NORMEG Potahovaná tableta 250MG

Česká republika - čeština - SUKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv)

Koupit nyní

Aktivní složka:
LEVETIRACETAM (LEVETIRACETAMUM)
Dostupné s:
Zentiva, k.s., Praha
ATC kód:
N03AX14
INN (Mezinárodní Name):
LEVETIRACETAM (LEVETIRACETAM)
Dávkování:
250MG
Léková forma:
Potahovaná tableta
Podání:
Perorální podání
Jednotky v balení:
200 Blistr
Druh předpisu:
na lékařský předpis
Terapeutické oblasti:
LEVETIRACETAM
Přehled produktů:
NORMEG
Stav Autorizace:
R - registrovaný léčivý přípravek.
Registrační číslo:
21/ 254/12-C
Datum autorizace:
0000-00-00

Přečtěte si celý dokument

Sp. zn. sukls9426/2017

P

říbalová informace: informace pro

pacienta

Normeg 250 mg

Normeg 500 mg

Normeg 1 000 mg

potahované tablety

levetiracetamum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat,

protože obsahuje pro Vás důležité údaje.

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí

ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo

lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny

v této příbalové informaci. Viz bod 4.

Co naleznete v této

příbalové informaci

Co je přípravek Normeg a k čemu se používá

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Normeg užívat

Jak se přípravek Normeg užívá

Možné nežádoucí účinky

Jak přípravek Normeg uchovávat

Obsah balení a další informace

1.

Co je přípravek Normeg a k

čemu se používá

Přípravek Normeg je lék proti epilepsii (lék určený k léčbě záchvatů u nemocných s epilepsií).

Přípravek Normeg se užívá:

samostatně u dospělých a dospívajících ve věku od 16 let s nově diagnostikovanou epilepsií k

léčbě určitých forem epilepsie. Epilepsie je nemoc, kdy má pacient opakované záchvaty (křeče).

Levetiracetam se používá k léčbě formy epilepsie, kdy záchvaty zpočátku ovlivní pouze jednu

stranu mozku, ale mohou se poté rozšířit na větší plochu obou stran mozku [parciální (ohraničené)

záchvaty s nebo bez sekundární generalizace]. Levetiracetam Vám předepsal lékař ke snížení

počtu záchvatů.

jako přídatná léčba společně s jinými léky proti epilepsii k léčbě:

parciálních záchvatů se sekundární generalizací nebo bez ní u dospělých, dospívajících, dětí a

kojenců od 1 měsíce věku;

myoklonických záchvatů (krátké záškuby svalu nebo skupiny svalů) u dospělých a

dospívajících od 12 let věku s juvenilní myoklonickou epilepsií;

primárně generalizovaných tonicko-klonických záchvatů (velké záchvaty, včetně ztráty

vědomí) u dospělých a dospívajících od 12 let věku s idiopatickou generalizovanou epilepsií

druh epilepsie, o které se předpokládá, že má genetické příčiny).

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Normeg užívat

Neužívejte přípravek

Normeg

jestliže jste alergický(á) na levetiracetam, deriváty pyrrolidonu nebo na kteroukoli další složku

tohoto přípravku (uvedenou v bodě 6).

Upozornění a opatření

Před užitím přípravku Normeg se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem:

jestliže máte potíže s ledvinami, dbejte pokynů lékaře. Lékař může rozhodnout, zda má být Vaše

dávka upravena;

jestliže zpozorujete jakékoliv zpomalení růstu nebo neočekávaný rozvoj puberty u Vašeho dítěte,

obraťte se, prosím, na svého lékaře;

u několika osob léčených antiepileptiky, jako je přípravek Normeg, se vyskytly myšlenky na

sebepoškození či sebevraždu. Pokud se u Vás objeví jakékoli příznaky deprese a/nebo

sebevražedných myšlenek, obraťte se, prosím, na svého lékaře.

Děti a dospívající

Přípravek Normeg není určen k léčbě dětí a dospívajících do 16 let v monoterapii (samostatně).

Další léčivé přípravky a přípravek

Normeg

Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době

užíval(a) nebo které možná budete užívat.

Neužívejte magrokol (přípravek užívaný jako projímadlo) 1 hodinu před a 1 hodinu po užití

levetiracetamu, protože to může snížit jeho účinek.

Užívání přípravku

Normeg s

jíd

lem,

pitím

a alkoholem

Levetiracetam můžete užívat spolu s jídlem nebo bez něj. Pro bezpečnost léčby nepožívejte během

užívání levetiracetamu alkohol.

Těhotenství

a

kojení

Pokud jste těhotná nebo kojíte, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, poraďte

se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete tento přípravek užívat.

Levetiracetam se nesmí užívat během těhotenství, pokud to není naprosto nezbytné. Riziko vrozených

vad pro Vaše nenarozené dítě nemůže být úplně vyloučeno. Levetiracetam vykazoval ve studiích na

zvířatech nežádoucí vliv na reprodukci, avšak ve vyšších dávkách, než které budete potřebovat ke

kontrole svých záchvatů.

Během léčby se nedoporučuje kojení.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů

Levetiracetam může narušit Vaši schopnost řídit a obsluhovat stroje a zařízení, protože může způsobit

ospalost. K tomu dochází spíše na začátku léčby nebo po zvýšení dávky. Neměl(a) byste řídit nebo

obsluhovat stroje, dokud se nezjistí, zda Vaše schopnost vykonávat tyto činnosti není negativně

ovlivněna.

3.

Jak se přípravek Normeg užívá

Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se

svým lékařem nebo lékárníkem.

Přípravek Normeg se musí užívat 2× denně, polovina denní dávky ráno a polovina denní dávky večer,

každý den v přibližně stejnou dobu.

Užívejte tolik tablet, kolik Vám určí Váš lékař.

Monoterapie

Dávka pro dospělé a dospívající (od 16 let)

Obvyklá dávka: v rozmezí 1 000 mg až 3 000 mg každý den.

Jestliže začínáte poprvé užívat levetiracetam, lékař Vám předepíše po dobu prvních 2 týdnů nižší

dávku před podáním nejnižší obvyklé dávky.

Příklad: jestliže je Vaše denní dávka 1

000 mg, Vaše snížená počáteční dávka je 2 tablety 250 mg ráno

a 2 tablety 250 mg v

ečer.

Přídatná léčba

Dávka pro dospělé a dospívající (12

17 let) s

tělesnou hmotností 50 kg a více

Obvyklá dávka: v rozmezí 1 000 mg až 3 000 mg každý den.

Příklad: Jestliže je Vaše denní dávka 1

000 mg, vezmete si 2 tablety 250 mg ráno a 2 tablety 250 mg

večer.

Dávka pro kojence (

1

23 měsíců), děti (2

11 let) a dospívající (12

17 let) s

tělesnou hmotností

nižší než 50 kg

Váš lékař Vám předepíše nejvhodnější lékovou formu levetiracetamu podle Vašeho věku, tělesné

hmotnosti a dávky.

Perorální roztok je nejvhodnější léková forma pro kojence a děti do 6 let a pro děti a dospívající (6–17

let) s tělesnou hmotností pod 50 kg a pokud tablety neumožňují přesné dávkování.

Způsob podání

Spolkněte tabletu přípravku Normeg s dostatečným množstvím tekutiny (např. sklenicí vody).

Délka

léčby

Levetiracetam je určen k dlouhodobé léčbě. Je třeba pokračovat v léčbě levetiracetamem tak

dlouho, jak Vám doporučil lékař.

Neukončujte léčbu náhle bez porady se svým lékařem, takové ukončení léčby by mohlo vést ke

zvýšenému výskytu záchvatů.

Půlicí rýha není určena k rozlomení tablety.

Jestliže jste užil(a) více přípravku

Normeg

, než jste měl(a)

Možné nežádoucí účinky při předávkování levetiracetamem jsou: ospalost, motorický neklid,

agresivita, snížení bdělosti, útlum dýchání a kóma.

Jestliže jste užil(a) více tablet, než jste měl(a), vyhledejte svého lékaře. Váš lékař určí nejlepší možnou

léčbu předávkování.

Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek

Normeg

Pokud si zapomenete vzít jednu nebo více dávek přípravku, vyhledejte svého lékaře.

Nezdvojnásobujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou tabletu.

Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek

Normeg

Při ukončování léčby je nutno vysazovat levetiracetam postupně, aby se zabránilo zvýšenému výskytu

záchvatů. Pokud se Váš lékař rozhodne k ukončení léčby levetiracetamem, doporučí Vám, jak

levetiracetam postupně vysadit.

Máte-li jakékoli další otázky, týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo

lékárníka.

4.

M

ožné nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí

vyskytnout u každého.

Informujte neprodleně svého lékaře nebo navštivte nejbližší pohotovost, pokud se u Vás objeví:

slabost, pocity točení hlavy nebo závratě, nebo potíže s dechem, protože může jít o příznaky

závažné alergické (anafylaktické) reakce;

otok tváře, rtů, jazyka a hrdla (Quinckeho edém);

příznaky podobné chřipce a vyrážka na tváři, po kterých následuje šíření kožní vyrážky s vysokou

horečkou, v krevních testech je patrné zvýšení jaterních enzymů a zmnožení určitého druhu bílých

krvinek (eozinofilie), může dojít i ke zvětšení lymfatických uzlin (léková reakce s eozinofilií a

systémovými příznaky [DRESS]);

příznaky jako nízký objem moči, únava, pocit na zvracení, zvracení, zmatenost a otoky dolních

končetin v oblasti kotníků nebo chodidel – může jít o příznaky náhlého poklesu funkce ledvin;

kožní vyrážka, při které mohou vzniknout puchýře připomínající svým vzhledem malé terče (mají

tmavou skvrnu uprostřed, kterou obklopuje světlejší oblast, která je na svém vnějším obvodu opět

ohraničena kruhem kůže tmavší barvy) (

multiformní erytém

po celém těle rozšířená kožní vyrážka s puchýři a s olupováním kůže, zejména kolem úst, nosu,

očí a genitálií (Stevens-

Johnsonův syndrom

závažnější forma kožní vyrážky, která vede k olupování kůže na více než 30 % povrchu těla

toxická epidermální nekrolýza

příznaky závažných duševních změn nebo stavy, kdy si někdo u Vás všimne známek zmatenosti,

spavosti (ospalosti), ztráty paměti (amnézie), poruchy paměti (zapomnětlivost), abnormálního

chování nebo dalších neurologických příznaků zahrnujících mimovolní nebo nekontrolované

pohyby. Mohou to být příznaky postižení mozku (encefalopatie).

Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky jsou zánět nosohltanu, spavost, bolest hlavy, únava a závratě. Na

začátku léčby nebo při zvýšení dávky se mohou nežádoucí účinky jako ospalost, únava a závratě

vyskytovat častěji. Tyto nežádoucí účinky by ale měly postupně odeznít.

Velmi časté

(mohou postihnout více než 1 z 10 pacientů):

zánět nosohltanu

ospalost, bolest hlavy

Časté

(mohou postihnout 1 až 10 pacientů ze 100):

anorexie (ztráta chuti k jídlu)

deprese, nepřátelství nebo agresivita, úzkost, nespavost, nervozita nebo podrážděnost

křeče, poruchy rovnováhy, závratě (pocit nestability), letargie, třes (mimovolní chvění)

závrať (pocit otáčení)

kašel

bolesti břicha, průjem, dyspepsie (zažívací potíže), zvracení, pocit na zvracení

vyrážka

astenie (tělesná slabost) / únava

Méně časté

(mohou postihnout 1 až 10 pacientů z 1 000):

snížený počet krevních destiček, snížený počet bílých krvinek

pokles tělesné hmotnosti, zvýšení tělesné hmotnosti

pokus o sebevraždu a sebevražedné myšlenky, duševní poruchy, abnormální chování, halucinace,

hněv, zmatenost, záchvaty úzkosti (panické záchvaty), emoční nestabilita/výkyvy nálady, neklid

amnézie (ztráta paměti), poruchy paměti (zapomnětlivost), poruchy koordinace/ataxie (poruchy

koordinace pohybů), parestezie (brnění), poruchy pozornosti (ztráta soustředění)

diplopie (dvojité vidění), rozmazané vidění

zvýšené/abnormální hodnoty testů jaterních funkcí

vypadávání vlasů, ekzém, svědění

svalová slabost, myalgie (bolest svalů)

poranění

Vzácné

(mohou postihnout 1 až 10 pacientů z 10 000):

infekce

snížený počet všech typů krvinek

závažné alergické reakce [DRESS, anafylaktické reakce (závažné alergické reakce), Quinckeho

edém (otok tváře, rtů, jazyka a hrdla)]

snížená koncentrace sodíku v krvi

sebevražda, poruchy osobnosti (problémy s chováním), abnormální myšlení (pomalé myšlení,

neschopnost se soustředit)

nekontrolované svalové křeče postihující hlavu, trup a končetiny, problém s ovládáním pohybů,

hyperkineze (hyperaktivita)

zánět slinivky břišní

jaterní selhání, zánět jater

náhlé snížení funkce ledvin

kožní vyrážka, která může mít formu puchýřů a vypadat jako malé terče (tmavý střed skvrny

obklopený světlejším okolím, s tmavým okrajem)

(multiformní erytém)

, rozsáhlá vyrážka s

puchýřky a loupající se kůží, částečně kolem úst, nosu, očí a pohlavních orgánů (Stevens

Johnsonův syndrom)

a závažnější forma způsobující olupování kůže zasahující více než 30 %

povrchu těla

(toxická epidermální nekrolýza)

rabdomyolýza (rozpad svalové tkáně) a s tím spojené zvýšení kreatinfosfokinázy v krvi. Výskyt je

významně vyšší u japonských pacientů ve srovnání s pacienty z jiných zemí.

Hlášení nežádoucích účinků

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové

informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

webové stránky:

www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto

přípravku.

5.

Jak přípravek

Normeg

uchovávat

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.

Nepoužívejte tento léčivý přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na krabičce a na blistru za

zkratkou EXP. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

Nevyhazujte léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka,

jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí.

6.

Obsah balení a další informace

Co přípravek

Normeg obsahuje

Léčivou látkou je levetiracetamum.

Normeg 250 mg: jedna potahovaná tableta obsahuje levetiracetamum 250 mg.

Normeg 500 mg: jedna potahovaná tableta obsahuje levetiracetamum 500 mg.

Normeg 1 000 mg: jedna potahovaná tableta obsahuje levetiracetamum 1 000 mg.

Dalšími pomocnými látkami jsou:

Jádro tablety

Povidon 30, sodná sůl kroskarmelosy, koloidní bezvodý oxid křemičitý, stearyl-fumarát sodný.

Potah tablety

Hypromelosa 2910/5, makrogol 6 000, mastek, oxid titaničitý (E171), simetikonová emulze (čištěná

voda 67,4 %, simetikon 30,0 %, methylcelulosa 2,5 %, kyselina sorbová 0,1 %).

Normeg 250 mg obsahuje také hlinitý lak indigokarmínu (E132).

Normeg 500 mg obsahuje také žlutý oxid železitý (E172).

Jak přípravek

Normeg

vypadá a co obsahuje toto balení

Potahovaná tableta.

Normeg 250 mg: Modrá podlouhlá potahovaná tableta s délkou přibližně 12,6 mm, šířkou přibližně

6,1 mm a půlicí rýhou na obou stranách.

Normeg 500 mg: Žlutá podlouhlá potahovaná tableta s délkou přibližně 16,1 mm, šířkou přibližně 7,6

mm a půlicí rýhou na obou stranách.

Normeg 1 000 mg: Bílá až téměř bílá podlouhlá potahovaná tableta s délkou přibližně 19,1 mm, šířkou

přibližně 10,1 mm a půlicí rýhou na obou stranách.

Půlicí rýha není určena k rozlomení tablety.

Normeg 250, 500, 1 000 mg je balen v PVC/Al blistrech, balení obsahuje 10, 20, 30, 50, 60, 80, 100,

120 nebo 200 tablet.

Tj. 1, 2, 3, 5, 6, 8, 10, 12 a 20 blistrů po 10 tabletách v papírové krabičce.

