ERLOTINIB ZENTIVA 25MG

Česká republika - čeština - SUKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv)

Koupit nyní

Aktivní složka:
ERLOTINIB-HYDROCHLORID (ERLOTINIBI HYDROCHLORIDUM)
Dostupné s:
Zentiva, k.s., Praha
ATC kód:
L01EB02
INN (Mezinárodní Name):
ERLOTINIB HYDROCHLORIDE (ERLOTINIBI HYDROCHLORIDE)
Dávkování:
25MG
Léková forma:
Potahovaná tableta
Podání:
Perorální podání
Jednotky v balení:
30
Druh předpisu:
na lékařský předpis
Terapeutické oblasti:
ERLOTINIB
Stav Autorizace:
R - registrovaný léčivý přípravek.
Registrační číslo:
44/ 463/19-C

Přečtěte si celý dokument

Sp. zn. sukls109897/2020

Příbalová informace: informace pro uživatele

Erlotinib Zentiva 25 mg potahované tablety

Erlotinib Zentiva 100 mg potahované tablety

Erlotinib Zentiva 150 mg potahované tablety

erlotinibum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat,

protože obsahuje pro Vás důležité údaje.

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí

ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo

lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v

této příbalové informaci. Viz bod 4.

Co naleznete v této příbalové informaci

Co je přípravek Erlotinib Zentiva a k čemu se používá

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Erlotinib Zentiva užívat

Jak se přípravek Erlotinib Zentiva užívá

Možné nežádoucí účinky

Jak přípravek Erlotinib Zentiva uchovávat

Obsah balení a další informace

1.

Co je přípravek Erlotinib Zentiva a k čemu se používá

Přípravek Erlotinib Zentiva obsahuje léčivou látku erlotinib. Přípravek Erlotinib Zentiva je lék určený

k léčbě nádorových onemocnění. Zabraňuje aktivitě proteinu (bílkoviny), který se nazývá receptor pro

epidermální růstový faktor (k jeho označení se používá anglická zkratka EGFR). Je známo, že se tento

protein podílí na růstu a šíření nádorových buněk.

Přípravek Erlotinib Zentiva je určen k léčbě dospělých pacientů. Tento přípravek Vám může být

předepsán, pokud máte pokročilé stadium nemalobuněčného karcinomu plic. Může být předepsán

jako úvodní léčba nebo jako léčba v případě, pokud se po úvodní chemoterapii Vaše onemocnění

významněji nezměnilo a pokud jsou ve Vašem nádoru přítomny specifické mutace (změna dědičné

informace) EGFR. Může být také předepsán, pokud se Vaši nemoc nepodařilo pomocí předchozí

chemoterapie zastavit.

Tento přípravek Vám rovněž může být předepsán v kombinaci s dalším přípravkem zvaným

gemcitabin, pokud máte metastazující zhoubný nádor slinivky břišní.

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek

Erlotinib Zentiva užívat

Neužívejte přípravek Erlotinib Zentiva:

jestliže jste alergický(á) na erlotinib nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku (uvedenou

v bodě 6).

Upozornění a opatření:

Před užitím přípravku Erlotinib Zentiva se poraďte s lékařem:

jestliže užíváte jiné léky, které mohou zvyšovat nebo snižovat množství erlotinibu v krvi nebo

mohou mít vliv na jeho účinek (např. protiplísňové látky jako ketokonazol, inhibitory proteáz,

erythromycin, klarithromycin, fenytoin, karbamazepin, barbituráty, rifampicin, ciprofloxacin,

omeprazol, ranitidin, přípravky obsahující třezalku tečkovanou nebo proteazomové inhibitory),

poraďte se se svým lékařem. V některých případech mohou tyto látky snižovat účinnost nebo

zvyšovat nežádoucí účinky přípravku Erlotinib Zentiva a lékař může v případě nutnosti upravit

Vaši léčbu. Lékař Vás také během terapie přípravkem Erlotinib Zentiva může léčit jinými než

výše uvedenými léky.

jestliže užíváte antikoagulancia (léky, které napomáhají předcházet trombóze nebo které snižují

srážlivost krve, např. warfarin), může přípravek Erlotinib Zentiva zvyšovat sklon ke krvácení.

Poraďte se se svým lékařem, který bude muset pravidelně kontrolovat Váš stav pomocí

některých krevních testů.

jestliže užíváte statiny (léky ke snížení hladiny cholesterolu v krvi), může přípravek Erlotinib

Zentiva zvýšit riziko svalových problémů souvisejících s užíváním statinů. Tyto problémy

mohou ve výjimečných případech vést k závažnému rozpadu svalů (rabdomyolýza) a

následkem toho k poškození ledvin.

jestliže používáte kontaktní čočky a/nebo jste dříve měl(a) problémy s očima, jako jsou

například suché očí, zánět přední části oka (rohovky) nebo vředy postihující přední část oka.

Viz též níže „Další léčivé přípravky a přípravek Erlotinib Zentiva“.

Informujte svého lékaře:

jestliže máte náhlé dýchací obtíže spojené s kašlem nebo horečkou, protože lékař Vám může

předepsat jinou potřebnou léčbu a léčbu přípravkem Erlotinib Zentiva přerušit;

jestliže máte průjem, může být zapotřebí protiprůjmová léčba (například loperamid);

okamžitě v případě těžkého nebo přetrvávajícího průjmu, pocitu na zvracení, ztráty chuti k jídlu

nebo zvracení, protože lékař může v případě nutnosti Vaši léčbu přípravkem Erlotinib Zentiva

přerušit a zvážit nutnost léčby v nemocnici;

jestliže máte silnou bolest břicha, těžké puchýře nebo olupování kůže. Lékař možná bude muset

léčbu přerušit nebo ukončit;

jestliže se u Vás objeví akutní nebo zhoršující se zarudnutí nebo bolest oka, zvýšené slzení,

rozmazané vidění a/nebo citlivost na světlo, informujte okamžitě lékaře nebo zdravotní sestru,

protože může být nutná okamžitá léčba (viz níže Možné nežádoucí účinky);

jestliže současně užíváte statiny a budete pozorovat nevysvětlitelnou bolest svalů, citlivost,

slabost nebo křeče. Lékař možná bude muset léčbu přerušit nebo ukončit.

Viz též bod 4 „Možné nežádoucí účinky“.

Onemocnění jater nebo ledvin

Není známo, zda má přípravek Erlotinib Zentiva jiné účinky, pokud Vaše játra nebo ledviny nefungují

normálně. Při závažných onemocněních jater nebo ledvin se léčba tímto přípravkem nedoporučuje.

Porucha glukuronidace, jako je např. Gilbertův syndrom

Jestliže máte poruchu glukuronidace, jako je např. Gilbertův syndrom, musí lékař při Vaší léčbě

postupovat se zvýšenou opatrností.

Kouření

Pokud jste léčen(a) přípravkem Erlotinib Zentiva, měl(a) byste přestat kouřit, neboť kouření může

snížit množství přípravku v krvi.

