ENAP 10MG

Česká republika - čeština - SUKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv)

Koupit nyní

Aktivní složka:
ENALAPRIL-MALEINÁT (ENALAPRILI MALEAS)
Dostupné s:
Krka, d.d., Novo mesto, Novo mesto
ATC kód:
C09AA02
INN (Mezinárodní Name):
ENALAPRIL MALEATE (ENALAPRILI MALEAS)
Dávkování:
10MG
Léková forma:
Tableta
Podání:
Perorální podání
Jednotky v balení:
20; 100; 30 Blistr
Druh předpisu:
na lékařský předpis
Terapeutické oblasti:
ENALAPRIL
Přehled produktů:
ENAP
Stav Autorizace:
R - registrovaný léčivý přípravek.
Registrační číslo:
58/ 053/91-B/C
Datum autorizace:
1999-01-01
EAN kód:
3838989516246

Sp.zn. sukls24844/2019

Příbalová informace: informace pro pacienta

Enap 2,5 mg tablety

Enap 5 mg tablety

Enap 10 mg tablety

Enap 20 mg tablety

enalaprili maleas

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat,

protože obsahuje pro Vás důležité údaje.

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí

ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo

lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny

v této příbalové informaci. Viz bod 4.

Co naleznete v této

příbalové informaci

Co je přípravek Enap a k čemu se používá

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Enap užívat

Jak se přípravek Enap užívá

Možné nežádoucí účinky

Jak přípravek Enap uchovávat

Obsah balení a další informace

1.

Co je přípravek Enap a k

čemu se používá

Váš lékař Vám předepsal enalapril k léčbě vaší hypertenze (vysokého krevního tlaku) nebo srdečního

selhání (oslabení srdeční funkce). Enalapril se také používá k prevenci symptomatického srdečního

selhání.

U mnoha nemocných v časném stádiu srdečního selhávání, tj. v období ještě před vývojem příznaků

srdečního selhávání, enalapril napomáhá předcházet oslabování srdeční funkce a zpomalovat vývoj

těchto příznaků (např. krácení dechu, únavnost po lehké fyzické námaze jako je chůze, nebo otékání

kotníků a nohou). U těchto nemocných je menší pravděpodobnost hospitalizace v důsledku srdečního

selhávání. U mnoha nemocných, kteří mají příznaky srdečního selhávání, zpomaluje enalapril

zhoršování srdečního selhávání, snižuje nutnost vyhledat nemocniční ošetření v důsledku srdečního

selhávání, prodlužuje život mnoha pacientům se srdečním selháváním.

Enap patří do skupiny léků známých jako inhibitory enzymu přeměňujícího angiotenzin (ACE). Tento

lék působí rozšířením cév, čímž usnadňuje srdci čerpání krve těmito cévami do všech částí těla. To

vede ke snížení vysokého krevního tlaku.

Enap se používá při léčbě:

vysokého krevního tlaku (hypertenze);

symptomatického srdečního selhání (stavu, při kterém srdce není schopno čerpat dostatečné

množství krve pro splnění potřeb těla);

při prevenci symptomatického srdečního selhání ve stavu bez příznaků, se zhoršením čerpací

schopnosti srdce.

2.

Čemu

musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Enap užívat

Neužívejte přípravek Enap

jestliže jste alergický(á) na enalapril nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku (uvedenou

v bodě 6) nebo na kterýkoli inhibitor ACE.

pokud jste měl(a) alergické reakce na inhibitory ACE (léky téže skupiny), jako je otok obličeje,

rtů, jazyka a/nebo hrdla s obtížemi při polykání nebo dýchání.

pokud jste ve své rodině měl(a) angioedém (otok obličeje, rtů, úst, jazyka nebo krku, který

způsobí obtížné polykání a dýchání) nebo pokud jste sám měl(a) angioedém za jakýchkoliv

jiných okolností.

pokud jste těhotná déle než 3 měsíce. (Je však lépe přípravek neužívat ani na počátku

těhotenství – viz bod „Těhotenství, kojení a plodnost“.).

pokud máte cukrovku (diabetes) nebo poruchu funkce ledvin nebo jste léčen(a) přípravkem ke

snížení krevního tlaku obsahujícím aliskiren.

pokud jste užíval(a) nebo v současnosti užíváte sakubitril/valsartan, léčivý přípravek k léčbě

dlouhodobého (chronického) srdečního selhání u dospělých, protože zvyšuje riziko angioedému

(náhlý podkožní otok např. v krku).

Pokud se na Vás vztahuje kterákoliv z těchto skutečností, měl(a) byste to sdělit svému lékaři.

Upozornění a opatření

Před užitím přípravku Enap se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem. Informujte svého lékaře,

pokud se domníváte, že jste těhotná, nebo byste mohla otěhotnět. Užívání přípravku Enap není vhodné

na počátku těhotenství. Ve druhé a třetí třetině těhotenství se přípravek Enap nesmí užívat, protože by

mohl způsobit závažné poškození plodu – viz bod „Těhotenství, kojení a plodnost“.

Jestliže jste dehydratovaný(á) (máte v těle málo vody) následkem léčby diuretiky (tablety

zvyšující vylučování moče), dialýzy, diety s nízkým obsahem soli, zvracení nebo průjmu. Může

u Vás dojít s vyšší pravděpodobností k velkému poklesu krevního tlaku (hypotenzi) při užívání

těchto tablet a můžete mít pocit mdlob nebo závratě.

Jestliže trpíte některým srdečním problémem (jiným, než pro který jste léčen(a) nebo jestliže

jste ve stavu postihujícím cévy v mozku.

Jestliže máte problémy s ledvinami nebo zúžení tepny zásobující ledvinu krví (stenózu renální

arterie).

Jestliže jste se nedávno podrobil(a) transplantaci ledvin.

Jestliže máte problémy s játry.

Jestliže máte onemocnění cévního kolagenu, užíváte terapii imunosupresivními léky (léky

užívané pro léčbu autoimunitních poruch, jako je revmatická artritida, nebo po transplantaci

orgánů), jestliže užíváte alopurinol (k léčbě dny) nebo prokainamid (pro léčbu abnormálních

srdečních rytmů). Váš lékař může periodicky odebírat vzorek krve pro ověření počtu bílých

krvinek. Jestliže pro Vás platí kterýkoliv z těchto případů a nastane některá infekce (příznaky

mohou být vysoká teplota, horečnatý stav), měl(a) byste to ihned oznámit svému lékaři.

Jestliže máte anamnézu angioedému (příznaky, jako je vyrážka, potíže při polykání a dýchání,

otok rtů, obličeje, hrdla nebo jazyka - angioedém) při užívání inhibitorů ACE.

Jestliže berete antidiabetické prostředky nebo insulin pro potlačení cukrovky. Měl(a) byste být

pečlivě sledován(a) ohledně hypoglykemie, zejména v prvním měsíci kombinovaného užívání.

Jestliže užíváte draslíkové doplňky nebo náhrady soli s obsahem draslíku.

Jestliže užíváte lithium, které se používá pro léčbu některých psychiatrických onemocnění.

Jestliže máte černou barvu pleti, protože účinek enalaprilu může být snížený.

Pokud užíváte některé z následujících léčivých přípravků, je zde zvýšené riziko vzniku

angioedému:

racekadotril, léčivý přípravek k léčbě průjmu;

léčivé přípravky určené k zamezení odmítnutí transplantovaného orgánu a k léčbě

nádorového onemocnění (např. temsirolimus, sirolimus, everolimus);

vildagliptin, léčivý přípravek k léčbě diabetu (cukrovky).

Pokud u Vás při užívání přípravku

Enap

nastane kterýkoliv z

následujících příznaků, mě

l(a) byste

ihned uvědomit svého lékaře:

Pocit závratě po první dávce. Někteří lidé reagují na první dávku nebo na zvýšení dávky

pocitem závratě, slabosti, mdlob a nevolnosti.

Náhlý otok rtů a obličeje, jazyka, hlasivkové štěrbiny, hrtanu, krku a končetin. Tento stav se

nazývá angioedém. Může nastat kdykoliv během léčby. Inhibitory ACE způsobují vyšší výskyt

angioedému u pacientů s černou barvou pleti než u ostatních.

Vysoká teplota, bolest v krku nebo vředy v ústech (to mohou být příznaky infekce způsobené

snížením počtu bílých krvinek).

Zežloutnutí kůže a bělma očí (žloutenka), což mohou být příznaky jaterního onemocnění.

Suchý kašel, který přetrvává po dlouhou dobu. Při užívání inhibitorů ACE byl uváděn kašel,

i když ten může být též příznakem jiných onemocnění horních cest dýchacích.

Pokud se máte podrobit kterémukoliv z

následujících postupů, měl(a) byste svému lékaři oznámit, že

užíváte

Enap:

jakýkoliv chirurgický zákrok nebo podání znecitlivujících prostředků (dokonce i u zubního

lékaře).

léčba, která snižuje účinek alergie na bodnutí včelou nebo vosou (desenzibilizace).

hemodialýza (s vysokoprůtokovými membránami) nebo léčba zvaná LDL aferéza (s natrium-

dextran-sulfátem), což je odstraňování cholesterolu z Vašeho těla pomocí přístroje.

Jestliže zahajujete po prvé léčbu přípravkem Enap, bude Váš lékař sledovat často Váš krevní tlak, aby

se ujistil, že dostáváte správnou dávku. Navíc u některých pacientů může lékař vyžadovat provedení

určitých testů pro změření draslíku a kreatininu (odpadní produkt přítomný v moči) nebo hladin

jaterních enzymů.

Informace o užívání přípravku Enap u dětí starších než 6 let, které mají vysoký krevní tlak, je

omezená, avšak u dětí se srdečními problémy neexistuje žádná informace. U dětí se Enap

nedoporučuje pro jiné účely než pro léčbu vysokého krevního tlaku.

