BISEPTOL 80MG/ML+16MG/ML Koncentrát pro infuzní roztok

Česká republika - čeština - SUKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv)

Koupit nyní

Aktivní složka:
SULFAMETHOXAZOL (SULFAMETHOXAZOLUM) ; TRIMETHOPRIM (TRIMETHOPRIMUM)
Dostupné s:
Warszawskie Zaklady Farmaceutyczne Polfa S.A., Varšava
ATC kód:
J01EE01
INN (Mezinárodní Name):
SULFAMETHOXAZOLE (SULFAMETHOXAZOLUM) ; TRIMETHOPRIM (TRIMETHOPRIMUM)
Dávkování:
80MG/ML+16MG/ML
Léková forma:
Koncentrát pro infuzní roztok
Podání:
Intravenózní podání
Jednotky v balení:
10X5ML Ampulka
Druh předpisu:
na lékařský předpis
Terapeutické oblasti:
SULFAMETHOXAZOL A TRIMETHOPRIM
Přehled produktů:
BISEPTOL 480
Stav Autorizace:
R - registrovaný léčivý přípravek.
Registrační číslo:
42/ 002/89-S/C
Datum autorizace:
0000-00-00
EAN kód:
5900257091064

sp.zn. sukls80850/2019 a

sukls181596/2019

Příbalová informace: informace pro pacienta

BISEPTOL 80 mg/ml + 16 mg/ml koncentrát pro infuzní roztok

sulfamethoxazolum

trimethoprimum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek protože

obsahuje pro Vás důležité údaje.

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí

ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi

nebo zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou

uvedeny v této příbalové informaci. Viz bod 4.

Co naleznete v této

příbalové informaci

Co je přípravek Biseptol a k čemu se používá

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Biseptol používat

Jak se přípravek Biseptol používá

Možné nežádoucí účinky

Jak přípravek Biseptol uchovávat

Obsah balení a další informace

1.

Co je přípravek Biseptol a k čemu se používá

Biseptol je antibakteriální přípravek obsahující kotrimoxazol, který je směsí sufamethoxazolu

a trimethoprimu v poměru 5:1. Přípravek se používá v případech, kdy není možné přijímat jeho formu

pro příjem ústy (nebo to není indikováno) nebo pokud je podle lékaře nutné použití kombinovaného

protibakteriálního přípravku se dvěma léčivými látkami.

Přípravek Biseptol se používá:

při léčbě akutních nekomplikovaných infekcí močových cest

při léčbě a profylaxi (ochraně před onemocněním) zánětu plic způsobených mikroorganismem

Pneumocystis jiroveci

při léčbě a profylaxi toxoplazmózy

při léčbě nokardiózy.

Biseptol je indikována k léčbě dospělých, dospívajících, dětí a kojenců od 6 týdnů věku.

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Biseptol používat

Nepoužívejte přípravek Biseptol:

Jestliže jste alergický(á) na sulfonamidy, sulfamethoxazol, trimethoprim nebo kotrimoxazol

nebo kteroukoli pomocnou látku přípravku (uvedenou v bodě 6).

Jestliže máte závažné poškození jaterní tkáně.

Jestliže máte těžkou poruchu funkce ledvin.

Jestliže jste někdy měl(a) problémy s krví, při kterých docházelo k tvorbě podlitin nebo

krvácení.

Jestliže Vám bylo řečeno, že máte vzácné onemocnění krve označované jako porfyrie, které

může postihovat kůži nebo nervový systém.

Kotrimoxazol nesmí být podáván novorozencům a kojencům během prvních 6 týdnů života.

Upozornění a opatření

Před použitím přípravku Biseptol se poraďte se svým lékařem, lékárníkem nebo zdravotní sestrou.

Se zvláštní opatrností lze použít přípravek Biseptol:

u pacientů trpících nedostatkem kyseliny listové (např. u starších osob, osob závislých na

alkoholu, osob léčených léky k léčbě epilepsie, osob se syndromem poruch vstřebávání), nebo

u pacientů s deficitem enzymu glukózo-6-fosfát-dehydrogenázy,

u pacientů s astmatem a těžkými alergickými projevy,

u pacientů s nemocemi srdce a cév nebo plic, protože po podání vysokých dávek léku může

dojít k nadměrnému zavodnění,

u pacientů, kteří mají problémy s fenylketonurií (poruchou metabolismu fenylalaninu), což

však není významné u pacientů dodržujících správně dietní zásady,

u pacientů se zvýšenou hladinou draslíku a nízkou hladinou sodíku v krvi. Současné podávání

kotrimoxazolu s některými léky, doplňky draslíku a jídlem bohatým na draslík může vést k

závažné hyperkalemii (zvýšené hladině draslíku v krvi). Příznaky závažné hyperkalemie

mohou zahrnovat svalové křeče, nepravidelný srdeční rytmus, průjem, pocit na zvracení,

závratě nebo bolesti hlavy.

Biseptol může být podán pacientům se závažnými problémy krvetvorby jen pod pečlivým dohledem.

Více informací vám poskytne lékař.

Po dobu podávání léku je třeba udržovat dostatečné vylučování moči – u podvyživených pacientů

vzrůstá riziko vzniku krystalů sulfonamidů v moči.

V případě dlouhodobého používání přípravku je nutná pravidelná kontrola krevního obrazu.

Přípravek není vhodný k léčbě krčních zánětů vyvolaných beta-hemolytickými streptokoky skupiny A.

Vzhledem k možnosti růstu hladin draslíku v krvi (hyperkalemie) a snížení hladiny sodíku v krvi

(hyponatremie) se doporučuje monitorování hladin draslíku a sodíku.

Po použití kotrimoxazolu byly hlášeny potenciálně život ohrožující kožní vyrážky (Stevens-

Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza), projevující se zpočátku jako červené

terčovité nebo kruhovité skvrny na kůži trupu, často s puchýřem ve svém středu.

Další příznaky, po kterých je třeba pátrat, zahrnují vředy v ústech, v krku, v

nose a zevních

pohlavních orgánech a zánět spojivek (červené a oteklé oči).

Tyto potenciálně život ohrožující kožní vyrážky jsou často doprovázeny příznaky podobnými

chřipce. Vyrážka může přejít v rozsáhlé puchýře nebo olupování kůže.

Nejvyšší riziko vzniku závažné kožní reakce je během prvních týdnů léčby.

Pokud se u Vás po použití Biseptol vyskytne Stevens-Johnsonův syndrom nebo toxická

epidermální nekrolýza, nesmíte léčbu Biseptol již nikdy znovu zahájit.

Pokud se u vás vyvine vyrážka nebo výše uvedené kožní příznaky, lék přestaňte používat,

vyhledejte okamžitě lékaře a informujte ho, že užíváte tento lék.

Zvláštní opatrnosti je třeba dbát při podávání přípravku Biseptol pacientům se selháním funkce jater a

nebo ledvin.

U starších pacientů se doporučuje dbát zvláštní opatrnosti, protože jsou citlivější na nežádoucí účinky

a více vnímají zesílené nežádoucí účinky, zvláště při souběžných chorobách, např. poruše funkce

ledvin a/nebo jater a/nebo při užívání jiných léků.

Další léčivé přípravky a Biseptol

Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době

užíval(a) nebo které možná budete užívat. Biseptol může ovlivnit účinek jiných léků, stejně tak jako

jiné léky mohou ovlivňovat účinek Biseptolu.

Svého lékaře nebo lékárníka informujte zejména, pokud užíváte některý z následujících léků:

diuretika (močopudné přípravky, které pomáhají zvýšit množství moči),

pyrimethamin (přípravek k léčbě malárie),

cyklosporin (používaný u pacientů po transplantaci k potlačení imunitní reakce),

léky užívané k ředění krve, jako je warfarin,

fenytoin, který se používá k léčbě epilepsie,

léky na cukrovku, jako jsou glibenklamid, glipizid nebo tolbutamid (deriváty sulfonylmočoviny)

a repaglinid,

léky k léčbě srdeční nedostatečnosti, jako jsou digoxin nebo prokainamid,

amantadin, který se používá k léčbě Parkinsonovy choroby, roztroušené sklerózy, chřipky nebo

pásového oparu,

zidovudin nebo lamivudin, léky pro léčbu infekce HIV,

léky, které mohou zvýšit množství draslíku v krvi, jako jsou diuretika (jako spironolakton),

steroidy (jako je prednisolon) a digoxin,

methotrexát, lék používaný k léčbě rakoviny, revmatoidní artritidy (zánětu kloubů) nebo lupénky,

rifampicin (antibiotikum),

kyselinu folinovou,

azathioprin, používaný k potlačení imunitních reakcí.