Děti a dospívající

U pacientů do 18 let dosud nebyly účinky přípravku Erlotinib Zentiva studovány. Tento přípravek se

nedoporučuje podávat dětem a dospívajícím.

Další léčivé přípravky a přípravek Erlotinib Zentiva

Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době

užíval(a) nebo které možná budete užívat.

Přípravek Erlotinib Zentiva s jídlem a pitím

Neužívejte přípravek Erlotinib Zentiva s jídlem. Viz též bod 3 „Jak se přípravek Erlotinib Zentiva

užívá“.

Těhotenství a kojení

Během léčby přípravkem Erlotinib Zentiva se chraňte před otěhotněním. Pokud by mohlo k

otěhotnění dojít, používejte v průběhu léčby a alespoň dva týdny po užití poslední tablety vhodnou

antikoncepci. Jestliže během léčby přípravkem Erlotinib Zentiva otěhotníte, okamžitě informujte

svého lékaře, který rozhodne, zda v léčbě pokračovat či nikoli.

Během léčby přípravkem Erlotinib Zentiva a nejméně 2 týdny po užití poslední tablety nekojte.

Pokud jste těhotná nebo kojíte, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, poraďte

se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete tento přípravek užívat.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů

Ačkoli u přípravku Erlotinib Zentiva nebyl studován účinek na schopnost řídit a obsluhovat stroje, je

ovlivnění těchto schopností léčbou velmi nepravděpodobné.

Přípravek Erlotinib Zentiva obsahuje laktózu

a sodík

Pokud Vám lékař sdělil, že nesnášíte některé cukry, poraďte se se svým lékařem, než začnete tento

léčivý přípravek užívat.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je

v podstatě „bez sodíku“.

3.

Jak se přípravek Erlotinib Zentiva užívá

Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se

se svým lékařem nebo lékárníkem.

Tablety je třeba užívat nejméně jednu hodinu před jídlem nebo dvě hodiny po jídle.

Pokud máte nemalobuněčný karcinom plic, obvyklá dávka je jedna tableta přípravku Erlotinib Zentiva

150 mg denně.

Pokud máte metastazující zhoubný nádor slinivky břišní, je obvyklá dávka jedna tableta přípravku

Erlotinib Zentiva 100 mg denně. Přípravek Erlotinib Zentiva je podáván v kombinaci s léčbou

gemcitabinem.

Lékař Vám může upravit dávku postupně po 50 mg. Pro různé dávkovací režimy se Erlotinib Zentiva

dodává v silách 25 mg, 100 mg nebo 150 mg.

Tableta přípravku Erlotinib Zentiva 100 mg může být rozdělena na stejné dávky.

Jestliže jste užil(a) více přípravku Erlotinib Zentiva, než jste měl(a)

Ihned kontaktujte svého lékaře nebo lékárníka.

Mohou se u Vás ve zvýšené míře projevit nežádoucí účinky a lékař může Vaši léčbu přerušit.

Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek Erlotinib Zentiva

Pokud jste zapomněl(a) užít jednu nebo více dávek přípravku Erlotinib Zentiva, kontaktujte co

nejdříve svého lékaře či lékárníka.

Nezdvojnásobujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku.

Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek Erlotinib Zentiva

Je důležité užívat přípravek Erlotinib Zentiva každý den tak dlouho, jak Vám předepíše lékař.

Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo

lékárníka.

4.

Možné nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí

vyskytnout u každého.

Pokud se u Vás projeví některý z níže popsaných nežádoucích účinků, co nejdříve kontaktujte svého

lékaře. V některých případech může být nutné snížit dávku přípravku Erlotinib Zentiva nebo léčbu

přerušit.

Průjem a zvracení (velmi časté: může postihnout více než 1 osobu z 10). Přetrvávající a těžký

průjem může vést ke snížení hladiny draslíku v krvi a k poruše funkce ledvin, zejména pokud

současně dostáváte jiné protinádorové léky.

Ihned kontaktujte svého lékaře,

pokud budete mít

velmi těžký nebo přetrvávající průjem, protože může být nutná léčba v nemocnici.

Podráždění očí při zánětu spojivek nebo spojivky a rohovky (velmi časté: může postihnout více

než 1 osobu z 10) nebo rohovky (časté: může postihnout až 1 osobu z 10).

Forma postižení plic nazývaná intersticiální plicní onemocnění (méně časté u pacientů

pocházejících z Evropy; časté u pacientů pocházejících z Japonska: může postihnout až 1 osobu

ze 100 v Evropě a až 1 osobu z 10 v Japonsku). Toto onemocnění může souviset rovněž s

přirozeným postupem Vaší choroby a v některých případech může končit úmrtím. Pokud by se

u Vás objevily příznaky jako náhlé dýchací obtíže spojené s kašlem nebo horečkou, okamžitě

vyhledejte lékaře, mohlo by se jednat o toto onemocnění. Lékař může rozhodnout o trvalém

ukončení Vaší léčby přípravkem Erlotinib Zentiva.

Byly pozorovány perforace (proděravění) zažívacího ústrojí (méně časté: může postihnout až 1

osobu ze 100). Pokud se u Vás objeví silná bolest břicha, sdělte to lékaři. Rovněž informujte

lékaře, pokud jste v minulosti měl(a) peptický vřed (vřed žaludku či dvanáctníku) nebo

divertikulózu (mnohočetné vychlípeniny ve střevě), protože ty zvyšují riziko.

Ve vzácných případech bylo pozorováno selhání jater (vzácné: může postihnout až 1 osobu z

1000). Pokud vyšetření krve ukáže závažné změny jaterních funkcí, může lékař rozhodnout o

ukončení Vaší léčby.

Velmi časté nežádoucí účinky

(mohou postihnout více než 1 osobu z 10):

Kožní vyrážka, která se může objevit nebo zhoršit v oblastech vystavených slunci. Při pobytu na

slunci je vhodné ochranné oblečení a/nebo použití ochranných krémů (např. s obsahem

minerálů).

Infekce

Nechutenství, snížení tělesné hmotnosti

Deprese

Bolest hlavy, změny kožní citlivosti nebo necitlivost v končetinách

Obtíže s dýcháním, kašel

Pocit na zvracení

Podráždění v ústech

Bolest břicha, poruchy trávení a nadýmání

Abnormální hodnoty krevních jaterních testů

Svědění, suchá kůže a vypadávání vlasů

Únava, horečka, ztuhlost

Časté nežádoucí účinky

(mohou postihnout až 1 osobu z 10):

Krvácení z nosu

Krvácení ze žaludku nebo střev

Zánětlivé reakce kolem nehtů

Infekce vlasových míšků (váčků)

Akné

Praskání kůže (fisury)

Snížená funkce ledvin (pokud je podáván mimo schválené indikace v kombinaci s

chemoterapií)

Méně časté nežádoucí účinky

(mohou postihnout až 1 osobu ze 100):

Změny řas

Výrazné ochlupení těla a obličeje mužského typu

Změny obočí

Lomivost a ztráta nehtů

Vzácné nežádoucí účinky

(mohou postihnout až 1 osobu z 1000):

Zarudlé nebo bolestivé dlaně nebo chodidla (syndrom palmoplantární erytrodysestezie)

Velmi vzácné nežádoucí účinky

(mohou postihnout až 1 osobu z 10000):

Případy perforace (proděravění) rohovky nebo vředu na rohovce

Závažný výskyt puchýřů nebo odlupování kůže (budící dojem tzv. Stevensova-Johnsonova

syndromu)

Zánět oční duhovky

Hlášení nežádoucích účinků

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo

lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v

této příbalové informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto

přípravku.