Informujte svého lékaře, pokud užíváte některý z následujících přípravků používaných k léčbě

vysokého krevního tlaku:

blokátory receptorů pro angiotenzin II (ARB) (také známé jako sartany - například valsartan,

telmisartan, irbesartan), a to zejména pokud máte problémy s ledvinami související s diabetem.

aliskiren.

Váš lékař může v pravidelných intervalech kontrolovat funkci ledvin, krevní tlak a množství

elektrolytů (např. draslíku) v krvi.

Viz také informace v bodě: „Neužívejte přípravek Enap“.

Další léčivé přípravky a přípravek Enap

Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době

užíval(a) nebo které možná budete užívat.

Jestliže užíváte kterýkoliv z následujících léků, měl(a) byste to oznámit svému lékaři dříve, než

začnete poprvé užívat přípravek Enap, jelikož Váš lékař může vyžadovat změnu dávkování Vaší

léčby:

Doplňky stravy obsahující draslík (včetně náhražek soli), draslík šetřící diuretika (například

spironolakton, eplerenon, triamteren nebo amilorid) a jiné přípravky, které mohou zvýšit

hladinu draslíku v krvi (např. trimethoprim a kortimoxazol k léčbě bakteriálních infekcí;

cyklosporin - léčivo k potlačení imunitní odpovědi, aby nedošlo k odmítnutí transplantovaného

orgánu; a heparin - léčivo k ředění krve, aby nedošlo ke vzniku krevních sraženin). Mírná

hyperkalemie způsobuje nejvýše mírné příznaky a obvykle ji lze prokázat krevními zkouškami

nebo na elektrokardiogramu.

Diuretika, jako je thiazid nebo kličková diuretika, jako je furosemid, bumetanid, ostatní

antihypertenzní prostředky a nitroglycerin, ostatní nitráty a ostatní prostředky rozšiřující cévy;

současné podávání s enalaprilem může způsobit hypotenzi (nízký krevní tlak).

Lithium, látka užívaná pro léčbu některých psychiatrických onemocnění. Užívání enalaprilu

spolu s lithiem se nedoporučuje.

Tricyklická antidepresiva, jako je amitriptylin (užívaný pro léčbu depresí), antipsychotické

prostředky, jako jsou deriváty fenotiazinu (pro ulehčení závažné úzkosti), narkotika, jako je

morfin (užívaný k léčbě středně těžké a závažné bolesti), nebo znecitlivující prostředky.

Současná léčba těmito léky a enalaprilem může vést k dalšímu snížení Vašeho krevního tlaku.

Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID, jako je diflunisal nebo diklofenak) nebo preparáty

obsahující zlato používané k ulehčení bolesti, ztuhlosti a zánětu souvisejícího s bolestivými

stavy, které zejména postihují svaly, kosti a klouby. Tyto léky mohou při užívání spolu

s enalaprilem zabraňovat správnému potlačení krevního tlaku a mohou snižovat hladinu draslíku

v krvi.

Léčba sloučeninami zlata při užívání spolu s inhibitory ACE včetně enalaprilu může způsobovat

zrudnutí tváře, nevolnost, zvracení a nízký krevní tlak.

Sympatomimetika, jako je efedrin, noradrenalin nebo adrenalin, užívaná pro léčbu hypotenze,

šoku, srdečního selhání, astmatu nebo alergií. Při užívání s enalaprilem mohou tyto léky

způsobit udržování zvýšeného krevního tlaku.

Antidiabetické léky, jako je insulin, užívané pro snížení hladin cukru v krvi. Při užívání

s enalaprilem mohou tyto léky způsobovat další pokles cukru v krvi.

Možná bude nutné, aby Váš lékař změnil Vaši dávku a/nebo udělal jiná opatření:

pokud užíváte blokátor receptorů pro angiotenzin II (ARB) nebo aliskiren (viz také informace

v bodě „Neužívejte přípravek Enap“ a „Upozornění a opatření“).

Přípravek

Enap s

jídlem a pitím

Enap je možné užívat s jídlem nebo mezi jídly.

Alkohol zvyšuje účinek snížení krevního tlaku přípravkem Enap. Požívání alkoholu je třeba snížit na

minimum.

Těhotenství, kojení

a plodnost

Pokud jste těhotná nebo kojíte, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, poraďte

se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete tento přípravek užívat.

Těhotenství

Informujte svého lékaře, pokud se domníváte, že jste těhotná, nebo byste mohla otěhotnět. Lékař Vám

doporučí vysazení přípravku Enap ještě dříve, než otěhotníte, nebo jakmile zjistíte, že jste těhotná,

a převede Vás na jinou léčbu. Užívání přípravku Enap není vhodné na počátku těhotenství. Od třetího

měsíce těhotenství se přípravek Enap nesmí užívat, protože během druhé a třetí třetiny těhotenství by

mohl způsobit závažné poškození plodu.

Kojení

Informujte svého lékaře, pokud kojíte. Při kojení novorozence (v prvních týdnech po porodu)

a obzvláště nedonošeného dítěte není léčba přípravkem Enap vhodná. Pokud kojíte starší dítě, musí

Váš lékař zvážit přínos léčby a její možná rizika ve srovnání s léčbou jinými přípravky.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů

Jednotlivé odpovědi na tento lék se mohou měnit. Při užívání enalaprilu byly uváděny určité vedlejší

účinky, které mohou u některých pacientů ovlivnit schopnost řídit motorová vozidla nebo provozovat

strojní zařízení. Příležitostně může nastat stav závratě či únavy.

Přípravek Enap obsahuje monohydrát

laktos

y a sodík

Pokud Vám lékař sdělil, že nesnášíte některé cukry, poraďte se se svým lékařem, než začnete tento

léčivý přípravek užívat.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je

v podstatě „bez sodíku“.

3.

Jak se přípravek Enap užívá

Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka. Pokud si nejste

jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.

Enap je možné užívat s jídlem nebo mezi jídly. Tablety zapijte trochou tekutiny.

Váš lékař rozhodne o vhodné dávce enalaprilu v závislosti na Vaší kondici a na tom, jestli užíváte

další léky.

Je velice důležité pokračovat v užívání enalapril po celou dobu, na kterou Vám ho lékař předepsal.

Neužívejte víc tablet, než Vám bylo předepsáno.

Dávkování při vysokém krevním tlaku

Doporučená zahajovací dávka přípravku je 5 mg jednou denně až 20 mg jednou denně, v závislosti na

Vašem krevním tlaku. Někteří pacienti mohou zahájit užívání nižší dávkou. U pacientů s problémy

s ledvinami, se srdcem, s nízkými hladinami soli a/nebo tekutin je třeba použít zahajovací dávku 5 mg

nebo nižší.

Jestliže v současné době užíváte vysoké dávky diuretik (léky, které zvyšují množství vylučované

moče), může Váš lékař požádat, abyste jejich užívání zastavil(a) dva až tři dny před užíváním

přípravku Enap. Doporučuje se zahajovací dávka 5 mg nebo nižší.

Jakmile je Váš krevní tlak pod kontrolou, je obvyklá udržovací dávka 1 tableta (20 mg) denně až do

maximální dávky 2 tablety (40 mg) denně.

Dávkování při srdečních poruchách

U pacientů se srdečními problémy se Enap užívá navíc k diuretikům, a pokud je to vhodné,

s přípravkem obsahujícím digitalis (lék užívaný při městnavém srdečním selhání nebo chybné činnosti

srdce) nebo s beta-blokátory (léky užívané pro léčbu vysokého krevního tlaku, anginy pectoris

a srdečních problémů). Jestliže se užívají diuretika, měla by být, pokud je to možné, před zahájením

léčby enalaprilem dávka snížena. Počáteční dávka je 2,5 mg a měla by se postupně zvyšovat do

obvyklé udržovací dávky jedna tableta (20 mg) jednou denně nebo jedna tableta (10 mg) dvakrát

denně během dvou až čtyř týdnů. Maximální dávka je 40 mg denně rozdělená do dvou dílčích dávek.

Snížená fu

nkce ledvin

U pacientů, kteří mají problémy s ledvinami, je třeba dávku enalaprilu upravit v závislosti na funkci

ledvin. Funkce ledvin se vypočítá změřením množství kreatininu (odpadní produkt v moči) a také na

základě odběru krve.

Jestliže se podrobujete dialýze, bude se Vaše dávkování denně měnit. Váš lékař Vám sdělí, jaká má

být Vaše dávka.

Starší pacienti

O Vaší dávce rozhodne lékař na základě funkce Vašich ledvin.

Děti

S užíváním enalaprilu u dětí s hypertenzí jsou omezené zkušenosti. Jestliže dítě může polykat tablety,

bude dávka určena na základě tělesné hmotnosti dítěte a odpovědi krevního tlaku. Doporučená

zahajovací dávka je 2,5 mg u dětí o hmotnosti 20 až 50 kg a 5 mg u pacientů s hmotností vyšší než

50 kg. Enap se podává jednou denně. Dávkování je třeba upravit podle potřeb dítěte na maximální

množství 20 mg denně u dětí o hmotnosti 20 až 50 kg a 40 mg u dětí o hmotnosti 50 kg a více.

Malé děti a děti, které mají problémy s ledvinami

U malých dětí a u dětí s problémy s ledvinami se enalapril nedoporučuje.

Enap slouží k perorálnímu užívání a bere se s jídlem nebo bez jídla. Tablety je třeba spolknout spolu

se sklenicí tekutiny, obvykle vody. Měl(a) byste se snažit brát svou denní dávku zhruba ve stejnou

denní dobu. Je důležité, abyste v užívání přípravku Enap pokračoval(a) pokud Vám lékař nedoporučí

užívání zastavit.

Jestliže máte pocit, že účinek přípravku Enap je příliš silný nebo příliš slabý, řekněte to svému lékaři

nebo lékárníkovi.

Jestliže jste užil(a) více přípravku Enap, než jste měl

(a)

Pokud náhodně užijete příliš mnoho tablet, nebo pokud některé tablety polkne dítě, obraťte se ihned na

svého lékaře.

