AMESOS 20MG/5MG

Česká republika - čeština - SUKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv)

Koupit nyní

Aktivní složka:
DIHYDRÁT LISINOPRILU (LISINOPRILUM DIHYDRICUM) ; AMLODIPIN-BESILÁT (AMLODIPINI BESILAS)
Dostupné s:
Gedeon Richter Plc., Budapešť
ATC kód:
C09BB03
INN (Mezinárodní Name):
THE DIHYDRATE OF LISINOPRIL (LISINOPRIL DIHYDRICUM) ; AMLODIPINE BESILATE (AMLODIPINE BESYLATE)
Dávkování:
20MG/5MG
Léková forma:
Tableta
Podání:
Perorální podání
Jednotky v balení:
90; 30 Blistr
Druh předpisu:
na lékařský předpis
Terapeutické oblasti:
LISINOPRIL A AMLODIPIN
Přehled produktů:
AMESOS
Stav Autorizace:
R - registrovaný léčivý přípravek.
Registrační číslo:
58/ 085/12-C
Datum autorizace:
2012-08-08

Přečtěte si celý dokument

sp. zn. sukls25491/2019

Příbalová informace: informace pro uživatele

Amesos 10 mg/5 mg tablety

Amesos 20 mg/10 mg tablety

Amesos 20 mg/5 mg tablety

lisinoprilum/amlodipinum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat,

protože obsahuje pro Vás důležité údaje.

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí

ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.

Pokud

Vás

vyskytne

kterýkoli

z nežádoucích

účinků,

sdělte

svému

lékaři

nebo

lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny

v této příbalové informaci. Viz bod 4.

Co naleznete v této

příbalové informaci

Co je přípravek Amesos a k čemu se používá

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Amesos užívat

Jak se přípravek Amesos užívá

Možné nežádoucí účinky

Jak přípravek Amesos uchovávat

Obsah balení a další informace

1.

Co je přípravek Amesos

a k

čemu se používá

Amesos tablety je kombinovaný přípravek amlodipinu, který patří do skupiny léků zvaných blokátory

vápníkových

kanálů,

lisinoprilu,

který

patří

skupiny

léků

zvaných

inhibitory

angiotenzin

konvertujícího enzymu (ACE). Přípravek Amesos se užívá k léčbě hypertenze (vysoký krevní tlak) u

dospělých osob.

Přípravek Amesos 10 mg/5 mg tablety je určen pro pacienty, jejichž krevní tlak byl kontrolován

kombinací 10 mg lisinoprilu a 5 mg amlodipinu.

Přípravek Amesos 20 mg/10 mg tablety je určen pro pacienty, jejichž krevní tlak byl kontrolován

kombinací 20 mg lisinoprilu a 10 mg amlodipinu.

Přípravek Amesos 20 mg/5 mg tablety je určen pro pacienty, jejichž krevní tlak byl kontrolován

kombinací 20 mg lisinoprilu a 5 mg amlodipinu.

U pacientů s vysokým krevním tlakem působí amlodipin relaxací (uvolněním) krevních cév, takže

krev jimi může snadněji protékat. Zlepšuje také krevní zásobení srdečního svalu. Lisinopril snižuje

napětí krevních cév a snižuje krevní tlak.

Příznaky zvýšeného krevního tlaku se u Vás nemusí projevovat, ale může se zvyšovat riziko některých

komplikací (například mrtvice a infarktu), pokud neužíváte antihypertenzní přípravek pravidelně.

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Amesos

užívat

Neužívejte přípravek

Amesos

Tento přípravek nesmíte užívat:

jestliže jste alergický(á) na lisinopril nebo amlodipin nebo na kteroukoli další složku tohoto

přípravku (uvedenou v bodě 6);

jestliže jste alergický(á) na jiné ACE inhibitory (jako je enalapril, kaptopril a ramipril) nebo na

jiné blokátory vápníkových kanálů (jako je nifedipin, felodipin nebo nimodipin);

jestliže jste měl(a) angioedém (závažná alergická reakce s příznaky jako je svědění, kopřivka,

dušnost a otok rukou, krku, úst a očních víček) v souvislosti s léčbou ACE inhibitorem nebo bez

této souvislosti;

jestliže

někdo

z Vašich

příbuzných

měl

někdy

závažnou

alergickou

reakci

(hereditární

angioedém)

nebo

pokud

jste

někdy

měl/měla

závažnou

alergickou

reakci

neznámé

příčiny

(idiopatický angioedém);

jesliže máte příliš nízký tlak krve (závažná hypotenze);

jestliže máte zúžení aorty (aortální stenóza), zúžení srdeční chlopě (mitrální stenóza), zesílené

srdeční svalstvo (hypertrofická kardiomyopatie);

jestliže trpíte oběhovým selháním (včetně šoku způsobeného srdcem nazývaného kardiogenní

šok);

jestliže jste měl(a) srdeční příhodu (infarkt myokardu) se srdečním selháním;

jestliže jste více než 3 měsíce těhotná (je lépe vyhnout se užívání přípravku Amesos i v časném

těhotenství, viz bod “Těhotenství a kojení“);

jestliže máte cukrovku (diabetes) nebo poruchu funkce ledvin a jste léčen(a) přípravkem ke

snížení krevního tlaku obsahujícím aliskiren;

jestliže jste užíval(a) nebo v současnosti užíváte sakubitril/valsartan, léčivý přípravek k léčbě

dlouhodobého (chronického) srdečního selhání u dospělých, protože zvyšuje riziko angioedému

(náhlý podkožní otok např. v krku).

Upozornění a opatření

Pokud jste těhotná (nebo se domníváte, že můžete být těhotná) musíte to oznámit svému lékaři.

Přípravek Amesos se nedoporučuje v časném období těhotenství a nesmí se užívat po 3. měsíci

těhotenství, protože může způsobit vážné poškození dítěte, pokud je v tomto období užíván (viz bod

“Těhotenství a kojení“).

Poraďte se s lékařem dříve, než začnete přípravek Amesos užívat:

jestliže máte srdeční potíže

jestliže máte problémy s krevními cévami (kolagenní onemocnění cév)

jestliže máte potíže s ledvinami

jestliže jaterní potíže

jestliže se máte podrobit operaci (včetně zubní operace) nebo anestezii

jestliže chodíte na dialýzu (umělá ledvina)

jestliže budete mít léčbu zvanou LDL aferéza k odstranění cholesterolu

jestliže je Vám více než 65 let

jestliže máte dietu s nízkým obsahem soli nebo používáte náhražky nebo doplňky soli s obsahem

draslíku nebo máte vysoké hladiny draslíku v krvi (hyperkalemie)

jestliže máte cukrovku

jestliže máte průjem nebo zvracíte

jestliže se podrobujete desenzibilizační léčbě, aby se snížila alergie na včelí nebo vosí píchnutí

jestliže jste černošského původu, protože u Vás může snadněji dojít k nežádoucímu účinku

„angioedém“ (závažná alergická reakce)

jestliže užíváte některý z následujících přípravků používaných k léčbě vysokého krevního tlaku:

blokátory receptorů pro angiotenzin II (ARB) (také známé jako sartany - například valsartan,

telmisartan, irbesartan), a to zejména pokud máte problémy s ledvinami související s diabetem

aliskiren

jestliže

užíváte

některý

následujících

léků,

hrozí

zvýšené

riziko

angioedému

(náhlého

podkožního otoku, např. v krku):

sirolimus, everolimus, temsirolimus a další léky ze třídy mTOR inhibitorů (užívají se k

zamezení odmítnutí transplantovaných orgánů nebo k léčbě nádorového onemocnění)

aktivátory tkáňového plasminogenu (léčivé přípravky k rozpouštění krevních sraženin), které

se podávají obvykle v nemocnici

vildagliptin, léčivý přípravek k léčbě diabetu (cukrovky)

racekadotril, léčivý přípravek k léčbě průjmu;

jestliže užíváte některý z léků uvedených níže (viz bod „Další léčivé přípravky a přípravek

Amesos“).

Promluvte se se svým lékařem, pokud se u Vás po začátku léčby přípravkem Amesos objevil suchý

kašel, který dlouhou dobu přetrvává.

Váš

lékař

může

pravidelných

intervalech

kontrolovat

funkci

ledvin,

krevní

tlak

množství

elektrolytů (např. draslíku) v krvi.

Viz také informace v bodě: “Neužívejte přípravek Amesos”.

Děti a dospívající

Přípravek Amesos nesmí být používán u dětí mladších než 18 let.

Další léčivé přípravky a přípravek Amesos

Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době

užíval(a) nebo které možná budete užívat.

Draslík šetřící diuretika (jako je spironolakton, amilorid, triamteren, které se podávají ke snížení

zadržování tekutin), doplňky draslíku nebo náhraždky soli obsahující draslík se mohou užívat spolu s

přípravkem Amesos jen pod pečlivým lékařským dohledem.

Zvláštní opatrnosti je třeba, pokud se přípravek Amesos užívá společně s následujícími léky:

močopudné látky nazývané diuretika (podávají se ke snížení zadržování tekutin)

jiné léky, které se podávají ke snížení krevního tlaku (antihypertenzíva)

léky užívané k léčbě onemocnění srdce (např. verapamil, diltiazem)

nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID) jako je kyselina acetylsalicylová (podávané k léčbě

zánětu kloubů, svalových bolestí, bolesti hlavy, zánětu, horečky)

lithium, tricyklická antidepresiva, antipsychotika, podávaná k léčbě duševních poruch

insulin a perorální antidiabetika (léky proti cukrovce podávané injekčně nebo ústy)

stimulátory autonomního nervového systému (sympatomimetika), jako je efedrin, fenylefrin,

xylometazolin a salbutamol, používanými k léčbě překrvení, kašle, rýmy a astmatu

imunosupresiva

používaná

k předcházení

odmítnutí

transplantátu

(např.

kortikosteroidy,

cytotoxické látky a antimetabolity)

alopurinol k léčbě dny

prokainamid (užívaný u arytmií)

léky, které mohou zvýšit hladinu draslíku v krvi, jako jsou doplňky stravy obsahující draslík

(včetně náhražek soli), draslík šetřící diuretika a jiné léčivé přípravky, které mohou zvýšit

hladinu draslíku v krvi (jako je heparin, přípravek používaný k ředění krve k zabránění tvorby

krevních sraženin, kotrimoxazol, označovaný též jako trimethoprim/sulfamethoxazol, k léčbě

infekcí

způsobených

bakteriemi

cyklosporin,

imunosupresivum

používané

zamezení

odmítnutí transplantovaného orgánu)

simvastatin (ke snížení cholesterolu a některých tukových látek v krvi)

narkotika, morfin a podobné léky podávané při léčbě silné bolesti

léky proti rakovině

anestetika, podávaná při chirurgických a některých zubních výkonech. Upozorněte lékaře, že

užíváte přípravek Amesos dříve, než dostanete celkovou nebo místní anestézii, kvůli možnému

riziku krátkodobého poklesu krevního tlaku

antikonvulziva (jako je karbamazepin, fenobarbital a fenytoin), k léčbě epilepsie

antibiotika (léky určené k léčbě bakteriálních infekcí), jako jsou rifampicin, erythromycin nebo

klarithromycin,

léky určené k léčbě HIV/AIDS (tzv. inhibitory proteáz např. ritonavir, indinavir, nelfinavir) nebo

kvasinkových infekcí (např. ketokonazol, itrakonazol).

rostlinné přípravky obsahující třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum)

soli zlata, zvláště podávané intravenozně (užívané k léčbě příznaků revmatoidní artritidy)

dantrolen (k relaxaci kosterního svalstva, užívaný k léčbě maligní hypertermie)

takrolimus

(slouží

kontrole

imunitní

odpovědi

organismu,

umožňuje

tělu

přijmout

transplantovaný orgán).

Následující

léčivé

přípravky

mohou

zvyšovat

riziko

vzniku

angioedému

(známky

angioedému

zahrnují otok obličeje, rtů, jazyka a/nebo krku s dýchacími nebo polykacími obtížemi):

léčivé přípravky na rozpouštění krevních sraženin (aktivátory tkáňového plasminogenu), obvykle

podávané v nemocnici.

léčivé přípravky, které se nejčastěji užívají k zamezení odmítnutí transplantovaných orgánů nebo

k léčbě nádorového onemocnění (sirolimus, everolimus, temsirolimus a další léky ze třídy mTOR

inhibitorů). Viz bod “Upozornění a opatření“.

vildagliptin používaný k léčbě cukrovky (diabetu).

racekadotril používaný k léčbě průjmu.

Možná bude nutné, aby Váš lékař změnil Vaši dávku a/nebo udělal jiná opatření:

pokud užíváte blokátor receptorů pro angiotenzin II (ARB) nebo aliskiren (viz také informace v

bodě "Neužívejte přípravek Amesos" a "Upozornění a opatření")."