5.

Jak přípravek Erlotinib Zentiva uchovávat

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.

Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na krabičce a blistru za zkratkou

„EXP“. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Tento přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého

lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní

prostředí.

6.

Obsah balení a další informace

Co přípravek Erlotinib Zentiva obsahuje:

Léčivou látkou

je erlotinibi hydrochloridum. Jedna potahovaná tableta obsahuje erlotinibum 25

mg, 100 mg nebo 150 mg (jako erlotinibi hydrochloridum).

Dalšími složkami

jsou:

Jádro tablety: monohydrát laktosy, mikrokrystalická celulosa (E460), hydrogenfosforečnan

vápenatý; sodná sůl karboxymethylškrobu typ A; koloidní bezvodý oxid křemičitý,natrium-

lauryl-sulfát, magnesium-stearát (E 470b)

Potahová vrstva tablety: hypromelosa (E 464); hyprolosa (E 463); oxid titaničitý (E 171);

makrogol

Jak přípravek Erlotinib Zentiva vypadá a co obsahuje toto balení:

Přípravek Erlotinib Zentiva 25 mg je bílá, kulatá, bikonvexní tableta s vyraženým „E9OB“ na jedné

straně a „25“ na druhé straně, o průměru přibližně 6 mm.

Přípravek Erlotinib Zentiva 100 mg je bílá, kulatá, bikonvexní tableta s půlicí rýhou na obou

stranách tablety, na jedné straně s vyraženým „E9OB“ nad půlicí rýhou a „100“ pod půlicí rýhou, o

průměru přibližně 10 mm.

Přípravek Erlotinib Zentiva 150 mg je bílá, kulatá, bikonvexní tableta s vyraženým „E9OB“ na jedné

straně a „150“ na druhé straně, o průměru přibližně 10,4 mm.

Přípravek Erlotinib Zentiva je dodáván v blistrech obsahujících 30 tablet.

Krabička obsahuje 30 potahovaných tablet.

Držitel rozhodnutí o registraci

Zentiva, k. s., U Kabelovny 130, 102 37 Praha 10, Česká republika

Výrobce

Synthon Hispania, S.L., Calle Castello 1, Poligono Las Salinas, Sant Boi De Llobregat, 08830

Barcelona, Španělsko

Synthon B.V., Microweg 22, 6545 CM Nijmegen, Gelderland, Nizozemsko

Tento léčivý přípravek je registrován v členských zemích EHP pod následujícími názvy:

Nizozemsko, Německo, Francie, Portugalsko, Lotyšsko, Polsko, Velká Británie, Dánsko, Švédsko,

Slovenská republika, Česká republika: Erlotinib Zentiva

Tato příbalová informace byla naposledy revidována

: 5. 8. 2020.

Přečtěte si celý dokument

Sp. zn. sukls159111/2021

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Erlotinib Zentiva 25 mg potahované tablety

Erlotinib Zentiva 100 mg potahované tablety

Erlotinib Zentiva 150 mg potahované tablety

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Erlotinib Zentiva 25 mg potahované tablety: jedna potahovaná tableta obsahuje erlotinibum 25 mg

(jako erlotinibi hydrochloridum).

Pomocná látka se známým účinkem:

Jedna potahovaná tableta obsahuje 17,7 mg monohydrátu laktosy.

Erlotinib Zentiva 100 mg potahované tablety: jedna potahovaná tableta obsahuje erlotinibum 100 mg

(jako erlotinibi hydrochloridum).

Pomocná látka se známým účinkem:

Jedna potahovaná tableta obsahuje 70,7 mg monohydrátu laktosy.

Erlotinib Zentiva 150 mg potahované tablety: jedna potahovaná tableta obsahuje erlotinibum 150 mg

(jako erlotinibi hydrochloridum).

Pomocná látka se známým účinkem:

Jedna potahovaná tableta obsahuje 106 mg monohydrátu laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.

Erlotinib Zentiva 25 mg potahované tablety: bílé, kulaté bikonvexní tablety s vyraženým ‘E9OB’ na

jedné straně a „25“ na druhé straně, o průměru přibližně 6 mm.

Erlotinib Zentiva 100 mg potahované tablety: bílé, kulaté bikonvexní tablety s půlicí rýhou na obou

stranách tablety, na jedné straně s vyraženým ‘E9OB’ nad půlicí rýhou a „100“ pod půlicí rýhou,

o průměru přibližně 10 mm. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

Erlotinib Zentiva 150 mg potahované tablety: bílé, kulaté bikonvexní tablety s vyraženým ‘E9OB’ na

jedné straně a „150“ na druhé straně, o průměru přibližně 10,4 mm.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC):

Přípravek Erlotinib Zentiva je indikován v první linii léčby pacientů s lokálně pokročilým nebo

metastazujícím nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) s aktivačními mutacemi EGFR.

Přípravek Erlotinib Zentiva je také indikován k převedení na udržovací léčbu pacientů s lokálně

pokročilým nebo metastazujícím NSCLC s aktivačními mutacemi EGFR a stabilizací nemoci po

standardní chemoterapii první linie.

Přípravek Erlotinib Zentiva je indikován rovněž k léčbě pacientů s lokálně pokročilým nebo

metastazujícím NSCLC v případě, že alespoň jednou došlo k selhání předchozí chemoterapeutické

léčby. Přípravek Erlotinib Zentiva je indikován k léčbě pacientů s nádory bez aktivačních mutací

EGFR v případě, že nejsou jiné možnosti léčby považovány za vhodné.

Při předepisování přípravku Erlotinib Zentiva mají být brány v úvahu faktory spojené s prodloužením

doby přežití.

U pacientů s nádory s IHC (imunohistochemickou) negativitou receptoru pro epidermální růstový

faktor (Epidermal Growth Factor Receptor – EGFR) nebyl prokázán pozitivní efekt léčby na

dobu přežití ani jiný klinicky významný účinek léčby (viz bod 5.1).

Karcinom pankreatu:

Přípravek Erlotinib Zentiva v kombinaci s gemcitabinem je indikován u pacientů s metastazujícím

karcinomem pankreatu.

