EPLERENON ACTAVIS 25MG

Česká republika - čeština - SUKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv)

Koupit nyní

Aktivní složka:
EPLERENON (EPLERENONUM)
Dostupné s:
Actavis Group PTC ehf., Hafnarfjördur
ATC kód:
C03DA04
INN (Mezinárodní Name):
EPLERENON (EPLERENONUM)
Dávkování:
25MG
Léková forma:
Potahovaná tableta
Podání:
Perorální podání
Jednotky v balení:
98X1; 90X1; 84X1; 60X1; 56X1; 50X1; 30X1; 28X1; 20X1; 14X1; 10X1; 98; 90; 84; 60; 56; 50; 30; 28; 20; 14; 100X1
Druh předpisu:
na lékařský předpis
Terapeutické oblasti:
EPLERENON
Přehled produktů:
EPLERENON ACTAVIS
Stav Autorizace:
R - registrovaný léčivý přípravek.
Registrační číslo:
34/ 736/11-C
Datum autorizace:
2018-02-09

Přečtěte si celý dokument

Sp. zn. sukls237026/2015, sukls237027/2015

P

říbalová informace: informace pro uživatele

Eplerenon Actavis 25 mg potahované tablety

Eplerenon Actavis 50 mg potahované tablety

eplerenonum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat

,

protože obsahuje pro Vás důležité údaje

.

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit,

a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové

informaci. Viz bod 4.

Co naleznete v této příbalové informaci

Co je přípravek Eplerenon Actavis a k čemu se používá

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Eplerenon Actavis užívat

Jak se přípravek Eplerenon Actavis užívá

Možné nežádoucí účinky

Jak přípravek Eplerenon Actavis uchovávat

Obsah balení a další informace

1.

C

o je přípravek

Eplerenon Actavis a k

čemu se používá

Eplerenon Actavis patří do skupiny léčivých přípravků nazývaných selektivní blokátory aldosteronu.

Tyto blokátory potlačují účinek aldosteronu, látky vytvářené v těle, která je důležitým regulátorem

krevního tlaku a srdeční funkce. Zvýšené hladiny aldosteronu ve Vašem těle mohou způsobit změny

vedoucí k srdečnímu selhání.

Eplerenon se používá v léčbě srdečního selhání k prevenci zhoršení a snížení hospitalizace, pokud:

1. jste právě prodělal(a) srdeční infarkt, v kombinaci s jinými léky, užívanými k léčbě srdečního

selhání

2. máte přetrvávající mírné symptomy, bez ohledu na léčbu, kterou doposud dostáváte

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Eplerenon Actavis užívat

Neužívejte přípravek Eplerenon Actavis:

-

jestliže jste

alergický

(

á

) na eplerenon nebo na

kteroukoli další složku

tohoto přípravku

(uvedenou v bodě 6).

-

jestliže máte

vysokou hladinu draslíku

v krvi (hyperkalemii)

-

jestliže užíváte

léčivé přípravky pro odvod přebytečné vody

z organizmu (draslík šetřící

diuretika) nebo doplňky stravy s obsahem draslíku

-

jestliže máte

těžké onemocnění ledvin

-

jestliže máte

těžké onemocnění jater

-

jestliže užíváte

léky

používané k

léčbě plísňových onemocnění

(ketokonazol nebo itrakonazol)

-

jestliže užíváte

protivirové léky

k

léčbě

infekce HIV (ritonavir nebo nelfinavir)

-

jestliže

užíváte antibiotika

, používaná k léčbě bakteriálních infekcí (klarithromycin nebo

telithromycin)

-

jestliže

užíváte nefazodon

používaný k léčbě deprese

-

jestliže užíváte současně léčivé přípravky, používané k léčbě určitých srdečních stavů nebo

vysokého krevního tlaku (takzvané inhibitory angiotensin konvertujícího enzymu (ACE) a

blokátory receptoru pro angiotensin (ARB))

Upozornění a opatření

Před použitím přípravku Eplerenon Actavis se poraďte se svým lékařem, lékárníkem nebo zdravotní

sestrou

-

máte-li

onemocnění ledvin nebo jater

(viz též „Neužívejte přípravek Eplerenon Actavis“)

užíváte

-li lithium (obvykle užívané k léčbě maniodepresivní psychózy, rovněž nazývané

bipolární afektivní porucha)

užíváte

-li takrolimus nebo cyklosporin (používané k léčbě onemocnění kůže, jako je psoriáza

nebo ekzém, a pro prevenci rejekce (odhojení orgánů) po transplantaci).

Děti a dospívající

Bezpečnost a účinnost eplerenonu u dětí a dospívajících nebyla stanovena.

Další léčivé přípravky a

přípravek

Eplerenon Actavis

Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době

užíval(a) nebo které možná budete užívat.

Eplerenon Actavis nesmíte užívat současně s následujícími léčivými přípravky (viz „Neužívejte

přípravek Eplerenon Actavis“):

Itrakonazol nebo ketokonazol (používané k léčbě plísňových onemocnění), ritonavir,

nelfinavir (protivirová léčiva k léčbě infekce HIV), klarithromycin, telithromycin (používané

k léčbě bakteriálních infekcí) nebo nefazodon (používaný k léčbě deprese), protože tyto přípravky

mohou zpomalit štěpení eplerenonu a prodloužit tak jeho účinek v organizmu.

Draslík šetřící diuretika

(léčivé přípravky pro odvod přebytečné vody z organizmu, jako

spironolakton, amilorid a triamteren) a

doplňky stravy obsahující draslí

k (tablety s obsahem

soli), protože tyto přípravky zvětšují riziko zvýšení hladiny draslíku v krvi.

Inhibitory angiotensin konvertujícího enzymu (ACE) a blokátory receptorů pro angiotensin (ARB)

v kombinaci (používané k léčbě vysokého krevního tlaku a určitých onemocnění srdce a ledvin),

neboť mohou zvýšit riziko vysokých hladin draslíku v krvi.

Prosím, informujte svého lékaře, užíváte – li některý z následujících léčivých přípravků:

Lithium (obvykle podávané k léčbě maniodepresivní psychózy, rovněž nazývané bipolární

afektivní porucha). Bylo zjištěno, že používání lithia společně s diuretiky a inhibitory ACE

(užívané k léčbě vysokého krevního tlaku a srdečních onemocnění) způsobuje výrazné zvýšení

hladin lithia v krvi, což může vyvolat následující nežádoucí účinky: nechutenství, poškození

zraku, únava, svalová slabost a svalové záškuby.

Cyklosporin nebo takrolimus (používané k léčbě onemocnění kůže, jako je lupénka nebo ekzém,

a pro prevenci rejekce [odhojení orgánů] po transplantaci). Tyto přípravky mohou zapříčinit potíže

s ledvinami a zvětšit tak riziko zvýšení hladiny draslíku v krvi.

Nesteroidní protizánětlivé léky

(NSAID – některé léky proti bolesti, jako např. ibuprofen, které

ulevují od bolesti, ztuhlosti a zánětu). Tyto přípravky mohou vést k potížím s ledvinami a zvětšit

tak riziko zvýšení hladiny draslíku v krvi.

Trimethoprim (užívaný k léčbě bakteriálních infekcí) může zvětšit riziko zvýšení hladiny

draslíku v krvi.

