LENDENUZ 50MG Potahovaná tableta

Česká republika - čeština - SUKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv)

Koupit nyní

Aktivní složka:
LAKOSAMID (LACOSAMIDUM)
Dostupné s:
Sandoz s.r.o., Praha
ATC kód:
N03AX18
INN (Mezinárodní Name):
LACOSAMIDE (LACOSAMIDE)
Dávkování:
50MG
Léková forma:
Potahovaná tableta
Podání:
Perorální podání
Jednotky v balení:
14; 168(3X56) Blistr
Druh předpisu:
na lékařský předpis
Terapeutické oblasti:
LAKOSAMID
Přehled produktů:
LENDENUZ
Stav Autorizace:
R - registrovaný léčivý přípravek.
Registrační číslo:
21/ 843/16-C

Přečtěte si celý dokument

Sp. zn. sukls109415/2019

Příbalová informace: informace pro pacienta

Lendenuz 50 mg potahované tablety

Lendenuz 100 mg

potahované tablety

Lendenuz 150 mg

potahované tablety

Lendenuz 200 mg

potahované tablety

lacosamidum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat,

protože obsahuje pro Vás důležité údaje.

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí

ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo

lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou

uvedeny v této příbalové informaci. Viz bod 4.

Co naleznete v této příbalové informaci

1. Co je Lendenuz a k čemu se používá

2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Lendenuz užívat

3. Jak se Lendenuz užívá

4. Možné nežádoucí účinky

5. Jak Lendenuz uchovávat

6. Obsah balení a další informace

1.

Co je Lendenuz a k čemu se používá

Co je Lendenuz

Lendenuz obsahuje lakosamid, který patří do skupiny léků označovaných jako „antiepileptika“.

Tyto léky se používají k léčbě epilepsie.

Tento léčivý přípravek Vám byl předepsán ke snížení počtu záchvatů (křečí).

K

čemu se Lendenuz používá

Lendenuz se používá u dospělých, dospívajících a dětí ve věku od 4 let.

Lendenuz se používá k léčbě určité formy epilepsie, která se vyznačuje výskytem

parciálních záchvatů se sekundární generalizací nebo bez ní.

Tento typ epilepsie postihuje zpočátku jen jednu stranu mozku. Následně se však může rozšířit

do větších oblastí obou stran mozku.

Lendenuz může být užíván samostatně nebo s jinými přípravky k léčbě epilepsie.

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Lendenuz užívat

Neužívejte Lendenuz

jestliže jste alergický(á) na lakosamid nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku

(uvedenou v bodě 6). Jestliže si nejste jistý(á), zda jste alergický(á), poraďte se s lékařem.

jestliže máte určitý typ poruchy srdečního rytmu označovaný jako atrioventrikulární (AV)

blokáda 2. nebo 3. stupně.

Neužívejte Lendenuz, pokud se Vás cokoli z výše uvedeného týká. Pokud si nejste jistý(á),

poraďte se před užitím tohoto přípravku se svým lékařem nebo lékárníkem.

Upozornění a opatření

Před užitím přípravku Lendenuz se poraďte se svým lékařem, jestliže:

máte myšlenky na sebepoškozování nebo sebevraždu. U malého počtu osob léčených

antiepileptiky, jako je lakosamid, se vyskytly myšlenky na sebepoškozování či

sebevraždu. Pokud by se u Vás kdykoli objevily podobné myšlenky, neprodleně

kontaktujte svého lékaře.

máte onemocnění srdce, které ovlivňuje srdeční tep, a máte často zvláště pomalý, rychlý

nebo nepravidelný srdeční tep (jako je AV blokáda, fibrilace síní a flutter síní).

máte závažné srdeční onemocnění, jako je srdeční selhání, nebo jste měl(a) srdeční

příhodu.

Máte často závratě nebo padáte. Lendenuz může způsobit závrať, která by mohla zvýšit

riziko úrazu nebo pádu. Proto musíte být opatrný(á)do té doby, než si zvyknete na

účinky, které by tento lék mohl mít.

Jestliže se Vás cokoli z výše uvedeného týká (nebo si nejste jistý(á)), poraďte se před užitím

přípravku Lendenuz se svým lékařem nebo lékárníkem.

Děti ve věku méně než 4 roky

Lendenuz se nedoporučuje u dětí pod 4 roky. Je to proto, že zatím není známo, jak účinkuje a

zda je bezpečný pro děti této věkové skupiny.

Další léčivé přípravky a Lendenuz

Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době

užíval(a) nebo které možná budete užívat.

Zvláště byste měl(a) informovat svého lékaře nebo lékárníka, pokud užíváte některé z

následujících léků, které ovlivňují srdce – je to proto, že Lendenuz může také ovlivňovat srdce:

léky k léčbě srdečních onemocnění

léky, které by mohly vyvolat abnormální nález na EKG záznamu (elektrokardiogramu)

označovaný jako prodloužený PR-interval, jako jsou léky k léčbě epilepsie nebo bolesti,

např. karbamazepin, lamotrigin nebo pregabalin

léky používané k léčbě některých nepravidelností v srdečním rytmu nebo k léčbě

srdečního selhání.

Jestliže se Vás cokoli z výše uvedeného týká (nebo si nejste jistý(á)), poraďte se před užitím

přípravku Lendenuz se svým lékařem nebo lékárníkem.

Také informujte svého lékaře nebo lékárníka, pokud užíváte některé z následujících léků – je to

proto, že mohou zvyšovat nebo snižovat účinek přípravku Lendenuz na Vaše tělo:

léky k léčbě plísňových infekcí, jako je flukonazol, intrakonazol nebo ketokonazol;

lék k léčbě HIV, označovaný jako ritonavir;

léky používané k léčbě bakteriálních infekcí, označované jako klarithromycin nebo

rifampicin

rostlinný přípravek používaný k léčbě mírné úzkosti a deprese označovaný jako třezalka

tečkovaná.

Jestliže se Vás cokoli z výše uvedeného týká (nebo si nejste jistý(á)), poraďte se před užitím

přípravku Lendenuz se svým lékařem nebo lékárníkem.

Lendenuz s alkoholem

Pro maximální bezpečnost léčby nepožívejte během užívání přípravku Lendenuz alkohol.

Těhotenství a kojení

Pokud jste těhotná nebo kojíte, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět,

poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete tento přípravek užívat.

Užívání přípravku Lendenuz se nedoporučuje, pokud jste těhotná nebo kojíte, protože účinky

přípravku Lendenuz na samotné těhotenství i na nenarozené dítě nebo novorozence nejsou

známy. Jestliže jste těhotná nebo plánujete otěhotnět, poraďte se ihned se svým lékařem. Ten

spolu s Vámi rozhodne, zda máte Lendenuz užívat či nikoliv.

Neukončujte léčbu bez porady se svým lékařem, mohlo by to vést ke zvýšení záchvatů (křečí).

Zhoršení onemocnění může také poškodit Vaše dítě.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů

Neřiďte dopravní prostředky, nejezděte na kole a nepoužívejte žádné nástroje nebo stroje, dokud

nebudete vědět, jak na Vás tento přípravek působí. To je proto, že Lendenuz může způsobit

závratě nebo rozmazané vidění.

3.

Jak se Lendenuz užívá

Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka. Pokud si nejste

jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.

Užívání přípravku Lendenuz

Užívejte Lendenuz dvakrát denně - jednou ráno a jednou večer.

Snažte se jej užívat každý den vždy zhruba ve stejnou dobu.

Spolkněte tabletu přípravku Lendenuz a zapijte ji sklenicí vody.

Lendenuz můžete užívat s jídlem nebo bez něj.

Obvykle začnete užívat nízkou dávku každý den a Váš lékař bude pomalu dávku zvyšovat během

několika týdnů. Až dosáhnete dávky, která je pro Vás účinná (tato dávka se nazývá „udržovací

dávka“), budete tuto dávku užívat každý den. Lendenuz je určen k dlouhodobé léčbě. Měl(a)

byste užívat Lendenuz, dokud Vám lékař neřekne, že máte léčbu ukončit.

Jaká dávka se užívá

Níže jsou uvedené obvyklé doporučené dávky přípravku Lendenuz pro různé věkové skupiny a

tělesné hmotnosti. Lékař Vám může předepsat jinou dávku, pokud máte problémy s ledvinami

nebo játry.

Dospívající a děti s tělesnou hmotností od 50 kg a dospělí

Pokud užíváte Lendenuz samotný:

Obvyklá počáteční dávka přípravku Lendenuz je 50 mg dvakrát denně.

Lékař Vám může také předepsat počáteční dávku přípravku Lendenuz 100 mg dvakrát denně.