Držitel rozhodnutí o registraci

Zentiva, k. s., U kabelovny 130, 102 37 Praha 10 – Dolní Měcholupy, Česká republika

V

ýrobce

Zentiva, k. s., U kabelovny 130, 102 37 Praha 10 – Dolní Měcholupy, Česká republika

Tento léčivý přípravek je v členských státech EHP registrován pod těmito názvy:

Tento přípravek je registrován v následujících státech pod názvem Normeg: Estonsko, Česká

republika, Polsko, Kypr.

Tato příbalová informace byla naposledy revidována

: 17. 2. 2017

Přečtěte si celý dokument

Sp. zn. sukls9426/2017

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPR

AVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Normeg 250 mg

Normeg 500 mg

Normeg 1 000 mg

potahované tablety

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Normeg 250 mg: jedna potahovaná tableta obsahuje levetiracetamum 250 mg.

Normeg 500 mg: jedna potahovaná tableta obsahuje levetiracetamum 500 mg.

Normeg 1 000 mg: jedna potahovaná tableta obsahuje levetiracetamum 1 000 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta

Normeg 250 mg:

Modrá podlouhlá potahovaná tableta s délkou přibližně 12,6 mm, šířkou přibližně 6,1 mm a půlicí rýhou

na obou stranách.

Normeg 500 mg:

Žlutá podlouhlá potahovaná tableta s délkou přibližně 16,1 mm, šířkou přibližně 7,6 mm a půlicí rýhou na

obou stranách.

Normeg 1 000 mg:

Bílá až téměř bílá podlouhlá potahovaná tableta s délkou přibližně 19,1 mm, šířkou přibližně 10,1 mm a

půlicí rýhou na obou stranách.

Půlicí rýha není určena k rozlomení tablety.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Levetiracetam je indikován jako monoterapie při léčbě parciálních záchvatů s nebo bez sekundární

generalizace u dospělých a dospívajících od 16 let s nově diagnostikovanou epilepsií.

Levetiracetam je indikován jako přídatná terapie

při léčbě parciálních záchvatů s nebo bez sekundární generalizace u dospělých, dospívajících, dětí a

kojenců od 1 měsíce s epilepsií;

při léčbě myoklonických záchvatů u juvenilní myoklonické epilepsie u dospělých a dospívajících od

12 let;

při léčbě primárně generalizovaných tonicko-klonických záchvatů u dospělých a dospívajících od 12

let s idiopatickou generalizovanou epilepsií.

4.2

Dávkování a způsob podání

Dávkování

Monoterapie

D

ospělí

a dospívající od 16 let

Doporučená počáteční dávka je 250 mg dvakrát denně. Po dvou týdnech užívání má být zvýšena na

terapeutickou dávku 500 mg dvakrát denně. Dávka může být dále zvyšována o 250 mg dvakrát denně

každé dva týdny v závislosti na klinické odpovědi. Maximální dávka je 1 500 mg dvakrát denně.

Přídatná terapie

D

ospělí

(≥

18 let) a dospívající (12

17 let) s

tělesnou hmotností alespoň 50 kg

Počáteční terapeutická dávka je 500 mg dvakrát denně. S touto dávkou lze začít první den léčby.

Podle klinické odpovědi a snášenlivosti lze denní dávku zvýšit až na 1 500 mg dvakrát denně. Dávku lze

zvyšovat nebo snižovat po 500 mg dvakrát denně každé dva až čtyři týdny.

Ukončení léčby

Pokud je nutno léčbu levetiracetamem ukončit, doporučuje se vysazovat jej postupně (např. u dospělých a

dospívajících s tělesnou hmotností více než 50 kg: snižování o 500 mg dvakrát denně každé dva až čtyři

týdny, u kojenců starších než 6 měsíců, dětí a dospívajících s tělesnou hmotností nižší než 50 kg: dávka by

se měla snižovat nejvýše o 10 mg/kg dvakrát denně každé dva týdny; u kojenců (pod 6 měsíců): snížení

dávky by nemělo překročit 7 mg/kg dvakrát denně každé 2 týdny).

Zvláštní skupiny pacientů

Starší pacienti (65 let a starší)

U starších pacientů s poruchou renálních funkcí (viz „Porucha renálních funkcí“ níže ) se doporučuje

dávku upravit.

Porucha funkce ledvin

Denní dávka musí být individuálně upravena podle renálních funkcí.

Pro dospělé pacienty použijte následující tabulku a dávku upravte odpovídajícím způsobem. Při použití

této tabulky dávkování je nutno nejprve stanovit pacientovu clearance kreatininu (CLcr) v ml/min. U

dospělých a dospívajících s tělesnou hmotností 50 kg a více lze hodnotu CLcr v ml/min zjistit z hladin

kreatininu v séru (mg/dl) s použitím následující rovnice:

[140 - věk (roky)]

×

tělesná hmotnost (kg)

CLcr (ml/min) = ----------------------------------------------------------- (

×

0,85 u žen)

×

hladina kreatininu v séru (mg/dl)

CLcr se poté přepočítá podle následujícího vzorce na plochu povrchu těla („body surface area“, BSA):

CLcr (ml/min)

CLcr (ml/min/1,73 m²) = ----------------------------------

×

1,73

BSA pacienta (m²)

Úprava dávky u dospělých a dospívajících pacientů s tělesnou hmotností vyšší než 50 kg s poruchou

funkce ledvin:

Stupeň

Clearance kreatininu

(ml/min/1,73m

Dávka a frekvence podávání

Normální

> 80

500–1 500 mg dvakrát denně

Lehký

50–79

500–1 000 mg dvakrát denně

Středně těžký

30–49

250–750 mg dvakrát denně

Těžký

< 30

250–500 mg dvakrát denně

Dialyzovaní pacienti v konečném

stadiu onemocnění ledvin

500–1 000 mg jednou denně

První den léčby levetiracetamem se doporučuje podat nasycovací dávku 750 mg.

Po dialýze se doporučuje podat dodatečnou dávku 250–500 mg.

U dětí s poruchou funkce ledvin je třeba upravit dávku levetiracetamu podle renálních funkcí, protože

clearance levetiracetamu závisí na renálních funkcích. Toto doporučení je založeno na studii s dospělými s

poruchou funkce ledvin.

Pro mladé dospívající, děti a kojence může být CLcr v ml/min/1,73 m² odhadnuta ze stanovení sérového

kreatininu (mg/dl) s použitím následujícího vzorce (Schwartzův vzorec):

Výška (cm)

×

CLcr (ml/min/1,73 m

) = -------------------------------------------

sérový kreatinin (mg/dl)

ks = 0,45 pro donošené kojence do 1 roku věku; ks = 0,55 pro děti mladší než 13 let a dospívající dívky;

ks = 0,7 pro dospívající chlapce

Úprava dávkování pro kojence, děti a dospívající pacienty s tělesnou hmotností nižší než 50 kg s poruchou

renálních funkcí:

Stupeň

Clearance

kreatininu

(ml/min/1,73 m

Dávka a frekvence podávání

Kojenci od 1 měsíce

do méně než 6 měsíců

Kojenci 6–23 měsíců, děti a

dospívající s tělesnou hmotností

nižší než 50 kg

Normální

> 80

7–21 mg/kg dvakrát denně

10–30 mg/kg dvakrát denně

Lehký

50–79

7–14 mg/kg dvakrát denně

10–20 mg/kg dvakrát denně

Středně těžký

30–49

3,5–10,5 mg/kg dvakrát denně

5–15 mg/kg dvakrát denně

Těžký

< 30

3,5–7 mg/kg dvakrát denně

5–10 mg/kg dvakrát denně

Dialyzovaní pacienti

v konečném stadiu

onemocnění ledvin

7–14 mg/kg jednou denně

(2) (4)

10–20 mg/kg jednou denně

(3) (5)

Pro dávky nižší než 250 mg, pro dávky, které nejsou násobky 250 mg, u kterých doporučeného

dávkování nelze dosáhnout podáním více tablet a u pacientů neschopných polykat tablety se používá

perorální roztok.

První den léčby levetiracetamem se doporučuje nasycovací dávka 10,5 mg/kg.