P

říprav

ek Amesos s

jídlem

,

pitím

a alkoholem

Přípravek Amesos lze užít spolu s jídlem i pitím, ale v průběhu léčby je nutné se vyhnout alkoholu.

Během užívání přípravku Amesos se nemá konzumovat grapefruitový džus a grapefruit. Je to z toho

důvodu, že grapefruitový džus a grepefruit mohou zvýšit hladiny léčivé látky amlodipin v krvi, což

může vést k neodhadnutlnému zvýšení účinku přípravku Amesos na snížení krevního tlaku.

Těhotenství

a

kojení

Těhotenství

Pokud jste těhotná (nebo se domníváte, že můžete být těhotná) musíte to oznámit svému lékaři. Lékař

Vám obvykle doporučí přestat užívat přípravek Amesos před otěhotněním nebo ihned, jakmile se

dovíte, že jste těhotná a místo přípravku Amesos Vám doporučí jiný přípravek.

Přípravek Amesos se nedoporučuje v časném období těhotenství a nesmí se užívat po 3. měsíci

těhotenství, protože může způsobit vážné poškození dítěte, pokud je užíván po 3. měsíci těhotenství.

Kojení

Amlodipin prokazatelně přechází do mateřského mléka v malých množstvích. Informujte svého

lékaře, pokud kojíte nebo se chystáte začít kojit. Přípravek Amesos se nedoporučuje podávat kojícím

matkám a Váš lékař Vám může vybrat jinou léčbu, pokud si přejete kojit, zvláště pokud se jedná o

novorozence nebo předčasně narozené dítě.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů

Než budete řídit dopravní prostředky, užívat nástroje nebo obsluhovat stroje nebo vykonávat další

aktivity, které vyžadují pozornost, ujistěte se, že víte jak na Vás přípravek Amesos působí. Přípravek

Amesos může ovlivnit Vaši schopnost bezpečně řídit a obsluhovat stroje (zvláště na začátku léčby).

Neřiďte a neobsluhujte stroje, pokud zaznamenáte, že přípravek Amesos negativně ovlivňuje Vaši

schopnost řídit a obsluhovat stroje, např.způsobuje nevolnost, závrať nebo únavu, nebo bolest hlavy.

Přípravek Amesos obsahuje

sod

ík

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je

v podstatě „bez sodíku“.

3.

Jak se přípravek

Amesos

užívá

Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý/á, poraďte se se

svým lékařem nebo lékárníkem.

Doporučená dávka je 1 tableta přípravku Amesos denně. Přípravek Amesos může být užívaný s jídlem

nebo bez jídla. Spolkněnte celou tabletu a zapijte ji vodou. Užívejte tabletu každý den vždy ve stejnou

dobu.

Pokud máte pocit, že je účinek přípravku Amesos příliš silný či slabý, promluvte si se svým lékařem

nebo lékárníkem.

Použití u dětí a dospívajících

Přípravek Amesos nesmí být z důvodu nedostatečných údajů o bezpečnosti a účinnosti používán u dětí

do 18 let.

Starší pacienti

Obecně není třeba u osob starších 65 let dávku upravovat.

Porucha funkce jater

Onemocnění jater může ovlivnit hladiny amlodipinu v krvi. V tomto případě Vám lékař doporučí

častější lékařské kontroly.

Poruch funkce ledvin

Pravidelné lékařské kontroly během léčby přípravkem Amesos budou zahrnovat časté sledování

funkce ledvin, hladin draslíku a sodíku v séru. V případě zhoršení funkce ledvin bude přípravek

Amesos vysazen a nahrazen léčbou jednotlivými složkami v přiměřeně upravených dávkách.

Jestliže jste užil

(a)

více přípravku

Amesos

, než jste měl

(a)

Informujte ihned svého lékaře či vyhledejte pohotovostní ambulanci v nejbližší nemocnici.

Předávkování bude mít patrně za následek velmi nízký krevní tlak, který je nutné pečlivě sledovat.

Příznaky

předávkování

jsou

elektrolytová

nerovnováha,

selhání

ledvin,

rychlé

dýchání

(hyperventilace), rychlý tlukot srdce, palpitace (bušení srdce), pomalé bušení srdce, závrať, úzkost a

kašel.

Můžete mít pocit na omdlení, mdloby nebo slabost. Pokud je pokles tlaku hodně závažný, může dojít

k šokovému stavu. Kůže může být studená a studeně vlhká a můžete ztratit vědomí. Pokud dojde

k charakteristickým klinickým projevům jako závratě a bolest hlavy, musíte se uložit do polohy vleže

na znak. Další opatření zajistí lékař.

Jestliže jste zapomněl

(a)

užít přípravek

Amesos

Nezdvojnásobujte následující dávku, abyste nahradil/a vynechanou tabletu, tím předejdete riziku

předávkování. Následující tabletu užíjte v obvyklou dobu.

Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek Amesos

Užívjete tablety tak dlouho, dokud Vám lékař neřekne, abyste přestal (a). Pokud se cítíte lépe,

nepřestávejte tablety užívat. Pokud je přestanete užívat, Váš stav se může zhoršit.

Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo

lékárníka.

4.

Možné nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky, může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí

vyskytnout u každého.

Časté nežádoucí účinky

(mohou postihnout

až 1 z

10

pacientů

):

V klinické studii s kombinací amlodipinu a lisinoprilu se vyskytly: bolest hlavy, kašel, závrať.

Při užívání přípravku Amesos se mohou projevit alergické reakce (přecitlivělost). Musíte přestat

užívat přípravek Amesos a okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, pokud se u Vás vyvine některý

z následujících příznaků

angioedému

dýchací potíže s nebo bez otoků obličeje, rtů, jazyka a/ nebo krku.

otok obličeje, rtů, jazyka a/nebo krku, který může způsobit polykací potíže.

závažné kožní reakce, včetně silné kožní vyrážky, kopřivky, zarudnutí kůže po celém těle,

závažného svědění, tvorby puchýřů, olupování a otoku kůže, zánětu sliznic (Stevens-Johnsonův

syndrom, toxická epidermální nekrolýza), nebo jiné alergické reakce.

Další nežádoucí účinky zjištěné u samotného amlodipinu či lisinoprilu (dvě léčivé látky), které by se

při užívání přípravku Amesos mohly také projevit:

Amlodipin

Velmi časté nežádoucí účinky (mohou postihnout více než 1 z 10

pacientů

):

Otok.

Časté nežádoucí účinky

(mohou postihnout

až 1 z

10 pacientů

):

Bolest hlavy, otoky kotníků, svalové křeče, pocit únavy, slabost, ospalost, poruchy zraku, pocit

nemoci, porucha trávení, změna vyprazdňování střeva (průjem a zácpa), závratě, bolest břicha,

palpitace (rychlejší nebo nepravidelný srdeční tep), zčervenání, dušnost.

Oznamte lékaři, pokud Vám tyto příznaky působí jakékoli potíže nebo pokud trvají déle než týden.

Méně časté nežádoucí účinky

(mohou postihnout

až 1 ze

100 pacientů

):

Kožní vyrážka, svědění kůže, vypadávání vlasů, červené skvrny na kůži, změny barvy kůže, kopřivka,

zvracení, bolest svalů nebo kloubů, bolest zad, bolest na hrudi, změny nálady (včetně úzkosti),

deprese, nespavost, třes, tinnitus (zvonění v uších), nepravidelný srdeční rytmus (arytmie), hypotenze

(nízký krevní tlak), kašel, chuťové změny, parestezie (necitlivost nebo brnění), rýma, častější potřeba

močení v noci, poruchy močení, sucho v ústech, ztráta vnímání bolesti, zvýšené pocení, mdloba,

bolest, nevolnost (necítění se dobře), zvětšení prsů u mužů, impotence, zvýšení tělesné hmotnosti,

snížení tělesné hmotnosti.

Vzácné nežádoucí účinky

(mohou postihnout až 1 z

1000

pacientů

):

Zmatenost.

Velmi vzácné nežádoucí účinky

(mohou postihnout až 1 z

10000

pacientů

):

Alergické reakce, abnormální hodnoty testů jaterní funkce, zánět jater (hepatitida), zežloutnutí kůže

(žloutenka), snížení počtu bílých krvinek a destiček v krvi, zvýšení hladiny glukosy v krvi, srdeční

záchvat (infarkt myokardu), závažné kožní reakce (vyrážka, šupinatění nebo olupování se kůže),

závažné alergické reakce spojené s horečkou, červenými skvrnami, bolestí kloubů /nebo poruchami

očí (Stevens-Johnsonův syndrom), otok rtů, očních víček a genitálu (Quinckeho edém), otok nebo

bolest dásní, zánět slinivky břišní (pankreatitida), zánět sliznice žaludku (gastritida), citlivost na

světlo, hypertonie (zvýšené napětí svalů), periferní neuropatie (onemocnění nervů způsobující slabost

a pocit brnění), zánět krevních cév.

Není známo (z

dostupných údajů

nelze

určit

četnost

):

Třes, rigidní postoj, maskovitá tvář, pomalé pohyby a šouravá, nevyvážená chůze.

Lisinopril

Časté nežádoucí účinky

(mohou postihnout

až 1 z

10 pacientů

):

Bolest hlavy, závratě nebo točení hlavy, zejména po rychlém postavení, průjem, kašel, zvracení,

problémy s ledvinami.

Méně časté nežádoucí úči

nky

(mohou postihnout až 1 ze 100

pacientů

):

Změny nálady, změna barvy (zmodrání následně zčervenání) a/nebo snížená citlivost nebo brnění

prstů na rukou nebo nohou (Raynaudův fenomén), změny ve vnímání chuti, halucinace (vidění nebo

slyšení věcí, které nejsou skutečné), únava, pocit ospalosti nebo obtížné usínání, pocit točení se

(vertigo), abnormální pocity na kůži (jako brnění nebo svědění nebo pálení), pocit rychlé nebo

nepravidelné srdeční činnosti (palpitace), srdeční záchvat (srdeční infarkt), mozková mrtvice, rýma,

pocit na zvracení, bolest žaludku nebo zažívací potíže, impotence, únava, změny výsledků některých

laboratorních vyšetření (které ukazují, jak pracují Vaše ledviny nebo játra), kožní vyrážka, svědění,

rychlý tlukot srdce (tachykardie).

Vzácné nežádoucí účinky

(mohou postihnout až 1 z

1000

pacientů

):

Angioedém (reakce přecitlivělosti s náhlým otokem rtů, obličeje a krku a občas i nohou a rukou; vyšší

výskyt angioedému je pozorován u černochů než u ostatních pacientů). Zmatenost, nepřiměřená

sekrece antidiuretického hormonu, který kontroluje, jaké množství moči vyloučíte. Akutní problémy

s ledvinami, selhání ledvin, sucho v ústech, vypadávání vlasů, psoriáza, kopřivka, zvětšení prsů u

mužů. Změny čichového vnímání.

Zhoršení krevního obrazu: snížení hladiny hemoglobinu a hematokritu. Zvýšení hladiny bilirubinu

(žlučový pigment), nízká hladina sodíku v krvi.

Velmi vzácné nežádoucí účinky

(mohou postihnout až 1 z

10000

pacientů

):

Snížení glukosy v krvi (hypoglykemie), bolest dutin, sípání, zánět plic (pneumonie), žlutá kůže a/nebo

oči (žloutenka), zánět jater nebo slinivky břišní, selhání jater, závažné kožní poruchy (příznaky, které

zahrnují zarudnutí, tvorbu puchýřů a olupování), pocení. Snížení objemu moči (vylučování menšího

množství moči nebo žádné moči). Otok střev. Zhoršení krevního obrazu: snížení počtu červených

krvinek (anemie). Zhoršení krevního obrazu: snížení počtu destiček v krvi (trombocytopenie), snížení

počtu bílých krvinek (neutropenie, leukopenie, agranulocytoza). Tyto problémy mohou způsobit

prodloužené krvácení, únavu, slabost, onemocnění lymfatických uzlin, autoimunitní onemocnění (kdy

imunitní systém produkuje protilátky proti vlastním tkáním). Můžete snadněji onemocnět infekcemi.

Není známo (četnost nelze z

dostupných údajů

u

rčit

)

Mdloby, deprese, závažné alergické reakce z přecitlivělosti (anafylaktické/anafylaktoidní reakce).

Hlášení nežádoucích účinků

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové

informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Nahlášením

nežádoucích

účinků

můžete

přispět

k získání

více

informací

bezpečnosti

tohoto

přípravku.

5.

Jak přípravek Amesos

uchovávat

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkostí.

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.

Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na blistru a na obalu za „EXP“.

Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého

lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte Tato opatření pomáhají chránit životní

prostředí.

6.

O

bsah balení a další i

nformace

Co

přípravek

Amesos obsahuje

Léčivými látkami jsou lisinoprilum a amlodipinum.