Nejběžnější známky a příznaky předávkování jsou pokles krevního tlaku a strnulost (stav téměř úplné

ztráty vědomí). Jiné příznaky mohou zahrnovat závratě následkem poklesu krevního tlaku, zesílení

a zrychlení srdeční činnosti, rychlý puls, úzkost, kašel, selhání ledvin a zrychlené dýchání.

Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek Enap

Jestliže zapomenete vzít některou dávku, pokračujte normálně příští dávkou.

Nezdvojnásobujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku.

Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek

Enap

Jestliže zastavujete svou léčbu, může Váš krevní tlak vzrůst. Jestliže se Váš krevní tlak příliš zvýší,

může ovlivnit činnost Vašeho srdce a ledvin. Nepřestávejte užívat svůj lék, pokud Vám to neporadí

lékař.

Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo

lékárníka.

4.

Možné nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí

vyskytnout u každého.

Je velice důležité, abyste ihned přerušil(a) užívání přípravku Enap a navštívil(a) svého lékaře, pokud

máte závažné závratě, zejména při zahájení léčby nebo zvýšení dávky nebo když vstáváte.

Je životně důležité zastavit podávání přípravku Enap a ihned vyhledat lékařskou péči, pokud

zaznamenáte svědění, krátký dech nebo sípání a vznik otoku rukou, úst, hrdla, obličeje nebo očí.

Níže se uvádí seznam vedlejších účinků, které se kdy vyskytly u pacientů užívajících enalapril.

Velmi časté nežádoucí účinky (mohou postihnout více než 1 z 10 osob):

Rozostřené vidění, závratě, kašel, nevolnost, slabost.

Časté nežádoucí účinky (mohou postihnout až 1 z 10 osob):

Bolest hlavy, deprese, abnormálně nízký krevní tlak (včetně nízkého krevního tlaku pouze při

vstávání), mdloby, srdeční záchvat nebo mrtvice, bolest na hrudníku, poruchy rytmu, angina pectoris,

rychlá srdeční činnost, dušnost, průjem, bolest břicha, pozměněná chuť, kožní vyrážka, reakce

z přecitlivělosti (angioedém) a únava.

Méně časté nežádoucí účinky (mohou postihnout až 1 ze 100 osob):

Chudokrevnost, nízké hladiny cukru v krvi, stav zmatenosti, ospalost nebo neschopnost usnout,

nervozita, pocity znecitlivění nebo mravenčení v rukou či nohou, vertigo (pocity točení hlavy nebo

otáčení okolí), rychlá a silná srdeční činnost, vodnatý výtok z nosu, závažná bolest v krku a chrapot,

astma, blokáda střeva, zánět slinivky břišní, zvracení, špatné trávení, zácpa, ztráta chuti k jídlu,

podráždění žaludku, sucho v ústech, peptický vřed, pocení, svědění, kopřivka, vypadávání vlasů,

snížená funkce ledvin nebo selhání ledvin, přítomnost bílkoviny v moči (obvykle zjištěná zkouškou),

impotence (neschopnost dosáhnout nebo udržet erekci), svalové křeče, návaly horka, malátnost,

horečka.

Vzácné nežádoucí účinky (mohou postihnout až 1 z

1 000 osob):

Změna krevního obrazu, například snížený počet červených a bílých krvinek, snížený počet destiček,

ovlivnění obranyschopnosti organismu a účinky na plíce, abnormální sny, poruchy spánku, chladné

ruce a nohy (Raynaudův fenomén), zánět plic, zánět nosní sliznice, zánět a tvorba vředů v ústech,

zánět jazyka, selhání jater, zánět jater, žloutenka, závažné kožní reakce (například tvorba puchýřků

nebo uvolnění kůže), snížení množství moči vylučované za den, zvětšení prsů u mužů.

Velmi vzácné nežádoucí účinky (mohou postihnout až 1 z 10

000 osob):

Otok (edém) střev.

Byly též pozorovány komplexní vedlejší účinky, které mohou zahrnovat všechny nebo některé

z následujících příznaků: horečka, zánět cév, bolest a zánět svalů a kloubů, krevní poruchy ovlivňující

složky krve a obvykle zjištěné krevním testem, vyrážka, přecitlivělost na sluneční světlo a další účinky

na kůži.

Laboratorní testy

Byly uváděny některé vedlejší účinky, které ovlivňují krev a mohou být stanoveny pouze

laboratorními zkouškami.

Časté (mohou postihnout až 1 z 10 osob)

: vysoké hladiny draslíku, zvýšení koncentrací kreatininu

(odpadního produktu),

Méně časté (mohou postihnout až 1 ze

100 osob): zvýšená hladina močoviny (odpadního produktu),

snížené hladiny sodíku,

Vzácné (mohou postihnout až 1 z

1 000 osob): zvýšené hladiny jaterních enzymů, zvýšené hladiny

bilirubinu.

Hlášení nežádoucích účinků

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové

informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto

přípravku.

5.

Jak přípravek Enap uchovávat

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.

Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte blistr v krabičce, aby byl přípravek chráněn před

vlhkostí.

Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na obalu za „EXP“. Doba

použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého

lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní

prostředí.

6.

Obsah balení a další infor

mace

Co přípravek Enap obsahuje

Léčivou látkou je enalaprili maleas. Jedna tableta obsahuje enalaprili maleas 2,5 mg, 5 mg,

10 mg nebo 20 mg.

Dalšími složkami jsou:

Enap 2,5 mg: monohydrát laktosy, hyprolosa, hydrogenuhličitan sodný, kukuřičný škrob,

mastek, magnesium-stearát.

Enap 5 mg: monohydrát laktosy, hyprolosa, hydrogenuhličitan sodný, kukuřičný škrob, mastek,

magnesium-stearát.

Enap 10 mg: monohydrát laktosy, hydrogenuhličitan sodný, kukuřičný škrob, mastek,

magnesium-stearát, červený oxid železitý.

Enap 20 mg: monohydrát laktosy, hydrogenuhličitan sodný, kukuřičný škrob, mastek,

magnesium-stearát, červený oxid železitý, žlutý oxid železitý.

Jak přípravek Enap vypadá a co obsahuje toto balení

Enap 2,5 mg: bílé, kulaté, bikonvexní tablety se zkosenými hranami. Velikost balení: 30 nebo

100 tablet.

Enap 5 mg: bílé, ploché, kulaté tablety s půlicí rýhou na jedné straně. Půlicí rýha není určena

k rozlomení tablety. Velikost balení: 20, 30 nebo 100 tablet.

Enap 10 mg: červenohnědé, ploché, kulaté tablety s půlicí rýhou na jedné straně. Půlicí rýha není

určena k rozlomení tablety. Velikost balení: 20, 30 nebo 100 tablet.

Enap 20 mg: oranžové, ploché, kulaté tablety s půlicí rýhou na jedné straně. Půlicí rýha není určena

k rozlomení tablety. Velikost balení: 20, 30 nebo 100 tablet.

Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce

KRKA, d.d., Novo mesto, Šmarješka cesta 6, 8501 Novo mesto, Slovinsko

Další informace o tomto přípravku získáte u místního zástupce držitele rozhodnutí o registraci:

KRKA ČR, s.r.o.

Sokolovská 192/79

186 00 Praha 8

Tel: 221 115 150

info.cz@krka.biz

Tato příbalová informace byla naposledy revidována

25. 4. 2019.

Sp.zn. sukls24844/2019

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Enap 2,5 mg tablety

Enap 5 mg tablety

Enap 10 mg tablety

Enap 20 mg tablety

2.

K

VALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Enap 2,5 mg: Jedna tableta obsahuje enalaprili maleas 2,5 mg.

Enap 5 mg: Jedna tableta obsahuje enalaprili maleas 5 mg.

Enap 10 mg: Jedna tableta obsahuje enalaprili maleas 10 mg.

Enap 20 mg: Jedna tableta obsahuje enalaprili maleas 20 mg.

Pomocná látka se známým účinkem: monohydrát laktosy.

Enap 2,5 mg obsahuje 64,90 mg monohydrátu laktosy

.

Enap 5 mg obsahuje 130,20 mg monohydrátu laktosy

.

Enap 10 mg obsahuje 125,30 mg monohydrátu laktosy

.

Enap 20 mg obsahuje 119,20 mg monohydrátu laktosy

.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

L

ÉKOVÁ FORMA

Tableta.

Enap 2,5 mg: bílé, kulaté, bikonvexní tablety se zkosenými hranami.

Enap 5 mg: bílé, ploché, kulaté tablety s půlicí rýhou na jedné straně. Půlicí rýha není určena

k rozlomení tablety.

Enap 10 mg: červenohnědé, ploché, kulaté tablety s půlicí rýhou na jedné straně. Půlicí rýha není

určena k rozlomení tablety.

Enap 20 mg: oranžové, ploché, kulaté tablety s půlicí rýhou na jedné straně. Půlicí rýha není určena

k rozlomení tablety.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Ter

apeutické indikace

léčba hypertenze;

léčba symptomatického srdečního selhání;

prevence symptomatického srdečního selhání u pacientů s asymptomatickou dysfunkcí levé

komory (ejekční frakce ≤ 35 %).

4.2

Dávkování a způsob podání

Dávkování

Jídlo vstřebávání enalaprilu neovlivňuje.

Dávku je nutno individuálně přizpůsobit podle pacientova profilu a odpovědi krevního tlaku.

Hypertenze

Počáteční dávka je 5 až maximálně 20 mg podle stupně hypertenze a stavu pacienta.

Enalapril se podává jednou denně. Při mírné hypertenzi je doporučená počáteční dávka 5 až 10 mg. U

pacientů se silně aktivovaným systémem renin-angiotenzin-aldosteron (např. renovaskulární

hypertenzí, objemovou deplecí a/nebo deplecí minerálů, srdeční dekompenzací nebo těžkou

hypertenzí) může po počáteční dávce dojít k nadměrnému poklesu krevního tlaku. U těchto pacientů

se doporučuje počáteční dávka 5 mg nebo nižší a léčba se musí zahájit pod lékařským dohledem.