První den léčby levetiracetamem se doporučuje nasycovací dávka 15 mg/kg

Po dialýze se doporučuje dodatečná dávka 3,5–7 mg/kg.

Po dialýze se doporučuje dodatečná dávka 5–10 mg/kg.

Porucha funkce jater

U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater není třeba dávku nijak upravovat. U

nemocných s těžkou poruchou funkce jater může hodnota clearance kreatininu podhodnocovat renální

insuficienci. Proto se při hodnotě clearance kreatininu pod 60 ml/min/1,73 m

doporučuje o 50 % snížit

denní udržovací dávku.

Pediatri

cká populace

Lékař má předepsat nejvhodnější lékovou formu, velikost balení a sílu přípravku vzhledem k věku, tělesné

hmotnosti pacienta a dávce.

Léková forma tablety není vhodná pro podávání kojencům a dětem mladším než 6 let. U této populace se

upřednostňuje forma perorálního roztoku. Navíc síly dostupné u tablet nejsou vhodné pro počáteční léčbu

dětí s tělesnou hmotností nižší než 25 kg, pro pacienty neschopné polykat tablety nebo pro podání dávek

nižších než 250 mg. Ve všech těchto případech se má použít perorální roztok.

Monoterapie

Bezpečnost a účinnost levetiracetamu u monoterapie u dětí a dospívajících do 16 let ještě nebyly

stanoveny.

Nejsou k dispozici žádné údaje.

Přídatná terapie pro kojence ve věku 6

23 měsíců, děti (2

11 let) a dospívající (1

217 let) s

tělesnou

hmotností

nižší než 50 kg

Pro kojence a děti mladší než 6 let se upřednostňuje léková forma perorální roztok.

Perorální roztok se používá pro dávky nižší než 250 mg u dětí od 6 let, pro dávky, které nejsou násobky

250 mg, u kterých doporučeného dávkování nelze dosáhnout podáním více tablet a u pacientů

neschopných polykat tablety.

Má být použita nejnižší účinná dávka. Počáteční terapeutická dávka pro dítě nebo dospívajícího s tělesnou

hmotností do 25 kg je 250 mg dvakrát denně s maximální dávkou 750 mg dvakrát denně. Dávka u dětí

s tělesnou hmotností od 50 kg je stejná jako u dospělých.

Přídatná terapie pro kojence ve věku 1 měsíc až méně než 6 měsíců

U kojenců se používá léková forma perorální roztok.

Způsob podání

Potahované tablety je nutno užívat perorálně, zapíjet dostatečným množství tekutiny, lze je užívat

spolu s jídlem nebo bez něj. Denní dávka se podává rozdělena do dvou stejných dávek.

4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku, jiné deriváty pyrrolidonu nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou

v bodu 6.1.

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Porucha funkce ledvin

Podávání levetiracetamu pacientům s poruchou renálních funkcí si může vyžádat úpravu dávky.

U nemocných s těžkou poruchou funkce jater je vhodné před zvolením dávky provést zhodnocení

renálních funkcí (viz bod 4.2).

Akutní poškození ledvin

Podávání levetiracetamu bylo velmi vzácně spojeno s akutním poškozením funkce ledvin, ke kterému

došlo v časovém rozmezí od několika dní do několika měsíců.

Krevní obraz

V souvislosti s podáváním levetiracetamu byly popsány vzácné případy snížení hodnot krevního obrazu

(neutropenie, agranulocytóza, leukopenie, trombocytopenie a pancytopenie), a to obvykle na začátku

léčby. Je vhodné zkontrolovat celkový krevní obraz u pacientů trpících významnou slabostí, horečnatým

stavem, opakovanými infekcemi nebo poruchou srážení krve (viz bod 4.8).

Sebevražda

U pacientů léčených antiepileptiky (včetně levetiracetamu) byly hlášeny případy sebevraždy, pokusu o

sebevraždu, sebevražedných představ a chování. Metaanalýza randomizovaných placebem

kontrolovaných studií s antiepileptiky prokázala mírně zvýšené riziko sebevražedných myšlenek a chování.

Mechanismus vzniku tohoto rizika není znám.

Z tohoto důvodu mají být u pacientů sledovány známky deprese a/nebo sebevražedných představ a

chování a má být zvážena vhodná léčba. Pacientům (a jejich ošetřujícím osobám) se má doporučit, aby

okamžitě vyhledali lékařskou pomoc, pokud se u pacientů projeví známky deprese a/nebo sebevražedných

představ či chování.

Pediatrická populace

Léková forma tablety není vhodná pro kojence a děti mladší než 6 let.

Dostupné údaje u dětí nenaznačují vliv na růst a pubertu. Avšak dlouhodobý účinek u dětí na učení,

inteligenci, růst, endokrinní funkce, pubertu a plodnost zatím není znám.

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Antiepileptika

Údaje z premarketingových klinických studií provedených u dospělých ukazují, že levetiracetam

neovlivňuje sérové koncentrace již podávaných antiepileptik (fenytoin, karbamazepin, kyselina valproová,

fenobarbital, lamotrigin, gabapentin a primidon) a že tato antiepileptika neovlivňují farmakokinetiku

levetiracetamu.

Stejně jako u dospělých, ani u pediatrických pacientů užívajících levetiracetam do dávky 60 mg/kg/den

nejsou důkazy o klinicky významných interakcích léčivého přípravku.

Retrospektivní hodnocení farmakokinetických interakcí u dětí a dospívajících s epilepsií (4–17 let)

potvrdilo, že přídatná léčba perorálně užívaným levetiracetamem neovlivňuje sérové koncentrace

současně podávaného karbamazepinu a valproátu v ustáleném stavu. Údaje nicméně naznačují, že

antiepileptika indukující enzymy zvyšují clearance levetiracetamu u dětí o 20 %. Dávku není třeba

upravovat.

Probenecid

Bylo zjištěno, že probenecid (500 mg čtyřikrát denně), blokátor renální tubulární sekrece, inhibuje renální

clearance primárního metabolitu, ne však levetiracetamu. Koncentrace uvedeného metabolitu však zůstává

nízká.

Methotrexát

Při současném podání levetiracetamu a methotrexátu bylo hlášeno snížení clearence methotrexátu,

což vede ke zvýšení/prodloužení doby koncentrace methotrexátu v krvi na potenciálně toxické

hladiny. Hladiny methotrexátu a levetiracetamu v krvi mají být pečlivě monitorovány u pacientů,

kteří současné užívají oba léky.

Perorální kontraceptiva a jiné farmakokinetické interakce

Levetiracetam v dávce 1 000 mg denně neměl vliv na farmakokinetiku perorálních kontraceptiv

(ethinylestradiol a levonorgestrel); endokrinní parametry (luteinizační hormon a progesteron) se

nezměnily. Levetiracetam v dávce 2 000 mg denně neměl vliv na farmakokinetiku digoxinu ani warfarinu.

Protrombinové časy se nezměnily. Současné podávání digoxinu, perorálních kontraceptiv ani warfarinu

neovlivnilo farmakokinetiku levetiracetamu.

Laxativa

Byly hlášeny izolované případy snížení účinnosti levetiracetamu, když byl perorální levetiracetam

podáván současně s osmotickým projímadlem makrogol. Proto nemá být makrogol perorálně užíván

alespoň hodinu před užíváním a hodinu po užívání levetiracetamu.

Jídlo a alkohol

Rozsah vstřebávání levetiracetamu nebyl jídlem ovlivněn, ale rychlost vstřebávání se mírně snížila.

Nejsou k dispozici žádné údaje o interakci levetiracetamu s alkoholem.

4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Po uvedení přípravku na trh byly zdokumentovány výsledky z několika prospektivních registrů u více než

1000 těhotných žen léčených levetiracetamem v monoterapii během prvního trimestru těhotenství.

Celkově tyto údaje nenaznačují podstatné zvýšení rizika větších vrozených vad, i když teratogenní riziko

nemůže být úplně vyloučeno. Léčba více antiepileptiky je spojená s vyšším rizikem vrozených vad než

monoterapie, a tudíž má být zvažována monoterapie. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu

(viz bod 5.3).

Podávání levetiracetamu se v těhotenství a u žen ve fertilním věku, které nepoužívají antikoncepci,

nedoporučuje, pokud to není klinicky nutné.