Amesos 10 mg/5 mg tablety:

Jedna tableta obsahuje 10 mg lisinoprilu (jako dihydrát) a 5 mg amlodipinu (jako besylát).

Amesos 20 mg/10 mg tablety:

Jedna tableta obsahuje 20 mg lisinoprilu (jako dihydrát) a 10 mg amlodipinu (jako besylát).

Amesos 20 mg/5 mg tablety:

Jedna tableta obsahuje 20 mg lisinoprilu (jako dihydrát) a 5 mg amlodipinu (jako besylát).

Pomocnými látkami jsou mikrokrystalická celulosa, sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A) a

magnesium-stearát.

Jak

přípravek

Amesos

vypadá

a co obsahuje toto balení

Amesos 10 mg/5 mg tablety:

Bílá až téměř bílá, kulatá, plochá tableta se zkoseným okrajem, s půlicí rýhou na jedné straně a

vyraženým „A+L“ na druhé straně. Průměr přibližně 8 mm.

Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné

dávky.

Balení obsahuje 30 nebo 90 tablet v bílých neprůhledných PVC/PE/PVDC-hliníkových blistrech v

krabičce.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Amesos 20 mg/10 mg tablety:

Bílá až téměř bílá, kulatá, bikonvexní tableta s vyraženým „CF3“ na jedné straně, druhá strana bez

vyražení. Průměr přibližně 11 mm.

Balení obsahuje 30 nebo 90 tablet v bílých neprůhledných PVC/PE/PVDC-hliníkových blistrech v

krabičce.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Amesos 20 mg/5 mg tablety:

Bílá až téměř bílá, kulatá, bikonvexní tableta s vyraženým „CF2“ na jedné straně, druhá strana bez

vyražení. Průměr 11 mm.

Balení obsahuje 30 nebo 90 tablet v bílých neprůhledných PVC/PE/PVDC-hliníkových blistrech v

krabičce.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce

Gedeon Richter Plc.

1103 Budapešť,

Gyömrői út 19-21.

Maďarsko

Tento léčivý přípravek je v členských státech EHP registrován pod těmito názvy:

Bulharsko:

Dironorm

Česká republika:

Amesos

Estonsko:

Dironorm

Litva:

Dironorm

Lotyšsko:

Dironorm

Maďarsko:

Lisonorm a Lisonorm Forte

Polsko:

Dironorm

Rumunsko:

Lisonorm

Slovenská republika:

Dironorm a Dironorm Forte

Tato příbalová informace byla naposled

y

revidována

: 8. 5. 2019

Přečtěte si celý dokument

sp. zn. sukls25491/2019

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Amesos 10 mg/5 mg tablety

Amesos 20 mg/10 mg tablety

Amesos 20 mg/5 mg tablety

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Amesos 10 mg/5 mg tablety:

Jedna tableta obsahuje lisinoprilum 10 mg (jako lisinoprilum dihydricum) a amlodipinum 5 mg (jako

amlodipini besilas).

Amesos 20 mg/10 mg tablety:

Jedna tableta obsahuje lisinoprilum 20 mg (jako lisinoprilum dihydricum) a amlodipinum 10 mg (jako

amlodipini besilas).

Amesos 20 mg/5 mg tablety:

Jedna tableta obsahuje lisinoprilum 20 mg (jako lisinoprilum dihydricum) a amlodipinum 5 mg (jako

amlodipini besilas).

Pomocná látka se známým účinkem: sodík

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Tableta.

Amesos 10 mg/5 mg tablety:

Bílá až téměř bílá, kulatá, plochá tableta se zkoseným okrajem, s půlicí rýhou na jedné straně a

vyraženým „A+L“ na druhé straně. Průměr přibližně 8 mm.

Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné

dávky.

Amesos 20 mg/10 mg tablety:

Bílá až téměř bílá, kulatá, bikonvexní tableta s vyraženým „CF3“ na jedné straně, druhá strana bez

vyražení. Průměr přibližně 11 mm.

Amesos 20 mg/5 mg tablety:

Bílá až téměř bílá, kulatá, bikonvexní tableta s vyraženým „CF2“ na jedné straně, druhá strana bez

vyražení. Průměr 11 mm.

2/23

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Léčba esenciální hypertenze u dospělých.

Přípravek Amesos je indikovaný jako substituční léčba u těch dospělých pacientů, kde je krevní tlak

přiměřeně kontrolován lisinoprilem a amlodipinem v dávkách odpovídajících obsahu léčivých látek

v přípravku.

4.2

Dávkování a způsob podání

Dávkování

Doporučená dávka je jedna tableta denně. Maximální denní dávka je jedna tableta denně.

Obecně nejsou přípravky s fixní kombinací vhodné pro iniciální léčbu.

Přípravek Amesos je indikovaný pouze u pacientů, u nichž byla optimální udržovací dávka lisinoprilu

a amlodipinu stanovena v případě přípravku Amesos 10 mg/5 mg tablety na 10 mg lisinoprilu a 5 mg

amlodipinu, v případě přípravku Amesos 20 mg/10 mg tablety na 20 mg lisinoprilu a 10 mg

amlodipinu

v případě

přípravku

Amesos

mg/5

mg tablety

mg lisinoprilu

5 mg

amlodipinu.

Pokud je třeba upravit dávku, je možné uvažovat o titraci dávek jednotlivých složek.

Zvláštní skupiny pacientů

Porucha funkce ledvin

Ke stanovení optimální počáteční a udržovací dávky u pacientů s

poškozením ledvin je nutná

individuální titrace jednotlivými složkami lisinoprilem a amlodipinem. V průběhu léčby přípravkem

Amesos je třeba pravidelně sledovat renální funkce, hladiny draslíku a sodíku. V případě zhoršení

renálních

funkcí

užívání

přípravku

Amesos

musí

přerušit

nahradit

jednotlivými

složkami

v přiměřených dávkách. Amlodipin není dialyzovatelný.

Porucha funkce jater

Dávkovací

doporučení

nebylo

pacientů

s mírnou

středně

závažnou

poruchou

funkce

jater

stanoveno; proto musí být výběr dávky opatrný a musí začínat na spodní hranici dávkovacího rozmezí

(viz body 4.4 a 5.2). Pro nalezení optimální počáteční a udržovací dávky u pacientů s poruchou funkce

jater musí být tito pacienti individuálně titrováni za použití volné kombinace lisinoprilu a amlodipinu.

Farmakokinetika amlodipinu u závažné poruchy funkce jater nebyla studována. Léčbu amlodipinem u

pacientů se závažnou poruchou funkce jater je třeba začínat nejnižší dávkou a tuto pomalu titrovat.

Pediatrická populace (< 18 let)

Bezpečnost a účinnost přípravku Amesos u dětí a dospívajících do 18 let nebyla stanovena.

Starší pacienti (> 65 let)

Starší pacienty je třeba léčit s opatrností.

V klinických studiích nebyla žádná změna účinnosti nebo bezpečnosti amlodipinu nebo lisinoprilu

závislá

věku.

stanovení

optimální

udržovací

dávky

starších

pacientů

třeba

použít

individuální titraci volné kombinace lisinoprilu a amlodipinu.

3/23

Způsob podání

Perorální podání.

Vzhledem k tomu, že potrava neovlivňuje absorpci přípravku, lze přípravek Amesos užívat bez ohledu

na jídlo, tj. před jídlem, během jídla nebo po jídle.

4.3

Kontraindikace

Vztahující se k

lisinoprilu:

Hypersenzitivita na lisinopril nebo jakýkoli jiný inhibitor angiotenzin konvertujícího enzymu

(ACE).

Anamnéza angioneurotického edému ve spojení s předchozí terapií inhibitory ACE.

Hereditární nebo idiopatický angioneurotický edém.

2. a 3. trimestr těhotenství (viz body 4.4 a 4.6).

Souběžné užívání přípravku Amesos s přípravky obsahujícími aliskiren je kontraindikováno u

pacientů s diabetes mellitus nebo s poruchou funkce ledvin (GFR < 60 ml/min/1,73 m

) (viz body

4.5 a 5.1).

Souběžné užívání se sakubitrilem/valsartanem. Přípravek Amesos nesmí být nasazen dříve než 36

hodin po poslední dávce sakubitrilu / valsartanu (viz body 4.4 a 4.5).

Vztahující se k

amlodipinu:

Hypersenzitivita na amlodipin nebo jakýkoli jiné deriváty dihydropyridinu.

Těžká hypotenze.

Šok (včetně kardiogenního šoku).

Obstrukce levokomorového odtoku (např. aortální stenóza vysokého stupně).

Hemodynamicky nestabilní srdeční selhání po akutním infarktu myokardu.

Vztahující se k

přípravku Amesos:

Všechny výše uvedené kontraindikace vztahující se k jednotlivým složkám se vztahují také k fixní

kombinaci přípravku Amesos.

Hypersenzitivita na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Všechna upozornění vztahující se k jednotlivým složkám uvedená detailně níže se vztahují také

k fixní kombinaci přípravku Amesos.

Vztahující se k lisinoprilu

Symptomatická hypotenze

Symptomatická

hypotenze

byla

nekomplikovaných

hypertoniků

pozorována

vzácně.

hypertonických pacientů užívajících lisinopril nastává hypotenze s větší pravděpodobností, pokud je

pacient v objemové depleci, např. při diuretické terapii, dietním omezení soli, dialýze, zvracení nebo

průjmu nebo při závažné na reninu závislé hypertenzi (viz body 4.5 a 4.8). Symptomatická hypotenze

byla pozorována u pacientů se srdečním selháním s přidruženou renální insuficiencí nebo bez ní.

Pravděpodobněji nastává u pacientů se závažnějším stupněm srdečního selhání, při užití vysokých

4/23

dávek kličkových diuretik, hyponatremii nebo při poruše funkce ledvin. U pacientů se zvýšeným

rizikem vzniku symptomatické hypotenze by měla být počáteční terapie a změna dávky pečlivě

monitorovány.

Stejný

postup

doporučen

pacientů

ischemickou

chorobou

srdeční

nebo

cerebrovaskulárním

onemocněním,

kterých

nadměrný

pokles krevního tlaku

mohl mít

následek infarkt myokardu nebo cévní mozkovou příhodu.

Jestliže nastane hypotenze, pacient by měl být uložen do polohy naznak, a pokud je to nutné, měla by

být

aplikována

intravenózní

infúze

fyziologického

roztoku.

Přechodná

hypotenzní

reakce

není

kontraindikací pro další dávky, které mohou být obvykle podány bez obtíží, pokud již došlo k

vzestupu krevního tlaku po zvýšení objemu.

U některých pacientů se srdečním selháním, kteří mají normální nebo nízký krevní tlak, může po

podání lisinoprilu dojít k dalšímu poklesu systémového krevního tlaku. Tento účinek lze očekávat a

není obvykle důvodem k přerušení léčby. Pokud se hypotenze stane symptomatickou, může být

nezbytné redukovat dávku nebo lisinopril vysadit.

Hypotenze při akutním infarktu myokardu

Léčba lisinoprilem nesmí být zahájena u pacientů s akutním infarktem myokardu, u kterých je riziko

dalšího vážného zhoršení hemodynamiky po léčbě vazodilatancii. Jsou to pacienti se systolickým

krevním tlakem 100 mm Hg nebo nižším nebo v kardiogenním šoku. Během prvních tří dnů po

infarktu myokardu by měla být dávka snížena, pokud je systolický krevní tlak 120 mm Hg nebo nižší.

Udržovací dávka lisinoprilu by měla být snížena na 5 mg nebo přechodně až na 2,5 mg, pokud je

systolický krevní tlak 100 mm Hg nebo nižší. Pokud hypotenze přetrvává (systolický krevní tlak nižší

než 90 mm Hg déle než 1 hodinu), pak by měl být lisinopril vysazen.

Aortální a mitrální stenóza

/

hypertrofická kardiomyopatie

Stejně jako u všech ACE inhibitorů vyžaduje i podávání lisinoprilu pacientům s mitrální stenózou a

obstrukcí výtokové části levé komory, jako je aortální stenóza nebo hypertrofická kardiomyopatie,

opatrnost.

Porucha funkce ledvin

U pacientů s poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 80 ml/min) musí být počáteční dávka

lisinoprilu přizpůsobena clearance kreatininu pacienta a jeho odpovědi na léčbu. K běžné lékařské

praxi u těchto pacientů patří rutinní monitorování hladin draslíku a kreatininu.

U pacientů se srdečním selháním může vést hypotenze následující po zahájení léčby ACE inhibitory k

dalšímu zhoršení renálních funkcí. V této situaci bylo hlášeno akutní renální selhání, obvykle

reverzibilní.