Lékař Vám může dávku, kterou užíváte dvakrát denně, každý týden postupně zvyšovat o 50 mg,

do dosažení udržovací dávky v rozmezí 100 mg až 300 mg dvakrát denně

Pokud užíváte Lendenuz s jinými antiepileptiky:

Obvyklá počáteční dávka přípravku Lendenuz je 50 mg dvakrát denně.

Lékař Vám může dávku, kterou užíváte dvakrát denně, každý týden postupně zvyšovat o 50 mg,

do dosažení udržovací dávky v rozmezí 100 mg až 200 mg dvakrát denně.

Pokud je Vaše tělesná hmotnost 50 kg nebo vyšší, může Váš lékař rozhodnout začít Vaši léčbu

přípravkem Lendenuz jednorázovou „nasycovací“ dávkou 200 mg, po které přibližně za 12

hodin následuje udržovací dávkovací režim.

Děti a dospívající s tělesnou hmotností nižší než 50 kg

Dávka závisí na jejich tělesné hmotnosti. Obvykle se léčba zahajuje sirupem a ke změně na

tablety dochází pouze v případě, že jsou děti schopné užívat tablety a dostávat správnou dávku

pomocí různých sil tablet. Lékař předepíše lékovou formu, která jim bude nejlépe vyhovovat.

Jestliže jste užil(a) více přípravku Lendenuz, než jste měl(a)

Jestliže jste užil(a) více přípravku Lendenuz, než jste měl(a), obraťte se okamžitě na svého

lékaře. Nezkoušejte řídit dopravní prostředky.

Může se objevit:

závrať;

pocit na zvracení (nevolnost) nebo zvracení;

epileptické záchvaty, poruchy srdečního rytmu jako pomalý, rychlý nebo nepravidelný

srdeční tep, kóma nebo pokles krevního tlaku se zrychleným srdečním tepem a pocením.

Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek

Lendenuz

Jestliže jste neužil(a) dávku a vzpomenete si na to do 6 hodin od doby, kdy jste měl(a)

dávku užít, užijte ji co nejdříve.

Jestliže jste neužil(a) dávku a vzpomenete si po více než 6 hodinách, kdy jste měl(a)

dávku užít, vynechanou tabletu již neužívejte. Místo toho užijte přípravek Lendenuz v

době, kdy byste jej užil(a) za normálních okolností.

Nezdvojnásobujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou.

Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek

Lendenuz

Nepřestávejte Lendenuz užívat bez konzultace se svým lékařem, Vaše epileptické záchvaty by se

mohly vrátit nebo zhoršit.

Jestliže se Váš lékař rozhodne přerušit léčbu přípravkem Lendenuz, informuje Vás zároveň o

postupném snižování dávky přípravku.

Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo

lékárníka.

4.

Možné nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí

vyskytnout u každého.

Poruchy nervového systému, jako jsou závratě, mohou být po jedné „nasycovací“ dávce vyšší.

Velmi časté: mohou postihnout více než 1 z 10 pacientů

bolest hlavy

pocit závratí nebo pocit na zvracení (nevolnost)

dvojité vidění (diplopie).

Časté: mohou postihnout až 1 z 10 pacientů

potíže s udržením rovnováhy, problémy s koordinací pohybů nebo chůze, třes, brnění

(parestezie) nebo svalové křeče, snadné pády a tvorba podlitin

problémy s pamětí, myšlením nebo hledáním slov, zmatenost

rychlé a nekontrolované pohyby očí (nystagmus), rozostřené vidění

pocit otáčení (závratě), pocit opilosti

zvracení, sucho v ústech, zácpa, porucha trávení, nadměrná tvorba plynů v žaludku nebo

ve střevech, průjem

snížené vnímání pocitů nebo snížená citlivost, potíže s artikulací slov, porucha pozornosti

zvuky v uchu jako bzučení, zvonění nebo pískání

podrážděnost, poruchy spánku, deprese

ospalost, únava nebo slabost (astenie)

svědění, vyrážka.

Méně časté: mohou postihnout až 1 ze 100 pacientů

pomalá tepová frekvence, pocit bušení srdce (palpitace), nepravidelný pulz nebo jiné

změny elektrické aktivity srdce (převodní porucha)

přehnaný pocit pohody, vidění a/nebo slyšení věcí, které nejsou skutečné

alergická reakce po užití léku, kopřivka

krevní testy mohou ukazovat abnormální výsledky testů jaterních funkcí, poškození jater

myšlenky na sebepoškození a sebevraždy nebo pokus o spáchání sebevraždy; informujte

ihned svého lékaře

pocit vzteku nebo agitovanosti

abnormální myšlení a/nebo ztráta kontaktu s realitou

těžká alergická reakce způsobující otok tváře, hrdla, rukou, chodidel, kotníků nebo spodní

části nohou

mdloba.

Není známo

:

frekvenci z dostupných údajů nelze určit

bolest v krku, vysoká tělesná teplota a vyšší výskyt infekcí než obvykle. Krevní testy

mohou ukazovat závažný pokles počtu určitého typu bílých krvinek (agranulocytóza).

závažná kožní reakce, která může zahrnovat vysokou tělesnou teplotu a další příznaky

podobné chřipce, vyrážku v obličeji, rozsáhlou vyrážku, otok žláz (zvětšené mízní uzliny).

Krevní testy mohou ukazovat zvýšené hladiny jaterních enzymů a zvýšenou hladinu bílých

krvinek (eozinofilie)

rozsáhlá vyrážka s puchýři a loupající se kůží, zejména kolem úst, nosu, očí a pohlavních

orgánů (Stevens-Johnsonův syndrom) a závažnější forma způsobující odlupování kůže

zasahující více než 30 % povrchu těla (toxická epidermální nekrolýza)

křeče (epileptické záchvaty).

Další nežádoucí účinky u dětí

Časté:

mohou postihnout až 1 z 10 dětí

rýma (nazofaryngitida);

horečka (pyrexie);

bolest v krku (faryngitida);

menší příjem potravy než obvykle.

Méně časté

: mohou postihnout až 1 ze 100 dětí

pocit ospalosti nebo ztráta energie (letargie).

Není známo

: frekvenci z dostupných údajů nelze určit

změny chování, chová se jinak než obvykle.

Hlášení nežádoucích účinků

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo

lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v

této příbalové informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo na adresu: Státní ústav pro

kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webová stránka: www.sukl.cz/nahlasit-

nezadouci-ucinek.

Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto

přípravku.

5.

Jak Lendenuz uchovávat

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.

Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na krabičce a blistru za

EXP. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Tento přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo do domácího odpadu. Zeptejte se

svého lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit

životní prostředí.

6.

Obsah balení a další informace

Co Lendenuz obsahuje

Léčivou látkou je lacosamidum.

Jedna potahovaná tableta přípravku Lendenuz 50 mg obsahuje lacosamidum 50 mg.

Jedna potahovaná tableta přípravku Lendenuz 100 mg obsahuje lacosamidum 100 mg.

Jedna potahovaná tableta přípravku Lendenuz 150 mg obsahuje lacosamidum 150 mg.

Jedna potahovaná tableta přípravku Lendenuz 200 mg obsahuje lacosamidum 200 mg.

Pomocnými látkami jsou:

Jádro tablety

Mikrokrystalická celulosa, částečně substituovaná hyprolosa, krospovidon typ A, hyprolosa,

koloidní bezvodý oxid křemičitý, magnesium-stearát.

Potahová vrstva

tablety

Částečně hydrolyzovaný polyvinylalkohol, oxid titaničitý (E171), makrogol 3350, mastek.

Hlinitý lak indigokarmínu (E132) (50 mg / 200 mg potahované tablety)

Červený oxid železitý (E172) (50 mg / 150 mg potahované tablety)

Černý oxid železitý (E172) (50 mg / 150 mg potahované tablety)

Žlutý oxid železitý (E172) (100 mg / 150 mg potahované tablety

Jak Lendenuz vypadá a co obsahuje toto balení

Lendenuz 50 mg potahované tablety jsou růžové, oválné tablety s vyraženým "I73" na jedné

straně a hladké na druhé straně. Průměrná velikost tablet je 10,4 x 4,9 mm.

Lendenuz 100 mg potahované tablety jsou tmavě žluté, oválné tablety s vyraženým "I74" na

jedné straně a hladké na druhé straně. Průměrná velikost tablet je 13,0 x 6,0 mm.

Lendenuz 150 mg potahované tablety jsou broskvové, oválné tablety s vyraženým "I75" na jedné

straně a hladké na druhé straně. Průměrná velikost tablet je 15,0 x 7,0 mm.

Lendenuz 200 mg potahované tablety jsou modré, oválné tablety s vyraženým "I76" na jedné

straně a hladké na druhé straně. Průměrná velikost tablet je 16,5 x 7,7 mm.

PVC/PVDC blistr zatavený hliníkovou fólií.