Při předepisování přípravku Erlotinib Zentiva je nutno vzít v úvahu faktory související s delším

přežitím (viz body 4.2 a 5.1).

Výhoda delšího přežití nebyla prokázána u pacientů s lokálně pokročilým onemocněním.

4.2

Dávkování a způsob podání

Léčba přípravkem Erlotinib Zentiva má probíhat pod dohledem lékaře, který má zkušenosti s

používáním protinádorových terapií.

Pacienti s nemalobuněčným karcinomem plic:

Testování mutace EGFR má být provedeno v souladu se schválenými indikacemi (viz bod 4.1).

Doporučená denní dávka přípravku Erlotinib Zentiva je 150 mg užitá nejméně jednu hodinu před

nebo dvě hodiny po jídle.

Pacienti s karcinomem pankreatu:

Doporučená denní dávka přípravku Erlotinib Zentiva je 100 mg užitá nejméně jednu hodinu před nebo

dvě hodiny po jídle, v kombinaci s gemcitabinem (viz souhrn údajů o přípravku pro gemcitabin

v indikaci karcinom pankreatu).

U pacientů, u kterých se během prvních 4–8 týdnů léčby neobjeví kožní vyrážka, je nutno znovu

zvážit další léčbu přípravkem Erlotinib Zentiva (viz bod 5.1).

Pokud je nutné snížit dávkování, dávka má být snižována postupně po 50 mg (viz bod 4.4).

Přípravek Erlotinib Zentiva se dodává v silách 25 mg, 100 mg a 150 mg.

Při současném užívání substrátů a modulátorů CYP3A4 může být zapotřebí upravit dávkování (viz

bod 4.5).

Porucha funkce jater

Erlotinib je metabolicky eliminován v játrech a vylučován žlučí. Přestože expozice erlotinibu byla u

pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater (skóre Child-Pugh 7–9) podobná jako u pacientů s

adekvátní funkcí jater, je nutná při podávání přípravku Erlotinib Zentiva pacientům s poruchou funkce

jater zvýšená opatrnost. V případě výskytu těžkých nežádoucích účinků je nutno zvážit snížení dávky

nebo přerušení léčby přípravkem Erlotinib Zentiva. Bezpečnost a účinnost erlotinibu nebyla u

pacientů s těžkou jaterní dysfunkcí (AST/SGOT a ALT/SGPT > 5 × horní hranice normy) dosud

studována. Podávání přípravku Erlotinib Zentiva pacientům s těžkou jaterní dysfunkcí se

nedoporučuje (viz bod 5.2).

Porucha funkce ledvin

Bezpečnost a účinnost erlotinibu u pacientů s poruchou funkce ledvin (koncentrace kreatininu v séru >

1,5násobek horní hranice normálních hodnot) nebyla dosud studována. Na základě údajů o

farmakokinetice přípravku není u pacientů s lehkou nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin nutné

upravovat dávkování (viz bod 5.2). Použití přípravku Erlotinib Zentiva se nedoporučuje u pacientů s

těžkou poruchou funkce ledvin.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost erlotinibu u pacientů do 18 let nebyla dosud ve schválených indikacích

stanovena. Přípravek Erlotinib Zentiva se nedoporučuje podávat pediatrickým pacientům.

Kuřáci

Ukázalo se, že kouření cigaret snižuje expozici erlotinibu o 50–60 %. Maximální tolerovaná dávka

přípravku Erlotinib Zentiva u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC), kteří v

současné době kouří cigarety, byla 300 mg. Nebyla prokázána zvýšená účinnost dávky 300 mg ve

druhé linii léčby po selhání chemoterapie ve srovnání s doporučenou dávkou 150 mg u nemocných,

kteří nadále kouří cigarety. Údaje vztahující se k bezpečnosti byly srovnatelné u dávek 300 mg i 150

mg; avšak u pacientů, kteří dostávali vyšší dávku erlotinibu, došlo ke zvýšení výskytu vyrážky,

intersticiálního plicního onemocnění a průjmu. Stávajícím kuřákům proto má být doporučeno, aby

přestali kouřit (viz body 4.4, 4.5, 5.1 a 5.2).

4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na erlotinib nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Stanovení stavu mutace EGFR

Je důležité, aby stav mutace EGFR u pacienta byl stanoven při zvažování léčby erlotinibem v první

linii léčby nebo v udržovací léčbě u lokálně pokročilého nebo metastazujícího nemalobuněčného

karcinomu plic (NSCLC). Dobře validovaný, robustní, spolehlivý a citlivý test s předem stanovenou

prahovou hodnotou pozitivity a s prokázaným použitím pro určení stavu mutace EGFR pomocí

nádorové DNA získané ze vzorku tkáně nebo volně cirkulující DNA (cfDNA) získané ze vzorku krve

(plazma) má být proveden v souladu s místními medicínskými postupy.

Pokud je použit test na bázi plazmy (cfDNA) a výsledek je negativní pro aktivační mutace, je třeba

provést test z tkáně kdekoliv je to možné z důvodu možného falešně negativního výsledku z testu

na bázi plazmy.

Kuřáci

Kuřákům je třeba doporučit, aby přerušili kouření, protože u kuřáků jsou plazmatické koncentrace

erlotinibu nižší než u nekuřáků. Toto snížení je pravděpodobně klinicky významné (viz body 4.2, 4.5,

5.1 a 5.2).

Intersticiální plicní onemocnění

Případy podobné intersticiálnímu plicnímu onemocnění ((interstitial lung disease, ILD), včetně

fatálních případů, byly ojediněle hlášeny u pacientů užívajících erlotinib k léčbě nemalobuněčného

karcinomu plic (NSCLC), karcinomu pankreatu nebo u jiných solidních nádorů. V pivotní studii

BR.21 u NSCLC byla incidence intersticiálního plicního onemocnění (0,8 %) u skupiny léčené

erlotinibem stejná jako u skupiny, jíž bylo podáváno placebo. V metaanalýze randomizované

kontrolované klinické studie nemalobuněčného karcinomu plic (studie po vyloučení studií fáze I a

jednoramenné fáze II kvůli nedostatku kontrolních skupin) byla incidence případů podobných

intersticiálnímu plicnímu onemocnění u pacientů léčených erlotinibem 0,9 % v porovnání s 0,4 %

pacientů v kontrolním rameni. Ve studii karcinomu pankreatu, kdy byl podáván gemcitabin, byla u

skupiny léčené erlotinibem a gemcitabinem incidence příhod podobných intersticiálnímu plicnímu

onemocnění 2,5 %, ve srovnání s 0,4 % u skupiny, které bylo podáváno placebo a gemcitabin. U

pacientů s podezřením na příhody podobné intersticiálnímu plicnímu onemocnění byly hlášeny

diagnózy zahrnující pneumonitidu, radiační pneumonitidu, hypersenzitivní pneumonitidu,

intersticiální pneumonii, intersticiální plicní onemocnění, obliterující bronchiolitidu, plicní fibrózu,

syndrom akutní respirační tísně (ARDS), alveolitidu a infiltraci plic. Příznaky se objevily po několika

dnech až měsících po zahájení léčby erlotinibem. Časté byly doprovodné faktory přispívající ke

zhoršení stavu onemocnění, jako současná nebo v předchozí době probíhající chemoterapie, předchozí

radioterapie, preexistující parenchymatózní onemocnění plic, metastazující onemocnění plic nebo

plicní infekce. Vyšší výskyt závažného intersticiálního plicního onemocnění (přibližně 5 % s

mortalitou 1,5 %) je zaznamenán u pacientů ve studiích provedených v Japonsku.