Předchozí léčba vysokými dávkami diuretik může při zahajování terapie enalaprilem vést k objemové

depleci a k riziku hypotenze. U těchto pacientů se doporučuje počáteční dávka 5 mg nebo nižší. Pokud

to je možné, měla by se terapie diuretiky na 2-3 dny před zahájením terapie enalaprilem vysadit. Je

nutno sledovat renální funkce a koncentrace kalia v séru.

Obvyklá udržovací dávka je 20 mg denně. Maximální udržovací dávka je 40 mg denně.

Srdeční selhání/asymptomatická dysfunkce levé komory

Při léčbě symptomatického srdečního selhání se enalapril užívá navíc k diuretikům a ve vhodných

případech navíc i k digitalisu nebo betablokátorům.

Počáteční dávka enalaprilu u pacientů se symptomatickým srdečním selháním nebo asymptomatickou

dysfunkcí levé komory je 2,5 mg a je nutno jí podávat pod důsledným lékařským dohledem, aby se

zjistil počáteční účinek na krevní tlak.

Při neexistenci symptomatické hypotenze nebo po její účinné léčbě je po zahájení terapie enalaprilem

při srdečním selhání nutno dávku postupně zvyšovat na obvyklou udržovací dávku 20 mg, podávanou

v jedné dávce nebo ve dvou dílčích dávkách podle toho, jak je pacient snáší. Doporučuje se provádět

titraci dávky po dobu 2 až 4 týdnů. Maximální dávka je 40 mg podávaná ve dvou dílčích dávkách.

Doporučená titrace dávky enalaprilu u pacientů se srdečním selhání/asymptomatickou dysfunkcí levé

komory

Týden

Dávka mg/den

1. týden

1. až 3. den: 2,5 mg/den* v jediné dávce

4. až 7. den 5 mg/den ve dvou dílčích dávkách

2. týden

10 mg/den v jediné dávce nebo ve dvou dílčích dávkách

3. a 4. týden

20 mg/den v jediné dávce nebo ve dvou dílčích dávkách

* U pacientů s poruchou renální funkce nebo užívajících diuretika je nutno přijmout zvláštní opatření

(viz bod 4.4).

Krevní tlak a renální funkci je nutno důkladně sledovat jak před zahájením léčby enalaprilem, tak i po

jejím zahájení (viz bod 4.4), protože byly popsány případy hypotenze a (vzácněji) následné renální

selhání. Je-li to možné, měla by se u pacientů léčených diuretiky před zahájením léčby enalaprilem

jejich dávka snížit. Rozvoj hypotenze po počáteční dávce enalaprilu neznamená, že při dlouhodobé

terapii enalaprilem dojde k recidivě hypotenze, a nebrání dalšímu užívání léku. Je nutno sledovat i

hodnoty draslíku v séru a renální funkci.

Zvláštní skupiny pacientů

Pacienti s poruchou funkce ledvin

Všeobecně by měly být intervaly mezi užitím enalaprilu prodlouženy a/nebo sníženo dávkování.

Clearance kreatininu (CL

) ml/min

Počáteční dávka

mg/den

30 < CL

< 80 ml/min.

5-10 mg

10 < CL

≤ 30 ml/min.

2,5 mg

≤ 10 ml/min.

2,5 mg ve dnech dialýzy (viz bod 4.4).

Enalapril se dialyzuje. Dávkování v dny bez dialýzy je nutno přizpůsobit podle odpovědi krevního

tlaku.

Starší pacienti

Dávka musí být v souladu s renální funkcí staršího pacienta (viz bod 4.4).

Pediatrická populace

K dispozici jsou omezené zkušenosti z klinické praxe s podáváním enalaprilu dětem s hypertenzí

(viz body 4.4, 5.1 a 5.2).

U pacientů, kteří dokáží tablety spolknout, je nutno dávku individualizovat podle pacientova profilu a

odpovědi krevního tlaku. Doporučená počáteční dávka je 2,5 mg pro pacienty s tělesnou hmotností

20 až < 50 kg, a 5 mg pro pacienty s tělesnou hmotností ≥ 50 kg. Enalapril se podává jednou denně.

Dávkování je nutno přizpůsobit podle potřeb pacienta na maximální hodnotu 20 mg denně u pacientů s

tělesnou hmotností 20 až < 50 kg, a 40 mg pro pacienty s tělesnou hmotností ≥ 50 kg (viz bod 4.4).

Enalapril se nedoporučuje u novorozenců a u dětských pacientů s glomerulární filtrací

< 30 ml/min./1,73 m

, protože nejsou k dispozici žádné údaje.

4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 nebo

kterýkoli jiný inhibitor ACE.

Angioedém v anamnéze v souvislosti s předchozí léčbou inhibitorem ACE.

Dědičný nebo idiopatický angioedém.

Druhý a třetí trimestr těhotenství (viz bod 4.4 a 4.6).

Souběžné užívání přípravku Enap s přípravky obsahujícími aliskiren je kontraindikováno u

pacientů s diabetes mellitus nebo s poruchou funkce ledvin (GFR < 60 ml/min/1,73 m

) (viz

body 4.5 a 5.1).

Souběžné užívání se sakubitrilem/valsartanem. Enalapril-maleinát nesmí být nasazen dříve

než 36 hodin po poslední dávce sakubitrilu/valsartanu (viz body 4.4 a 4.5).

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Symptomatická hypotenze

Symptomatická hypotenze je u nekomplikovaných hypertoniků pozorována zřídka. U hypertonických

pacientů užívajících enalapril nastává symptomatická hypotenze s větší pravděpodobností, pokud je

pacient ve volumové depleci, například při diuretické terapii, při dietním omezení soli, dialýze, průjmu

nebo zvracení (viz body 4.5 a 4.8). Symptomatická hypotenze byla pozorována u pacientů se srdečním

selháním s přidruženou nebo bez přidružené renální insuficience. Pravděpodobněji nastává u pacientů

se závažnějším stupněm srdečního selhání při užití vysokých dávek kličkových diuretik, hyponatrémii

nebo postižení renální funkce. U těchto pacientů by měla být terapie zahájena pod lékařským

dohledem a pacienti by měli být dále pozorně sledováni, vždy při úpravě dávkování enalaprilu a/nebo

diuretika. Stejné postupy mohou být aplikovány u pacientů s ischemickou chorobou srdeční nebo

cerebrovaskulárním onemocněním, u kterých by nadměrný pokles krevního tlaku mohl mít za

následek infarkt myokardu nebo cévní mozkovou příhodu.

Pokud nastane hypotenze, pacient by měl být uložen do polohy vleže a pokud je nutno, měl by obdržet

intravenózní infúzi fyziologického roztoku. Přechodná hypotenzní reakce není kontraindikací pro další

dávky, které mohou být obvykle podány bez obtíží, pokud již jednou došlo k vzestupu krevního tlaku

po volumové expanzi.

U některých pacientů se srdečním selháním, kteří mají normální nebo nízký krevní tlak, může po

podání enalaprilu dojít k dalšímu poklesu systémového krevního tlaku. Tento účinek lze očekávat a

obvykle není důvodem k přerušení léčby. Pokud se hypotenze stane symptomatickou, může být

nezbytné redukovat dávku a/nebo vysadit diuretikum a/nebo enalapril.

Duální blokáda systému renin

-angiotenzin-aldosteron (RAAS)

Bylo prokázáno, že souběžné užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo

aliskirenu zvyšuje riziko hypotenze, hyperkalemie a snížení funkce ledvin (včetně akutního selhání

ledvin). Duální blokáda RAAS pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů

pro angiotenzin II nebo aliskirenu se proto nedoporučuje (viz body 4.5 a 5.1).

Pokud je duální blokáda považována za naprosto nezbytnou, má k ní docházet pouze pod dohledem

specializovaného lékaře a za častého pečlivého sledování funkce ledvin, elektrolytů a krevního tlaku.

Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II nemají být používány současně u pacientů

s diabetickou nefropatií.

Aortální nebo mitrální stenóza/hypertrofická kardiomyopatie

Jako u všech vazodilatancií je nutno ACE inhibitory podávat opatrně pacientům s obstrukcí chlopně a

výtokové části levé komory a zcela vynechat v případě kardiogenního šoku a hemodynamicky

významné obstrukce.

Porucha renální funkce

V případě poruchy renální funkce (clearance kreatininu < 80 ml/min.) je nutno počáteční dávku

enalaprilu upravit podle pacientovy hodnoty clearance kreatininu (viz bod 4.2) a pak i podle

pacientovy odpovědi na léčbu. Rutinní sledování hodnot draslíku a kreatininu je u těchto pacientů

součástí běžné lékařské praxe. Renální selhání v souvislosti s enalaprilem bylo popsáno a vyskytlo se

hlavně u pacientů s těžkým srdečním selháním nebo základním onemocněním ledvin, včetně stenózy

renální tepny. Pokud se zjistí brzy a je řádně léčeno, je renální selhání v souvislosti s terapií

enalaprilem obvykle reverzibilní. U některých pacientů s hypertenzí bez předchozí zjevné renální

choroby došlo k rozvoji vzestupu sérové hladiny urey a kreatininu, pokud byl enalapril podán

současně s diuretiky. Redukce dávky enalaprilu a/nebo vysazení diuretika a/nebo enalaprilu může být

žádoucí. Z tohoto lze usuzovat na možnost stenózy renální tepny jako základního onemocnění (viz bod

4.4).

Renovaskulární hypertenze

Pokud se pacienti s bilaterální stenózou renální tepny nebo stenózou tepny do jediné fungující ledviny

léčí inhibitory ACE, existuje zvýšené riziko hypotenze a renální nedostatečnosti. Může dojít ke ztrátě

renální funkce při pouze mírných změnách hodnot kreatininu v séru. U těchto pacientů je nutno

zahajovat terapii, pod důkladným lékařským dohledem, za použití nízkých dávek, opatrné titrace, a

sledování renální funkce.