Lendenuz je k dispozici v baleních po 14, 56 potahovaných tabletách a ve vícečetných baleních

obsahujících 3 balení po 56 potahovaných tabletách.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registraci

a výrobce

Držitel rozhodnutí o registraci

Sandoz s.r.o., Na Pankráci 1724/129, 140 00 Praha 4 – Nusle, Česká republika

Výrobce

HBM Pharma s.r.o., Sklabinská 30, 036 80 Martin, Slovensko

Salutas Pharma GmbH, Otto-von-Guericke-Allee 1, 39179 Barleben, Německo

Lek Pharmaceuticals d.d., Verovškova 57, 1526 Ljubljana, Slovinsko

Tento léčivý přípravek je registrován v členských státech EU pod těmito názvy:

Bulharsko:

LENDENUZ

Česká republika:

LENDENUZ

Německo:

LENDENUZ

Itálie:

LENDENUZ

Tato příbalová informace byla naposledy revidována

: 7. 8. 2019

Přečtěte si celý dokument

Sp. zn. sukls109415/2019

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Lendenuz 50 mg potahované tablety

Lendenuz 100 mg potahované tablety

Lendenuz 150 mg potahované tablety

Lendenuz 200 mg potahované tablety

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Lendenuz 50 mg potahované tablety

Jedna potahovaná tableta obsahuje lacosamidum 50 mg.

Lendenuz 100 mg potahované tablety

Jedna potahovaná tableta obsahuje lacosamidum 100 mg.

Lendenuz 150 mg potahované tablety

Jedna potahovaná tableta obsahuje lacosamidum 150 mg.

Lendenuz 200 mg potahované tablety

Jedna potahovaná tableta obsahuje lacosamidum 200 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.

Lendenuz 50 mg potahované tablety

Růžové, oválné tablety s vyraženým "I73" na jedné straně a hladké na druhé straně. Průměrná

velikost tablet je 10,4 x 4,9 mm.

Lendenuz 100 mg potahované tablety

Tmavě žluté, oválné tablety s vyraženým "I74" na jedné straně a hladké na druhé straně.

Průměrná velikost tablet je 13,0 x 6,0 mm.

Lendenuz 150 mg potahované tablety

Broskvové, oválné tablety s vyraženým "I75" na jedné straně a hladké na druhé straně. Průměrná

velikost tablet je 15,0 x 7,0 mm.

Lendenuz 200 mg potahované tablety

Modré, oválné tablety s vyraženým "I76" na jedné straně a hladké na druhé straně. Průměrná

velikost tablet je 16,5 x 7,7 mm.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Lendenuz je indikován jako monoterapie a přídatná léčba parciálních záchvatů se sekundární

generalizací nebo bez ní u dospělých, dospívajících a dětí ve věku 4 let s epilepsií.

4.2

Dávkování a způsob podání

Dávkování

Lakosamid musí být podáván dvakrát denně (obvykle ráno a večer). Lakosamid lze užívat

s jídlem nebo na lačno.

Pokud je dávka vynechána, pacient má být informován, aby užil vynechanou dávku okamžitě a

poté aby užil další dávku lakosamidu v pravidelně naplánovanou dobu. Pokud si pacient všimne

vynechané dávky v období 6 hodin před další dávkou, má by být informován, aby počkal a užil

další dávku lakosamidu v pravidelně naplánovanou dobu. Pacienti nesmí užít dvojnásobnou

dávku.

Dospívající a děti s tělesnou hmotností od 50 kg a dospělí

Následující tabulka shrnuje doporučené dávkování pro dospívající a děti s tělesnou hmotností od

50 kg a pro dospělé. Další podrobnosti jsou uvedeny v tabulce níže.

Monoterapie

Přídatná léčba

Počáteční dávka

100 mg/den nebo 200 mg/den

100 mg/den

Jednotlivá nasycovací

dávka (je-li použitelné)

200 mg

200 mg

Titrace (navyšování

dávky)

50 mg dvakrát denně (100

mg/den) v týdenních intervalech

50 mg dvakrát denně (100

mg/den) v týdenních intervalech

Maximální doporučená

dávka

až 600 mg/den

až 400 mg/den

Monoterapie

Doporučená počáteční dávka je 50 mg dvakrát denně, která má být po jednom týdnu zvýšena až

na počáteční terapeutickou dávku 100 mg dvakrát denně.

Léčba lakosamidem může být také zahájena dávkou 100 mg dvakrát denně na základě posouzení

lékaře k požadovanému počtu snížení záchvatů v porovnání s potenciálními nežádoucími účinky.

V závislosti na odpovědi a snášenlivosti může být udržovací dávka dále zvyšována v týdenních

intervalech o 50 mg dvakrát denně (100 mg/den) až na maximální doporučenou denní dávku 300

mg dvakrát denně (600 mg/den).

U pacientů, kteří dosáhli dávky vyšší než 400 mg/den a kteří potřebují další antiepileptikum, má

dávkování odpovídat níže uvedenému doporučenému schématu pro přídatnou léčbu.

Přídatná léčba

Doporučená počáteční dávka je 50 mg dvakrát denně, která má být po jednom týdnu zvýšena na

počáteční terapeutickou dávku 100 mg dvakrát denně.

Podle individuální odpovědi a snášenlivosti pacienta může být udržovací dávka dále každý týden

zvyšována o 50 mg dvakrát denně (100 mg/den) až na maximální doporučenou dávku 400 mg

denně (200 mg dvakrát denně).

Zahájení léčby la

k

osamidem nasycovací dávkou

Léčba lakosamidem může být také zahájena jednorázovou nasycovací dávkou 200 mg, po které

přibližně za 12 hodin následuje udržovací dávkovací režim 100 mg dvakrát denně (200 mg/den).

Následné úpravy dávkování je třeba provádět v souladu s individuální odpovědí a snášenlivostí,

jak bylo popsáno výše. Nasycovací dávka může být podána za podmínek, že lékař stanoví rychlé

dosažení ustáleného stavu plazmatických koncentrací lakosamidu a terapeutický účinek je

zaručen. Dávka má být podána pod lékařským dozorem s přihlédnutím k potenciálnímu zvýšení

výskytu nežádoucích účinků na centrální nervový systém (viz bod 4.8). Podání nasycovací dávky

nebylo studováno při akutních stavech, jako je status epilepticus.

Přerušení léčby

Pokud je lakosamid vysazován, má to být podle současné klinické praxe provedeno postupně

(např. snížit denní dávku o 200 mg/týden).

Zvláštní populace

Starší pacienti (nad 65 let)

U starších pacientů není nutné dávku snižovat. U starších pacientů je také třeba vzít v úvahu s

věkem spojené snížení renální clearance a zvýšení hladin AUC (viz následující odstavec

"Porucha funkce ledvin" a bod 5.2). Jsou k dispozici pouze omezené klinické údaje o epilepsii u

starších pacientů zejména s dávkami vyššími než 400 mg/den (viz body 4.4, 4.8 a 5.1).

Porucha funkce ledvin

U dospělých a pediatrických pacientů s lehkou nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin

> 30 ml/min) není nutno dávku upravovat. U pediatrických pacientů s tělesnou hmotností

od 50 kg a u dospělých pacientů s mírnou nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin může být

nasycovací dávka 200 mg zvažována, ale další titrace dávky (> 200 mg denně) musí být

prováděna opatrně.

U pediatrických pacientů s tělesnou hmotností od 50 kg a u dospělých pacientů s těžkou

poruchou funkce ledvin (CL

≤ 30 ml/min) nebo s terminálním selháním ledvin se doporučuje

maximální dávka 250 mg/den a titrace dávky musí být prováděna opatrně. U těchto pacientů se

titrace dávky provádí s opatrností. Jestliže je indikována nasycovací dávka, má být použita první

týden léčby počáteční dávka 100 mg a následně dávkování 50 mg 2x denně. U pediatrických

pacientů s tělesnou hmotností nižší než 50 kg s těžkou poruchou funkce ledvin (CL

≤ 30

ml/min) a u pacientů s terminálním selháním ledvin je doporučeno snížení dávky o 25 %

maximální dávky. U všech pacientů na hemodialýze se doporučuje doplnění dávky ve výši až 50

% z poloviny celkové denní dávky ihned po ukončení hemodialýzy. Léčbu pacientů s

terminálním selháním ledvin je třeba vést opatrně, protože není dost klinických zkušeností a

může docházet ke kumulaci metabolitu (s neznámou farmakologickou účinností).

Porucha funkce jater

U pediatrických pacientů s tělesnou hmotností od 50 kg a u dospělých pacinetů s mírnou až

středně těžkou poruchou funkce jater je doporučena maximální dávka 300 mg/den.