Fyziologické změny během gravidity mohou ovlivnit koncentraci levetiracetamu. Během gravidity byly

zaznamenány případy snížené koncentrace levetiracetamu v plazmě. K výraznějšímu poklesu docházelo

během třetího trimestru gravidity (v tomto období byla koncentrace levetiracetamu v plazmě snížena až o

60 % proti výchozí koncentraci před těhotenstvím). Proto je třeba při léčbě levetiracetamem zajistit

vhodný klinický přístup k těhotným ženám. Vysazení antiepileptické léčby může vést k exacerbaci

onemocnění, které může poškodit matku i plod.

Kojení

Levetiracetam se vylučuje do mateřského mléka. Proto se kojení nedoporučuje. Pokud však je léčba

levetiracetamem během kojení nezbytná, je třeba vzhledem k významu kojení zvážit poměr rizika a

přínosu léčby.

Fertilita

Ve studiích na zvířatech nebyl zjištěn žádný účinek na fertilitu (viz bod 5.3). Nejsou k dispozici žádné

údaje z klinické praxe, potenciální riziko u člověka není známo.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Levetiracetam má zanedbatelný nebo mírný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Vzhledem k

možné rozdílné individuální citlivosti mohou někteří pacienti pociťovat somnolenci nebo jiné příznaky

související s centrálním nervovým systémem, a to zejména na začátku léčby nebo po zvýšení dávky. Proto

se u těchto pacientů doporučuje opatrnost při provádění náročnějších aktivit, např. řízení vozidel nebo

obsluhování strojů. Pacientům se nedoporučuje řídit nebo obsluhovat stroje, dokud se nezjistí, že jejich

schopnost vykonávat tyto činnosti není negativně ovlivněna.

4.8

Nežádoucí účinky

Shrnutí bezpečnostního profilu

Profil nežádoucích účinků uvedený níže je založen na analýze souhrnných placebem kontrolovaných

klinických studií ve všech studovaných indikacích s celkem 3 416 pacienty léčenými levetiracetamem.

Tyto údaje pocházejí z používání levetiracetamu v otevřených prodloužených studiích i ze zkušeností po

uvedení přípravku na trh. Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky byly nazofaryngitida, somnolence, bolest

hlavy, únava a závratě. Bezpečnostní profil levetiracetamu je podobný ve všech věkových skupinách

(dospělí i pediatričtí pacienti) a ve všech schválených indikacích epilepsie.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků

Nežádoucí účinky hlášené z klinických studií (u dospělých, dospívajících, dětí i kojenců

>

1 měsíc) a z

postmarketingových zkušeností jsou uvedeny níže podle tříd orgánových systémů a podle frekvence.

Nežádoucí účinky jsou řazeny za sebou podle klesající závažnosti a jejich frekvence je definována takto:

velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až

< 1/1 000) a velmi vzácné (< 1/10 000).

MedDRA

třídy

orgánových

systémů

Frekvence

Velmi časté

Časté

Méně časté

Vzácné

Infekce a

infestace

nazofaryngitida

infekce

Poruchy krve a

lymfatického

systému

trombocytopenie,

leukopenie

pancytopenie

neutropenie

agranulocytóza

Poruchy

imunitního

systému

léková reakce

s eozinofilií a

systémovými

příznaky (DRESS),

hypersenzitivita

(včetně angioedému

a anafylaxe)

Poruchy

metabolismu a

výživy

anorexie

snížení tělesné

hmotnosti, zvýšení

tělesné hmotnosti

hyponatremie

Psychiatrické

poruchy

deprese,

hostilita/agresivita,

anxieta, insomnie,

nervozita/podrážděnost

sebevražedný pokus,

sebevražedné

představy,

psychotická porucha,

abnormální chování,

halucinace, hněv,

stav zmatenosti,

panická ataka, citová

labilita/výkyvy

nálady, agitovanost

dokonaná

sebevražda,

poruchy osobnosti,

abnormální myšlení

Poruchy

somnolence,

konvulze, porucha

amnézie, porucha

choreoatetóza

* Prevalence je významně vyšší u japonských pacientů ve srovnání s pacienty z jiných zemí.

Po podání levetiracetamu byly vzácně pozorovány případy encefalopatie. Tyto nežádoucí účinky se

obvykle objevily na začátku léčby (po několika dnech až několika měsících) a po přerušení léčby byly

reverzibilní.

Popis vybraných nežádoucích účinků

Riziko anorexie je vyšší při současném podávání levetiracetamu a topimarátu.

V několika případech alopecie byla po vysazení levetiracetamu pozorována spontánní úprava stavu. Útlum

kostní dřeně byl zjištěn v některých případech pancytopenie.

Pediatrická populace

U pacientů ve věku 1 měsíc až méně než 4 roky bylo v placebem kontrolovaných a otevřených

prodloužených studiích léčeno levetiracetamem celkem 190 pacientů. Šedesát (60) z těchto pacientů bylo

nervového

systému

bolest hlavy

rovnováhy, závratě,

letargie, třes

paměti, poruchy

koordinace/ataxie,

parestezie, poruchy

pozornosti

dyskineze

hyperkineze

Poruchy oka

diplopie, rozmazané

vidění

Poruchy ucha a

labyrintu

vertigo

Respirační,

hrudní a

mediastinální

poruchy

kašel

Gastrointestinální

poruchy

bolesti břicha, průjem,

dyspepsie, zvracení,

nauzea

pankreatitida

Poruchy jater a

žlučových cest

abnormální výsledky

jaterních funkčních

testů

jaterní selhání

hepatitida

Poruchy ledvin a

močových cest

akutní selhání

ledvin

Poruchy kůže a

podkožní tkáně

vyrážka

alopecie, ekzém,

pruritus

toxická epidermální

nekrolýza, Stevens-

Johnsonův

syndrom,

multiformní erytém

Poruchy svalové

a kosterní

soustavy a

pojivové tkáně

svalová slabost,

myalgie

rabdomyolýza a

zvýšení hladin

kreatinfosfokinázy

v krvi*

Celkové poruchy

a reakce v místě

aplikace

astenie/únava

Poranění, otravy

a procedurální

komplikace

poranění

léčeno levetiracetamem v placebem kontrolovaných studiích. U pacientů ve věku 4–16 let bylo v

placebem kontrolovaných a otevřených prodloužených studiích léčeno levetiracetamem celkem 645

pacientů. 233 těchto pacientů bylo léčeno levetiracetamem v placebem kontrolovaných studiích. V obou

těchto pediatrických skupinách jsou tyto údaje doplněny o zkušenosti z použití levetiracetamu po jeho

uvedení na trh.

Navíc 101 kojenců ve věku pod 12 měsíců bylo léčeno v poregistrační studii bezpečnosti. Nebyla

identifikována žádná nová bezpečnostní rizika pro kojence s epilepsií mladší než 12 měsíců.

Profil nežádoucích účinků levetiracetamu je obecně podobný ve všech věkových skupinách a ve všech

schválených indikacích epilepsie. Výsledky bezpečnosti u pediatrických pacientů byly v placebem

kontrolovaných klinických studiích konzistentní s bezpečnostním profilem levetiracetamu u dospělých, s

výjimkou behaviorálních a psychiatrických nežádoucích účinků, které byly častější u dětí než u dospělých.

U dětí a dospívajících ve věku 4–16 let byly zvracení (velmi časté, 11,2 %), agitovanost (časté, 3,4 %),

výkyvy nálady (časté, 2,1 %), citová labilita (časté, 1,7 %), agresivita (časté, 8,2 %), abnormální chování

(časté, 5,6 %) a letargie (časté, 3,9 %) hlášeny častěji než u ostatních věkových skupin nebo v celkovém

bezpečnostním profilu. U kojenců a dětí ve věku 1 měsíc až méně než 4 roky byly podrážděnost (velmi

časté, 11,7 %) a poruchy koordinace (časté, 3,3 %) hlášeny častěji než u ostatních věkových skupin nebo v

celkovém bezpečnostním profilu.

Dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná bezpečnostní pediatrická studie s uspořádáním pro hodnocení

non-inferiority sledovala kognitivní a neuropsychologické účinky levetiracetamu u dětí ve věku 4–16 let s

parciálními záchvaty. Bylo stanoveno, že v populaci splňující podmínky protokolu ("per-protocol"

populace) se levetiracetam neodlišoval od placeba (non inferior) s ohledem na změnu od výchozího stavu

ve složeném skóre k hodnocení paměti Leiter-R zahrnujícím pozornost a paměť (Leiter-R Attention and

Memory, Memory Screen Composite score). Výsledky týkající se chování a emočního fungování

naznačovaly zhoršení u pacientů léčených levetiracetamem, pokud jde o agresivní chování, což bylo

měřeno standardizovaným a systematickým způsobem za použití validovaných nástrojů (CBCL-

Achenbach Child Behavior Checklist). Nicméně jedinci, kteří užívali levetiracetam v dlouhodobé otevřené

následné (follow-up) studii nepocítili v průměru zhoršení chování a emočního fungování, zejména měřítka

agresivního chování nebyla horší oproti základnímu stavu.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to

pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby

hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

w

ebové stránky:

www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9

Předávkování

Symptomy

Při předávkování levetiracetamem byla pozorována somnolence, agitovanost, agresivita, poruchy vědomí,

respirační útlum a kóma.

Léčba předávkování

Po akutním předávkování je třeba žaludek vyprázdnit výplachem nebo vyvoláním zvracení. Žádné

specifické antidotum levetiracetamu není k dispozici. Léčba předávkování je symptomatická a může

zahrnovat i hemodialýzu. Účinnost vylučování levetiracetamu dialýzou je 60 % a primárního metabolitu

74 %.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antiepileptika, jiná antiepileptika, ATC kód: N03AX14

Léčivá látka, levetiracetam, je derivát pyrrolidonu (S-enantiomer α-etyl-2-oxo-1-pyrrolidinacetamidu),

chemicky nesouvisející s léčivými látkami obsaženými v současných antiepileptických přípravcích.

Mechanismus účinku

Mechanismus účinku levetiracetamu stále ještě není plně objasněn. Pokusy in vitro a in vivo nasvědčují

tomu, že levetiracetam nemění základní charakteristiky buněk ani normální přenos nervových vzruchů.

In vitro studie ukazují, že levetiracetam ovlivňuje hladinu Ca

v neuronech částečnou inhibicí kalciových

kanálů typu N a snížením uvolňování Ca

z intraneuronálních zásob. Levetiracetam navíc částečně

antagonizuje snížení aktivity GABA- a glycinových kanálů způsobené zinkem a beta-karboliny. Mimoto

bylo v in vitro studiích prokázáno, že se levetiracetam váže na specifické vazebné místo v mozkové tkáni

hlodavců. Tímto vazebným místem je synaptický vezikulární protein 2A, který je považován za součást

procesů fúze vezikulů a exocytózy neurotransmiterů. Levetiracetam a jeho analogy mají různou afinitu

k vazbě na synaptický vezikulární protein 2A. Tato afinita k vazbě koreluje s jejich potencí k zábraně

vzniku záchvatů v audiogenních modelech epilepsie u myší. Uvedená zjištění naznačují, že interakce mezi

levetiracetamem a synaptickým vezikulárním proteinem 2A by mohla přispívat k jeho antiepileptickému

účinku.

Farmakodynamické účinky

Levetiracetam poskytuje ochranu před záchvaty v širokém spektru zvířecích modelů parciálních a

primárně generalizovaných záchvatů, aniž by měl prokonvulzivní účinky. Primární metabolit je neaktivní.

U člověka potvrdila aktivita při parciální i generalizované epilepsii (epileptiformní

výboj/fotoparoxysmální odpověď) široké spektrum farmakologického profilu levetiracetamu.

Klinická účinnost a bezpečnost

Přídatná léčba parciálních záchvatů s nebo bez sekundární generalizace u dospělých, dospívajících,

dětí a

kojenců ve věku od 1 měsíce s

epilepsií

Účinnost levetiracetamu u dospělých byla prokázána ve 3 dvojitě zaslepených placebem kontrolovaných

studiích v denní dávce 1 000 mg, 2 000 mg nebo 3 000 mg rozdělené do dvou dílčích dávek. Léčba trvala

až 18 týdnů. V analýze sdružených dat bylo procento pacientů, kteří dosáhli snížení frekvence parciálních

záchvatů za týden o 50 % a více proti počátečnímu stavu při stabilní dávce (12/14 týdnů) 27,7 %, 31,6 % a

41,3 % u pacientů užívajících 1 000 mg, 2 000 mg a 3 000 mg levetiracetamu a 12,6 % pacientů

užívajících placebo.

Pediatrická populace

U pediatrických pacientů (4–16 let) byla účinnost levetiracetamu prokázána ve dvojitě zaslepené

placebem kontrolované studii, do které bylo zařazeno 198 pacientů s trváním léčby 14 týdnů. V této studii

byl levetiracetam užíván ve fixní dávce 60 mg/kg/den rozdělené do dvou dílčích dávek. 44,6 % pacientů

léčených levetiracetamem a 19,6 % pacientů užívajících placebo dosáhlo snížení frekvence parciálních

záchvatů za týden proti počátečnímu stavu o 50 % a více. Při pokračující dlouhodobé léčbě bylo 11,4 %

pacientů bez záchvatů po dobu alespoň 6 měsíců a 7,2 % pacientů bylo bez záchvatů po dobu alespoň 1

roku.

U pediatrických pacientů (ve věku 1 měsíc až méně než 4 roky) byla účinnost levetiracetamu stanovena ve

dvojitě zaslepené placebem kontrolované studii, která zahrnovala 116 pacientů a léčba trvala 5 dní. V této

studii dostávali pacienti denní dávku 20 mg/kg, 25 mg/kg, 40 mg/kg nebo 50 mg/kg perorálního roztoku

na základě titračního rozpisu podle věku. V této studii byla použita dávka 20 mg/kg/den titrovaná do 40

mg/kg/den pro kojence ve věku jeden měsíc až méně než 6 měsíců, a dávka 25 mg/kg/den titrovaná do 50

mg/kg/den pro děti ve věku 6 měsíců až méně než 4 roky. Celková denní dávka byla podávána rozděleně

ve dvou dílčích dávkách.

Primárním měřítkem účinnosti byl podíl pacientů odpovídajících na léčbu (frekvence respondérů, tj.

procento pacientů s ≥ 50 % poklesem průměrné denní frekvence parciálních záchvatů od výchozího stavu),

který byl hodnocen zaslepeně centrálním hodnotitelem prostřednictvím 48hodinového video EEG

záznamu. Do analýzy účinnosti bylo zahrnuto 109 pacientů, kteří měli nejméně 24 hodin video EEG

záznamu v obou obdobích, výchozím i hodnoceném. 43,6 % pacientů léčených levetiracetamem a 19,6 %

pacientů užívajících placebo bylo považováno za respondéry. Výsledky se shodují napříč věkovými

skupinami. S pokračující dlouhodobou léčbou bylo 8,6 % pacientů bez záchvatů nejméně po dobu 6

měsíců a 7,8 % bylo bez záchvatů nejméně 1 rok.

35 kojenců ve věku pod 1 rok s parciálními záchvaty bylo léčeno v placebem kontrolovaných klinických

studiích, kde pouze 13 pacientů bylo ve věku < 6 měsíců.

Monoterapie při léčbě parciálních záchvatů s nebo bez sekundární generalizace u pacientů od 16 let

s

nově diagnostikovanou epilepsií

Účinnost levetiracetamu v monoterapii byla prokázána ve dvojitě zaslepeném paralelním porovnání non-

inferiority s karbamazepinem s řízeným uvolňováním u 576 pacientů od 16 let věku s nově nebo nedávno

diagnostikovanou epilepsií. U pacientů musely být přítomny pouze spontánní parciální záchvaty nebo

generalizované tonicko-klonické záchvaty. Pacienti byli randomizováni k užívání karbamazepinu s

řízeným uvolňováním v dávce 400–1 200 mg/den nebo levetiracetamu v dávce 1 000–3 000 mg/den po

dobu až 121 týdnů v závislosti na terapeutické odpovědi.