Pacienti, u nichž došlo k akutnímu výskytu nových a/nebo progresivních nevysvětlených plicních

symptomů jako např. dyspnoe, kašel a horečka, má být terapie erlotinibem přerušena až do

vyhodnocení diagnózy. Pacienti léčeni současně erlotinibem a gemcitabinem mají být pečlivě

sledováni z důvodu možnosti rozvoje toxicity připomínající intersticiální plicní onemocnění. Pokud

je diagnostikováno intersticiální plicní onemocnění, je třeba podávání erlotinibu přerušit a zahájit

potřebnou léčbu (viz bod 4.8).

Průjem, dehydratace, elektrolytová nerovnováha a renální selhání

Přibližně u 50 % pacientů užívajících erlotinib se vyskytl průjem (včetně velmi vzácných případů,

které končily úmrtím), který by ve středně těžké až těžké formě měl být léčen např.

loperamidem. V některých případech může být nutné snížit dávkování. V klinických studiích se dávky

snižovaly postupně v krocích po 50 mg. Snižování dávek v krocích po 25 mg nebylo studováno. V

případě těžkého nebo přetrvávajícího průjmu, nauzey, anorexie nebo zvracení spojeného s

dehydratací, má být terapie erlotinibem přerušena a k léčbě dehydratace je třeba provést odpovídající

opatření (viz bod 4.8). Byly zaznamenány vzácné případy výskytu hypokalemie a renálního selhání

(včetně fatálního). V některých případech se jednalo o následek těžké dehydratace při průjmu,

zvracení a/nebo anorexii, jiné souvisely se souběžnou chemoterapií. V těžších nebo přetrvávajících

případech průjmu, nebo v případech vedoucích k dehydrataci, zejména u pacientů s vyšším počtem

rizikových faktorů (obzvlášť konkomitantní chemoterapie a další medikace, symptomy nebo

onemocnění, nebo jiné predispozice včetně pokročilého věku), má být podávání erlotinibu přerušeno,

a mají být přijata odpovídající opatření k intenzivní intravenózní rehydrataci pacientů. Kromě toho

mají být u pacientů s rizikem dehydratace sledovány funkce ledvin a sérové elektrolyty včetně

koncentrací draslíku.

Hepatitida, jaterní selhání

Vzácně byly během podávání erlotinibu hlášeny případy jaterního selhání (včetně fatálního).

Přitěžujícími faktory byly již existující jaterní onemocnění nebo souběžná hepatotoxická léčba. U

takových nemocných je proto nutné zvažovat pravidelné vyšetření jaterních testů. Při těžkých

změnách jaterních funkcí je nutno podávání erlotinibu přerušit (viz bod 4.8). Podávání erlotinibu

se pacientům s těžkou jaterní dysfunkcí nedoporučuje.

Perforace gastrointestinálního traktu

U pacientů, kterým je podáván erlotinib, je zvýšené riziko vzniku perforace gastrointestinálního

traktu, které bylo pozorováno méně často (včetně několika případů, které končily úmrtím). Zvýšené

riziko je u pacientů, kteří současně dostávají antiangiogenní léčivé přípravky, kortikosteroidy,

nesteroidní protizánětlivé léčivé přípravky a/nebo chemoterapii s taxany, nebo kteří mají anamnézu

peptického vředu nebo divertikulózy. U pacientů, u kterých dojde k perforaci gastrointestinálního

traktu, má být podávání erlotinibu trvale ukončeno (viz bod 4.8).

Bulózní a exfoliativní poruchy kůže

Byly hlášeny bulózní, puchýřnaté nebo exfoliativní kožní změny, včetně vzácných případů podezření

na Stevensův-Johnsonův syndrom / toxickou epidermální nekrolýzu, které v některých případech

byly fatální (viz bod 4.8). U pacientů, u kterých se rozvinou těžké bulózní, puchýřnaté nebo

exfoliativní změny, má být léčba erlotinibem přerušena nebo ukončena. Pacienti s bulózními a

exfoliativními poruchami kůže mají podstoupit vyšetření na kožní infekce a následné léčení dle

místních doporučení.

Poruchy oka

Pacienti se známkami a symptomy vzbuzujícími podezření na keratitidu, jako jsou akutní nebo

zhoršující se: zánět oka, slzení, citlivost na světlo, rozmazané vidění, bolest a/nebo zarudnutí oka, mají

být neodkladně odesláni k oftalmologovi. Pokud je potvrzena diagnóza ulcerózní keratitidy, má být

léčba erlotinibem přerušena nebo ukončena. Pokud je diagnostikována keratitida, má být pečlivě

zvážen prospěch a rizika pokračující léčby. U pacientů s anamnézou keratitidy, ulcerózní keratitidy

nebo těžké suchosti očí má být erlotinib používán s opatrností. Rizikovým faktorem keratitidy a

ulcerace je rovněž používání kontaktních čoček. Při podávání erlotinibu byly hlášeny velmi vzácné

případy perforace nebo ulcerace rohovky (viz bod 4.8).

Interakce s jinými léčivými přípravky

Silné induktory CYP3A4 mohou snižovat účinnost erlotinibu, zatímco silné inhibitory CYP3A4

mohou navodit jeho zvýšenou toxicitu. Je třeba se vyvarovat současné léčby látkami tohoto typu

(viz bod 4.5).

Jiné formy interakcí

Pro erlotinib je charakteristická snížená rozpustnost při pH vyšším než 5. Léčivé přípravky, které

ovlivňují pH v horní části trávicího traktu, jako jsou inhibitory protonové pumpy, H2 antagonisté a

antacida, mohou ovlivnit rozpustnost erlotinibu a tím jeho biologickou dostupnost. Není

pravděpodobné, že by zvýšení dávky erlotinibu při současném podávání takových léků mohlo

kompenzovat ztrátu expozice. Kombinace erlotinibu s inhibitory protonové pumpy se nemá používat.

Dopady současného podávání erlotinibu s H2 antagonisty a antacidy nejsou známy, snížení biologické

dostupnosti je však pravděpodobné. Tyto kombinace by se proto neměly používat (viz bod 4.5). Pokud

je použití antacid během léčby erlotinibem považováno za nezbytné, antacida se mají podávat

nejméně 4 hodiny před nebo 2 hodiny po podání denní dávky erlotinibu.