Titraci dávky je třeba u těchto pacientů provádět opatrně s ohledem na současně přítomnou

poruchu funkce ledvin. U dospívajících a dospělých s tělesnou hmotností od 50 kg může být

zvažována nasycovací dávka 200 mg, ale další titrace dávky (>200 mg denně) musí být

prováděna opatrně. Na základě údajů u dospělých má být u pediatrických pacientů s tělesnou

hmotností nižší než 50 kg s mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater použita dávka

snížená o 25 % maximální dávky. Farmakokinetika lakosamidu nebyla u pacientů s těžkou

poruchou funkce jater hodnocena (viz bod 5.2).

Lakosamid se podává dospělým a pediatrickým pacientům s těžkou poruchou funkce jater pouze,

pokud očekávaný léčebný přínos převažuje nad možnými riziky. Při pečlivém sledování aktivity

onemocnění a potenciálních nežádoucích účinků u pacienta může být zapotřebí dávku upravit.

Pediatrická populace

Lékař má předepsat nejvhodnější lékovou formu a sílu podle tělesné hmotnosti a dávky.

Dospívající a děti s tělesnou hmotností od 50 kg

Dávkování u dospívajících a dětí s tělesnou hmotností od 50 kg je stejné jako u dospělých (viz

výše).

Děti (od 4 let věku) a dospívající s tělesnou hmotností nižší než 50 kg

Dávka se stanoví na základě tělesné hmotnosti. Je proto doporučeno zahájit léčbu sirupem a

přejít na tablety, je-li třeba.

Monoterapie

Doporučená počáteční dávka je 2 mg/kg/den, která má být zvýšena na úvodní terapeutickou

dávku 4 mg/kg/den po jednom týdnu.

V závislosti na odpovědi a toleranci může být udržovací dávka dále zvyšována o 2 mg/kg/den

každý týden. Dávka se má postupně zvyšovat až do dosažení optimální odpovědi. U dětí s

tělesnou hmotností nižší než 40 kg je doporučena maximální dávka až 12 mg/kg/den. U dětí s

tělesnou hmotností od 40 kg do méně než 50 kg je doporučena maximální dávka 10 mg/kg/den.

Následující tabulka uvádí souhrny doporučených dávek u monoterapie u dětí a dospívajících s

tělesnou hmotností nižší než 50 kg.

Počáteční dávka

2 mg/kg/den

Jednotlivá nasycovací dávka

Není doporučeno

Titrace (navyšování dávky)

2 mg/kg/den každý týden

Maximální doporučená dávka u pacientů < 40 kg až 12 mg/kg/den

Maximální doporučená dávka u pacientů ≥ 40

kg až < 50 kg

až 10 mg/kg/den

Přídatná léčba

Doporučená počáteční dávka je 2 mg/kg/den, která má být zvýšena na úvodní terapeutickou

dávku 4 mg/kg/den po jednom týdnu.

V závislosti na odpovědi a toleranci, může být udržovací dávka dále zvyšována o 2 mg/kg/den

každý týden. Dávka má být postupně upravována až do dosažení optimální odpovědi. U dětí s

tělesnou hmotností nižší než 20 kg je v důsledku zvýšené clearance v porovnání s dospělými

doporučena maximální dávka až 12 mg/kg/den. U dětí s tělesnou hmotností od 20 do méně než

30 kg je doporučena maximální dávka 10 mg/kg/den a u dětí s tělesnou hmotností od 30 do méně

než 50 kg je doporučena maximální dávka 8 mg/kg/den, ačkoli v otevřených studiích (viz body

4.8 a 5.2) byla u několika těchto dětí použita dávka až 12 mg/kg/den.

Následující tabulka uvádí souhrny doporučených dávek u přídatné léčby u dětí a dospívajících s

tělesnou hmotností nižší než 50 kg.

Počáteční dávka

2 mg/kg/den

Jednotlivá nasycovací dávka

Není doporučeno

Titrace (navyšování dávky)

2 mg/kg/den každý týden

Maximální doporučená dávka u pacientů < 20

až 12 mg/kg/den

Maximální doporučená dávka u pacientů ≥ 20

kg až < 30 kg

až 10 mg/kg/den

Maximální doporučená dávka u pacientů ≥ 30

kg až < 50 kg

až 8 mg/kg/den

Nasycovací dávka

Podávání nasycovací dávky nebylo u dětí hodnoceno. Použití nasycovací dávky u dospívajících a

dětí s tělesnou hmotností nižší než 50 kg není doporučeno.

Děti ve věku méně než 4 roky

Bezpečnost a účinnost lakosamidu u dětí ve věku pod 4 roky nebyla dosud stanovena. Nejsou

dostupné žádné údaje.

Způsob podání

Potahované tablety lakosamidu jsou určeny k perorálnímu podání. Lakosamid se užívá s jídlem

nebo bez jídla.

4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Známá atrioventrikulární (AV) blokáda druhého nebo třetího stupně.

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Sebevražedné myšlenky a chování

U pacientů léčených antiepileptiky v různých indikacích byly hlášeny případy sebevražedných

představ a chování. Metaanalýza randomizovaných placebem kontrolovaných studií s

antiepileptiky také prokázala mírně zvýšené riziko sebevražedných představ a chování.

Mechanismus vzniku tohoto rizika není znám a dostupná data nevylučují možnost zvýšeného

rizika ani pro lakosamid. Z tohoto důvodu mají být u pacientů sledovány známky

sebevražedných představ a chování, a případně má být zvolena vhodná léčba. Pacientům (a jejich

ošetřujícím osobám) má být doporučeno, aby okamžitě vyhledali lékařskou pomoc, pokud se u

nich projeví známky sebevražedných představ či chování (viz bod 4.8).

Srdeční rytmus a vedení vzruchu

V klinických studiích s lakosamidem bylo pozorováno prodloužení PR intervalu v závislosti na

dávce. Lakosamid je nutné podávat s opatrností pacientům se známými poruchami převodu, s

těžkým srdečním onemocněním (např. infarkt myokardu nebo srdeční selhání v anamnéze),

starším pacientům nebo v případech, kdy je lakosamid podáván v kombinaci s jinými léky, které

mohou také vyvolat prodloužení PR intervalu.

U těchto pacientů se má zvážit provedení EKG vyšetření před zvýšením dávky lakosamidu nad

400 mg/den a poté, co je lakosamid vytitrován do rovnovážného stavu.

Druhý nebo vyšší stupeň AV blokády byl hlášen po uvedení přípravku na trh. V placebem

kontrolovaných studiích s lakosamidem nebyly u pacientů s epilepsií hlášeny fibrilace síní nebo

flutter, avšak obojí bylo hlášeno v otevřených epileptických studiích a ze zkušeností po uvedení

přípravku na trh (viz bod 4.8).

Pacienti mají být informováni o příznacích druhého nebo vyššího stupně AV blokády (např.

pomalý nebo nepravidelný tep, pocit točení hlavy a mdloby) a příznacích fibrilace síní a flutteru

(např. palpitace, zrychlený nebo nepravidelný tep, dušnost). Pacienti mají být poučeni, aby

vyhledali lékařskou pomoc, pokud se kterýkoli z výše uvedených příznaků objeví.

Závrať

Při léčbě lakosamidem se objevovaly závratě, které by mohly vést ke zvýšenému výskytu

náhodných poranění nebo pádů. Pacienti mají proto být poučeni, aby zachovávali zvýšenou

opatrnost, dokud se neseznámí s tím, jak na ně přípravek působí (viz bod 4.8).

Možné zhoršení EEG a klinického stavu u specifických pediatrických epileptických syndromů.

Bezpečnost a účinnost lakosamidu u pediatrických pacientů s epileptickými syndromy, u kterých

se mohou současně vyskytovat fokální a generalizované záchvaty, nebyla dosud stanovena.

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Lakosamid je nutné podávat s opatrností pacientům léčeným ještě dalšími léky, které mohou

vyvolat prodloužení PR intervalu (např. karbamazepin, lamotrigin, eslikarbazepin nebo

pregabalin) nebo těm, kteří užívají antiarytmika I. třídy. Analýza podskupin pacientů současně

užívajících karbamazepin nebo lamotrigin v klinických studiích však neprokázala zvýšený

výskyt prodloužení PR intervalu.

Data in vitro

Data obecně naznačují, že lakosamid má nízký interakční potenciál. V in vitro studiích

nedocházelo k indukci enzymů CYP1A2, CYP2B6 a CYP2C9 ani k inhibici enzymů CYP1A1,

CYP1A2, CYP2A6, CYP2B6, CYP2C8, CYP2C9, CYP2D6 a CYP2E1 lakosamidem při

plazmatických hladinách dosahovaných během klinických studií. Jedna in vitro studie prokázala,

že lakosamid není ve střevech transportován P glykoproteinem. Data in vitro ukazují, že

CYP2C9, CYP2C19 a CYP3A4 jsou schopné katalyzovat tvorbu O-desmethyl metabolitu.