Transplantace ledvin

Pokud se týče podávání enalaprilu pacientům po nedávno prodělané transplantaci ledvin, je k dispozici

málo zkušeností. Proto se léčba enalaprilem nedoporučuje.

Porucha funkce jater

Vzácně byly inhibitory ACE dány do souvislosti se syndromem, který začíná cholestatickou

žloutenkou nebo hepatitidou a progreduje do fulminantní hepatální nekrózy a (někdy i) smrti.

Mechanismus tohoto syndromu není jasný. U pacientů užívajících inhibitory ACE, u nichž dojde k

rozvoji žloutenky nebo u nichž dojde k výraznému zvýšení jaterních enzymů, je nutno inhibitory ACE

vysadit a je třeba u nich zahájit odpovídající sledování lékařem.

Neutropenie/agranulocytóza

U pacientů užívajících inhibitory ACE byly popsány neutropenie/agranulocytóza, trombocytopenie a

anemie. U pacientů s normální renální funkcí a bez dalších komplikujících faktorů se neutropenie

vyskytuje vzácně. Pacientům s kolagenózou, imunosupresivní terapií, léčeným alopurinolem nebo

prokainamidem, nebo s kombinací těchto komplikujících faktorů, je nutno enalapril podávat s

maximální opatrností, zvláště pokud je již přítomna porucha renální funkce. U některých z těchto

pacientů došlo k rozvoji závažných infekcí, které v několika případech nereagovaly na intenzivní

léčbu antibiotiky. Pokud se u těchto pacientů enalapril používá, doporučuje se pravidelné

monitorování počtu bílých krvinek a pacienty je třeba poučit, aby ohlásili jakoukoli známku infekce.

Hypersensitivita/angio

edém

Angioneurotický edém obličeje, končetin, rtů, jazyka, hlasivkové štěrbiny a/nebo hrtanu byl udáván u

pacientů léčených inhibitory enzymu přeměňujícího angiotenzin včetně enalaprilu. Může nastat

kdykoliv během léčby. V takových případech je třeba ihned podávání enalaprilu přerušit a zavést

příslušné sledování pro zajištění úplného vymizení symptomů před propuštěním pacienta. Dokonce i

v takových případech, ve kterých došlo pouze k otoku jazyka bez dýchacích obtíží, může stav pacientů

vyžadovat dlouhodobější pozorování, jelikož léčba antihistaminiky a kortikosteroidy nemusí být

dostatečná.

Velice vzácně došlo následkem angioedému v souvislosti s edémem hrtanu nebo jazyka k úmrtím. U

pacientů s postižením jazyka, hlasivkové štěrbiny nebo hrtanu existuje pravděpodobnost obstrukce

dýchacích cest, zejména u pacientů s anamnézou chirurgického zákroku na dýchacích cestách. Pokud

nastane postižení jazyka, hlasivkové štěrbiny nebo hrtanu s pravděpodobností obstrukce dýchacích

cest, je třeba ihned zavést příslušnou léčbu, která může zahrnovat subkutánní podání roztoku

epinefrinu 1:1000 (0,3 ml až 0,5 ml) a/nebo opatření k zajištění průchodnosti dýchacích cest. U

pacientů s černou barvou pleti dostávajících inhibitory ACE byl hlášen vyšší výskyt angioedému ve

srovnání s ostatními. U pacientů s anamnézou angioedému, který nesouvisel s léčbou inhibitory ACE,

může být při podání některého inhibitoru ACE zvýšené riziko angioedému (viz též oddíl 4.3).

Souběžné užívání ACE inhibitorů a sakubitrilu/valsartanu je kontraindikováno z důvodu zvýšeného

rizika angioedému. Léčbu sakubitrilem/valsartanem nelze zahájit dříve než 36 hodin po poslední

dávce enalapril-maleinátu. Léčbu enalapril-maleinátem nelze zahájit dříve než 36 hodin po poslední

dávce sakubitrilu/valsartanu (viz body 4.3 a 4.5).

Souběžné užívání ACE inhibitorů s racekadotrilem, mTOR inhibitory (např. sirolimus, everolimus,

temsirolimus) a vildagliptinem může vést ke zvýšenému riziku angioedému (např. otok dýchacích cest

nebo jazyka spolu s poruchou dýchání nebo bez poruchy dýchání) (viz bod 4.5). U pacientů, kteří již

užívají ACE inhibitor, je třeba opatrnosti při počátečním podání racekadotrilu, mTOR inhibitorů (např.

sirolimus, everolimus, temsirolimus) a vildagliptinu.

Anafylaktoidní reakce během desenzibilizace vůči blanokřídlým

Vzácně byly pozorovány život ohrožující anafylaktoidní reakce u pacientů užívajících ACE inhibitory

během desenzibilizace jedem blanokřídlých. Těmto reakcím se lze vyhnout přechodným vysazením

terapie ACE inhibitorem před každou desenzibilizací.

Anafylaktoidní reakce během aferézy LDL

U pacientů užívajících inhibitory ACE došlo během aferézy lipoproteinů s nízkou denzitou (LDL)

dextransulfátem vzácně s rozvoji život ohrožujících anafylaktoidních reakcí. Těmto reakcím se

předešlo přechodným přerušením terapie inhibitory ACE během každé aferézy.

Hemodialyzovaní pacienti

Anafylaktoidní reakce byly hlášeny u pacientů dialyzovaných za použití membrán s vysokým

průtokem (např. AN 69) a současně léčených ACE inhibitory. U těchto pacientů je třeba použít jiný

typ dialyzační membrány nebo jinou skupinu antihypertenzních látek.

Hypoglykemie

Pacienty léčené perorálními antidiabetickými prostředky nebo insulinem, kteří zahajují léčbu

některým inhibitorem ACE, je třeba upozornit, aby pečlivě sledovali výskyt hypoglykemie, zejména

během prvního měsíce kombinovaného užívání (viz oddíl 4.5, Antidiabetika).

Kaš

el

Kašel byl zaznamenán při užití ACE inhibitorů. Charakteristický je trvalý neproduktivní kašel,

odeznívající po přerušení léčby. Kašel vyvolaný ACE inhibitory je třeba vzít v úvahu při diferenciální

diagnóze.

Chirurgie/anestezie

U pacientů, podstupujících velký chirurgický zákrok nebo během anestezie za použití látek

vyvolávajících hypotenzi, blokuje enalapril tvorbu angiotenzinu II při druhotném kompenzačním

uvolnění reninu. Pokud nastane hypotenze, za jejíž příčinu je považován tento mechanizmus, měla by

být korigována volumovou expanzí.

Sérové kalium

ACE inhibitory mohou vyvolat hyperkalémii, protože brání uvolňování aldosteronu. U pacientů s

normální funkcí ledvin není účinek obvykle významný. Rizikové faktory pro vznik hyperkalémií

zahrnují poruchu funkce ledvin, hypoaldosteronismus, zhoršení funkce ledvin, věk (> 70 let), diabetes

mellitus, interkurentní příhody, zejména dehydratace, akutní srdeční dekompenzace, metabolická

acidóza. U pacientů s poruchou funkce ledvin a/nebo u pacientů užívajících doplňky stravy obsahující

kalium (včetně náhražek soli), kalium šetřící diuretika, trimethoprim nebo kotrimoxazol

(trimethoprim/sulfamethoxazol), a zejména antagonisty aldosteronu nebo blokátory receptorů

angiotensinu se ale hyperkalémie může objevit. U pacientů užívajících ACE inhibitory mají být proto

kalium šetřící diuretika a blokátory receptorů angiotensinu užívány opatrně a má být kontrolována

hladina draslíku v séru a funkce ledvin (viz bod 4.5).

Lithium

Kombinace lithia a enalaprilu se obecně nedoporučuje (viz bod 4.5).

Užití u dětí

U dětí s hypertenzí, mladších 6ti let, je k dispozici pouze omezené množství zkušeností s účinností a

bezpečností, a žádné zkušenosti v jiných indikacích. K dispozici je omezené množství

farmakokinetických dat u dětí ve věku nad 2 měsíce. (viz body 4.2, 5.1 a 5.2).

Nedoporučuje se podávat enalapril dětem v jiných indikacích než hypertenze.

Enalapril se nedoporučuje u novorozenců a u dětských pacientů s glomerulární filtrací

< 30 ml/min./1,73 m

, protože nejsou k dispozici žádné údaje (viz bod 4.2).

Těhotenství a kojení

Těhotenství: Podávání ACE inhibitorů by nemělo být zahájeno během těhotenství. S výjimkou

pacientek, pro které je dlouhodobá léčba ACE inhibitory nezbytná, by všechny ostatní pacientky měly

být v případě plánovaného těhotenství převedeny na jinou antihypertenzní léčbu s lépe ověřenou

bezpečností pro těhotenství a plod. Pokud došlo k otěhotnění, je třeba ihned ukončit podávání ACE

inhibitorů a v případě nutnosti další léčby zahájit jinou léčbu (viz bod 4.3, 4.6).

Užívání enalaprilu v průběhu kojení se nedoporučuje (viz bod 4.6 a 5.2).

Etnické odlišnosti

Stejně jako u jiných inhibitorů ACE se zdá, že enalapril je méně účinný při snižování krevního tlaku

u černochů než u jiných etnik, možná kvůli vyšší prevalenci stavů s nízkými hladinami reninu

u černošských hypertoniků.

Přípravek Enap obsahuje monohydrát laktosy

a sodík.

Přípravek Enap obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí

galaktosy, úplným nedostatkem laktasy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek

užívat.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je

v podstatě „bez sodíku“.

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Kalium šetřící d

iuretika,

doplňky stravy obsahující kalium

nebo

náhražky soli obsahující kalium

Hladina draslíku v séru obvykle zůstává v normálu, ale u některých pacientů se může při léčbě

enalaprilem objevit hyperkalémie. Kalium šetřící diuretika (např. spironolakton, triamteren nebo

amilorid), doplňky stravy obsahující kalium nebo náhražky soli obsahující kalium mohou vést k

významnému zvýšení hladiny draslíku v séru. Při podávání enalapril-maleinátu společně s dalšími

látkami, které zvyšují sérové kalium, jako je trimethoprim a kotrimoxazol

(trimethoprim/sulfamethoxazol), je zapotřebí opatrnost, protože o trimethoprimu je známo, že se

chová jako kalium šetřící diuretikum jako amilorid. Proto není kombinace enalapril-maleinátu s výše

zmíněnými přípravky doporučena. Pokud je současné podávání indikováno, je třeba je podávat

s opatrností a s pravidelnými kontrolami hladin draslíku v séru.