U některých pacientů s oboustrannou stenózou renálních tepen nebo stenózou arterie solitární ledviny,

kteří byli léčeni inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu, byl pozorován vzestup močoviny v

krvi a sérového kreatininu, obvykle reverzibilní po přerušení terapie. To je zvláště pravděpodobné u

pacientů s renální insuficiencí. Pokud je přítomna i renovaskulární hypertenze, existuje zvýšené riziko

závažné hypotenze a renální insuficience. U těchto pacientů musí být léčba započata nízkými dávkami

a pečlivou titrací dávkování pod důsledným lékařským dohledem. Jelikož léčba diuretiky může být

napomáhajícím faktorem zmíněných komplikací, léčba diuretiky musí být přerušena a renální funkce

musí být během prvních týdnů léčby lisinoprilem monitorovány.

U některých hypertenzních pacientů bez předchozího zjevného renovaskulárního onemocnění došlo k

vzestupu močoviny v krvi a sérového kreatininu, obvykle mírnému a přechodnému, zvláště pokud byl

lisinopril podán současně s diuretiky. Toto je pravděpodobnější u pacientů s již existujícím renálním

poškozením. Může být třeba zredukovat dávku a/nebo vysadit diuretikum a/nebo lisinopril.

V případě akutního infarktu myokardu nesmí být započata léčba lisinoprilem u pacientů s prokázanou

renální dysfunkcí definovanou hodnotami sérového kreatininu překračujícími 177

mol/l a/nebo

proteinurií převyšující 500 mg/24 hod. Pokud se renální dysfunkce rozvine během léčby lisinoprilem

(sérová koncentrace kreatininu převyšuje 265

mol/l nebo dojde ke zdvojnásobení hodnoty naměřené

před léčbou), pak by se mělo zvážit vysazení lisinoprilu.

Hypersenzitivita, a

ngioedém

5/23

Angioedém obličeje, končetin, rtů, jazyka, glotis a/nebo laryngu byl

vzácně hlášen u pacientů

léčených inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu, včetně lisinoprilu.

Tyto obtíže se mohou objevit kdykoli během léčby. V takovém případě by měla být léčba lisinoprilem

okamžitě přerušena a měla by být zajištěna přiměřená léčba a monitorování pacienta, aby před

propuštěním pacienta byla jistota úplného odeznění příznaků. Dokonce i v těch případech, kdy byl

mírný otok omezen pouze na jazyk bez potíží s dýcháním, je nutné pacienta podrobit prolongovanému

sledování, jelikož léčba antihistaminiky a kortikoidy nemusí být vždy účinná.

Velmi vzácně bylo hlášeno úmrtí v souvislosti s angioedémem spojeným s edémem laryngu nebo

jazyka. V případě, kdy dojde k postižení jazyka, glotis nebo hrtanu, je pravděpodobná blokáda

dýchacích cest, zvláště u pacientů s operací dýchacích cest v anamnéze. V takovém případě je třeba

urychleně poskytnout příslušnou léčbu. Ta může zahrnovat podání adrenalinu a/nebo udržování

průchodnosti dýchacích cest. Pacient musí být pod pečlivým lékařským dohledem až do úplného

vymizení příznaků.

Bylo zjištěno, že podávání inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu pacientům černé rasy vede,

ve srovnání s příslušníky jiných ras, ke zvýšené incidenci rozvoje angioedému.

Pacienti s anamnézou angioedému bez vztahu k terapii ACE inhibitory mohou mít zvýšené riziko

angioedému při užívání ACE inhibitoru (viz bod 4.3).

Souběžné užívání ACE inhibitorů a sakubitrilu / valsartanu je kontraindikováno z důvodu zvýšeného

rizika angioedému. Léčbu sakubitrilem / valsartanem nelze zahájit dříve než 36 hodin po poslední

dávce lisinoprilu. Léčbu lisinoprilem nelze zahájit dříve než 36 hodin po poslední dávce sakubitrilu /

valsartanu (viz body 4.3 a 4.5).

Souběžné užívání ACE inhibitorů s racekadotrilem, mTOR inhibitory (např. sirolimus, everolimus,

temsirolimus) a vildagliptinem může vést ke zvýšenému riziku angioedému (např. otok dýchacích cest

nebo jazyka spolu s poruchou dýchání nebo bez poruchy dýchání) (viz bod 4.5). U pacientů, kteří již

užívají ACE inhibitor, je třeba opatrnosti při počátečním podání racekadotrilu, mTOR inhibitorů a

vildagliptinu.

Anafylaktoidní reakce u hemodialyzovaných pacientů

U pacientů dialyzovaných za použití membrán s vysokým průtokem (např. AN 69) a současně

léčených ACE inhibitory byly hlášeny anafylaktoidní reakce. U těchto pacientů by mělo být zváženo

použití jiného typu dialyzační membrány nebo jiné skupiny antihypertenzních látek.

Anafylaktoidní reakce v

průběhu LDL (low

-

density lipoproteins) aferézy

Vzácně se u pacientů užívajících ACE inhibitory v průběhu LDL (low-density lipoproteins) aferézy

s dextran-sulfátem

objevily

život

ohrožující

anafylaktoidní

reakce.

Těmto

reakcím

předejít

dočasným vysazením léčby ACE inhibitory před každou aferézou.

Desenzibilizace

U pacientů užívajících ACE inhibitory během desenzibilizace (např. jedem blanokřídlých) se vyskytly

život ohrožující anafylaktické reakce. Těmto reakcím bylo možno se vyhnout přechodným vysazením

terapie ACE inhibitorem, ale tyto reakce se znovu objevily po znovuzavedení léčby.

Jaterní selhání

Velmi vzácně byly ACE inhibitory spojovány se syndromem, který začíná cholestatickou žloutenkou

nebo

hepatitidou

postupuje

k fulminantní

nekróze

(někdy)

smrti.

Mechanismus

tohoto

syndromu není objasněn. Pacienti užívající lisinopril, u nichž vznikne žloutenka nebo výraznější

zvýšení jaterních enzymů, musí lisinopril vysadit a zůstat pod lékařským dohledem.

Neutropenie/agranulocyt

óz

a

U pacientů užívajících ACE inhibitory byla velmi vzácně zaznamenána neutropenie/agranulocytóza,

trombocytopenie a anemie. Neutropenie se objevuje vzácně u pacientů s normální renální funkcí a bez

jiných komplikujících faktorů. Neutropenie a agranulocytóza jsou reverzibilní po vysazení ACE

inhibitoru.

6/23

Lisinopril se musí podávat s velkou opatrností pacientům s kolagenózou, imunosupresivní terapií, při

užívání alopurinolu nebo prokainamidu, nebo při kombinaci těchto komplikujících faktorů, zejména

pokud je přítomno preexistující zhoršení renálních funkcí. U některých z těchto pacientů došlo

k rozvoji závažných infekcí, které v několika málo případech nereagovaly na intenzivní antibiotickou

léčbu. Pokud se přípravek Amesos podává těmto pacientům, doporučuje se pravidelné sledování počtu

bílých krvinek a pacienti musí být poučeni, že mají hlásit jakýkoli příznak infekce.

Duální blokáda systému renin

-angiotenzin-aldosteron (RAAS)

Bylo prokázáno, že současné užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo

aliskirenu zvyšuje riziko hypotenze, hyperkalemie a snížení funkce ledvin (včetně akutního selhání

ledvin). Duální blokáda RAAS pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů

pro angiotenzin II nebo aliskirenu se proto nedoporučuje (viz body 4.5 a 5.1).

Pokud je duální blokáda považována za naprosto nezbytnou, má k ní docházet pouze pod dohledem

specializovaného lékaře a za častého pečlivého sledování funkce ledvin, elektrolytů a krevního tlaku.

Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II nemají být používány současně u pacientů s

diabetickou nefropatií.

Rasa

Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu způsobují angioedém u černošské populace častěji než

u ostatních pacientů.

Stejně jako další ACE inhibitory, může být lisinopril u pacientů černošské populace méně účinný při

snižování krevního tlaku než u ostatních pacientů, pravděpodobně v důsledku vyšší prevalence

snížených hladin reninu u hypertenzní černošské populace.

Kašel

Při podávání ACE inhibitorů byl zaznamenán kašel. Je pro něj charakteristické, že je neproduktivní,

přetrvávající a vymizí po vysazení léčby. Kašel vznikající při podávání ACE inhibitorů má být

součástí diferenciální diagnózy kašle.

Operace/ anestezie

U pacientů podstupujících rozsáhlou operaci či během anestezie látkami způsobujícími hypotenzi,

může lisinopril sekundárně ke kompenzačnímu uvolňování reninu blokovat vytváření angiotenzinu II.

Pokud dojde k hypotenzi a předpokládá se, že je vyvolána tímto mechanismem, může být upravena

zvýšením objemu.

Hyperkalemie

ACE inhibitory mohou vyvolat hyperkalemii, protože brání uvolňování aldosteronu. U pacientů s

normální funkcí ledvin není účinek obvykle významný. U pacientů s poruchou funkce ledvin, diabetes

mellitus a/nebo u pacientů užívajících doplňky stravy obsahující kalium (včetně náhražek soli),

kalium šetřící diuretika (např. spironolakton, triamteren nebo amilorid) nebo u pacientů užívajících

jakéhokoli jiné léčivé látky zvyšující draslík v séru (např. heparin, trimethoprim nebo kombinovaný

přípravek kotrimoxazol, označovaný též jako trimethoprim/sulfamethoxazol) a zejména antagonisty

aldosteronu nebo blokátory receptorů pro angiotenzin se ale hyperkalemie může objevit. U pacientů

léčených

inhibitory

třeba

používat

kalium

šetřící

diuretika

blokátory

receptorů

angiotenzin s opatrností. Pokud je nutné současné užívání výše uvedených látek, je třeba sledovat

sérové hladiny draslíku a funkci ledvin (viz bod 4.5).

Pacienti s diabetem

Během

prvního

měsíce

léčby

inhibitory

pacientů

s diabetem

léčených

perorálními

antidiabetiky nebo insulinem nutné pravidelné monitorování glykemie (viz bod 4.5).

Lithium

Kombinace lithia a lisinoprilu není obecně doporučována (viz bod 4.5).

Těhotenství

7/23

Podávání ACE inhibitorů by nemělo být zahájeno během těhotenství. S výjimkou pacientek, pro které

je dlouhodobá léčba ACE inhibitory nezbytná, by všechny ostatní pacientky měly být v případě

plánovaného

těhotenství

převedeny

jinou

antihypertenzní

léčbu

s ověřeným

bezpečnostním

profilem pro použití v těhotenství. Pokud došlo k otěhotnění, je třeba ihned ukončit podávání ACE

inhibitorů a v případě nutnosti další léčby zahájit jinou léčbu (viz body 4.3 a 4.6).

Vztahující se k amlodipinu

Bezpečnost a účinnost amlodipinu při hypertenzní krizi nebyla stanovena.

S

rdeční selhání

Pacienti se srdečním selháním musí být léčeni s opatrností. V dlouhodobé placebem kontrolované

studii u pacientů se závažným srdečním selháním (NYHA III a IV) byla u pacientů léčených

amlodipinem hlášena vyšší incidence plicního edému než u pacientů užívajících placebo (viz bod 5.1).

Blokátory kalciových kanálů, včetně amlodipinu, musí být podávány s opatrností pacientům se

srdečním selháním, z důvodu zvýšeného rizika dalších kardiovaskulárních příhod a mortality.

Porucha funkce jater

Hodnoty plasmatického poločasu amlodipinu a AUC jsou u pacientů s poruchou funkce jater vyšší;

dávkovací schéma u těchto pacientů nebylo stanoveno. V těchto případech je třeba začít léčbu

amlodipinem s nejnižší doporučenou dávkou, a je třeba opatrnosti při zahájení léčby i v případě

zvyšování dávky. U pacientů s těžkou poruchou funkce jater může být nutné dávku titrovat pomalu a

pacienty pečlivě sledovat.

S

tarší pacient

i

U těchto pacientů je třeba opatrnosti při zvyšování dávek (viz body 4.2 a 5.2).

Porucha funkce ledvin

U těchto pacientů lze použít amlodipin v normálním dávkování. Změny plasmatických koncentrací

amlodipinu nekorelují se stupněm poruchy funkce ledvin. Amlodipin není dialyzovatelný.

Vztahující se k přípravku Amesos

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je

v podstatě „bez sodíku“.

4.5

Interakce s

jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Interakce ve vztahu k lisinoprilu

Antihypertenzní látky

Při kombinaci lisinoprilu s dalšími antihypertenzivy (např. glyceroltrinitrát nebo jiné nitráty či jiná

vazodilatancia) může dojít k dalšímu snížení krevního tlaku.

Data z klinických studií ukázala, že duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS)

pomocí

kombinovaného

užívání

inhibitorů

ACE,

blokátorů

receptorů

angiotenzin

nebo

aliskirenu je spojena s vyšší frekvencí nežádoucích účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená

funkce ledvin (včetně akutního renálního selhání) ve srovnání s použitím jedné látky ovlivňující

RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1).