Data in vivo

Lakosamid neinhibuje ani neindukuje enzymy CYP2C19 ani CYP3A4 v klinicky významném

rozsahu. Lakosamid neovlivňoval AUC midazolamu (metabolizovaného CYP3A4, lakosamid

podáván v dávce 200 mg 2x denně), ale C

midazolamu byla mírně zvýšena (30 %).

Lakosamid neovlivňoval farmakokinetiku omeprazolu (metabolizován CYP2C19 a 3A4,

lakosamid podáván v dávce 300 mg 2x denně).

Omeprazol, inhibitor CYP2C19, (v dávce 40 mg jednou denně) klinicky významně nezvyšoval

systémovou expozici lakosamidu. Tudíž z toho vyplývá, že středně silné inhibitory CYP2C19

pravděpodobně neovlivňují systémovou expozici lakosamidu v klinicky významném rozsahu.

Opatrnost se doporučuje při současné léčbě silnými inhibitory CYP2C9 (např. flukonazolem) a

CYP3A4 (např. itrakonazolem, ketokonazolem, ritonavirem, klarithromycinem), která může vést

ke zvýšené systémové expozici lakosamidu. Takové interakce nebyly stanoveny in vivo, ale jsou

možné na základě in vitro údajů.

Silné induktory enzymů, jako jsou rifampicin nebo třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum),

mohou mírně redukovat systémovou expozici lakosamidu. Proto zahájení a ukončení léčby

těmito enzymatickými induktory má být prováděno s opatrností.

Antiepileptika

Ve studiích lékových interakcí neovlivňoval lakosamid statisticky významně plazmatické

koncentrace karbamazepinu a kyseliny valproové a ani plazmatické koncentrace lakosamidu

nebyly karbamazepinem nebo kyselinou valproovou ovlivněny. Populační farmakokinetická

analýza u různých věkových skupin prokázala, že současná léčba jinými antiepileptiky, která

jsou známa jako induktory enzymů (např. karbamazepin, fenytoin, fenobarbital v různých

dávkách), vyvolává snížení systémové expozice lakosamidu o 25 % u dopělých a o 17 % u

pediatrických pacientů.

Perorální kontraceptiva

Ve studii lékových interakcí nebyla pozorována žádná interakce mezi lakosamidem a

perorálními kontraceptivy ethinylestradiolem a levonorgestrelem. Koncentrace progesteronu

nebyly při současném podávání obou přípravků ovlivněny.

Různé

Studie lékových interakcí neprokázaly žádné účinky lakosamidu na farmakokinetiku digoxinu,

ani žádné klinicky významné interakce mezi lakosamidem a metforminem.

Současné podání warfarinu s lakosamidem nevede k žádné klinicky relevantní změně ve

farmakokinetických a farmakodynamických vlastnostech warfarinu.

Ačkoli nejsou k dispozici žádné farmakokinetické údaje o interakci lakosamidu s alkoholem,

farmakodynamický účinek nemůže být vyloučen.

Lakosamid se váže na bílkoviny z méně než 15 %, proto se klinicky významné interakce s jinými

léčivými přípravky z důvodů kompetice o vazebná místa na bílkovinách nepovažují za

pravděpodobné.

4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Obecná rizika v souvislosti s

epilepsií a užíváním antiepileptik

Pro všechna antiepileptika platí, že prevalence malformací u potomků žen léčených kvůli

epilepsii je dvakrát až třikrát vyšší než přibližně 3 % výskyt u obecné populace. V léčené

populaci byl zvýšený výskyt malformací pozorován při polyterapii. Míra vlivu léčby a/nebo

vlastního onemocnění nebyla však zatím objasněna.

Účinná antiepileptická léčba se navíc nesmí přerušovat, protože zhoršení onemocnění působí

negativně na matku i plod.

Rizika v souvislosti

s užíváním lak

osamidu

Adekvátní údaje o podávání lakosamidu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na zvířatech

neprokázaly teratogenní účinky u potkanů ani u králíků, ale při dávkách toxických pro matky

byla u potkanů a králíků pozorována embryotoxicita (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro člověka

není známo.

Lakosamid nemá být během těhotenství podáván, pokud to není nezbytně nutné (pokud přínos

pro matku jednoznačně převyšuje potenciální riziko pro plod). Pokud se žena rozhodne

otěhotnět, je nutné užívání tohoto přípravku znovu pečlivě zvážit.

Kojení

Není známo, zda se u člověka lakosamid vylučuje do lidského mateřského mléka. Riziko pro

kojené novorozence/děti nelze vyloučit. Studie na zvířatech prokázaly, že se lakosamid do mléka

vylučuje. Z preventivních důvodů se proto doporučuje během léčby lakosamidem kojení přerušit.

Fertilita

Nebylo pozorováno žádné nežádoucí ovlivnění fertility nebo reprodukce samců a samic potkanů

v dávkách odpovídajících plazmatickým koncentracím (AUC) až do přibližně 2x vyšších

plazmatických hladin (AUC) u člověka při maximální doporučené dávce.

4.7

Účinky

na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Lakosamid má malý nebo středně silný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Léčba

lakosamidem může vyvolat závratě nebo rozmazané vidění.

Proto je nutné pacientům doporučit, aby neřídili motorové vozidlo a neobsluhovali jiné

potenciálně nebezpečné stroje až do doby, kdy se přesvědčí o účincích lakosamidu na tyto

činnosti.

4.8

Nežádoucí účinky

Souhrnný bezpečnostní profil

Podle analýzy souhrnných výsledků placebem kontrolovaných klinických studií přídatné léčby u

1308 pacientů s parciálními záchvaty uvedlo celkem 61,9 % pacientů randomizovaných k léčbě

lakosamidem a 35,2 % pacientů randomizovaných k užívání placeba alespoň jeden nežádoucí

účinek. Nejčastěji uváděnými nežádoucími účinky (≥ 10 %) při léčbě lakosamidem byly závratě,

bolest hlavy, nauzea a diplopie, které byly obvykle lehké nebo středně těžké. Některé souvisely s

výší dávky a snížením dávky je bylo možné zmírnit. Výskyt a závažnost nežádoucích účinků na

centrální nervový systém (CNS) a gastrointestinální trakt se obvykle časem snižovaly.

Ve všech těchto kontrolovaných studiích byl lék vysazen kvůli nežádoucím účinkům u 12,2 %

pacientů užívajících lakosamid a u 1,6 % pacientů ve skupině placeba. Nejčastějším nežádoucím

účinkem vedoucím k ukončení léčby lakosamidem byly závratě.

Incidence CNS nežádoucích účinků, jako je závrať, může být po nasycovací dávce vyšší.

Na základě analýzy údajů noninferiorní klinické studie monoterapie porovnávající lakosamid s

karbamazepinem s prodlouženým uvolňováním (CR) byly nejčastěji pozorovanými nežádoucími

účinky lakosamidu (≥ 10 %) bolest hlavy a závratě. Frekvence přerušení léčby z důvodu

nežádoucích účinků byla u pacientů léčených lakosamidem 10,6 %, u pacientů léčených

karbamazepinem CR 15,6 %.

Seznam nežádoucích účinků v tabulce

V následující tabulce je uvedena frekvence výskytu nežádoucích účinků hlášených v klinických

studiích a po uvedení přípravku na trh. Frekvence jsou definovány následovně: velmi časté

(≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1 000 až <1/100) a není známo (z dostupných

údajů nelze frekvenci určit). V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle

klesající závažnosti.

Tříd

y

orgánových

systémů

Velmi časté

Časté

Méně časté

Není známo

Poruchy krve a

lymfatického

systému

agranulocytóza

Poruchy imunitního

systému

léková

hypersenzitivita

léková reakce s

eozinofilií a

systémovými

příznaky (DRESS)

(1,2)

Psychiatrické

poruchy

deprese

stavy zmatenosti

insomnie

agresivita

agitovanost

euforická nálada

psychotická porucha

sebevražedný pokus

sebevražedné

představy

halucinace

Poruchy nervového

systému

závratě

bolest hlavy

porucha rovnováhy

abnormální

koordinace

porucha paměti

kognitivní poruchy

somnolence

třes

nystagmus

hypestezie

dysartrie

poruchy pozornosti

parestezie

synkopa

konvulze

Poruchy oka

diplopie

rozmazané vidění

Poruchy ucha a

labyrintu

vertigo

tinitus

Srdeční poruchy

atrioventrikulární

blok

(1,2)

bradykardie

(1,2)

fibrilace síní

(1,2)

flutter síní

(1,2)

G

astrointestinální

poruchy

nauzea

zvracení

zácpa

flatulence

dyspepsie

sucho v ústech

průjem

Poruchy jater a

žlučových cest

abnormální výsledky

jaterních testů

(1,2)

zvýšené hodnoty

jaterních enzymů

(> 2x ULN)

Poruchy

kůže a

podkožní tkáně

pruritus

vyrážka

angioedém

kopřivka

Stevens-Johnsonův

syndrom

toxická epidermální

nekrolýza

Poruchy svalové a

kosterní soustavy a

pojivové tkáně

svalové spasmy

Celkové poruchy a

reakce v místě

aplikace

poruchy chůze

astenie

únava

podrážděnost

pocit opilosti

Poranění, otravy a

procedurální

komplikace

pády

lacerace kůže

kontuze

nežádoucí účinky hlášené po uvedení přípravku na trh

viz Popis vybraných nežádoucích účinků

Hlášeno v otevřených studiích

Popis vybraných nežádoucích účinků

Užívání lakosamidu je spojeno s prodloužením PR intervalu v závislosti na dávce. Mohou se

vyskytnout nežádoucí účinky související s prodloužením PR intervalu (např. atrioventrikulární

blokáda, synkopa, bradykardie).