Pokud si nejste jisti, zda něco z výše uvedeného se týká právě Vás, poraďte se svým lékařem nebo

lékárníkem dříve, než začnete Biseptol používat.

Souběžné podávání Biseptolu se spironolaktonem, může vést k závažné hyperkalemii (zvýšená hladina

draslíku v krvi). Příznaky závažné hyperkalemie mohou zahrnovat svalové křeče, nepravidelný srdeční

rytmus, průjem, pocit na zvracení, závratě nebo bolesti hlavy.

Těhotenství, kojení a plodnost

Pokud jste těhotná nebo kojíte, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, poraďte

se svým lékařem dříve, než začnete tento přípravek používat.

Těhotným ženám, zvláště v prvním trimestru, nemá být Biseptol podáván, pokud to není opravdu

nutné. Při použití přípravku Biseptol během těhotenství, je třeba zvážit doplňkové podávání solí

kyseliny listové.

Je třeba se vyhnout podávání přípravku během kojení, zvláště u žen, jejichž děti mají

hyperbilirubinemii nebo existuje riziko jejího vzniku.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů

Účinek přípravku Biseptol na schopnost řídit a obsluhovat stroje není znám.

Přípravek Biseptol obsahuje alkohol, sodík a

propylenglykol

Tento léčivý přípravek obsahuje 12,4 obj. % alkoholu (ethanolu), tj. do 500 mg v jedné dávce (5 ml),

což odpovídá 11,88 ml piva, 4,95 ml vína v jedné dávce (5 ml).

Je škodlivý pro alkoholiky.

Toto je nutno vzít v úvahu u těhotných a kojících žen, dětí a vysoce rizikových skupin, jako jsou

pacienti s jaterním onemocněním nebo epilepsií.

Tento přípravek obsahuje 34,5 mg sodíku (hlavní složka kuchyňské soli) v 5 ml. To odpovídá 1,73 %

doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou pro dospělého. Tento lék musí být před

podáním naředěn (viz níže: Informace pro zdravotnický personál: Při výpočtu celkového obsahu

sodíku v připraveném ředění je třeba zvážit jakýkoli sodík přítomný v roztoku použitém k naředění.

Podrobné informace o obsahu sodíku v rroztoku použitém k ředění naleznete v informacích o

přípravku poskytnutých výrobcem).

Tento přípravek obsahuje 420 mg propylenglykolu v jednom mililitru, což odpovídá 2 100 mg/5 ml.

Pokud je Vaše dítě mladší než 5 let, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem, než mu podáte

tento léčivý přípravek, a to zejména pokud užívá jiné léčivé přípravky, které obsahují propylenglykol

nebo alkohol.

Pokud trpíte onemocněním jater nebo ledvin, neužívejte tento léčivý přípravek, pokud Vám to

nedoporučí lékař. Váš lékař může provést další kontroly, zatímco budete užívat tento léčivý přípravek.

3.

Jak se přípravek Biseptol používá

Přípravek Biseptol je koncentrátem pro infuzní roztok, je určen výhradně k nitrožilnímu podávání a

musí být před podáním naředěn. Podrobné údaje jsou uvedeny v bodu Informace pro zdravotnický

personál.

Jestliže jste použil(a) více přípravku Biseptolu, než jste měl(a)

Mohou se vyskytnout následující příznaky předávkování: pocit na zvracení, zvracení, závratě a bolesti

hlavy, stavy zmatenosti; při těžkém předávkování může dojít k útlumu činnosti kostní dřeně. V případě

potvrzeného předávkování nebo podezření na něj, či v případě náhodného předávkování je třeba

přípravek okamžitě vysadit.

4.

Možné nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí

vyskytnout u každého.

Pokud se u vás objeví první příznaky alergie (například otok obličeje, rtů, jazyka či krku

působící potíže při dýchání nebo polykání), nebo závažné kožní reakce s tvorbou puchýřů nebo

olupováním kůže, přečtěte si bod Upozornění a opatření. Tyto příznaky se po podání přípravku

velmi vzácně vyskytly. O dalším postupu rozhodne lékař.

Velmi časté (u více než 1 z 10 osob)

-

hyperkalemie (vysoká hladina draslíku v krvi)

Časté (u více než 1 ze 100 osob, ale méně než 1 z 10 osob)

- kožní vyrážky

- kvasinková infekce

- bolest hlavy

- pocit na zvracení, průjem

Méně časté (u více než 1 z 1000 osob, ale méně než 1 ze 100 osob)

- zvracení

Velmi vzácné (u méně než 1 z 10 000 osob)

- pseudomembranózní kolitida (zánět střevní sliznice,projevuje se jako průjem, akutní nebo trvalý)

- horečka nebo časté infekce

-

změny v krevním obraze: leukopenie (snížený počet bílých krvinek), neutropenie (nedostatek

určitého druhu bílých krvinek v krvi), trombocytopenie (snížený počet krevních destiček v krvi),

agranulocytóza (pokles počtu až vymizení určitého typu bílých krvinek v krvi), anemie

(chudokrevnost), methemoglobinemie (porucha funkce hemoglobinu v krvi, který nedokáže vázat

kyslík), eozinofilie (zvýšený počet určitého druhu bílých krvinek), purpura (mnohočetné tečkovité

krvácení do kůže, sliznic či vnitřních orgánů), hemolýza (rozpad červených krvinek provázený

uvolněním krevního barviva) u některých přecitlivělých pacientů s deficitem glukózo-6-fosfát-

dehydrogenázy (jedná se obvykle o přechodný stav, i když v ojedinělých případech může přejít ve

stav těžký, zvláště u starších pacientů, pacientů s poruchami funkce jater nebo ledvin a pacientů s

nedostatkem kyseliny listové)

- sérová nemoc (typ alergické reakce), anafylaxe, alergická myokarditida (zánět srdečního svalu),

vazomotorický otok, poléková horečka, alergická vaskulitida připomínající nemoc Schönlein-

Henoch, nodózní periarteritida (zánětlivé onemocnění tepen), systémový lupus erythematodes

- hypoglykemie (snížená hladina krevního cukru), hyponatremie (snížená hladina sodíku v krvi), ztráta

chuti k jídlu

- deprese, halucinace

- aseptický (neinfekční) zánět plen mozkových (pomíjející po vysazení léku) projevující se náhlou

bolestí hlavy a ztuhlostí krku, s horečkou, křeče, periferní neuritida (zánět nervů), ataxie (porucha

koordinace pohybů), slabost

- závratě, ušní šelest

- kašel, dušnost, infiltráty v plicích

- zánět sliznice dutiny ústní

- zánět jazyka, zánět slinivky břišní

- zvýšení hladiny aminotransferáz (jaterních enzymů) v séru, vzestup hladiny bilirubinu, cholestatický

ikterus (žloutenka v důsledku městnání žluči), jaterní nekróza (odumření jaterní tkáně)

- přecitlivělost na světlo, skvamózní dermatitida (tvorba šupin na kůži), poléková vyrážka, erythema

multiforme (akutní puchýřnaté onemocnění kůže a sliznic)

- byly hlášeny potenciálně život ohrožující kožní reakce (Stevens-Johnsonův syndrom, toxická

epidermální nekrolýza) (viz bod 2)

- bolesti kloubů, bolesti svalů

- poruchy činnosti ledvin, intersticiální nefritida (zánět ledvin)

- uveitida (zánět živnatky)

- během léčby zánětu plic může dojít k rozpadu svalů (rhabdomyolýza – projevuje se velmi silnou

bolestí svalů a zhoršenou funkcí ledvin)

Frekvence není známa (frekvence nelze z

dostupných údajů určit)-

psychotické poruchy (duševní stav,

kdy můžete ztratit kontakt z realitou)

Hlášení nežádoucích účinků

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo zdravotní sestře.

Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové

informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto

přípravku.

5.

Jak přípravek Biseptol uchovávat

Uchovávejte při teplotě do 25

C, ampulky v krabičce, aby byl léčivý přípravek chráněn před světlem.

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.

Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na štítku a krabičce za EXP.

Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého

lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní

prostředí.

6.

Obsah balení a další informace

Co přípravek Biseptol obsahuje

Jeden ml koncentrátu obsahuje

léčivou látku: sulfamethoxazolum 80 mg a trimethoprimum 16 mg

Dalšími složkami jsou: propylenglykol, ethanol 96% (V/V), hydroxid sodný, olamin, roztok hydroxidu

sodného 100 g/l (k úpravě pH), voda pro injekci.

Jedna

skleněná

ampulka

obsahuje

sulfamethoxazolum

400 mg

trimethoprimu

(tj.

trimoxazolum 480 mg).

Jak přípravek Biseptol vypadá a co obsahuje toto balení

Biseptol je bezbarvý nebo slabě nažloutlý roztok.

Balení: 10 skleněných ampulek po 5 ml

Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce

Držitel rozhodnutí o registraci

Warszawskie Zakłady Farmaceutyczne Polfa S.A.

ul. Karolkowa 22/24; 01-207 Warszawa, Polsko

Výrobce

Warszawskie Zakłady Farmaceutyczne Polfa S.A.

ul. Karolkowa 22/24; 01-207 Warszawa, Polsko

Zakłady Farmaceutyczne POLPHARMA SA

ul. Pelplińska 19, 83-200 Starogard Gdański, Polsko

Pro získání podrobnějších informací se obraťte na držitele registračního rozhodnutí:

Warszawskie Zakłady Farmaceutyczne Polfa S.A.

ul. Karolkowa 22/24, 01-207 Warszawa, Polsko

tel. +(4822) 691 39 00

Tato příbalová informace byla naposledy revidována

26. 8. 2019

Informace určené pro zdravotnický personál

BISEPTOL 80 mg/ml + 16 mg/ml koncentrát pro infuzní roztok

sulfamethoxazolum

trimethoprimum

Způsob podání

Biseptol koncentrát pro infuzí roztok je určen výhradně k intravenóznímu podání a musí být před

podáním naředěn.

Biseptol se ředí bezprostředně před použitím. Po přidání přípravku Biseptol k infuznímu roztoku je

třeba vzniklou směs důkladně protřepat, aby se důkladně promíchala. Objeví-li se před infuzí nebo

během ní viditelný zákal nebo krystaly, směs se musí zlikvidovat a je nutno připravit novou.

Doporučuje se následující schéma ředění přípravku Biseptol:

1 ampulka (5ml) přípravku Biseptol ve 125 ml infuzního roztoku

2 ampulky (5ml) přípravku Biseptol v 250 ml infuzního roztoku

3 ampulky (5ml) přípravku Biseptol v 500 ml infuzního roztoku

K naředění přípravku Biseptol je přípustné použití následujících infuzních roztoků:

5% a 10% roztok glukózy,

0,9% roztok NaCl,

Ringerův roztok,

0,45% roztok NaCl s 2,5% roztokem glukózy.

Připravený infuzní roztok přípravku Biseptol se nesmí mísit s jinými léky nebo s jinými než výše

uvedenými infuzními roztoky.

Infuze má být podána během 60-90 minut, přičemž se má přihlédnout ke stupni hydratace pacienta.

Pokud pacientovi nelze podat větší množství tekutin, připouští se podání větší koncentrace

kotrimoxazolu – 5 ml v 75 ml 5% glukózy. Připravený roztok se podává po dobu nepřesahující

1 hodinu.

Nepoužitý roztok se musí zlikvidovat.

Dávkování

Standardní doporučené dávkování u akutních infekcí

Dospělí:

2 ampulky (10 ml) každých 12 hodin.

Pediatrická populace:

Doporučená dávka je přibližně 30 mg sulfamethoxazolu a 6 mg trimethoprimu/kg těl.hm./den

rozdělených do 2 stejně velkých dávek.

Dávky pro děti jsou stanoveny podle věku dítěte:

Od 6 týdnů do 5 měsíců: 1,25 ml každých 12 hodin.

Od 6 měsíců do 5 let: 2,5 ml každých 12 hodin.

Od 6 do 12 let: 5,0 ml každých 12 hodin.

Dospívající nad 12 let: 2 ampulky (10 ml) každých 12 hodin.

V případě zvláště těžkých infekcí ve všech věkových skupinách je možno zvýšit dávky o 50 %.

Léčba musí pokračovat ještě 2 dny po ústupu příznaků nemoci; délka léčby u většiny pacientů bude

nejméně 5 dnů.

Starší pacienti:

Viz bod Zvláštní upozornění a opatření pro použití.

Porucha funkce jater:

Pro pacienty s poruchou funkce jater nejsou k dispozici žádné údaje týkající se dávkování.

Zvláštní doporučení pro dávkování:

Pokud není uvedeno jinak, použijte standardní dávku.

Porucha funkce ledvin:

Dospělí a děti starší 12 let (pro děti mladší 12 let nejsou k dispozici žádné informace).

Clearance kreatininu (ml/min)

Doporučené dávkování

Více než 30

Standardní dávka

15 - 30

½ standardní dávky

Méně než 15

Nedoporučuje se

Doporučuje se měření hladin sulfamethoxazolu v plasmě ve 2 - 3denních intervalech ze vzorků

odebraných 12 hodin po podání přípravku Biseptol. Pokud celková koncentrace sulfamethoxazolu

překročí 150 µg/ml, léčbu je nutno přerušit, dokud hodnota neklesne pod 120 µg/ml.

Pneumonie vyvolaná patogenem

Pneumocystis jiroveci

Léčba

100 mg sulfamethoxazolu a 20 mg trimethoprimu/kg těl. hm./den ve 2 nebo více dílčích dávkách.

Léčba má být co nejdříve změněna na perorální a má celkově trvat dva týdny. Cílem je dosažení

maximální koncentrace trimethoprimu v plasmě nebo séru ≥5 µg/ml (ověřené u pacientů u kterých byl

přípravek Biseptol aplikován v intravenózní infuzi po dobu 1 hodiny.

Profylaxe

Standardní dávkování po celou dobu trvání rizika.

Nokardióza

Ohledně vhodného dávkování při léčbě nebo profylaxi tohoto onemocnění neexistuje žádné

jednoznačné doporučení pro lékaře, konsenzus. Rozhodnutí musí být založeno na zkušenostech lékaře

a klinickém stavu pacienta.

Toxoplazmóza

Vhodné dávkování při léčbě nebo profylaxi tohoto onemocnění není pevně stanoveno. Rozhodnutí

musí být založeno na klinických zkušenostech. V profylaxi však může být vhodná stejná dávka jako u

profylaxe pneumonie vyvolené patogenem

Pneumocystis jiroveci

sp.zn. sukls80850/2019

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

BISEPTOL 80 mg/ml + 16 mg/ml koncentrát pro infuzní roztok

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

BISEPTOL obsahuje sulfamethoxazolum 80 mg a trimethoprimum 16 mg, tj. co-trimoxazolum 96 mg

v 1 ml koncentrátu.

Jedna 5 ml ampulka obsahuje sulfamethoxazolum 400 mg a trimethoprimum 80 mg.

Pomocné látky se známým účinkem: sodík, ethanol, propylenglykol

0,3 mmol (6,9 mg) sodíku, 100 mg ethanolu 96% a 420 mg propylenglykolu v 1 ml koncentrátu.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Koncentrát pro infuzní roztok.

Bezbarvý nebo slabě nažloutlý roztok.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1.