Léčivé přípravky

zvyšující riziko

angioedému

Souběžné užívání ACE inhibitorů a sakubitrilu / valsartanu je kontraindikováno z důvodu zvýšeného

rizika angioedému (viz body 4.3 a 4.4).

Souběžné užívání ACE inhibitorů s mTOR inhibitory (Mammalian Target of Rapamycin) (např.

temsirolimus,

sirolimus,

everolimus)

nebo

inhibitory

neutrální

endopeptidázy

(NEP)

(např.

8/23

racekadotril) nebo aktivátory tkáňového plasminogenu nebo s vildagliptinem může vést ke zvýšenému

riziku angioedému (viz bod 4.4).

Diuretika

Pokud je k terapii pacienta užívajícího lisinopril přidáno diuretikum, antihypertenzní účinek je

obvykle aditivní.

U pacientů, kteří jsou již na diuretické léčbě, a zvláště u těch, u kterých byla diuretická terapie

zavedena nedávno, může příležitostně po zavedení léčby lisinoprilem dojít k nadměrnému poklesu

krevního tlaku. Možný výskyt symptomatické hypotenze po lisinoprilu lze minimalizovat přerušením

terapie diuretiky před zahájením terapie lisinoprilem (viz body 4.4 a 4.2).

Doplňky draslíku, draslík šetřící diuretika a náhražky soli obsahující draslík a jiné léčivé přípravky,

které mohou zvyšovat hladiny draslíku v séru

Hladina draslíku v séru obvykle zůstává v normálu, ale u některých pacientů se může při léčbě

lisinoprilem objevit hyperkalemie. Kalium šetřící diuretika (např. spironolakton, triamteren nebo

amilorid), doplňky stravy obsahující kalium nebo náhražky soli obsahující kalium mohou vést, zvláště

u pacientů s poruchou funkce ledvin, k významnému zvýšení hladiny draslíku v séru. Při podávání

lisinoprilu

společně

dalšími

látkami,

které

zvyšují

sérové

kalium,

jako

trimethoprim

kotrimoxazol (trimethoprim / sulfamethoxazol), je zapotřebí opatrnost, protože o trimethoprimu je

známo, že se chová jako kalium šetřící diuretikum jako amilorid. Proto není kombinace lisinoprilu s

výše zmíněnými léčivými přípravky doporučena. Pokud je současné podávání indikováno, je třeba je

podávat s opatrností a s častými kontrolami hladin draslíku v séru (viz bod 4.4).

Cyklosporin: Při souběžném užívání ACE inhibitorů a cyklosporinu se může objevit hyperkalemie.

Doporučuje se kontrolovat hladinu draslíku v séru.

Heparin:

Při

souběžném

užívání

inhibitorů

heparinu

může

objevit

hyperkalemie.

Doporučuje se kontrolovat hladinu draslíku v séru.

Pokud je

lisinopril

podáván

diuretikem vyvolávajícím ztrátu draslíku, hypokalemie navozená

diuretikem se může zlepšit.

Lithium

Při souběžném užívání lithia s ACE inhibitory bylo zaznamenáno reverzibilní zvýšení koncentrací

sérového lithia a toxicita. Souběžné užívání thiazidových diuretik může zvýšit riziko lithiové toxicity

a povzbudit již zvýšenou toxicitu lithia ACE inhibitory. Užití lisinoprilu s lithiem se nedoporučuje,

ale pokud je jejich společné užití nutné, měly by se pečlivě sledovat hladiny sérového lithia (viz bod

4.4).

Nesteroidní protizánětlivé léčivé přípravky

(NSAID)

včetně

kyseliny acetylsalicylov

é ≥

3g/den

Při

současném

podávání

inhibitorů

s nesteroidními

protizánětlivými

léčivými

látkami

(tj.

kyselina acetylsalicylová v protizánětlivém dávkovacím režimu, COX-2 inhibitory a neselektivní

NSAID) může dojít k oslabení antihypertenzního účinku. Současné podávání ACE inhibitorů a

NSAID může vést ke zvýšení rizika zhoršení funkce ledvin, včetně možného akutního selhání ledvin,

ke zvýšení draslíku v séru, zvláště u pacientů s již špatnou funkcí ledvin. Tyto účinky jsou obvykle

reverzibilní. Kombinaci je třeba podávat s opatrností, zvláště u starších pacientů. Pacienty je třeba

dostatečně hydratovat a je třeba vzít v úvahu monitorování funkce ledvin na začátku současné léčby a

poté v pravidelných intervalech.

Zlato

U pacientů léčených inhibitory ACE byly po podání injekčních přípravků zlata (např. natrium-

aurothiomalát) častěji hlášeny případy nitritoidních reakcí (symptomy v důsledku vazodilatace jako

návaly, nauzea, závratě a hypotenze, které mohou být velmi závažné).

Tricyklická antidepresiva / antipsychotika / anestetika

Souběžné

užívání

určitých

anestetik,

tricyklických

antidepresiv

antipsychotik

spolu

inhibitory může způsobit další snížení krevního tlaku (viz bod 4.4).

9/23

Sympatomimetika

Sympatomimetika mohou snížit antihypertenzní účinek ACE inhibitorů.

Antidiabetika

Epidemiologické

studie

naznačují, že

souběžné

užívání

ACE inhibitorů

antidiabetik (insulin,

perorální antidiabetika) mohou vyvolat snížení zvýšené krevní glukosy s rizikem hypoglykemie.

Ukázalo se, že k tomuto jevu došlo spíše během prvních týdnů kombinované léčby a u pacientů s

renální insuficiencí.

Kyselina acetylsalicylová, trombolytika, betablokátory, nitráty

Lisinopril lze užívat spolu s kyselinou acetylsalicylovou (v kardiologických dávkách), trombolytiky,

betablokátory a/nebo nitráty.

Interakce ve vztahu k amlodipinu

Účinky jiných léčivých přípravků na amlodipin

CYP3A4 inhibitory

Současné podávání amlodipinu se silnými nebo středně silnými inhibitory CYP3A4 (inhibitory

proteázy, azolová antimykotika, makrolidy jako erythromycin nebo klarithromycin, verapamil nebo

diltiazem) může významně zvýšit expozici amlodipinu a tím zvýšit riziko vzniku hypotenze. Klinické

důsledky

těchto

farmakokinetických

odchylek

mohou

být

výraznější

starších

pacientů.

doporučené klinické monitorování a může být potřeba upravit dávku

Klarithromycin je inhibitor CYP3A4. U pacientů užívajících klarithromycin současně s amlodipinem

existuje zvýšené riziko hypotenze. Jestliže je amlodipin podáván současně s klarithromycinem,

doporučuje se pečlivě pacienty sledovat.

CYP3A4 induktory

Při

souběžné

léčbě

známými

induktory

CYP3A4

mohou

měnit

plasmatické

koncentrace

amlodipinu. Proto je zapotřebí během souběžné léčby, zejména silnými induktory CYP3A4 (např.

rifampicin, Hypericum perforatum), a po ní monitorovat krevní tlak a případně zvážit úpravu dávky.

Současné podávání amlodipinu s grepfruitem či grepfruitovou šťávou se nedoporučuje, protože u

některých pacientů může vést k vyšší biologické dostupnosti amlodipinu působící větší pokles

krevního tlaku.

Dantrolen (infuze)

U zvířat byly po podání verapamilu a intravenózního dantrolenu pozorovány letální ventrikulární

fibrilace

kardiovaskulární

kolaps

souvislosti

hyperkalemií.

důvodu

možného

rizika

hyperkalemie je nutné se u pacientů náchylných ke vzniku maligní hypertemie a během léčby maligní

hypertemie vyvarovat souběžnému podání blokátorů kalciového kanálu jako je amlodipin.

Účinek amlodipinu na jiné léčivé přípravky

Účinek

amlodipinu

snížení

krevního

tlaku

větší

při

podání

jiných

léčivých

přípravků

antihypertenzním účinkem.

Takrolimus

Při současném podávání takrolimu s amlodipinem je riziko zvýšení hladiny takrolimu v krvi, ale

farmakokinetický mechanismus této interakce není plně znám. Aby se předešlo toxicitě takrolimu, je

třeba u pacientů léčených amlodipinem monitorovat hladiny takrolimu v krvi a v případě potřeby

dávku takrolimu přizpůsobit.

Inhibitory mTOR (Mammalian Target of Rapamycin)

10/23

Inhibitory mTOR, jako je sirolimus, temsirolimus a everolimus, jsou substráty CYP3A. Amlodipin je

slabým inhibitorem CYP3A. Při souběžném užívání inhibitorů mTOR může amlodipin zvýšit expozici

inhibitorům mTOR.

Cyklosporin

U cyklosporinu a amlodipinu nebyly provedeny žádné studie interakcí u zdravých dobrovolníků nebo

jiných populací s výjimkou pacientů po transplantaci ledviny, kde byla pozorována proměnlivá

zvýšení koncentrace (rozmezí 0 %-40 %) cyklosporinu. U pacientů po transplantaci ledviny je třeba

vzít v úvahu monitorování hladin cyklosporinu a může být třeba dávku cyklosporinu snížit.

Simvastatin

Současné podávání opakovaných dávek 10 mg amlodipinu s 80 mg simvastatinu vedlo k 77 % zvýšení

expozice simvastatinu ve srovnání s podáním samotného simvastatinu. Dávka simvastatinu u pacientů

užívajících amlodipin je omezena na 20 mg denně.

V klinických studiích interakcí neovlivnil amlodipin farmakokinetiku atorvastatinu, digoxinu, ani

warfarinu.

4.6

Fertilita, t

ěhotenství a kojení

Těhotenství

Použití

přípravku

Amesos

není

doporučeno

během

prvního

trimestru

těhotenství

kontraindikováno během druhého a třetího trimestru těhotenství.

Nejsou

dispozici

údaje

z dostatečně

kontrolovaných

klinických

studií

s užitím

lisinoprilu

amlodipinu

těhotných

žen.

Nicméně

užití

obou

léčivých

látek

během

těhotenství,

buď

není

doporučeno, nebo je kontraindikováno (podrobnosti týkající se jednotlivých složek viz níže).

Pokud je diagnostikováno těhotenství, léčba přípravkem Amesos musí být neprodleně ukončena a

pokud je to třeba, má být započata alternativní léčba (viz bod 4.4).

Léčba přípravkem Amesos nemá být iniciována během těhotenství. Pokud není pokračování v léčbě

přípravkem Amesos považováno za nezbytné, mají být pacientky plánující těhotenství převedeny na

alternativní antihypertenzivní léčbu se stanoveným bezpečnostním profilem pro užití v těhotenství.

Vztahující se k l

isinoprilu

Podávání ACE inhibitorů během prvního trimestru těhotenství není doporučeno (viz bod 4.4).

Podávání ACE inhibitorů v druhém a třetím trimestru těhotenství je kontraindikováno (viz bod 4.3,

4.4).

Epidemiologické důkazy ohledně rizika teratogenity po expozici inhibitorům ACE v prvním trimestru

těhotenství nejsou jednoznačné. Malé zvýšení rizika však nelze vyloučit. Pokud se pokračování

v léčbě inhibitorem ACE nepovažuje za nezbytné, mají být pacientky plánující těhotenství převedeny

na náhradní antihypertenzivní léčbu s prokázaným bezpečnostním profilem v těhotenství. Při zjištění

těhotenství musí být léčba inhibitory ACE neprodleně přerušena a v případě potřeby se má začít léčba

náhradní.

Je známo, že expozice ACE inhibitorům ve druhém a třetím trimestru má u člověka fetotoxické

účinky (snížení funkce ledvin, oligohydramnion, zpomalení osifikace lebky) a způsobuje neonatální

toxicitu (selhání ledvin, hypotenze, hyperkalemie) (viz také bod 5.3). Dojde-li od druhého trimestru

těhotenství k expozici inhibitoru ACE, doporučuje se provést ultrazvukové vyšetření funkce ledvin a

lebky.

Děti matek, které v těhotenství užívaly ACE inhibitory, musí být pečlivě sledovány na výskyt

hypotenze (viz také body 4.3 a 4.4).

Vztahující se

k amlodipinu

Bezpečnost amlodipinu v těhotenství u člověka nebyla stanovena.

11/23

Ve studiích se zvířaty byla při podání vysokých dávek pozorována reprodukční toxicita (viz bod 5.3).

Proto se jeho použití v těhotenství doporučuje pouze tehdy, pokud neexistuje jiná bezpečnější

alternativa a pokud onemocnění samo o sobě vede k většímu riziku pro matku a plod.

Kojení

Nejsou dostupné informace týkající se podávání lisinoprilu během kojení. Amlodipin je vylučován do

mateřského mléka. Množství, které z matky přejde do kojence, má odhad interkvartilního rozpětí 3–7

% (max. 15 %) mateřské dávky. Účinek amlodipinu na kojence není známý.

Užití přípravku Amesos není doporučeno a je vhodnější užít alternativní metody léčby, které mají lépe

stanovený bezpečnostní profil v době kojení, zvláště pokud se jedná o novorozence nebo předčasně

narozené dítě.