Alfa-

1 blokátory

, jako např. prazosin nebo alfuzosin (používané k léčbě vysokého krevního tlaku

a některých onemocnění prostaty), mohou vést k náhlému poklesu krevního tlaku a závrati při

vstávání.

Tricyklická antidepresiva

, jako je např. amitriptylin nebo amoxapin (užívané k léčbě depresí),

antipsychotika (nazývané též neuroleptika), jako je např. chlorpromazin nebo haloperidol

(užívané k léčbě duševních poruch), amifostin (používaný během chemoterapie při léčbě

rakoviny) a baklofen (užívaný k léčbě svalových křečí). Tyto přípravky mohou vést k náhlému

poklesu krevního tlaku a závrati při vstávání.

Glukokortikoidy, jako např. hydrokortison nebo prednison (užívané k léčbě zánětu a některých

onemocnění kůže), a tetrakosatid (používaný převážně pro diagnózu a léčbu poruch kůry

nadledvin) mohou zmenšit účinek přípravku Eplerenon Actavis na snížení krevního tlaku.

Digoxin (užívaný k léčbě onemocnění srdce). Hladiny digoxinu v krvi se mohou zvýšit při

současném užívání s přípravkem Eplerenon Actavis.

Warfarin (látka snižující srážlivost krve): opatrnosti je třeba při užívání warfarinu, protože

vysoké hladiny warfarinu v krvi mohou ovlivnit účinky přípravku Eplerenon Actavis na

organizmus.

Erythromycin (užívaný k léčbě bakteriálních infekcí), sachinavir (antivirový přípravek užívaný

k léčbě HIV), flukonazol (užívaný k léčbě plísňových infekcí), amiodaron, diltiazem a

verapamil (užívané k léčbě onemocnění srdce a vysokého krevního tlaku) zpomalují rozkládání

přípravku Eplerenon Actavis a tím prodlužují jeho účinek v organizmu.

Třezalka tečkovaná

(rostlinný léčivý přípravek), rifampicin (užívaný k léčbě bakteriálních

infekcí), karbamazepin, fenytoin a fenobarbital (užívané mj. k léčbě epilepsie) mohou zrychlit

rozkládání přípravku Eplerenon Actavis a snížit tak jeho účinek v organizmu.

Eplerenon Actavis s

jídlem a pitím

Eplerenon Actavis lze užívat s jídlem i bez jídla.

Těhotenství

a

kojení

Pokud jste těhotná nebo kojíte, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, poraďte

se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete tento přípravek užívat.

Účinek eplerenonu nebyl u těhotných žen zkoumán.

Není známo, zda se eplerenon vylučuje do mateřského mléka. Je na zvážení lékaře, zda ukončíte

kojení, nebo přerušíte užívání léku.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů

Po užití přípravku Eplerenon Actavis můžete pociťovat závratě. Pokud se tak stane, neřiďte ani

neobsluhujte stroje.

Eplerenon Actavis obsahuje mon

ohydrát

laktóz

y

Eplerenon Actavis obsahuje monohydrát laktózy (jeden z typů cukrů). Pokud Vám někdy lékař sdělil,

že trpíte

nesnášenlivostí některých cukrů

, poraďte se před užitím tohoto přípravku se svým lékařem.

3.

Jak se přípravek Eplerenon Actavis užívá

Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka. Pokud si nejste

jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.

Tablety přípravku Eplerenon Actavis se mohou užívat s jídlem nebo nalačno. Tablety spolkněte celé a

zapijte dostatečným množstvím vody.

Eplerenon Actavis se obvykle podává v kombinaci s dalšími léky na srdeční selhání, jako jsou např.

beta-blokátory. Doporučená

počáteční dávka je jedna 25mg tableta 1x denně

, která se přibližně za 4

týdny

zvyšuje na 50 mg 1x denně

(buď jedna 50mg tableta nebo dvě 25mg tablety). Maximální dávka

je 50 mg denně.

Před zahájením léčby přípravkem Eplerenon Actavis, v prvním týdnu léčby, za měsíc po zahájení

léčby nebo při každé změně dávky se má stanovit hladina draslíku v krvi. V závislosti na hladině

draslíku v krvi může lékař dávku přípravku Eplerenon Actavis upravit. To je zvláště důležité, pokud

jste starší osoba, máte onemocnění ledvin nebo cukrovku, protože máte zvýšené riziko rozvoje

vysokých hladin draslíku v krvi.

Pokud trpíte mírným onemocněním ledvin, měl(a) byste začít dávkou 25 mg každý den. Pokud trpíte

středně závažným onemocněním ledvin, měl(a) byste začít dávkou 25 mg obden. Tyto dávky mohou

být upraveny, pokud to lékař doporučí na základě výsledků hladin draslíku v krvi. U pacientů se

závažným onemocněním ledvin se užívání přípravku Eplerenon Actavis nedoporučuje.

U pacientů s mírným až středně těžkým onemocněním jater není nutná úprava počáteční dávky.

Trpíte-li onemocněním ledvin či jater, bude Vám častěji kontrolována hladina draslíku v krvi (viz také

"Neužívejte přípravek Eplerenon Actavis").

U starších pacientů: není nutná úprava počáteční dávky.

Použití u dětí a dospívajících

U dětí a dospívajících: užívání přípravku Eplerenon Actavis se nedoporučuje.

Jestliže jste užil

(a)

více přípravku

Eplerenon Actavis

, než jste měl

(a):

Užijete-li větší množství přípravku Eplerenon Actavis, než jste měl(a), informujte okamžitě svého

lékaře nebo lékárníka. Po užití většího množství přípravku Eplerenon Actavis se nejčastěji mohou

objevit příznaky jako je nízký krevní tlak (projevující se jako pocit lehkosti v hlavě, závratěmi,

rozmazaným viděním, slabostí, akutní ztrátou vědomí) nebo hyperkalemie - vysoká hladina draslíku

v krvi (projevující se svalovými křečemi, průjmem, nevolností, závratěmi nebo bolestí hlavy).

Jestliže jste zapomněl

(a)

užít přípravek

Eplerenon Actavis:

Pokud již téměř nastal čas užít další tabletu, předchozí zapomenutou tabletu vynechejte a užijte rovnou

další tabletu ve stanovený čas.

Jestliže zbývá více než 12 hodin do užití další tablety, vezměte si zapomenutou tabletu, jakmile si

vzpomenete, a dále pokračujte v užívání tablet jako dříve. Nezdvojnásobujte následující dávku, abyste

nahradil(a) vynechanou dávku.

Jestliže jste přestal

(a)

užívat přípravek

Eplerenon Actavis

Je důležité užívat přípravek Eplerenon Actavis podle doporučení lékaře do doby, než lékař doporučí

léčbu ukončit.

Máte-li jakékoli další otázky, týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo

lékárníka.

4.

Možné nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky, může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí

vyskytnout u každého.

Pokud zaznamenáte některý z následujících příznaků, i

hned vyhledejte lékařskou pomoc:

otok obličeje, jazyka nebo hrdla

obtížné polykání

kopřivka a obtížné dýchání.

Jedná se o příznaky angioedému (závažné alergické reakce), méně častého (postihujícího až 1 ze 100

osob) nežádoucího účinku.