Terapeutické indikace

Biseptol je indikován k léčbě infekcí vyvolaných citlivými organismy (viz bod 5.1).

Biseptol je indikována k léčbě dospělých, dospívajících, dětí a kojenců od 6 týdnů věku.

Akutní nekomplikované infekce močových cest.

U počátečních epizod nekomplikovaných infekcí močových cest se raději doporučuje použití

jednotlivých účinných antibakteriálních léčiv než kombinovaná léčba, například přípravkem

Biseptol.

Léčba a profylaxe pneumonie vyvolané patogenem

Pneumocystis jiroveci

(PJP).

Léčba a profylaxe toxoplazmózy.

Léčba nokardiózy.

Indikace použití přípravku Biseptol jsou obecně stejné jako u přípravku určeného k perorálnímu

podání.

Je třeba vzít v úvahu oficiální doporučení týkající se správného použití antibakteriálních látek.

4.2.

Dávkování a způsob podání

Přípravek Biseptol je určen k intravenóznímu podání po předchozím naředění.

Pokyny pro rekonstituci produktu před podáním viz bod 6.6.

Dávkování

Standardní doporučené dávkování u akutních infekcí

Dospělí:

2 ampulky (10 ml) každých 12 hodin.

Pediatrická populace:

Doporučená dávka je přibližně 30 mg sulfamethoxazolu a 6 mg trimethoprimu/kg těl.hm./den

rozdělených do 2 stejně velkých dávek.

Dávky pro děti jsou stanoveny podle věku dítěte:

Od 6 týdnů do 5 měsíců: 1,25 ml každých 12 hodin.

Od 6 měsíců do 5 let: 2,5 ml každých 12 hodin.

Od 6 do 12 let: 5,0 ml každých 12 hodin.

Dospívající nad 12 let: 2 ampulky (10 ml) každých 12 hodin.

V případě zvláště těžkých infekcí ve všech věkových skupinách je možno zvýšit dávky o 50 %.

Léčba musí pokračovat ještě 2 dny po ústupu příznaků nemoci; délka léčby u většiny pacientů bude

nejméně 5 dnů.

Starší pacienti:

Viz bod 4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití.

Porucha funkce jater:

Pro pacienty s poruchou funkce jater nejsou k dispozici žádné údaje týkající se dávkování.

Zvláštní doporučení pro dávkování

Pokud není uvedeno jinak, použijte standardní dávku.

Porucha funkce ledvin:

Dospělí a děti starší 12 let (pro děti mladší 12 let nejsou k dispozici žádné informace).

Clearance kreatininu (ml/min)

Doporučené dávkování

Více než 30

Standardní dávka

15 - 30

½ standardní dávky

Méně než 15

Nedoporučuje se

Doporučuje se měření hladin sulfamethoxazolu v plasmě ve 2 - 3denních intervalech ze vzorků

odebraných 12 hodin po podání přípravku Biseptol. Pokud celková koncentrace sulfamethoxazolu

překročí 150 µg/ml, léčbu je nutno přerušit, dokud hodnota neklesne pod 120 µg/ml.

Pneumonie vyvolaná patogenem

Pneumocystis jiroveci

Léčba

100 mg sulfamethoxazolu a 20 mg trimethoprimu/kg těl. hm./den ve 2 nebo více dílčích dávkách.

Léčba má být co nejdříve změněna na perorální a má celkově trvat dva týdny. Cílem je dosažení

maximální koncentrace trimethoprimu v plasmě nebo séru ≥5 µg/ml (ověřené u pacientů u kterých byl

přípravek Biseptol 480 aplikován v intravenózní infuzi po dobu 1 hodiny, viz bod 4.8).

Profylaxe

Standardní dávkování po celou dobu trvání rizika.

Nokardióza

Ohledně vhodného dávkování při léčbě nebo profylaxi tohoto onemocnění neexistuje žádné

jednoznačné doporučení pro lékaře, konsenzus. Rozhodnutí musí být založeno na zkušenostech lékaře

a klinickém stavu pacienta.

Toxoplazmóza

Vhodné dávkování při léčbě nebo profylaxi tohoto onemocnění není pevně stanoveno. Rozhodnutí

musí být založeno na klinických zkušenostech. V profylaxi však může být vhodná stejná dávka jako u

profylaxe pneumonie vyvolené patogenem

Pneumocystis jiroveci

Způsob podání

Biseptol, koncentrát pro infuzní roztok je určen pouze k intravenóznímu podání a před aplikací se

musí naředit.

Biseptol se má používat pouze po dobu, po kterou pacient není schopen přijímat terapii perorálně,

v případě nutnosti urgentního zahájení léčby nebo pro usnadnění v případě, že pacient již dostává

intravenózně tekutiny a podání kotrimoxazolu intravenozně je výhodné. I když se Biseptol používá u

kriticky nemocných pacientů, nemusí mít oproti perorálním přípravkům žádnou terapeutickou výhodu.

Infuze má být podána během 60-90 minut, přičemž se má přihlédnout ke stupni hydratace pacienta.

Informace o ředění přípravku před podáním jsou uvedeny v bodu 6.6.

4.3.

Kontraindikace

-

Hypersenzitivita na sulfonamidy, trimethoprim, kotrimoxazol nebo kteroukoli pomocnou látku

uvedenou v bodu 6.1.

-

Závažné poškození jaterního parenchymu.

-

Těžká porucha funkce ledvin, kdy nelze provádět opakovaná měření plazmatické koncentrace.

-

Anamnéza imunitní trombocytopenie indukované léky s obsahem trimethoprimu a/nebo

sulfonamidů.

-

Akutní porfyrie.

-

Novorozenci a kojenci během prvních 6 týdnů života.

4.4.

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Vyskytly se velmi vzácné fatální příhody vyvolané závažnými reakcemi včetně Stevens-Johnsonova

syndromu, toxické epidermální nekrolýzy, fulminantní nekrózy jater, agranulocytózy, aplastické

anémie, jinými krevními dyskraziemi a hypersenzitivitou respiračního traktu.

Po použití kotrimoxazolu byly hlášeny život ohrožující kožní reakce, Stevens-Johnsonův syndrom

(SJS) a toxická epidermální nekrolýza (TEN).

Pacienti musí být upozorněni na známky a příznaky a pečlivě sledováni kvůli výskytu kožních reakcí.

Nejvyšší riziko výskytu SJS nebo TEN je u pacientů v prvních týdnech léčby.

Pokud se objeví známky a příznaky SJS nebo TEN (např. progresivní kožní vyrážka, často s puchýři

nebo kožními lézemi), musí být léčba přípravkem Biseptol přerušena (viz bod 4.8).

Nejlepších výsledků při zvládání SJS a TEN je možné dosáhnout včasným stanovením diagnózy a

okamžitým vysazením suspektních léčivých přípravků. Časné přerušení léčby je spojeno s lepší

prognózou.

Pokud došlo u pacienta při použití přípravku Biseptol ke vzniku SJS nebo TEN, nesmí se u tohoto

pacienta již znovu podávání Biseptol zahajovat.

U pacientů s kardiopulmonálním onemocněním může dojít k nadměrné retenci tekutin, zvláště po

podání vysokých dávek.

Po celou dobu je třeba udržovat dostatečnou diurézu. Případy krystalurie

in vivo

jsou vzácné, nicméně

byly nalezeny krystaly sulfonamidů v ochlazené moči pacientů léčených těmito přípravky.

U podvyživených osob může být toto riziko větší.

U pacientů s potvrzenými poruchami funkce ledvin je třeba přijmout zvláštní opatření (viz bod 4.2.).

Pokud je Biseptol podáván po dlouhou dobu nebo u pacientů s deficitem folátů nebo u starších

pacientů, je doporučeno provádět pravidelné kontroly krevního obrazu, protože existuje možnost

asymptomatických změn hematologických laboratorních ukazatelů vzhledem k nedostatku dostupného

folátu. Při léčbě je možné zvážit doplňování s kyselinou folinovou, ale má být zahájeno s opatrností

vzhledem k možné interferenci s antimikrobiální účinností (viz bod 4.5).