Bez záchvatů po dobu 6 měsíců bylo 73,0

% pacientů s levetiracetamem a 72,8 % pacientů s

karbamazepinem s řízeným uvolňováním; korigovaný absolutní rozdíl mezi léčbami byl 0,2 % (95 % CI:

-7,8; 8,2). Více než polovina pacientů byla bez záchvatů po dobu 12 měsíců (56,6 % a 58,5 % pacientů s

levetiracetamem resp. karbamazepinem s řízeným uvolňováním).

Ve studii odrážející klinickou praxi mohla být vysazena souběžná antiepileptická léčba u části pacientů,

kteří odpověděli na přídatnou léčbu levetiracetamem (36 dospělých pacientů z 69).

Přídatná léčba myoklonických záchvatů u juvenilní myoklonické epilepsie u dospělých a dospívajících

od

12 let

Účinnost levetiracetamu byla prokázána ve dvojitě zaslepené placebem kontrolované studii trvající 16

týdnů u pacientů od 12 let s idiopatickou generalizovanou epilepsií s myoklonickými záchvaty u různých

syndromů. Většina pacientů trpěla juvenilní myoklonickou epilepsií.

V této studii byl levetiracetam užíván v dávce 3 000 mg/den rozdělené do dvou denních dávek.

58,3 % pacientů léčených levetiracetamem a 23,3 % pacientů s placebem dosáhlo snížení počtu dnů s

myoklonickým záchvatem za týden alespoň o 50 %. Při pokračující dlouhodobé léčbě bylo 28,6 %

pacientů bez myoklonických záchvatů po dobu alespoň 6 měsíců a 21,0 % pacientů bylo bez

myoklonických záchvatů po dobu alespoň 1 roku.

Přídatná léčba primárně generalizovaných tonicko

-klonic

kých záchvatů u dospělých a dospívajících

od 12

let s idiopatickou generalizovanou epilepsií

Účinnost levetiracetamu byla prokázána ve dvojitě zaslepené placebem kontrolované studii trvající 24

týdnů, která zahrnovala dospělé, dospívající a omezený počet dětí trpících idiopatickou generalizovanou

epilepsií s primárně generalizovanými tonicko-klonickými záchvaty (PGTC) u různých syndromů

(juvenilní myoklonická epilepsie, juvenilní epilepsie s absencemi, dětská epilepsie s absencemi nebo

epilepsie s generalizovanými tonicko-klonickými záchvaty po probuzení). V této studii byl levetiracetam

užíván v dávce 3 000 mg/den u dospělých a dospívajících nebo 60 mg/kg/den u dětí rozdělené do dvou

denních dávek.

72,2 % pacientů léčených levetiracetamem a 45,2 % pacientů s placebem dosáhlo snížení frekvence

primárně generalizovaných tonicko-klonických záchvatů za týden o 50 % a více. Při pokračující

dlouhodobé léčbě bylo 47,4 % pacientů bez tonicko-klonických záchvatů po dobu alespoň 6 měsíců a

31,5 % pacientů bylo bez tonicko-klonických záchvatů po dobu alespoň 1 roku.

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Levetiracetam je vysoce rozpustná látka s vysokou schopností průniku. Farmakokinetický profil je lineární

s nízkou intra- a interindividuální variabilitou. Při opakovaném podávání nedochází ke změně clearance.

K dispozici nejsou žádné důkazy o relevantní variabilitě mezi pohlavími, rasami ani cirkadiánní variabilitě.

Farmakokinetický profil u zdravých dobrovolníků a pacientů s epilepsií je srovnatelný.

Vzhledem k úplnému a lineárnímu vstřebávání lze plazmatické hladiny předvídat na základě perorální

dávky levetiracetamu, vyjádřené v mg/kg tělesné hmotnosti. Plazmatické hladiny levetiracetamu tedy není

nutno monitorovat.

Byla prokázána významná korelace mezi plazmatickou koncentrací a koncentrací ve slinách u dětí i

dospělých (poměr koncentrace ve slinách/koncentrace v plazmě se pohyboval v rozmezí 1–1,7 pro tablety

a 4 hodiny po podání perorálního roztoku).

Dospělí a dospívající

Absorpce

Levetiracetam se po perorálním podání rychle vstřebává. Absolutní biologická dostupnost po perorálním

podání se blíží 100 %.

Maximální plazmatické koncentrace (C

) jsou dosaženy 1,3 hodiny po podání dávky. Ustáleného stavu

se dosahuje po dvou dnech při dávkovacím režimu dvakrát denně.

Maximálních koncentrací (C

) ve výši 31 µg/ml se běžně dosahuje po jednorázové dávce 1 000 mg a 43

µg/ml po opakované dávce 1 000 mg dvakrát denně.

Rozsah vstřebávání nezávisí na dávce a není ovlivněn příjmem potravy.

Distribuce

Žádné údaje o distribuci v tkáních u člověka nejsou k dispozici.

Ani levetiracetam ani jeho primární metabolit se ve významné míře nevážou na bílkoviny krevní plazmy

(< 10 %).

Distribuční objem levetiracetamu je přibližně 0,5–0,7 l/kg, což je hodnota blízká celkovému objemu vody

v organismu.

Biotransformace

Levetiracetam není v lidském organismu výrazně metabolizován. Hlavní metabolickou cestou (24 %

dávky) je enzymatická hydrolýza acetamidové skupiny. Izoenzymy jaterního cytochromu P

nepodporují

vznik primárního metabolitu ucb L057. Hydrolýza acetamidové skupiny byla zjištěna v řadě různých tkání

včetně krvinek. Metabolit ucb L057 je farmakologicky neaktivní.

Byly zjištěny i dva méně významné metabolity. Jeden byl získán hydroxylací pyrrolidonového jádra

(1,6 % dávky) a druhý otevřením pyrrolidonového kruhu (0,9 % dávky). Další neidentifikované složky

představovaly pouze 0,6 % dávky.

In vivo nebyla zjištěna žádná enantiomerová interkonverze u levetiracetamu ani u jeho primárního

metabolitu.

In vitro bylo zjištěno, že levetiracetam a jeho primární metabolit neinhibují hlavní izoformy jaterního

cytochromu P

u člověka (CYP34A, 2A6, 2C9, 2C19, 2D6, 2E1 a 1A2), aktivitu glukuronyltransferázy

(UGT1A1 a UGT1A6) ani epoxid hydroxylázy. Levetiracetam in vitro navíc neovlivňuje glukuronidaci

kyseliny valproové.

V kulturách lidských hepatocytů měl levetiracetam minimální nebo žádný účinek na CYP1A2, SULT1E1

nebo UGT1A1. Levetiracetam způsoboval mírnou indukci CYP2B6 a CYP3A4. In vitro a in vivo údaje o

interakci s perorálními kontraceptivy, digoxinem a warfarinem neukazují, že by in vivo docházelo k

významné indukci enzymů. Proto je interakce levetiracetamu s jinými látkami nepravděpodobná.

Eliminace

Plazmatický poločas u dospělých byl 7±1 hodin a nelišil se podle dávky, způsobu podání ani při

opakované aplikaci. Průměrná celková systémová clearance byla 0,96 ml/min/kg. Hlavní cestou exkrece

byla moč, kterou se vylučovalo průměrně 95 % dávky (přibližně 93 % dávky se vyloučilo do 48 hodin).

Stolicí se vyloučilo pouze 0,3 % dávky.

Kumulativní vylučování levetiracetamu močí během prvních 48 hodin dosáhla 66 % dávky; v případě jeho

primárního metabolitu 24 % dávky.

Renální clearance levetiracetamu je 0,6 ml/min/kg, pro ucb L057 4,2 ml/min/kg, což ukazuje, že

levetiracetam se vylučuje glomerulární filtrací s následnou tubulární reabsorpcí a že primární metabolit se

kromě glomerulární filtrace vylučuje i aktivní tubulární sekrecí.

Vylučování levetiracetamu koreluje s clearance kreatininu.

Starší pacienti

U starších pacientů je eliminační poločas prodloužený přibližně o 40 % (10 až 11 hodin). To souvisí se

snížením renálních funkcí u této populace (viz bod 4.2).