Další hlášené nežádoucí účinky jsou:

Časté nežádoucí účinky

(mohou postihnout až 1 osobu z 10):

zvýšená hladina draslíku v krvi (příznaky zahrnují svalové křeče, průjem, nevolnost, závrať

nebo bolest hlavy)

závrať

mdloby

zvýšené množství cholesterolu v krvi

potíže se spánkem (nespavost)

bolest hlavy

srdeční potíže, např. nepravidelný srdeční tep a srdeční selhání

kašel

zácpa

nízký krevní tlak

průjem

nevolnost

zvracení

porucha funkce ledvin

vyrážka

svědění

bolest zad

pocit slabosti

svalové křeče

zvýšená hladina močoviny v krvi

zvýšené hladiny kreatininu v krvi, které mohou značit poruchu funkce ledvin.

Méně časté nežádoucí účinky

(mohou postihnout až 1 osobu ze 100):

infekce

zvýšení počtu určitého druhu bílých krvinek (eozinofilie)

dehydratace

zvýšené hladiny triglyceridů (krevních tuků) v krvi

nízké hladiny sodíku v krvi

rychlý srdeční tep

zánět žlučníku

snížený krevní tlak, který může způsobit závrať při vstávání

trombóza (krevní sraženina) v končetině

bolest v krku

plynatost

snížená funkce štítné žlázy

zvýšení glukózy v krvi

snížená citlivost na dotek

zvýšené pocení

pocit celkové nevolnosti

bolest svalů a kostí

zánět ledvin

zvětšení prsů u mužů

změny ve výsledcích krevních testů.

Hlášení nežádoucích účinků

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové

informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky

http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto

přípravku.

5.

Jak přípravek Eplerenon Actavis uchovávat

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky pro uchovávání.

Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na blistru a krabičce za EXP.

Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého

lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní

prostředí.

6.

O

bsah balení a další informace

Co Eplerenon Actavis obsahuje

Léčivou látkou přípravku Eplerenon Actavis je eplerenonum. Jedna tableta obsahuje eplerenonum

25 mg nebo 50 mg.

Pomocnými látkami jsou: monohydrát laktosy, mikrokrystalická celulosa (E460), sodná sůl

kroskarmelosy (E468), hypromelosa (E464), natrium-lauryl-sulfát, mastek (E553b) a magnesium-

stearát (jádro tablety);

hypromelosa (E464), polysorbát 80 (E433), makrogol 400, oxid titaničitý (E171), žlutý oxid

železitý (E172) (potahová vrstva tablety).

Jak přípravek

Eplerenon Actavis

vypadá a co obsahuje toto balení

Eplerenon Actavis 25 mg je světle žlutá, kulatá, bikonvexní potahovaná tableta o průměru přibližně 6

mm. Na tabletách je vyraženo „E9RN“ na jedné straně a „25“ na druhé straně tablety.

Eplerenon Actavis 50 mg je světle žlutá, kulatá, bikonvexní potahovaná tableta o průměru přibližně 8

mm. Na tabletách je vyraženo „E9RN“ na jedné straně a „50“ na druhé straně tablety.

Eplerenon Actavis je k dispozici v blistrech s 10, 14, 20, 28, 30, 50, 56, 60, 84, 90, 98 nebo 100

tabletami; v jednodávkových blistrech obsahujících 10 x 1, 14 x 1, 20 x 1, 28 x 1, 30 x 1, 50 x 1, 56 x

1, 60 x 1, 84 x 1, 90 x 1, 98 x 1 nebo 100 x 1 tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí

o registraci a výrobce:

Držitel rozhodnutí o registraci:

Actavis Group PTC ehf.

Reykjavikurvegur 76-78

220 Hafnarfjordur

Island

Výrobc

i:

Synthon Hispania SL

Sant Boi de Llobregat

08830 Barcelona

Španělsko

Synthon BV

Microweg 22

6545 CM, Nijmegen

Nizozemsko

[Pouze pro Francii]

Arrow Génériques

26 avenue Tony Garnier

69007 Lyon – Francie

Tento léčivý přípravek je v členských státech E

HP

registrován pod těmito názvy

:

Bulharsko:

Carditrust 25 mg / 50 mg film-coated tablets

Česká republika:

Eplerenon Actavis

Dánsko:

Eplerenon Actavis

Francie:

Eplerenone Arrow 25 mg / 50 mg comprime pellicule

Irsko:

Eplerenone Actavis

Island:

Eplerenon Actavis

Maďarsko:

Eplerenon Actavis 25 mg / 50 mg filmtabletta

Malta:

Eplerenone Actavis

Německo:

Eplerenon PUREN 25 mg / 50 mg Filmtabletten

Rakousko:

Eplerenon Actavis 25 mg / 50 mg Filmtabletten

Řecko:

Carditrust

Slovinsko:

Carditrust 25 mg / 50 mg filmsko obložene tablete

Slovenská republika:

Eplerenone Actavis

Španělsko:

Eplerenona Aurovitas Spain 25 mg / 50 mg comprimidos recubiertos con

película EFG

Švédsko:

Eplerenon Actavis

Velká Británie:

Eplerenone

Tato příbalová informace byla naposledy revidována

8.3.2017

Přečtěte si celý dokument

1/12

Sp. zn. sukls237026/2015, sukls237027/2015

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPR

AVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Eplerenon Actavis 25 mg potahované tablety

Eplerenon Actavis 50 mg potahované tablety

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje eplerenonum 25 mg.

Jedna tableta obsahuje eplerenonum 50 mg.

Pomocná látka se známým účinkem:

Jedna 25mg tableta obsahuje 35,7 mg monohydrátu laktosy (viz bod 4.4)

Jedna 50mg tableta obsahuje 71,4 mg monohydrátu laktosy (viz bod 4.4)

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.

Tableta 25 mg: světle žlutá, kulatá, bikonvexní potahovaná tableta o průměru přibližně 6 mm. Na

tabletách je vyraženo „E9RN“ na jedné straně a „25“ na druhé straně tablety.

Tableta 50 mg: světle žlutá, kulatá, bikonvexní potahovaná tableta o průměru přibližně 8 mm. Na

tabletách je vyraženo „E9RN“ na jedné straně a „50“ na druhé straně tablety.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické

indikace

Eplerenon je indikován:

jako doplněk standardní terapie, včetně terapie beta-blokátory, ke snížení rizika

kardiovaskulární mortality a morbidity u stabilizovaných pacientů s dysfunkcí levé komory

(LVEF

40%) a s klinickými známkami srdečního selhání po nedávno prodělaném infarktu

myokardu.

jako doplněk standardní terapie, ke snížení rizika kardiovaskulární mortality a morbidity u

dospělých pacientů s (chronickým) srdečním selháním třídy II New York Heart Association

(NYHA) a se systolickou dysfunkcí levé komory (LVEF ≤ 30%) (viz bod 5.1).

4.2

Dávkování a způsob podání

Dávkování

Pro individuální úpravu dávky jsou dostupné tablety o síle 25 mg a 50 mg eplerenonu. Maximální

dávka je 50 mg denně.