Fertilita

Nejsou k dispozici údaje z dostatečně kontrolovaných klinických studií týkající se účinku lisinoprilu a

amlodipinu na fertilitu.

Vztahující se k

amlodipinu

některých

pacientů

léčených

blokátory

kalciových

kanálů

byly

pozorovány

reverzibilní

biochemické změny v hlavičce spermie. Klinické údaje o možném vlivu amlodipinu na fertilitu nejsou

dostatečné. V jedné studii s potkany byly pozorovány nežádoucí účinky na fertilitu samců (viz bod

5.3).

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Vztahující se k

lisinoprilu

Při řízení vozidel nebo obsluze strojů je třeba vzít v úvahu příležitostný výskyt závratí nebo únavy.

Vztahující se k

amlodipinu

Amlodipin může mírně až středně ovlivnit schopnost řídit a obsluhovat stroje. Pokud pacienti

užívající amlodipin mají závrať, bolest hlavy, únavu nebo nevolnost, může být schopnost reakce

snížena. Je nutná opatrnost, zvláště na začátku léčby.

Z výše uvedeného vyplývá, že přípravek Amesos může ovlivnit schopnost řídit a obsluhovat stroje

(zvláště na začátku léčby).

4.8

Nežádoucí účinky

Během kontrolované klinické studie (n=195) nebyl výskyt nežádoucích účinků u pacientů užívajících

současně obě léčivé látky vyšší než u pacientů na monoterapii. Nežádoucí účinky se nelišily od účinků

hlášených dříve u amlodipinu a/nebo lisinoprilu. Nežádoucí účinky byly obvykle mírné, přechodné a

jen vzácně vyžadovaly ukončení léčby přípravkem Amesos. Nejčastějšími nežádoucími účinky u této

kombinace byly bolesti hlavy (8 %), kašel (5 %) a závratě (3 %).

Četnost je definována následovně: Velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥

1/1 000 až <1/100), vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000), s neznámou četností

(z dostupných údajů nelze určit). V každé uvedené skupině jsou nežádoucí účinky zaznamenány

sestupně dle klesající závažnosti.

Následující nežádoucí účinky byly zaznamenány v průběhu léčby buď lisinoprilem nebo amlodipinem

samostatně podaným:

12/23

Třídy orgánových systémů

Četnost

Nežádoucí účinky

u lisinoprilu

Nežádoucí účinky

u amlodipinu

Poruchy krv

e a lymfatického

systému

vzácné

pokles hemoglobinu,

pokles hematokritu,

velmi vzácné

útlum kostní dřeně,

agranulocytóza (viz bod

4.4),

leukopenie,

neutropenie,

trombocytopenie,

hemolytická anemie,

anemie,

lymfadenopatie

trombocytopenie

leukocytopenie

Poruchy imunitního systému

velmi vzácné

autoimunitní onemocnění

alergické reakce

není známo

anafylaktická/anafylakto-

idní reakce

Endokrinní poruchy

vzácné

syndrom nepřiměřené

sekrece antidiuretického

hormonu (SIADH)

Poruchy metabolismu a

výživy

velmi vzácné

hypoglykemie

hyperglykemie

Psychiatrické poruchy

méně časté

změny nálady,

porucha spánku,

halucinace

nespavost,

změny nálady (včetně

úzkosti),

deprese

vzácné

duševní zmatenost

zmatenost

není známo

depresivní symptomy

Poruchy ner

vového systému

časté

závrať,

bolest hlavy

somnolence,

závrať,

bolest hlavy (zvláště na

začátku léčby)

méně časté

vertigo,

parestézie,

dysgeuzie

synkopa,

třes,

dysgeuzie,

hypestézie,

parestézie

vzácné

poruchy čichu

velmi vzácné

hypertonie, periferní

neuropatie

není známo

synkopa

extrapyramidová porucha

Poruchy oka

časté

poruchy zraku (včetně

diplopie)

Poruchy ucha a labyrintu

méně časté

tinnitus

Srdeční poruchy

časté

palpitace

méně časté

infarkt myokardu zřejmě

sekundárně při nadměrné

hypotenzi u vysoce

rizikových pacientů (viz bod

4.4),

tachykardie,

palpitace

arytmie (včetně

bradykardie,

ventrikulární tachykardie

a fibrilace síní)

13/23

Třídy orgánových systémů

Četnost

Nežádoucí účinky

u lisinoprilu

Nežádoucí účinky

u amlodipinu

velmi vzácné

infarkt myokardu

Cévní poruchy

časté

ortostatické účinky (včetně

hypotenze

zčervenání

méně časté

cerebrovaskulární příhoda

zřejmě sekundárně při

nadměrné hypotenzi u

vysoce rizikových pacientů

(viz bod 4.4),

Raynaudův fenomén

hypotenze

velmi vzácné

vaskulitida

Respirační, hrudní a

mediastinální poruchy

časté

kašel

dušnost

méně časté

rýma

kašel,

rýma

méně časté

bronchospazmus,

alergická

alveolitida/eozinofilní

pneumonie,

sinusitida

Gastrointestinální poruchy

časté

průjem, zvracení

bolest břicha,

nauzea,

dyspepsie,

změna funkce střev

(průjem a zácpa)

méně časté

bolest břicha,

nauzea,

porucha trávení

zvracení,

sucho v ústech

vzácné

sucho v ústech

velmi vzácné

pankreatitida,

střevní angioedém

pankreatitida, gastritida,

hyperplazie gingivy

Poruchy jater a žlučových cest

velmi vzácné

hepatitida- hepatocelulární

nebo cholestatická,

žloutenka a jaterní selhání

(viz bod 4.4)

hepatitida,

žloutenka,

zvýšení hladin jaterních

enzymů**

Poruchy kůže a podkožní

tkáně

méně časté

vyrážka,

pruritus

alopecie,

vyrážka,

enantém,

purpura,

změny barvy kůže,

hyperhidroza,

pruritus,

kopřivka

vzácné

psoriáza,

kopřivka,

alopecie,

hypersenzitivita/angioneuro-

tický edém: angioneurotický

edém obličeje, končetin, rtů,

jazyka, glotis a/nebo laryngu

(viz bod 4.4)

14/23

Třídy orgánových systémů

Četnost

Nežádoucí účinky

u lisinoprilu

Nežádoucí účinky

u amlodipinu

velmi vzácné

toxická epidermální

nekrolýza,

Stevens-Johnsonův

syndrom,

erythema multiforme,

pemfigus,

pocení,

kožní pseudolymfom *

erythema multiforme,

angioneurotický edém,

exfoliativní dermatitida,

Stevens-Johnsonův

syndrom,

Quinckeho edém,

fotosenzitivita

není známo

toxická epidermální

nekrolýza

Poruchy svalové a kosterní

soustavy a pojivové tkáně

časté

otok kotníků,

svalové křeče

méně časté

artralgie,

myalgie,

bolest zad

Poruchy ledvin a močových

cest

časté

renální dysfunkce

méně časté

poruchy močení,

nykturie,

častější močení

vzácné

akutní renální selhání,

urémie

velmi vzácné

oligurie/anurie

Poruchy reprodukčního

systému a prsu

méně časté

impotence

impotence,

gynekomastie

vzácné

gynekomastie

Celkové poruchy a reakce

v

místě aplikace

velmi časté

edém

časté

únava,

astenie

méně méně časté

únava,

astenie

bolest na hrudi,

bolest,

malátnost

Vyšetření

méně časté

zvýšená hladina močoviny

v krvi,

zvýšená hladina sérového

kreatininu,

hyperkalemie,

zvýšení hladin jaterních

enzymů

zvýšení tělesné

hmotnosti,

snížení tělesné hmotnosti

vzácné

zvýšení bilirubinu v séru,

hyponatremie

hlášen

komplex

příznaků,

mezi

kterými

mohou

vyskytnout

některé

nebo

všechny

následujících:

horečka,

vaskulitida,

myalgie,

artralgie/artritida,

pozitivní

antinukleární

protilátky

(ANA), zvýšená sedimentace erytrocytů (ESR), eosinofilie a leukocytóza. Může dojít k výskytu

vyrážky, fotosenzitivity a jiných kožních projevů.

** Většinou odpovídající cholestáze

Bezpečnostní údaje z klinických studií naznačují, že lisinopril je u hypertenzních dětských pacientů

obecně

dobře

tolerovaný

bezpečnostní

profil

v této

věkové

skupině

srovnatelný

s bezpečnostním profilem dospělých.

15/23

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to

pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,

aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9

Předávkování

Nejsou k dispozici údaje týkající se předávkování přípravkem Amesos.

Vztahující se k

předávkování lisi

noprilem

Jsou k dispozici omezené údaje o předávkování lisinoprilem u lidí.

Symptomy

spojené

předávkováním

inhibitory

zahrnují

hypotenzi,

cirkulační

šok,

elektrolytickou

nerovnováhu,

renální

selhání,

hyperventilaci,

tachykardii,

palpitace,

bradykardii,

závratě, úzkost a kašel.

Doporučená léčba při předávkování je intravenózní infúze fyziologického roztoku. V případě výskytu

hypotenze by měl být pacient uveden do protišokové polohy. V případě dostupnosti je možné zvážit i

léčbu infúzí angiotenzinem II a/nebo intravenózními katecholaminy. Pokud došlo k předávkování v

nedávné době, měl by být lisinopril odstraněn z těla (např. zvracením, výplachem žaludku, podáním

absorbentů a síranu sodného). Lisinopril může být odstraněn z celkového oběhu hemodialýzou (viz

bod 4.4). Léčba kardiostimulátorem je indikována v případě bradykardie, která odolává léčbě. Životní

funkce, sérové elektrolyty a koncentrace kreatininu by měly být pravidelně sledovány.

Vztahující se k předávkování amlodipinem

U člověka jsou zkušenosti se záměrným předávkováním omezené.

Symptomy

Dostupná data ukazují, že předávkování může způsobit nadměrnou periferní vazodilataci a možnou

reflexní tachykardii. Byla též hlášena výrazná a pravděpodobně prolongovaná systémová hypotenze

vedoucí až k šoku a úmrtí.

Léčba

Klinicky

významná

hypotenze

důsledku

předávkování

amlodipinu

vyžaduje

aktivní

podporu

kardiovaskulárních funkcí, včetně častého monitorování srdeční a respirační funkce, elevace dolních

končetin a zvýšenou pozornost cirkulujícímu objemu tekutin a objemu vyloučené moči.

Při obnově vaskulárního tonu a krevního tlaku mohou být užitečné vasokonstrikční látky, pokud

ovšem jejich aplikace není kontraindikována. K potlačení účinku blokátorů kalciových kanálů je

užitečné podat intravenózně monohydrát kalcium-glukonátu.

V některých případech je užitečné provést výplach žaludku. Bylo prokázáno, že podání aktivního uhlí

zdravým dobrovolníkům během 2 hodin po požití amlodipinu 10 mg snižuje absorpci amlodipinu.

Vzhledem k tomu, že amlodipin se ve značné míře váže na bílkoviny v plazmě, nepředpokládá se, že

by dialýza byla účinná.

Předávkování přípravkem Amesos:

16/23

Předávkování může vyústit v nadměrnou periferní vazodilataci s výraznou hypotenzí, cirkulačním

šokem,

poruchami

elektrolytové

rovnováhy,

renálním

selháním,

hyperventilací,

tachykardií,

palpitacemi, bradykardií, závratěmi, úzkostí a kašlem. Doporučuje se symptomatická léčba (umístění

pacienta do polohy vleže naznak, sledování – a dle potřeby – podpora srdeční a respirační funkce,

krevního

tlaku a

rovnováhy tekutin

elektrolytů

koncentrací

kreatininu). V případě závažné

hypotenze

musí

být

zajištěno

zvednutí

dolních

končetin,

pokud

intravenózní

podání

tekutin

nevyvolá dostatečnou odpověď, možná bude třeba podpůrná léčba periferními vazopresivy, pokud

tento postup není kontraindikován. Pokud je dostupná, lze také uvážit léčbu infuzí angiotenzinu II.

Intravenózní podání kalcium-glukonátu může přispět k eliminaci blokády kalciových kanálů.

Lisinopril lze ze systémové cirkulace odstranit hemodialýzou. Během dialýzy je třeba se vyhnout užití

vysoce propustných polyakrylonitrilových membrán.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: ACE inhibitory a blokátory kalciových kanálů, lisinopril a amlodipin

ATC kód: C09BB03

Přípravek Amesos obsahuje fixní dávku kombinace léčivých látek lisinoprilu a amlodipinu.

Lisinopril

Mechanismus účinku

Lisinopril je inhibitor peptidyl dipeptidázy. Inhibuje angiotenzin konvertující enzym (ACE), který

katalyzuje přeměnu angiotenzinu I na vasokonstrikční peptid angiotenzin II. Angiotenzin II také

stimuluje

sekreci

aldosteronu

kůrou

nadledvin.