V klinických studiích přídatné terapie u pacientů s epilepsií je výskyt atrioventrikulární blokády

prvního stupně méně častý a dosahuje hodnot 0,7 % pro lakosamid 200 mg, 0,0 % pro lakosamid

400 mg, 0,5 % pro lakosamid 600 mg a 0,0 % pro placebo. V těchto studiích nebyl zaznamenán

výskyt AV blokády druhého nebo vyššího stupně. Po uvedení přípravku na trh však byly ve

spojení s léčbou lakosamidem hlášeny případy AV blokády druhého nebo třetího stupně.

V klinických studiích monoterapie porovnávající lakosamid s karbamazepinem CR byl rozsah

prodloužení PR intervalu u lakosamidu a karbamazepinu srovnatelný.

Frekvence výskytu synkopy hlášená ze souhrnných klinických studiích přídatné terapie je méně

častá a neliší se u pacientů s epilepsií (n=944), kterým byl podáván lakosamid (0,1 %) a pacientů

s epilepsií (n=364) s placebem (0,3 %).

V klinických studiích monoterapie porovnávajících lakosamid s karbamazepinem CR byla

synkopa hlášena u 7/444 (1,6 %) pacientů s lakosamidem a u 1/442 (0,2 %) pacientů s

karbamazepinem CR.

Fibrilace síní nebo flutter nebyly hlášeny v krátkodobých klinických studiích, nicméně obojí

bylo hlášeno v otevřených studiích epilepsie a po uvedení přípravku na trh.

Abnormální výsledky laboratorních testů

V kontrolovaných klinických studiích s lakosamidem u dospělých pacientů s parciálními

záchvaty, kteří užívali současně 1 až 3 antiepileptika, byly pozorovány abnormální výsledky

testů jaterních funkcí. U 0,7 % (7/935) pacientů léčených lakosamidem a u 0 % (0/356) pacientů,

kterým bylo podáváno placebo, se vyskytovalo zvýšení ALT na ≥ 3x ULN.

Multiorgánové hypersenzitivní reakce

U pacientů léčených některými antiepileptiky byly hlášeny multiorgánové hypersenzitivní reakce

(také známé jako léková reakce s eozinofilií a systémovými příznaky, DRESS). Tyto reakce se

projevují různě, obvykle se však projevují horečkou a vyrážkou a mohou být spojeny s

postižením různých orgánových systémů. Při podezření na multiorgánovou hypersenzitivní

reakci se má lakosamid vysadit.

Pediatrická populace

Bezpečnostní profil lakosamidu v placebem kontrolovaných (podrobnosti ke studii viz bod 5.1) a

otevřených studiích (n = 408) u přídatné léčby u dětí ve věku od 4 let odpovídal bezpečnostnímu

profilu u dospělých, ačkoliv u dětských pacientů byla frekvence některých nežádoucích účinků

(somnolence, zvracení a křeče) vyšší a byly hlášeny další nežádoucí účinky (nazofaryngitida,

pyrexie, faryngitida, snížená chuť k jídlu, letargie a abnormální chování): nazofaryngitida (15,7

%), zvracení (14,7 %), somnolence (14,0 %), závratě (13,5 %), pyrexie (13,0 %), křeče (7,8 %),

snížená chuť k jídlu (5,9 %), faryngitida (4,7 %), letargie (2,7 %) a abnormální chování (1,7 %).

Celkem 67,8 % pacientů randomizovaných do skupiny s lakosamidem a 58,1 % pacientů

randomizovaných do skupiny s placebem hlásilo nejméně 1 nežádoucí účinek.

Behaviorální, kognitivní a emoční funkce byly hodnoceny pomocí Achenbachova dotazníku

problémového chování dítěte (CBCL) a dotazníku hodnocení exekutivních funkcí u dětí (BRIEF)

vyplňovaných při zahájení léčby a během studií a po celou dobu studií byly převážně stabilní.

Starší pacienti

Ve studii monoterapie srovnávající lakosamid s karbamazepinem CR se typy nežádoucích

účinků ve vztahu k lakosamidu u starších pacientů (≥ 65 let) jevily jako srovnatelné s těmi

pozorovanými u pacientů mladších než 65 let. U starších pacientů byl však ve srovnání s

mladšími dospělými pacienty pozorován vyšší výskyt pádů, průjmu a třesu (rozdíl ≥ 5 %).

Nejčastějším kardiálním nežádoucím účinkem pozorovaným u starších pacientů ve srovnání s

mladší dospělou populací byla AV blokáda prvního stupně. To bylo hlášeno u lakosamidu ve 4,8

% (3/62) u starších pacientů v porovnání s 1,6 % (6/382) u mladších dospělých pacientů. Četnost

přerušení léčby v důsledku nežádoucích účinků byla pozorovaná u lakosamidu v 21,0 % (13/62)

u starších pacientů oproti 9,2 % (35/382) u mladších dospělých pacientů. Tyto rozdíly mezi

staršími a mladšími dospělými pacienty byly podobné těm pozorovaným v aktivní srovnávací

skupině.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to

pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické

pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv,

Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webová stránka: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9

Předávkování

Příznaky

Příznaky pozorované po náhodném nebo úmyslném předávkování lakosamidem jsou primárně

spojeny s CNS a gastrointestinálním systémem.

Typy nežádoucích účinků u pacientů vystavených dávkám nad 400 mg až do 800 mg

nebyly

klinicky

odlišné

nežádoucích

účinků

pacientů,

kterým

byly

podávány

doporučené dávky lakosamidu.

Účinky hlášené po podání více než 800 mg jsou závratě, nauzea, zvracení, záchvaty

(generalizované tonicko-klonické záchvaty, status epilepticus). Poruchy srdečního vedení,

šok a kóma byly také pozorovány. Byla hlášena úmrtí u pacientů po akutním jednorázovém

předávkování dávkou několika gramů lakosamidu.

Léčba

Pro případ předávkování lakosamidem není k dispozici specifické antidotum. Léčba má spočívat

v obecně podpůrných opatřeních a v případě potřeby je možné provést i hemodialýzu (viz bod

5.2).

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina:

antiepileptika, jiná antiepileptika

ATC kód:

N03AX18

Mechanismus účinku

Léčivá látka lakosamid (R-2-acetamido-N-benzyl-3-metoxypropionamid) je funkcionalizovaná

aminokyselina.

Přesný mechanismus účinku lakosamidu u člověka je třeba ještě plně objasnit. Podle

elektrofyziologických studií in vitro lakosamid selektivně zesiluje pomalou inaktivaci napěťově

řízených ("voltage-gated") sodíkových kanálů a stabilizuje tak hyperexcitabilní membrány

neuronů.

Farmakodynamické účinky

Lakosamid poskytoval u širokého spektra zvířecích modelů ochranu před parciálními i primárně

generalizovanými záchvaty a zpomaloval rozvoj "kindlingu".

V kombinaci s jinými antiepileptiky vykazoval lakosamid v preklinických studiích synergní nebo

aditivní antikonvulzivní účinky.

Klinická účinnost a bezpečnost

Dospělá populace

Monoterapie

Účinnost lakosamidu v monoterapii byla stanovena na základě dvojitě zaslepeného

noninferiorního srovnávání s karbamazepinem CR při paralelním uspořádání skupin u 886

pacientů ve věku od 16 let, u nichž byla nově či nedávno diagnostikována epilepsie. Pacienti

museli vykazovat nevyprovokované parciální záchvaty se sekundární generalizací nebo bez ní.

Pacienti byli randomizováni v poměru 1:1 k užívání karbamazepinu CR a lakosamidu ve formě

tablet. Dávkování bylo založeno na odpovědi na dávku a pohybovalo se v rozmezí od 400 do

1200 mg/den u karbamazepinu CR a od 200 do 600 mg/den u lakosamidu. Léčba trvala až 121

týdnů podle závislosti na odpovědi.