Zvláštní péče je vždy během léčení pacientů ve vyšším věku, neboť je to skupina náchylnější ke

vzniku nežádoucích účinků a je u nich větší pravděpodobnost závažných nežádoucích účinků, zvláště

za situací komplikujících zdravotní stav, například při poruše funkce ledvin a/nebo jater a/nebo při

současném užívání jiných léků.

U pacientů s deficitem glukózo-6-fosfátdehydrogenázy (G-6-PD) může dojít k hemolýze.

Opatrnosti je třeba při podávání přípravku Biseptol pacientům s těžkou alergií nebo bronchiálním

astmatem.

Přípravek Biseptol se nepodává při léčbě faryngitidy vyvolané beta-hemolytickými streptokoky

skupiny A. Likvidace těchto bakterií z nosohltanu je méně účinná než při použití penicilinu.

Bylo zaznamenáno, že trimethoprim narušuje metabolismus fenylalaninu, což však není významné

u pacientů s fenylketonurií, dodržujících správně dietní zásady.

Přípravek Biseptol se nemá podávat pacientům se známým nebo suspektním rizikem akutní

potvrzenou porfyrií, nebo ohrožených vznikem těžké porfyrie. Trimethoprim stejně jako sulfonamidy

jsou spojovány se stavy nového vzplanutí zhoršení porfyrie (ačkoli to není specifické jen pro

sulfamethoxazol).

U pacientů s rizikem vzniku hyperkalemie a hyponatremie se mají pečlivě sledovat hladiny draslíku

a sodíku v séru.

Kotrimoxazol souvisel s metabolickou acidózou, pokud byly vyloučeny jiné možné příčiny. Při

podezření na metabolickou acidózu se vždy doporučuje pečlivé sledování.

S výjimkou podávání za pečlivého dohledu nemá být léčivý přípravek podáván pacientům se

závažnými hematologickými poruchami (viz bod 4.8). Kotrimoxazol byl podáván pacientům, kteří

dostávali cytotoxickou léčbu s malým nebo žádným dodatečným účinkem na kostní dřeň nebo

periferní krev.

Kombinace antibiotik v přípravku Biseptol má být použita pouze tehdy, pokud podle názoru lékaře

přínos léčby převažuje nad možnými riziky; je třeba zvážit použití jedné účinné antibakteriální látky.

Tento léčivý přípravek obsahuje 34,5 mg sodíku v 5 ml, což odpovídá 1,73 % doporučeného

maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.

Tento léčivý přípravek musí být před podáním naředěn (viz bod 6.6). Při výpočtu celkového obsahu

sodíku v připraveném ředění je třeba zvážit jakýkoli sodík přítomný v rozpouštědle. Podrobné

informace o obsahu sodíku v rozpouštědle naleznete v informacích o přípravku poskytnutých

výrobcem.

Tento léčivý přípravek obsahuje 12,4 obj. % alkoholu (ethanolu), tj. do 500 mg v jedné dávce (5 ml),

což odpovídá 11,88 ml piva, 4,95 ml vína v jedné dávce (5 ml). Je škodlivý pro alkoholiky. Toto je

nutno vzít v úvahu u těhotných a kojících žen, dětí a vysoce rizikových skupin, jako jsou pacienti

s jaterním onemocněním nebo epilepsií.

Tento léčivý přípravek obsahuje 420 mg propylenglykolu v jednom mililitru, což odpovídá

2 100 mg/5 ml. Současné podávání s jakýmkoli substrátem alkoholdehydrogenázy, jako je ethanol,

může vyvolat závažné nežádoucí účinky u novorozenců.

I když nebylo prokázáno, že propylenglykol způsobuje reprodukční nebo vývojovou toxicitu u zvířat

nebo lidí, může se dostat do plodu a byl nalezen v mléce. V důsledku toho má být podávání

propylenglykolu těhotným nebo kojícím pacientkám posuzováno individuálně. Viz také bod 4.6.

U pacientů s poruchou funkce ledvin nebo jater se vyžaduje klinické sledování, protože byly hlášeny

různé nežádoucí účinky připisované propylenglykolu, jako jsou např. renální dysfunkce (akutní

tubulární nekróza), akutní selhání ledvin a jaterní dysfunkce.

4.5.

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Interakce s

laboratorními testy

Trimethoprim může interferovat s odhadem koncentrace kreatininu v plasmě/séru při reakci

s kyselinou pikrovou v alkalickém prostředí. Může to mít za následek přecenění koncentrace

kreatininu v séru/plasmě v řádech desítek procent. Clearance kreatininu je snížena: renální tubulární

sekrece kreatininu je snížena od 23 % do 9 %, zatímco glomerulární filtrace se nemění.

Zidovudin

Současná léčba zidovudinem může v některých situacích zvýšit riziko hematologických nežádoucích

účinků vyvolaných kotrimoxazolem. Pokud je současné používání kotrimoxazolu se zidovudinem

nevyhnutelné, je nutné kontrolovat hematologické parametry.

Cyklosporin

U pacientů léčených kotrimoxazolem a cyklosporinem po transplantaci ledvin bylo pozorováno

reverzibilní zhoršení funkce ledvin.

Rifampicin

Současné použití kotrimoxazolu a rifampicinu má asi po jednom týdnu za následek zkrácení poločasu

trimethoprimu v plasmě. Má se za to, že tento efekt nemá klinický význam.

Je-li trimethoprim podáván současně s léky, které při fyziologickém pH vytvářejí kationty a které jsou

rovněž částečně vylučovány aktivní renální sekrecí (například prokainamid, amantadin), může dojít

k inhibici tohoto procesu, což může vést ke zvýšení koncentrace jednoho nebo obou léků v plasmě.

Diuretika (thiazidy)

U starších pacientů dostávajících současně diuretika, hlavně thiazidová, se zdá být zvýšené riziko

trombocytopenie s purpurou či bez ní.

Pyrimethamin

Ze sporadických hlášení vyplývá, že u pacientů dostávajících jako profylaxi malárie pyrimethamin

v dávkách přesahujících 25 mg týdně se v případě současného předepsání kotrimoxazolu může objevit

megaloblastová anémie.

Warfarin

Bylo prokázáno, že kotrimoxazol potencuje antikoagulační účinek warfarinu prostřednictvím

stereoselektivní inhibice jeho metabolismu. Sulfamethoxazol může vytěsnit warfarin z vazebných míst

na plasmatických albuminech

in vitro.

Doporučuje se proto během léčby přípravkem Biseptol pečlivě

monitorovat antikoagulační terapii.

Fenytoin

Kotrimoxazol prodlužuje poločas fenytoinu a má-li být podáván současně, lékař má dát pozor na

nadměrný účinek fenytoinu. Doporučuje se pečlivé monitorování pacientova stavu a hladin fenytoinu

v séru.

Digoxin

Bylo prokázáno, že současné použití trimethoprimu s digoxinem zvyšuje u části starších pacientů

hladiny digoxinu v plasmě.

Methotrexát

Kotrimoxazol může zvýšit hladinu volného methotrexátu v plasmě. Pokud je léčba kotrimoxazolem

považována za vhodnou u pacientů užívajících jiné léky účinkující proti folátu, jako je methotrexát,

má se zvážit doplnění folátu (viz bod 4.4).

Trimethoprim interferuje s analýzou methotrexátu v séru při analytickém použití dihydrofolát-

reduktázy z

Lactobacillus casei

. Měří-li se methotrexát radioimunologicky, k interferenci nedochází.

Lamivudin

Podání trimethoprimu/sulfamethoxazolu 160 mg/800 mg (kotrimoxazol) způsobuje kvůli

trimethoprimu 40% zvýšení expozice lamivudinu v důsledku obsahu trimethoprimu. Lamivudin

nepůsobí na farmakokinetiku trimethoprimu ani sulfamethoxazolu.

Deriváty sulfonylurey

Interakce s hypoglykemiky ze skupiny derivátů sulfonylurey není známa, ale byla hlášena potenciace.