Pacienti se srdečním selháním po prodělaném

infarktu myokardu:

Doporučovaná udržovací dávka eplerenonu je 50 mg 1x denně. Léčba se má zahájit dávkou 25 mg 1x

denně, která má být v průběhu nejlépe 4 následujících týdnů zvýšena na cílovou denní dávku 50 mg 1x

denně. Dávku je nutno zvyšovat s ohledem na plazmatickou hladinu kalia (viz tabulka 1). Léčba

eplerenonem se má obvykle zahájit během 3 - 14 dnů po prodělaném akutním infarktu myokardu.

2/12

Pacienti s (chronickým) srdečním selháním třídy

II NYHA:

U pacientů s chronickým srdečním selháním třídy II NYHA má být léčba zahájena dávkou 25 mg

jednou denně, která je titrována na cílovou dávku 50 mg jednou denně nejlépe během 4 týdnů; je však

nutné vzít v úvahu sérové hladiny kalia (viz tabulka 1 a bod 4.4).

U pacientů s hladinou kalia v séru > 5,0 mmol/l nemá být léčba eplerenonem zahájena (viz bod 4.3).

Hladina kalia v séru má být stanovena před zahájením léčby eplerenonem, v průběhu prvního týdne

léčby a za měsíc po zahájení léčby nebo po každé úpravě dávky. V průběhu další léčby se má sérová

hladina kalia stanovovat pravidelně podle potřeby.

Po zahájení léčby má být dávka upravena v závislosti na hladině kalia v séru tak, jak znázorňuje

tabulka 1.

Tab. 1: Úprava dávky po zahájení léčby.

Hladina

kalia v séru

(mmol/l)

Postup

Úprava dávky

< 5,0

Zvýšit

25 mg obden až 25 mg 1x denně

25 mg 1x denně až 50 mg 1x denně

5,0 – 5,4

Ponechat

Bez úpravy dávky

5,5 – 5,9

Snížit

50 mg 1x denně až 25 mg 1x denně

25 mg 1x denně až 25 mg obden

25 mg obden až do vysazení

Vysadit

Neuplatňuje se

Pokud bylo podávání eplerenonu zastaveno z důvodu hladiny kalia v séru dosahující

6,0 mmol/l,

eplerenon může být znovu nasazen až tehdy, když hladina kalia v séru poklesne pod 5,0 mmol/l, a to v

dávce 25 mg, podávané obden.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost eplerenonu u dětí a dospívajících nebyla dosud stanovena. V současnosti

dostupné údaje jsou uvedeny v bodech 5.1 a 5.2, ale na jejich základě nelze učinit žádná doporučení

ohledně dávkování.

Starší pacienti

U starších pacientů není nutná počáteční úprava dávky. Vzhledem k věkem podmíněnému poklesu

funkce ledvin je u starších pacientů vyšší riziko vzniku hyperkalemie. Toto riziko může být dále

zvýšeno, je-li spolu se zvýšenou systémovou expozicí přítomna komorbidita, a to zejména mírná až

středně závažná porucha funkce jater. Doporučuje se pravidelné sledování hladiny kalia v séru (viz

bod 4.4).

Porucha funkce ledvin

U pacientů s mírnou poruchou funkce ledvin není nutná počáteční úprava dávky. Doporučuje se

pravidelné sledování hladiny kalia v séru s dávkami upravenými podle tabulky 1.

Pacienti se středně závažnou poruchou funkce ledvin (CrCl 30-60 ml/min) začínají dávkou 25 mg

obden, poté je dávka upravena dle hladiny kalia (viz tabulka 1). Je doporučováno pravidelné sledování

sérové hladiny kalia (viz bod 4.4).

S podáváním eplerenonu u pacientů s CrCl<50 ml/min se srdečním selháním po prodělaném infarktu

myokardu nejsou zkušenosti. Užití eplerenonu u těchto pacientů musí být pečlivě zváženo.

U pacientů s CrCl<50 ml/min nebyly studovány dávky nad 25 mg denně.

Pacienti se závažnou poruchou funkce ledvin (CrCl <30 ml/min) jsou kontraindikováni (viz bod 4.3).

3/12

Eplerenon nelze odstranit dialýzou.

Porucha funkce jater

U pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce jater není nutná počáteční úprava dávky.

Vzhledem ke zvýšené systémové expozici eplerenonu u pacientů s mírnou až středně závažnou

poruchou funkce jater se u těchto pacientů, a to zejména u starších, doporučuje časté a pravidelné

sledování hladiny kalia v séru (viz bod 4.4).

Souběžná léčba

V případě souběžné léčby mírnými až středně silnými inhibitory CYP3A4, např. amiodaronem,

diltiazemem a verapamilem, může být léčba zahájena počáteční dávkou 25 mg 1x denně. Dávka nemá

překročit 25 mg 1x denně (viz bod 4.5).

Způsob podání

Eplerenon se může podávat s jídlem nebo na lačno (viz bod 5.2).

4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Pacienti s hladinou kalia v séru > 5,0 mmol/l při zahájení léčby.

Pacienti s těžkou renální insuficiencí (eGFR < 30 ml/min/1,73m

Pacienti s těžkou jaterní insuficiencí (Třída C podle Child-Pugha).

Pacienti užívající kalium šetřící diuretika, doplňky stravy obsahující draslík nebo silné inhibitory

enzymu CYP3A4 (např. itrakonazol, ketokonazol, ritonavir, nelfinavir, klarithromycin,

telithromycin a nefazodon) (viz bod 4.5).

Kombinace inhibitoru angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE) a blokátoru receptoru pro

angiotenzin (ARB) s eplerenonem

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Hyperkalemie

V souvislosti s mechanismem účinku eplerenonu může v průběhu jeho užívání dojít ke vzniku

hyperkalemie. Hladiny kalia v séru mají být sledovány u všech pacientů před zahájením léčby a při

úpravě dávky. Během léčby je doporučováno pravidelné sledování hladiny kalia v séru, zejména u

pacientů s rizikem rozvoje hyperkalemie, jako jsou starší pacienti, pacienti s renální insuficiencí (viz

bod 4.2) a pacienti s diabetem. Vzhledem ke zvýšenému riziku vzniku hyperkalemie se užívání

doplňků stravy obsahujících draslík po zahájení léčby eplerenonem nedoporučuje. Bylo prokázáno, že

snížení dávky eplerenonu snižuje hladiny kalia v séru. V jedné studii bylo prokázáno, že přidání

hydrochlorothiazidu k eplerenonu zamezuje zvýšení hladiny kalia v séru.

Riziko hyperkalemie se může zvýšit při použití eplerenonu v kombinaci s inhibitorem angiotenzin

konvertujícího enzymu (ACE) a/nebo s blokátorem receptoru pro angiotenzin (ARB). Tato kombinace

inhibitoru angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE) a blokátoru receptoru pro angiotenzin (ARB) s

eplerenonem nesmí být použita (viz body 4.3 a 4.5).

Porucha funkce ledvin

U pacientů s poruchou renální funkce včetně diabetické mikroalbuminurie mají být pravidelně

sledovány hladiny kalia. Riziko hyperkalemie se zvyšuje se snižující se funkcí ledvin. Ačkoli jsou

údaje ze studie Eplerenone Post-acute Myocardial Infarction Heart failure Efficacy and Survival Study

EPHESUS u pacientů s diabetem 2. typu a mikroalbuminurií omezeny malým počtem pacientů, byl u

nich pozorován zvýšený výskyt hyperkalemie. Proto mají být tito pacienti léčeni s opatrností.