Pomocné látky

Tablety obsahují monohydrát laktózy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí

galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek

užívat.

Tento léčivý přípravek

obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je

v podstatě „bez sodíku“.

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.

Erlotinib a jiné substráty CYP

Erlotinib je silným inhibitorem CYP1A1, středně silným inhibitorem CYP3A4 a CYP2C8 a současně

silným inhibitorem glukuronidace účinkem UGT1A in vitro.

Fyziologický dopad silné inhibice CYP1A1 je z důvodu velmi omezené exprese CYP1A1 v lidských

tkáních nejasný.

Pokud byl erlotinib podáván současně s ciprofloxacinem, středně silným inhibitorem CYP1A2,

významně vrostla expozice [AUC] erlotinibem o 39 %, nebyly však zjištěny významné změny C

max.

Podobně expozice aktivním metabolitem (AUC) vzrostla asi o 60 % a C

o 48 %. Klinický

význam tohoto zvýšení nebyl stanoven. Při kombinaci erlotinibu s ciprofloxacinem nebo silným

inhibitorem CYP1A2 (např. fluvoxamin) je třeba postupovat se zvýšenou opatrností. Pokud se

vyskytnou nežádoucí účinky erlotinibu, jeho dávka může být snížena.

Předchozí nebo současné podávání erlotinibu nevedlo ke změnám clearance prototypických substrátů

CYP3A4 midazolamu a erythromycinu, ale vedlo ke snížení perorální biologické dostupnosti

midazolamu až o 24 %. V další klinické studii bylo prokázáno, že při současném podávání

neovlivňuje erlotinib farmakokinetiku paklitaxelu, který je substrátem CYP3A4/2C8. Významné

interakce s clearance jiných substrátů CYP3A4 nejsou proto pravděpodobné.

Inhibice glukuronidace může vyvolat interakce látek, které jsou substráty UGT1A1 a jsou

odstraňovány výhradně touto cestou. U pacientů s nízkou expresí UGT1A1 nebo s geneticky

podmíněnými poruchami glukuronidace (např. Gilbertova nemoc) může dojít ke zvýšení koncentrace

bilirubinu v séru a musí být léčeni se zvýšenou opatrností.

U člověka je erlotinib metabolizován v játrech jaterními cytochromy, zejména CYP3A4 a v menší

míře CYP1A2. Mimojaterní metabolismus CYP3A4 ve střevě, CYP1A1 v plicích a CYP1B1 v

nádorové tkáni rovněž teoreticky přispívá k metabolické clearance erlotinibu. Teoreticky může

dojít k interakcím s léčivými látkami, které jsou metabolizovány pomocí těchto enzymů,

eventuálně které jsou jejich inhibitory nebo induktory.

Silné inhibitory aktivity CYP3A4 snižují metabolismus erlotinibu a zvyšují jeho koncentrace v

plazmě. V klinické studii, kdy byl podáván erlotinib společně s ketokonazolem (200 mg perorálně

dvakrát denně po dobu 5 dní), který je silným inhibitorem CYP3A4, vedly ke zvýšení expozice

erlotinibu (86 % AUC a 69 % C

). Proto je třeba postupovat se zvýšenou opatrností při

kombinování erlotinibu a silných CYP3A4 inhibitorů, např. azolových antifungálních látek (např.

ketokonazol, itrakonazol, vorikonazol), proteázových inhibitorů, erythromycinu nebo

klarithromycinu. V případě nutnosti je možné dávku erlotinibu snížit, zejména pokud dochází k

projevům toxicity.

Silné induktory aktivity CYP3A4 zvyšují metabolismus erlotinibu a signifikantně snižují koncentraci

erlotinibu v plazmě. V klinické studii, kdy byl podáván erlotinib společně se silným induktorem

CYP3A4 rifampicinem (600 mg perorálně jedenkrát denně po dobu 7 dnů), bylo zjištěno 69% snížení

mediánu AUC erlotinibu. Po současném podání rifampicinu a jednorázové dávky 450 mg erlotinibu

činila průměrná expozice (AUC) erlotinibu 57,5 % hodnoty naměřené po jednorázovém podání 150

mg erlotinibu bez současného podání rifampicinu. Je proto nutné se vyvarovat současného podávání

erlotinibu a induktorů CYP3A4. U pacientů, u kterých je nutná souběžná léčba erlotinibem a silnými

induktory CYP3A4, jako je například rifampicin, je nutno zvážit zvýšení dávky erlotinibu na 300 mg

při současném pečlivém sledování bezpečnosti (včetně sledování ledvinných a jaterních funkcí a

elektrolytů v séru). V případě dobré tolerance po dobu delší než 2 týdny může být zváženo zvýšení

dávky na 450 mg při současném pečlivém sledování bezpečnosti. Ke snížení expozice erlotinibu může

rovněž dojít s jinými induktory, např. s fenytoinem, karbamazepinem, s barbituráty nebo s přípravky

obsahujícími třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum). Při kombinování těchto léčivých látek s

erlotinibem je třeba postupovat se zvýšenou opatrností. Má se zvážit alternativní léčba bez použití

silných induktorů aktivity CYP3A4.

Erlotinib a kumarinová antikoagulancia

U pacientů léčených erlotinibem byly hlášeny interakce s antikoagulancii odvozenými od

kumarinu, včetně warfarinu, vedoucí ke zvýšení mezinárodního normalizovaného poměru (INR)

a krvácivé příhody, které v některých případech vedly k úmrtí. U pacientů užívajících od

kumarinu odvozená antikoagulancia mají být pravidelně kontrolovány protrombinový čas a INR,

zda nedošlo k jakýmkoli změnám v jejich hodnotách.

Erlotinib a statiny

Kombinace erlotinibu se statiny může zvýšit možnost vzniku statinem indukované myopatie, včetně

rabdomyolýzy, která byla pozorována vzácně.

Erlotinib a kuřáci

Výsledky farmakokinetické interakční studie naznačují, že po podání erlotinibu dochází u kuřáků ve

srovnání s nekuřáky k signifikantnímu snížení AUC

, 2,8x, C

1,5x a plazmatické koncentrace

erlotinibu za 24 hodin 9násobně. Proto je třeba pacientům, kteří nadále kouří, doporučit přestat s

kouřením co možná nejdříve před zahájením léčby erlotinibem, jinak dojde k poklesu plazmatické

koncentrace. Na základě údajů ze studie CURRENTS nebyly prokázány žádné přínosy vyšší dávky

erlotinibu 300 mg ve srovnání s doporučenou dávkou 150 mg u aktivních kuřáků. Údaje vztahující se

k bezpečnosti byly srovnatelné u dávek 300 mg i 150 mg; avšak u pacientů, kteří dostávali vyšší

dávku erlotinibu, došlo ke zvýšení výskytu vyrážky, intersticiálního plicního onemocnění a průjmu.

(viz body 4.2, 4.4, 5.1 a 5.2).