Odhadovaná frekvence stavu bez záchvatů po 6 měsících byla 89,8 % u pacientů léčených

lakosamidem a 91,1 % u pacientů léčených karbamazepinem CR za použití analýzy přežití podle

Kaplana-Meiera. Adjustovaný absolutní rozdíl mezi oběma způsoby léčby byl -1,3 % (95 % CI: -

5,5, 2,8). Odhady frekvence stavu bez záchvatů po 12 měsících podle Kaplana-Meiera byly 77,8

% pro pacienty léčené lakosamidem a 82,7 % pro pacienty léčené karbamazepinem CR.

Frekvence stavu bez záchvatů po 6 měsících u starších pacientů od 65 let (62 pacientů s

lakosamidem, 57 pacientů s karbamazepinem CR) byly podobné u obou léčebných skupin.

Frekvence byly také podobné frekvencím pozorovaným u celkové populace. Udržovací dávka u

starší populace byla 200 mg/den u 55 pacientů (88,7 %), 400 mg/den u 6 pacientů (9,7 %) a u 1

pacienta (1,6 %) byla dávka zvýšena na více než 400 mg/den.

Přechod na monoterapii

Účinnost a bezpečnost lakosamidu při přechodu na monoterapii byla hodnocena v dříve

provedené kontrolované, multicentrické, dvojitě zaslepené randomizované studii. 425 pacientů

ve věku 16 až 70 let s nekontrolovanými parciálními záchvaty, kteří užívali stabilní dávku 1 nebo

2 registrovaných antiepileptik, bylo v této studii randomizováno k přechodu na monoterapii

lakosamidem (buď v dávce 400 mg/den nebo v dávce 300 mg/den v poměru 3:1). U léčených

pacientů, plně titrovaných, u kterých bylo zahájeno vysazení antiepileptik (284, případně 99),

bylo monoterapie dosaženo u 71,5 %, příp. 70,7 % pacientů po 57-105 dnech (medián 71 dnů),

během cíleného sledovacího období 70 dnů.

Přídatná léčba

Účinnost lakosamidu jako přídatné terapie byla v doporučených dávkách 200 mg/den a 400

mg/den prokázána ve 3 multicentrických, randomizovaných, placebem kontrolovaných

klinických studiích s 12týdenní délkou trvání. Lakosamid v dávce 600 mg/den byl také účinný

jako přídatná terapie v kontrolovaných klinických studiích, ale účinnost této dávky se výrazně

nelišila od 400 mg/den a byla pacienty hůře snášena (vyšší výskyt nežádoucích účinků v CNS a

GIT). Proto se podávání dávky 600 mg/den nedoporučuje - maximální doporučenou dávkou je

400 mg/den. Cílem těchto studií, do nichž bylo zařazeno 1308 pacientů s průměrnou anamnézou

23 let s parciálními záchvaty, bylo zhodnotit účinnost a bezpečnost lakosamidu při jeho

souběžném podávání s 1-3 dalšími antiepileptiky u nemocných s nekontrolovanými parciálními

záchvaty s nebo bez sekundární generalizace. 50 % snížení četnosti záchvatů bylo dosaženo u 23

% pacientů ve skupině placeba, u 34 % pacientů ve skupině s dávkou 200 mg/den a u 40 %

pacientů ve skupině s dávkou 400 mg/den.

Farmakokinetika a bezpečnost jednorázové nasycovací dávky intravenózně podávaného

lakosamidu byly stanoveny v multicentrické, otevřené studii navržené pro zhodnocení

bezpečnosti a snášenlivosti rychlého nasazení lakosamidu v jednorázové intravenózní nasycovací

dávce (včetně 200 mg) následované perorálním dávkováním dvakrát denně (ekvivalentní

intravenózní dávce) jako přídatná terapie u dospělých jedinců od 16 do 60 let věku s parciálními

záchvaty.

Pediatrická populace

Parciální záchvaty mají podobnou klinickou symptomatologii u dětí ve věku od 4 let a u

dospělých. Účinnost lakosamidu u dětí ve věku od 4 let byla extrapolovaná z údajů u

dospívajících a dospělých s parciálními záchvaty, u kterých byla očekávána podobná odpověď za

předpokladu, že byly provedeny úpravy pediatrické dávky (viz bod 4.2) a že byla prokázána

bezpečnost (viz bod 4.8).

Účinnost podporovaná výše uvedeným principem extrapolace byla potvrzena dvojitě zaslepenou,

randomizovanou, placebem kontrolovanou studií. Studie zahrnovala 8týdenní výchozí období

následované 6týdenním obdobím titrace. Způsobilí pacienti se stabilním režimem dávkování 1 až

≤ 3 antiepileptik, u kterých stále docházelo alespoň ke 2 parciálním záchvatům během 4 týdnů

před screeningem s fází bez záchvatů, která nebyla delší než 21 dnů v 8týdenním období před

vstupem do výchozího období, byli randomizováni k léčbě buď placebem (n = 172), nebo

lakosamidem (n = 171).

Dávkování bylo zahájeno v dávce 2 mg/kg/den u subjektů s tělesnou hmotností méně než 50 kg

nebo 100 mg/den u subjektů s tělesnou hmotností 50 kg a více ve 2 dílčích dávkách. Během

titračního období byly dávky lakosamidu navyšovány o 1 mg nebo 2 mg/kg/den u subjektů s

tělesnou hmotností méně než 50 kg nebo 50 nebo 100 mg/den u subjektů s tělesnou hmotností 50

kg a více v týdenních intervalech tak, aby se dosáhlo cílového rozsahu dávky pro udržovací

období.

Subjekty musely dosáhnout minimální cílové dávky pro svou kategorii tělesné hmotnosti na

poslední 3 dny titračního období, aby byly způsobilé pro zařazení do 10týdenního udržovacího

období. Subjekty měly užívat stabilní dávku lakosamidu v průběhu udržovacího období, nebo

byly vyřazeny a zařazeny do zaslepeného období snižování dávky.

Bylo pozorováno statisticky významné (p = 0,0003) a klinicky relevantní snížení frekvence

parciálních záchvatů za 28 dnů od výchozího stavu do udržovacího období mezi skupinami

lakosamidu a placeba. Procentuální snížení oproti placebu na základě analýzy kovariance bylo

31,72 % (95% CI: 16,342; 44,277).

Zastoupení subjektů s alespoň 50% snížením frekvence parciálních záchvatů během 28 dnů od

výchozího stavu do udržovacího období bylo celkově 52,9 % ve skupině s lakosamidem a 33,3

% ve skupině s placebem.

Kvalita života posuzovaná pomocí pediatrického inventáře kvality života (Pediatric Quality of

Life Inventory) ukázala, že subjekty ve skupině s lakosamidem i ve skupině s placebem měly

podobnou a stabilní kvalitu života související se zdravím v průběhu celého období léčby.

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po perorálním podání se lakosamid vstřebává rychle a úplně. Perorální biologická dostupnost

tablet lakosamidu je přibližně 100 %. Po perorálním podání se plazmatická koncentrace

nezměněného lakosamidu rychle zvyšuje a C

dosahuje přibližně 0,5 až 4 hodiny po podání

dávky. Potrava neovlivňuje rychlost ani rozsah vstřebávání.

Distribuce

Distribuční objem lakosamidu je přibližně 0,6 l/kg, na plazmatické bílkoviny se váže z méně než

15 %.

Biotransformace

95 % dávky se vylučuje močí jako lakosamid nebo ve formě metabolitů. Celý průběh

metabolismu lakosamidu nebyl zcela charakterizován.

Hlavními sloučeninami v moči je nezměněný lakosamid (asi 40 % dávky) a O-desmethyl

metabolit lakosamidu (méně než 30 % dávky).

Polární frakce, pravděpodobně serinové deriváty, tvoří v moči přibližně 20 %, v plazmě byla ale

zjištěna pouze v malých množstvích (0-2 %), a to jen u některých jedinců. Další metabolity byly

nalezeny v moči pouze v malých množstvích (0,5-2 %).

In vitro údaje ukazují, že CYP2C9, CYP2C19 a CYP3A4 jsou schopny katalyzovat tvorbu O-

desmethyl metabolitu, ale hlavní isoenzym, který se na reakci podílel, nebyl in vivo potvrzen. Při

srovnání farmakokinetiky lakosamidu mezi jedinci s intenzivním metabolismem (s funkčním

CYP2C19) a jedinci s nízkým stupněm metabolismu (s nefunkčním CYP2C19) nebyl pozorován

žádný klinicky významný rozdíl. Ve studii interakcí s omeprazolem (inhibitorem CYP2C19)

nebyly navíc prokázány žádné klinicky významné změny v plazmatických koncentracích

lakosamidu, což dokazuje zanedbatelnou důležitost této metabolické cesty. Plazmatická

koncentrace O-desmethyllakosamidu tvoří asi 15 % plazmatické hladiny lakosamidu. Tento

hlavní metabolit lakosamidu nemá vlastní farmakologickou účinnost.