Eplerenon není odstranitelný hemodialýzou.

Porucha funkce jater

U pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce jater nebylo pozorováno zvýšení hladiny

kalia v séru nad 5,5 mmol/l (třída A a B podle Child Pugha). U pacientů s mírnou až středně závažnou

poruchou funkce jater je třeba monitorovat hladiny minerálů. Použití eplerenonu u pacientů se

4/12

závažnou poruchou funkce jater nebylo hodnoceno, a proto je u těchto pacientů jeho použití

kontraindikováno (viz body 4.2 a 4.3).

Induktory enzymu CYP3A4

Současné podávání eplerenonu se silnými induktory enzymu CYP3A4 se nedoporučuje (viz bod 4.5).

Lithium, cyklosporin, takrolimus se nemají v průběhu léčby eplerenonem užívat (viz bod 4.5).

Laktóza

Tablety přípravku Eplerenon Actavis obsahují laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s

intolerance galaktózy, vrozeným deficitem laktázy nebo malabsorpcí glukózy-galaktózy by neměli

tento přípravek užívat.

4.5

Interakce s

jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Farmakodynamické interakce

Kalium

šetřící diuretika a doplňky stravy obsahující draslík

Vzhledem ke zvýšenému riziku vzniku hyperkalemie nemá být eplerenon podáván pacientům

užívajícím jiná kalium šetřící diuretika a doplňky stravy obsahující draslík (viz bod 4.3). Kalium

šetřící diuretika mohou také zesilovat účinek antihypertenziv a jiných diuretik.

Inhibitory ACE,

blokátory receptor

u pro angiotenzin (ARB)

Riziko vzniku hyperkalemie může být zvýšeno, je-li eplerenon podáván v kombinaci s inhibitorem

ACE a/nebo blokátorem receptoru pro angiotenzin (ARB). Je doporučováno pečlivé sledování

sérových hladin kalia a renální funkce, speciálně u pacientů s rizikem poruchy funkce ledvin, jako jsou

např. starší pacienti. Trojkombinace inhibitoru ACE a blokátoru receptoru pro angiotenzin (ARB) s

eplerenonem nesmí být použita (viz body 4.3 a 4.4).

Lithium

Nebyly provedeny studie lékových interakcí eplerenonu s lithiem. Nicméně u pacientů užívajících

lithium současně s diuretiky a inhibitory ACE byla zjištěna toxicita lithia (viz bod 4.4). Eplerenon

proto nemá být podáván současně s lithiem. Pokud je tato kombinace nezbytná, mají být sledovány

plazmatické hladiny lithia (viz bod 4.4).

Cyklosporin, takrolimus

Cyklosporin a takrolimus mohou způsobit poruchu funkce ledvin a zvyšují riziko vzniku

hyperkalemie. Eplerenon se proto nemá podávat současně s cyklosporinem nebo takrolimem. Pokud je

to nutné, má být pečlivě sledována plazmatická hladina kalia a renální funkce (viz bod 4.4), pokud je

cyklosporin a takrolimus podáván během léčby eplerenonem.

Nesteroidní protizánětlivé látky (N

SAID)

Použití NSAID může způsobit, zejména u rizikových pacientů (starších a/nebo dehydratovaných),

akutní selhání ledvin, a to účinkem přímo na glomerulární filtraci. Pacienti užívající eplerenon a

NSAID mají být přiměřeně hydratováni a před zahájením léčby se jim má vyšetřit jejich funkce

ledvin.

Trimethoprim

Souběžné podávání trimethoprimu s eplerenonem zvyšuje riziko vzniku hyperkalemie. Proto má být

sledována hladina kalia v séru a funkce ledvin, a to zejména u pacientů s poruchou funkce ledvin a u

starších pacientů.

Alfa-1-

blokátory (např. prazosin, alfuzosin)

Při kombinaci alfa-1-blokátorů s eplerenonem existuje riziko zvýšení hypotenzního účinku a/nebo

posturální hypotenze. V průběhu současného podávání alfa-1-blokátorů se doporučuje sledování

vzniku možné posturální hypotenze.

5/12

Tricyklická antidepresiva, neuroleptika, amifostin, baklofen

Současné podávání těchto léčivých látek s eplerenonem může potencovat antihypertenzní účinek a

riziko posturální hypotenze.

Glukokortikoidy, tetrakosaktid

Současné podávání těchto léčivých látek s eplerenonem může potenciálně snižovat antihypertenzní

účinky eplerenonu (retence sodíku a tekutin).

Farmakokinetické interakce

Studie in vitro naznačují, že eplerenon neinhibuje izoenzymy CYP1A2, CYP2C19, CYP2C9,

CYP2D6 nebo CYP3A4. Eplerenon není substrátem ani inhibitorem P-glykoproteinu.

Digoxin

Systémová expozice (AUC) digoxinu se zvýšila o 16 % (90 % CI: 4 % - 30 %), pokud byl podáván

spolu s eplerenonem. Při podávání digoxinu v dávkách blížících se horní hranici terapeutického

rozmezí je nutná opatrnost.

Warfarin

Při současném podávání warfarinu nebyly zaznamenány žádné klinicky významné farmakokinetické

interakce. Při podávání warfarinu v dávkách blížících se horní hranici terapeutického rozmezí je nutná

opatrnost.

Substráty enzymu CYP3A4

Výsledky farmakokinetických studií s pokusnými substráty enzymu CYP3A4, tj. s midazolamem a

cisapridem, neprokázaly při podávání těchto léčivých látek současně s eplerenonem žádné významné

farmakokinetické interakce.

Inhibitory enzymu CYP3A4

- Silné inhibitory enzymu CYP3A4: Je-li eplerenon podáván současně s látkami inhibujícími enzym

CYP3A4, může dojít k významným farmakokinetickým interakcím. Při současném podání eplerenonu

se silným inhibitorem enzymu CYP3A4 (ketokonazol 200 mg dvakrát denně) došlo ke 441% zvýšení

AUC eplerenonu (viz bod 4.3). Současné užívání eplerenonu a silných inhibitorů enzymu CYP3A4,

jako je např. ketokonazol, itrakonazol, ritonavir, nelfinavir, klarithromycin, telithromycin a nefazadon,

je kontraindikováno (viz bod 4.3).

- Mírné až střední inhibitory enzymu CYP3A4: Současné podávání erythromycinu,

sachinaviru,

amiodaronu, diltiazemu, verapamilu nebo flukonazolu vedlo k významným farmakokinetickým

interakcím s řádovým zvýšením AUC pohybujícím se od 98 % do 187 %. Při současném podávání

těchto inhibitorů enzymu CYP3A4 nemá dávka eplerenonu překročit 25 mg (viz bod 4.2).

Induktory enzymu CYP3A4

Současné podávání třezalky tečkované (silného induktoru enzymu CYP3A4) spolu s eplerenonem

způsobilo 30% snížení AUC eplerenonu. Výraznější snížení AUC eplerenonu může nastat při použití

silnějších induktorů enzymu CYP3A4, jako je rifampicin. Vzhledem k riziku snížené účinnosti

eplerenonu při současném podávání silných induktorů enzymu CYP3A4 (rifampicin, karbamazepin,

fenytoin, fenobarbital, třezalka tečkovaná) se tato kombinace nedoporučuje (viz bod 4.4).