Porucha funkce ledvin

Zdánlivá systémová clearance levetiracetamu a jeho primárního metabolitu koreluje s clearance kreatininu.

Proto se u nemocných se středně těžkou a těžkou renální poruchou doporučuje upravit udržovací denní

dávku levetiracetamu podle clearance kreatininu (viz bod 4.2).

U anurických dospělých jedinců s terminálním renálním selháním byl poločas mezi dialýzami přibližně 25

hodin a během dialýzy přibližně 3,1 hodin. Frakční vylučování levetiracetamu během typické 4hodinové

dialýzy činilo 51 %.

Porucha funkce jater

U jedinců s lehkou a středně těžkou poruchou funkce jater nedocházelo k žádné významné změně

clearance levetiracetamu. U většiny jedinců s těžkou poruchou funkce jater byla clearance levetiracetamu

snížena o více než 50 % v důsledku současné poruchy renální funkce (viz bod 4.2).

Pediatrická populace

Děti (4 až 12 let)

Po perorálním podání jedné dávky (20 mg/kg) dětem s epilepsií (6–12 let) byl poločas levetiracetamu 6

hodin. Zdánlivá systémová clearance byla přibližně o 30 % vyšší než u dospělých s epilepsií.

Po podání opakovaných dávek (20–60 mg/kg/den) dětem s epilepsií (4–12 let) byl levetiracetam rychle

absorbován. Maximální plazmatické koncentrace bylo dosaženo 0,5 až 1 hodinu po podání. Bylo

pozorováno lineární a dávce úměrné zvýšení maximální plazmatické koncentrace a plochy pod křivkou.

Eliminační poločas byl přibližně 5 hodin. Zdánlivá tělesná clearance byla 1,1 ml/min/kg.

Kojenci a děti (1 měsíc –

4 roky)

Po jednorázovém podání (20 mg/kg) perorálního roztoku 100 mg/ml dětem s epilepsií (1 měsíc–4 roky)

byl levetiracetam rychle absorbován a maximální plazmatická koncentrace byla pozorována přibližně 1

hodinu po podání. Farmakokinetické výsledky ukazují, že eliminační poločas je u dětí kratší (5,3 hodiny)

než u dospělých (7,2 hodiny), a že zdánlivá clearance je u dětí rychlejší (1,5 ml/min/kg) než u dospělých

(0,96 ml/min/kg).

V analýze populační farmakokinetiky provedené u pacientů ve věku od 1 měsíce do 16 let korelovala

tělesná hmotnost významně se zdánlivou clearance (clearance narůstala se zvýšením tělesné hmotnosti), a

se zdánlivým distribučním objemem. Na oba parametry měl vliv také věk. Tento účinek byl výraznější u

mladších kojenců, ustupoval se zvyšujícím se věkem a kolem 4 let věku se stal zanedbatelným.

V obou analýzách populační farmakokinetiky došlo k asi 20 % zvýšení zdánlivé clearance levetiracetamu,

když byl levetiracetam podáván spolu s antiepileptiky, která indukují tvorbu enzymů.

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě obvyklých farmakologických studií bezpečnosti, genotoxicity a

karcinogenního potenciálu nenaznačují žádné zvláštní riziko pro člověka.

Nežádoucí účinky, které nebyly pozorovány v klinických studiích, ale byly zjištěny u potkanů a v menší

míře u myší, při expozici podobným hladinám jako u člověka a s potenciálním významem pro použití v

klinické praxi, byly jaterní změny naznačující adaptivní odpověď, jako je zvýšená hmotnost a

centrilobulární hypertrofie, infiltrace tuku a zvýšená hladina jaterních enzymů v plazmě.

Žádné nežádoucí účinky na fertilitu samců nebo samic nebyly pozorovány u potkanů v dávce až 1 800

mg/kg/den (6násobek maximální doporučené denní dávky u člověka v přepočtu na mg/m

nebo expozici)

u rodičů a první generace potomků.

Dvě studie embryo-fetálního vývoje (EFD studie) byly provedeny u potkanů s dávkami 400, 1 200 a 3 600

mg/kg/den. Při dávce 3 600 mg/kg/den došlo pouze v jedné z těchto dvou EFD studií k nepatrnému

snížení fetální hmotnosti, spojenému s hraničním nárůstem počtu kostních variant /menších anomálií.

Nedošlo k žádnému ovlivnění embryomortality ani ke zvýšení výskytu malformací. NOAEL (hladina bez

pozorovaných nežádoucích účinků) byla 3 600 mg/kg/den pro březí samice potkanů (12násobek

maximální doporučené denní dávky u člověka v přepočtu na mg/m

) a 1 200 mg/kg/den pro plody.

Čtyři studie embryo-fetálního vývoje (EFD) byly provedeny u králíků s dávkami 200, 600, 800, 1 200 a

1 800 mg/kg/den. Dávka 1 800 mg/kg/den vedla ke značné toxicitě u samic-matek a ke snížení fetální

hmotnosti, spojenému se zvýšeným výskytem plodů s kardiovaskulárními/kosterními anomáliemi.

NOAEL byla < 200 mg/kg/den pro samice-matky a 200 mg/kg/den pro plody (odpovídá maximální

doporučené denní dávce u člověka v přepočtu na mg/m

Studie perinatálního a postnatálního vývoje byla provedena u potkanů s dávkami levetiracetamu 70, 350 a

1 800 mg/kg/den. NOAEL byla ≥ 1 800 mg/kg/den pro samice F0, stejně jako pro přežití, růst a vývoj

mláďat F1 až do odstavení (6násobek maximální doporučené denní dávky u člověka v přepočtu na mg/m

Studie s novorozenci a mláďaty zvířat neukázaly u psů a potkanů žádné nežádoucí účinky na standardní

výsledky vývoje a maturace v dávkách do 1 800 mg/kg/den (6–17násobek maximální doporučené denní

dávky u člověka v přepočtu na mg/m

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Normeg 250 mg

Jádro tablety

povidon 30

sodná sůl kroskarmelosy

koloidní bezvodý oxid křemičitý

stearyl-fumarát sodný

Potah tablety

hypromelosa 2910/5

makrogol 6000

mastek

oxid titaničitý (E171)

simetikonová emulze (čištěná voda 67,4 %, simetikon 30,0 %, methylcelulosa 2,5 %, kyselina sorbová

0,1 %)

hlinitý lak indigokarmínu (E132)

Normeg 500 mg

Jádro tablety

povidon 30

sodná sůl kroskarmelosy

koloidní bezvodý oxid křemičitý

stearyl-fumarát sodný

Potah tablety

hypromelosa 2910/5

makrogol 6000

mastek

oxid titaničitý (E171)

simetikonová emulze (čištěná voda 67,4 %, simetikon 30,0 %, methylcelulosa 2,5 %, kyselina sorbová

0,1 %)

žlutý oxid železitý (E172)

Normeg 1 000 mg

Jádro tablety

povidon 30

dodná sůl kroskarmelosy

koloidní bezvodý oxid křemičitý

stearyl-fumarát sodný

Potah tablety

hypromelosa 2910/5

makrogol 6000

mastek

oxid titaničitý (E171)

simetikonová emulze (čištěná voda 67,4 %, simetikon 30,0 %, methylcelulosa 2,5 %, kyselina sorbová

0,1 %)

6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3

Doba použitelnosti

3 roky

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5

Druh obalu a obsah

balení

PVC/Al blistry.

Balení s blistry: 10, 20, 30, 50, 60, 80, 100, 120 a 200 tablet.

Tj. 1, 2, 3, 5, 6, 8, 10, 12 a 20 blistrů po 10 tabletách v papírové krabičce.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6

Zvláštní požadavky na likvidaci

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Zentiva, k. s., U kabelovny 130, 102 37 Praha 10 – Dolní Měcholupy, Česká republika

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Normeg 250 mg:

21/254/12-C

Normeg 500 mg:

21/255/12-C

Normeg 1 000 mg:

21/257/12-C

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 4.4.2012

Datum posledního prodloužení registrace: 2.11.2016

10.

DATUM REVIZE TEXTU

17. 2. 2017

Podobné produkty

Vyhledávejte upozornění související s tímto produktem

Zobrazit historii dokumentů

Sdílejte tyto informace