Eliminace

Lakosamid je ze systémového oběhu vylučován primárně ledvinami a biotransformací. Po

perorálním a intravenózním podání radioaktivně značeného lakosamidu bylo přibližně 95 %

radioaktivity zjištěno v moči a méně než 0,5 % ve stolici. Eliminační poločas lakosamidu je

přibližně 13 hodin. Farmakokinetika je úměrná dávce a je časově konstantní s nízkou intra-a

interindividuální variabilitou. Při dávkování dvakrát denně je po 3 dnech dosaženo rovnovážné

plazmatické koncentrace ("steady-state"). Plazmatická koncentrace se zvyšuje s akumulačním

faktorem 2.

Jednorázová nasycovací dávka 200 mg se v koncentracích ustáleného stavu přibližuje ke

srovnatelnému perorálnímu podávání 100 mg dvakrát denně.

Farmakokinetika u zvláštních skupin pacientů

Pohlaví

Klinické studie prokázaly, že pohlaví klinicky významně neovlivňuje plazmatické koncentrace

lakosamidu.

Porucha funkce ledvin

U pacientů s lehkou a středně těžkou poruchou funkce ledvin se AUC lakosamidu v porovnání se

zdravými jedinci zvětšila přibližně o 30 %, u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin a u

pacientů s terminálním selháním ledvin s potřebou hemodialýzy přibližně o 60 %, hodnota

maximální koncentrace C

však nebyla ovlivněna.

Lakosamid je z plazmy účinně odstraňován hemodialýzou. Po 4hodinové hemodialýze se AUC

lakosamidu zmenší přibližně o 50 %, proto se doporučuje po hemodialýze doplnit dávkování (viz

bod 4.2). U pacientů se středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce ledvin se několikanásobně

zvýšila koncentrace O-desmethyl metabolitu. Pokud se u pacientů s terminálním renálním

onemocněním neprováděla hemodialýza, zvýšené hladiny metabolitu neustále rostly během

24hodinového odebírání vzorků. Zatím není známo, že by u pacientů s terminálním renálním

onemocněním tyto zvýšené hladiny vyvolaly nějaké nežádoucí účinky. Vlastní farmakologická

účinnost metabolitu nebyla prokázána.

Porucha funkce jater

Jedinci s lehkou poruchou funkce jater (Child-Pugh B) vykazovali vyšší plazmatické

koncentrace lakosamidu (AUC

norm

zvýšena asi o 50 %), což bylo zčásti důsledkem snížené

funkce ledvin u těchto jedinců. Podle odhadu vedl pokles nerenální clearance u pacientů ve studii

k přibližně 20 % zvětšení AUC lakosamidu. Farmakokinetika lakosamidu nebyla u těžké

poruchy funkce jater hodnocena (viz bod 4.2).

Starší pacienti (ve věku

nad 65 let)

AUC byla ve studii se staršími muži a ženami (věk 4 pacientů byl vyšší než 75 let) v porovnání s

mladou populací zvětšena o 30 % u mužů a o 50 % u žen, což bylo částečně způsobeno nižší

tělesnou hmotností. Pokud je tento rozdíl spočten s ohledem na tělesnou hmotnost, činí 26 % u

mužů a 23 % u žen. Pozorována byla také zvýšená variabilita v plazmatických koncentracích

lakosamidu. Renální clearance byla v této studii u starších pacientů jen mírně snížena.

Plošné snížení dávky se nepovažuje za nutné, pokud není indikováno z důvodu poruchy funkce

ledvin (viz bod 4.2).

Pediatrická populace

Pediatrický farmakokinetický profil lakosamidu byl stanoven v populační farmakokinetické

analýze využívající údaje o koncentraci z příležitostně odebraných vzorků získaných v jedné

placebem kontrolované, randomizované studii a třech otevřených studiích u 414 dětí s epilepsií

ve věku od 6 měsíců do 17 let. Podávané dávky lakosamidu se pohybovaly od 2 do 17,8

mg/kg/den při podávání 2x denně, s maximální dávkou 600 mg/den u dětí s tělesnou hmotností

nad 50 kg.

Typická plazmatická clearance byla odhadnuta na 1,04 l/h u dětí s tělesnou hmotností 20 kg, 1,32

l/h u dětí s tělesnou hmotností 30 kg a 1,86 l/h u dětí s tělesnou hmotností 50 kg. Ve srovnání s

tím byla plazmatická clearance u dospělých odhadnuta na 1,92 l/h (tělesná hmotnost 70 kg).

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Plazmatické koncentrace lakosamidu byly ve studiích toxicity na zvířatech na stejné nebo pouze

o málo vyšší úrovni v porovnání s pacienty, což ponechává velmi malý nebo žádný prostor pro

expozici léku u člověka.

Farmakologická studie bezpečnosti přípravku prokázala u psů v anestezii s intravenózním

podáním lakosamidu přechodné zvýšení PR intervalu a doby trvání QRS při současném poklesu

krevního tlaku (pravděpodobně kardiodepresivním účinkem). Výskyt těchto přechodných změn

začínal v rozmezí koncentrací na úrovni maximálního doporučeného dávkování u člověka. U psů

a opic makaků jávských v anestezii bylo po intravenózních dávkách 15-60 mg/kg pozorováno

zpomalení atriální a ventrikulární vodivosti, atrioventrikulární blok a atrioventrikulární

disociace.

Ve studiích toxicity s opakovaným dávkováním byly u potkanů pozorovány lehké reverzibilní

jaterní změny od dávky 3x vyšší, než je dávka terapeutická. Mezi tyto změny patřily zvýšená

hmotnost orgánu, hypertrofie hepatocytů, zvýšení sérových koncentrací jaterních enzymů a

zvýšení hodnot celkového cholesterolu a triglyceridů. Kromě hypertrofie hepatocytů nebyly

pozorovány žádné jiné histopatologické změny.

Ve studiích reprodukční a vývojové toxicity u hlodavců a králíků nebyly pozorovány žádné

teratogenní účinky. U potkanů ale docházelo po dávkách toxických pro matky, odpovídajících

předpokládaným systémovým hodnotám expozice léku u člověka, k navýšení počtu mrtvě

narozených mláďat a počtu úmrtí mláďat v peripartálním období a k mírnému snížení velikosti i

tělesné hmotnosti živých mláďat. Vyšší hladiny expozice přípravku nemohly být z důvodu

toxicity pro matky u zvířat vyzkoušeny, proto získané údaje nejsou dostatečné pro úplnou

charakteristiku embryofetotoxických nebo teratogenních vlastností lakosamidu.

Jak prokázaly studie u potkanů, lakosamid a/nebo jeho metabolity snadno procházejí placentární

bariérou. U juvenilních potkanů a psů se typy toxicity kvalitativně neliší od typů toxicity

pozorovaných u dospělých zvířat. U juvenilních potkanů bylo při podobné systémové expozici,

jaká se očekává při klinické expozici, pozorováno snížení tělesné hmotnosti. U juvenilních psů

byly pozorovány přechodné a na dávce závislé CNS klinické příznaky, které se začaly objevovat

při systémové expozici pod očekávanými hladinami klinické expozice.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Jádro tablety

Mikrokrystalická celulosa

Částečně substituovaná hyprolosa

Krospovidon typ A

Hyprolosa

Koloidní bezvodý oxid křemičitý

Magnesium-stearát

Potahová vrstva tablety

Částečně hydrolyzovaný polyvinylalkohol

Oxid titaničitý (E171)

Makrogol 3350

Mastek

Hlinitý lak indigokarmínu (E132) (50 mg / 200 mg potahované tablety)

Červený oxid železitý (E172) (50 mg / 150 mg potahované tablety

Černý oxid železitý (E172) (50 mg / 150 mg potahované tablety)

Žlutý oxid železitý (E172) (100 mg / 150 mg potahované tablety

6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3

Doba použitelnosti

3 roky

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5

Druh obalu a obsah balení

PVC/PVDC blistr zatavený hliníkovou fólií

Lendenuz je k dispozici v baleních po 14, 56 potahovaných tabletách a ve vícečetných baleních

obsahujících 168 potahovaných tablet (3 balení po 56).

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky pro likvidaci.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Sandoz s.r.o., Na Pankráci 1724/129, 140 00 Praha 4 – Nusle, Česká republika

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Lendenuz 50 mg potahované tablety: 21/843/16-C

Lendenuz 100 mg potahované tablety: 21/844/16-C

Lendenuz 150 mg potahované tablety: 21/845/16-C

Lendenuz 200 mg potahované tablety: 21/846/16-C

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 15. 11. 2017

10.

DATUM REVIZE TEXTU

7. 8. 2019

Podobné produkty

Vyhledávejte upozornění související s tímto produktem

Zobrazit historii dokumentů

Sdílejte tyto informace