Erlotinib a inhibitory P-glykoproteinu

Erlotinib je substrátem pro P-glykoprotein, transportní protein přenášející léčivé látky. Současné

podání inhibitorů P-glykoproteinu, např. cyklosporinu a verapamilu, může vést k pozměněné

distribuci a/nebo eliminaci erlotinibu. Význam této interakce např. pro toxicitu k CNS nebyl

dosud stanoven. V těchto situacích je třeba postupovat se zvýšenou opatrností.

Erlotinib a léčivé přípravky ovlivňující pH

Pro erlotinib je charakteristická snížená rozpustnost při pH vyšším než 5. Léčivé přípravky, které

ovlivňují pH v horní části trávicího traktu tedy mohou ovlivnit rozpustnost erlotinibu a tím jeho

biologickou dostupnost. Současné podání erlotinibu s inhibitorem protonové pumpy omeprazolem

vedlo ke snížení expozice [AUC] erlotinibu o 46 % a maximální koncentrace [C

] o 61 %. Nedošlo

ke změně T

nebo

poločasu. Souběžné podávání erlotinibu s 300 mg ranitidinu, antagonisty

H2receptoru, snížilo expozici erlotinibu [AUC] o 33 % a maximální koncentraci [C

] o 54 %. Toto

snížení expozice při současném podávání s takovými látkami pravděpodobně nelze kompenzovat

zvýšením dávky erlotinibu. Pokud však byl erlotinib podáván střídavě 2 hodiny před nebo 10 hodin po

ranitidinu v dávce 150 mg 2× denně, klesly expozice erlotinibu [AUC] jen o 15 % a maximální

koncentrace [C

] jen o 17 %. Účinek antacid na absorpci erlotinibu není znám, může však dojít ke

zhoršení absorpce a tím ke snížení plazmatických hladin. V souhrnu, kombinace erlotinibu s inhibitory

protonové pumpy by se neměla užívat. Pokud je použití antacid během léčby erlotinibem považováno

za nezbytné, antacida se mají podávat nejméně 4 hodiny před nebo 2 hodiny po podání denní dávky

erlotinibu. Pokud je uvažováno použití ranitidinu, má být podáván střídavě, tedy erlotinib je nutno

podat nejméně 2 hodiny před nebo 10 hodin po podání ranitidinu.

Erlotinib a gemcitabin

Ve studii fáze Ib nebyl pozorován žádný signifikantní vliv gemcitabinu na farmakokinetiku erlotinibu

ani signifikantní vliv erlotinibu na farmakokinetiku gemcitabinu.

Erlotinib a karboplatina/paklitaxel

Erlotinib zvyšuje koncentraci platiny. V klinické studii vedlo současné podávání erlotinibu,

karboplatiny a paklitaxelu ke zvýšení celkové AUC

0-48

platiny o 10,6 %. Ačkoli je rozdíl

statisticky významný, jeho velikost není považována za klinicky významnou. V klinické praxi se

však mohou vyskytovat další faktory, které by mohly vést ke zvýšené expozici karboplatině, jako

je například porucha funkce ledvin. Nebyly pozorovány významné účinky karboplatiny a

paklitaxelu na farmakokinetiku erlotinibu.

Erlotinib a kapecitabin

Kapecitabin může zvýšit koncentraci erlotinibu. Pokud byl erlotinib podáván současně s

kapecitabinem, došlo ke statisticky významnému zvýšení AUC erlotinibu a hraničnímu zvýšení C

při porovnání s hodnotami zjištěnými v jiné studii při podávání samotného erlotinibu. Nebyly

zaznamenány významné účinku erlotinibu na farmakokinetiku kapecitabinu.

Erlotinib a proteazomové inhibitory

Na základě mechanismu účinku proteazomových inhibitorů, včetně bortezomibu, lze očekávat vliv na

účinek EGFR inhibitorů, zahrnujících také erlotinib. Tento vliv je doložen na základě omezených

klinických údajů a preklinických studií, které prokazují EGFR degradaci prostřednictvím

proteazomu.

4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Nejsou k dispozici žádné adekvátní údaje týkající se použití erlotinibu u těhotných žen. Studie na

zvířatech neprokázaly teratogenitu nebo abnormální porody. Negativní vliv na těhotenství však nelze

vyloučit, protože studie na potkanech a králících ukázaly zvýšenou letalitu embryí/plodů (viz bod 5.3).

Pravděpodobná míra rizika u člověka není známa.

Ženy ve fertilním věku

Ženy ve fertilním věku musí být upozorněny, že při užívání přípravku nesmí dojít k otěhotnění.

Během terapie a nejméně dva týdny po jejím ukončení je zapotřebí používat vhodné antikoncepční

metody. V léčbě těhotných žen se má pokračovat jen tehdy, jestliže možný prospěch z léčby pro

matku převáží riziko pro plod.

Kojení

Není známo, zda se erlotinib vylučuje do lidského mateřského mléka. Nebyly provedeny žádné

studie hodnotící vliv erlotinibu na tvorbu mléka nebo jeho přítomnost v mateřském mléku. Možné

riziko pro kojence není známo, a proto ženám užívajícím erlotinib má být doporučeno, aby nekojily

během terapie a nejméně po dobu 2 týdnů po poslední dávce.

Fertilita

Studie na zvířatech neprokázaly zhoršenou fertilitu. Negativní vliv na fertilitu však nelze vyloučit,

protože studie na zvířatech ukázaly vliv na reprodukční parametry (viz bod 5.3). Možné riziko pro

člověka není známo.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící vliv přípravku na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly dosud provedeny;

užívání erlotinibu však není spojeno se zhoršením mentálních schopností.

4.8

Nežádoucí účinky

Základem hodnocení bezpečnosti erlotinibu jsou údaje od více než 1 500 pacientů, kteří dostali

nejméně jednu dávku erlotinibu 150 mg v monoterapii, a od více než 300 pacientů, kteří dostali

erlotinib v dávce 100 nebo 150 mg v kombinaci s gemcitabinem.

Incidence nežádoucích účinků, které se vyskytly v klinických hodnoceních s erlotinibem v

monoterapii nebo v kombinaci s chemoterapií, včetně stupně závažnosti stanovené podle kritérií

National Cancer Institute Common Toxicity Criteria (NCICTC), jsou uvedeny v tabulce 1. Uvedené

nežádoucí účinky byly hlášeny nejméně u 10 % (ve skupině s erlotinibem) pacientů a vyskytly se

častěji (≥ 3 %) u pacientů léčených erlotinibem než ve srovnávacím ramenu. Ostatní nežádoucí účinky

včetně těch, které byly hlášeny v jiných studiích, jsou uvedeny v tabulce 2.

Nežádoucí účinky hlášené v klinických hodnoceních (tabulka 1) jsou uvedeny podle třídy

orgánových systémů databáze MedDRA. Četnost nežádoucích účinků se definuje následujícím

způsobem: velmi časté (≥ 1/10 pacientů); časté (≥ 1/100 až < 1/10 pacientů); méně časté (≥ 1/1 000

až < 1/100 pacientů); vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000 pacientů); velmi vzácné (< 1/10 000 pacientů).