Hyperkalemie

Opatrnosti je třeba u pacientů užívajících jiné léky, které mohou vyvolat hyperkalemii, například ACE

inhibitory, blokátory receptoru pro angiotenzin a kalium šetřící diuretika, jako je spironolakton.

Souběžné podávání trimethoprimu/sulfamethoxazolu (kotrimoxazol)může vést ke klinicky významné

hyperkalemii.

Repaglinid

Trimethoprim může zvyšovat expozici repaglinidu, což může vést k hypoglykémii.

Kyselina folinová

Ukázalo se, že suplementace kyselinou folinovou interferuje s antimikrobiální účinností

trimethoprimu/sulfamethoxazolu. To bylo pozorováno při profylaxi a léčbě pneumonie vyvolané

patogenem

Pneumocystis jirovecii

Azathioprin

Existují protichůdné klinické zprávy o interakcích mezi azathioprinem a

trimethoprimem/sulfamethoxazolem, které vedly k závažným hematologickým abnormalitám.

4.6.

Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Trimethoprim a sulfamethoxazol přechází do placenty a jejich bezpečnost u těhotných žen nebyla

stanovena. Případové studie prokázaly, že může existovat spojitost mezi expozicí antagonistům folátů

a vrozenými vadami u člověka.

Trimethoprim je antagonista folátů a při studiích na zvířatech obě sloučeniny prokazatelně vyvolávaly

abnormality plodu (viz bod 5.3).

Biseptol nemá být během těhotenství použit, zejména v prvním trimestru, pokud není jeho použití

zcela nutné. Při použití přípravku Biseptol během těhotenství je třeba zvážit doplňkové podávání

folátů.

Sulfamethoxazol soupeří s bilirubinem o vazebná místa na albuminech plazmy. Pokud je lék podáván

matce těsně před porodem, významná koncentrace léku z matčina organismu se udržuje po několik dní

u novorozence a existuje riziko zesílení novorozenecké hyperbilirubinemie, teoreticky s možností

vzniku jádrového ikteru. Toto teoretické riziko je obzvláště závažné u kojenců se zvýšeným rizikem

výskytu hyperbilirubinemie, například u předčasně narozených dětí a dětí s deficitem glukózo-6-fosfát

dehydrogenázy.

Kojení

Složky přípravku Biseptol (trimethoprim i sulfamethoxazol) přecházejí do mateřského mléka.

Matkám v pozdní fázi těhotenství a při kojení nemá být Biseptol podáván, zvláště pokud je u matky

nebo novorozence vyšší riziko vzniku hyperbilirubinemie. Podávání přípravku Biseptol je dále třeba

se vyhnout u kojenců mladších osmi týdnů kvůli predispozici malých kojenců k hyperbilirubinemii.

Pro více informací o obsahu ethanolu v tomto přípravku viz také bod 4.4.

4.7.

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Nebyly provedeny žádné studie, které by hodnotily účinek kotrimoxazolu na schopnost řídit vozidla

nebo obsluhovat stroje. Nežádoucí účinek na tyto aktivity nelze na základě farmakologie léčiva

předpovědět. Nicméně je třeba vzít v úvahu klinický stav pacienta a profil nežádoucích účinků

kotrimoxazolu při zvažování schopnosti pacienta obsluhovat stroje.

4.8.

Nežádoucí účinky

Vzhledem k tomu, že kotrimoxazol obsahuje trimethoprim a sulfonamid, očekává se, že typ a

frekvence nežádoucích účinků spojených s takovými látkami budou odpovídat široké historické

zkušenosti.

Ke stanovení frekvence velmi častých až vzácných nežádoucích účinků byly použity údaje z velkých

publikovaných klinických hodnocení.

Velmi vzácné nežádoucí účinky byly primárně stanoveny z postmarketingových údajů, a proto se

vztahují spíše k četnosti hlášení než „skutečné“ frekvenci. Nežádoucí účinky se kromě toho mohou

lišit ve své incidenci v závislosti na indikaci.

Pro klasifikaci četnosti výskytu nežádoucích účinků se používá následující konvence: velmi časté

≥1/10, časté ≥1/100 až <1/10, méně časté ≥1/1000 až <1/100, vzácné ≥1/10 000 až <1/1000, velmi

vzácné <1/10 000, není známo – z dostupných údajů nelze určit.

Infekce a infestace:

Časté: přerůstání houbové infekce.

Velmi vzácné: pseudomembranózní kolitida.

Poruchy krve a lymfatického systému:

Velmi vzácné: leukopenie, neutropenie, trombocytopenie, agranulocytóza, megaloblastová anemie,

aplastická anemie, hemolytická anemie, methemoglobinemie, eozinofilie, purpura, hemolýza

u hypersenzitivních pacientů s deficitem glukózo-6-fosfátdehydrogenázy.

Poruchy imunitního systému:

Velmi vzácné: sérová nemoc, anafylaxe, alergická myokarditida, angioedém, poléková horečka,

alergická vaskulitida připomínající Schönlein-Henochovu chorobu, periarteritis nodosa, systémový

lupus erythematodes.

Závažné hypersenzitivní reakce spojené s PJP*, vyrážka, pyrexie, neutropenie, trombocytopenie,

zvýšení hladin jaterních enzymyů hyperkalemie, hyponatremie, rhabdomyolýza.

Poruchy metabolismu a výživy:

Velmi časté: hyperkalemie.

Velmi vzácné: hypoglykemie, hyponatremie, anorexie.

Psychiatrické poruchy:

Velmi vzácné: deprese, halucinace.

Není známo: psychotické poruchy.

Poruchy nervového systému:

Časté: bolest hlavy.

Velmi vzácné: aseptická meningitida*, křeče, periferní neuropatie, ataxie, závratě.

Porucha ucha a labyrintu

Velmi vzácné: vertigo, tinitus.

Poruchy oka

Velmi vzácné: uveitida.

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:

Velmi vzácné: kašel*, dyspnoe, plicní infiltráty*.

Gastrointestinální poruchy:

Časté: nauzea, průjem.

Méně časté: zvracení.

Velmi vzácné: glositida, stomatitida, pankreatitida.

Poruchy jater a žlučových cest:

Velmi vzácné: cholestatický ikterus*, nekróza jater*, zvýšení hodnot aminotransferáz, zvýšení hladin

bilirubinu v krvi.

Poruchy kůže a podkožní tkáně*:

Časté: vyrážka.

Velmi vzácné: fotosenzitivní reakce, exfoliativní dermatitida, angioedém, fixní léková erupce,

erythema multiforme, Stevens-Johnsonův syndrom (SJS)*, toxická epidermální nekrolýza (TEN)*.

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně:

Velmi vzácné: artralgie, myalgie.

Poruchy ledvin a močových cest:

Velmi vzácné: poruchy funkce ledvin (někdy hlášeny jako renální selhání), tubulointersticiální

nefritida a syndrom uveitidy, renální tubulární acidóza.

* viz popis vybraných nežádoucích účinků

Popis vybraných nežádoucích účinků

Aseptická meningitida

Aseptická meningitida byla po vysazení léku rychle reverzibilní, ale v řadě případů se objevila po

opětovné expozici buď trimethoprimu/sulfamethoxazolu nebo samotnému trimethoprimu.

Plicní hypersenzitivní reakce

Kašel, dušnost a plicní infiltrace mohou být včasným indikátorem respirační hypersenzitivity, která, i

když velmi vzácná, byla fatální.

Poruchy jater a žlučových cest

Cholestatický ikterus a nekróza jater mohou být fatální.

Závažné kožní nežádoucí účinky (SCAR)

Byl hlášen syndrom Stevens-Johnsonův syndrom (SJS) a toxická epidermální nekrolýza (TEN) (viz

bod 4.4).

Důsledky vyplývající z léčby pneumonie vyvolané patogenem Pneumocystis jiroveci:

Velmi vzácné: těžké hypersenzitivní reakce, exantém, horečka, neutropenie, trombocytopenie, zvýšení

hladin jaterních enzymů, hyperkalemie, hyponatremie, rhabdomyolýza.