Antacida

Na základě výsledků farmakokinetické klinické studie se při současném použití antacid a eplerenonu

nepředpokládají žádné zvláštní interakce.

4.6

Fertilita, t

ěhotenství a kojení

Těhotenství

Potřebné údaje o použití eplerenonu u těhotných žen nejsou k dispozici. Studie na zvířatech

neprokázaly přímé nebo nepřímé nežádoucí účinky na průběh těhotenství, embryofetální vývoj, porod

a postnatální vývoj dítěte (viz bod 5.3). Eplerenon se má těhotným ženám předepisovat se zvýšenou

opatrností.

6/12

Kojení

Není známo, zda dochází po perorálním podání eplerenonu k jeho vylučování do lidského mateřského

mléka. Nicméně předklinické údaje ukázaly, že eplerenon a/nebo jeho metabolity jsou přítomny

v mateřském mléce potkanů, a že mláďata vystavená eplerenonu touto cestou se vyvíjela normálně.

Vzhledem k neznámým potenciálním nežádoucím účinkům na kojence je nutno zvážit, zda přerušit

kojení, nebo přerušit užívání přípravku s ohledem na důležitost přípravku pro matku.

Fertilita

Nejsou k dispozici žádné údaje o lidské fertilitě.

4.7

Účinky na schopnost řídi

t a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky eplerenonu na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny.

Eplerenon nezpůsobuje ospalost nebo poruchu kognitivních funkcí, ale při řízení a obsluze strojů by se

mělo počítat s možným rizikem vzniku závratí, které se mohou v průběhu léčby vyskytnout.

4.8

Nežádoucí účinky

Ve dvou studiích (Eplerenone Post-acute Myocardial Infarction Heart Failure Efficacy and Survival

Study [EPHESUS] a Eplerenone in Mild Patients Hospitalization and Survival Study in Heart Failure

[EMPHASIS-HF]), byla celková incidence nežádoucích účinků zaznamenaná ve skupině léčené

eplerenonem srovnatelná s incidencí nežádoucích účinků ve skupině s placebem.

Níže jsou uvedené ty nežádoucí účinky, u nichž existuje pravděpodobná příčinná souvislost s léčbou,

nebo jsou závažné a jejichž incidence byla významně vyšší ve skupině léčené eplerenonem

v porovnání se skupinou užívající placebo, nebo byly pozorovány po uvedení přípravku na trh.

Nežádoucí účinky jsou uvedeny po orgánových systémech a s absolutní frekvencí.

Frekvence výskytu je definována jako

Velmi časté

(≥ 1/10)

Časté

(≥1/100 až

<1/10)

Méně časté

(≥

1/1

000 až

<1/100)

Vzácné

(

≥ 1/10

000

<1/1 000)

Velmi vzácné

(<1/10 000)

Není známo

(

z dostupných údajů nelze určit

).

Infekce a infestace

Méně časté

: pyelonefritida, infekce, faryngitida

Poruchy krve a lymfatického systému

Méně časté

: eozinofilie

Endokrinní poruchy

Méně časté

: hypotyreóza

Poruchy metabolismu a výživy

Časté:

hyperkalemie (viz body 4.3 a 4.4), hypercholesterolemie

Méně časté

: hyponatremie, dehydratace, hypertriglyceridemie

Psychiatrické poruchy

Časté

: insomnie

Poruchy nervového systému

Časté

: závratě, synkopa, bolesti hlavy

Méně časté

: hypoestezie

7/12

Srdeční poruchy

Časté:

selhání levé komory, fibrilace síní

Méně časté

: tachykardie

Cévní poruchy

Časté

: hypotenze

Méně časté

: arteriální trombóza končetin, ortostatická hypotenze

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Časté

: kašel

Gastrointestinální poruchy

Časté

: průjem, nauzea, zácpa, zvracení

Méně časté

: flatulence

Poruchy jater a žlučových cest

Méně časté

: cholecystitida

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Časté

: vyrážka, pruritus

Méně časté

: hyperhidróza, angioedém

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Časté:

svalové křeče, bolest zad

Méně časté

: muskuloskeletární bolest

Poruchy ledvin a močových cest

Časté

: porucha funkce ledvin (viz body 4.4 a 4.5)

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Méně časté

: gynekomastie

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Časté

: astenie

Méně časté:

malátnost

Vyšetření

Časté

: zvýšení hladiny močoviny v krvi, zvýšení hladiny kreatininu v krvi

Méně časté

: snížení exprese receptoru epidermálního růstového faktoru, zvýšení glykemie

Ve studii EPHESUS bylo zaznamenáno číselně více případů cévní mozkové příhody u mnohem

starších pacientů (> 75 let věku). Nicméně v incidenci cévní mozkové příhody u této věkové kategorie

nebyl statisticky významný rozdíl mezi skupinou pacientů léčených eplerenonem (30) a skupinou

užívající placebo (22). Ve studii EMPHASIS-HF bylo zaznamenáno 9 případů cévní mozkové příhody

u starších (> 75 let věku) pacientů ve skupině užívající epleronon a 8 případů cévní mozkové příhody

u pacientů ve skupině užívající placebo.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to

pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,

aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

8/12

4.9

Předávkování

Nebyly hlášeny žádné nežádoucí účinky spojené s předávkováním eplerenonu u člověka. Jako

nejpravděpodobnější klinická manifestace předávkování by se dala očekávat hypotenze nebo

hyperkalemie. Eplerenon není odstranitelný hemodialýzou. Bylo prokázáno, že se eplerenon

významně váže na aktivní uhlí. Vyskytne-li se symptomatická hypotenze, je třeba zahájit podpůrnou

léčbu. V případě výskytu hyperkalemie je nutné zahájit standardní léčbu.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antagonisté aldosteronu, ATC kód: C03DA04.

Mechanismus účinku

Eplerenon je selektivnější pro rekombinantní lidské mineralokortikoidní receptory ve srovnání s

vazbou na rekombinantní lidské glukokortikoidní receptory, receptory pro progesteron a androgeny.

Eplerenon brání vazbě aldosteronu na mineralokortikoidní receptory; aldosteron je klíčový hormon

v systému renin-angiotensin-aldosteron (RAAS), který se účastní regulace krevního tlaku a

patofyziologie kardiovaskulárních chorob.

Farmakodynamické účinky

Bylo prokázáno, že eplerenon způsobuje trvalý vzestup plazmatické hladiny reninu a aldosteronu v

důsledku inhibice negativní zpětné vazby aldosteronu na sekreci reninu. Z toho vyplývající zvýšená

plazmatická reninová aktivita a cirkulující hladiny aldosteronu nepřevyšují účinek eplerenonu.

Ve studiích zabývajících se stanovením velikostí léčebné dávky u chronického srdečního selhání

(NYHA klasifikace II-IV) mělo přidání eplerenonu ke standardní terapii za následek předpokládané,

na dávce závislé zvýšení aldosteronu. Stejně tak v kardiorenální vedlejší studii studie EPHESUS vedla

terapie eplerenonem k významnému vzestupu hladiny aldosteronu. Tyto výsledky potvrzují blokádu

mineralokortikoidních receptorů u pacientů s chronickým srdečním selháním.

