace

olmesartan-

medoxomil/hydrochlorothiazid navodila funkční změny ledvin (vzestup dusíku močoviny a kreatininu

séru).

Vysoké

dávky

způsobily

degeneraci

tubulů

regeneraci

ledvinách

potkanů

psů,

pravděpodobně cestou změn v hemodynamice ledvin (snížená perfúze ledvin jako důsledek hypotenze

tubulární

hypoxií

degenerace

tubulárních

buněk).

Kromě

toho

kombinace

olmesartan-

medoxomil/hydrochlorothiazid

způsobila

pokles

erytrocytárních

parametrů

(počet

erytrocytů,

hemoglobin a hematokrit) a pokles váhy srdce u potkanů.

Tyto účinky byly pozorovány také u jiných antagonistů AT

receptorů a i u ACE inhibitorů. Zdá se, že

jsou indukovány farmakologickým působením vysokých dávek olmesartan-medoxomilu a nejsou

relevantní při podávání doporučených terapeutických dávek lidem.

Studie genotoxicity kombinace olmesartan-medoxomil a hydrochlorothiazid i jednotlivých složek

neprokázaly známky klinicky významné genotoxické aktivity.

Karcinogenní potenciál kombinace olmesartan-medoxomilu a hydrochlorothiazidu nebyl studován,

jelikož nejsou důkazy o významném karcinogenním působení obou jednotlivých složek za podmínek

klinického použití.

studiích

provedených

myších

potkanech

nebyla

prokázána

teratogenita

kombinace

olmesartan-medoxomilu/hydrochlorothiazidu.

předpokládalo

této

skupiny

léčiv,

fetální

toxicita byla pozorována u potkanů, což bylo zjevné z významného poklesu tělesné hmotnosti plodů,

pokud byly vystavené působení kombinace olmesartan-medoxomilu a hydrochlorothiazidu během

gestace (viz body 4.3, 4.6).

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Jádro tablety

Mikrokrystalická celulosa

Magnesium-stearát

Částečně substituovaná hyprolosa

Potahová vrstva

Oxid titaničitý

Mastek

Polyvinylalkohol

Makrogol 3000

6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3

Doba použitelnosti

3 roky.

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

6.5

Druh obalu a obsah balení

Blistry (OPA/Al/PVC fólie, Al fólie): 10, 14, 28, 30, 56, 60, 84, 90, 98 a 100 potahovaných tablet

v krabičce.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

Veškerý

nepoužitý

léčivý

přípravek

nebo

odpad

musí

být

zlikvidován

v souladu

s místními

požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

KRKA, d.d., Novo mesto, Šmarješka cesta 6, 8501 Novo mesto, Slovinsko

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Olimesta Combi 40 mg/12,5 mg potahované tablety: 58/649/15-C

Olimesta Combi 40 mg/25 mg potahované tablety: 58/650/15-C

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 28. 6. 2017

10.

DATUM REVIZE TEXTU

17. 4. 2019

Podobné produkty

Vyhledávejte upozornění související s tímto produktem

Zobrazit historii dokumentů

Sdílejte tyto informace