Po použití vysokých dávek při léčbě PCP byly zaznamenány hypersenzitivní reakce s těžkým

průběhem vyžadující ukončení léčby přípravkem. Hypersenzitivní reakce s těžkým průběhem byly

hlášeny při léčbě PJP u pacientů po opakovaném použití kotrimoxazolu, někdy po přerušení podávání

trvajícím několik dní. Rhabdomyolýza byla hlášena u HIV pozitivních pacientů dostávajících

kotrimoxazol jako profylaxi nebo léčbu PCP.

Pro léčbu hypersenzitivních reakcí souvisejících s terapií kotrimoxazolem může současné intravenózní

podávání difenhydraminu dovolit pokračující infuzi, pokud se kotrimoxazol používá k léčbě PJP.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to

pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,

aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9.

Předávkování

Příznaky a známky

Maximální člověkem tolerovaná dávka není známa.

Pravděpodobnými projevy předávkování jsou nauzea, zvracení, závratě, bolest hlavy a stav

zmatenosti. Při těžkém předávkování trimethoprimem byla zaznamenána myelosuprese.

Léčba

Je-li produkce moči nízká, doporučuje se podávání tekutin podle stavu ledvinných funkcí.

Trimethoprim stejně jako aktivní sulfamethoxazol je možno odstranit z organismu hemodialýzou.

Peritoneální dialýza není účinná.

V případě prokázaného nebo náhodného předávkování nebo podezření na něj léčbu ukončete.

Acidifikace moči zvýší eliminaci trimethoprimu. Indukční diuréza plus alkalizace moči zlepší

vylučování sulfamethoxazolu. Alkalinizace sníží rychlost eliminace trimethoprimu. Kalcium-folinát

v případě výskytu, zvrátí účinek trimethoprimu na kostní dřeň způsobený deficiitem folátů.

Doporučují se všeobecná podpůrná opatření.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1.

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci; kombinace sulfonamidů

a trimethoprimu, včetně derivátů.

ATC kód: J01EE01

Mechanismus účinku

Biseptol je antibakteriální léčivo složené ze dvou léčivých látek, sulfamethoxazolu a trimethoprimu.

Sulfamethoxazol kompetitivně inhibuje využití paraaminobenzoové kyseliny (PABA) při syntéze

dihydrofolátu bakteriální buňkou, což má za následek bakteriostázu.

Trimethoprim se váže na bakteriální dihydrofolát reduktázu (DHFR), reverzibilně ji inhibuje a blokuje

tvorbu tetrahydrofolátu. V závislosti na podmínkách může působit baktericidně. Tímto způsobem

trimethoprim a sulfamethoxazol blokují dva po sobě následující kroky v biosyntéze purinů a následně

nukleových kyselin nezbytných pro mnoho bakterií. Toto působení vede ke značnému vzájemnému

zesílení účinku

in vitro

těchto dvou složek.

Trimethoprim se váže na plasmodiální DHFR, ale méně pevně než na bakteriální enzym. Afinita

trimethoprimu k DHFR savců je asi 50 000krát menší v porovnání s odpovídajícím enzymem

bakteriálním.

Rezistence

In vitro

studie prokázaly, že bakteriální rezistence se u sulfamethoxazolu a trimethoprimu v kombinaci

může vyvinout pomaleji, než u sulfamethoxazolu a trimethoprimu samotného.

Rezistence na sulfamethoxazol může vznikat různými mechanismy. Bakteriální mutace vyvolávají růst

koncentrace PABA, a tím vytlačují sulfamethoxazol, což má za následek snížení inhibičního účinku na

enzym dihydropteroát syntetázu. Dalším druhem rezistence je rezistence zprostředkovaná plasmidy,

která je důsledkem tvorby změněného enzymu dihydropteroát syntetázy, se sníženou afinitou vůči

sulfamethoxazolu oproti divokému typu enzymu.

Rezistence na trimethoprim vzniká mutací zprostředkovanou plasmidy, v jejímž důsledku se vytváří

změněný enzym dihydrofolát reduktáza se sníženou afinitou k trimethoprimu oproti divokému typu

enzymu.

Mnohé patogenní bakterie jsou

in vitro

citlivé na trimethoprim a sulfamethoxazol v koncentracích

značně nižších, než kterých je dosahováno v krvi, tkáních, tekutinách a moči po podání doporučených

dávek. Stejně jako v případě jiných antibiotik, účinnost

in vitro

však nemusí nutně svědčit o klinické

účinnosti, a proto je třeba vzít v úvahu, že uspokojivých testů na citlivost lze dosáhnout jen při použití

doporučených živných půd bez přítomnosti substancí působících inhibičně, zvláště thymidinu a

thyminu.

Hraniční hodnoty testování citlivosti

Hraniční hodnoty dle EUCAST (European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing)

Enterobacteriaceae

: S≤ 2 R> 4

S. maltophilia

: S≤ 4 R> 4

Acinetobacter

: S≤ 2 R> 4

Staphylococcus

: S≤ 2 R> 4

Enterococcus

: S≤ 0,032 R> 1

Streptococcus ABCG

: S≤ 1 R> 2

Streptococcus pneumoniae

: S≤ 1 R> 2

Haemophilus influenzae

: S≤ 0,5 R> 1

Moraxella catarrhalis

: S≤0,5 R >1

Psuedomonas aeruginosa a další non-enterobacteriaceae

: S≤ 2* R> 4*

S = citlivý, R = rezistentní. *Jedná se o hraniční hodnoty CLSI, protože pro dané organismy nejsou

hraniční hodnoty EUCAST v současné době k dispozici.

Trimethoprim: sulfamethoxazol v poměru 1:19. Hraniční hodnoty jsou vyjádřeny jako koncentrace

trimethoprimu.

Antibakteriální spektrum

Prevalence rezistence se může lišit geograficky a v čase a je žádoucí znát u vybraných druhů místní

informace o rezistenci, zejména při léčbě těžkých infekcí. Pokud je místní prevalence rezistence

taková, že použitelnost látky je alespoň u některých typů infekcí sporná, je žádoucí se poradit

s odborníkem.

Tyto informace poskytují pouze přibližné vodítko týkající se pravděpodobné citlivosti mikroorganismu

na trimethoprim/sulfamethoxazol.

Citlivost trimethoprimu/sulfamethoxazolu proti řadě bakterií je uvedena v následující tabulce:

Běžně citlivé druhy:

Grampozitivní aerobní mikroorganismy:

Staphylococcus aureus

Staphylococcus saprophyticus

Streptococcus pyogenes

Gramnegativní aeroby:

Enterobacter cloacae

Haemophilus influenzae

Klebsiella oxytoca

Moraxella catarrhalis

Salmonella

spp.

Stenotrophomonas maltophilia

Yersinia

spp.

Druhy, u nichž může být problémem získaná rezistence:

Grampozitivní aerobní mikroorganismy:

Enterococcus faecalis

Enterococcus faecium

Nocardia

spp.

Staphylococcus epidermidis

Streptococcus pneumoniae

Gramnegativní aerobní mikroorganismy:

Citrobacter

spp.

Enterobacter aerogenes

Escherichia coli

Klebsiella pneumoniae

Proteus mirabilis

Proteus vulgaris

Providencia

spp.

Serratia marcesans

Z podstaty rezistentní mikroorganismy:

Gramnegativní aerobní mikroorganismy:

Pseudomonas aeruginosa

Shigella

.

Vibrio cholerae

Mnoho kmenů

Bacteroides fragilis

je citlivých. Některé kmeny

Campylobacter fetus subsp. jejuni

Chlamydia

jsou citlivé bez průkazu synergie. Některé typy netuberkulózních mykobakterií jsou citlivé

na sulfamethoxazol, nikoliv však na trimethoprim. Mykoplazmata

Ureaplasma urealyticum

Mycobacterium tuberculosis

Treponema pallidum

nejsou citlivé.

Uspokojivé testování citlivosti je dosaženo pouze u doporučených médií bez inhibičních látek,

zejména thymidinu a thyminu.