Eplerenon byl hodnocen ve studii účinnosti a přežití při podávání eplerenonu u srdečního selhání po

akutním infarktu myokardu (studie EPHESUS). EPHESUS byla dvojitě zaslepená, placebem

kontrolovaná studie trvající 3 roky a bylo do ní zařazeno 6632 subjektů s akutním infarktem myokardu

(IM), dysfunkcí levé komory (která byla stanovena pomocí měření ejekční frakce levé komory

[LVEF]

40%) a s klinickými známkami srdečního selhání. Během 3 - 14 dnů (průměrně 7 dnů) po

prodělání akutního IM dostávali subjekty eplerenon nebo placebo navíc ke standardní léčbě, a to

v počáteční dávce 25 mg 1x denně. Tato dávka byla zvyšována po 4. týdnu na cílovou dávku 50 mg 1x

denně, pokud hladiny kalia v séru dosahovaly hodnot < 5,0 mmol/l. V průběhu studie dostávali

subjekty standardní léčbu včetně acetylsalicylové kyseliny (92 %), inhibitorů ACE (90 %), beta-

blokátorů (83 %), nitrátů (72 %), kličkových diuretik (66 %) nebo inhibitorů HMG CoA reduktázy (60

Ve studii EPHESUS byly dva primární výsledné parametry: mortalita ze všech příčin a kombinovaný

výsledný parametr úmrtí na kardiovaskulární (KV) onemocnění nebo hospitalizace z

kardiovaskulárních příčin; 14,4 % subjektů užívajících eplerenon a 16,7 % subjektů užívajících

placebo zemřelo (ze všech příčin), zatímco 26,7% pacientů užívajících eplerenon a 30,0% pacientů

užívajících placebo zemřelo nebo bylo hospitalizováno z KV příčin. Ve studii EPHESUS snížil tedy

eplerenon riziko smrti ze všech příčin o 15% (relativní riziko - RR 0,85; 95% interval spolehlivosti CI

0,75 - 0,96; p = 0,008) ve srovnání s placebem, a to zejména snížením KV mortality. Riziko KV smrti

nebo KV hospitalizace bylo s eplerenonem sníženo o 13 % (RR 0,87; 95% CI, 0,79 - 0,95; p = 0,002).

Absolutní snížení rizika výsledných parametrů mortality ze všech příčin činilo 2,3 % a KV

smrti/hospitalizace činilo 3,3 %. Klinická účinnost byla prokázána zejména při zahájení léčby u lidí

9/12

mladších 75 let. Přínos léčby u subjektů ve věku nad 75 let nebyl zjevný. Funkční klasifikace NYHA

se zlepšila nebo zůstala stejná u statisticky významně většího počtu subjektů užívajících eplerenon

oproti subjektům užívajícím placebo. Výskyt hyperkalemie byl 3,4 % ve skupině s eplerenonem oproti

2,0 % ve skupině s placebem (p < 0,001). Výskyt hypokalemie byl 0,5 % ve skupině s eplerenonem

oproti 1,5 % ve skupině s placebem (p < 0,001).

Ve farmakokinetických studiích byly hodnoceny elektrokardiografické změny u 147 zdravých jedinců

a byly zaznamenány nejednoznačné účinky eplerenonu na srdeční frekvenci, šíři QRS, PR nebo QT

intervalu.

Ve studii EMPHASIS-HF byl hodnocen účinek eplerenonu jako doplňku standardní terapie na

klinický výsledek u subjektů se systolickým srdečním selháním a mírnými symptomy (funkční třída II

NYHA).

Subjekty byli zahrnuti do studie, pokud dosáhli 55 let věku, měli ejekční frakci levé komory (LVEF) ≤

30% nebo LVEF ≤35%, a doba trvání QRS >130 ms, kteří byli buď hospitalizováni z

kardiovaskulárních (KV) důvodů 6 měsíců před zahrnutím do studie nebo měli plazmatickou hladinu

natriuretického peptidu typu B (BNP) alespoň 250 pg/ml nebo plazmatickou hladinu N-terminálního

propeptidu typu B (NT-proBNP) alespoň 500 pg/ml u mužů (750 pg/ml u žen). Počáteční dávka

eplerenonu byla 25 mg jednou denně. Po 4 týdnech byla dávka navýšena na 50 mg jednou denně

pokud sérové hladiny draslíku byly < 5,0 mmol/l. Eventuálně, pokud odhad glomerulární filtrace

(GRF) byl v rozmezí 30-49 ml/min/1,73 m

, byla počáteční dávka eplerenonu 25 mg každý druhý den.

Tato dávka pak byla navýšena na 25 mg jednou denně.

Celkem bylo randomizováno pro léčbu eplerenonem nebo placebem 2 737 subjektů (dvojité zaslepení)

s výchozí léčbou diuretiky (85%), ACE inhibitory (78%), blokátory receptoru pro angiotenzin II

(19%), beta-blokátory (87%), antitrombotiky (88%) hypolipidemiky (63%) a glykosidy (27%).

Průměrná hodnota LVEF byla 26% a průměrná doba trvání QRS byla 122 ms. Většina subjektů

(83,4%) byla již hospitalizována z kardiovakulárních příčin během 6 měsíců randomizace, z toho

okolo 50% z nich z důvodu srdečního selhání. Okolo 20% subjektů mělo implantováno defibrilátory

nebo byli na kardiální resynchronizační terapii.

Primární cílový parametr, úmrtí z kardiovaskulárních příčin nebo hospitalizace v důsledku srdečního

selhání, se vyskytl u 249 subjektů (18,3%) ve skupině léčené eplerenonem a u 356 subjektů (25,9%)

ve skupině léčené placebem (RR 0,63, 95% CI, 0,54-0,74; p<0,001). Účinek eplerenonu na primární

cílový parametr byl shodný u všech předem stanovených podskupin.

Sekundární cílový parametr celkové mortality byl ve skupině užívající eplerenon u 171 subjektů

(12,5%) a u 213 subjektů (15,5%) ve skupině užívající placebo (RR 0,76; 95% CI, 0,62-0,93; p =

0,008). Úmrtí z kardiovaskulárních příčin bylo hlášeno u 147 (10,8%) subjektů ve skupině užívající

eplerenon a u 185 (13,5%) subjektů ve skupině užívající placebo (RR 0,76; 95% CI, 0,61-0,94; p =

0,01).

Během studie byla hlášena hyperkalemie (sérová hladina draslíku > 5,5 mmol/l) u 158 subjektů

(11,8%) ve skupině užívající eplerenon a u 96 subjektů (7,2%) ve skupině užívající placebo (p <

0,001). Hypokalemie, definovaná jako sérové hladiny draslíku < 4,0 mmol/l, byla statisticky nižší u

eplerenonu v porovnání s placebem (38,9% u eplerenonu v porovnání s 48,4 % u placeba, p < 0,0001).

Pediatrická populace

Eplerenon nebyl studován u pediatrických subjektů se srdečním selháním.