Diuretika (thiazidová nebo kličková diuretika)

Předchozí léčba vysokými dávkami diuretik může mít při zahajování terapie enalaprilem za následek

objemovou depleci a riziko hypotenze (viz bod 4.4). Hypotenzní účinky lze omezit vysazením

diuretika, zvýšením objemu nebo příjmu soli nebo zahájením terapie nízkou dávkou enalaprilu.

Ostatní hypertenziva

Souběžné užívání těchto látek může zesílit hypotenzní účinky enalaprilu. Souběžné užívání

nitroglycerinu a dalších nitrátů nebo dalších vazodilatancií může krevní tlak dále snížit.

Data z klinických studií ukázala, že duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS)

pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo

aliskirenu je spojena s vyšší frekvencí nežádoucích účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená

funkce ledvin (včetně akutního renálního selhání) ve srovnání s použitím jedné látky ovlivňující

RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1).

Lithium

Při souběžném podávání lithia a inhibitorů ACE bylo popsáno reverzibilní zvýšení sérových

koncentrací lithia a toxicita. Souběžné užívání thiazidových diuretik a inhibitorů ACE může dále

zvýšit hladiny lithia a zvýšit riziko toxicity lithia. Užívání enalaprilu spolu s lithiem se nedoporučuje,

pokud se však taková kombinace ukáže jako nezbytná, je nutno pečlivě monitorovat hladiny lithia v

séru (viz bod 4.4).

Tricyklická antidepresiva/antipsychotika/anestetika/narkotik

a

Souběžné užívání některých anestetických produktů, tricyklických antidepresiv a antipsychotik spolu s

inhibitory ACE může vést k dalšímu poklesu krevního tlaku (viz bod 4.4).

Nesteroidní antiflogistika (NSAID)

Chronické užívání NSAID může snižovat antihypertenzní působení ACE inhibitorů.

NSAID (včetně inhibitorů COX-2) a ACE inhibitory působí aditivně na zvyšování hladiny draslíku

v séru a mohou způsobit zhoršení funkce ledvin. Tyto účinky jsou obvykle reverzibilní. Vzácně může

dojít k rozvoji akutního renálního selhání, zvláště u pacientů s ohroženou renální funkcí jako jsou

starší jedinci nebo dehydratované osoby.

Zlato

U pacientů léčených injekčními sloučeninami zlata (natrium-aurothiomalát) současně s inhibitory

ACE včetně enalaprilu byly vzácně uváděny nitritoidní reakce (symptomy zahrnují zrudnutí tváře,

nevolnost, zvracení a hypotenzi).

Léky zvyšující riziko angioedému

Sakubitril/valsartan

Souběžné užívání ACE inhibitorů a sakubitrilu/valsartanu je kontraindikováno z důvodu zvýšeného

rizika angioedému (viz body 4.3 a 4.4).

Racekadotril, inhibitory mTOR a vildagliptin

Souběžné užívání ACE inhibitorů s racekadotrilem, mTOR inhibitory (např. sirolimus, everolimus,

temsirolimus) a vildagliptinem může vést ke zvýšenému riziku angioedému (viz bod 4.4).

Sympatomimetika

Sympatomimetika mohou snížit antihypertenzní účinek inhibitorů ACE.

Antidiabetika

Na základě epidemiologických studií se lze domnívat, že současné podávání inhibitorů ACE a

antidiabetik (inzulinů, perorální hypoglykemik) může mít za následek zvýšený účinek na snižování

hladin cukru v krvi spolu s rizikem hypoglykémie. Zdá se, že se tento jev objevuje s vyšší

pravděpodobností během prvních týdnů kombinované léčby a u pacientů s poruchou funkce ledvin

(viz bod 4.4 a 4.8).

Alkohol

Alkohol potencuje hypotenzní účinek inhibitorů ACE.

Kyselina acetylsalicylová, trombolytika a betablokátory

Enalapril lze bez obav podávat současně s kyselinou acetylsalicylovou (v kardiologických dávkách),

trombolytiky a betablokátory.

Cyklosporin

Při souběžném užívání ACE inhibitorů a cyklosporinu se může objevit hyperkalémie. Doporučuje se

kontrolovat hladinu draslíku v séru.

Heparin

Při souběžném užívání ACE inhibitorů a heparinu se může objevit hyperkalémie. Doporučuje se

kontrolovat hladinu draslíku v séru.

4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Podávání ACE inhibitorů během prvního trimestru těhotenství není doporučeno (viz bod 4.4).

Podávání ACE inhibitorů v druhém a třetím trimestru těhotenství je kontraindikováno (viz bod 4.3,

4.4).

Epidemiologické údaje o riziku teratogenity po podávání ACE inhibitorů během prvního trimestru

těhotenství nejsou konzistentní, avšak mírně zvýšené riziko nelze vyloučit. Pokud není další léčba

ACE inhibitory pro pacientku nezbytná, měly by být všechny ženy, které plánují těhotenství,

převedeny na jinou antihypertenzivní léčbu s lépe ověřenou bezpečností pro těhotenství. Je-li zjištěno

těhotenství, je nutno ihned ukončit podávání ACE inhibitorů a v případě potřeby je nahradit jinou

léčbou.

O expozici ACE inhibitory během druhého a třetího trimestru je známo, že u člověka vyvolává

fetotoxicitu (sníženou funkci ledvin, oligohydramnion, retardaci osifikace lebky) a neonatální toxicitu

(selhání ledvin, hypotenzi, hyperkalemii) (viz bod 5.3). Zaznamenán byl výskyt těhotenského

oligohydramnionu pravděpodobně na základě snížené funkce ledvin plodu, takové případy mohou

vyústit v kontraktury končetin, kraniofaciální deformace a hypoplastický vývoj plic.

Pokud došlo k expozici ACE inhibitorům po druhém trimestru těhotenství, doporučuje se ultrazvukové

vyšetření ledvin a lebky. Děti matek, které užívaly v těhotenství ACE inhibitory, musí být sledovány

pro možnou hypotenzi

Kojení

Podle omezených farmakokinetických údajů jsou koncentrace v mateřském mléce velmi nízké (viz

bod 5.2). I když jsou tyto koncentrace pravděpodobně bez klinického významu, podávání přípravku

Enap během kojení se nedoporučuje matkám nedonošených dětí a během několika prvních týdnů po

porodu pro nedostatek klinických zkušeností a pro hypotetické riziko kardiovaskulárních a renálních

nežádoucích účinků. U matek kojících starší dítě lze podávání přípravku Enap zvažovat, je-li léčba

nezbytná a dítě bude pečlivě sledováno.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Při řízení vozidel nebo obsluze strojů je třeba vzít v úvahu možnost občasných závratí nebo únavy.

4.8

Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky hlášené pro enalapril zahrnují:

Velmi časté (≥1/10)

Časté (≥1/100 až <1/10)

Méně časté (

1/1 000 až <1/100)

Vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000)

Velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit), včetně izolovaných zpráv

Poruchy krve a lymfatického systému:

Méně časté: anemie (včetně aplastické a hemolytické).

Vzácné: neutropenie, snížení hodnoty hemoglobinu, snížení hematokritu, trombocytopenie,

agranulocytóza, deprese kostní dřeně, pancytopenie, lymfadenopatie, autoimunitní onemocnění.

Endokrinní poruchy:

Není známo: syndrom nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu (SIADH).

Poruchy metabolismu a výživy:

Méně časté: hypoglykemie (viz bod 4.4).

Poruchy nervového systému a psychiatrické poruchy:

Časté: bolesti hlavy, deprese.

Méně časté: zmatenost, ospalost, nespavost, nervozita, parestezie, vertigo.

Vzácné: snové poruchy, poruchy spánku.

Poruchy oka:

Velmi časté: rozostřené vidění.

Srdeční poruchy a cévní poruchy:

Velmi časté: závratě.

Časté: hypotenze (včetně ortostatické hypotenze), synkopa, infarkt myokardu nebo cévní mozková

příhoda, případně na podkladě nadměrné hypotenze u vysoce rizikových pacientů (viz bod 4.4), bolesti

na hrudi, poruchy srdečního rytmu, angina pectoris, tachykardie.

Méně časté: ortostatická hypotenze, palpitace.

Vzácné: Raynaudův fenomén.

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:

Velmi časté: kašel.

Časté: dyspnoe.

Méně časté: výtok z nosu, bolest v krku a chrapot, bronchospazmus/astma.

Vzácné: plicní infiltráty, rinitida, alergická alveolitida/eozinofilní pneumonie.

Gastrointestinální poruchy:

Velmi časté: nauzea.

Časté: průjem, bolesti břicha, změny chuťového vnímání.

Méně časté: ileus, pankreatitida, zvracení, dyspepsie, zácpa, anorexie, podráždění žaludku, sucho v

ústech, peptický vřed.

Vzácné: stomatitida/aftózní ulcerace, glositida.

Velmi vzácné: intestinální angioedém.

Poruchy jater a žlučových cest:

Vzácné: selhání jater, hepatitida (hepatocelulární nebo cholestatická), hepatitida včetně nekrózy,

cholestáza (včetně žloutenky).

Poruchy kůže a podkožní tkáně

:

Časté: vyrážka, přecitlivělost/angioneurotický edém, byl popsán angioneurotický edém obličeje,

končetin, rtů, jazyka, glottis a/nebo hrdla (viz bod 4.4).

Méně časté: pocení, pruritus, urtikárie, alopecie.