Inhibice

způsobí

pokles

koncentrace

angiotenzinu II a tím pokles vasopresorní aktivity a snížení sekrece aldosteronu. Snížená koncentrace

aldosteronu může způsobit zvýšení sérové koncentrace draslíku.

Farmakodynamické účinky

Zatímco

mechanismus,

kterým

lisinopril

snižuje

krevní

tlak

supresí

systému

renin-angiotenzin-

aldosteron je považován za primární, lisinopril působí antihypertenzivně dokonce i u pacientů s

hypertenzí

nízkou

hladinou

reninu.

identický

kinázou

enzymem

degradujícím

bradykinin.

zvýšené

hladiny

bradykininu,

silného

vasodilatačního

peptidu,

hrají

roli

terapeutickém účinku lisinoprilu, není dosud objasněno.

Klinická účinnost a bezpečnost

Účinek lisinoprilu na mortalitu a morbiditu u pacientů se srdečním selháním byl studován srovnáním

vysokých (32,5 mg nebo 35 mg jednou denně) a nízkých (2,5 mg nebo 5 mg jednou denně) dávek. Ve

studii se 3 164 pacienty, se střední hodnotou přežití pacientů 46 měsíců, způsobily vysoké dávky

lisinoprilu ve srovnání s nízkými dávkami snížení rizika o 12 % při kombinovaném hodnocení

jakékoli mortality a hospitalizace z jakékoli příčiny (p=0,002) a 8 % snížení rizika jakékoli mortality a

hospitalizace z kardiovaskulárních důvodů (p=0,036). Byla vysledována redukce mortality z jakékoli

příčiny (8 %, p=0,128) a z kardiovaskulárního důvodu (10 %, p=0,073). V konečné analýze byl u

pacientů léčených vysokou dávkou počet hospitalizací pro srdeční selhání snížen o 24 % (p=0,002).

Symptomatický přínos byl podobný u pacientů léčených vysokými i nízkými dávkami lisinoprilu.

Výsledky studie prokázaly, že souhrnný profil nežádoucích účinků u pacientů léčených vysokými i

nízkými dávkami lisinoprilu byl podobný druhem i počtem. Předvídatelné nežádoucí účinky ACE

inhibitorů, jako je hypotenze nebo alterace renální funkce, byly zvládnutelné a vzácně vedly k

17/23

přerušení léčby. Kašel se vyskytoval u pacientů léčených vysokými dávkami méně často ve srovnání

s pacienty léčenými nízkými dávkami lisinoprilu.

V GISSI-3 studii byl použit 2x2 faktoriálový plán pro srovnání účinku lisinoprilu a glycerol-trinitrátu

podávaných samostatně nebo v kombinaci po dobu 6 týdnů s kontrolní skupinou u 19 394 pacientů

podrobených léčbě během 24 hodin po akutním infarktu myokardu. Lisinopril statisticky významně

snížil riziko mortality o 11 % oproti kontrole (2p=0,03). Snížení rizika u glycerol-trinitrátu nebylo

významné, ale jeho kombinace s lisinoprilem snížila významně riziko mortality o 17 % ve srovnání s

kontrolní skupinou (2p=0,02). V podskupině pacientů starších 70 let a žen, predefinovaných jako

pacienti

vysokým

rizikem

mortality,

významný

benefit

pozorován

při

posuzování

kombinovaného ovlivnění mortality a srdečních funkcí. Výsledek ukázal pro všechny pacienty, i z

velmi rizikové podskupiny, významný přínos u pacientů léčených lisinoprilem po dobu 6 měsíců i

léčených kombinací lisinoprilu s glycerol-trinitrátem po dobu 6 týdnů. To dokazuje preventivní

působení lisinoprilu. Jak se dá očekávat při každé vasodilatační léčbě, s léčbou lisinoprilem byl

spojený zvýšený výskyt hypotenze a renálních dysfunkcí, ale nebyl v souvislosti s proporcionálním

nárůstem mortality.

Ve dvojitě zaslepené, randomizované, multicentrické studii srovnávající lisinopril s blokátorem

kalciových kanálů u 335 hypertenzních pacientů s diabetes mellitus 2. typu s počáteční nefropatií

charakterizovanou mikroalbuminurií, lisinopril užívaný v dávce 10-20 mg jednou denně po dobu 12

měsíců snížil systolický/diastolický krevní tlak o 13/10 mmHg a poměr exkrece albuminu do moči o

40 %. Při srovnání s blokátorem kalciových kanálů, který způsobí stejný pokles krevního tlaku, u

pacientů léčených lisinoprilem, se ukázala významně větší redukce poměru exkrece albuminu do moči

prokazující, že ACE inhibiční účinek lisinoprilu redukuje mikroalbuminurii přímým mechanismem na

renální tkáň spolu s hypotenzivním účinkem.

Léčba lisinoprilem neovlivňuje kontrolu glykemie, jak bylo prokázáno nesignifikantně významným

účinkem na hladiny glykovaného hemoglobinu (HbA1c).

Látky působící na systém renin

-angiotenzin (RAS)

Ve dvou velkých randomizovaných, kontrolovaných studiích (ONTARGET (ONgoing Telmisartan

Alone and in combination with Ramipril Global Endpoint Trial) a VA NEPHRON-D (The Veterans

Affairs Nephropathy in Diabetes)) bylo hodnoceno podávání kombinace inhibitoru ACE s blokátorem

receptorů pro angiotenzin II.

Studie

ONTARGET

byla

vedena

pacientů

anamnézou

kardiovaskulárního

nebo

cerebrovaskulárního onemocnění nebo u pacientů s diabetes mellitus 2. typu se známkami poškození

cílových orgánů. Studie VA NEPHRON-D byla vedena u pacientů s diabetes mellitus 2. typu a

diabetickou nefropatií.

V těchto studiích nebyl prokázán žádný významně příznivý účinek na renální a/nebo kardiovaskulární

ukazatele a mortalitu, ale v porovnání s monoterapií bylo pozorováno zvýšené riziko hyperkalemie,

akutního poškození ledvin a/nebo hypotenze. Vzhledem k podobnosti farmakodynamických vlastností

jsou tyto výsledky relevantní rovněž pro další inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin

Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II proto nesmí pacienti s diabetickou nefropatií

užívat současně.

Studie ALTITUDE (Aliskiren Trial in Type 2 Diabetes Using Cardiovascular and Renal Disease

Endpoints) byla navržena tak, aby zhodnotila přínos přidání aliskirenu k standardní terapii inhibitorem

nebo

blokátorem

receptorů

angiotenzin

pacientů

diabetes

mellitus

typu

chronickým

onemocněním

ledvin,

kardiovaskulárním

onemocněním,

nebo

obojím.

Studie

byla

předčasně ukončena z důvodu zvýšení rizika nežádoucích komplikací. Kardiovaskulární úmrtí a cévní

mozková příhoda byly numericky častější ve skupině s aliskirenem než ve skupině s placebem a

zároveň nežádoucí účinky a sledované závažné nežádoucí účinky (hyperkalemie, hypotenze a renální

dysfunkce) byly častěji hlášeny ve skupině s aliskirenem oproti placebové skupině

18/23

Pediatrická populace

V klinické studii zahrnující 115 pediatrických pacientů ve věku 6-16 let s hypertenzí dostávali

pacienti s hmotností pod 50 kg 0,625 mg; 2,5 mg nebo 20 mg lisinoprilu denně a pacienti s hmotností

50 kg a více dostávali 1,25 mg, 5 mg nebo 40 mg lisinoprilu jednou denně. Na konci druhého týdne

snižoval

lisinopril

podávaný

jednou

denně

tlak

krve

v závislosti

dávce

s konzistentní

antihypertenzní účinností při dávkách vyšších než 1,25 mg.

Účinek byl potvrzený ve fázi vysazení, kde diastolický tlak vzrostl asi o 9 mm Hg více u pacientů

randomizovaných do placebové skupiny než u pacientů, kteří byly randomizováni k pokračování se

střední nebo vysokou dávkou lisinoprilu. Na dávce závislý antihypertenzní účinek lisinoprilu byl

konzistentní v několika demografických podskupinách: věk, stupnice Tanner (Tanner fáze), pohlaví a

rasa.

Amlodipin

Amlodipin je inhibitorem transportu kalciových iontů dihydropyridinové skupiny (blokátor pomalých

kalciových kanálů neboli antagonista kalciových iontů) - inhibuje tedy transmembránový transport

kalciových iontů do srdečních buněk a buněk hladkého svalstva cévních stěn.

Mechanismus antihypertenzního působení amlodipinu vyplývá z jeho přímého relaxačního účinku na

hladké svalstvo cévní stěny.

Přesný mechanismus, jímž amlodipin vede k ústupu anginózních bolestí, nebyl dosud zcela poznán,

avšak je známo, že amlodipin snižuje rozsah ischemického poškození myokardu dvěma mechanismy:

Amlodipin dilatuje periferní arterioly, a tak redukuje celkovou periferní rezistenci (afterload),

proti níž musí srdce pracovat. Vzhledem k tomu, že srdeční frekvence zůstává stabilní, vede toto

snížení dotížení k odlehčení práce srdce a snížení spotřeby energie a kyslíkových nároků v

myokardu.

Mechanismus

účinku

amlodipinu

zahrnuje

pravděpodobně

také

dilataci

hlavních

větví

koronárních tepen a koronárních arteriol, a to jak v normálních, tak i v ischemií postižených

oblastech. Tato dilatace zvyšuje dodávku kyslíku k myokardu u pacientů s koronárními spasmy

(Prinzmetalovou čili variantní anginou pectoris).

U pacientů s hypertenzí amlodipin při dávkování 1x denně klinicky významně snižuje krevní tlak

vleže i vestoje po dobu celých 24 hodin. Vzhledem k pomalému nástupu účinku však podání

amlodipinu nevede k akutní hypotenzi.

U pacientů s anginou pectoris zvyšuje jedna denní dávka amlodipinu celkovou dobu tolerance fyzické

zátěže, oddaluje nástup anginózních bolestí a dobu do vzniku 1 mm depresí úseku ST na EKG a

snižuje jak frekvenci anginózních atak, tak spotřebu glycerol trinitrátu.

Při podání amlodipinu nebyly zjištěny žádné nežádoucí metabolické účinky ani změny koncentrací

lipidů v plasmě; podávání amlodipinu je vhodné i u pacientů s astmatem, diabetem či dnou.

Srdeční selhání

Hemodynamické studie a kontrolované klinické studie, při nichž pacienti se srdečním selháním třídy II

- IV podle NYHA podstoupili zátěžový test, ukázaly, že amlodipin nevede ke zhoršení klinického

stavu,

hodnoceného

pomocí

tolerance

fyzické

zátěže,

ejekční

frakce

levé

komory

klinické

symptomatologie.

Z placebem kontrolované studie (PRAISE) vyplynulo, že u pacientů se srdečním selháním stupně III-

IV dle NYHA léčených digoxinem, diuretiky a inhibitory angiotensin konvertujícího enzymu (ACE)

nedošlo po podání amlodipinu k vzestupu rizika mortality nebo rizika kombinované mortality a

morbidity u pacientů se srdečním selháním.

19/23

V následující, dlouhodobé, placebem kontrolované studii (PRAISE-2) s amlodipinem u nemocných se

srdečním selháním NYHA III a IV bez klinických příznaků nebo bez objektivního nálezu svědčícího

pro probíhající ischemickou chorobu, kteří užívali stabilní dávky ACE inhibitorů, digitalisu nebo

diuretik, neměl amlodipin žádný vliv na celkovou nebo kardiovaskulární mortalitu. Ve stejné skupině

nemocných bylo užívání amlodipinu spojeno s vyšším výskytem hlášení plicního edému.

Studie hodnotící preventivní léčbu infarktu myoka

rdu (ALLHAT)

Antihypertensive and Lipid-Lowering Treatment to Prevent Heart Attack Trial (ALLHAT), dvojitě

zaslepená, randomizovaná, mortalitní-morbiditní studie sledovala srovnání léčby novějšími léčivými

přípravky: amlodipin 2,5-10 mg/den (blokátor kalciového kanálu), lisinopril 10-40 mg/den (ACE

inhibitor), podávanými jako terapie první linie, s léčbou thiazidovým diuretikem chlortalidonem 12,5-

25 mg/den při léčbě mírné až středně těžké hypertenze.

Celkem 33 357 pacientů s hypertenzí ve věku 55 či více let bylo randomizováno a následně sledováno

průměrně po dobu 4,9 let. Pacienti měli minimálně jeden další rizikový faktor ICHS, včetně: infarktu

myokardu nebo cévní mozkové příhody v anamnéze (> 6 měsíců před vstupem do studie) nebo jiného

dokumentovaného aterosklerotického onemocnění (celkem 51,5 %), diabetu 2. typu (36,1 %), HDL

cholesterolu

<

mg/dl

(11,6

hypertrofie

levé

komory

diagnostikované

echokardiografií (20,9 %), kouření cigaret (21,9 %).