V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky řazeny podle klesající závažnosti.

Nemalobuněčný karcinom plic (erlotinib podáván v monoterapii):

L

éčba první linie u pacientů s mutacemi EGFR

V otevřené, randomizované studii ML20650 fáze III, prováděné u 154 pacientů byla hodnocena

bezpečnost erlotinibu v první linii léčby u 75 pacientů s NSCLC s aktivačními mutacemi EGFR; u

těchto pacientů nebyly zjištěny žádné nové bezpečnostní signály.

Nejčastějšími nežádoucími účinky u pacientů léčených erlotinibem ve studii ML20650 byly vyrážka a

průjem (jakéhokoliv stupně – 80 %, resp. 57 %); většina příhod byla stupně 1/2 a vyřešila se bez

zásahu. Vyrážka a průjem stupně 3 se vyskytly u 9 %, resp. 4 % pacientů. Nebyla pozorována žádná

vyrážka ani průjem stupně 4. Vyrážka i průjem vedly k vysazení erlotinibu u 1 % pacientů. Úprava

dávky (přerušení nebo snížení) kvůli vyrážce a průjmu byla zapotřebí u 11 %, resp. 7 % pacientů.

Udržovací léčba

V dalších dvou dvojitě zaslepených, randomizovaných, placebem kontrolovaných studiích fáze III,

BO18192 (SATURN) a BO25460 (IUNO), byl erlotinib podáván jako udržovací léčba po první linii

chemoterapie. Studie byly prováděny u celkem 1 532 pacientů s pokročilým, rekurentním nebo

metastazujícím NSCLC po první linii standardní platinové chemoterapie a nebyly při nich zjištěny

žádné nové bezpečnostní signály.

Nejčastějšími nežádoucími účinky, které se vyskytly u pacientů léčených erlotinibem ve studiích

BO18192 a BO25460, byly vyrážka (BO18192: jakéhokoliv stupně 49,2 %, stupně 3: 6,0 %;

BO25460: jakéhokoliv stupně 39,4 %, stupně 3: 5,0 %) a průjem (BO18192: jakéhokoliv stupně 20,3

%, stupně 3: 1,8 %; BO25460: jakéhokoliv stupně 24,2 %, stupně 3: 2,5 %). Žádná vyrážka ani

průjem stupně 4 nebyly pozorovány. Vyrážka a průjem si vynutily vysazení erlotinibu u 1 %, resp. < 1

% pacientů ve studii BO18192, zatímco ve studii BO25460 žádný pacient erlotinib kvůli vyrážce nebo

průjmu nevysadil. Úprava dávky (přerušení nebo snížení) kvůli vyrážce a průjmu byla zapotřebí u 8,3

%, resp. 3 % pacientů ve studii BO18192 a u 5,6 %, resp. 2,8 % pacientů ve studii BO25460.

Léčba ve druhé linii a dalších liniích

V randomizované dvojitě zaslepené studii (BR.21; erlotinib podáván jako léčba druhé linie) byly

nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky vyrážka (75 %) a průjem (54 %). Většina těchto nežádoucích

účinků byla stupně závažnosti 1/2 bez nutnosti lékařské intervence. Vyrážka a průjem stupně 3/4 se

vyskytly u 9 % resp. 6 % pacientů léčených erlotinibem a každý z těchto nežádoucích účinků byl

příčinou přerušení léčby u 1 % nemocných. Snížení dávky kvůli vyrážce a průjmu bylo třeba provést u

6 % resp. 1 % pacientů. Ve studii BR.21 byl zjištěn medián časového období do výskytu vyrážky 8

dní a medián časového období do výskytu průjmu 12 dní.

Obecně se kožní změny projevují jako lehká až středně těžká erytematózní nebo papulopustulózní

vyrážka, která se může objevit nebo zhoršit v oblastech vystavených slunci. U pacientů

vystavených slunci je možno doporučit ochranný oděv nebo použití krémů chránících před sluncem

(např. s minerálními filtry).

Karcinom pankreatu (erlotinib podáván současně s gemcitabinem):

Nejčastější nežádoucí účinky zjištěné v pivotní studii PA.3 u pacientů s karcinomem pankreatu

léčených erlotinibem v dávce 100 mg a gemcitabinem byly únava, vyrážka a průjem. V léčebné

skupině, jíž byl podáván erlotinib a gemcitabin, byly jak vyrážka, tak průjem stupně 3/4 hlášeny u 5 %

pacientů. Medián doby do výskytu vyrážky a průjmu byl 10, resp. 15 dní. Výskyt vyrážky nebo

průjmu vedl ke snížení dávky přípravku u 2 % pacientů a k přerušení léčby až u 1 % pacientů

užívajících erlotinib a gemcitabin.

Tabulka 1: Nežádoucí účinky zaznamenané u ≥ 10 % pacientů ve studiích BR.21 (léčených

erlotinibem) a PA.3 (léčených erlotinibem v kombinaci s gemcitabinem) a nežádoucí účinky

zaznamenané častěji (≥ 3 %) než u placeba ve studiích BR.21 (léčených erlotinibem) a PA.3 (léčených

erlotinibem v kombinaci s gemcitabinem)

Erlotinib (BR.21)

n = 485

Erlotinib (PA.3)

n = 259

Četnost

nejvyšší

incidence

Stupeň dle NCI

-CTC

Jakýkoliv

stupeň

3

4

Jakýkoliv

stupeň

3

4

P

referovaný termín

dle

MedDRA

%

%

%

%

%

%

Infekce a infestace

Infekce*

< 1

velmi časté

Poruchy metabolismu a

výživy

Anorexie

Pokles tělesné hmotnosti

velmi časté

velmi časté

Poruchy oka

Keratokonjunktivitida

sicca

Konjunktivitida

< 1

velmi časté

velmi časté

Psychiatrické poruchy

Deprese

velmi časté

Poruchy nervového systému

Neuropatie

Bolest hlavy

< 1

< 1

velmi časté

velmi časté

Respirační, hrudní a

mediastinální poruchy

Dyspnoe

Kašel

velmi časté

velmi časté

Gastrointestinální poruchy

Průjem**

Nauzea

Zvracení

Stomatitida

Bolest břicha

Dyspepsie

Flatulence

< 1

< 1

< 1

< 1

< 1

< 1

< 1

velmi časté

velmi časté

velmi časté

velmi časté

velmi časté

velmi časté

velmi časté

Poruchy kůže a podkožní

tkáně

Vyrážka***

Pruritus

Suchá kůže

Alopecie

< 1

< 1

velmi časté

velmi časté

velmi časté

velmi časté

Podobné produkty

Vyhledávejte upozornění související s tímto produktem

Zobrazit historii dokumentů

Sdílejte tyto informace