Vzácné: erythema multiforme, Stevens-Johnsonův syndrom, exfoliativní dermatitida, toxická

epidermální nekrolýza, pemfigus, erytrodermie.

Byl popsán komplex symptomů, zahrnující některá nebo všechna z dále uvedených postižení: horečka,

serositida, vaskulitida, myalgie/myositida, artralgie/artritida, pozitivní ANA, zvýšená sedimentace,

eozinofilie a leukocytóza. Může se vyskytnout vyrážka, fotosenzitivita nebo jiné dermatologické

projevy.

Poruchy ledvin a močových cest:

Méně časté: renální dysfunkce, renální selhání, proteinurie.

Vzácné: oligurie.

Poruchy reprodukčního systému a prs

u:

Méně časté: impotence.

Vzácné: gynekomastie.

Celkové

poruchy a reakce v

místě aplikace:

Velmi časté: astenie.

Časté: únava.

Méně časté: svalové křeče, návaly horka, malátnost, horečka.

Vyšetření:

Časté: hyperkalemie, zvýšení sérových koncentrací kreatininu.

Méně časté: zvýšení hladin močoviny v krvi, hyponatrémie.

Vzácné: zvýšení jaterních enzymů, zvýšení sérových koncentrací bilirubinu.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to

pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,

aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9

Předávkování

Příznaky

Údaje o předávkování u lidí jsou k dispozici v omezené míře. Za nejvýznamnější projevy

předávkování jsou označovány hypotenze, začínající asi šest hodin po požití tablet, jako průvodní jev

blokády systému renin-angiotenzin a stupor. Mezi symptomy vyskytující se v souvislosti s

předávkováním inhibitory ACE patří oběhový šok, poruchy hladin elektrolytů, renální selhání,

hyperventilace, tachykardie, palpitace, bradykardie, závratě, úzkost, a kašel.

Po požití 300 mg, resp. 440 mg enalaprilu byly zaznamenány 100, resp. 200násobně vyšší hladiny

sérového enalaprilátu, než jsou obvyklé po terapeutických dávkách.

Léčba

Doporučená léčba při předávkování zahrnuje podání intravenózní infuze fyziologického roztoku.

Pokud dojde k rozvoji hypotenze, je nutno pacienta uložit do protišokové polohy. Lze také zvážit

léčbu podáním infuze angiotenzinu II a/nebo intravenózních katecholaminů, pokud je toto k dispozici.

Došlo-li k požití před krátkou dobou, podnikněte opatření k odstranění enalapril maleátu (např.

zvracení, výplach žaludku, podání absorbentů, a síran sodný). Enalaprilát může být odstraněn z

celkového oběhu hemodialýzou (viz bod 4.4). Při bradykardii nereagující na terapii je indikováno

použití kardiostimulátoru. Je nutno trvale monitorovat vitální známky, hodnoty elektrolytů v séru a

koncentrace kreatininu.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: ACE inhibitory, samotné, ATC kód: C09AA02

Mechanismus účinku

Enap (enalaprili maleas) je maleátová sůl enalaprilu, derivát dvou aminokyselin, L-alaninu a L-

prolinu. Angiotenzin konvertující enzym (ACE) je peptidyldipeptidáza, která katalyzuje přeměnu

angiotenzinu I na tlak zvyšující substanci angiotenzin II. Po absorpci je enalapril hydrolyzován na

enalaprilát, který inhibuje ACE. Inhibice ACE má za následek pokles plazmatického angiotenzinu II,

který vede ke zvýšení plazmatické reninové aktivity (způsobené odstraněním negativní zpětné vazby

na uvolnění reninu) a k poklesu sekrece aldosteronu.

ACE je identický s kininázou II. Tímto způsobem může enalapril také blokovat degradaci

bradykininu, významného vazopresorického peptidu. Úlohu, kterou bradykinin sehrává v

terapeutických účincích enalaprilu, je však třeba teprve objasnit.

Farmakodynamické účinky

Ačkoli je mechanizmus snížení krevního tlaku enalaprilem primárně spojován s potlačením účinku

systému renin-angiotenzin-aldosteron, který hraje hlavní úlohu v regulaci krevního tlaku, je enalapril

účinné antihypertenzivum i u pacientů s nízkou hladinou reninu.

Podání enalaprilu pacientům s hypertenzí má za následek snížení krevního tlaku vleže i ve stoje bez

významného vzestupu srdeční frekvence.

Symptomatická posturální hypotenze není častá. U některých pacientů si vývoj optimálního snížení

krevního tlaku může vyžádat několik týdnů terapie. Náhlé vysazení enalaprilu nebylo spojeno s

prudkým vzestupem krevního tlaku.

Účinná inhibice aktivity ACE nastává obvykle 2-4 hodiny po perorálním podání individuální dávky

enalaprilu. Nástup antihypertenzní aktivity byl obvykle pozorován za jednu hodinu s vrcholem snížení

krevního tlaku dosaženého za 4 až 6 hodin po podání léku. Trvání účinku souvisí s dávkou. Ukázalo

se, že při doporučených dávkách se antihypertenzní a hemodynamické účinky udrží nejméně 24 hodin.

V hemodynamických studiích u pacientů s esenciální hypertenzí byl pokles krevního tlaku doprovázen

snížením periferní arteriální rezistence se zvýšením minutového výdeje a malou či žádnou změnou

srdeční frekvence. Při následujícím podávání enalaprilu byl zvýšen průtok krve ledvinami,

glomerulární filtrace byla nezměněna. Nebyla zjištěna retence sodíku nebo vody. Avšak u pacientů s

nízkou úrovní glomerulární filtrace před léčbou nastalo obvykle její zvýšení.

V krátkém období klinických studií u diabetických a nediabetických pacientů s ledvinovým

onemocněním bylo pozorováno snížení albuminurie a vylučování IgG močí a celkové bílkoviny v

moči po podání enalaprilu.

Pokud je enalapril podán společně s thiazidovým diuretikem, jeho účinky na snížení krevního tlaku

jsou aditivní. Enalapril může snižovat nebo předcházet vzniku thiazidem navozené hypokalemie. U

pacientů se srdečním selháním, léčených digitalisem a diuretiky, byla léčba perorálním nebo injekčním

enalaprilem spojena s poklesem periferní rezistence a krevního tlaku. Minutový výdej vzrostl, zatímco

srdeční frekvence (obvykle zvýšená u pacientů se srdečním selháním) klesla. Plicní kapilární tlak v

zaklínění byl také snížen. Tolerance zátěže a míra srdečního selhání, posuzovaná dle kritérií New

York Heart Association, se zlepšila. Tyto účinky jsou zachovány během chronické léčby.

U pacientů s mírným až středním stupněm srdečního selhání enalapril zpomaluje progresivní srdeční

dilataci a selhání, doložené snížením enddiastolických a systolických objemů levé komory a zlepšením

ejekční frakce.

Multicentrická, randomizovaná, dvojitě slepá, placebem kontrolovaná studie (SOLVD Prevention

trial) zkoumala populaci s asymptomatickou dysfunkcí levé srdeční komory (LVEF<35 %). 4228

pacientů bylo randomizováno k užívání buď placeba (n=2117) nebo enalaprilu (n=2111). Ve skupině

pacientů dostávajících placebo mělo 818 pacientů (38,6 %) srdeční selhání nebo zemřelo oproti 630

pacientům (29,8 %) léčených enalaprilem (snížení rizika: 29 %; 95% CI; 21 - 36 %; p<0,001). 518

pacientů (24,5 %) ve skupině dostávající placebo a 434 pacientů (20,6 %) ve skupině léčené

enalaprilem zemřelo nebo bylo hospitalizováno pro nové nebo zhoršené srdeční selhání (snížení rizika

20 %; 95% CI; 9-30 %; p<0.001).

V jedné multicentrické, randomizované, dvojitě slepé, placebem kontrolované studii (SOLVD

treatment trial) byla zkoumána populace se symptomatickým městnavým srdečním selháním, které

bylo následkem systolické dysfunkce (ejekční frakce <35 %). 2569 pacientů léčených obvyklým

způsobem pro srdeční selhání bylo náhodně přiděleno do skupin, ve kterých dostávali buď placebo

(n=1284) nebo enalapril (n=1285). Ve skupině pacientů dostávajících placebo bylo 510 případů úmrtí

(39,7 %) oproti 452 případům ve skupině pacientů dostávajících enalapril (35,2 %) (snížení rizika 16

%; 95% CI; 5 - 26 %; p=0,0036). Ve skupině placebo byl počet úmrtí z kardiovaskulárních příčin 461

oproti 399 případům ve skupině pacientů léčených enalaprilem (snížení rizika 18 %; 95% CI, 6 - 28

%; p<0,002), hlavně díky poklesu počtu úmrtí následkem progresivního srdečního selhání (251 ve

skupině placebo oproti 209 ve skupině enalaprilu - snížení rizika 22 %, 95% CI, 6 - 35 %). Méně

pacientů zemřelo nebo bylo hospitalizováno pro zhoršení srdečního selhání (736 ve skupině placeba a

613 ve skupině enalaprilu; snížení rizika 26 %; 95% CI; 18 - 34 %; p<0,0001). Celkově se ve studii

SOLVD u pacientů s dysfunkcí levé srdeční komory snížilo riziko infarktu myokardu o 23 % (95% CI;

11 – 34 %; p<0,001) a riziko hospitalizace pro nestabilní anginu pectoris o 20 % (95% CI, 9 – 29 %;

p<0,001).