Primární

cílový

parametr

souborem

fatálních

koronárních

příhod

nefatálních

infarktů

myokardu. V tomto sledovaném parametru nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi léčbou

amlodipinem a chlortalidonem: RR 0,98 95% CI [0,90-1,07] p=0,65. Mezi sekundárními sledovanými

cílovými

parametry

výskyt

srdečního

selhání

(součást

kombinovaného

kardiovaskulárního

cílového parametru) významně vyšší ve skupině léčené amlodipinem ve srovnání se skupinou léčenou

chlortalidonem (10,2 % vs. 7,7 %, RR 1,38, 95% CI [1,25-1,52] p<0,001). Nicméně, nebyl zjištěn

žádný statisticky významný rozdíl v celkové mortalitě při léčbě amlodipinem a chlortalidonem. RR

0,96 95% CI [0,89-1,02] p=0,20.

Pediatrická populace (ve věku 6 let a starších)

Ve studii s 268 dětmi ve věku 6-17 let s predominantní sekundární hypertenzí bylo prokázáno, že obě

dávky amlodipinu, 2,5 mg a 5 mg, snižovaly systolický krevní tlak významně více než placebo. Rozdíl

mezi oběma dávkami nebyl statisticky významný.

Dlouhodobý účinek amlodipinu na růst, dospívání a celkový rozvoj nebyl studován. Dlouhodobá

účinnost léčby amlodipinem v dětství na snížení kardiovaskulární morbidity a mortality v dospělosti

nebyla rovněž vyhodnocena.

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Lisinopril

Lisinopril je perorálně aktivní ACE inhibitor neobsahující sulfhydrylovou skupinu.

Absorpce

Po perorálním podání lisinoprilu je maxima sérové koncentrace dosaženo přibližně za 7 hodin, ačkoli

u pacientů s akutním infarktem myokardu je patrné malé zpoždění. Průměrný rozsah absorpce

lisinoprilu při dávkách 5-80 mg je přibližně 25 % s individuální variabilitou 6–60 %. Absolutní

biologická dostupnost je u pacientů se srdečním selháním snížena o přibližně 16 %. Absorpce

lisinoprilu není ovlivněna přítomností potravy v zažívacím traktu.

Distribuce

Lisinopril se pravděpodobně neváže na jiné plasmatické bílkoviny než na cirkulující angiotenzin

konvertující enzym. Studie na potkanech prokázaly, že lisinopril slabě prochází hematoencefalickou

bariérou.

20/23

Eliminace

Lisinopril není v organismu metabolizován a v nezměněném stavu je zcela vyloučen do moči. Po

opakovaném podání lisinoprilu byl účinný poločas akumulace stanoven na 12,6 hodin. Clearance

lisinoprilu u zdravých osob je přibližně 50 ml/min. Během poklesu sérové hladiny byla zaznamenána

prolongovaná terminální fáze, která však nevedla k akumulaci léčivé látky. Tato terminální fáze

pravděpodobně odráží saturovatelnost vazby na ACE a není úměrná podané dávce.

Farmakokinetické vlastnosti u zvláštních populací

Porucha funkce jater

Poškození jaterní funkce u pacientů s cirhózou způsobí pokles absorpce lisinoprilu (asi o 30 % na

základě izolace látky z moči), ale zvýšení expozice (přibližně 50 %) ve srovnání se zdravými osobami

a to v důsledku snížené clearance.

Porucha funkce ledvin

Porucha funkce ledvin snižuje eliminaci lisinoprilu, který je vylučován ledvinami, ale toto snížení je

klinicky významné pouze tehdy, když je glomerulární filtrace nižší než 30 ml/min. Při mírném až

středně závažném poškození ledvin (clearance kreatininu 30-80 ml/min) byla střední AUC zvýšena

pouze o 13 %, zatímco 4-5ti násobné zvýšení AUC bylo pozorováno až u těžké poruchy funkce ledvin

(clearance kreatininu 5-30 ml/min).

Lisinopril může být odstraněn dialýzou. Během 4 hodin hemodialýzy klesly plasmatické koncentrace

lisinoprilu průměrně o 60 % s clearance dialýzy mezi 40 a 55 ml/min.

Srdeční selhání

U pacientů se srdečním selháním je ve srovnání se zdravými osobami větší expozice lisinoprilu

(zvýšení AUC na průměrně 125 %), ale díky záchytu lisinoprilu v moči, je absorpce redukovaná

přibližně o 16 % v porovnání se zdravými jedinci).

Pediatri

cká populace

Farmakokinetický profil lisinoprilu byl studován u 29 pediatrických pacientů s hypertenzí ve věku

mezi 6 a 16 lety s GFR nad 30 ml/min/1,73 m

. Po dávkách 0,1 až 0,2 mg/kg bylo maximálních

koncentrací lisinoprilu v plasmě v ustáleném stavu dosaženo během 6 hodin a rozsah absorpce na

základě záchytu v moči byl kolem 28 %.

Tyto hodnoty jsou obdobné těm, které byly již dříve získány u dospělých.

Hodnoty AUC a C

u dětí byly v této studii konzistentní s hodnotami získanými u dospělých.

Starší pacienti

U starších pacientů jsou ve srovnání s mladšími osobami vyšší hladiny lisinoprilu v krvi a vyšší

hodnoty plochy pod křivkou koncentrací v čase (zvýšeny přibližně o 60 %).

Amlodipin

Absorpce, d

istribuce a vazba na bílkoviny v plasmě

perorálním

podání

terapeutických

dávkách

amlodipin

dobře

absorbován

dosažením

vrcholové plasmatické koncentrace za 6-12 hodin po podání. Absolutní biologická dostupnost se

pohybuje v rozmezí 64 a 80 %. Distribuční objem je přibližně 21 l/kg. Studie in vitro prokázaly, že

přibližně 97,5 % cirkulujícího amlodipinu je navázáno na plasmatické bílkoviny.

Biologická dostupnost amlodipinu není ovlivněna příjmem potravy.

Biotransformace/eliminace

Terminální plasmatický eliminační poločas činí 35-50 hodin a je při jedné denní dávce konzistentní.

Amlodipin je ve značné míře metabolizován na inaktivní metabolity v játrech. Močí se vylučuje z

10% v podobě nezměněné substance a z 60 % ve formě metabolitů.

21/23

Farmakokinetické vlastnosti u zvláštních populací

Porucha funkce jater

O podávání amlodipinu pacientům s poruchou funkce jater existují pouze velmi omezené údaje.

Pacienti s jaterní nedostatečností mají sníženou clearance amlodipinu, což má za následek delší

poločas a nárůst AUC o přibližně 40-60 %.

Starší pacienti

Doba potřebná k dosažení vrcholových plasmatických koncentrací amlodipinu je u starších a mladších

subjektů obdobná. Clearance amlodipinu se snižuje, což má za následek zvýšení AUC a prodloužení

eliminačního poločasu u starších pacientů. Podle očekávání došlo v závislosti na věku studované

skupiny u nemocných s městnavým srdečním selháním ke zvýšení AUC a eliminačního poločasu.

Pediatrická populace

Farmakokinetická studie byla provedena se 74 hypertenzními dětmi ve věku 1 až17 let (z toho 34

pacientů bylo ve věku 6-12 let, a 28 pacientů ve věku 13-17 let), které užívaly dávku 1,25 mg až 20

mg amlodipinu, buď v jedné či dvou dávkách denně. U dětí ve věku 6 až 12 let a u dospívajících ve

věku 13-17 let byla typická hodnota perorální clearance (CL/F) 22,5 resp. 27,4 l/hod u chlapců, a 16,4

resp. 21,3 l/hod u dívek. Byla zjištěna velká variabilita v expozici amlodipinu mezi jedinci. Existují

pouze omezené údaje hlášené u dětí ve věku do 6 let.

Fixní kombinace

Žádné farmakokinetické interakce mezi jednotlivými léčivými látkami přípravku Amesos nebyly

popsány. Farmakokinetické parametry (AUC, C

, t

a poločas eliminace) se nelišily od těch

pozorovaných při podávání jednotlivých složek samostatně.

Gastrointestinální absorpce přípravku Amesos není ovlivněna jídlem.

5.3

Předklinické údaje vztahující se k

bezpečnosti

Předklinické studie s kombinací lisinopril-amlodipin nebyly provedeny.

Lisinopril

Předklinické údaje založené na konvenčních studiích obecné farmakologie, toxicity po opakovaném

podávání, genotoxicity a karcinogenního potenciálu neprokazují žádné zvláštní riziko pro člověka.

Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu jako skupina měly nežádoucí účinky na pozdní fetální

vývoj s důsledkem smrti plodu a vrozených poruch, zejména na lebce.

Byla

hlášena

fetotoxicita,

retardace

intrauterinního

růstu

průchodný

ductus

arteriosus.

Tyto

vývojové anomálie jsou předpokládaným důsledkem částečně přímého působení ACE inhibitorů na

fetální systém renin-angiotenzin a částečně ischemie vyplývající z mateřské hypotenze, sníženého

fetálně-placentárního průtoku krve a z nedostatečného přísunu kyslíku a živin k plodu.

Amlodipin

Reprodukční toxikologie

Reprodukční studie u potkanů a myší prokázaly zpoždění porodu, prodloužení doby porodu a snížení

přežití

mláďat

při

dávkách

přibližně

vyšších

než nejvyšší

doporučené

dávky

člověka

stanovené dle mg/kg.

Ovlivnění

fertility

Nebyl zjištěn žádný účinek na fertilitu potkanů léčených amlodipinem (samci po dobu 64 dní a samice

po dobu 14 dní před pářením) v dávkách do 10 mg/kg/den (8x* vyšší než je maximální doporučená

22/23

dávka u člověka 10 mg na základě mg/m

). V jiné studii s potkany, kde samci byli léčeni amlodipinem

po dobu 30 dnů v dávkách srovnatelných s dávkou pro člověka stanovené dle mg/kg, byly pozorovány

snížené plasmatické hladiny hormonů stimulujících folikuly a testosteronu a rovněž snížení hustoty

spermií a počtu zralých spermií a Sertoliho buněk.

Kancerogeneze, mutageneze

U potkanů a myší léčených amlodipinem v potravě po dobu dvou let v koncentracích vypočtených tak,

odpovídaly

denním

úrovním

dávky

0,5;

1,25

mg/kg

nebyl

podán

žádný

důkaz

kancerogenitě amlodipinu. Nejvyšší dávka (u myší obdobná a u potkanů dvojnásobná* než je

maximální doporučená klinická dávka 10 mg na základě mg/m

) byla blízko maximální tolerované

dávky u myší, avšak nikoli u potkanů.

Studie

mutagenity

neodhalily

žádné

léčivé

látce

závislé

účinky

genové,

chromozomální úrovni.

* Při hmotnosti pacienta 50 kg.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Mikrokrystalická celulosa

Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)

Magnesium-stearát

6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3

Doba použitelnosti

Amesos 10 mg/5 mg tablety:

4 roky

Amesos 20 mg/10 mg tablety:

3 roky

Amesos 20 mg/5 mg tablety:

3 roky

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkostí.

6.5

Druh obalu a obsah

balení

Amesos 10 mg/5 mg tablety:

30 nebo 90 tablet v bílých neprůhledných PVC/PE/PVDC//Al blistrech v krabičce.

23/23

Amesos 20 mg/10 mg tablety:

30 nebo 90 tablet v bílých neprůhledných PVC/PE/PVDC//Al blistrech v krabičce.

Amesos 20 mg/5 mg tablety:

30 nebo 90 tablet v bílých neprůhledných PVC/PE/PVDC//Al blistrech v krabičce.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky na likvidaci.

Veškerý

nepoužitý

léčivý

přípravek

nebo

odpad

musí

být

zlikvidován

v souladu

s místními

požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Gedeon Richter Plc.

Gyömrői út 19-21

1103 Budapešť,

Maďarsko

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO

Amesos 10 mg/5 mg tablety: 58/238/09-C

Amesos 20 mg/10 mg tablety: 58/772/09-C

Amesos 20 mg/5 mg tablety: 58/085/12-C

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace:

Amesos 10 mg/5 mg tablety: 25. 2. 2009

Amesos 20 mg/10 mg tablety: 11. 11. 2009

Amesos 20 mg/5 mg tablety: 1. 2. 2012

Datum posledního prodloužení registrace:

Amesos 10 mg/5 mg tablety, Amesos 20 mg/10 mg tablety a Amesos 20 mg/5 mg tablety:

26. 9. 2014

10.

DATUM REVIZE TEXTU

8. 5. 2019

Podobné produkty

Vyhledávejte upozornění související s tímto produktem

Zobrazit historii dokumentů

Sdílejte tyto informace