5.2.

Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Maximální hladina sulfamethoxazolu a trimethoprimu stanovená po hodině je vyšší a rychleji

dosažená po intravenózní infuzi kotrimoxazolu 80 mg/16 mg na ml v porovnání s maximální hladinou

dosaženou při perorálním podání ekvivalentní dávky kotrimoxazolu. Nebyly však zjištěny významné

rozdíly v plasmatických koncentracích, v eliminačním poločase a vylučování močí po podání

kotrimoxazolu v perorální nebo intravenózní formě.

Distribuce

Přibližně 50 % trimethoprimu se váže na plazmatické proteiny.

Hladina trimethoprimu ve tkáních je obecně vyšší než odpovídající hladiny zjištěné v plazmě, přičemž

zvláště vysoká je v plicích a ledvinách. Větších hladin trimethoprimu v porovnání s plazmou bylo

dosaženo ve žluči, tekutině a tkáni prostaty, sputu a vaginálním sekretu. Hladiny trimethoprimu

v komorové vodě, mateřském mléce, mozkomíšním moku, tekutině středního ucha, synoviální

tekutině a v buněčné tekutině (intersticiální) jsou dostačující k dosažení antibakteriálního účinku.

Trimethoprim proniká do plodové vody i tkání plodu, kde dosahuje koncentrací blízkých koncentracím

zjištěným v séru matky.

Přibližně 66 % sulfamethoxazolu v plazmě je vázáno na proteiny.

Koncentrace aktivního sulfamethoxazolu v plodové vodě, komorové tekutině, žluči, mozkomíšním

moku, středoušní tekutině, sputu, synoviální tekutině a tkáňové (intersticiální) tekutině je řádově 20 až

50% koncentrace v plazmě.

Biotransformace

Trimethoprim neindukuje svůj vlastní metabolismus, a proto není při dlouhodobé léčbě vyžadována

žádná úprava dávky.

Eliminace

Biologický poločas u osob s normální funkcí ledvin se pohybuje od 8,6 do 17 hodin v případě

normálních renálních funkcí. V případě clearance kreatininu pod 10 ml/minutu se zvyšuje 1,5 až

3násobně. Nebyly zjištěny závažné rozdíly u osob ve vyšším věku ve srovnání s mladými pacienty.

Hlavní cestou vylučování trimethoprimu jsou ledviny a asi 50 % dávky se vyloučí v nezměněné formě

do 24 hodin. V moči bylo identifikováno několik metabolitů trimethoprimu. Koncentrace

trimethoprimu v moči se značně liší.

Biologický poločas u osob s normální funkcí ledvin se pohybuje v rozmezí 9 až 11 hodin. U osob se

sníženou funkcí ledvin nebyla zjištěna změna biologického poločasu aktivní formy sulfamethoxazolu,

ale prodloužen byl poločas hlavního acetylovaného metabolitu, pokud clearance kreatininu byla nižší

než 25 ml/min.

Hlavní cestou vylučování sulfamethoxazolu jsou ledviny; mezi 15 % až 30 % dávky nalezené v moči

bylo v aktivní formě. U pacientů ve vyšším věku dochází k nižší ledvinné clearance sulfamethoxazolu.

Zvláštní skupiny pacientů

Porucha funkce ledvin

Eliminační poločas trimethoprimu se zvyšuje 1,5–3,0 krát, pokud je clearance kreatininu nižší než

10 ml/min. Pokud clearance kreatininu klesne pod 30 ml/min, má se dávka kotrimoxazolu snížit (viz

bod 4.2).

Porucha funkce jater

Při léčbě pacientů se závažným poškozením jaterního parenchymu je třeba postupovat opatrně,

protože může docházet ke změnám v absorpci a biotransformaci trimethoprimu a sulfamethoxazolu.

Starší pacienti

U starších pacientů bylo pozorováno mírné snížení renální clearance sulfamethoxazolu, ale nikoliv

trimethoprimu.

Pediatrická populace

Farmakokinetika obou léčivých látek přípravku Biseptol, trimethoprimu a sulfamethoxazolu, je

u pediatrické populace s normální funkcí ledvin závislá na věku. Eliminace trimethoprimu a

sulfamethoxazolu je snížena u novorozenců a během prvních dvou měsíců života poté obě látky,

trimethoprim a sulfamethoxazol vykazují vyšší eliminaci s vyšší tělesnou clearance a kratším

eliminačním poločasem. Rozdíly jsou nejvýraznější u malých dětí (

>

1,7 měsíců až 24 měsíců),

a klesají s přibývajícím věkem v porovnání s malými dětmi (1 rok až 3,6 let), většími dětmi (7,5 roku

až <10 let) a dospělými (viz bod 4.2).

5.3.

Předklinické údaje vztahující se k

bezpečnosti

Trimethoprim a sulfamethoxazol podávané v dávkách překračujících dávky doporučené pro humánní

terapii způsobovaly rozštěp patra a jiné poruchy vývoje u potkanů, což jsou zjištění typická pro

antagonisty folátů. Účinku trimethoprimu bylo možno předejít podáváním folátů v potravě. Po podání

trimethoprimu králíkům v dávkách překračujících terapeuticky používané dávky u lidí docházelo k

potratům plodů.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1.

Seznam pomocných látek

Propylenglykol

Ethanol 96% (V/V)

Hydroxid sodný

Olamin

Roztok hydroxidu sodného 100 g/l (k úpravě pH)

Voda pro injekci

6.2.

Inkompatibility

Připravený infuzní roztok Biseptolu se nesmí mísit s jinými léky nebo roztoky než s infuzními roztoky

uvedenými v bodě 6.6.

6.3.

Doba použitelnosti

30 měsíců

Připravený roztok musí být podán bezprostředně po naředění (viz bod 6.6.).

6.4.

Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C, ampulky v krabičce, aby byl léčivý přípravek chráněn před světlem.

6.5.

Druh obalu a velikost balení

Skleněné ampulky, krabička.

10 ampulek po 5 ml.

6.6.

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Biseptol, koncentrát pro infuzní roztok je určen výhradně k intravenóznímu podání a před podáním

musí být naředěn.

Přípravek Biseptol se musí naředit bezprostředně před použitím. Po přidání přípravku Biseptol k

infuznímu roztoku je třeba vzniklou směs důkladně protřepat, aby došlo k úplnému promísení.

V případě výskytu usazenin nebo krystalů před infuzí nebo během ní, je třeba směs zlikvidovat

a připravit novou.

Doporučené schéma ředění přípravku Biseptol:

1 ampulka (5 ml) přípravku Biseptol ve 125 ml infuzního roztoku

2 ampulky (10 ml) přípravku Biseptol v 250 ml infuzního roztoku

3 ampulky (15 ml) přípravku Biseptol v 500 ml infuzního roztoku

K naředění přípravku Biseptol je přípustné použití následujících infuzních roztoků:

5% a 10% roztok glukózy,

0,9% roztok NaCl,

Ringerův roztok,

0,45% roztok NaCl s 2,5% roztokem glukózy.

Připravený infuzní roztok s přípravkem Biseptol se nesmí mísit s jinými než výše uvedenými

infuzními roztoky.

Infuze má být podána během 60 – 90 minut, přičemž má být přihlédnuto ke stupni hydratace pacienta.

Pokud pacientovi nelze podat větší množství tekutin, připouští se podání větší koncentrace

kotrimoxazolu – 5 ml v 75 ml 5% glukózy. Připravený roztok se podává po dobu nepřesahující

1 hodinu.

Veškerý nespotřebovaný roztok se musí zlikvidovat.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Warszawskie Zakłady Farmaceutyczne Polfa S.A.

ul. Karolkowa 22/24; 01-207 Warszawa, Polsko

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO

42/002/89-S/C

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE /PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 14.2.1989

Datum posledního prodloužení registrace: 22.1.2014

10.

DATUM REVIZE TEXTU

26. 8. 2019

Podobné produkty

Vyhledávejte upozornění související s tímto produktem

Sdílejte tyto informace