Pediatrická populace

K dispozici je pouze omezené množství zkušeností s použitím enalaprilu u dětských hypertoniků ve

věku nad 6 let. V klinické studii u 110 dětí s hypertenzí ve věku od 6 do 16 let, s tělesnou hmotností

20 kg a vyšší, a glomerulární filtrací > 30 ml/min./1,73 m

, dostávali pacienti vážící < 50 kg buď 0,625

mg, 2,5 mg nebo 20 mg enalaprilu denně a pacienti vážící ≥ 50 kg dostávali buď 1,25 mg, 5 nebo 40

mg enalaprilu denně. Podávání enalaprilu jednou denně snížilo minimální hodnotu krevního tlaku v

závislosti na dávce. Na dávce závislá antihypertenzní účinnost enalaprilu byla neměnná ve všech

podskupinách (věk, Tannerovo stádium, pohlaví, rasa). Zdálo se však, že nejnižší zkoušené dávky,

0,625 mg a 1,25 mg, což odpovídá průměrné hodnotě 0,02 mg/kg jednou denně, jednotnou

antihypertenzní účinnost nevykazuje. Maximální hodnocená dávka byla 0,58 mg/kg (až 40 mg) jednou

denně. Profil nežádoucích účinků u dětských pacientů se nelišil od profilu zjištěného u dospělých

pacientů.

Klinická účinnost a bezpečnost

Ve dvou velkých randomizovaných, kontrolovaných studiích (ONTARGET (ONgoing Telmisartan

Alone and in combination with Ramipril Global Endpoint Trial) a VA NEPHRON-D (The Veterans

Affairs Nephropathy in Diabetes)) bylo hodnoceno podávání kombinace inhibitoru ACE s blokátorem

receptorů pro angiotenzin II.

Studie ONTARGET byla vedena u pacientů s anamnézou kardiovaskulárního nebo

cerebrovaskulárního onemocnění nebo u pacientů s diabetes mellitus 2. typu se známkami poškození

cílových orgánů. Studie VA NEPHRON-D byla vedena u pacientů s diabetes mellitus 2. typu a

diabetickou nefropatií.

V těchto studiích nebyl prokázán žádný významně příznivý účinek na renální a/nebo kardiovaskulární

ukazatele a mortalitu, ale v porovnání s monoterapií bylo pozorováno zvýšené riziko hyperkalemie,

akutního poškození ledvin a/nebo hypotenze. Vzhledem k podobnosti farmakodynamických vlastností

jsou tyto výsledky relevantní rovněž pro další inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II.

Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II proto nesmí pacienti s diabetickou nefropatií

užívat současně.

Studie ALTITUDE (Aliskiren Trial in Type 2 Diabetes Using Cardiovascular and Renal Disease

Endpoints) byla navržena tak, aby zhodnotila přínos přidání aliskirenu k standardní terapii inhibitorem

ACE nebo blokátorem receptorů pro angiotenzin II u pacientů s diabetes mellitus 2. typu a chronickým

onemocněním ledvin, kardiovaskulárním onemocnění, nebo obojím. Studie byla předčasně ukončena

z důvodu zvýšení rizika nežádoucích komplikací. Kardiovaskulární úmrtí a cévní mozková příhoda

byly numericky častější ve skupině s aliskirenem než ve skupině s placebem a zároveň nežádoucí

účinky a sledované závažné nežádoucí účinky (hyperkalemie, hypotenze a renální dysfunkce) byly

častěji hlášeny ve skupině s aliskirenem oproti placebové skupině.

5.2

Farmakokinetické vlast

nosti

Absorpce

Perorálně podaný enalapril je rychle absorbován, přičemž maximálních koncentrací enalaprilu v séru

se dosahuje během jedné hodiny. Soudě podle přítomnosti v moči se z perorálně podané tablety

vstřebá přibližně 60 % enalaprilu. Vstřebávání perorálně podaného enalaprilu není přítomností potravy

v gastrointestinálním traktu ovlivněno.

Po absorpci je perorální enalapril rychle a rozsáhle hydrolyzován na enalaprilát, silný inhibitor

angiotenzin konvertujícího enzymu. Vrchol sérových koncentrací enalaprilátu nastává asi za 4 hodiny

po perorální dávce enalaprilu v tabletě. Efektivní poločas k akumulaci enalaprilátu při

mnohonásobných dávkách perorálního enalaprilu je 11 hodin. U jedinců s normální renální funkcí

byly sérové koncentrace enalaprilátu v ustáleném stavu dosaženy po 4 dnech léčby.

Distribuce

V rozmezí koncentrací, které jsou terapeuticky relevantní, nepřevyšuje vazba enalaprilátu na bílkoviny

krevní plazmy 60 %.

Biotransformace

Kromě přeměny na enalaprilát není zaznamenán významný metabolizmus enalaprilu.

Eliminace

Vylučování enalaprilátu je primárně ledvinami. Hlavní složky v moči jsou enalaprilát (asi 40 %

dávky) a intaktní enalapril (asi 20 % dávky).

Porucha funkce ledvin

U pacientů s renální nedostatečností je expozice enalaprilu a enalaprilátu zvýšená. Po podání 5 mg

jednou denně byla u pacientů s mírnou až středně těžkou renální nedostatečností (clearance kreatininu

40-60 ml/min.) hodnota plochy pod křivkou (AUC) enalaprilátu v ustáleném stavu přibližně

dvojnásobně vyšší než u pacientů s normální funkcí ledvin. Při těžkém postižení renální funkce

(clearance kreatininu ≤ 30 ml/min.) se hodnota AUC zvýšila přibližně 8násobně. Účinný poločas

enalaprilátu po opakovaných dávkách enalapril maleátu je při tomto stupni renální nedostatečnosti

prodloužen a dosažení ustáleného stavu se zpožďuje. (viz bod 4.2).

Enalaprilát může být odstraněn z celkového oběhu hemodialýzou. Clearance dialýzy je 62 ml/min.

Kojení: Po jednorázové dávce 20 mg enalaprilu p.o. podané pěti ženám po porodu byla maximální

hladina enalaprilu v mléce v průměru 1,7µg/l (rozmezí 0,54 – 5,9 µg/l) za 4 a 6 hodin po dávce.

Průměrná maximální hladina enalaprilátu byla 1,7µg/l (rozmezí 1,2 – 2,3µg/l); maximální hladiny

byly zjištěny v různou dobu během 24 h. Při výpočtu vycházejícím z maximální hladiny v mléce činí

maximální denní příjem enalaprilu plně kojeného dítěte přibližně 0,16 % dávky užité matkou v

přepočtu na hmotnost dítěte. Žena, která užívala enalapril 10 mg denně po dobu 11 měsíců, měla

maximální koncentrace enalaprilu v mléce 2 µg/l čtyři h po užití dávky a maximální koncentrace

enalaprilátu 0,75 µg/l devět h po užití dávky. Celkové množství enalaprilu a enalaprilátu v mléce za 24

h bylo 1,44µg/l a 0,63 µg/l. U jedné matky byla hladina enalaprilátu v mléce nedetekovatelná

(<0,2µg/l) 4 h po jednorázové dávce 5 mg enalaprilu a u dvou matek po dávce 10 mg; hladiny

enalaprilu nebyly stanoveny.

Pediatrická populace

Farmakokinetická studie s opakovanými dávkami byla provedena u 40 dětí obojího pohlaví s

hypertenzí ve věku 2 měsíce až ≤ 16 let po každodenním perorálním podávání enalapril maleát ve výši

0,07 až 0,14 mg/kg. Ve farmakokinetice enalaprilátu u dětí nebyly ve srovnání s dříve získanými údaji

u dospělých zjištěny žádné větší rozdíly. Data ukazují zvýšení AUC (normalizované na dávku na

tělesnou hmotnost) s přibývajícími roky věku; zvýšení AUC však není přítomno po normalizování dat

na plochu tělesného povrchu. V ustáleném stavu byl průměrný účinný poločas pro akumulaci

enalaprilátu 14 hodin.

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po

opakovaném podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu neodhalily žádné zvláštní

riziko pro člověka. Studie reprodukční toxicity naznačují, že enalapril nemá žádné účinky na plodnost

a reprodukční funkci u potkanů a že není teratogenní. Ve studii, v níž potkaní samičky dostávaly

dávky od doby před pářením a po celou dobu gestace, došlo během kojení ke zvýšenému úmrtí

potkaních mláďat. Bylo zjištěno, že látka prochází placentou a vylučuje se do mléka. Bylo zjištěno, že

inhibitory ACE, pokud se podají ve druhém nebo třetím trimestru, jsou jako skupina fetotoxické

(vyvolávají postižení a/nebo smrt plodu).

6.

FARMACEUT

ICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Enap 2,5 mg: monohydrát laktosy, hyprolosa, hydrogenuhličitan sodný, kukuřičný škrob, mastek,

magnesium-stearát.

Enap 5 mg: monohydrát laktosy, hyprolosa, hydrogenuhličitan sodný, kukuřičný škrob, mastek,

magnesium-stearát.

Enap 10 mg: monohydrát laktosy, hydrogenuhličitan sodný, kukuřičný škrob, mastek, magnesium-

stearát, červený oxid železitý.

Enap 20 mg: monohydrát laktosy, hydrogenuhličitan sodný, kukuřičný škrob, mastek, magnesium-

stearát, červený oxid železitý, žlutý oxid železitý.

6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3

Doba použitelnosti

3 roky

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte blistr v krabičce, aby byl přípravek chráněn před

vlhkostí.

6.5

Druh obalu a obsah balení

OPA-Al-PVC/Al blistr, krabička.

Velikost balení:

Enap 5 mg, 10 mg, 20 mg: 20, 30 a 100 tablet

Enap 2,5: 30 a 100 tablet

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními

požadavky.

7.

D

RŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

KRKA, d.d., Novo mesto, Šmarješka cesta 6, 8501 Novo mesto, Slovinsko

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Enap 2,5 mg: 58/484/00-C

Enap 5 mg: 58/053/91-A/C

Enap 10 mg: 58/053/91-B/C

Enap 20 mg: 58/053/91-C/C

9.

D

ATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Enap 2,5 mg

Datum první registrace: 4. 10. 2000

Datum posledního prodloužení registrace: 20. 5. 2015

Enap 5 mg, 10 mg, 20 mg:

Datum první registrace: 15. 11. 1991

Datum posledního prodloužení registrace: 17. 1. 2007

10.

DATUM REVIZE TEXTU

25. 4. 2019

Podobné produkty

Vyhledávejte upozornění související s tímto produktem

Sdílejte tyto informace