V 10ti týdenní studii u pediatrických subjektů s hypertenzí (ve věku od 4 do 17 let, n=304), eplerenon

při dávkách (od 25 mg až do 100 mg denně), které představovaly podobnou expozici jako

u dospělých, účinně nesnižoval krevní tlak. V této studii a v 1leté studii pediatrické bezpečnosti

u 149 subjektů byl bezpečnostní profil podobný tomu u dospělých. Eplerenon nebyl studován u

10/12

subjektů s hypertenzí mladších 4 let, protože studie u starších pediatrických subjektů prokázala

nedostatek účinnosti (viz bod 4.2).

Jakýkoliv (dlouhodobý) vliv na hormonální stav u pediatrických subjektů nebyl zjišťován.

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Absolutní biologická dostupnost eplerenonu je 69% po podání 100mg perorální tablety. Maximální

plazmatické koncentrace jsou dosaženy přibližně za 2 hodiny. Jak vrcholová plazmatická koncentrace

), tak plocha pod křivkou (AUC), jsou závislé na dávce v rozmezí dávek 10 až 100 mg a méně

významná úměra je při dávkách nad 100 mg. Ustálený stav je dosažen v průběhu 2 dnů. Absorpce není

ovlivněna jídlem.

Distribuce

Vazba eplerenonu na plazmatické proteiny je okolo 50 % a eplerenon se váže zejména na alfa 1-kyselé

glykoproteiny. Zdánlivý distribuční objem v ustáleném stavu je odhadován na 50 (±7) litrů. Eplerenon

se neváže přednostně na červené krvinky.

Biotransformace

Metabolismus eplerenonu je primárně zprostředkován CYP3A4. V lidské plazmě nebyly nalezeny

aktivní metabolity eplerenonu.

Eliminace

Méně než 5% dávky eplerenonu se vylučuje v nezměněné podobě močí a stolicí. Po jednorázovém

perorálním podání radioaktivně značené dávky bylo vyloučeno přibližně 32 % dávky stolicí a

přibližně 67 % močí. Eliminační poločas eplerenonu činí přibližně 3 až 5 hodin. Zdánlivá plazmatická

clearance je přibližně 10 l/hod.

Zvláštní skupiny pacientů

Věk, pohlaví a rasa

Farmakokinetika eplerenonu v dávce 100 mg 1x denně byla studována u starších lidí (≥65 let), mužů,

žen a u černochů. Farmakokinetika eplerenonu se významně nelišila mezi muži a ženami. V ustáleném

stavu měli starší pacienti ve srovnání s mladšími (18 až 45 let) zvýšenou C

(22 %) a AUC (45 %).

U černochů byla v ustáleném stavu C

o 19 % a AUC o 26 % nižší (viz bod 4.2.)

Pediatrická populace

Populační farmakokinetický model koncentrací eplerenonu ze dvou studií u 51 pediatrických subjektů

s hypertenzí ve věku od 4 do 16 let ukázal, že tělesná hmotnost pacienta má statisticky významný vliv

na distribuční objem eplerenonu, ale ne na jeho clearance. Distribuční objem eplerenonu a vrcholová

expozice u těžšího pediatrického pacienta jsou předpokládány podobné jako u dospělého s podobnou

tělesnou hmotností; u lehčího 45 kg pacienta je distribuční objem přibližně o 40% nižší a předpokládá

se, že vrcholová expozice bude vyšší než u typických dospělých. Léčba eplerenonem byla u

pediatrických pacientů zahájena dávkami 25 mg jednou denně a navýšila se na 25 mg dvakrát denně

po 2 týdnech případně na 50 mg dvakrát denně, pokud to bylo klinicky indikováno. Při těchto dávkách

nebyly nejvyšší pozorované koncentrace eplerenonu u pediatrických pacientů podstatně vyšší než ty u

dospělých se zahájením dávky 50 mg jednou denně.

Renální insuficience

Farmakokinetika eplerenonu byla hodnocena u pacientů s různým stupněm renální insuficience a u

pacientů podstupujících hemodialýzu. Ve srovnání s kontrolními jedinci byla v ustáleném stavu AUC

o 38 % vyšší a C

o 24% vyšší u pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin a o 26 % resp. 3 %

nižší u pacientů na hemodialýze. Nebyl zjištěn žádný vztah mezi plazmatickou clearance eplerenonu a

clearance kreatininu. Eplerenon není odstranitelný hemodialýzou (viz bod 4.4.).

Jaterní insuficience

11/12

Farmakokinetika eplerenonu 400 mg byla studována a srovnávána u pacientů s mírnou poruchou

funkce jater (třída B podle Child-Pugha) a u jedinců s normálními jaterními funkcemi. V ustáleném

stavu byla C

zvýšena o 3,6 % a AUC byla zvýšena o 42 % (viz bod 4.2). Protože použití eplerenonu

nebylo hodnoceno u pacientů se závažnou poruchou funkce jater, je eplerenon u této skupiny pacientů

kontraindikován (viz bod 4.3).

Srdeční selhání

Farmakokinetika eplerenonu 50 mg byla hodnocena u pacientů se srdečním selháním (II. – IV. stupně

podle NYHA klasifikace). Ve srovnání se zdravými jedinci odpovídajícího věku, hmotnosti a pohlaví

byla AUC a C

v ustáleném stavu u pacientů se srdečním selháním o 38 % resp. 30 % vyšší. Ve

shodě s těmito výsledky prokázala populační farmakokinetická analýza eplerenonu v podskupině

pacientů ze studie EPHESUS, že clearance eplerenonu byla u pacientů se srdečním selháním podobná

clearance u zdravých starších osob.

5.3

Předklinické údaje vztahující se k

bezpečnosti

Předklinické údaje získané na základě farmakologických studií bezpečnosti, genotoxicity, hodnocení

kancerogenního potenciálu a reprodukční toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.

Ve farmakologických studiích toxicity byla po opakovaném podávání u potkanů a psů zaznamenána

atrofie prostaty po expozicích mírně převyšujících klinické expoziční hladiny. Změny na prostatě

nebyly spojeny s nežádoucími funkčními následky. Klinický význam těchto nálezů není znám.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Jádro tablety:

Monohydrát laktosy

Mikrokrystalická celulosa (E460)

Sodná sůl kroskarmelosy (E468)

Hypromelosa (E464)

Natrium-lauryl-sulfát

Mastek (E553b)

Magnesium-stearát

Potahová vrstva tablety:

Hypromelosa (E464)

Polysorbát 80 (E433)

Makrogol 400

Oxid titaničitý (E171)

Žlutý oxid železitý (E172)

6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3

Doba použitelnosti

3 roky

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5

Druh obalu a obsah

balení

12/12

PVC/Al blistry

10, 14, 20, 28, 30, 50, 56, 60, 84, 90, 98 nebo 100 tablet

Jednodávkové blistry obsahují 10 x 1, 14 x 1, 20 x 1, 28 x 1, 30 x 1, 50 x 1, 56 x 1, 60 x 1, 84 x 1, 90

x 1, 98 x 1 nebo 100 x 1 tablet

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky na likvidaci.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Actavis Group PTC ehf.

Reykjavikurvegur 76-78

200 Hafnarfjordur

Island

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

34/736/11-C

34/737/11-C

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 23. 11. 2011

Datum posledního prodloužení registrace: 4. 2. 2017

10.

DATUM REVIZE TEXTU

8. 3. 2017

Podobné produkty

Vyhledávejte upozornění související s tímto produktem

Zobrazit historii dokumentů

Sdílejte tyto informace